Genomika rostlin. Jaroslav Doležel Laboratoř molekulární cytogenetiky a cytometrie, Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i., Sokolovská 6, Olomouc



Podobné dokumenty
Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář

Kdo jsme. Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.

Chromosomální sorting

Od sekvencí k chromozómům: výzkum repetitivní DNA rostlin v Laboratoři molekulární cytogenetiky BC AVČR

Tisíc a jedno využití průtokové cytometrie v biologii rostlin. Jaroslav Doležel Ústav experimentální botaniky AV ČR Olomouc

Osekvenované genomy. Pan troglodydes, Neandrtálec, 2010

CENTRUM REGIONU HANÁ PRO BIOTECHNOLOGICKÝ A ZEMĚDĚLSKÝ VÝZKUM

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Chromosomy a karyotyp člověka

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Libor Hájek, , Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Přírodovědecká fakulta, Šlechtitelů 27, Olomouc

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Zaměření bakalářské práce na Oddělení genetiky a molekulární biologie

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Zaměření bakalářské práce na Oddělení genetiky a molekulární biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

O původu života na Zemi Václav Pačes

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Tematický plán učiva BIOLOGIE

Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN. I. Přehled

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Sekvenování nové generace. Radka Reifová

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Maturitní témata BIOLOGIE

Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Struktura a organizace genomů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Cytogenetika. chromosom jádro. telomera. centomera. telomera. buňka. histony. páry bazí. dvoušroubovice DNA

Centrální dogma molekulární biologie

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

prof. RNDr. Jiří Doškař, CSc. Oddělení genetiky a molekulární biologie

Lesnická genetika. Dušan Gömöry, Roman Longauer

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník


TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

Sekvenování nové generace. Radka Reifová

Vyhledávání a charakteristika genů zodpovědných za modré zabarvení obilky pšenice seté (Triticum aestivum L.)


EKONOMICKÉ ASPEKTY GENETICKÝCH VYŠETŘENÍ. I. Šubrt Společnost lékařské genetiky ČLS JEP

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

Některé vlastnosti DNA důležité pro analýzu

Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok A) Molekulární genetika

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Uspořádání genomu v jádře buňky a jeho možná funkce. Stanislav Kozubek Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Struktura a funkce biomakromolekul

Charakterizace hybridních trav pomocí cytogenetických a molekulárních metod

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

NGS analýza dat. kroužek, Alena Musilová

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Bioinformatika. Jiří Vondrášek Ústav organické chemie a biochemie Jan Pačes Ústav molekulární genetiky

Genotypování: Využití ve šlechtění a určení identity odrůd

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Výzkumné centrum genomiky a proteomiky. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

Inovace studia molekulární a buněčné biologie. reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Zaměření bakalářské práce (témata BP)

OBORU MINERÁLNÍ BIOTECHNOLOGIE

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika přehled zkouškových otázek:

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Transkript:

Genomika rostlin Jaroslav Doležel Laboratoř molekulární cytogenetiky a cytometrie, Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i., Sokolovská 6, Olomouc

Ústav experimentální botaniky v Olomouci Pracoviště Sokolovská (J. Doležel) Společná laboratoř UP a ÚEB (M. Strnad) Pracoviště na Sokolovské ulici bylo založeno roku 1964 Doc. Ing. Oldřichem Konvičkou, CSc. Předmět činnosti: základní výzkum - Rostlinné biotechnologie - Buněčná biologie - Genetika a genomika

Co je to genom? Hans Winkler (1920): Gen + ome ( ome = velký/úplný soubor jednotek) Navrhuji termín genom pro haploidní sadu chromozómů, která spolu s protoplazmou představuje materiální základ druhu. Genom = veškerá DNA, která představuje jednu úplnou kopii dědičné informace organismu

Většina DNA se nachází v buněčném jádře Jaderný genom Jádro Chromozóm Chromozómy (v somatické buňce 2 homologní sady) Buňka 750 nm Chromatin (DNA, RNA, proteiny) Páry bází 11 nm Histony 30 nm 250 nm DNA 2 nm

Kolik DNA je v buněčném jádře? C hodnota = množství jaderné DNA představující jednu kopii jaderného genomu Prokaryota Eukaryota C hodnota (pg DNA) 10-4 10-3 10-2 10-1 1 10 10 2 10 3 - hmotnost v pg DNA - počet párů bází (bp) (1pg DNA = 978 Mbp)

Kolik DNA je v buněčném jádře? C hodnota = množství jaderné DNA představující jednu kopii jaderného genomu - hmotnost v pg DNA - počet párů bází (bp) (1pg DNA = 978 Mbp) Prokaryota Eukaryota Řasy Prvoci Houby Cévnaté rostliny C hodnota (pg DNA) 10-4 10-3 10-2 10-1 1 10 10 2 10 3 Členovci Strunatci Ryby a obojživelníci Ptáci, savci a plazi

Není to divné? C hodnota vykazuje slabou korelaci se složitostí organismu Morfologicky podobné organismy se liší velikostí jaderného genomu 2000x F. assyriaca G. margaretae G. max Z. mays P. sativum S. cereale T. aestivum 64 1200 2700 4400 7800 16400 120000 Velikost jaderného genomu (Mbp)

Z čeho se tedy jaderný genom skládá? 1) Geny a genům podobné sekvence Strukturní geny (kódující polypeptidy; obvykle 1 10 kopií) Geny pro funkční RNA (např. rrna, trna; více kopií) Kolik je genů v genomu? Nepříliš přesné odhady: 25 000 50 000 genů Počet genů je u všech druhů velmi podobný a tvoří 30 1% genomu Gene space

A z čeho ještě? 2) Negenové sekvence Tvořívětšinu genomu Způsobují rozdíly ve velikosti genomu V genomu se obvykle mnohokrát opakují > repetitivní sekvence DNA Uspořádané za sebou (tandemově) Rozptýlené - obvykle mají charakter mobilních genetických elementů - transpozónů

Co se dělo v průběhu evoluce? A) Skokové zvětšování genomu Zdvojování jaderného genomu ( > polyploidie) následované diploidizací ( > kryptopolyploidie) Duplikace genomu Arabidopsis thaliana (2n = 2x = 10)

Evoluce genovou duplikací Je snazší tvořit nové geny ze starých než je vytvářet de novo (S. Ohno, 1970) Paralogní geny vznikly duplikací ancestrálního genu (mohou se navzájem lišit funkcí)

Co se ještě dělo v průběhu evoluce? B) Postupné zvětšování genomu Transpozóny - aktivace transpozónů vurčité epoše - striktní regulace počtu kopií transpozónů v ostatním období Chyby replikace DNA, chromozómové aberace, nerovnoměrný crossing-over, amplifikace DNA, Geny a jejich pořadí jsou +/- zachovány (kolinearita), mění se množství nekódující DNA

Co udělaly 3 transpozóny s genomem rýže Oryza sativa (390 Mbp) Oryza australiensis (965 Mbp) Oryza australiensis Transpozón Kopií DNA RIRE1 40000 265 Mbp Kangourou 10000 90 Mbp Wallabi 39000 250 Mbp Společně 605 Mbp

Proč genomy rostlin sekvenujeme? Struktura genomu (strukturní genomika) Porovnání různých genomů (komparativní genomika) Variabilita genomu v rámci populací (populační genomika) Funkce genomu (funkční genomika) Praktické aplikace DNA markery (genetická diverzita, šlechtění pomocí markerů) Klonování genů

Pokrok v sekvenování DNA Kapilární elektroforéza Délka fragmentů (1000 bází) Kapacita (5 Mb / týden) Nové metody Relativně krátké fragmenty (15 200 bází) Obrovská kapacita (500-10000 Mb / týden) Lidský genom (re-sekvenování) za 1000 dolarů?

Současný stav sekvenování genomů rostlin Arabidopsis thaliana (120Mbp) Oryza sativa (390 Mbp) Carica papaya (370 Mbp) Lotus japonicus (470 Mbp) Physcomitrella patens (510 Mbp) Populus trichocarpa (480 Mbp) Ricinus communis (400 Mbp) Vitis vinifera (500 Mbp)

Laboratoř molekulární cytogenetiky a cytometrie, Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i., Sokolovská 6, Olomouc

Sekvenování genomů obilovin Většina genomů, které byly a budou sekvenovány, má méně než 500 Mbp Genomy obilovin jsou mnohem větší (a polyploidní)! 500 Mbp Ječmen setý (~5,000 Mbp) Člověk (~3,400 Mbp) Žito seté (~8,000 Mbp) Pšenice tvrdá (~13,000 Mbp) Pšenice obecná (~17,000 Mbp) x 10 3 Mbp

Složitý genom pšenice Alohexaploidní druh (2n = 6x = 42, AABBDD) Výsledek dvou mezidruhových křížení O.5 MYA 8 TYA ~17,000 Mbp (1C) ~1.2% genů

Chromozómová genomika: rozděl a sekvenuj Velikost genomu Tři genomy hexaploidní pšenice AA BB Triticum aestivum (2n = 6x = 42) 1C ~ 17,000 Mbp DD Oryza sativa (2n = 2x = 24) 1C ~ 430 Mbp A B D ; Chromozómy: 605-995 Mbp (3.6 5.9% genomu) Ramena chromozómů: 225-585 Mbp (1.3 3.4% genomu)

Třídění chromozómů pomocí průtokové cytometrie Unášecí tekutina + DNA fluorochrom Chromozómy v suspenzi Laser Průtoková komůrka Emise fluorescence L Flow karyotyp Rychlost měření / sec: ~1000 chromozómů Excitační světlo Počet R Vychylovací destičky Rozptýlené světlo Relativní intenzita fluorescence Levá frakce Pravá frakce Odpad

Třídění chromozómů pomocí průtokové cytometrie Unášecí tekutina Chromozómy v suspenzi Rychlost měření / sec: ~1000 chromozómů Výtěžek / den: 2-5x10 5 chromozómů Laser Excitační světlo Vychylovací destičky Průtoková komůrka Emise fluorescence Rozptýlené světlo Počet L Flow karyotyp R Relativní intenzita fluorescence Tříděné chromozómy Levá frakce Pravá frakce Tříděné chromozómy Odpad

První kniha o průtokové cytomerii rostlin

WP1: Establishment of genomic resources for physical mapping 2008-2012 5.3 M WP2: Construction of anchored physical maps 17 EU partners Wheat and barley chromosome groups 1 and 3 WP4: Markers for molecular breeding WP3: Gene isolation and new allele discovery WP7: Management WP5: Bioinformatic tools and database WP6: Outreach Farmers Consumers Scientists Breeders

Mezinárodní spolupráce 1A 2A 3A 4A 5A 6A 7A 1B 2B 3B 4B 5B 6B 7B 1D 2D 3D 4D 5D 6D 7D 21 chromozómů hexaploidní pšenice

Laboratoř pro chromozómovou genomiku Slavnostně otevřena 23. 4. 2007; plocha: 300 m 2 ; stavba: 12 mil. Kč; vybavení: 22 mil. Kč

První fyzická mapa chromozómu pšenice A physical map of the 1Gb bread wheat chromosome 3B Etienne Paux, Pierre Sourdille, Jérôme Salse, Cyrille Saintenac, Frédéric Choulet, Philippe Leroy, Abraham Korol, Monika Michalak, Shahryar Kianian, Wolfgang Spielmeyer, Evans Lagudah, Daryl Somers, Andrzej Kilian, Michael Alaux, Sonia Vautrin, Hélène Bergès, Kellye Eversole, Rudi Appels, Jan Šafář, Hana Šimková, Jaroslav Doležel, Michel Bernard and Catherine Feuillet Until now, the selection of genomes for sequencing has been determined on the basis of genome simplicity and not agronomic relevance with serious consequences for crop improvement and food security. Our work may pave the way for a paradigm shift in selecting the next genomes for de novo sequencing thereby accelerating improvement for economically important crop species.

Děkuji vám za pozornost