Metodika zápisu do první třídy

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra pedagogiky a psychologie Seminární práce Metodika zápisu do první třídy Maňáková Veronika Suchardová Lenka Šimáková Zdeňka Tušová Petra Vostoupalová Michaela Vrzalová Evelyna Učitelství pro mateřské školy kombinované bakalářské studium I. ročník 2012/13

Anotace: V seminární práci se zabýváme metodikou zápisu do první třídy v ČR. Toto téma jsme zařadily do širšího kontextu. V první části práce se věnujeme problematice školní zralosti, testům školní zralosti a odkladům školní docházky. Ve druhé části jsme čerpaly z rozhovorů s paní učitelkami 1. stupně ZŠ a také z vlastních zkušeností. Popsaly jsme, jak vypadá zápis do 1. třídy na pěti vybraných ZŠ. Tyto zápisy jsme porovnaly a uvádíme, jak by měl podle nás takový zápis vypadat. Klíčová slova: - zápis do 1. třídy, školní zralost, screening a testy školní zralosti, odklad školní docházky Prohlášení: Prohlašujeme, že jsme seminární práci vypracovaly společně pouze s použitím níže uvedených pramenů. V Českých Budějovicích 22. 11. 2012

Obsah: 1. Školní zralost a odklad školní docházky v ČR.. 1 2. Testy školní zralosti 3 3. Zápis do první třídy 5 3.1 Metodika zápisu v ZŠ Opařany.5 3.2 Metodika zápisu v ZŠ M. Alše v Miroticích.5 3.3 Metodika zápisu v ZŠ Školní v Bechyni.. 7 3.4 Metodika zápisu v ZŠ Sudoměřice u Bechyně. 7 3.5 Metodika zápisu v ZŠ T.G.Masaryka v Milevsku.8 4. Závěr 9 Seznam použité literatury.. 10 Přílohy I. Fotografie ze zápisu v ZŠ M. Alše v Miroticích 12 II. Kernův-Jiráskův orientační test školní zralosti.13 III. DVD ze zápisu v ZŠ T. G. Masaryka v Milevsku

1. Školní zralost a odklad školní docházky v ČR Nejprve uvedeme něco málo z legislativy. Školský zákon (2004) říká, že povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, ve kterém dítě dosáhne věku 6 let. Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Děti v ČR tedy nastupují do školy obvykle v šesti letech, pokud jim není povolen odklad školní docházky (dále ŠD). Podle školského zákona (2004) rodiče žádají o odklad ŠD ředitele školy do 31. května kalendářního roku, ve kterém má dítě nastoupit do školy. Důvodem pro odklad bývá tělesná nebo psychická nezralost dítěte. Ředitel pak odloží začátek povinné ŠD o jeden školní rok. K žádosti přikládají rodiče vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře (obvykle dětského) nebo klinického psychologa. Začátek povinné ŠD lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku. Může se také stát, že se nezralost dítěte projeví až po jeho nástupu do školy. Pokud se v prvním pololetí prvního školního roku zjistí, že žák není dostatečně tělesně nebo duševně vyspělý k plnění povinné ŠD, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně odložit začátek plnění povinné ŠD na následující školní rok. Dítě se pak obvykle vrací do MŠ nebo nastupuje do přípravné třídy, pokud je ve škole zřízena. Může se také stát, že dítě je vyspělé (psychicky i fyzicky), ale dosáhne 6 let věku mezi začátkem daného školního roku a koncem kalendářního roku. V tomto případě může dítě na žádost zákonných zástupců také nastoupit do školy. Rodiče musí v této situaci, stejně jako při žádosti o odklad, doložit vyjádření odborného lékaře a výsledek psychologického vyšetření dítěte. Problematiku zápisů a odkladů má ve škole na starosti výchovný poradce. Obecně ale platí, že hlavní slovo mají rodiče v praxi není výjimkou, když pedagogicko-psychologická poradna (dále PPP) i lékař napíší rodičům doporučení podle jejich přání. Výše zmiňované odklady ŠD jsou již nějakou dobu velmi populární. Někdy chtějí rodiče prodloužit svým potomkům dětství a uchránit je od předčasného zaškolení, i když je dítě zralé. Jsou ale známy případy, kdy se rodiče rozhodli dát dítě do školy navzdory doporučením odborníků a vzhledem k tomu, že školy dnes bojují o každého žáka, dítě bylo přijato. Škola se pak stává pro dítě zátěží a nemotivuje ho. Nejhorší případ je, když se dítě po několika měsících musí vracet zpátky do MŠ a jeho pozice v kolektivu dětí je narušena. Jak tedy poznáme, že je dítě zralé pro školu? Otázka školní zralosti se objevuje už ve Velké didaktice J. A. Komenského. S tímto termínem se setkáváme také u Kerna, Jiráska, Matějčka (Vágnerová, 2000). Strnadová (2006) zmiňuje, že velká pozornost byla školní 1

zralosti věnována v 60. letech 20. století. V té době byly objeveny šestileté děti nezralé pro školu spojovala je hravost, nekázeň, nesamostatnost, nesoustředěnost. O zralosti tedy víme, že není důležitý pouze fyzický věk dítěte. Svoboda (2001) zmiňuje obecnější pojem připravenost na školu, která nezahrnuje jen školní zralost, ale také, jak je dítě připraveno z rodiny, příp. z MŠ. O školní připravenosti detailněji hovoří Vágnerová (2000): Pro zvládnutí nároků spojených s rolí školáka je významná i školní připravenost. Dítě musí dosáhnout přijatelné socializační úrovně, mělo by zvládnout určité role, umět přijatelným způsobem komunikovat, respektovat běžné normy chování. V socializačním procesu má největší význam rodina, jejíž hodnoty a normy dítě přejímá. V tomto směru je důležitý i obecný postoj ke vzdělání, který ovlivňuje motivaci dítěte ke školní práci. Kern, Hetzerová, Strebalová rozeznávají tři hlediska školní zralosti: oblast rozumovou, oblast citovou a oblast sociální (Svoboda, 2001, s. 624-625). Pod rozumovou oblast můžeme např. zahrnout, jak je dítě schopné udržet pozornost, jakou má schopnost myšlení, zda má určitý přehled, jaká je kvalita jeho paměti a vizuomotorických dovedností. S oblastí citovou souvisí, zda dítě není emočně labilní, zda je schopné oddálit své uspokojení, jak se vyrovnává s náročnějšími situacemi a další. Oblast sociální se týká schopnosti dítěte být přítomno ve třídě bez matky, zapojit se do třídního kolektivu, samostatnosti dítěte a jeho sociálních návyků. V praxi je také důležitý tělesný vzrůst dítěte i jeho zdravotní stav. Strnadová (2006) uvádí výšku okolo 120 cm a váhu cca 20 kg. Svoboda (2001) zmiňuje: v praxi se pro nejhrubší odhad používá tzv. filipínská míra (i když není jednoznačná) dítě je zralé pro školu, dosáhne li si rukou přes hlavu na ucho na opačné straně. Jedná se o nejstarší diagnostiku školní zralosti. Zde nás však napadají různé výjimky. Máme děti, které mají malou konstituci danou např. dědičně nebo nedostatkem růstového hormonu. Naopak jsou děti, které fyzicky velmi rychle vyspějí, ale psychický vývoj zůstává opožděn. Strnadová (2006) hovoří o školní zralosti jako o zralosti centrálního nervového systému (dále CNS). Zralost CNS se projevuje schopností soustředit se, odolností vůči zátěži a emoční stabilitou. Langmeier, Krejčířová (in Strnadová, 2006) hovoří o školní zralosti jako o takovém stavu, který se vyznačuje přiměřenými psychickými a fyzickými dispozicemi pro požadovaný výkon ve škole a tento stav je doprovázen pocitem štěstí dítěte. Vágnerová (2000) uvádí: Zralejší dítě se lépe soustředí a vydrží déle pracovat. V tomto smyslu se zralost stává podmínkou kvalitnějšího učení. Zralost CNS je také předpokladem přijatelné adaptace na školní režim. To je pro dítě výhodné, protože nástup do školy určitou zátěž představuje vždycky. Zrání CNS pozitivně ovlivňuje lateralizaci ruky, rozvoj motorické i senzomotorické koordinace a manuální zručnosti. Jakákoliv nápadnější neobratnost dítě sociálně znevýhodňuje. Zrání CNS 2

je předpokladem k rozvoji zrakového vnímání - to je potřebné pro učení psaní a čtení, k rozvoji vizuální diferenciace i integrace a k rozvoji sluchového vnímání rozlišování hlásek, slabik. Dále je zapotřebí koordinovat činnost obou mozkových hemisfér. Podmínkou bezproblémového zvládnutí role školáka je schopnost uvažovat na úrovni konkrétních logických operací, úspěšnost závisí také na úrovni rozvoje regulačních kompetencí. Pro emočně nezralé dítě nemá role školáka dostatečnou motivační sílu, protože je subjektivně příliš zatěžující. Nezralé dítě se neučí, protože je tato činnost sama o sobě neláká a její nadřazený význam ve smyslu povinnosti nechápe. Celkový vývoj autoregulačních procesů směřuje od emocionální regulace k vyšší formě, která je založena na vůli a spojena s vědomím povinnosti. Svoboda (2001) také zmiňuje nutnost zamyšlení se nad důvody školní nezralosti. Jaké by tedy mohly být příčiny nezralosti? Může se jednat o podprůměrný intelekt (mentální postižení), nedostatky v tělesném vývoji, může být poškozen některý ze smyslů, dítě může být zanedbáno z rodiny, může mít závažnou poruchu řeči, v těhotenství nebo dětství mohl být poškozen CNS atd. Příčin bychom asi našli mnoho. Svoboda (2001) a také Strnadová (2006) uvádí dvě etapy posuzování školní zralosti. V první etapě se jedná o screening, který provádějí lékaři, učitelky v MŠ a učitelky ZŠ při zápisu do 1. třídy. Pokud se objeví pochybnosti či problémy, dítě je posláno do PPP. Učitelky v MŠ mohou kromě pozorování použít také screeningové testy, pokud z určitých důvodů předpokládají selhání dítěte ve škole. Existují např. různé screeningové metody k včasnému odhalení rizika poruch čtení a psaní Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky (Švancarová, Kucharská), Bielenfeldský screeningový test k časnému rozpoznání potíží ve čtení a pravopisu, Škála rizika dyslexie (Bogdanowiczová) a další. 2. Testy školní zralosti Jedná se tedy o druhou etapu posuzování školní zralosti. Testů k posuzování školní zralosti máme velké množství, uvádíme zde tedy pouze jejich stručný přehled. K nejznámějším a nejužívanějším testům školní zralosti patří česká verze Kernova testu, vypracovaná Jiráskem Orientační test školní zralosti. Původní Kernův test Grundleistungstest (obsahoval šest úloh čmárání, obkreslení jednoduché věty, nakreslení dětské postavy, obkreslení skupiny bodů a dvě úlohy simultánního postihování množství) byl modifikován pro naše poměry. Obsahuje tři úkoly: kresbu mužské postavy, napodobení 3

psacího písma a obkreslení skupiny bodů (Svoboda, 2001. s. 626). Při kresbě postavy bývá dítěti zadán úkol Nakresli pána. Zde se hodnotí podle manuálu (viz Příloha č. II) zralost dětské kresby dle jejích vývojových stadií. Při obkreslování věty se jedná o větu Eva je tu. Výsledky v úkolech se bodují 1 (nejlepší) - 5 bodů, stejně jako při známkování ve škole. Sám autor testu prý vytýká zanedbání verbálních projevů a doporučuje doplnit test rozhovorem (Strnadová, 2006). K vyšetření zralosti může být použita také Kondášova Obrázkovo slovníková skúška (OSS), která je zaměřena na slovní zásobu a také pohotovost dětí. Obsahuje 30 obrázků, které dítě pojmenovává a komentuje. Dle Kondáše (in Svoboda, 2001) by měla být zkouška doplněna Jiráskovým testem a kresbou lidské postavy dle Goodenoughové. Na Slovensku je např. známa škála Pozorovacia schéma na psudzovanie školskej sposobilosti (PSŠ) dítě plní 3 úkoly obkresluje písmena, převypravuje pohádku a reaguje na záměrně vyvolanou situaci. Velký důraz je kladen na komunikační schopnosti dítěte. Svoboda (2001) zmiňuje jako další metody ke zjišťování školní zralosti Vývojový test zrakového vnímání Frostigové, Vinelandskou škálu sociální zralosti, Zkoušku vědomostí předškolních dětí Matějčka a Vágnerové nebo Jiráskův test Duševní obzor a orientace (DOI). V poradnách je také často využíván Edfeldtův Reverzní test, který zjišťuje připravenost dítěte na čtení. Zjišťuje, zda je dítě schopné rozlišit zrcadlové tvary. V zahraničí je užíván např. Kettwigský test školní zralosti nebo Frankfurtská zkouška školní zralosti (Svoboda, 2001). Adamovič (in Svoboda, 2001) shrnuje soubor metod, které jsou u nás užívány k diagnostice šk. zralosti: Ravenovy barevné progresivní matice, Seguinova deska, Kondášova Obrazově slovníková zkouška, test Terman-Merillové, Kohsovy kostky, Frostigové test zrakového vnímání, Göppingenský test, Jiráskův test, Edfeldtův Reverzní test, WISC, PDW (Pražský dětský Wechsler), Rorschach, zkoušky laterality, volná kresba a další (Svoboda, 2001, s. 629). Jak můžeme vidět, jednotlivé testy se liší v oblastech, které testují. To, jaký test bude použit při testování školní zralosti, závisí na dané PPP a také psychologovi, který vyšetření vede. Při výběru testů se také přihlíží k oblastem, ve kterých má dítě obtíže. 4

3. Zápis do první třídy Jak již bylo napsáno výše, zápis do 1. třídy patří do první etapy posuzování školní zralosti. Zápis je v České republice povinný a probíhá mezi 15. lednem a 15. únorem kalendářního roku, ve kterém má dítě nastoupit do školy. Je třeba mít na paměti, že mezi dobou zápisu a nástupem do školy uběhne ještě více než půl roku, ve kterém může dítě mnoho věcí dohnat. Zápis je pro děti novou situací a zejména pro děti citově labilnější může být situací náročnou a stresovou. Dítě se ocitá v novém prostředí a často před neznámými tvářemi. To můžeme dětem ulehčit např. tím, že půjdou školu s paní učitelkami z MŠ navštívit před zápisem a s prostředím se seznámí. Níže uvádíme, jak probíhá zápis na pěti vybraných ZŠ. 3.1 Metodika zápisu v ZŠ Opařany Zápis do první třídy má podobu cesty pohádkou. Vždy je vybráno některé téma, to bývá voleno podle obliby u dětí - např. Pomozte probudit Šípkovou Růženku, Hledá se Nemo, Škola čar a kouzel Harryho Pottera. Tuto část zápisu připravují ve spolupráci s učitelkami především vychovatelky ze školní družiny spolu se staršími dětmi. Ty se již několik týdnů před zápisem snaží vytvořit kulisy, kostýmy, výtvarné dekorace. Jimi školu vyzdobí a děti s rodiči již od vchodu prochází pohádkovým světem. Děvčata z vyšších ročníků mají pro děti po cestě připravená stanoviště, kde děti plní úkoly. Děti kreslí samy sebe, kdo chce, může se podepsat, dále např. přiřazují tvary, sestavují obrázky, třídí, počítají, porovnávají velikost atd. Před učebnou první třídy dítě přebírá paní učitelka. Ta vede s dítětem nenucený rozhovor, ve kterém se ptá na jméno, bydliště, zda se dítě do školy těší. Zároveň učitelka zjistí úroveň řečového projevu, vady řeči, jak dítě zvládá odloučení apod. Společně se zastavují u obrázků z pohádek, kde děti určují dějovou posloupnost, pojmenovávají barvy, geometrické tvary, určují počet, porovnávají velikost, napodobují předkreslené tvary, spojují tečky apod. Učitelka si všímá správného držení tužky. Mezitím rodiče s výchovnou poradkyní ve vedlejší třídě sepíší potřebné dokumenty a projednají případný odklad školní docházky. 3.2 Metodika zápisu v ZŠ M. Alše v Miroticích Zápis do první třídy probíhá v učebně 1. třídy, která je předem vyzdobena. Před zápisem vyrobí paní učitelky spolu s žáky různé dárečky pro děti, které půjdou k zápisu. V den zápisu přichází dítě spolu s rodiči v předem domluvený čas do třídy, kde se jich ujme 5

budoucí učitelka 1. třídy. Ta si předem připravuje průběh zápisu a vytváří pracovní list pro děti. V rohu třídy sedí obvykle dvě přísedící libovolná paní učitelka z 1. stupně ZŠ a vedoucí učitelka MŠ. Přítomnost vedoucí učitelky MŠ souvisí s faktem, že MŠ Mirotice je společnou institucí spolu se ZŠ. Přísedící učitelky do zápisu nezasahují a jen nenápadně pozorují. Před příchodem dítěte vedoucí učitelka MŠ seznámí paní učitelky ze školy s informacemi o dítěti kdy je narozené, zda má nějaké zvláštnosti, zda je dítě plaché, Pokud se dítě nebojí, rodiče se posadí a dítěti se již věnuje paní učitelka. Nejprve se dítěte zeptá, jak se jmenuje, jak je staré, kde bydlí, zda se těší do školy (viz Obr. č. 1). Poté dítě požádá, zda by jí předneslo nějakou básničku nebo zazpívalo písničku. Pokud se dítě stydí, obvykle pomůže paní učitelka ze školky s něčím, co dítě zná. V této části, ale i během celého zápisu, se hodnotí, jakou má dítě slovní zásobu, jak vyslovuje. Poté paní učitelka projde s dítětem podél zdi, na které jsou vyvěšeny různé obrázky např. zvířátka, pohádkové postavy. Dítě je pojmenovává. U některých slov požádá paní učitelka dítě, aby určilo první hlásku ve slově. Pokračují dál a zastaví se spolu u magnetické tabule, na které jsou základní geometrické tvary v různých barvách. Dítě podle pokynů paní učitelky hledá dané tvary (např. modrý obdélník) a obrazce přiřazuje dle pokynů do prostoru tabule (např. nad, pod, vedle, do levého horního rohu) viz Obr. č. 3. Zjišťuje se znalost barev, geometrických tvarů i prostorová orientace. Poté přejde dítě s paní učitelkou k velkému počítadlu a má za úkol oddělit určitý počet kuliček. V další části dítě s paní učitelkou usedne do lavice a dítě dostává pracovní list (viz Obr. č. 2) první část je zaměřena na grafomotoriku dítě dokresluje vlnky, hory, spojuje stupínky na žebříku, dokreslí šnekovi ulitu. Poté se dítě snaží překreslit nesmyslnou větu. Dále překresluje podle předlohy skupinu bodů. Další část je zaměřena na počítání dítě např. dokresluje určitý počet korálků do náhrdelníku. Poslední část je věnována zrakovému vnímání dítě má v rozházených písmenkách najít podle předlohy daná písmena. Zde se také hodnotí, zda je dítě schopné odlišit zrcadlové tvary. Někdy je v pracovním listu zařazena kresba postavy, ale ne každá paní učitelka ji vyžaduje. Kromě výkonů v jednotlivých oblastech hodnotí učitelka úchop tužky a také celkové chování dítěte zda se např. dítě nechtělo pustit maminky. Vše je posuzováno vzhledem k věku dítěte. Na závěr si jde dítě s paní učitelkou vybrat drobné dárky. Rodiče jdou spolu s dítětem k výchovné poradkyni vyplnit potřebné informace v závislosti na době jejich příchodu buď před jeho vystoupením ve třídě, nebo po něm. Pokud rodiče žádají odklad ŠD, jdou rovnou za výchovnou poradkyní. Paní učitelky se po odchodu dítěte radí, jak dítě u zápisu obstálo a informace sdělují výchovné poradkyni. Zápis 6

na ZŠ Mirotice tedy probíhá ve školním duchu dítě plní ve třídě úkoly a kromě výzdoby třídy nejsou vytvářeny speciální podmínky. 3.3 Metodika zápisu v ZŠ Školní v Bechyni Zápis do první třídy probíhá v Základní škole Školní formou pohádkové cesty s jednotlivými zastaveními. Hlavním maskotem zápisu je postava pohádkového Krtečka a podle něj, již tradičně, nese celá akce jméno Zápis s Krtečkem. Děti prochází pohádkovou cestou a na jednotlivých stanovištích se setkávají s pohádkovými bytostmi (přestrojenými učitelkami z národní školy). Během nenuceného rozhovoru i formou hry paní učitelky zjišťují u dětí jednotlivé znalosti a dovednosti - barvy, tvary, základní matematické představy, orientaci v prostoru, ale i schopnost navazování sociálních kontaktů. Děti přednesou básničku nebo zazpívají písničku. Sledována je i výslovnost a možné vady řeči. Celou cestou děti doprovází starší žáci základní školy. Na konci cesty děti dojdou do Perníkové chaloupky, kde dostanou odměnu a drobné dárky. Rodiče mezitím vyplňují dotazník, předkládají doklady a vedou rozhovor s paní učitelkou. Základní škola Školní ve spolupráci s Mateřskou školou Jahůdka připravuje každoročně pro předškoláky ještě jedno setkání. Děti spolu s paní učitelkami mateřské školy navštíví základní školu několik týdnů před zápisem. Děti jsou formou zábavných soutěží seznamovány s prostředím školy, učiteli i ostatními zaměstnanci. Domů si odnesou drobný dárek a několik informací pro rodiče. 3.4 Metodika zápisu v ZŠ Sudoměřice u Bechyně Zápis do Základní školy v Sudoměřicích u Bechyně probíhá v pohádkově vyzdobené třídě. Na tabulích jsou připraveny obrázky z určité pohádky a děti ve spolupráci s paní učitelkou danou pohádku vypráví. Během rozhovoru s paní učitelkou děti poznávají barvy, hledají správné geometrické tvary na magnetické tabuli, počítají, poznávají číslice, přiřazují ke zvířátkům jejich mláďátka. Nakonec děti zazpívají písničku nebo zarecitují básničku, popřípadě namalují obrázek. Po celou dobu paní učitelka sleduje schopnost navazování sociálních kontaktů, úroveň verbálního projevu, orientaci v prostoru a v cizím prostředí. Z MŠ si děti přinesou kresbu pána a opis některých uvolňovacích grafomotorických cvičení - vlnovky, pilka, aj. 7

Mezitím rodiče vyplňují dotazník a vedou rozhovor o dítěti s výchovnou poradkyní. Po celou dobu zápisu je přítomna i vedoucí paní učitelka z mateřské školy. To je dáno faktem, že Základní škola Sudoměřice u Bechyně je společnou institucí s MŠ. Na závěr zápisu děti obdrží nějaký drobný dárek. 3. 5 Metodika zápisu v ZŠ T. G. Masaryka v Milevsku Na přípravě zápisu se podílí celý první stupeň. Žáci společně s učitelkami připravují pro budoucí prvňáky dárky a podílí se na estetické výzdobě školy. Každý rok je voleno nové téma například: Abrakadabra, Kdo se nebojí, může do lesa, ZOO, Večerníček a další. Na děti čeká 12 průvodců paní učitelky. Ty pak dítě provází celou pohádkovou cestou. Na té čekají různé úkoly. Poznávat geometrické tvary, barvy, určit počet, nakreslit obrázek, přednést báseň, zazpívat píseň. Učitelka tak má možnost posoudit schopnosti dítěte, zda je připraveno na vstup do ZŠ jak po stránce fyzické, tak i duševní. Na konci dítě získává odměnu a odchází. (Video z tohoto zápisu přikládáme do příloh). Pro děti je pak v březnu uspořádán školní den nanečisto. Budoucí prvňáci stráví dopoledne s paní učitelkou a se svými novými spolužáky. 8

4. Závěr Metodika zápisu by měla vycházet ze znalosti teorie školní zralosti a také z RVP pro předškolní vzdělávání, konkrétně pěti klíčových kompetencí. Při tvorbě zápisu se můžeme inspirovat testy ke zjišťování školní zralosti. Vzhledem k omezenému času zápisu se však jedná pouze o orientační zhodnocení zralosti dítěte a v případě pochybností by mělo být dítě vyšetřeno v PPP. Z výše uvedených zápisů vyplývá, že ve většině ZŠ se na přípravě zápisu podílí větší počet paní učitelek a také žáků školy, z nichž někteří pomáhají při samotném zápisu. Přípravě zápisu je věnováno mnoho času. Můžeme říci, že trendem škol je, aby byl zápis pro děti co nejvíce zajímavý. Ve většině škol se snaží usnadnit dětem příchod do nového prostředí co nejvíce, takže zápisy mívají podobu pohádkových cest, kdy dítě prochází různými stanovišti. Je také běžné, že se jdou děti seznámit s prostředím školy ještě před zápisem. Podoba zápisu se pak liší v tom, zda dítě provázejí starší žáci školy, více paní učitelek, nebo se setkává pouze s budoucí paní učitelkou. Pokud je MŠ společnou institucí se ZŠ, bývá obvykle přítomna i paní učitelka ze školky. Jelikož dítě zná, může u zápisu pomoci, pokud je dítě plaché, vystrašené. Během zápisu bývají u dítěte hodnoceny tyto oblasti: znalost základních barev, tvarů, prostorových vztahů, zraková analýza a syntéza, základní představy o počtu, orientace na číselné řadě, grafomotorika (uvolněnost ruky, správnost úchopu), kresba postavy, někdy sluchová analýza (např. rozlišování 1. hlásky ve slově). Během celého zápisu je věnována pozornost mluvě dítěte (artikulaci, slovní zásobě, schopnosti vést rozhovor), jeho sociálním projevům, schopnosti koncentrace pozornosti, dokončení úkolu. Na konci zápisu bývají děti odměněny nějakým dárkem. 9

Seznam použité literatury a zdrojů: ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 561 ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 190/2004. Dostupný také z: http://aplikace.msmt.cz/doc/skolsky_zakon_a_zakon_o_ped prac_190-04.pdf STRNADOVÁ, I. Školní zralost, diagnostika školní zralosti u dětí se speciálními potřebami. (přednáška) Praha, PedF UK, 21. 11. 2006. SVOBODA, M., KREJČÍŘOVÁ, D., VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2001. s. 624-630. Školní zralost dítěte: Jiráskův-Kernův test školní zralosti. In: SOCPED Underground [online]. 2008, 14.11.2008 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: www.ondra-buchta.wz.cz/files/skolni_zralost_ditete.ppt VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. s. 136-147. 10

Přílohy 11

I. Fotografie ze zápisu v ZŠ M. Alše v Miroticích Obrázek 1 Představení při zápisu (ZŠ M. Alše) Obrázek 2 Vypracování pracovního listu (ZŠ M. Alše) Obrázek 3 Poznávání geometrických tvarů (ZŠ M. Alše) 12

II. Jiráskův-Kernův test školní zralosti (SOCPED, 2008) Kresba mužské postavy Hodnocení: 1 - hlava, trup, končetiny, hlava spojena s krkem, na hlavě vlasy a uši, na obličeji nos, oči, ústa, pětiprstá ruka, nohy dole zahnuté, oblečení, syntetický způsob zobrazení 2 - požadavky jako na 1, mohou chybět 3 části pokud jsou synteticky zobrazeny 3 - hlava, trup, končetiny, paže nebo nohy dvojčarou 4 - primitivní kresba s trupem, končetiny stačí jeden pár 5 - chybí trup (hlavonožec), nebo oba páry končetin Napodobení věty 13

Hodnocení: 1 čitelné, velikost písmen, písmeno E, spojení do 3 slov, nechybí tečka nad j, neodchyluje se více než 30 2 čitelné napodobení věty, nezáleží na velikosti písmen ani na vodorovné linii 3 členění na 2 části, rozpoznatelná 4 písmena 4 rozpoznatelná 2 písmena 5 - čmárání Obkreslení skupiny bodů Hodnocení: 1 - téměř dokonalé obkreslení předlohy vychýlení max. 1 bodu 2 - počet i sestavení bodů podle předlohy vychýlení max. 3 bodů o půl šířky mezery mezi řádky nebo sloupci 3- obrys podobný předloze, tečky ne 20 ne 7, jakékoliv pootočení 4 - nepodobá se předloze, složení z teček 5 - čmárání Hodnocení dosažených výsledků: součet známek úroveň školní zralosti 3 5 výrazný nadprůměr 6 nadprůměr 7 9 průměr 10 11 slabší průměr 12 podprůměr 13 15 velmi slabá úroveň 14