MEDICÍNA KATASTROF Brno 2010 Od roku 1998 se autorka příspěvku orientuje na užití psychologie při zvládání mimořádných situací. Jako vedoucí projektu garantovala zavedení systému Critical Incident Stress Management do řízení lidských zdrojů u Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR. Je autorkou myšlenky konference Psychosociální pomoc v situacích mimořádných událostí, která se koná pravidelně pod heslem Víme o sobě? V současné době participuje na projektu EU Human behaviour in crisis situations: A cross cultural investigation in order to tailor security-related communication jako člen řešícího týmu na Psychiatrickém centru Praha. Kód 207 známý, neznámý PhDr. Marie Sotolářová Psychiatrické centrum Praha Obsah sdělení: A) Kód 207 psychologická a psychosociální podpora (péče, pomoc) B) Východiska psychologické a psychosociální podpory obětem mimořádné události (kód 207) C) Rozhodnutí důležitá pro aplikaci psychologické a psychosociální podpory D) EU projekt BeSeCu, Psychiatrické centrum Praha E) Přehled potřeb, aktivit a předpokladů k psychologické a psychosociální podpoře při zvládání mimořádné události akutní fáze 1/6
A) Kód 207 citace z přílohy č. 4 Ústředního poplachového plánu IZS Psychologická a psychosociální podpora (bude zařazeno do zdroje typu IF, pokud je poskytnuta na území pomáhajícího státu, jinak do zdroje typu T/E nebo E). Psychologickou a psychosociální podporu je nejlepší provádět v rodném jazyce obětí. Je proto velmi důležité zmínit jazyk, ve kterém tým pracuje. Patří sem: 207.1 Profesionální psychologická podpora 207.2 Jiná psychosociální podpora 207.3 Specifické jazykové schopnosti/podpora psychologickým nebo psychosociálním týmům 207.4 Poradenská činnost ve vztahu ke kulturním, etnickým nebo náboženským záležitostem 207.5 Další B) Východiska účinné aplikace kódu 207 1) Vycházet z přílohy č. 4 Ústředního poplachového plánu IZS ČR (kód 207). Viz: http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs- 587832.aspx 2) Respektovat fakt, že mimořádná událost má zpravidla jak oběti přímé, tak oběti nepřímé (příbuzní...). 3) Poskytnout či zprostředkovat psychologickou a psychosociální podporu při: - záchraně lidského života (vyproštění, třídění a bezodkladná lékařská péče) - materiální i právní pomoci (jídlo, ošacení, pomůcky, informace o příbuzných) - psychosociální a duchovní pomoci (podle typu obětí a prožitku- viz bod E tohoto sdělení). 4) Rozumět různým podobám reakcí obětí na mimořádnou událost: - šok, úlek, panika, smutek, beznaděj, nekontrolované prožívání a chování, davové záležitosti, aktivace negativních vzpomínek, vztek, pláč, mnohdy i projevy agresivního chování vůči záchranářům, a pod. 5) Očekávat, že ne vše bude ve skutečnosti plynout tak, jak máme již nacvičené varianty pomoci. 2/6
C) Rozhodování v systému řízení stresu mimořádných událostí (CISM-Critical Incident Stres Management) 1) Zjistit a rozhodnout co vše je zapotřebí udělat pro zraněné i tzv. nezraněné oběti, jejich příbuzné, popř. pro profesionální i dobrovolné záchranáře. Při rozhodování vzít v úvahu počet zasažených a podle toho vyžadovat aktivaci sítě psychologické a psychosociální podpory. Vlastními silami či s pomocí vytipovaných a smluvně zajištěných organizací daného regionu (názvy organizací a jejich možnosti, kontakty, způsob vyrozumění a povolání pro výše uvedená rozhodnutí by měly být součástí dokumentace typových činností). 2) Při reaslizaci svých rozhodnutí dbát na dodržování základních postulátů psychologické a psychosociální podpory podle již osvědčeného zahraničního systému BICEPS: krátkost (briefness)...b bezprostřednost, okamžitost i na psychosociální úrovni (immediacy)...i řízení a jednotný filosofický přístup (centre control)...c lidský přístup a osobní kontakt je důležitý (empathy)...e blízkost, udržet členy rodiny a známé pohromadě, pospolitost (proximity)......p zachování lidské důstojnosti (stately)....s 3) Identifikovat mrtvé i přeživší s vědomím, že na jednu mrtvou či zraněnou osobu připadá cca dalších deset zasažených osob ( rodiče, děti, příbuzní a kolegové) a počítat i s předáváním informací (osobně čí přes zřízená informační centra). 4) Zřídit v blízkosti místa události či v nemocnicích středisko pro příjem rodinných příslušníků, ve kterém by měl být mimo personálu dané instituce přítomen i kvalifikovaný odborník na krize a neštěstí, duchovní či člen psychosociálního týmu. Připraví příbuzné na informace o zraněných či umírajících, popřípadě předá kontakty na krizová centra, linky pomoci v krizi apod. 5) Udržet s médii gentleman s agreement zajištěním toku ověřených informací pro veřejnost; např. tím, že pravidelně sdělujeme, kdy a v jakém čase budou podávány další upřesňující zprávy. 6) V neposlední řadě zajistit psychosociální intervenční službu pro poskytovatele zdravotnické záchranné služby, urgentních příjmů a v případě mimořádné události a krizové situace v zájmu obnovy území postiženého mimořádnou událostí i obyvatelstvu dle 14 navrhovaného zákona o zdravotnické záchranné službě. 3/6
D) EU projekt BeSeCu, Psychiatrické centrum Praha Projekt chce pomoci koncovým uživatelům (záchranářům i obětem) v efektivnější komunikaci při krizových událostech, a to na základě srovnání dat získaných při rozsáhlých mezinárodních šetřeních metodou fokusových skupin, individuálních rozhovorů, a polních studií. Tým při Psychiatrickém centru v Praze spolupracuje s respondenty z řad obětí i záchranářů, kteří prožili požáry a povodně. Centra dalších zemí se mimo požárů soustředí i na nejvýznamnější katastrofy posledních let (bombový útok, zemětřesení, povodně, zřícení obytných budov apod.). Cílem projektu je zlepšit komunikaci při evakuaci a zajištění efektivnější záchrany života i majetku při různých typech neštěstí. Do projektu jsou zapojeny země Evropské unie, které mají s výše uvedenými událostmi zkušenosti: Česká republika, Německo, Polsko, Španělsko, Švédsko, Turecko a Velká Británie. Bližší informac lze také nalézt na: www.besecu.de www.pcp.lf3.cuni.cz/pcpout/vyzkumne_projekty.htm E) Přehled potřeb, aktivit a základních předpokladů k psychologické a psychosociální podpoře při zvládání mimořádné události akutní fáze POTŘEBY REAKCE ORGANIZACE ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY lidí zasažených mimořádnou událostí zajištění (pryč od neštěstí, výbuchu apod.) minimálního komfortu (sucho, čisto a teplo) klidu a soukromí vědět, že blízcí jsou v pořádku, v bezpečí, mají dobrou péči na potřeby lidí zasažených mimořádnou událostí evakuace z místa události či určitá distance od místa události, ochrana před příkazy a od nežádoucí pozornosti okolí odpovídající, přiměřené informace a přijatá opatření, která zohledňují potřeby lidí zasažených mimořádnou událostí centrum příjmu, informování a podpory (dále jen ) ubytování informační část pro jednání s lidmi zasaženými mimořádnou událostí koncentrace na potřeby a práva zasažených (jak individuální tak skupinová) chápající postoj a porozumění ohleduplnosti a lidského přístupu rozumět tomu, co spolupráce všech složek 4/6
oznámit rodině, přátelům, do zaměstnání, navštívit hospitalizované, vidět a slyšet je žízeň, hlad, potřeba osobní hygieny, náhradního oblečení za ušpiněné či zničené oděvy, potřeba druhotných zdravotních pomůcek (brýle, vložky, kapesníky apod.) vyjádřit své obavy, strach, vinu obviňování druhých i sebe zasažený prožívá první psychologická pomoc napomáhat napojení na sociální síť praktická pomoc (jídlo, pití, klozet, náhradní oblečení, brýle, vlastní medikamenty apod). zajistit podpůrné prostředí a emocionální podporu telefony, faxy, linky pomoci, převoz centrum příjmu, logistická podpora konzultace s lékařem psycho-sociální přístup: profesionální multidisciplinární týmový poskytující pomoc, podporu, porozumění, s uměním poradit dosažitelnost a návaznost doporučených služeb naslouchání, ulehčení zachování soukromí a důvěrnosti ujistit se o správnosti (normalitě) svých pocitů vědět co se stalo a proč a zejména, co se bude dít d á l e řízení sebe, zplnomocnění svých schopností poznání skutečného stavu informovat o obvyklých reakcích na mimořádnou událost (např. letáky) poskytovat odpovídající a přiměřené informace psychologická a psychosociální podpora informace a sociální podpora informační část, rituály diskrétnost podpora vedoucí k postupnému přebírání odpovědnosti zasaženými, tzn. doprovázení - ne léčba vyhýbat se diagnostikování, 5/6
nevyřešené či nevyjádřené potřeby kulturní a náboženské odlišnosti speciální strava, duchovní potřeby, odlišnosti víry a jejího praktikování provést zhodnocení potřeb a ochranu před rizikovými faktory respektování kulturní odlišnosti i jiné víry příprava následných psychosociálních postupů kontaktovat představitele dané církve, je-li požadován patologizaci či jiné viktimizaci respekt a tolerance ke kulturním odlišnostem ohrožené skupiny děti podpora zasaženým dětem se speciální logistickou podporou staří lidé, lidé s handicapem podpora zasaženým speciální služby seniorům, bezmocným cizinci neovládající český jazyk překlad turisté kontakt s vlastní zemí kontakty na ambasády lidé, kteří již v minulosti mimořádnou událost požili první psychologická pomoc ve speciální skupině podpora truchlícím brát v úvahu specifickou zranitelnost jednotlivých osob a pokud je to možné, oddělit truchlící od těch, kteří přežili Tabulka podle: SEYNAEVE (G.J.R.) (Edit.). Psycho-Social Support in situations of mass emergency. A European Policy Paper concerning different aspects of psychological support and social accompaniment for people involved in major accidents and disasters. Ministry of Public Health, Brussels, Belgium, 2001, 42 pag. plus annexes.isbn: D/2001/9387/1 - překlad PhDr. Marie Sotolářová, 2005 6/6