Projekt oblasti podpory OP VK Další vzdělávání Průzkum barevných nátěrů na stavebních prvcích a výbavě staveb Dagmar Michoinová metodika přednášky
Průzkum barevných nátěrů na stavebních prvcích a výbavě staveb Pro získání informací o posloupnosti, barevnosti a druhu barevných nátěrů na stavebních prvcích a na výbavě staveb se provádí tzv. stratigrafický průzkum vrstev nátěrů. V některých případech je možné stratigrafický průzkum vyhodnotit in situ - pak se jedná o tak zvaný sondážní průzkum. Často je výhodné sondážní průzkum doplnit či ověřit laboratorním průzkumem na odebraných vzorcích. Nelze-li provést sondážní průzkum, je laboratorní zkoumání jedinou možností. Výsledky zkoumání jsou věrohodnější, když lze nález potvrdit na více sondách či vzorcích. Sondážní práce i odběry vzorků by měly být prováděny nejlépe přímo k tomu vyškolenými odbornými pracovníky, anebo vždy pod jejich dohledem. Před započetím sondážního průzkumu i odběru vzorků je nezbytný souhlas vlastníka nebo správce památky k zásahu. Vlastník nebo správce by měl být informován o rámcovém rozsahu průzkumu, o cílech průzkumu a vlastním postupu průzkumu. 1. Sondážní průzkum barevnosti nátěrů Sondážní průzkum je technika zkoumání nepřístupných vrstev stavebního díla sondami. Sondážní stratigrafický průzkum lze provádět na různých podkladech. Využívá se pro získání informací různorodé povahy pro účely tohoto textu lze uvést například informace o posloupnosti, barevnosti a druhu barevných nátěrů na stavebních prvcích a na výbavě staveb dochovaných in situ. 1.1 Provedení sondážního průzkumu musí být uvážené Rozhodnutí o provedení sondážní techniky průzkumu i o rozsahu sondážních zásahů by mělo být vždy pečlivě zváženo, neboť se jedná o destruktivní metodu. Získané podrobnější informace jsou zpravidla vykoupeny lokálním poškozením a úbytkem dochované hmoty stavebního díla. Sondážní činnost by měla být vždy cílena k ověření či potvrzení významné skutečnosti. 1.2 Jak se sondážní průzkum pro poznání barevnosti nátěrů provádí? Vlastní technika sondážní činnosti, velikost sond, způsob jejich identifikace a dokumentace se stanovuje podle vyhodnocovaného zadání. Další okolností, která ovlivňuje průběh a rozsah zásahu je charakter a stav předmětu. Jinak se postupuje u silně poškozené fasády, kde je možné provést více sond a lze odhadnout rozsah monochromních ploch, jinak na omítce v interiéru, kde lze předpokládat několik po sobě jdoucích složitých výmaleb. Nejprve lze čními sondami, například v místech odpadlé omítky nebo v místech, v nichž byl povrch narušen stavebními pracemi, téměř nedestruktivně zjistit, zda jsou vůbec dochovány vrstvy nátěrů a zda tedy průzkum vůbec provádět, v jakém rozsahu a režimu. Jsou-li vrstvy dochovány, následuje výběr chráněných representativních míst, vhodných k provedení sond, (případně k následnému odběru vzorků). Sondážním průzkumem by měly být postihnuty všechny prvky předmětu, jejichž barevnost se v minulosti mohla lišit. V případě sondážního průzkumu nátěrů omítek fasády se jedná zejména o neutrální plochy omítek, plochy omítek v ostění, na římsách, či na další plastické výzdobě. Průzkum barevných nátěrů na stavebních prvcích a výbavě staveb 3
Obvyklý sondážní průzkum znamená postupné opatrné odstraňování vždy nejvrchnější vrstvy nátěru, který se zachová na určité (representativní) ploše sondy. Místo sondáže i výsledek tj. postupně odkryté vrstvy nátěrů jsou následně popsány a dokumentovány. Příklad je uveden na obrázku č. 1. Na dostatečně velkých plochách jednotlivých barevných nátěrů lze případně provést i základní testování charakteristik nátěrů - soudržnosti nátěru (vrypem), nasákavosti nátěru (sledováním rychlosti vsakování vody) a podobně. 1.3 Zásah a výsledky průzkumu je nutné pečlivě dokumentovat. Důležitou podmínkou pro využitelnost výsledků průzkumu je nejen pečlivé detailní zdokumentování místa sondáže (fotografií vhodně s barevnou a šedou stupnicí a měřítkem), ale i zaznamenání polohy sondy v rámci stavby (přesná lokalizace do plánu nebo do fotografie). Zásadní je také archivace výsledků zásahu. Bez možnosti ověření výsledků sondáže (archivování, fotodokumentace, zaměření) nemá tvrzení o výsledku sondáže potřebnou hodnotu, nemůže být bráno za spolehlivý podklad pro rozhodování. Obrázek 1. Dokumentace výsledků sondážního průzkumu barevnosti 1.4 Vyhodnocení sondážního průzkumu barevnosti. Při interpretaci výsledků statigrafické sondážní analýzy je nutné brát na zřetel na to, že dochází k jistému zkreslení barevných odstínů nátěrů. Nátěry po dlouhodobé expozici mohou měnit původní barevnost, tj. často blednou vlivem UV záření, tmavnou vlivem usazování nečistot. Také přetřením, ale i odstraněním nátěrům při sondáži může dojít ke zkreslení původního odstínu nátěru. Výsledky jsou tedy spíše orientační. Popis obrázku: Sondážní stratigrafický průzkum barevných vrstev na omítce. Popis informací k sondě 2: In situ byl zjištěn tento sled pěti vrstev (souvrství) - 0 zdivo, 1 malta, 2A souvrství neoddělitelných bílých a šedých nátěrů, 2B souvrství bílých a okrových nátěrů (zřejmě prosycené souvrství 2A), 3A souvrství šedých nátěrů, 3B hnědá vrstva nátěru (možná olejovka), 4 žlutý nátěr, 5 bílý, povrchově znečištěný nátěr. 2. Laboratorní průzkum barevnosti nátěrů Laboratorní průzkum je technika zkoumání odebraných vzorků stavebního díla za využití laboratorní techniky. Využívá se pro získání informací různorodé povahy pro účely tohoto textu lze uvést například detailní informace o posloupnosti, barevnosti a druhu barevných nátěrů na stavebních prvcích a na výbavě staveb, které jsou ucho- Průzkum barevných nátěrů na stavebních prvcích a výbavě staveb 4
vány na representativních vzorcích různých podkladních materiálů (omítek, dřeva, kovu, kamene ). 2.1 Kdy je účelné odebrat vzorky pro stratigrafický průzkum? Odběr vzorků pro laboratorní stratigrafický průzkum je účelné provádět pro doplnění informací, které sondážní průzkum nemůže poskytnout nebo není-li možné provést representativní sondážní průzkum in situ, například pro nedostatečně velké zájmové plochy. I pro zadání laboratorního průzkumu platí, že odběr vzorku musí být uvážlivý a zadavatel laboratorního průzkumu musí být schopen upřesnit cíl průzkumu. Jinými slovy musí položit otázku, na kterou má průzkum přinést odpovědi. Nejčastější zadání požaduje upřesnit popis barevnosti všech dochovaných nebo vybraných vrstev, popis posloupnosti či funkce vrstev, složení pojiva a pigmentů a podobně. Rozsah zadání zásadní měrou ovlivňuje rozsah (i cenu) laboratorního průzkumu. Pro representativnost průzkumu je třeba, aby také laboratorním průzkumem byly postihnuty všechny prvky předmětu jejichž barevnost se v minulosti mohla lišit. V případě odběru vzorků pro stratigrafický průzkum nátěrů omítek fasády se jedná zejména o neutrální plochy omítek, plochy omítek v ostění, na římsách, či na další plastické výzdobě. 2.2 Jak odebrat vzorek pro laboratorní stratigrafický průzkum vrstev nátěrů? Odběr vzorků, jejich velikost, způsob jejich identifikace a dokumentace se stanovuje podle vyhodnocovaného zadání i charakteru a stavu předmětu. Neexistuje univerzální návod. Přesto platí několik obecných zásad. Vzorek by vedle souvrství nátěrů měl obsahovat i podkladní materiál (omítku, dřevo, kámen, kov a podobně). Nelze-li odebrat vzorek včetně podkladu, je nutné informaco o podkladním materiálu uvést v popisce vzorku. Podobně je třeba uvést další skutečnosti, které provázely odběr vzorku a měly vliv na jeho kompletnost (oddělení části souvrství nátěrů, sejmutí posledního nátěru a podobně). Jestliže není z různých důvodů možné odebrat representativní vzorek a dovolují-li to okolnosti, je vhodné z jednoho místa odebrat více menších vzorků. Obecně platí, že čím je representativní vzorek větší, tím přesnější informaci poskytuje, ale s ohledem k destruktivnosti zásahu při odběru vzorků je třeba velikost odebíraných vzorků minimalizovat. Nevhodně malý je takový, byť representativní vzorek, se kterým nelze již manipulovat. Po odběru vzorku je nutné materiál dobře zabalit, aby během transportu nedošlo k jeho poškození. Zásadní je také popis vzorku. 2.3 Místo odběru vzorku, vzorek a výsledky průzkumu je nutné pečlivě dokumentovat. Důležitou podmínkou pro zdar výsledku je nejen pečlivé zdokumentování místa odběru vzorku, včetně detailního zakreslení do plánu nebo celkové fotografie, ale i popis vlastního vzorku. Výhodou je poskytnutí již existujících výsledků sondážního průzkumu zpracovateli laboratorního průzkumu. Výsledky průzkumu je třeba archivovat. Bez toho ztrácí průzkumy podstatnou část své dokumentační hodnoty. 2.4 Vyhodnocení laboratorního průzkumu barevnosti. Při interpretaci výsledků statigrafické analýzy je třeba počítat s tím, že nátěry po dlouhodobé expozici mohou měnit původní barevnost. Dále je nutné brát na zřetel to, že při přípravě a dokumentaci preparátu dochází k jistému zkreslení barevných odstínů. Je tomu tak v důsledku zalití vzorku do pryskyřice, v důsledku zvětšení obrazu pod Průzkum barevných nátěrů na stavebních prvcích a výbavě staveb 5
mikroskopem a vlivem nedokonalostí reprodukčních technik. Proto není vhodné určovat barevnost (zejména fasád) jen na základě výsledků laboratorní stratigrafické analýzy. Vždy je přínosné získané výsledky barevnosti srovnat s odstíny odkrytými plošnou sondou na reálném objektu. Obrázek 2. Dokumentace výsledků laboratorního průzkumu barevnosti Popis obrázku: Laboratorní stratigrafický průzkum barevných vrstev na omítce. Nábrus nátěrů na omítce a popis barevnosti jednotlivých vrstev. Srovnáním s obrázkem 1 je patrné, že sondážní průzkum odhalil všechny na vzorku existující vrstvy. Seznam základní doporučené literatury: MACEK, Petr. Barevnost fadád. Průzkum, dokumentace, vyhodnoceni a obnova exteriéru historických staveb. Odborné a metodické publikace. Praha: NPÚ, 2009. ISBN 978-80-87104-48-4. http://www.npu.cz/ download/1280826431_l579/met36fasady_macek.pdf BLÁHA, Jiří., JESENSKÝ, Vít., MACEK, Petr., RAZÍM, Vladislav., SOMMER, Jan., VESELÝ, Jan. Operativní průzkum a dokumentace historických staveb. Odborné a metodické publikace. Praha: NPÚ, 2005 ISBN 80-86516-18-0. http://www.npu.cz/download/1137070742/met31opd.pdf GIRSA, V., HOLEČEK, J., JERIE, P., MICHOINOVÁ, D. Předprojektová příprava a projektová dokumentace v procesu péče o stavební památky. Odborné a metodické publikace. Praha: NPÚ, 2004. Str. 176. ISBN 80-86234-36-3. http://www.npu.cz/ download/1084278591/met27predproj.pdf Průzkum barevných nátěrů na stavebních prvcích a výbavě staveb 6
Průzkum barevných nátěrů na stavebních prvcích a výbavě staveb 7
Průzkum barevných nátěrů na stavebních prvcích a výbavě staveb metodika přednášky Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D. vedoucí oddělení technologické laboratoře Národní památkový ústav ústřední pracoviště Valdštejnské nám. 3/162,118 01 Praha 1 - Malá Strana tel.: 257 010 312, 724 663 644 e - mail: michoinova@up.npu.cz http://www.npu.cz Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391, +420 495 512 392 e-mail: opvk@muzeumhk.cz www.muzeumhk.cz