Nová interiérová instalace na zámku v

Nová interiérová instalace na zámku v Dûãínû Kvûta K ÍÎOVÁ Osudy dûãínského zámku jsou pohnuté. Impozantní, v jádfie stfiedovûké hradní sídlo, pfiestavûné bûhem staletí na v pravn zámek, mûlo strategicky v znamnou polohu. Poté, co jej v roce 1932 nûkdej í drïitelé Thunové prodali ãeskoslovenskému státu, slouïil zámek ãeské, posléze nûmecké a sovûtské vojenské posádce. Pobyt vojsk se neblaze zapsal do historie památkového areálu a znamenal velkou újmu pro zámecké interiéry. Odchodem posledního pluku roku 1991 zaãalo nové, pro objekt jiï pfiíznivûj í období. Mûstsk úfiad se jako nov majitel odhodlal k celkové rekonstrukci zámku. V kvûtnu roku 2002 se tu uskuteãnilo sympozium Zámek Dûãín v dûjinách a kultufie âech a stfiední Evropy. Zúãastnili se jej na i i zahraniãní archiváfii, historici a památkáfii. 1 Svou aktivitou napomáhalo záchranû objektu také sdruïení Iniciativa pro dûãínsk zámek. Po postupné rekonstrukci byla ãást vstupního traktu vyuïita pro expozici Oblastního dûãínského muzea, pravé kfiídlo slouïí jako archiv. Restaurátorské a stavební práce pak pokraãovaly ve stfiední ãásti v pfiízemí a v patfie u zámecké vûïe. Bylo rozhodnuto, Ïe horní ãást se dvûma velk mi sály bude uïívána pro reprezentativní úãely mûsta. V prvním ze sálû se podafiilo zachovat a obnovit zajímavou klasicistní v malbu, která je jedním z mála dokladû historického stavu salonû v dobû, kdy zámek nav tívil císafi Josef II. O nûkdej ím vzhledu thunovsk ch dûãínsk ch interiérû vypovídají nejen archivní fotografické snímky, 2 ale také akvarelové kresby ze západoãeské nostické sbírky. Mají znaãnou dokumentární cenu. V fiíjnu roku 1848 vznikl akvarel salonu s bíle polévan mi kamny. U zrcadla mezi okny oïivuje interiér biedermeierová sestava pokojov ch rostlin, kvûtiny jsou zavû eny i na oknech. Salon osvûtlovaly dvû lampy. Zafiízení místnosti je praktické a skromné. Na ãelní stûnû autor malby zachytil dva obrazy. Lev je pohledem na dûãínsk zámek a prav zobrazuje dílo v znamného nûmeckého romantického malífie Caspara Davida Friedricha (1774 1840) Krajina s Mile ovkou, s nímï se dnes mûïeme setkat v dráïìanské galerii. Je zfiejmé, Ïe se umûlcovû dílu dostávalo jiï Autorem fotografií je Jaromír Novotn. Obr. 1. Anonym, Pohled na Dûãín, detail, patrnû 1851 1852, olej, plátno, 78 x 173 cm, svoz zámek Zahrádky, zápûjãka z depozitáfie zámku Mnichova Hradi tû. 1 Pfiislíben sborník semináfie nebyl bohuïel do dne ních dnû vydán. 2 Zvefiejnûny v publikaci Otto CHMELÍK: Náv tûva u jeho excelence Franti ka Thuna Zámek Dûãín v historick ch fotografiích, Dûãín 2002. 432

2 4 3 tehdy na dûãínském zámku pozornosti a uznání. Ne lo pfiitom o jedinou Friedrichovu olejomalbu ve zdej ích interiérech. Je doloïeno, Ïe se v rodové sbírce nacházela pûvodnû tfii umûlcova díla. Jednou z nejcennûj ích souãástí thunovského souboru byl malífiûv dûãínsk oltáfiní obraz KfiíÏ v horách z roku 1808. Získal jej Franti ek Antonín Thun (1786 1873) s manïelkou Terezií, rozenou Brühlovou (1784 1844). Dnes je i toto dílo v DráÏìanech ozdobou galerijního souboru nûmecké romantické malby. 3 V roce 1932 projevil tehdej í památkov úfiad (v souvislosti s prodejem zámku) zájem o dvû Friedrichovy malby. Thuny povûfien správce ale odpovûdûl, Ïe se jiï v Dûãínû nenacházejí. Mûl je získat kreslífi a obchodník Singer. 4 Druh akvarel zobrazující interiér dûãínského zámku zaujme pfiedev ím typem v zdoby stropu a stûn. Jde o stav vyhlídkového vûïního salonu v roce 1848. V klenbû poletují malovaní ptáci a mot li. Stûny mezi okny také pokr vá malba spleè rostlinné dekorace. Okenní závûsy jsou aranïovány je tû v empírovém duchu. Biedermeierov nábytek má sytû ãervené potahy. Sedadla lemují v úplnosti stûny celého interiéru. Okna z jiïní a v chodní strany jsou zakryta Ïaluziemi. Pod figurou sovy visí namísto osvûtlení nádoba s kvetoucí Ïlutou orchidejí. Na tomto místû je nutné pfiipomenout, Ïe dûãínské zámecké skleníky prosluly v 19. století jako místo, kde se odbornû a s úspûchem pûstovala vzácná exotická kvûtena. Roku 1841 jmenovali Thunové vrchním zahradníkem Franti ka Jo ta star ího, jenï pfiedtím na jejich náklady podnikl fiadu studijních cest do ciziny. V té dobû uchovávali na zámku edesát druhû orchidejí, pozdûji jejich poãet stoupl na nûkolik set. Pûstovaly se tu také ananasy, pomeranãe a velké mnoïství rûzn ch druhû kamélií. 5 Akvarelová zobrazení spoleãnû s obsáhl mi fotografick mi záznamy stavu dûãínsk ch thunovsk ch salonû poslouïily jako námût k úvahám o rehabilitaci zámeckého areálu. Vedle zachovan ch barokních nástropních maleb (v místnostech dnes uïívan ch archivem), obnovené rokokové panoramatické krajinné v zdoby (v sále tzv. zbrojnice) a s nedávno odhalen mi pû- Obr. 2. Anonym, Salon dûãínského zámku s krajinomalbou C. D. Friedricha (na ãelní stûnû vpravo), 1848, akvarel, 28 x 37 cm, depozitáfi Plasy. Obr. 3. Caspar David Friedrich (1774 1840), Krajina s Mile ovkou, kolem roku 1810, olej, plátno, 71 x 104 cm, pûvodnû souãást thunovsk ch sbírek na zámku v Dûãínû, dnes Staatliche Kunstsammlungen Gemäldegalerie, Dresden. Obr. 4. Anonym, Salonek ve vûïi dûãínského zámku s orchidejí, 1848, akvarel, 33 x 23 cm, depozitáfi Plasy. 3 Napfiíklad viz monografie Charles SALA: Caspar David Friedrich The Spirit of Romantic painting, Paris, Terrail, 1994, s. 108 109. 4 Informace o tom pfiiná í archivovaná agenda Státní památkové správy (fond Dûãín), uloïená v Národním archivu v Praze. 5 Detailnûj í zprávy obsahuje studie Heleny DOLEâKOVÉ: Zásluhy Franti ka Jo ta o dûãínskou zámeckou zahradu v polovinû 19. století, in: sborník Pfiírodou Dûãínska, Okresní vlastivûdné muzeum a Státní archiv Litomûfiice poboãka Dûãín, Dûãín 1974. 433

5 6 vabn mi klasicistními dekoracemi s medailony ve velkém sále u vûïe dokumentují nûkdej í stylovû pestr a promûnliv vzhled interiérû dûãínského zámku. JiÏ dfiíve jsme upozoràovali dûãínské kolegy na existenci podstatné ãásti pûvodní thunovské sbírky. Po prodeji zámku si mnohé z ní nûkdej í majitelé odvezli do Jílového u Dûãína. Odtud po znárodnûní putovala do stfiedoãesk ch památkov ch depozitáfiû. Do jednání o moïnostech dal ího vyuïití novû restaurovan ch prostor stfiední ãásti zámku jsme vstoupili s návrhem na zfiízení památkové interiérové instalace vyuïívající pûvodní rodov soubor thunovsk ch podobizen a dobov historick mobiliáfi regionálního pûvodu. V první fázi se jednalo o sedm místností pfiízemí, které na pfielomu století z vût í ãásti slouïily jako soukromé apartmá Franti ka Thuna (1847 1916). Kolegy archiváfii primárnû zvaïovaná detailní rekonstrukce pûvodního stavu salonû podle zachovaného souboru fotografií by z odborného památkového pohledu pfiedstavovala zbyteãnou a finanãnû nároãnou v robu novodob ch kopií. Navrhli jsme proto vedení mûsta zfiízení náznakové interiérové instalace. Pfii jejím koncipování jsme vyuïili pfiedev ím v místní muzejní sbírce zachovanou portrétní galerii a soubor historického nábytkového zafiízení regionálního pûvodu. SnaÏili jsme se alespoà ãásteãnû pfiipomenout i nûkdej í funkci místností. Své uplatnûní zde na la (jako dlouhodobûj í zápûjãka mûstu) také zajímavá sbírka umûleckého fiemesla soukromého sbûratele. Novou interiérovou instalaci jsme vefiejnosti slavnostnû zpfiístupnili dne 19. kvûtna tohoto roku. Na zámek se tak po sedmdesáti tfiech letech z fondu Oblastního muzea vrátila znaãná ãást rodové obrazárny. 6 Mezi tûmito díly poãetnû pfievládá soubor thunovsk ch portrétû, kter podle star ích pfiedloh vytvofiil v 90. letech 19. století Josef Büche (1848 1917). Vedle tûchto víceménû rutinovan ch prací byly uplatnûny i dvû z depozitáfie zámku v Mnichovû Hradi ti pfiivezené efektní protûj kové podobizny díla nûkdej ího umûlcova profesora Eduarda von Engertha (1818 1897). Jsou to portréty Albrechta Vincence Kounice (1829 1897) a jeho Obr. 5. Carl Friedrich Demiani (1768 1823), Terezie Thunová, rozená Brühlová (1784 1844), detail, patrnû mezi lety 1805 1808, olej, plátno, 245 x 180 cm, zámek Dûãín. Obr. 6. Caspar David Friedrich (1774 1840), dûãínsk oltáfiní obraz KfiíÏ v horách, 1808, olej, plátno, 115 x 110,55 cm, pûvodnû souãást thunovsk ch sbírek na zámku v Dûãínû, dnes Staatliche Kunstsammlungen Gemäldegalerie, Dresden. 6 Zpracovaná a vystavená Mgr. Hanou Slavíãkovou viz Portrétní galerie Thun-HohensteinÛ, Okresní muzeum Dûãín, Státní oblastní archiv Litomûfiice poboãka Dûãín, Dûãín 1998. 434

7 8 choti AlÏbûty, rozené Thunové (1831 1910). 7 Tfietí, v bezprostfiední blízkosti manïelsk ch podobizen vystavená olejomalba je umûleckohistoricky cenn m dokumentem. Zobrazuje v irokém panoramatickém zábûru dûãínsk zámek vãetnû ãástí historické mûstské zástavby. Vznikla patrnû jako upomínka na sídlo ãlenû rodiny AlÏbûty Kounicové, rozené Thunové. Vzhledem k tomu, Ïe je v pravé ãásti zobrazena parní lokomotiva vyjíïdûjící z tunelu, mûïeme tuto olejomalbu pfiesnûji datovat k roku 1851 nebo záhy poté. V té dobû totiï zaãala b t v místû provozována vlaková doprava. Slavnostní atmosféra scény obrazu napovídá, Ïe se mûïe dokonce jednat pfiímo o zahájení Ïelezniãního provozu. Mezi novûji uplatnûn mi malífisk mi díly vykazují vût í v tvarnou kvalitu dvû podobizny Terezie Thunové, rozené Brühlové (1784 1844). První rozmûrn empírov portrét namalovan patrnû mezi lety 1805 1808 je prací v DráÏìanech ãinného Carla Friedricha Demianiho (1768 1823), fieditele tamûj í obrazárny. Druhé plátno vytvofiil v roce 1821 v car David Sulzer (1784 1864). Hrabûnãin otec a dûd pûsobili ve sluïbách saského kurfifita Augusta III. a sehráli v znamnou roli v historii nedalek ch DráÏìan. Právû Terezie se sv m manïelem Franzem Antonem Thunem (1786 1873) sledovala práci vûhlasného mistra nûmeckého romantického Ïánru, Caspara Davida Friedricha, a jak jsme zmínili, získala do rodové sbírky na zámku v Dûãínû jeho tfii krajináfiská díla. Z obrazové sbírky dal í thunovské generace je v interiérové instalaci uplatnûn i votivní obraz nûkdej ího diplomata Friedricha Thuna (1810 1881) s rodinou. Plátno, objednané v souvislosti s oslavou stfiíbrné svatby hrabûte s Leopoldinou, rozenou Lamberkovou (1825 1902), vytvofiil v roce 1870 vídeàsk malífi sakrálních témat August Wörndle (1829 1902). Olejomalba je novû umístûna v prostorách b valé malé kaple v pfiízemí zámecké vûïe. V pfiilehlém sále byly soustfiedûny podobizny církevních hodnostáfiû ãlenû rodu ThunÛ. Mnozí z nich, jako napfiíklad nûkdej í arcibiskup salcbursk, biskup pasovsk ãi tridentsk, v znamnû zvelebovali své církevní rezidence a zamûstnávali pfiední umûlce dané doby. Reprezentativní portrét kon- Obr. 7. David Sulzer (1784 1864), Terezie Thunová, rozená Brühlová (1784 1844), 1821, olej, plátno, 70 x 65 cm, zámek Dûãín. Obr. 8. Hans Maler (ãinn kolem let 1510 1524), Antonín Fugger (1493 1560), 1524, olej na dfievû, 64 x 58 cm, pûvodnû souãást rodové thunovské obrazárny na zámku v Dûãínû, dnes svoz Jílové ve stfiedoãeském památkovém depozitáfii. 7 Publikované v ãasopise Zprávy památkové péãe, 63, 2003, ã. 2, s. 138 a zvefiejnûné dfiíve na souborné pfiehlídce dûl malífie E. Engertha ve Vídni a v roce 2003 na v stavû Zahrádky vãera, dnes a zítra? v muzeu v âeské Lípû. 435

9 10 zervativního ãeského politika, kníïete Franze Thuna (1847 1916), spoleãnû s civilní podobiznou Franti ky Thunové, rozené Lobkowiczové (1893 1963) z roku 1943 ãasovû uzavírají soubor obrazové rodové galerie. KdyÏ byl v roce 1873 na dûãínském zámku pofiizován soupis umûleck ch dûl, zaznamenal v nûm Karel Würbs na sto padesát maleb, vãetnû dûl Rolanda Saveryho, Jana Franti ka Michala Rottmayera, Franse Snyderse, Francesca Bassana, Petra Brandla, Caspara Davida Friedricha a dal ích. Postrádány v ak tehdy byly jiï dfiíve uvádûné obrazy pfiipsané Rembrandtovi, Norbertu Grundovi a Petru Brandlovi. Vysoké ocenûní získal v té dobû mezi identifikovan mi díly napfiíklad deskov obraz portrét ãlena slavné aug purské rodiny a v znamné historické osobnosti, Antonia Fuggera (1493 1560) v carského malífie Hanse Malera. Jak jsme zjistili, bylo i toto dílo po prodeji Dûãína pfievezeno Thuny do Jílového. Po konfiskaci se pak podobizna ocitla v poãetném souboru svozového fondu ve stfiedoãeském památkovém depozitáfii. Portrét putoval na dal í místa a jeho evidenãní karta dnes nese zpochybàující a nesprávné údaje. Pfiitom je toto umûleckohistoricky v jimeãné dílo z roku 1524 s dobov m popisem a erbem na zadní stranû desky v dobov ch dûãínsk ch inventáfiích pomûrnû pfiesnû urãeno. PfiipomeÀme, Ïe dráïìanská Gemäldegalerie ve své expozici Alte Meister vystavuje dvû kompoziãnû pfiíbuzné pánské podobizny malífie Hanse Malera portrét Joachima Rehleho, vytvofien rovnûï v roce 1524, a ranûj í umûlcovo dílo z roku 1519, zachycující neznámého muïe v koïe inovém odûvu. Podobn osud mûla a stále je tû má fiada dal ích cenn ch obrazû v památkov ch sbírkách. UloÏeny v nepfiístupn ch depozitáfiích a vzdálené místu svého pûvodu, staly se dnes anonymními a zapomenut mi díly, ãekajícími dlouhá desetiletí na své znovuobjevení a docenûní. To se t ká také dal ích thunovsk ch olejomaleb, grafik a tiskû z památkov ch stfiedoãesk ch depozitáfiû. Vûfiíme, Ïe se brzy i tento soubor vrátí do dûãínského zámku. 8 Obr. 9. Dûãín, zámek, nová interiérová instalace, b valá loïnice se souborem thunovsk ch manïelsk ch protûj kov ch podobizen od Josefa Bücheho (1848 1917). Obr. 10. Dûãín, zámek, nová interiérová instalace, místnost s ãástí rodové thunovské galerie. 8 Na pfiípravû a realizaci interiérové instalace se v Dûãínû kromû autorky textu podíleli tito pracovníci oddûlení hradû a zámkû NPÚ ÚP: MgA. Jaromír Novotn, Ilona BydÏovská a Jitka Bukovjanová. Práce probíhaly za podpory a úãinné pomoci vedení mûsta starosty Dûãína Ing. Vladislava Ra ky, jeho zástupce Mgr. Václava Le anovského a aktivnû se jich dále úãastnili: paní Markéta Smí ková-lakomá, paní Alena Koutská, paní Jaroslava ulcková, arch. Vlastimil Stránsk, Ing. Pavel Pflanzer, Martin Poupa a dal í. Podûkování patfií dr. Milo i Kadlecovi, restaurátorovi panu Kubíkovi se synem, Mgr. M. Rosenkrancovi, Mgr. StaÀkové, správû mnichovohradi tského zámku a kolegûm památkáfiûm ze stfiedoãeského regionálního ústavu. 436