katedra technických zařízení budov, fakulta stavební ČVUT TZ 31: Vzduchotechnika, cvičení č.1: Větrání stájových objektů vypracoval: Adamovský Daniel



Podobné dokumenty
České vysoké učení technické v Praze

Problematika odvětrání bytů (porada předsedů samospráv 14.listopadu 2012)

Spalovací vzduch a větrání pro plynové spotřebiče typu B

EVORA CZ, s.r.o. Rekuperace v budovách pro bydlení a služby Radek Peška

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II.

DOKUMENTACE VĚTRACÍCH A KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ

Základní řešení systémů centrálního větrání

Ing. Viktor Zbořil BAHAL SYSTEM VĚTRÁNÍ RODINNÝCH DOMŮ

ŘÍZENÉ VĚTRÁNÍ RODINÝCH DOMŮ A BYTŮ. Elektrodesign ventilátory s.r.o

Větrání plaveckých bazénů

Obr. 1. Tepelné toky ve stáji pro dochov selat

VENTILÁTORY RADIÁLNÍ RVI/ až 2500 oboustranně sací

NÁVRH A DIMENZOVÁNÍ CHLADIVOVÉHO KLIMATIZAČNÍHO SYSTÉMU

Tepelně vlhkostní posouzení

Decentrální větrání školních budov

Přednášející: Ing. Radim Otýpka

194/2007 Sb. Vyhláška

VENTILÁTORY RADIÁLNÍ RVI 1600 až 2500 jednostranně sací

Vliv zateplení objektů na vytápěcí soustavu, nové provozní stavy a topné křivky

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

spotřebičů a odvodů spalin

termín pasivní dům se používá pro mezinárodně uznávaný standard budov s velmi nízkou spotřebou energie a vysokým komfortem bydlení pasivní domy jsou

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION DOLNÍ BAVORSKO

Rekuperace. Martin Vocásek 2S

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Požárníbezpečnost. staveb Přednáška 9 -Zásady navrhování vzduchotechnických zařízení, druhy větracích systémů

Plynové teplovzdušné jednotky Monzun. Monzun VH/CV. Dodávaná výkonová řada kw

Klimatizační systémy a chlazení pro vzduchotechniku

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VĚTRACÍ SYSTÉMY OBYTNÝCH DOMŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV

Schémata vzduchotechnických jednotek

Aplikace vzduchotechnických systémů v bytových a občanských stavbách

Štěměchy-Kanalizace a ČOV SO-02 Zařízení vzduchotechniky strana 1/5. Obsah :

1.2. Postup výpočtu. , [kwh/(m 3.a)] (6)

o určení vnějších vlivů a nebezpečných prostorů z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem vypracovaný odbornou komisí firmy

REKONSTRUKCE PLYNOVÉ KOTELNY V ZÁKLADNÍ ŠKOLE T.G.MASARYKA V ULICI MODŘANSKÁ 10, PRAHA

Možnosti větrání tepelnými čerpadly v obytných budovách

Energetická náročnost budov

Ústřední vytápění 2012/2013 ZIMNÍ SEMESTR. PŘEDNÁŠKA č. 1

Komíny slouží pro odvod spalin z objektu ven do prostoru. Svislá konstrukce musí být samonosná.

ILTO R120. Technický popis

3. Rozměry a hmotnosti Umístění a zabudování... 9

Projekční podklady. Dimenzování a návrh spalinové cesty kaskádových kotelen s kotli Logamax plus GB112-24/29/43/60

Příloha č. 5 k vyhlášce č. xxx/2006 Sb Vzor protokolu pro průkaz energetické náročnosti budovy. 1. Identifikační údaje

Chlazení, chladící trámy, fan-coily. Martin Vocásek 2S

VÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA NÍZKOENERGETICKÝCH RODINNÝCH DOMŮ

ÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU

Klimatizace prostorů chladicími stropy

Budova a energie ENB větrání

R01-Z07 Rozdělení skladu komercí (01.S47) na 3 samostatné sklepy (01.567, , )

VENTILÁTORY RADIÁLNÍ RVK 1600 až 2500 jednostranně sací

Heydukova 1093/26, Ostrava Přívoz

Rekuperační jednotky

SO 01 OBECNÍ DŮM F1.4. Technika prostředí staveb F1.4.c) Zařízení vzduchotechniky TECHNICKÁ ZPRÁVA

VYTÁPĚNÍ A NUCENÉ VĚTRÁNÍ NÍZKOENERGETICKÝCH OBYTNÝCH DOMŮ

Ventilace a rekuperace haly

ČVUT PŘEDMĚT. Fakulta stavební. Ondřej Hradecký. prof. Ing. Petr Hájek, CSc., FEng. D1.7 KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB DIPLOMOVÁ PRÁCE VZDUCHOTECHNIKA -

Požadavky legislativy: m 3 /h na studenta Vnitřní teplota vzduchu 22 ±2 C (max. 28 C) Relativní vlhkost vzduchu 30 65% Maximální koncentrace CO

České vysoké učení technické v Praze

Chytré bydlení TRIGEMA 11/2016 autor: Jan Vostoupal

Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: soustavy vytápění 4

Obec Bělkovice-Lašťany Bělkovice-Lašťany 139, Dolany

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I.

Stížnosti na špatnou kvalitu vnitřního prostředí staveb Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory

Měření parametrů vnitřního prostředí v pasivní dřevostavbě MSDK

PROJEKT STAVBY VZDUCHOTECHNIKA. Stavební úpravy, nástavba a přístavba. Domov pro seniory Kaplice. SO 01 a SO 02. ul. Míru Kaplice

Věznice Všehrdy. Klient: Všehrdy 26, Chomutov Studie Z p. Tomáš Kott ATREA s.r.o. Československé armády Jablonec nad Nisou

MIKROKLIMA VE ŠKOLÁCH VĚTRÁNÍ ŠKOL

půdorysné rozměry [m] 14 x 5 1,8 x 4,8 11,9 x 4,8 zastavěná plocha [m 2 ] 70 8,64 57,12 obestavěný prostor [m 3 ]

VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT

STAVBY PRO ZEMĚDĚLSTVÍ

VYTÁPĚNÍ 05 VYTÁPĚNÍ

Energetické hodnocení krmiv

Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 3

RESTAURACE HOTELU JÍZDÁRNY PARDUBICE ZAŘÍZENÍ VZDUCHOTECHNIKY

VYHLÁŠKA 194/2007 Sb. ze dne 17. července 2007,

VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2013 o energetické náročnosti budov

ZÁBAVNÍ PARK MEDVÍDKA PÚ

ILTO W100. Technický popis. Funkce větrací jednotky ILTO W100 EC

ILTO R80. Technický popis

Pluszáruka 5 let. Vždy to nejlepší klima pro. Komfortní větrání s rekuperací tepla: zaručeně čerstvý vzduch s prodlouženou zárukou 5 let

SEZNAM uznatelných předmětů podpory v rámci INVESTIČNÍCH PROGRAMŮ PGRLF, a.s.

POTŘEBA ENERGIE PRO VĚTRÁNÍ OBYTNÝCH BUDOV

Rekuperační jednotky pro byty a domy : JD JD 1

EKONOMICKO-ENVIRONMENTÁLNÍ ANALÝZA NÁVRHU VZT JEDNOTEK PRO TEPLOVZDUŠNÉ VYTÁPĚNÍ PŘÍPADOVÁ STUDIE

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY penzion s byty pro důchodce Tábor 2298/22, Brno-Žabovřesky parc.č.:2768/1 dle Vyhl. 78/2013 Sb.

Nástěnné rekuperátory : AURAevo. AURAevo 1 MASTER. Bezdrátová komunikace Síťový provoz až do výše: 1 hlavní (MASTER) jednotka a 16 podřízených

KONCEPT VĚTRÁNÍ. Zuzana Mathauserová. Státní zdravotní ústav. Centrum hygieny práce a pracovního lékařství. Oddělení hygieny práce

O společnosti. Moderní způsob větrání a chlazení s využitím indukčních jednotek nové technologie. Ing. Jiří Procházka jiri@sokra.cz 30.5.

14 Komíny a kouřovody

Závěsné plynové průtokové ohřívače TV PANDA

14 Komíny a kouřovody

3. Nastavení lopatek Čelní desky - nastavení lamel Rozměry a hmotnosti Zabudování a umístění... 10

Technická zpráva Technické zařízení budov

Vězeňská služba České Republiky Soudní 1672/1A, Nusle, Praha 4

POROVNÁNÍ VODNÍCH KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Z HLEDISKA SPOTŘEBY ENERGIE

Technologie staveb Tomáš Coufal, 3.S

Posouzení konstrukce podle ČS :2007 TOB v PROTECH, s.r.o. Nový Bor Datum tisku:

Systémy chlazení ve vzduchotechnice

Větrání plynových kotelen. Komíny a kouřovody. 8. přednáška

Transkript:

Základy větrání stájových objektů Stájové objekty: objekty otevřené skot, ovce, kozy apod. - přístřešky chránící ustájená zvířata pouze před přímým náporem větru, před dešťovým a sněhovým srážkam, v létě před přímým osluněním. - předpokládají se teplotní a vlhkostní podmínky blížící se stavu venkovního vzduchu a sledující jeho průběh. - pro zmní provoz je třeba zabezpečt protmrazovou ochranu napájení, odklzu exkrementů apod. - současně je nutné v změ počítat s tvořením námrazy na konstrukcích objekty s uzavřenou ustájovací částí - v současné době se převážná většna hospodářských zvířat chová v našch klmatckých podmínkách trvale, nebo po větší část roku ve stájích, v uzavřeném prostoru. - vntřní prostředí je udržováno přívodem venkovního vzduchu do zóny zvířat, dosahuje se výměny zkaženého stájového vzduchu, znečstěného a se spotřebovaným kyslíkem, za čerstvý venkovní vzduch tak, aby stav vntřního vzduchu odpovídal požadovaným parametrům. stájové prostředí specfcké vntřní prostředí dané: podmínkam venkovního klmatu, vlvem žvotních pochodů zvířat, čnností strojů a zařízení ve stáj, působením řady dalších fyzkálních, chemckých, a bologckých procesů běžně se vyskytující plynné škodlvny ve stájovém prostoru: nejčastěj: oxd uhlčtý, amonak a srovodík. metan, zápašné plyny (merkaptan), ndol, skatol, kyselna máselná apod. prach! - organcký - částce stelva, krmva, chlupů, kůže, peří apod. - anorgancký - částce zemny, omítky, dlažby apod. 1/7 Vhodné stájové prostředí je výrazným faktorem pro úspěšnost chovu!!! stájové prostředí ovlvňuje: zdravotní stav zvířat, užtkovost, spotřebu krmv, pracovníky ve stájích, konstrukc stavby, technologcké vybavení.

Přrozené větrání stájí: Prncp: využívá pro výměnu vzduchu tlakové rozdíly mez vntřním a venkovním vzduchem, způsobené rozdílem teplot a hustot vzduchu uvntř a vně objektu, a účnky větru. Prncp: t > t e ρ < ρ e p = p e p = h g ( ρ ρ ) [ Pa] e N.R. neutrální rovna atmosfércký tlak p a V letním období menší rozdíl t než v změ nžší p => vyšší požadovaná výška H L Výhody: nevyžaduje přívod energe, nezpůsobuje ve stáj žádný hluk, Nevýhody: malé tlakové rozdíly, vlv mnoha dalších faktorů - velkost přívodních a odváděcích otvorů, jejch hydraulcké odpory prot proudění vzduchu, jejch stuování v prostoru, ochlazování a ohřívání stěn apod., účnky větru, vítr nelze př návrhu vzít v úvahu, proměnlvá ntenzta výměny vzduchu a průběh přívodu a odvodu vzduchu, nemožnost úpravy vzduchu a využtí systémů ZZT Použtí: stáje pro skot, koně a ovce s menším kapactam ustájených zvířat, stáje s menším produkcem škodlvn, pomocné větrání k nucenému. 2/7

Přrozené šachtové větrání Přrozené větrání stáje s hřebenovou štěrbnou Střešní konstrukce BS (Bos Sedlčany) s hřebenovým větráním 3/7

Nucené větrání stájí: - centrální systém - jednotková větrací zařízení - podtlakové přebytek odváděného vzduchu - vhodné pro přímé odsávání škodlvn z místa vznku. - přetlakové přebytek přváděného vzduchu - Výhodný především pro teplé letní období u většny druhů zvířat, zvýšeným prouděním je možné zvýšt ochlazování zvířat konvekcí. - Vhodným rozvodem vzduchu ve stáj je možno přvádět čerstvý vzduch až k jednotlvým zvířatům do dýchací zóny nebo do zóny pobytu zvířat, např. do klecí. - rovnotlaké rovné množství přváděného a odváděného vzduchu - výhodné pro použtí systémů ZZT - nejčastější řešení Výhody: Stáje je možné větrat podle potřeb zvířat, možné větrat s vysokou výkonností větracích zařízení v obdobích vysokých letních teplot, zajštění účnného větrání objektů s ntenzívním chovem hospodářských zvířat v halách s vysokou bologckou zátěží, možnost využtí systémů ZZT. Nevýhody: závslost na dodávané energ, vysoká nvestční náročnost, hlučnost, zejména lokální jednotky, Kombnace přrozeného a nuceného systému větrání Prncp: v období menší potřeby větrání se využívá větrací systém přrozený, + použtí př havarjním větrání stájí skotu, ovcí, koní. v době velké potřeby větrání se využívá způsob nuceného větrání. - některé stáje pro skot, ovce a prasata. 4/7

Prncp čnnost větrací jednotky s recrkulací vzduchu a - výměna vzduchu bez recrkulace, b - výměna vzduchu s částečnou recrkulací, c - vzduch pouze crkulace 1 - regulační klapka recrkulace (směšování), 2 - otevřená žaluze přívodu vntřního vzduchu (letní období), 3 - uzavřená žaluze přívodu vntřního vzduchu (zmní období), 4 - ventlátor Přetlakové větrání s přívodem vzduchu stropem Oboustranné podtlakové větrání s prodlouženou šachtou 5/7

6/7 Stanovení množství větracího vzduchu ČSN 73 0543-2 Vntřní prostředí stájových objektů, Část 2:Větrání a vytápění (1998) na základě bologckých produkcí (škodlvny): ctelné teplo produkované ustájeným zvířaty, vodní pára produkovaná zvířaty a odparem z mokrých ploch, oxd uhlčtý produkovaný zvířaty. Parametry stájového prostředí: t, ϕ - defnovány pro každý druh zvířete nejvyšší relatvní vlhkost 85% (objekty pro savce) nejnžší vntřní teplota t,mn (snížená t ) o 5 K v objektech pro skot, koně, ovce, kozy ve věku nad 3 měsíce o 3 K v všech objektech pro prasata, pro drůbež ve věku nad 8 týdnů Parametry venkovního prostředí: vz ČSN 06 0210, výjmka pro oblast s t e = -12 C změna na -15 C Výpočet bologckých produkcí: obecně: 2 B = ( a + a t + a t ) m 1 2 3 d z B je střídavě: q s celková produkce tepla zvířete [W.ks -1 ], m d produkce vodní páry zvířete [mg.s -1.ks -1 ], m u produkce CO 2 zvířete [mg.s -1.ks -1 ], t výpočtová teplota stájového vzduchu, a 1,a 2,a 3,d konstanty dle tab.a.11, m z hmotnost zvířete [kg.ks -1 ], př výpočtu produkce vodní páry m d je potřeba přpočítat odpar z mokrých ploch m do = m d. o [mg.s -1.ks -1 ] o korekce zahrnutí odparu z mokrých ploch tab.a.12

Zdánlvá produkce ctelného tepla: - stanoví se odečtením vázaného tepla obsaženého v vlhkost od celkové produkce q c = q s r w.m do.10-3 [W.ks -1 ] r w = 2500 2,36.t [kj.kg -1 ] Celkové produkce ctelného tepla ustájeným zvířaty Q c = q c.z [W] Z počet ustájených zvířat [ks] Výpočet průtoku větracího vzduchu v = max ( vd, vu ) [kg.s -1 ] vd požadovaný průtok čerstvého vzduchu pro odvod vodní páry d vd = [kg.s -1 ] xe Celková produkce vodní páry: d = Z.m do.10-3 [g.s -1 ] Rozdíl měrných vlhkostí vntřního a vnějšího vzduchu: x e [g.kg -1 s.v.] vu požadovaný průtok čerstvého vzduchu pro odvod CO 2 vu u = ρ [kg.s K u K -1 ] ue Celková produkce oxdu uhlčtého: u = Z.m u [mg.s -1 ] K u výpočtová hodnota koncentrace CO 2 v stájovém vzduchu, tab.a.9 [mg.m -3 ] K ue koncentrace CO 2 ve venkovním vzduchu, průměrná hodnota je 550 mg.m -3 ρ hustota stájového vzduchu [kg.m -3 ] Domácí úkol č.1: Vymyslete s stáj s druhem a počtem zvířat dle vašeho uvážení (např.: 60 ks prasat, 50 ks dojnc apod.). Vypočítejte produkce tepla, vodní páry a CO 2. Na jejch základě vypočítejte množství větracího vzduchu podle ČSN 73 0543-2 a tepelnou ztrátu větráním. 7/7