Českému strojírenství se daří Zvyšuje vývoz a přijímá nové zakázky Po automobilovém průmyslu si strojírenství drží pozici druhého nejvýznamnějšího exportního odvětví české ekonomiky. Tu zároveň v průběhu první poloviny letošního roku posílilo, když se strojů a zařízení vyvezlo meziročně o více než 1 mld. Kč více, což odpovídá devítiprocentnímu nárůstu. Vzhledem ke slabšímu dovozu došlo k nárůstu bilance zahraničního obchodu se strojírenskými produkty o třetinu. Úspěchy na zahraničních trzích jsou vidět na ukazatelích produkce a nových zakázkách. Strojírenská průmyslová produkce zrychlila z, % v roce 1 na 8, % a, % v prvním, resp. druhém čtvrtletí letošního roku. Ekonomické oživení v eurozóně stojí za růstem nových zahraničních zakázek, jejichž hodnota se za první pololetí zvýšila meziročně o,7 %. Po roce obnovená domácí investiční aktivita do strojního vybavení rovněž výrazně zvýšila poptávku a domácí zakázky vzrostly o 13 %. Rok 17 by měl přinést lepší výsledky ve srovnání s rokem 1. Vysoká dynamika růstu automobilového průmyslu nadále bude zvyšovat poptávku po strojním vybavení. Stálým limitem dalšího rozvoje oboru zůstává nedostatek pracovníků v technických profesích. Pro českou ekonomiku je klíčový export Vyváží se více než polovina produkce zboží Česká republika disponuje malou otevřenou ekonomikou, se silnou závislostí na kooperaci a obchodních vztazích se zahraničím. Tím je dána vysoká míra její otevřenosti, která, vyjádřená podílem vývozu zboží a služeb na celkové produkci, dosáhla v roce 1 téměř 3 %. Ve srovnání s rokem, kdy byla ČR přijata za člena Evropské unie a začala využívat výhod jednotného vnitřního trhu a společné obchodní politiky, se míra její otevřenosti zvýšila o více než 1 p. b. V porovnání s největším exportérem v Evropě, Německem, je míra otevřenosti České republiky asi o 1 p. b. vyšší. Jedním z důvodů jsou rozdíly ve struktuře ekonomiky, které v tuzemsku dominuje vysoký podíl průmyslu na úkor služeb. A zatímco více než polovina produkce zboží míří na zahraniční trhy, v případě služeb je to jen mírně nad 1 %. Nižší míra otevřenosti německé ekonomiky je tak ovlivněna výrazným zastoupením služeb, které jsou ze své podstaty méně obchodovatelné. Dalším důvodem relativně nižšího zapojení do obchodní výměny může být velikost domácího trhu, která je v případě Německa enormní. Hlavní ekonomické ukazatele Hrubý domácí produkt. čtvrtletí 17, meziročně +,7% Míra inflace srpen 17, meziročně +,% Nezaměstnanost červenec 17, podíl počtu nezam. na celkové prac. síle,9% Růst mezd nominálních/reálných. čtvrtletí 17, meziročně +7,/,3% Vládní dluh 1, % k HDP +37,% Rating Moody s/ S&P/ Fitch A1/AA-/A+ Průmyslová produkce 1. pololetí 17, meziročně +,3% Stavební produkce 1. pololetí 17, meziročně +3,% Tržby v maloobchodě 1. pololetí 17, meziročně +7,8% Export zboží 1. pololetí 17, meziročně +,% Import zboží 1. pololetí 17, meziročně +7,% Zdroj dat: Český statistický úřad Uzávěrka údajů: 13. září 17
Hrubý domácí produkt v ČR a ve světě (stálé ceny, sezónně a kalendářně očištěno, pro USA sezónně neočištěné údaje, meziroční změna v %) 1 - -1 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 I/1 I/1 I/17, Eurostat, BEA Příspěvky odvětví k růstu HDP, resp. HPH (sezónně očištěné údaje, v %) Vývoj hlavních cenových agregátů (meziroční změna příslušného indexu, v %) 1 EA19 USA Německo Česká republika 3 1-1 - -3 I/13 I/1 I/1 I/1 I/17 Ostatní služby Peněžnictví a podnikatelské služby Obchod, doprava, pohostinství Stavebnictví Těžba, výroba a rozvod energií Zpracovatelský průmysl Zemědělství, lesnictví a rybářství Hrubá přidaná hodnota - -1 1/13 1/1 1/1 1/1 1/17 Spotřebitelské ceny Ceny průmyslových výrobců Ceny tržních služeb Dovozní ceny Vývozní ceny Ekonomický růst Česká ekonomika se nachází ve skvělé kondici. Po zvolnění růstu v roce 1 v důsledku odeznění mimořádného vlivu dočerpávání fondů Evropské unie, nabrala v letošním roce opět na síle. Její výkon se za 1. pololetí 17 po sezónním očištění zvýšil meziročně o 3,8 % (v samotném. čtvrtletí dokonce o,7 %), a to v příznivém ekonomickém prostředí, které odráželo optimistickou náladu jak spotřebitelů, tak i firem. Úlohu hlavního faktoru růstu si udržela stabilní spotřeba, která těží z růstu zaměstnaností a mezd, a tím i větší ochoty obyvatel utrácet. Spotřeba roste ve všech základních kategoriích výdajů domácností, do popředí spotřebitelského zájmu se však stále více dostává nákup zbytného zboží a investování do volnočasových aktivit. Vyšší výkonnost ekonomiky podpořilo rovněž oživení zahraniční poptávky, které se promítlo do rekordního obratu zahraničního obchodu. Dovozy byly sice zdraženy vyššími cenami ropy, ale vývozy aut a strojů dokázaly tento vliv vykompenzovat. Zatímco v roce 1 byly brzdou ekonomiky investice, letos již investiční aktivita oživuje díky rostoucím výdajům na soukromé investice. Jejich silný růst by mohl být motivován snahou o zvýšení produktivity práce při stále akutnějším nedostatku pracovní síly. V české ekonomice nezastupitelnou roli hraje průmysl, který vytváří zhruba třetinu její přidané hodnoty. V roce 1 rostla průmyslová produkce již třetím rokem v řadě a tento trend pokračuje i letos. Průmysl zajistil v 1. pololetí více než polovinu přírůstku celkové hrubé přidané hodnoty, a to v plné míře díky zpracovatelským odvětvím. Příspěvky ostatních odvětví k hospodářskému růstu jsou výrazně nižší, od minulého roku si nejlépe vede peněžnictví a pojišťovnictví, v letošním. čtvrtletí však nejvíce oživilo odvětví obchodu a dopravy. Vývoj dalších makroekonomických charakteristik Růst české ekonomiky je pozoruhodný i v celoevropském měřítku. Česká ekonomika se v letošním roce zařadila mezi nejrychleji rostoucí země Evropské unie. Ve srovnání s průměrem evropské osmadvacítky rostla ve. čtvrtletí téměř dvojnásobným tempem. Inflace loni ukončila tříletý trend velmi slabého růstu, spotřebitelské ceny se však po většinu roku 1 ještě držely na nízké úrovni. Cenový vývoj se začal více zrychlovat teprve v závěru roku, a v prosinci se meziroční růst cen vyšplhal na %, kterými je definován inflační cíl centrální banky. Inflační tlaky pokračují také v letošním roce, zejména v reakci na růst mezd a silnou domácí poptávku, ke kterým se nově přidal i poměrně výrazný růst cen potravin. V červnu byly spotřebitelské ceny meziročně vyšší o,3 %. strana /8
III/13 7.11.13 I/1 I/1 I/1 I/17..17 V prostředí hospodářské prosperity zažívá vrcholné období trh práce. Roste celková zaměstnanost, její míra v polovině letošního roku přesáhla úroveň 73 % a byla nejvyšší v historii České republiky. Zaměstnanost se zvyšuje napříč celou ekonomikou, počty pracujících výrazně vzrostly jak v sekundárním sektoru především ve zpracovatelském průmyslu tak v terciárním, zejména v profesních, vědeckých a technických činnostech a dále v dopravě a skladování. Zároveň postupně klesá míra nezaměstnanosti, která v letošním červnu pokořila 3% hranici. Dostala se tak na úroveň, kdy pro její další snížení existuje již velmi omezený prostor. Ekonomika se prakticky nachází na hranici přirozené nezaměstnanosti, což je patrné jak z poklesu dlouhodobé nezaměstnanosti, tak z absolutního nedostatku pracovních sil téměř ve všech dělnických profesích. Za nedostatkové jsou označovány především technické a stavební profese (strojní zámečníci, mechanici, instalatéři, zedníci, obkladači apod.) a dále pracovníci v sektoru osobních služeb (řidiči, kuchaři, prodavači apod.). V mezinárodním srovnání Česká republika v lednu 1 vystřídala na pozici země s nejnižší nezaměstnaností v rámci evropské osmadvacítky Německo a toto výsadní postavení si stále drží. Situace na trhu práce tlačí na růst mezd, který postupně zrychluje. V 1. pololetí 17 vzrostla nominální mzda o, %, což bylo nejvíce od roku 8. Během posledních deseti let se zvýšila o % a v současné době mírně překračuje 8, tis. Kč. Nicméně náklady práce v ČR zůstávají stále nízké, dosahují pouze % (v paritě kupní síly) jejich úrovně v Německu nebo Rakousku. Z pohledu kupní síly docházelo v minulém roce k jejímu rychlému růstu až do 3. čtvrtletí, protože reálné mzdy prakticky kopírovaly vývoj nominálních mezd. S příchodem vyšší inflace v závěru roku 1 již tato tendence neplatí a křivky nominálních a reálných mezd se začínají rozcházet. Průměrná hrubá měsíční mzda (levá osa v Kč na přepočtené počty, pravá osa růst v % SOPR) 3 3 1 1 Pozn.: Údaje o růstu nominálních a reálných mezd jsou vztaženy k ekonomice jako celku. Nezaměstnanost (% z aktivní populace, sezónně očištěno) 1 1 1 1 8 I/13 I/1 I/1 I/1 I/17 Ekonomika Nominální růst Zprac. prům. Reálný růst I/13 I/1 I/1 I/1 I/17 1 8 - - Zdroj: Eurostat ČR EA19 DE SK Klientské úrokové sazby korunových úvěrů (v %) 1 9 8 7 3 1 I/13 I/1 I/1 I/1 I/17 Zdroj: ČNB Domácnosti - stavy Podniky - stavy Domácnosti - nové obchody Podniky - nové obchody Nominální kurz koruny k euru (CZK/EUR) 9 8 7 Zdroj: ČNB strana 3/8
Růst hrubé přidané hodnoty (HPH) (meziroční tempo růstu v %, ze sezónně neočištěných dat) 8 7 3 1 Růst zpracovatelského průmyslu a automobilového průmyslu (index průmyslové produkce, průměrný měsíc 1 = 1) 1, 19, 17, 1, 13, 11, 9, 7,,, 3,7 Národní hospodářství, Růst průmyslu ve vybraných státech EU (index průmyslové produkce, meziroční růst v %, sezónně a kalendářně neočištěná data) 1 1-/17 Německo 1,, ČR 3,,3 Polsko,8,8 Slovensko,8,7 Rakousko, 3,1 Francie, 1, UK 1,1,7 Zdroj: Eurostat,8 Průmysl celkem 1 1-/17 Zpracovatelský průmysl Automobilový průmysl 7,,7 Zpracovatelský průmysl 7 8 9 1 11 1 13 1 1 1 17 Průmysl má v české ekonomice nezastupitelnou roli, proto je pro ekonomický výkon stěžejní jeho růstový trend a potenciál. V první polovině roku 17 sice svoje tempo opět zvýšil na více než pět procent, ale jeho měsíční výsledky byly značně volatilní, od více než desetiprocentního meziročního růstu v lednu a březnu, až po dubnový pokles o 1,8 %. Ten se už nezopakoval, a pro celé pololetí to znamenalo zvýšení produkce v průměru o,3 %. V roce 1 český průmysl rostl již třetím rokem v řadě, jeho dynamika však klesla na 3, %. V rámci českého průmyslu má dominantní postavení zpracovatelský průmysl, který rostl v 1. pololetí 17 meziročně o,1 % (během roku 1 rostl o,3 %), těžba a dobývání klesla o 7,8 % (během roku 1 poklesla o 9, %) a výroba v energetických odvětvích jako celku stoupla o, % (během roku 1 rostla o 1, %). Význam zpracovatelského průmyslu v české ekonomice dlouhodobě neklesá, ale mírně se zvyšuje. V roce 199 vytvořil zpracovatelský průmysl % z přidané hodnoty celé ekonomiky a o let později 7 %. V rámci zpracovatelského průmyslu v první polovině roku 17 vykázalo růst 1 odvětví, naproti tomu v odvětvích výroba klesla (v roce 1 rostla produkce v 17 odvětvích a odvětvích klesla). Tržby z průmyslové činnosti (v b. c.) se v 1. pol. roku 17 meziročně zvýšily o 8, % (během roku 1 stouply o 1, %), z toho tržby z přímého vývozu vzrostly o 7,9 % (během roku 1 stouply o,7 %) a domácí tržby (zahrnující nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků) vzrostly o 8,1 % (během roku 1 poklesly o, %). Česká republika má nejnižší nezaměstnanost v rámci EU. Zaměstnanost roste nepřetržitě od roku 1 a za poslední rok a půl v průměru roste meziročně každé čtvrtletí přibližně o %. Aktuálně v průmyslu pracuje cca 1, mil. osob a průměrná mzda dosahuje přibližně 8 tis. Kč (v roce 1 dosáhla průměrná mzda přibližně 7 7 Kč). V členění zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby, je v České republice nejvýznamnější sektor MEDIUM HIGH-TECH (patří sem např. automobilový průmysl). Jeho podíl podle tržeb na průmyslu jako celku je přibližně %. Sektor MEDIUM LOW-TECH (např. odvětví výroby pryžových a plastových výrobků, hutnictví) má přibližně 3 % podíl. Sektor LOW-TECH (např. potravinářský průmysl) má podíl přibližně 13 %. Podíl sektoru HIGH-TECH (např. výroba počítačů nebo letadel) je již řadu let stabilizovaný na necelých 1 %. V delší časové perspektivě roste podíl zejména MEDIUM HIGH-TECH průmyslu na úkor MEDIUM LOW-TECH a LOW- TECH. strana /8
7 8 9 1 11 1 13 1 1 1 17 Zakázky průmyslu v roce 17 odrážely vyšší domácí ekonomickou aktivitu a její budoucí trend, proti sice slibnému, ale zatím pomalejšímu zahraničnímu ekonomickému růstu. Nové průmyslové zakázky v 1. pololetí roku 17 zrychlily na,7 % (během roku 1 stouply o, %), jejich tahounem byly zakázky tuzemské s růstem 8, % (během roku 1 stouply o, %), kdežto zahraniční rostly pomaleji, a sice o,8 % (během roku 1 stouply o, %). Jako nejvýznamnější bariéru růstu spatřují tuzemští průmyslníci nedostatečnou poptávku, tu zmiňuje v průměru, za 1. pololetí roku 17 3,9 % z nich, ale situace má zlepšující se tendenci. Rychle rostoucí závažnou bariérou růstu se stává nedostatek pracovních sil v některých profesích. Ten způsobuje celkový pokles počtu podniků, které nespatřují limity růstu, přestože ostatní bariéry se spíše snižují. Aktuální průzkumy mezi nákupními manažery naznačují, že nálada mezi podnikateli je nadále pozitivní. Hodnoty většiny indikátorů jsou vyšší než před rokem. Měnová expanze Evropské centrální banky, směřující k podpoře růstu zemí eurozóny, stimuluje ekonomiky hlavních partnerů českého průmyslu. Také zatím příznivá situace na evropských automobilových trzích přetrvává. To vše jsou dobré zprávy pro český průmysl. Většina institucí (MPO, MF, ČNB), predikujících vývoj české ekonomiky, v poslední době upravuje své předchozí predikce směrem nahoru, což podporuje očekávání, že zejména českému průmyslu se v druhé polovině roku 17 povede velmi slušně. HPH podíly odvětví (v roce 199) HPH podíly odvětví (v roce 1) Služby % Služby % Stavebnictví 8% Stavebnictví % Průmysl (bez zpracov.) 8% Zemědělství % Zpracovatelský průmysl % Průmysl (bez zpracov.) % Zpracovatelský průmysl 7% Zemědělství % Bariéry růstu produkce v průmyslu 1% 9% 8% 7% % % % 3% % 1% % Růst ve významných odvětvích zpracovatelského průmyslu (meziroční změna v %) 1 1-/17 Potravinářský průmysl,9, Výroba pryžovových a plast. výrobků 3,9 8,8 Výroba ostat. nekov. miner. výrobků -,9,3 Výroba kovových konstr. a výrobků,, Výroba počítačů, elekt. a opt. přístrojů,1 1,7 Výroba elektrických zařízení, 7, Výroba strojů a zařízení, j.n., 7,1 Automobilivý průmysl 11,8 9, Nejsou Nedostatek zaměstnanců Finanční problémy Nedostatečná poptávka Nedostatek materiálu/zařízení Ostatní strana /8
Zahraniční obchod se zbožím a službami v národním pojetí (levá osa růst v %, sezónně očištěno, s.c. 1, pravá osa čistý vývoz v mld. Kč, sezónně očištěno, ceny předchozího roku) 1, 11, 1, 9, 8,, 13 1 1 1 17 Čistý vývoz zboží Čistý vývoz služeb Růst vývozu Růst dovozu Zahraniční obchod se zbožím v národním pojetí (v mld. Kč, běžné ceny) 3 1-1 * Údaje za první polovinu roku 17 Zahraniční obchod se zbožím podle teritoriálního členění v národním pojetí Vývoz Dovoz Bilance 1, 1,, 7 8 9 1 11 1 13 1 1 1 17* (v mld. Kč, běžné ceny) 1-1/1 1-/1 1-/17 index mld. Kč % mld. Kč mld. Kč 17/1 Obrat 3 3 9 3 79 17,1 EU8 9 77 18 3 1, z toho EA19 3 81 9 1 93 7 1,8 mimo EU 1 3 719 81 11,9 nespec. 1 13 18,3 Vývoz 3 99 1 8 1 797 1, EU8 771 8 1 1 8 1,8 z toho EA19 1 1 19 1 171 1, mimo EU 1 9 87 11,9 nespec. 1 13,8 Dovoz 3 13 1 3 1 8 17, EU8 173 9 1 9 1 1 1,9 z toho EA19 1 3 8 87 1,1 mimo EU 939 3 11,1 nespec. 3 1 1 1 9, Bilance 1 1 11 EU8 97 33 33 z toho EA19 83 9 mimo EU -13-1 -38 nespec. -1-11 -1 Zahraniční obchod v roce 17 těží ze solidního růstu v Evropě a příznivé zahraniční poptávky a opět se zasloužil o dynamický růst domácí ekonomiky jako celku. Český export stimulovala také přetrvávající příznivá situace na evropských automobilových trzích a přísun zahraničních zakázek, pramenící z velmi dobrých hodnocení současné situace a z nich vyplývajícího silného optimismu v očekávání dalšího zrychlení hospodářské aktivity. Importní náročnost českého exportu však tlačí na dovozní stranu, kterou ještě ovlivňuje růst mezd a domácí poptávky, také částečně spojený se zájmem o importované zboží. Na výsledky zahraničního obchodu od. čtvrtletí působí rovněž ukončení kurzového závazku a následné, zatím jen mírné, posilování koruny. Ekonomická aktivita zrychlila v roce 17 růst díky vysokému příspěvku čistého vývozu, který byl především tažen vývojem bilance obchodu se zbožím, méně přispěla bilance služeb. Zahraniční obchod se zbožím se v 1. pololetí 17 vrátil k výraznějšímu růstu vývozu i dovozu a tento výkon mu zajistil rekordní pololetní obrat 3 78, mld. Kč (o 9,1 mld. Kč meziročně vyšší). Vývoz je sice vyšší než před rokem, ale současně více vzrostla hodnota dovozu, proto bilance skončila jako druhá nejvyšší v historii sledování. Přebytek obchodní bilance proti stejnému období roku 1 klesl o 7, mld. Kč a činil 11,3 mld. Kč. Vývoz zrychlil meziroční dynamiku růstu na, % a stoupl na 1 79,9 mld. Kč, dovoz rostl rychlejším tempem o 7, % na 1 81, mld. Kč. Celkový výsledek zahraničního obchodu také zhoršily záporné směnné relace, které v průměru za 1. pololetí činily -,9 %. Kladné směnné relace byly naměřeny u minerálních paliv (+, %) a strojů a dopravních prostředků (+, %). Provázanost České republiky s ekonomikami států Evropské unie přináší i silné obchodní vazby, proto v rámci těchto zemí je již tradičně realizován největší objem českého vývozu a dovozu, obrat vzájemného obchodu činí 7 % z celkového obchodu se zbožím. V 1. pololetí směřovalo do EU 8 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 8 % dovozu, avšak podíl tohoto uskupení na celkových vývozech i dovozech mírně oslabil. Bilance obchodu se státy EU8, skončila přebytkem 33,1 mld. Kč, meziročně o 8, mld. Kč vyšším. Obdobný trend kopíroval i obchod s eurozónou. Schodek obchodu se státy mimo EU, typický převážně pro obchod s asijskými zeměmi, se v 1. pololetí 17 meziročně prohloubil o 3, mld. Kč na 37,7 mld. Kč. Nejvyšší zůstává již od roku u obchodu s Čínou (-13,3 mld. Kč) a v důsledku letošního výrazného meziročního růstu obchodu s minerálními palivy také s Ruskou federací (-7 mld. Kč). strana /8
Diverzifikace vývozu i dovozu zboží v 1. pololetí 17 zůstala opět téměř beze změny. Na pozici nejsilnějšího obchodního partnera ČR se stabilně drží Německo, z teritoriálního hlediska nejvýznamnější obchodní destinace. Dobrý výkon německé ekonomiky, která se drží na stabilní růstové trajektorii, se odrazil ve vzájemných obchodních vztazích. Vývoz do Německa meziročně vzrostl o 7,7 %, dovoz o,9 % a jeho podíl na celkovém vývozu se drží na 3 % a na dovozu se snížil na 7 %. Přebytek obchodní bilance ve výši 1,8 mld. Kč ve prospěch ČR, byl meziročně o 1, mld. Kč vyšší. Na druhém místě se stabilně umisťuje Slovensko, ale v důsledku meziročního poklesu vývozu o,7 % a přírůstku dovozu o, % se bilance v posledním roce se dostala na téměř polovinu přebytku obchodní bilance, který ČR dosahuje s Německem (meziročně saldo kleslo o 1,8 mld. Kč na,1 mld. Kč). Vliv silné ekonomické aktivity tažené domácí i zahraniční poptávkou, se projevil v růstu vývozu i dovozu průmyslového spotřebního zboží, současně již tradičně přetrvával trend zájmu o nové automobily na obou stranách hranice. Z hlediska komoditní struktury proto hlavní vývozní a dovozní položkou zůstaly stroje a dopravní prostředky, které také v nejvyšší míře přispěly k dobrému výsledku českého zahraničního obchodu. Vývoz vykázal stejné tempo růstu jako dovoz a obchod se stroji a dopravními prostředky vytvořil nejvyšší pololetní kladné saldo obchodní bilance (73,1 mld. Kč). Rostoucí výkonnost stěžejních odvětví domácího, především zpracovatelského, průmyslu se ale také podepsala na meziročním poklesu salda obchodu se zbožím o 7, mld. Kč. Rozhodujícím faktorem však byl růst cen ropy a plynu na světových trzích, který zapříčinil prohloubení pasiva bilance obchodu s minerálními palivy, meziročně o, mld. Kč, na, mld. Kč, a návazně pokles přebytku celkové bilance obchodu se zbožím. Objemově nejvyšší deficit obchodní bilance 8, mld. Kč však vytvořily chemikálie, přestože se o, mld. Kč meziročně snížil. Také aktuální průzkumy mezi nákupními manažery potvrzují optimismus a naznačují pokračující oživení. Hodnoty všech indikátorů jsou vyšší než před rokem, i než na začátku tohoto roku. Zahraniční poptávka se zatím vyvíjí pozitivně, přetrvává příznivá situace na evropských automobilových trzích, která táhne také český export. Dalšímu zvyšování objemu českého zahraničního obchodu by tak nemělo v dohledné době nic bránit. Nicméně rostoucí vývozní dynamika společně s odezněním poklesu celkových investic a vysokou domácí spotřebitelskou poptávkou povedou zároveň k rychlejšímu růstu dovozů. Největší obchodní partneři v r. 1 (v % z celkového vývozu, resp. dovozu) Ostatní 1% Spojené království % Ostatní % Francie 3% Vývoz zboží Francie % Dovoz zboží Slovensko % Zahraniční obchod se zbožím podle komoditního členění v národním pojetí Německo 3% Slovensko Polsko 1% % Německo 7% Čína 1% Polsko 9% (v mld. Kč, běžné ceny) SITC 1-/ 1-/ 1-1/1 1 17 index mld. mld. mld. 17/1 % Kč Kč Kč Vývoz 3 99 1 8 1 797 1, Stroje a dopravní prostředky 1 777 91 98 17, Polotovary a materiály 9 18 39 318 1,9 Průmyslové spotřební zboží 38 1 189 1 1,3 Chemikálie a příbuzné výrobky 1 1 117 11, Potraviny a živá zvířata 138 9 9 1, Suroviny 8 39 8 13,1 Minerální paliva, maziva 77 1, Nápoje a tabák 1 8 8 1, Živočišné a rostlinné oleje 13 7 71, Komodity nezatříděné 9 1, Dovoz 3 13 1 3 1 8 17, Stroje a dopravní prostředky 1 337 3 713 17,7 Polotovary a materiály 8 19 3 33 17, Chemikálie a příbuzné výrobky 38 1 193 199 13,1 Průmyslové spotřební zboží 378 1 177 191 17,9 Minerální paliva, maziva 17 8 1 18, Potraviny a živá zvířata 17 87 87 1, Suroviny 7 38 3 113, Nápoje a tabák 1 1 13 18,3 Živočišné a rostlinné oleje 11,7 Komodity nezatříděné 9 1, strana 7/8