Český telekomunikační úřad Sokolovská 219 Praha 9. V Praze dne 5. března 2013. Program podpory výstavby NGA (dotazník) Odpovědi zpracované ICTU



Podobné dokumenty
SÍTĚ NOVÉ GENERACE. - podpora NGA sítí - rozvoj mobilních sítí LTE

Rozvoj vysokorychlostních sítí elektronických komunikací v ČR: aktivity ICT UNIE. Úkoly Legislativní a regulační komise ICTU

Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR

Předpoklady rozvoje sítí nové generace (NGA/NGN) Návrh Výb oru n ezávislého ICT průmyslu

Co je třeba udělat.! Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR. Digitální cesta k ekonomickému růstu

Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost ( ):

Rozvoj optické sítě. Kamenice, Ing. Martin Procházka Bc. Jiří Nevosad

Datová dálnice Kamenice první dotovaná síť v České republice

ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace

Aktivity Ministerstva průmyslu a obchodu v projektech souvisejících s implementací GeoInfoStrategie

Rozvoj a usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí el.komunikací v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace

O aktuálních otázkách

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU

PARDUBICE, červen 2017

TYPICKÝ POHLED OPERÁTORA KABELOVÉ TELEVIZE NA SÍTĚ NGA

Připomínky na základě čl. 7 odst. 3 směrnice 2002/21/ES 1

Analýzy hlasových trhů. Ing. Hana Beniaková, Odbor analýz trhů, ČTÚ

Digitální šance pro byznys Nová vláda ČR a digitální ekonomika

II. POPIS NÁVRHU OPATŘENÍ

Podpora výstavby NGA sí2 v členských státech EU Workshop NGA sítě

Český telekomunikační úřad Sokolovská 219 poštovní přihrádka Praha 025. Formulář pro uplatnění připomínek, stanovisek a názorů

PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE

ISP Alliance. Jakub Rejzek Štěpán Beneš

CESTA K DIGITÁLNÍ EKONOMICE A SPOLEČNOSTI. Cesta k digitální ekonomice a společnosti

1. Úvod. 2. Veřejná konzultace obdržené podněty, připomínky a doplnění

Sekce Technologie 4.0

AKADEMIE VLÁKNOVÉ OPTIKY A OPTICKÝCH KOMUNIKACÍ. DIGITÁLNÍ ČESKO - NÁMĚTY A POSTŘEHY panelová diskuse na konferenci OPTICKÉ KOMUNIKACE 2013

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

EVROPSKÁ KOMISE. Ustanovení čl. 7 odst. 3 směrnice 2002/21/ES: bez připomínek

Broadband. chceme dohnat Evropu, ale chybí nám pravidla hry. Martin Orgoník Vodafone Czech Republic. TINF 2012, 27. listopadu 2012

Český telekomunikační úřad. Dosavadní průběh geografického sběru dat a příprava ČTÚ na verifikaci. Brno

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

DOTAZNÍK pro ZÚČASTNĚNÉ STRANY. Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod řídící orgán Regionálního operačního programu Jihovýchod

PARAMETRY SÍTÍ NGA podle dotační výzvy OPPIK Vysokorychlostní internet

Optical Fibre Apparatus Otevřená optická přístupová síť FTTH

Článek 3 Definování relevantního trhu

Podpora firem formou finančních nástrojů a její další rozvoj v programovém období podpora malých a středních podniků (MSP)

Dotační podpora výstavby sítí vysokorychlostního přístupu k internetu (NGA).

Naplňování cílů Dohody o partnerství a podíl OP PIK na její realizaci

Preambule. Na základě těchto aktů se níže uvedené smluvní strany rozhodly uzavřít tuto Smlouvu o poskytování služeb obecného hospodářského zájmu.

NÁVRH ROZHODNUTÍ O ULOŽENÍ POVINNOSTÍ

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. oznamuje

Analýza trhu č. A/3a/xx.2016-z, velkoobchodní služby s místním přístupem poskytovaným v pevném místě

Dotační úskalí z pohledu žadatele. PhDr. Ondřej Beránek

2. Druhé kolo veřejné konzultace obdržené podněty, připomínky a doplnění

TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA SILNIČNÍ DOPRAVA. SVA skupiny Silniční infrastruktura

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace)

Páteřní infrastruktura

jednání Rady města Ústí nad Labem

Podnikatelský záměr - PZ (Osnova)

Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání

Praha xx.yy 2015 Čj. XX XXX/ /X. vyř.

Strategický dokument se v současné době tvoří.

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný

Revize předpisového rámce EU pro elektronické komunikace Stanovisko Českého telekomunikačního Úřadu

NPPCRR Národní program podpory CR v regionech

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL

ORLICKO V ROCE Pracovní verze. 4. Stanovení cílů a jejich priorizace

OSNOVA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU (PZ)

Odpovědi na otázky dotazníku k revizi Pokynů Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí

Závěry přezkoumání, zda stále trvají důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtovém pásmu / MHz

Kronika projektu OPPA

EVROPSKÁ KOMISE. Vážený pane Nováku,

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

Praha Xx. xxxx 2015 Čj. XXX XXX/ /X. vyř.

MAS Českomoravské pomezí IROP Investice do škol a školských zařízení včetně vybavení

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

Dopad (D) V=P*D. Finanční riziko

1. Programový rámec OPZ

OP Zaměstnanost

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 20/09/2010. o regulovaném přístupu k přístupovým sítím nové generace (NGA) {SEK(2010) 1037}

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. vyhlašuje 68. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu

Plánování NGA sítí. Pavel Škoda

MĚSTO KOPŘIVNICE MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE

Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR k materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu Národní plán rozvoje sítí nové generace

EVROPSKÁ KOMISE. Věc CZ/2018/2067: Velkoobchodní služby s místním přístupem poskytovaným v pevném místě v České republice nápravná opatření

CEU2C řešení pro návrh NGA sítí. Ing. Pavel Škoda, Mgr. Tomáš Kafka

Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání

MAS Brána do Českého ráje IROP Investice do vzdělávání

Rozhodnutí Komise ve věci CZ/2016/1844: velkoobchodní původ volání ve veřejné telefonní síti v pevném místě v České republice

PŘÍLOHA č. 11c) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. ZÁVAZNÁ OSNOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI v rámci prioritní osy 3, číslo výzvy 2.

TELEFON (+420)

OP Zaměstnanost

Výzvy pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů

Infrastruktura. Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Název projektu. Gestor MPO Spolugestor ČTÚ, MV

Možnosti čerpání prostředků z OPŽP

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Česká telekomunikační infrastruktura a.s. CETIN - nabídka pro ISPs

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ÚSTÍ NAD LABEM č. projektu: CZ /0.0/0.

1. Cíle oblasti podpory Hlavní cíl: zvyšování kvality života obyvatel regionu.

Transpozice směrnice o usnadnění výstavby NGA sítí do českého právního řádu

Program Cíle 3/Ziel3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

Rozvoj elektronických komunikací a audiovizuálních médií v EU

se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní přihrádka 02, Praha 025

Vývoj kolem dotací pro NGA sítě, Geografický. sběr dat - povinnost ČTÚ

MAS Podještědí jako nositel strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD pro území MAS Podještědí na období

Revize Pokynů Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí 1

Komunikační infrastruktura Zlínského kraje - synergie dotačních titulů IOP a ROP

Transkript:

Český telekomunikační úřad Sokolovská 219 Praha 9 V Praze dne 5. března 2013 Program podpory výstavby NGA (dotazník) Odpovědi zpracované ICTU 1. Na jakou část infrastruktury sítí nové generace by měla být podpora Programu zaměřena, a za jakých podmínek: a) výhradně na přístupové sítě NGA (podle bodu 57 Pokynů EU)? b) výhradně na sítě páteřního propojení, tzv. backhaul (podle bodu 60 Pokynů EU)? c) na oba typy sítí podle a) a b) samostatně? d) výhradně na kombinaci sítí podle a) a b)? Preferujeme var. b) ve zdůvodnitelných případech c). Státní podporu backhaulu považujeme za efektivnější a méně rizikovou z hlediska potencionální možnosti poškození hospodářské soutěže. Pokud má být prioritou Programu zajištění NGA připojení pro obce a lokality doposud bez přístupu či s omezeným přístupem k vysokorychlostnímu připojení (tedy tradiční bíle a šedé oblasti), považujeme za vhodné výrazně preferovat projekty žádající budování backhaul sítí na úkor přístupových sítí. Nejčastější překážkou pro nabídku vysokorychlostního připojeni (ať už tradičního nebo NGA) je to totiž právě neexistence či nízká kvalita backhaulu. Z toho důvodu považujeme investice do backhaulu za méně rizikové. S ohledem na náklady platí nepřímá úměra mezi počtem obcí, které lze připojit pomocí nové z Programu dotované backhaul sítě, a počtem z Programu dotovaných přípojek

vedoucích až k zákazníkovi. Zároveň považujeme za nutné zdůraznit, že veřejné finanční prostředky by v žádném případě neměly směřovat do podpory páteřních sítí, které jsou v rámci České republiky vybudovány v dostatečném rozsahu několika na sobě nezávislými subjekty. I z tohoto důvodu navrhujeme neoznačovat sítě typu backhaul jako páteřní ale jako transportní (sloužící k propojení páteřních sítí a sítí přístupových). 2. Měla by být podpora Programu poskytnuta i na projekty zaměřené výhradně na budování prvků pasivní infrastruktury? Pokud ano, v jakém rozsahu z hlediska typologie prvků pasivní infrastruktury? Program by měl být prioritně zaměřen na výstavbu pasivní infrastruktury. Co se týká typologie, tak se lze omezit na kabelovody, ochranné trubky, HDPE trubky, microducty, optické kabely, optická vlákna. Vlastní náklady na aktivní prvky tvoří výrazně menší položku. Poskytovatel připojení by měl mít k dispozici přístup k dotované pasivní infrastruktuře bez vlákna, které by si již zafukoval sám dle svého výběru a na vlastní náklady. 3. Na podporu jakých oblastí (lokalit) by měla být podpora Programu zaměřena, a za jakých podmínek: a) výhradně do tzv. bílých míst (podle bodu 66, resp. bodu 75 Pokynů EU)? b) do tzv. bílých míst i tzv. šedých míst (podle čl. 67, resp. bodu 76 Pokynů EU)? Dotace by měly směřovat zejména do bílých oblastí, ale měla by existovat možnost podpořit i sítě v takových šedých oblastech, kde nelze s ohledem ne jejich komerční potenciál a výši nákladů předpokládat zprovoznění NGA sítě. Mělo by se však jednat výhradně o bílá a šedá místa podle čl. 66 a 67 Pokynů EU (tedy hodnocení dle existence základních širokopásmových síti.). Při definování bílých a šedých míst je

nutné analyzovat, zda úzkým místem je NGA nebo backhaul a podle toho směřovat podporu, přičemž dle našeho názoru je vhodné preferovat backhaul viz odpověď na otázku 1. Využití dotací v oblastech, kde již existuje NGA síť (tedy místa dle č. 75 a 76) považujeme za krajně nevhodné a trh poškozující. Pokyny EU sice využití podpory v místech s již vybudovanou NGA sítí (dokonce i s více než jednou) za určitých podmínek připouští, ale zároveň pro takové případy stanoví náročnější proces prokazování nezbytnosti použití veřejné podpory a jejího pozitivního dopadu. Proto i s ohledem na snadnější a rychlejší administraci Programu doporučujeme soustředit podporu pouze do bílých a případně i šedých míst hodnocených dle přítomnosti základního širokopásmového připojení. 4. S ohledem na odpovědi na předešlé otázky uveďte, jaké typy projektů by měly být v rámci Programu podpořeny (a z jakého důvodu), např.: a) vybudování komplexní přístupové sítě NGA včetně sítě páteřního propojení (backhaul)? b) vybudování sítí páteřního propojení (backhaul)? c) jiné (které) varianty? Preferujeme investice do backhaulu za předpokladu technologické neutrality poskytovaných služeb, s ohledem na již výše uvedené argumenty o hospodárném využití omezených finančních prostředků a rovněž s ohledem na cíle strategie Digitálního Česka. 5. Jaké by bylo věcné zaměření projektů, o nichž by vaše organizace především uvažovala? ICTU není přímo investorem a proto je tato otázka relevantní jen pro její jednotlivé členy. K odpovědi je však nutné více informací o podmínkách čerpání podpory, velikosti dotace na projekt apod.

6. Měly by být s přiznáním podpory spojeny doprovodné podmínky či závazky? Pokud ano, jaké, s jakou dobou platnosti a proč? Podmínky a závazky musí odpovídat Pokynům EU. Předpokládáme tedy existenci povinné velkoobchodní nabídky na služby poskytované prostřednictvím dotované sítě, povinné zpřístupnění pasivní infrastruktury vybudované díky podpoře, povinnost pro příjemce dotace oddělit maloobchodní a velkoobchodní nabídku. Povinnosti a závazky by se měly týkat i poskytovatele podpory: průhledné rozhodování o poskytnutí podpory, včasné informování o lokalitách, kde budou budovány z Programu podpořené sítě apod. Program by měl být i technologicky neutrální a nepreferovat některé technologie na úkor jiných. Vybudovaná pasivní infrastruktura by měla mít nastaveny minimální technické parametry, aby byla zajištěna kvalita a kapacita (s dostatečnou rezervou) pro zájemce o velkoobchodní přístup. Navrhujeme zvážit podmínku, aby Program mohl využít jen subjekt, který bude respektovat a plnit povinnosti související s vytvářeným registrem pasivní infrastruktury - RPI (jde zejm. o povinnost vkládat data do RPI). 7. Můžete uvést příklady omezení nebo naopak pozitivních opatření, která by dále měla vliv na podnikatelské aktivity vaší organizace v oblasti výstavby infrastruktury? Na tuto otázku, resp. na velmi podobné typy otázek, ICTU již několikrát odpovídala (např.: odpovědi na dotazník EU ke snížení nákladů na výstavbu vysokorychlostní infrastruktury elektronických komunikací http://www.ictu.cz/fileadmin/docs/akce_spis/pracovni_skupiny/legislativni/ictu_- _Consultation_on_an_EU.pdf). Znovu si dovolujeme zopakovat hlavní překážku výstavby infrastruktury stavební zákon (usnadnění a urychlení stavebních řízení spojených s budováním sítí

elektronických komunikací) snížení až zrušení poplatků za využití obecního majetku pro budování sítí elektronických komunikací, přístup k netelekomunikační infrastruktuře a právní nejistotu ohledně podmínek povinnosti přístupu ostatních soutěžitelů k vybudované infrastruktuře. Rizika vytváří také nevyjasněná regulační pravidla, zejména pokud jde o parametry otevřeného přístupu k dotované infrastruktuře včetně regulace cen přístupu. 8. V čem spatřujete z hlediska vašeho podnikání hlavní rizika poskytování podpory v rámci Programu (a proč) ve vztahu k: a) možnému narušení rovných podmínek soutěže na trhu? Pokud bude možno využít podporu z Programu v oblastech, kde fungují tržní mechanizmy a kde privátní subjekty investovaly značné prostředky do sítí, pak zcela nepochybně dojde k narušení tržních podmínek. Problémem je také vysoká míra vzájemné substituce mezi širokopásmovým a NGA připojením. V místech, kde funguje trh základních širokopásmových služeb, a je uspokojena poptávka, dotace do NGA infrastruktury mohou poškodit stávající investice do širokopásmových služeb. Rovněž nejistota ohledně možného vzniku dotovaných sítí v oblastech, kde již existuje či je plánována NGA síť, může vést k odložení investic do NGA ze strany privátních subjektů. b) motivaci a rozhodování komerčních subjektů směrem k technologické inovaci? Nevidíme rizika. c) další (uveďte)? Riziko neefektivního čerpání prostředků na projekty, jejichž přínos nebude úměrný vynaloženým veřejným prostředkům (optika do hájenky).

9. Přímá finanční podpora v rámci Programu by měla být postavena na principu uplatnění vlastního spolufinancování. Můžete uvést orientační představu procentního podílů přímé finanční podpory z Programu, kterou považujete za signifikantní vůči celkové potřebné investici? Pokud má být podpora z Programu zaměřena na obce a lokality bez možnosti širokopásmového připojení (bílá místa), je třeba počítat s tím, že ve většině případů nejsou doposud připojeny s ohledem na vysoké náklady a nízkou až nulovou návratnost investice (řídce osídlené venkovské lokality, malá počet obyvatel, horský terén apod.). V takových případech je třeba počítat s dotací až 100%. V případě šedých míst lze podíl odhadnou na 45-75%. Při nízkém podílu dotací hrozí nebezpečí, že projekt nebude dostatečně atraktivní pro soukromé investory. 10. Jaká hlavní kritéria pro posuzování důvodů podpory z Programu považujete za klíčová (a proč)? Nutno vycházet z programu Digitální Česko. Tj. zaměření projektů do lokalit bez možnosti širokopásmového připojení a do lokalit, ve kterých nelze bez podpory očekávat nabídku připojení převyšující 30 Mbit/s, princip technologické neutrality, povinná velkoobchodní nabídka, povinné zpřístupnění pasivní infrastruktury, nejvyšší efektivnost, podrobné zohlednění stavu aktuální nabídky připojení (+ výhled na 3 roky) a dodržení dalších podmínek dle Pokynů EK. Přitom je vhodné preferovat projekty backhaulu. A dále: Závazný časový harmonogram pro realizaci projektu, zajištění všech potřebných povolení pro výstavbu a realizaci, kompletní projektový záměr. 11. Považujete za vhodné a účelné (a proč) zapojit do projektu i samosprávné orgány (obce, kraje) z pohledu: a) spoluúčasti na přípravě podporovaných projektů?

Vedle operátorů i samosprávné orgány by měly mít možnost zapojit do projektu v rámci PPP. Obce a ani jimi spoluvlastněné subjekty by však neměly nabízet služby na maloobchodním trhu, ale pouze velkoobchodně a to v oblasti infrastruktury formou transparentní nabídky stejné pro všechny subjekty, bez rozdílu, zda se jedná o připojení firmy, koncového zákazníka nebo operátora. Typickou komoditou je nenasvícené optické vlákno. Společnost provozující takto vzniklou infrastrukturu by měla být z principu neziskovou a veškeré výnosy by měly být reinvestovány do infrastruktury NGA. b) účasti na rozhodovacím procesu pro přiznání podpory z Programu? Ne, samosprávné orgány by se rozhodně neměly podílet na rozhodování o dotaci. 12. Můžete uvést svou představu o efektivní organizaci Programu z hlediska: a) správy Programu a jeho institucionálního zakotvení? b) procedury podávání a posuzování žádostí o podporu z Programu? c) mechanismů kontroly a sledování udržitelnosti projektů? d) dalších okolností souvisejících s realizací Programu? Uvítali bychom další diskuzi na toto téma. Z obecného hlediska doporučujeme, aby celý proces podávání žádostí a hodnocení byl v maximální možné míře průhledný a jasný. Dále doporučujeme, aby funkce hodnotitelů nebyla neplacenou a tedy čestnou funkcí. Hodnotitelé by měli být placeni a zároveň nést odpovědnost za svá rozhodnutí. Jen tak lze podle našeho názoru zajistit dostatek času a energie pro kvalitní hodnocení projektů. Zvýšená pozornost by měla být věnována zmapování současného stavu nabídky připojení a výhledu na další 3 roky, což se neobejde bez spolupráce s poskytovateli připojení.

Další náměty a připomínky jsou: 1. Doporučujeme před spuštěním programu podrobný rozbor zkušeností z obdobných projektů (dotované pokrývání bílých míst určitou službou) z jiných zemí (USA, Skandinávie). Požadujeme, aby rozhodovací proces obsahoval efektivní pojistky proti plýtvání veřejnými prostředky. 2. Doporučujeme zvážení kvalitního sociologického průzkumu ohledně poptávky a přínosu NGA služeb v bílých místech, zejména v řídce osídlených rekreačních oblastech. 3. Plná transparentnost celého procesu udělování státní podpory je zásadní. Od specifikace oprávněných oblastí, přes výběrová řízení, až po důslednou kontrolu plnění (a penalizaci neplnění) podmínek a povinností, s nimiž bude podpora svázána. 4. Je třeba pečlivě definovat granularitu členění území státu pro posouzení bílých/šedých/černých míst včetně rozlišení, zda jde o backhaule, nebo přístupovou síť. Návrh tohoto členění je třeba důsledně vydiskutovat s širokou veřejností. 5. Je nezbytné vyřešit financování registrů pasivní infrastruktury tak, aby tyto registry byly využitelné pro rozhodování o dotacích pro projekty (účelnost dotací). S pozdravem, Ing. Svatoslav Novák prezident ICT UNIE o.s.