PRACOVNÍ NÁVOD PRO PROVÁDĚNÍ ZDÍ BETONOVANÝCH DO DŘEVOCEMENTOVÝCH TVÁRNIC Úvodem Vážení stavebníci! Dostává se Vám do rukou dřevocementová tvárnice velkého formátu pro su ché zdění výrobek, který splňuje všechny požadavky na moderní a eko lo gic ké stavění, který je šetrný k přírodním zdrojům a má nízké nároky na spo tře bu energií. Jak při jeho výrobě, tak při jeho zpracování na stavbě. Zpra co vá ní je bezezbytkové vše, co není zabudováno výrobce ze stavby odveze a re- -cykluje. Nezatěžuje životní prostředí žádnými balícími plastovými fóliemi, nepotřebuje pro přepravu palety. Tvárnice je lehká a snadno a rychle opracovatelná (1m 2 zdiva = 4 ks tvárnic + cca 0,1m 3 betonu), což představuje výraznou úsporu času při výstavbě. Stěna má vysoký tepelný odpor (R=2,07 až 3,32 m 2 K/W) a výborné akumu lač ní schopnosti,což představuje velkou úsporu energií při vytápění, má vy so kou vzduchovou neprůzvučnost (R w =50 až 59 db) a výborné di fúz ní vlast nos ti, čímž získáte zdravé a komfortní bydlení. Malé tloušťky ob vo do vých i vnitřních nosných zdí představují menší obestavěný prostor, nebo vět ší obytnou plochu a to jsou dnes peníze. Z dřevocementových bednících tvárnic IZOBLOK není problém postavit jakýkoliv stavební objekt od výš ko vých obytných a administrativních budov či průmyslových staveb po rodinné dom ky. Jednoduchá je i stavba svépomocí. Firma MORFICO, s.r.o. Vám nabízí dokonalý servis, který zahrnuje: bezplatné konzultace projektů úpravu projektů, které zabezpečí ideální využití tvárnic IZOBLOK statické posouzení zdí IZOBLOK bezplatné propočty spotřeby tvárnic a betonu bezplatnou technickou pomoc přímo na stavbě možnost levné dopravy tvárnic fi remním kamionem (1 rodinný domek = 1 až 2 kamiony), tvárnice dopravovány bez palet S tímto výrobkem určitě šetříte životní prostředí, čas i peníze 1
1. Založení zdiva U dřevocementových tvárnic je zaručena tvarová a rozměrová přesnost (maxi mál ní povolená od chyl ka je 1%). Úložné i boční styčné plochy tvárnic jsou frézované a proto jsou rov no běžné a pravoúhlé. Aby mohla být tato přednost využita při zdění, je důležité, aby při zakládání zdiva byla první vrstva tvárnic ulo že na přesně vodorovně a svisle. To vyžaduje vodorovnou úložnou plochu pro zdivo na zá kla do vých i stropních konstrukcích. Případné drobné nerovnosti úložných ploch se mohou vyrovnat ce men to vou maltou nebo vyklínkováním tvárnic. Pod první vrstvu tvárnic na základových konstrukcích se vloží izolační pás proti zemní vlhkosti. Pod první vrstvu tvárnic na stropních konstrukcích lze vložit izolační pás proti přenosu hluku. 2. Zdění a zalití betonem Obr. 1 Založení zdiva (35/14) Při zdění se založí nejdříve rohové tvárnice v rozích a krajní tvárnice řady a pak se pokládají me zi leh lé. Zakončení řady v otvorech se může provést buď rohovou tvárnicí, která nemá v boční stěně výřezy, nebo základní tvár ni cí, jež se zabední dřevocementovou deskou ( určí projektant s ohledem na vazbu tvárnic a únosnost stěny ). První vrstva tvárnic na základu nebo na stropu sklepa má být cca 150 mm nad přilehlým upraveným Úložná plocha izolační pás proti zemní vlhkosti (na základu), proti přenosu zvuku (na stropních deskách) terénem a minimálně o 20 mm před su nu ta (viz obr. 3). Je-li zděno pod terénem, musí být pro vede na vodotěsná izolace vy ta že ná min. 150 mm nad upravený te rén a kolem objektu se provede oka po vý chodníček se spádem stě ny. Vnější i vnitřní zdi s be to no vým já drem se provádějí sou čas ně. Přes nost uložení tvár nic se kon t ro lu je vodováhou. Tvárnice se kladou na sucho s vazbou 250 či 500 mm ( podle typu ). Vaz ba rohu se provede vystří dá ním rohových tvárnic. Sloupce betonového jádra musí probíhat na celou výšku podlaží a to zejména v me zi o ken ních pilířích. Po ulo že ní ma xi mál ně čtyř vrstev se tvár ni ce zalijí be to nem do výšky 100 mm pod horní hranu tvárnic. Betonová směs se nesmí lít pod velkým tlakem, který by přesáhl 2
mezní hodnotu pevnosti spojovacích žeber v tahu 1,1 kn a pevnosti obvodových žeber v ohybu 0,7 kn, aby nedošlo k posunutí, nadzvednutí nebo prolomení tvárnic. Beton, jehož třídu určí pro jek tant, musí být natolik plastický, aby bezpečně vyplnil všechny du ti ny ve zdi vu. Zpracovatelnost betonové směsi by se měla podle způsobu hutnění po hybo vat od s = 50 do s = 80 mm sednutí kužele podle Abramse. Směs se hutní buď ponorným vibrátorem o maximálním průměru 30 mm, nebo se pro pi chu je latí průřezu 20 x 20 mm. Do betonové směsi se používá přírodní kamenivo o maximálním zrnu 16 mm. Je nutné neustále udržovat čistotu úložných spár. Před ukončením každé další vrstvy je třeba řádně očistit úložnou plo chu tvár nic i pracovní spáru betonového jádra ode všech nečistot. Pracovní spáry v betonu na výšku jednoho podlaží se doporučuje vy loučit. Pokud to není možné, je nutné pracovní spáru zajistit trny z betonářské výztuže o mi ni mál ním Ø V 6, osazenými vystřídaně u vnějšího a vnitřního okraje be to no vé ho jádra v maximální vzájemné vzdálenosti 500 mm tak, aby zasahovaly mi ni mál ně 200 mm do betonu spojovaných částí. Pracovní spára v betonovém jádru zdi se neuvažuje, pokud dojde k přerušení betonování minimálně 100 mm pod úložnou plochou poslední vrstvy tvárnic a pokud se pokračuje s betonováním do 24 hodin po přerušení a pracovní spára se nále ži tě ošetří. 1., (3., 5.,...) řada 2., (4., 6.,...) řada vyříznout nahoře i dole 110x40 mm Obr. 2 Vazba zdiva (35/14) Obr. 3 Uložení zdiva na základ 3
3. Zavázání vnitřních zdí a příček do vnějších zdí Zavázání zdí určí projektant s ohle dem na akustické po ža dav ky. Lze provést oběma způsoby: a) Vyříznutím vnitřní stěny tvárnice vnější zdi na šířku vnitřní zdi. b) Osazením kotevní výztuže pod le projek tu do spáry mezi tvár ni ce mi. Zalití vnějších i vnitřních zdí a pří ček s betonovým jádrem se pro vá dí podle pra vi del odstavce 2. Obr. 4 Zavázání vnitřní zdi do obvodové zdi 4. Parapety a překlady otvorů U okenních parapetů se do horního výřezu v příčkách tvárnic osadí kon strukční výztuž 2 Ø V 10 tak, aby zasahovala minimálně 750 mm za hrany otvoru. Pokud je pilíř mezi otvory užší než 1500 mm, výztuž se nepřerušuje. Pokud není za hranou otvoru potřebných 750 mm pro osazení výztuže, pruty se ohnou do zdi. Překlady se mohou provést buď ze základních tvárnic, nebo z dře vo ce men tových truhlíků vždy určuje projektant. Při použití základních tvárnic se do výřezů v příčkách tvárnic osadí dolní a horní výztuž překladu dle projektu. Překlad se podbední a zabetonuje spo lu s ostatním zdivem. Při použití dřevocementových truhlíků se osadí výztuž překladu dle pro jek tu a dále se postupuje jako v předchozím případě. Výztuž dle projektu Výztuž dle projektu Obr. 5 Vyztužení parapetu a překladu 4
5. Uložení stropů Zdivo z dřevocementových tvárnic umožňuje po u ži tí jakékoliv stropní kon strukce. Poslední vrst va tvárnic se může upravit seříznutím podle výš ky pod la ží ( při seříznutí se může ponechat vnější stěna tvárnice, která vytvoří boční izolaci stropu). Výztuž věnce Při použití prefabrikované stropní konstrukce se tvárni ce zabetonují do úrov ně úložné plo chy stropu. Do betonu jádra v poslední vrstvě tvárnic se osa dí vý ztuž obvodového věnce podle projektu. Stropní pre fab ri ká ty se uloží do lože z cementové malty. a) prefabrikovaný strop Výztuž věnce součástí stropu Při použití monolitické stropní konstrukce se tvárnice zabetonují do úrov ně spodní hrany stropu, případně se poslední vrstva tvárnic zabetonuje zá ro veň se stropem. Do betonu jádra se může osadit kotevní výztuž stro pu určí projektant. Výztuž obvodového věnce je součástí výztuže stropu. b) monolitický strop Kapsa ve zdivu Výztuž věnce Při použití trámové stropní konstrukce ( oce lo vé a betonové nosníky či dře vě né trámy ) se do tvárnic vyříznou kapsy pro uložení trámů, které se před be toná ží zdi vybední. Do betonu jádra tvárnic pod trámy se osadí výztuž ob vo do vé ho věnce, která může být v místě kapes zesílena určí pro jek tant. c) trámový strop Obr. 6 Uložení stropů na zdivu Strop se ukládá na celou tloušťku betonového jádra, pokud projektant neurčí jinak. Do hloubky uložení strop ní konstrukce ( minimální hloubku uložení uvá dí výrobci stropních konstrukcí ) se nezapočítává dřevocementová stěna tvár nice, ale pouze nosné betonové jádro. 5
6. Drážky pro instalace Výztuž dle projektu Obr. 7 Ukázky drážek ve zdivu Pro instalace malých průřezů stačí vyříznout či vyfrézovat drážky do dře vo cemen to vé stěny tvárnice ( lze frézovat až k betonovému jádru ). Pro in sta la ce větších průřezů vytvoříme drážky buď vyříznutím stěny tvárni ce a vy bed ně ním drážky v betonovém jádru nebo kónicky seříznutým dře věným či po ly sty re no vým trámkem, který se vloží před betonáží do be to no vé ho já dra tvárnice. Po zatvrdnutí betonu se stěna tvárnice vyřízne a trámek od straní. Možnou výztuž takto oslabeného betonového jádra určí projektant. 7. Všeobecně příklady použití Dřevocementové tvárnice je možné kombinovat i s jinými stavebními ma teri á ly a prvky ( železobetonové či ocelové pilíře ve zdivu, ocelové, betonové prefabrikované či monolitické překlady, cihelné, sádrokartonové nebo dře věné příčky apod. ). Tvárnice je možné řezat, vrtat, frézovat a sbíjet. Při řezání tvárnic je nutné dbát na přesnost řezu. Odřezky tvárnic lze většinou použít v průběžném zdivu. Obr. 8 vazba rohu (α< 90 o ) 6
8. Omítky Omítka je ozdobou i ochranou stavebního díla, je to první, co každý uvidí. Proto se hmotám na výrobu omítek, samotnému provádění omítek a do dr žová ní správných technologických postupů musí věnovat náležitá pozornost. Spořit na omítce je mrhání penězi. Činí li podíl nákladů kvalitativně vyso ce hodnotné omítky pouze 2,5 3 % celkových nákladů stavebního díla, můžou nekvalitní provedení a nevhodné materiály tyto náklady ně ko li ka násob ně zvýšit při sanaci. Dřevocementové tvárnice jsou dobrým nosičem omí tek. Výběr hmot a pro vádě ní omítek se řídí ČSN 72 2430 / říjen 1992 Malty pro stavební účely, část 1 a 4, Zpracovatelskými směrnicemi pro suché omít ko vé malty ( 2. vy dá ní), které zpracovalo a vydalo Rakouské pracovní sdru že ní pro omítky v červnu 1995 a zkušenostmi rakouských stavebních firem. Před zahájením omít ko vých prací musí být ukončena konstrukce stře chy a vnějších obvodových stěn. Musí být osazeny dveřní zárubně a okenní rámy a proveden rozvod instalací, aby se dodatečnými úpravami omítka ne po škozo va la. Teplota vzduchu i stěn nesmí 3 dny před zahájením omít ko vých prací, v průběhu omítání a v době zrání omítky klesnout pod + 5 0 C. Při výrobě malty za nízkých teplot nesmí teplota složek klesnout pod + 5 0 C a teplota čerstvé malty pod + 10 0 C. Při teplotě vzduchu nad + 20 0 C a suchém či větrném počasí se musí omítka ošetřovat vlhčit minimálně 10 dnů po jejím provedení, chránit před přímým sluncem a větrem apod., aby se za brá ni lo rychlému vysychání. Doba vy sy chá ní závisí na klimatických podmínkách a situaci na staveništi. Podklad omítky musí být dostatečně vyzrálý, vyschlý, pevný a suchý, bez uvolněných částic a prachu. Beton jádra musí být dobře spojen s dře vo cemen to vý mi tvárnicemi. Minimálně 28 dní je doba nutná k dosažení po ža dova ných pevností betonu, vlastní vysychání zdi však může probíhat mnohem déle. Omítání se může provádět, pokud je dosaženo výše uve de ných teplot a pokud vlhkost zdi před nanášením omítek není vyšší než 14 procent (na přání zákazníka změří zá stup ce firmy MORFICO, s.r.o.). Vnější stěny se musí ochránit před deštěm či jinými možnostmi provlhnutí. In sta lač ní drážky musí být vyplněny vhodným materiálem a ošetřeny tak, aby se zamezilo pras ká ní dalších vrstev omítky. 8.1. Omítky vyráběné na staveništi Vnitřní omítky se nanáší ve dvou vrstvách či v jedné vrstvě, vnější omítka ve dvou vrstvách předběžný postřik se nepovažuje za omítkovou vrstvu. Pevnost omítkových vrstev má klesat směrem ven. Omítka se nesmí nanášet na znečištěné, mokré nebo zmrzlé zdivo. Zdivo je nutné nechat před omítáním vyschnout (přirozené vysychání se upřednostňuje). Vnitřní omítka postřik, jádrová vrstva a vrchní vrstva Postřik tloušťky cca 5 mm je z cementu a ostrého písku frakce 0 4 až 0 8. Míchací poměr je 1 objemový díl cementu na cca 2 až 3,5 objemové díly písku. Vody má být přiměřené množství příliš vody zapříčiní sklo vitý povrch postřiku, který je jako podklad omítky nevhodný a je spíše na ško du než k užitku. Takovýto povrch se musí zdrsnit drátěným kartáčem. 7
Po kud má povrch postřiku příliš velkou drsnost hroty, je třeba je strhnout ocelovým hladítkem. Postřik se provede tak, aby byly uzavřené a zakryté všechny ložné i styčné spáry tvárnic a minimálně 50 procent ostatní plochy zdiva. Postřik je nutné nechat vyzrát, aby se zamezilo tvorbě trhlin v omítce minimální technologická přestávka před dalším omítáním je 14 dní. Bude li však následná vrstva omítky obsahovat sádru, prodlužuje se technologická přestávka na 3 týdny! Jádrová vrstva tloušťky minimálně 10 mm je z vápna, cementu nebo sád ry a čistého písku frakce 0 4. Míchací poměr je 2 objemové díly vápna a 0,4 objemového dílu cementu nebo sádry na cca 6 objemových dílů písku. Minimální technologická přestávka je 1 den na 1 mm omítky (minimálně však 14 dní)! Vrchní vrstva tloušťky cca 10 mm má být vápenná, vápenosádrová či sádro vá. Při použití značkových omítek je nutné se řídit pokyny výrobce. Vnitřní omítka postřik a vrchní vrstva Postřik viz výše uvedené Vrchní vrstva tloušťky cca 15 mm se doporučuje vápenosádrová či sád ro vá. Při použití značkových omítek je nutné se řídit pokyny výrobce. Vnější omítka postřik, jádrová vrstva a vrchní vrstva Vnější omítka se provádí po dokončení betonových vrstev podlah a po aplika ci vnitřních omítek jakmile dosáhne obvodové zdivo požadovanou vlh kost maximálně 14 procent. Postřik platí totéž co pro vnitřní omítku. Jádrová vrstva tloušťky minimálně 15 mm je z hydraulického vápna či vápenného hydrátu (vzdušné vápno se nesmí pro vnější omítky po u ží vat), cementu a čistého písku frakce 0 4. Míchací poměr je 2 objemové díly vápna a 1 objemový díl cementu na cca 8 objemových dílů písku. Mi ni mální technologická přestávka je 1 den na 1 mm omítky! Vrchní vrstva se nanáší v příslušné tloušťce na dostatečně vyzrálou a na vlh če nou jádrovou vrstvu. Při použití značkových omítek je nutné se řídit pokyny výrobce. Vyztužení omítek V každé stěně dochází k napětím, které můžou mít za následek tvorbu trhlin v omítce. Poněvadž omítka zachytí jen velmi malé napětí, doporučuje se vyztužit omítky vloženou armovací tkaninou s oky 8 x 8 mm, s atestem odolnosti proti alkáliím, gramáží minimálně 145 g/ m 2, umístěnou v horní třeti ně vrstvy. 8