HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE



Podobné dokumenty
PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

Neurony a neuroglie /

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Obsah Úvod Základní vlastnosti živé hmoty

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

Neuron je tvořen a) buněčným tělem (cyton = perikarion), uvnitř kterého leží většina buněčných organel;

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.

Kožní pokrývka integumentum commune

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ

Variace Smyslová soustava

:25 1/5 1. přednáška

Téma I: Tkáň svalová

Variace Soustava tělního pokryvu

Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.

Organizace buňky Cytoplasmatická membrána a specializace buněčného povrchu

Histologická praktika. Nervový systém

4.2.1 Molekulární podstata svalové kontrakce Klidové napětí svalu a jeho význam Typy svalové kontrakce

Seminář pro maturanty

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS)

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).

organismus orgány tkáně buňky

Zdravotní nauka 1. díl

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Histologie a embryologie

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

2. Histologie: pojivové tkáně

Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Pojivové tkáně - vazivo

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Cytologie. Přednáška 2010

SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1

Smyslové orgány (čidla)

Funkční klasifikace epitelů. Epitely v organismech plní více funkcí, ale většinou k výkonu pouze jedné jediné jsou specifickým způsobem upraveny.

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

Zdravotní nauka 1. díl

Anatomie kůže. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Vazivo. Chrupavka. Kost

Nervová tkáň. histologie a embryologie. Modul IB. Martin Špaček

Velikost živočišných buněk

Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN

Nervová soustava. Nejvyšší funkce myšlení, řeč, uvědomnělé smyslové vnímání. Instinktivní a emotivní chování Učení a paměť

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ vnější vnitřním receptorů smyslový epitel receptor exteroreceptor interoreceptor proprioreceptor visceroreceptory mechanoreceptor

Variace Nervová soustava

Šablona č Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Téma: Tkáně. Epitely. Praktické cvičení č. 1. Příklady epitelů histologické preparáty. Teoretický úvod:

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN

Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky

Cytologie I, stavba buňky

Buňka. Základní funkční a morfologická jednotka mnohobuněčného organizmu, schopná samostatné existence in vitro za vhodných podmínek

Anatomie I pro studenty TV. Školní rok: 2008/2009 Semestr: zimní Počet kreditů: 2 Týdenní dotace: P 1, C 1 Zakončení: Z

ORGÁN ZRAKU A SLUCHU

cílem připraveného dumu je procvičit si vědomosti a znalosti z oblasti Vývoj a stavba člověka.

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Fyziologie buňky Fyziologie tělních tekutin, krev a imunita Fyziologie srdce a krevního oběhu Fyziologie dýchání Fyziologie vylučování a

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Zdravotní nauka 1. díl

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

Biologie člověka souhrnné opakování 1. část kostra, vylučovací soustava a kůže, regulace, receptory

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.

Zoologie Obsahová náplň

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30

Kosmetika Opakování anatomie kůže

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: LIDSKÉ TĚLO. Téma: NERVOVÉ ŘÍZENÍ STAVBA MOZKU. Ročník: 8. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Transkript:

OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum 13 1.2.4 Panožky, pseudopodie 13 1.2.5 Endocytóza a exocytóza 14 1.2.6 Bazálni labyrint 14 1.3 Mezibuněčná spojení a kontakty 14 1.3.1 Adhezní spoje 15 1.3.2 Okluzní spoje 16 1.3.3 Komunikační spoje 16 1.4 Základní cytoplazma a cytoskelet 16 1.4.1 Mikrotubuly 17 1.4.2 Mikrofilamenta 18 1.4.3 Intermediární filamenta 18 1.5 Buněčné organely 19 1.5.1 Mitochondrie 19 1.5.2 Centriol 20 1.5.3 Ribosomy... 20 1.5.4 Endoplazmatické retikulum a Golgiho aparát 21 1.5.4.1 Granulární endoplazmatické retikulum 21 1.5.4.2 Agranulární endoplazmatické retikulum 21 1.5.4.3 Golgiho aparát 22 1.5.5 Lyzosomy a endosomy 23 1.5.5.1 Lyzosomy 23 1.5.5.2 Endosomy 24 1.5.6 Peroxisomy 24 1.6 Buněčné inkluze 24 1.6.1 Sekreční granula 24 1.6.2 Zásobní látky 25 1.6.3 Krystaly 25 4

1.6.4 Pigmenty 25 1.7 Buněčné jádro 26 1.7.1 Chromatin 26 1.7.2 Jadérko 28 1.7.3 Jaderný obal a jaderný skelet 28 1.8 Buněčný cyklus a dělení buňky 29 2. OD BUŇKY KE TKÁNÍM. PŮVOD TKÁNÍ (D. Horký) 31 3. STRUČNÝ PŘEHLED EPITELOVÉ TKÁNĚ (S. Čech) 33 3.1 Krycí epitely 33 3.1.1 Jednovrstevné epitely 34 3.1.2 Vrstevnaté epitely 34 3.2 Žlázový epitel 35 3.3 Resorpční epitel 37 3.4 Respirační epitel 37 3.5 Smyslový epitel 37 4. POJIVOVÉ TKÁNĚ (D. Horký) 38 4.1 Obecné složení a diferenciace pojivových tkání. Mezenchym 38 4.2 Interfibrilární složka, základní hmota amorfní 39 4.3 Vláknité komponenty pojiv, pojivová vlákna 39 4.3.1 Kolagenní vlákna 40 4.3.2 Elastická vlákna 41 4.3.3 Retikulární vlákna 41 4.4 Vazivo 42 4.4.1 Buňky vaziva 42 4.4.2 Typy vazivové tkáně 45 4.5 Histofyziologie vazivové tkáně 47 4.6 Chrupavka 48 4.6.1 Hyalinní chrupavka 49 4.6.2 Elastická chrupavka 50 4.6.3 Vazivová chrupavka 50 4.6.4 Regenerace chrupavky 51 4.7 Kostní tkáň 51 5

4.7.1 Kostní tkáň vláknitého typu 53 4.7.2 Kostní tkáň lamelózního typu 53 4.7.2.1 Kompaktní kost 53 4.7.2.2 Spogiózní kost 54 4.7.3 Vývoj a růst kosti 54 4.7.3.1 Desmogenní osifikace (intramembránová osteogeneza) 55 4.7.3.2 Chondrogenní osifikace (intrakartilaginózní osteogeneza)...56 5. SVALOVÁ TKÁŇ (S. Čech) 59 5.1 Kosterní svalová tkáň 59 5.1.1 Stavba svalového vlákna 59 5.1.2 Stavba myofibril svalového vlákna, sarkomera 60 5.1.3 Molekulární stavba filament a mechanismus svalové kontrakce 62 5.1.4 Klasifikace svalových vláken 64 5.2 Srdeční svalová tkáň 65 5.2.1 Stavba pracovních kardiomyocytů 65 5.2.2 Stavba vzrušivých kardiomyocytů 66 5.3 Hladká svalová tkáň 67 5.4 Původ svalové tkáně 68 6. NERVOVÁ TKÁŇ (S. Čech) 69 6.1 Stavba neuronu 69 6.1.1 Perikaryon 69 6.1.2 Dendrity 70 6.1.3 Axon 70 6.1.4 Synapse 71 6.1.4.1 Chemické synapse 71 6.1.4.2 Elektrické synapse 72 6.2 Funkce neuronu 73 6.3 Klasifikace nervových buněk 73 6.3.1 Rozdělení podle počtu výběžků 74 6.3.2 Rozdělení podle délky axonu 74 6.3.3 Rozdělení podle funkce 74 6.4 Neuroglie a obaly nervových výběžků 75 6.4.1 Centrální neuroglie 75 6

6.4.1.1 Astrocyty 75 6.4.1.2 Oligodendrocyty 76 6.4.1.3 Mikroglie 76 6.4.1.4 Ependymové buňky 76 6.4.2 Periferní neuroglie 77 6.4.2.1 Schwannovy buňky 77 6.4.2.2 Plášťové buňky 77 6.4.3 Obaly nervových výběžků 77 6.4.3.1 Myelinová pochva 78 6.4.3.2 Neurilema 78 7. TĚLNÍ TEKUTINY A CÉVY (S. Čech) 79 7.1 Krev 79 7.1.1 Krevní plazma 79 7.1.2 Krevní tělíska 79 7.1.2.1 Červené krvinky 79 7.1.2.2 Bílé krvinky 81 7.1.2.3 Krevní destičky 84 7.2 Míza 86 7.3 Tkáňový mok 87 7.4 Cévy 87 7.4.1 Krevní cévy 87 7.4.1.1 Krevní vlásečnice 87 7.4.1.2 Tepny a žíly (arteriae et venae) 88 7.4.2 Lymfatické cévy 90 8. KOSTROVÉ SPOJE A SVALOVÁ SOUSTAVA (S. Čech) 91 8.1 Kostrové spoje 91 8.1.1 Synartrózy 91 8.1.1.1 Syndesmosis 91 8.1.1.2 Synchondrosis 92 8.1.1.3 Synostosis 93 8.1.2 Diartrózy 93 8.1.2.1 Kloubní plošky 93 8.1.2.2 Kloubní pouzdro 94 8.1.2.3 Kloubní dutina 94

8.1.2.4 Pomocná kloubní zařízení 95 8.2 Svalová soustava 95 8.2.1 Masitá část svalu 95 8.2.2 Šlacha 96 8.2.3 Nervově-cévní svazek 98 8.2.4 Pomocná svalová zařízení 100 9. PŘEHLED STAVBY NERVOVÉ SOUSTAVY (S. Čech)... 101 9.1 Centrální nervový systém 101 9.1.1 Hřbetní mícha 102 9.1.1.1 Šedá hmota 102 9.1.1.2 Bílá hmota 103 9.1.2 Mozkový kmen 103 9.1.3 Mozeček 103 9.1.3.1 Kůra mozečku (cortex cerebelli) 104 9.1.3.2 Bílá hmota 104 9.1.4 Koncový mozek 105 9.1.4.1 Mozková kůra (cortex cerebri) 105 9.1.4.2 Bílá hmota 108 9.1.5 Dutiny CNS 108 9.1.6 Mozkomíšní obaly 108 9.1.6.1 Tvrdá plena 108 9.1.6.2 Pavučnice 109 9.1.6.3 Omozečnice 109 9.2 Periferní nervový systém 109 9.2.1 Ganglia periferních nervů 109 9.2.2 Periferní nervy 110 10. PŘEHLED STAVBY ORGÁNU ZRAKU (S. Čech) 111 10.1 Oční koule 111 10.1.1 Zevní vrstva bulbu 111 10.1.1.1 Bělima 112 10.1.1.2 Rohovka 112 10.1.2 Střední vrstva bulbu 114 10.1.2.1 Cévnatka 114 10.1.2.2 Řasnaté těleso 115 8

10.1.2.3 Duhovka (iris) 116 10.1.3 Vnitřní vrstva bulbu 117 10.1.3.1 Přehled buněk sítnice 118 10.1.3.2 Přehled vrstev sítnice 121 10.1.3.3 Místní rozdíly ve stavbě sítnice 123 10.1.3.4 Zrakový svazek 124 10.2 Pomocná a ochranná zařízení oka 125 10.2.1 Okohybné svaly 125 10.2.2 Oční víčko 126 10.2.3 Spojivka 126 10.2.4 Slzný aparát 127 10.2.4.1 Slzná žláza (glandula lacrimalis) 127 10.2.4.2 Slzné cesty 127 11. PŘEHLED STAVBY KOŽNÍ SOUSTAVY (S. Čech) 128 11.1 Kůže 128 11.1.1 Pokožka 128 11.1.1.1 Melanocyty 130 11.1.1.2 Langerhansovy buňky 130 11.1.1.3 Merkelovy buňky 131 11.1.2 Škára 131 11.1.2.1 Papilární vrstva 131 11.1.2.2 Síťovitá vrstva 132 11.1.3 Podkožní vazivo 132 11.2 Přídatné kožní ústroje 132 11.2.1 Kožní žlázy 132 11.2.1.1 Ekrinní potní žlázy (glandulae sudoriferae eccrinae) 132 11.2.1.2 Apokrinní potní žlázy (gll. sudoriferae apocrinae) 133 11.2.1.3 Mazové žlázy (glandulae sebaceae) 134 11.2.1.4 Mléčná žláza (glandula mammae) 134 11.2.2 Kožní adnexa rohového typu 135 11.2.2.1 Vlasy, chlupy a vousy 135 11.2.2.2 Nehet 137 9