ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE Ekologická situace v ČR před rokem 1989 50. až 70. léta: silná preference průmyslového rozvoje, životní prostředí slouží ekonomickým záměrům lidí 80. léta: degradace složek ŽP začíná být více než zřejmá, počátek (nedostatečných) opatření o Černý trojúhelník SVZ část území + přilehlé oblasti Saska a Polska o podpis závazku na snížení emisí SO 2 o ochrana půdního fondu (povinnost rekultivací za zábory výstavbou) o povinnost čištění odpadních vod (chybějící prostředky - několik tisíc vládních výjimek) utajování údajů o stavu ŽP v jednotlivých regionech a vlivech na zdraví o nedostatečný sběr informací, resortismus o 21.1.1988 odtajněny informace ze zdravotnictví souhrnné zprávy o stavu ŽP v lokalitách a důsledky na zdraví výsledky sledování mutagenních a karcinogenních látek v ŽP str. 1, rev. 2006
o nedostatečné informace o kvalitě vody a potravin o nepublikovány informace o vlivu Černobylu preference těžkého průmyslu a extenzivního rozvoje o politika levných surovin a energie o plýtvání energií, vodou... o špatná výkonnost hospodářství řešena vnitrním ekologickým zadlužováním o resortismus, neexistence MŽP o vysoká spotřeba energeticky a ekologicky "náročných" vstupu o zkreslené ceny, centrální plánování výrobci nejsou zainteresováni na úsporách o neúměrně vysoká spotřeba hnojiv str. 2, rev. 2006
Ovzduší CSSR: jeden z největších znečišťovatelů v Evropě SO 2 /NO x emise (1987) v mil.t.: Země SO 2 NO x CSSR 2,9 /* 1,1 Španělsko 3,16 0,95 Velká Británie 3,68 1,8 USA 20 19,4 NDR 5 0,95 NSR 2 2,9 /* 6. místo v Evropě v absolutních emisích Měrné územní emise: o CSSR: 22,4 tso 2 /km 2,rok (2. v Evropě po NDR) o pouze 7 státu > 10 t o polovina evropských zemí < 5 t o severní Čechy, Praha > 100 t str. 3, rev. 2006
systémy REZZO: o REZZO 1: (P t > 5 MW + spec. technologie); 2500 zdrojů, 87% SO 2, 76% NO x ; roční bilance o REZZO 2: (P t <0.2;5> MW + vyjm. technologie); 33000 zdrojů, 5% SO 2, 4% NO x ); víceletý cyklus o REZZO 3: malé stac. zdroje, 3200000 zdrojů, 7% SO 2, 5% NO x o REZZO 4: mobilní zdroje REZZO 1: emise SO 2 v mil.tun: o nerovnoměrné rozložení zdrojů v rámci federace o 1.88 CR, 0.49 SR, 2.37 CSSR o 10 největších zdrojů: 35% celkové emise o 50 největších zdrojů: 58% celkové emise o 80% emisí: z komínu > 100 m (dálkový přenos emisí) o problém SO 2 : spalování tuzemského HU výrazně vyšší podíl tuhých paliv v struktuře PEZ než u jiných vyspělých státu str. 4, rev. 2006
Imisní situace SO 2 : koncem 1987 měřeno pouze cca 1/6 republiky 80. léta: imisní limit: 150 mikrog/m 3 (denní průměr) o severní Cechy a Praha: roční (!) průměr 100-120 mikrog/m 3 imisní epizody (prům. denní koncentrace: > 400 mikrog/m 3 o leden 1982: 19 dní inverze, 10 dní > 400 mikrog/m 3, Praha 3193 mikrog/m 3 o obyvatelstvo nedostatečně informováno o imisní situace způsobena především "nízkými" zdroji (lokální topeniště, kotelny, výtopny), nikoliv elektrárnami kyselý déšť a depozice síry v ts/km 2 : o ČSSR 5.3 (2. místo) o NDR 6.3, NSR 2.9 o Španělsko 1.2; Francie 1.3l atd. o 54% lesů je poškozených či zničených (především horské partie) str. 5, rev. 2006
Depozice síry v tunách S/km 2 str. 6, rev. 2006
Mezinárodní porovnání depozice síry v ts/km 2 str. 7, rev. 2006
VODY I: čisté a velmi čisté toky (17%) II: znečištěné toky (27%) III: silně znečištěné toky (34%) IV: velmi silně znečištěné toky (22%) Vnímáno jako 2. největší ekologický problém str. 8, rev. 2006
Podzemní voda: kontaminace ropnými deriváty (průmysl, S. armáda) znečištění dusičnany: důsledek přehnojování a nevhodného hnojení problém zajištění vody pro malé děti neochota zavést výrobu balené vody ("odčerpání prostředků z NH": několik mld. Kč, přiznání problému ) velmi nízká cena pitné vody: 0.6 Kčs/m 3, více než 1/3 ztrát o 400 litru/osobu a den (2003: 224 litru/osobu a den!) v současnosti: 40-50 Kč/m 3 (instalace měřičů vody, promítání investic do infrastruktury) o významný pokles spotřeby (50%) o snížení spotřeby vody zvýšení cen vody (80-90% nákladů fixních) str. 9, rev. 2006
Lidské zdraví Severočeský kraj o 50% vyšší nemocnost dětí na akutní dýchací nemoci než průměr CR 1980-1990: zvýšení poctu alergických dětí 10x významně kratší doba života než ve vyspělých státech (1992 data) muži: průměr 67.5 let ( Teplice 64.9, Třebíč 70.4) ženy: 74.7 let (Teplice 72, 77 Blansko) 33.3 rozvodu, 43.4 umělých potratu na 100 obyvatel vyspělé státy: o muži: 75 let (průměr) o ženy: 80 let (průměr) klíčové negativní faktory: o kvalita ŽP (zejména ovzduší) o kvalita pitné vody o kvalita a dostupnost potravin, stravovací zvyky o způsob života o nedostatek některých lékařských přístrojů (léků) velmi těžké stanovit příspěvek jednotlivých faktorů str. 10, rev. 2006
VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ PO ROCE 1989 4 etapy: 1989-1992: zakladatelské období: Duhový program, 1. generace legislativy (zákon o ŽP, odpady, ovzduší, ochrana přírody, EIA) 1993-1998: implementační období 1999-2003: předvstupní období 2004- evropské období Zakladatelské období: zlepšení stavu ŽP jednoznačnou prioritou vytvoření MŽP (na federální úrovni FVŽP) a dalších orgánu státní správy (CIŽP, SFZP, CEÚ) vysoký zájem veřejnosti o problematiku ŽP začátek zlepšování ŽP díky transformaci ekonomiky základní rozhodnutí o rozsahu a tempu změn v ekologii (spor o aplikaci BAT principu) vytvořen základ ekologické legislativy dle standardu vyspělých zemí str. 11, rev. 2006
Implementační období: implementace legislativy postupné ukončení přechodných období (emisní limity pro stávající zdroje, uzavření nevyhovujících skládek odpadu atd.) plošná plynofikace, podpora záměn vytápění výstavba COV roční investice do ŽP 2-2,4% HDP po celé období rychlé zlepšování hodnot environmentálních ukazatelů, na konci období zásadní zlepšení prakticky u všech složek ŽP postupný pokles zájmu veřejnosti o problematiku ŽP 1995: Státní politika ŽP cíl dosáhnout do 2005 kvality ŽP na úrovni průměru EU (krátkodobé cíle: zlepšení kvality ovzduší. omezení vypouštění odpadů do vod, snížení produkce odpadů, sanace starých ekologických škod od 1994 jednání o vstupu do OECD mezinárodní standardizace legislativy po propadu průmyslové výroby koncem období počátek růstu ekonomiky oddělení růstu HDP od vývoje znečištění (decoupling) str. 12, rev. 2006
Decoupling str. 13, rev. 2006
Předvstupní období harmonizace legislativy s požadavky EU vytvoření nové legislativy (GMO, IPPC, obaly atd.) dojednání 3 přechodných období: o nakládání s obaly o výstavba COV v obcích nad 2500 obyvatel o emisní limity SO 2 u dvou velkých zdrojů stav složek ŽP je stabilizován na úrovni horšího průměru EU o vše, čeho bylo možné technicky a ekonomicky dosáhnout během 10 let již uděláno 1999 (aktualizace 2001) Státní politika ŽP slučitelná s politikou EU o posun z ochrany lidského zdraví k ochraně přírody o orientace na co nejrychlejší prosazení environmental acquis o velmi ambiciózní cíle některé nenaplněny (např. ČOV pro všechna sídla nad 2000 obyv., recyklace min. 25% hmotnosti obalových materiálů) str. 14, rev. 2006
Evropské období pokračování dosavadních trendu: o stabilizace stavu ŽP a hodnot environmentálních ukazatelů o investice do ŽP na úrovni 1% HDP o nízký zájem veřejnosti o problematiku ŽP (2003: 34% lidí spokojeno se stavem ŽP, 45% tak napůl, 18% nespokojeno) 2004: Státní politika ŽP do roku 2010 (střednědobé cíle na ochranu přírody, krajiny a biodiverzity 2004: Státní energetická koncepce zvýšení role OZE str. 15, rev. 2006
největší ekologické problémy: o vysoký podíl půdy ohrožené vodní erozí o přetrvávající vysoký podíl intenzivního využívání půdy (podíl zemědělské půdy na celkové výměře, míra zornění zemědělské půdy) o degradace lesních půd, celkový neuspokojivý zdravotní stav lesů očekávání: o snižování imisní zátěže (zlepšování kvality vozového parku 2003: 47,5% osobních aut má katalyzátor, obměna technologií) o zlepšování kvality povrchových a podzemních vod (výstavba a rekonstrukce ČOV, zavádění metod správné zemědělské praxe, rozvoj ekologického zemědělství, vývoj v odpadovém hospodářství) str. 16, rev. 2006
VYBRANÉ ENVIRONMENTÁLNÍ UKAZATELÉ 2500 Energetická bilance ČR v PJ 2000 1500 1000 500 0 1990 1994 1998 2002 2003 tuhá kapalná plynná prvotní teplo a elektřina Podíl pevných paliv klesl z 65 % v roce 1990 na 58 % v roce 1995, dále na 53,0 % v roce 1998 a 55 % v roce 2000. V roce 2001 byl podíl pevných paliv 54 %. str. 17, rev. 2006
Emise skleníkových plynu Cíl Kjótského protokolu: 175 mil. t Emise v mil. t CO 2 1990 1995 2000 2003 propady CO 2 v LUCF -2,1-4,6 4 3,8 CO 2 ze silniční dopravy 6,7 8,5 11,2 13,1 str. 18, rev. 2006
Mezinárodní porovnání emisí CO 2ekv. Základní vlivy: energetická efektivnost NH struktura PEZ efektivnost NH str. 19, rev. 2006
Cíle Kjótského protokolu jsou jiné než stropy definované NAP str. 20, rev. 2006
Emise SO 2, NO x NO x : díky narůstající dopravě stagnace emisí a mírný postupný nárůst riziko nesplnění emisního stropu k roku 2010 (286 kt), 2003 emise 339 kt. str. 21, rev. 2006
Porovnání vývoje emisí SO 2 s vývojem v EU str. 22, rev. 2006
Mezinárodní porovnání emisí v kg/obyv str. 23, rev. 2006
Kvalita ovzduší Index kvality ovzduší dle poctu obyvatel ISKO provozovaný CHMÚ: vstupy z měřících stanic: roční aritmetické průměry koncentrací SO 2, prachu a NO x, pole 95% jejich denní koncentrace a odhady ročních koncentrací olova a kadmia. str. 24, rev. 2006
Imisní koncentrace str. 25, rev. 2006
str. 26, rev. 2006
Vody 1990: 72,6% obyv. připojeno ke kanalizaci (71,2% čištěno) 2004: 78,8% připojeno (93,8% čištěno) podle směrnice EU 91/271 do roku 2005 všechna sídla nad 2000 obyv. mají být připojena na ČOV výjimka do 2010 str. 27, rev. 2006
Znečištění vod z bodových zdrojů BSK 5 Od roku 1991 došlo k eliminaci V. třídy jakosti vody jak na hlavních tocích (Labe, Vltava, Morava, Dyje a Odra), tak i na většině jejich významných přítoků. Ve dvouletí 2000-2001 uvedené hlavní toky již většinou dosahují III. třídy jakosti, kromě úseků Odry pod Jičínkou, Vltavy pod Prahou a Labe od Pardubic po Lysou nad Labem, ve kterých je stále IV. třída jakosti vod. str. 28, rev. 2006
Mezinárodní porovnání čištění odpadních vod Celkový počet městských čistíren odpadních vod v ČR v roce 2001 byl 1 122. U všech aglomerací v ČR, větších než 10 tis. ekvivalentních obyvatel, byly vybudovány čistírny odpadních vod alespoň se základním mechanicko-biologickým čištěním již v roce 2000 str. 29, rev. 2006
Vývoj užití hnojiv str. 30, rev. 2006
Výdaje na ŽP str. 31, rev. 2006