Eukaryotní bu?ka maturitní otázka z biologie



Podobné dokumenty
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Základy buněčné biologie

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (5)

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Bu?ka - stavba a složení, srovnání r?zných typ? bun?k

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

pátek, 24. července 15 BUŇKA

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie

Eukaryotická buňka. Milan Dundr

Digitální učební materiál

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Prokaryotní a eukaryotní buňka

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

prokaryotní Znaky prokaryoty

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Zemědělská botanika. Vít Joza

Atom a molekula - maturitní otázka z chemie

Schéma rostlinné buňky

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

FOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA

Energetický metabolizmus buňky

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Souhrnný test A. 3. c,d

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

T?lní tekutiny - maturitní otázka z biologie

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

Úvod do mikrobiologie

Biologie buňky struktura

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

FOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

Metabolismus příručka pro učitele

Cytologie. Přednáška 2010

Transkript:

Eukaryotní bu?ka maturitní otázka z biologie by jx.mail@centrum.cz -?tvrtek, Listopad 27, 2014 http://biologie-chemie.cz/eukaryotni-bunka-maturitni-otazka-z-biologie/ Otázka: Eukaryotní bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): chichi78 zithistorie: -prvn? popsaná Bun??ná teorie: -polovina 19.st. T.Schwan, M. Schleiden, Purkyn? -Bu?ka je základní jednotkou všech živých organism? krom vir?, prion? atd. -R.Vierchov -bu?ky vznikají d?lením již existujících bun?k chem.složení bky: -biogenní prvky C, H, O, P, N, S, Ca, K, Mg, Cl, Fe? stavební fce mikrobiogenní? katalytická fce (podílejí se na?ízení fcí organism?, sou?ásti enzym? a vitamin? -Zn, Co, Mo, Mn, Se, Bo -voda -rozpoušt?dlo, transportní látka, termoregulace stavba: cytoplazma plazmatická membrána bun??ná st?na organely a)membránové b)cytoskeletální bun??né inkluze page 1 / 7

BUN??NÁ ST?NA - tuhý obal bu?ky, ud?luje jí tvar a mechanicky ji ochra?uje p?ed vlivy vn?jšího prost?edí - má ji v?tšina bakterií, najdeme ji u rostlin a hub, u živo?išných bun?k se nevyskytuje - eukaryotické bu?ky rostlinné - mají - z celulózy (buni?ina) živo?išné - nemají houbové - mají - z chitinu - bun??né st?ny d?evin obsahují d?evovinu (lignin) - je výsledkem metabolické aktivity bu?ky, zvlášt? Golgiho aparátu - na rozdíl od cytoplazmatické membrány je zcela propustná (permeabilní) - u rostlinných bun?k jsou v ní otvory, kterými prochází z jedné bu?ky do druhé tenká vlákna protoplazmy - tzv. plazmodesmy CYTOPLAZMA fce.: -vypl?uje bu?ku, vytvá?í její vnit?ní prost?edí -uskute?nování chem.reakcí vl.: polotekutá, koloidní stavba: 60%voda, 4%min.látky ve form? iont?, 18%bílkoviny- 12%lipidy a 6% sacharidy PLAZM.MEM. -p?vodní domn?nka, že se skládá ze 3 vrstev struktura: -fosfolipidová dvojvrstva -polární?ást? hydrofilní; nepolární?ást? hydrofóbní -sem tam bílkoviny -na povrchu cukry? vrstva glykokalyx -struktura tekutého krystalu (membránové proteiny se mohou p?emis?ovat p?es celou strukturu a zajiš?ují tak komunikaci) komunikace: -láktová -struktura tekutého krystalu? bílkoviny fungují jako p?enaše?e -mechanická -proteiny v biomem.se mohou vázat na proteiny jiných membrán -signální- rozpoznávání bun?k (obranyschopnost organismu)? semipermeabilita BUN??NÉ JÁDRO =membránová organela; =nucleus po?et jader: -1v?tšina bun?k má práv? jedno jádro (krom?ervených krvinek obratlovc?) -nálevníci a treky mají 2 jádra -více jader plazmodia (d?lí se jádro a nerozd?lí se bka) - syncytia (bu?kám vzniklým d?lením se rozpustily membrány a vznikl vícejaderný útvar) tvar: -v?tšinou kulovitá, n?kdy zaškrcovaná -n?kdy složit? zak?ivená (granocyty) stavba: -uprost?ed bky -uvnit? karyoplazma s jadérkem (stavba bílkovin, d?lení bky) a na povrchu jsou chromocyty -obsahuje genetickou indormaci povrch: -úpln? na povrchu dvojvrstevná jaderná membrána s póry -okolo jádra jsou ribozomy page 2 / 7

-chromatinvá zrna -mladé bky mívají v?tší jádro Jadérko - uvnit? jádra bývá jedno nebo více jadérek - dochází v n?m k syntéze ribozomové RNA - nenachází se u prokaryotických bun?k - živo?išné bu?ky mívají 1 jadérko, u houbových a rostlinných bun?k m?žeme nalézt v?tší po?et jadérek (v?tšinou 1-3) Centrozom - membránová organela ležící poblíž jádra - zahajuje d?lení bun?k - nenajdeme ho u prokaryotických bun?k, ale nachází se u všech eukaryotických bun?k - tvo?í ho 11 dvojic mikrotubul? (mikrotrubi?ek) - obsahuje centrioly (jejich po?et odpovídá po?tu sad chromozom? - haploidní má 1 centriol, diploidní, nap?. živo?ichové, má 2 centrioly, ) VN?JŠÍ STRUKTURY BKY ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM -=soustava dutých kanálk? a lamel -napojeno na povrch bky, jádra a Golgiho systém -koncentricky uspo?ádané v okolí jádra 2 formy: -drsné -sou?ástí jsou ribozomy /zrní?kovité útvary s Svedbergovou hodnotou 80S -hladké -nenese ribozomy -syntéza glykolipid?, pop? i steroidních hormon? a speciálních forem cukr? a tuk? fce: -syntéza látek pro bku -nitrobun??ný transportní Ribozomy - bílkovinná t?líska (organely) v cytoplazm?, ve kterých probíhá syntéza bílkovin - obsahují rrna - ú?astní se proteosyntézy (syntéza, tvorba bílkovin) - jsou vázány na endoplazmatické retikulum, nebo se vyskytují voln? v cytoplazm? - skládají se ze dvou odlišných podjednotek (v?tší a menší) GOLGIHO SYSTÉM -napojen na end.ret. =soubor plochých vá?k? a kanálk? -jiné usp.v živo?iných (1 poblíž jádra=diktyozom) a v rostlinných (více diktyozom? rozptýlených) fce.: -seskupení látek z e.r.? transformace? odvod látek (bka to vyprodukuje a nepot?ebuje -hormony, enzymy,..) - membránová organela eukaryotických bun?k - speciální kanálkovitý systém u jádra - v živo?išných bu?kách takovou úpravou procházejí nap?. bílkoviny, lipidy a steroidy - v rostlinných bu?kách takovou úpravou procházejí bílkoviny a složité sacharidy (celulóza) - vá?ky s upravenými látkami opoušt?jí Golgiho systém, tak vznikají i lysozomy - vyskytuje se ve dvojí form?: page 3 / 7

- souvislý - nesouvislý - u rostlinné bu?ky, je tvo?en z jednotlivých Golgiho t?lísek, tzv. diktyozom? - diktyozom - zvláštní forma Golgiho aparátu (u rostlinných bun?k) LYSOZOMY -jen živo?išné bky, nestejnom?rn? (záleží na aktivit? bun?k) =vá?ky s plazm.mem. na povrchu obsah: -trávící enzymy? pomahájí bce s trávením (pokud bka hladoví, rozkládá?ást enzym? v lysozomech) -tvorba odškrcováním z Golgiho systému -p?i smrti bky se otev?ou a vylejou všechny lysozomy a stráví sama sebe VAKUOLY - membránové organely p?edevším rostlinných bun?k - jsou ohrani?ené tonoplastem (membrána) - slouží k ukládání r?zných zásobních nebo odpadních látek - obsahují také enzymy, které se ú?astní metabolických p?em?n - obsah vakuoly se nazývá bun??ná š?áva - mladé bu?ky obsahují více malých vakuol, starší bu?ky mívají jednu velkou vakuolu - ta zatla?uje jádro a cytoplazmu ke kraji bu?ky (jádro m?že z?stat uprost?ed bu?ky zav?šené na cytoplazmatických vláknech) - barvu vakuoly ur?ují hydrofilní barviva - antokyany - m?ní barvu podle kyselosti - v kyselém prost?edí se barví do?ervena, v neutrálním dofialova a v zásaditém prost?edí domodra MITOCHONDRIE 2 membrány: -jendu hladkou; druhá se záhyby kristy (na nich se nachází enzymy dých.?et?zce) -semiautomní organela DNA: -kruhová vlatsní ribozomy? tvorba vlatsních bílkovin -samostatné množení se -po smrti rychle zanikají fce: enertgetické centrum? ATP -enyzym dcýh?et?zce a aerobních dých.drah -hojn? ve svalových, nervových vkách a málo v epitelech CHLOROPLASTY membránové organely obsahující tylakoidy (místo krist) - jsou ohrani?eny dvojitou biomembránou, která uzavírá bílkovinnou plazmu - bílkovinná plazma = stroma (matrix) obsahuje sí? vá?k?, uzav?ených biomembrán (tylakoid?) - stup?ovit? uložené tylakoidy na sebe tvo?í tzv. grána (zrna) - obsahují zelené asimila?ní barvivo chlorofyl fce: fotosyntéza -semiautonomní organely(vlastní kruhová DNA, množí se nezávisle na bce) CHROMOPLASTY =malé vá?ky -obsahují barviva (kartenoidy a xantofily) fce: -zachycují sl.zá? a p?edávají dál page 4 / 7

LEUKOPLASTY -neosv?tlené?ásti rostliny -ukládá se v nich škrob? škrobová zrna Plasmodesmy - kanálkovité spoje mezi sousedními bu?kami u rostlin - v kanálcích jsou vláknité bílkoviny, které zajiš?ují transport, um?jí se smrš?ovat a natahovat - zajiš?ují vzájemnou komunikaci bun?k - vyskytují se pouze u eukaryotických rostlinných bun?k Cytoskelet - tvo?í kostru bu?ky - je složen z vlákének (mikrofilament) a trubi?ek (mikrotubul?) - v bu?ce tvo?í svazky, které se mohou zkracovat a prodlužovat a umož?ují tak pohyb struktur uvnit? bu?ky - jeho sou?ástí je také jaderný mikrotubulární aparát (d?licí v?eténko) - mikrofilamenty a mikrotubuly se podílejí na vzniku d?licího v?eténka p?i mitóze - najdeme ho u eukaryotických bun?k rostlin, hub i živo?ich?, prokaryotické bu?ky ho nemají Zásobní látky - u rostlinných bun?k je zásobní látkou škrob, u n?kterých rostlin inulin - u živo?išných bun?k je zásobní látkou glykogen nebo tuky - u houbových bun?k jsou zásobní látkou oleje Inkluze - uzav?ení - uzav?ené nap?. kapénky?i krystalky zásobních nebo odpadních látek (bun??ný odpad, ) - najdeme je u všech bun?k eukaryotických bun?k, prokaryotické bu?ky je nemají - u rostlinných bun?k se mohou ukládat nap?. škrobová zrna, mikrokapénky tuk?, krystalické inkluze (nap?. krystalky š?avelanu vápenatého), u n?kterých rostlin (nap?. mi?íkovitých, hluchavkovitých) též silice Plazmidy - mimojaderné geny - malé, do kruhu uzav?ené molekuly DNA obsahující dopl?kovou genetickou informaci - nejsou nutné k p?ežití (obsahují nap?. informaci o rezistenci v??i antibiotik?m) - využívají se v genetickém inženýrství ke vnášení cizorodé genetické informace do bun?k nep?íbuzných organism? - organely prokaryotických bun?k, vyskytují se i u n?kolika skupin eukaryotických bun?k FYZIOLOGIE EUKARYOTNÍ BKY P?ÍJEM A VÝDEJ LÁTEK BKY 1.PROCESY PASIVNÍHO TRANSPORTU -p?es mem.se dostávají látky s malými molekulami (voda, mo?ovina) -nepot?ebuje E -probíhá po koncentra?ním spánku (látky pronikají z míst v?tšího po?tu do míst s menším? vyrovnání) osmóza=pohyb vody page 5 / 7

porst?edí: a)izotonické -kocentracesolí jako ona samotná? pohyb stejn? rychlý tam i zp?t b)hypotonické -?idší než cytoplazma bky? voda do bky proniká rychleji? až plazmoptýza (u živo?išné bky)? bka se nem?ní (rostlinná bka) c)hypertonické -prost?edí je koncentrovan?jší? plazmolýza -voda se z cytoplazmy dostává pry?-u rostl.bun?k vratná? plazmorhiiza -u živ.bun?k, smrš?ování, vratná 2.PROCESY AKTIVNÍHO TRANS. -pot?ebuje E (ATP) -pot?ebují bílkovinový p?enaše? endocytózy a)fagocytóza =p?íjem pevných?ástic v?tších rozm?r? -možná jen u bun?k bez bun.st?ny (n?které bílé krvinky a n?kt??í prvoci) b)pinocytóza =p?íjem rozotk? (tekutých makromolekul) -pomocí pinocytózních vá?k? (vno?ující se odtrhávající se vá?ky od plazm.mem. do cytoplazmy) exocytózy =odstra?ování látek nevhodných pro bu?ku -vá?ek se odškrcuje zevnit? ven METABOLISMUS =p?em?na látek a energií zdroj uhlíku: a)autotrofní -C z CO2 b)heterotrofní-c z org.látek zdroj E: a)fototrofní -E ze sl.svitu b)chemotrofní -E z chem,reakcí -metabolické dráhy jsou enzymatické (katalyzovány enzymy) a)katabolické -ze složit?jších látek jendodušší? uvoln?ní E -anaerobní glykolýza -obsaženy v cytoplazm?; vznik kys.pyrohroznové; není t?eba O2 kys.pyr.? kvašení (alkoholové, mlé?né)? oxidativní fosforylace (Krebs?v cyklus-cyklus kys.pyr.-v mitochondriích-kys.pyr? CO2 +acetyl? acetyl se naváže na koenzyma p?es síru? vstupuje do Krebsova cyklu? navázání na C4? citrát a odšt?pení 2CO2, 8H+, ATP, NADH+H, FADH2? vodíky nejsou schopny samostatné existence a navazuje se tak na Dýchací?et?zec: 8H+ + 2O2? 4H2O + E -probíhá nep?ímo) -zisk E pro všechny životní d?je bky b)anabolické -syntéza složit?jších látek? spot?eba E -fotosyntéza 6CO2 + 12H2O? (chlorofyl, E sv?telného zá?ení) C6H12O6+ 6H2O + 6O2 -ve speciálních organelách (chloroplasty- stroma-fixace CO2; thylakoidy a gramy-barvivo a enzymy) -chlorofyla? 2fotosystémy: I. P700 -chlorofyl a; pohlcuje zá?ení o 700nm II.P680-pohlcuje zá?ení o 680nm -velký po?et molekul chlorofylu a, jen n?které aktivní -2 fáze: page 6 / 7

Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Eukaryotní bu?ka maturitní otázka z biologie - 11-27-2014 1.Sv?telná fáze -E slunce uvolní P700a1 elektron, v thylakoidech -cyklická fosforylace -elektron se vrací zp?t -necyklická fosforylace -z fotosys.ii odchází náhradní elektron -fotolýza vody -pro náhradu elektron? do fotsysii -produkty jsou ATP a redukovaná forma koenzymu 2.Temnostní fáze -redukce CO2 vodíkem za využití ATP -> ukládání NADPH a ATP ze sv?telné fáze fixací CO2 do sacharid? Calvinovým, HS nebocam cyklem -stomata chloroplast? -Calvinovým cyklem (krboxylace/fixace uhlíku -> redukce ribulózy-1,5-bifosfátu -> navázání CO2 a katalyzace rubiscem -> redukce pomocí NADPH -> ribulóza-5fosfát -u rostlin C3 -protože primární produkt je t?íuhlíkatá slou?enina -u n?kterých rostlin Hutch-Slack?v ckylus C4 -zásoby CO2 v bkách, tropické rostliny, rychleji rostou VZNIK A ZÁNIK BUN?K VZNIK -d?lení mitóza a meióza -koheziny -d?ležitá role p?i d?lení bun?k =bílkoviny -zajiš?ují rovnom?rné d?lení chromozom? a chromatid -sou?ástí struktury Kinetochor umíst?né v centromerách -achromatické v?eténko je jedním koncem trvale p?ipojeno k bce a druhý konec je volný pro ukotnvení do centromery aurora =bílkovina kontrolující správné nap?tí v bu?ce (rovnom?rné na ob? str.) bílkovinná separáza= rovnom?rný rozchod chromatid a uvoln?ní spojení ZÁNIK A. Apoptóza =fyziologická smrt bky; každá bka má geneticky naprogramovanou životnost -normální forma I.fáze Start -2 typy signál?: -zm?na hladiny hormon?/ zm?na struktury DNA v jád?e zm?na propustnosti mitochondrií -> aktivace enzym? -> ty se podílejí na zni?ení bky -> zm?na povrchové struktury bky II.fáze Vytvo?ení pot?ebných enzym? k destrukci bky III.fáze Destrukce bky -p?ipravené enzymy rozd?lí DNA bky na fragmenty o stejné velikosti -> tyto?ásti DNA budou využity pro syntézu nových bun?k chyba a)bka z?stane poškozena a nerozpadne se -> vznik poškozených bun?k =rakovinové bujení b) likvidace bun?k, které ješt? m?ly žít -> neurogenerativní onemocn?ní, cévní onemocn?ní, AIDS B. Nekróza =pasivní smrt bky -bka je poškozena zásahem zven?í -mitochondrie praská -> celá bka se uvolní do celého prost?edí -> dále nevyužitá -v?tšinou takto zaniká více bun?k naráz PDF generated by Kalin's PDF Creation Station page 7 / 7