Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Kolektivní investování v ČR Bakalářská práce Autor: Tomáš Pospíšil Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Helena Cetlová Praha Duben 2013
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Liberci, dne 30. dubna 2013 Tomáš Pospíšil
Poděkování: Rád bych poděkoval paní Ing. Heleně Cetlové za vstřícné jednání a poskytnutí informací potřebných pro vytvoření této bakalářské práce.
Anotace: Tato bakalářská práce analyzuje kolektivního investování v České republice. Definuje základní související pojmy a legislativu. Popisuje současnou strukturu trhu kolektivního investování a analyzuje jeho dosavadní vývoj i současnou situaci. Součástí práce je i porovnání vybraných fondů kolektivního investování. Klíčová slova: finanční trh kolektivní investování legislativa struktura fondu výkonnost Annotation: This thesis analyzes the collective investment in the Czech Republic. It defines the basic concepts and related legislation. It describes the current structure of the collective investment market and analyzes the recent developments and current situation. The work is a comparison of selected investment funds. Key words: financial market collective investment legislation structure of the Fund efficiency
Obsah: 1. VÝVOJ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V ČR...- 9-1.1. ZÁKLADNÍ POJMY A LEGISLATIVA KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V ČR... - 9-1.1.1. INSTITUCE KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ... - 9-1.1.1.1. INVESTIČNÍ FONDY... - 10-1.1.1.1.1. UZAVŘENÉ INVESTIČNÍ FONDY... - 10-1.1.1.1.2. OTEVŘENÉ INVESTIČNÍ FONDY... - 11-1.1.1.2. INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI... - 11-1.1.1.2.1. OBHOSPODAŘOVÁNÍ PODÍLOVÝCH FONDŮ... - 12-1.1.1.2.1.1.UZAVŘENÉ PODÍLOVÉ FONDY... - 12-1.1.1.2.1.2.OTEVŘENÉ PODÍLOVÉ FONDY... - 12-1.1.1.2.2. OSTATNÍ ČINNOSTI INVESTIČNÍCH SPOLEČNOSTÍ... - 13-1.1.2. CENNÉ PAPÍRY FONDŮ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ... - 13-1.1.2.1. AKCIE INVESTIČNÍCH FONDŮ... - 13-1.1.2.2. PODÍLOVÉ LISTY PODÍLOVÝCH FONDŮ... - 13-1.1.2.2.1. SPECIFICKÉ VLASTNOSTI PODÍLOVÝCH LISTŮ PODÍLOVÝCH FONDŮ UZAVŘENÉHO TYPU - 14-1.1.2.2.2. SPECIFICKÉ VLASTNOSTI PODÍLOVÝCH LISTŮ PODÍLOVÝCH FONDŮ OTEVŘENÉHO TYPU - 14-1.1.2.3. FAKTORY INVESTIČNÍ STRATEGIE PŘI KOLEKTIVNÍM INVESTOVÁNÍ... - 15-1.1.2.3.1. INVESTIČNÍ STRATEGIE FONDU A JEHO PŘEDMĚTNÁ SKLADBA JEHO PORTFOLIA... - 16-1.1.2.3.1.1.AKCIOVÉ FONDY... - 16-1.1.2.3.1.2.FONDY PENĚŢNÍHO TRHU... - 17-1.1.2.3.1.3.FONDY DLOUHODOBÝCH DLUHOPISŮ (OBLIGACÍ)... - 17-1.1.2.3.1.4.FONDY REÁLNÝCH AKTIV... - 18-1.1.2.3.1.5.FONDY DERIVÁTOVÉ... - 18-1.1.2.3.1.6.FONDY FONDŮ... - 18-1.1.2.3.1.7.FONDY INDEXOVÉ... - 19-1.1.2.3.1.8.FONDY GARANTOVANÉ... - 19-1.1.2.3.1.9.DALŠÍ DRUHY FONDŮ... - 19-1.1.2.3.2 PŘÍPUSTNÁ RIZIKOVOST INVESTIČNÍHO PORTFOLIA... - 20 - - 5 -
1.1.2.3.2.1.STANDARDNÍ FONDY... - 20-1.1.2.3.2.2.SPECIÁLNÍ FONDY... - 20-1.1.2.3.3. TUZEMSKÁ, RESP. ZAHRANIČNÍ ORIENTACE INVESTIC... - 21-1.1.2.3.4. ZPŮSOBY NAKLÁDÁNÍ S DOSAŢENÝM HOSPODÁŘSKÝM VÝSLEDKEM... - 21-1.1.2.3.4.1.FONDY DŮCHODOVÉ... - 22-1.1.2.3.4.2.FONDY RŮSTOVÉ... - 22-1.1.2.3.4.3.FONDY VYVÁŢENÉ... - 22-1.1.2.3.5. AKTIVNÍ, RESP. PASIVNÍ SPRÁVA INVESTIČNÍHO PORTFOLIA... - 22-1.1.2.3.5.1.FONDY S AKTIVNÍ SPRÁVOU PORTFOLIA... - 23-1.1.2.3.5.2.FONDY S PASIVNÍ SPRÁVOU PORTFOLIA... - 23-1.1.2.3.6. FAKTOR MOŢNÉHO ČASOVÉHO OMEZENÍ DOBY EXISTENCE FONDŮ... - 23-1.1.2.3.7. OSTATNÍ VÝZNAMNÉ VLASTNOSTI FONDŮ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ... - 23-1.2.1. GENEZE ČESKÉHO KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ... - 25-1.2.2 STRUKTURA TRHU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ... - 35-1.2.3. MEZIROČNÍ VÝVOJ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V ČR... - 35-2. ANALÝZA SOUČASNÉHO TRHU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V ČR...- 38-3. VLIV FINANČNÍ KRIZE NA TRH KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V ČR...- 42-3.1. VZNIK, PŘÍČINY, DŮSLEDKY... - 42-3.2. SHRNUTÍ PRŮBĚHU KRIZE... - 44-4. POROVNÁNÍ PRODUKTŮ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V ČR... - 46-4.1. POROVNÁNÍ VYBRANÝCH AKCIOVÝCH FONDŮ... - 46-4.1.1. INVESTIČNÍ SPOLEČNOST ČESKÉ SPOŘITELNY... - 46-4.1.2. ČSOB INVESTIČNÍ SPOLEČNOST... - 47-4.2. POROVNÁNÍ VYBRANÝCH FONDŮ PENĚŢNÍHO TRHU... - 49-4.2.1. INVESTIČNÍ SPOLEČNOST ČESKÉ SPOŘITELNY... - 49-4.2.2. ČSOB INVESTIČNÍ SPOLEČNOST... - 51-4.3. POROVNÁNÍ VÝKONNOSTI VYBRANÝCH FONDŮ... - 52 - SHRNUTÍ POZNATKŮ...- 54 - ZÁVĚR...- 55 - LITERATURA:... - 56 - - 6 -
Úvod Cílem práce je analyzovat trh kolektivního investování v ČR a porovnat vybrané fondy kolektivního investování. Kolektivní investování je bankovní produkt, který umoţňuje zhodnocení finančních prostředků efektivnějším způsobem, neţ uloţení peněz na bankovní účty. Kolektivní investování je tradičním rozvinutým investičním instrumentem ve vyspělých zemích. Fondy kolektivního investování nabízejí jak riskantní, tak konzervativní formu zhodnocování peněz. V České republice se prosadilo aţ po roce 1990 prostřednictvím investičních společností a investování v něj se rozvinulo aţ díky kuponové privatizaci. I přes určitou míru rizikovosti je kolektivní investování zajímavou alternativou pro klienta se zájmem o dlouhodobější zhodnocování svých prostředků. Metodologie práce První kapitola popisuje strukturu a vývoj trhu kolektivního investování a definování pojmu kolektivního investování. Zachycuje vývoj kolektivního investování v České republice po roku 1989, vznik trhu kolektivního investování a jeho vývoj. Druhá kapitola analyzuje trh kolektivního investování a jeho výkonnost v posledních letech. Třetí kapitola je věnována trhu kolektivního investování v době finanční krize, její vliv a propad trhu. Čtvrtá kapitola porovnává vybrané produkty trhu kolektivního investování od dvou investičních společností v České Republice podle těchto kritérií: výkonnost fondů (jakých výnosů dosahují), minimální investice. Vybranými podílovými fondy a investičními společnostmi, jejichţ podílové fondy jsou analyzovány v této práci, jsou: Investiční společnost České spořitelny (Akciový fond TOP STOCKS a Fond peněţního trhu LIKVIDNÍ FOND) a ČSOB Investiční společnost (Akciový fond ČSOB AKCIOVÝ MIX a Fond peněţního trhu MULTI CASH CSOB CZK). - 7 -
V bakalářské práci byly pouţity tyto metody: - Deskripce (popis) kapitola 1 - Analýza kapitola 2 a 3 - Komparace (porovnání) - kapitola 4 Literární rešerše Základní poznatkovou bázi této práce tvoří právní předpisy z oblasti kolektivního investování, dále pak odborná literatura a veřejné informační zdroje, jako jsou výroční zprávy a internetové odkazy. Všechny pouţité prameny jsou uvedeny v Seznamu pouţité literatury. - 8 -
1. Vývoj kolektivního investování v ČR 1.1. Základní pojmy a legislativa kolektivního investování v ČR 1.1.1. Instituce kolektivního investování Kolektivní investování je podnikáním, spočívajícím ve shromaţďování peněţních prostředků od veřejnosti, v jejich následném investování na principu rozloţení rizika a ve správě takto vytvořeného portfolia přísně regulovanými specializovanými institucemi. Je významné nejen pro drobné investory, ale i pro ekonomiku státu. Pokud se týká investorů, kolektivní investování jim přináší následující výhody: - Snadné investování prostřednictvím specializovaných a státem regulovaných finančních institucí - Diverzifikace investičního rizika - Minimalizaci informačních transakčních nákladů - Poměrně vysokou likviditu jimi drţených cenných papírů, které je moţno zpravidla kdykoli prodat - Podílení se i na nákupech takových titulů, ke kterým by se při individuálním investování nedostali - Dosahování zpravidla vyšších výnosů, neţ by získali např. uloţením peněz u obchodních bank Přínosy pro ekonomiku státu pak spočívají především v tom, ţe drobní střadatelé formou kolektivního investování přeměňují svá do té doby většinou krátkodobá finanční aktiva na finanční aktiva dlouhodobá, čímţ se na kapitálový trh dostávají značné objemy dlouhodobě investovaných peněţních prostředků, jeţ přispívají k financování rozsáhlých reálných investic s příznivým dopadem na ekonomický růst. Na světovém finančním trhu rozeznáváme dva základní modely kolektivního investování a to buď prostřednictvím investičních, nebo podílových fondů. Nicméně, aby tyto formy kolektivního investování mohly úspěšně fungovat, je k tomu - 9 -
zapotřebí specializovaných, právě k tomuto účelu zřizovaných finančních institucí, jimiţ jsou: - Investiční fondy - Investiční společnosti 1 1.1.1.1. Investiční fondy Investiční fondy jsou samostatnými právními subjekty kolektivního investování, do nichţ investoři vkládají peněţní prostředky, jeţ pak investiční fond investuje v souladu s jeho stanovami a statutem do různých druhů investičních instrumentů. Vzhledem ke skutečnosti, ţe se jedná právě o samostatné instituce, mohou být spravovány prostřednictvím vlastního managementu. Mimo to však existuje i moţnost jejich správy některou investiční společností na základě podepsané smlouvy. 2 A poněvadţ se jedná o instituce, jejichţ předmětem podnikání je investování peněţních prostředků získaných od drobných investorů, vztahují se na ně přísná regulační pravidla. 3 Investiční fondy mívají v převáţné většině států předepsanou právní formu akciové společnosti, coţ znamená, ţe investoři svými vklady vlastně nakupují akcie a stávají se tak akcionáři příslušného investičního fondu, o jehoţ činnosti následně spolurozhodují prostřednictvím svého hlasování na valných hromadách. Kolektivní investování prostřednictvím investičních fondů je praktikováno především v anglosaských zemích, přičemţ na světě existují dva jeho základní typy: - Kolektivní investování prostřednictvím uzavřených investičních fondů - Kolektivní investování prostřednictvím otevřených investičních fondů 1.1.1.1.1. Uzavřené investiční fondy Základním charakteristickým rysem uzavřených investičních fondů (často označovaných jako fondy s uzavřeným ukončením) je to, ţe počet jimi vydaných akcií, 1 Rejnuš, Oldřich.Finanční trhy.ostrava: Key Publishing, 2010, druhé roz. vydání, str. 110-112 2 V České republice se konkrétně jedná o smlouvu o obhospodařování majetku investičního fondu. 3 Ve všech vyspělých zemích se jedná o licencované a přísně regulované finanční instituce. V České republice je regulačním orgánem investičních fondů Česká národní banka. - 10 -
jeţ jsou prodány investorům jiţ při zaloţení fondu, bývá omezen, přičemţ s nimi není spojeno právo jejich zpětného odprodeje. To znamená, ţe jejich přeměna na hotové peníze může být realizována pouze prodejem na sekundárním trhu cenných papírů (nejčastěji na burze), kde se akcie těchto fondů obchodují (pokud je to ovšem zakotveno v emisních podmínkách, respektive ve stanovách a statutu fondu). Z toho také vyplývá, ţe ve většině států, které existenci uzavřených fondů připouštějí, bývá legislativně omezena doba, na kterou mohou být zakládány a po jejímţ uplynutí se musejí takzvaně otevřít. 1.1.1.1.2. Otevřené investiční fondy S otevřenými investičními fondy (téţ označovanými jako fondy s otevřeným ukončením) je moţno se setkat především v anglosaských zemích, zejména v USA. Jejich nejvýznamnější vlastností (která je odlišuje od uzavřených investičních fondů) je to, ţe mohou prodávat akcie investorům po celou dobu svého trvání, která nebývá legislativně omezována. A dále, ţe jimi emitované cenné papíry (zpravidla akcie) jsou na poţádání jejich drţitelů kdykoli zpětně odprodatelné, přičemţ cena, za niţ je odkup realizován, musí odpovídat hodnotě majetku, který připadá na příslušnou akci v době odkupu. Z toho ovšem vyplývá, ţe majetek fondu, tím i výše jeho základního kapitálu, se neustále mění, takţe investiční fondy otevřeného typu mohou být zakládány pouze v zemích, jejichţ legislativa to připouští. 4 1.1.1.2. Investiční společnosti Investiční společnosti představují licencované finanční instituce, mající právní subjektivitu 5. Jejich základním posláním je vytváření obhospodařování podílových fondů, vedle čehoţ pak mohou ve smyslu legislativy jednotlivých států a udělené licence vykonávat i celou řadu činností dalších. Proto také podléhají ve všech vyspělých zemích velmi přísné státní regulaci. 6 4 V České republice není existence otevřených investičních fondů povolena mimo jiné proto, ţe investiční fondy (mají povinnou formu akciové společnosti) musí svůj základní kapitál zapsat do Obchodního rejstříku, přičemţ jeho průběţné kolísání není přípustné. 5 V České republice se jedná výhradně o akciové společnosti, jeţ bývají nejčastěji dceřinými společnostmi obchodních bank. 6 Rejnuš, Oldřich.Finanční trhy.ostrava: Key Publishing, 2010, druhé roz. vydání, str. 112-113 - 11 -
1.1.1.2.1. Obhospodařování podílových fondů Podílové fondy se od fondů investičních liší především v tom, ţe nejsou samostatnými právními subjekty. Z toho vyplývá, ţe se nemohou spravovat samy, nýbrţ musí být zakládány a spravovány některou investiční společností. Investování prostřednictvím podílových fondů probíhá tak, ţe investoři nakupují od investičních společností nikoli akcie, nýbrž podílové listy. Tím se ovšem nestávají akcionáři ani investiční společnosti, ani podílového fondu, ale jsou pouze podílníky na majetku těch podílových fondů, jejichţ podílové listy nakoupili. Investiční společnost jim tento majetek za úplatu spravuje, a to svým jménem a na jejich účet v souladu se schváleným statutem podílového fondu. 7 Kolektivní investování prováděné prostřednictvím podílových fondů převládá zejména v kontinentální Evropě, přičemţ stejně jako u investičních fondů rozlišujeme jeho dvě základní formy: - Uzavřené podílové fondy - Otevřené podílové fondy 1.1.1.2.1.1.Uzavřené podílové fondy Základním charakteristickým rysem uzavřeného podílového fondu je, ţe (stejně jako je tomu u uzavřených investičních fondů) nemají drţitelé podílových listů v době existence fondu právo na jejich zpětný odprodej investiční společnosti, která je vydala. To znamená, ţe zpětná přeměna na hotové peníze můţe být realizována pouze prodejem na sekundárním trhu cenných papírů (zpravidla na burze), pokud je to ovšem zakotveno ve statutu fondu. Z toho důvodu také bývá ve většině států (které zřizování uzavřených podílových fondů povolují) omezena doba, na kterou mohou být zakládány. 8 1.1.1.2.1.2.Otevřené podílové fondy Nejvýznamnější vlastností otevřených podílových fondů je to, ţe jejich podílové listy jsou na poţádání kdykoli odprodatelné investiční společnosti, jeţ fond spravují. Přitom cena, za niţ je jejich odkup realizován, musí odpovídat aktuální hodnotě majetku, který na příslušný podílový list v době odkupu připadá. 9 Zároveň můţe po celou 7 Status kaţdého podílového fondu schvaluje a souhlas k jeho vytvoření uděluje v České republice Česká národní banka 8 V České republice lze zakládat podílové fondy na dobu maximálně deseti let. 9 V České republice se jedná o nejvýznamnější a nejrozšířenější způsob kolektivního investování. - 12 -
dobu jejich existence, která nebývá ve většině států legislativně omezována, probíhat prodej dalších podílových listů, jejichţ mnoţství nebývá limitováno. 10 1.1.1.2.2. Ostatní činnosti investičních společností Přestoţe legislativa jednotlivých států není jednotná, mohou ve většině zemí investiční společnosti vedle zřizování a obhospodařování podílových fondů spravovat (na základě smluv) i fondy investiční, penzijní, respektive obhospodařovat majetek dalších zákazníků. V souvislosti s tím mají povoleno vykonávat všechny potřebné činnosti, které jim umoţňuje legislativa, předpisy a udělená licence. 11 1.1.2. Cenné papíry fondů kolektivního investování Cenné papíry fondů kolektivního investování emitují buď investiční společnosti nebo investiční fondy. Jedná se o cenné papíry, které jsou podobné klasickým majetkovým cenným papírům, u nichţ však vývoj aktuálních hodnot 12 (případně trţních cen, respektive kurzů) závisí na vývoji trţních cen (kurzů) jiných investičních instrumentů, zahrnutých v portfoliích příslušných fondů. Přitom se můţe jednat jak o portfolia tvořená finančními investičními instrumenty, tak i o portfolia tvořená investičními nástroji reálnými. 1.1.2.1. Akcie investičních fondů Investiční fondy mívají ve většině zemí právní formu akciové společnosti. Z toho také vyplývá, ţe nákupem akcií se investor stává akcionářem, a to se všemi právy, povinnostmi a riziky, které spoluúčast na podnikání kaţdé akciové společnosti s sebou přináší. Zároveň to ovšem znamená, ţe investované peněţní prostředky se stávají součástí vlastního kapitálu akciové společnosti v daném případě investičního fondu. 1.1.2.2. Podílové listy podílových fondů Při nákupech podílových listů je třeba brát v úvahu skutečnost, ţe podílové fondy nejsou právními subjekty, nýbrţ pouze soubory majetku náleţícího podílníkům příslušného podílového fondu v poměru podle počtu vlastněných podílových listů. To znamená, ţe musí být vţdy spravovány některou investiční společností, 10 Rejnuš, Oldřich.Finanční trhy.ostrava: Key Publishing, 2010, druhé roz. vydání, str. 110-112 11 Rejnuš, Oldřich.Finanční trhy.ostrava: Key Publishing, 2010, druhé roz. vydání, str. 114 12 Aktuální hodnota představuje hodnotu majetku připadajícího na jeden podílový list, či akcii. - 13 -
přičemţ vloţené prostředky investorů zůstávají jejich majetkem a investiční společnost jim je pouze spravuje v souladu se statusem příslušného podílového fondu. Rovněţ podílové fondy existují ve variantách uzavřeného a otevřeného typu a jejich základní rozdíly jsou podobné jako u fondů investičních. Pouze v důsledku toho, ţe nejsou právními subjekty, je jejich zakládání snazší, 13 a proto také častější. 1.1.2.2.1. Specifické vlastnosti podílových listů podílových fondů uzavřeného typu Uzavřené podílové fondy jsou charakteristické tím, ţe investiční společnost, která je spravuje, neodkupuje v době existence fondu jeho podílové listy. Ty ovšem mohou být veřejně, a to i burzovně obchodovatelné. V těchto případech se však, stejně jako tomu je u akcií uzavřených investičních fondů, prakticky vţdy vytvoří diskont. Při investování prostřednictvím podílových fondů uzavřeného typu je nutno brát navíc v úvahu i to, ţe vzhledem k tomu, ţe podílový fond není právním subjektem, neexistuje ani valná hromada, kde by mohl investor jakkoli prezentovat své zájmy. Je proto po celou dobu trvání investice závislý na serióznosti a odborných kvalitách investiční společnosti, která fond spravuje. Jakákoli nedůvěra investorů vůči ní se proto vţdy promítá do zvýšení velikosti diskontu (pokud jsou ovšem předmětné podílové listy veřejně obchodovatelné). 1.1.2.2.2. Specifické vlastnosti podílových listů podílových fondů otevřeného typu Nejvýznamnějšími specifickými vlastnostmi otevřených podílových fondů je jednak to, ţe ve srovnání s uzavřenými fondy nebývají většinou zakládány na dobu určitou, tak také to, ţe nebývají nijak omezovány, ani doba trvání podílových listů, ani počet emitovaných kusů. A jejich nejvýznamnějším charakteristickým rysem je pak právo investora kdykoli poţádat investiční společnost, která fond spravuje, o odkup podílových listů za cenu odpovídající jejich aktuální hodnotě. Z toho vyplývá, ţe podílové listy otevřených podílových fondů nebývají (aţ na výjimky) obchodovány na organizovaných sekundárních trzích a neexistuje u nich diskont. 14 13 Odpadají totiţ problémy s registrací nově zřizovaných společností. 14 Rejnuš, Oldřich.Finanční trhy.ostrava: Key Publishing, 2010, druhé roz. vydání, str. 558-560 - 14 -
1.1.2.3. Faktory investiční strategie při kolektivním investování Vedle rozdílů, jeţ existují mezi základními vlastnostmi investičních a podílových fondů, respektive mezi fondy otevřeného a uzavřeného typu, existuje ještě celá řada faktorů, které jsou sice pro všechny formy kolektivního investování společné, nicméně se jimi jednotlivé fondy (a tím i vlastnosti jimi vydaných cenných papírů) liší. Tato skutečnost souvisí s tím, ţe fondy kolektivního investování mívají vytyčeny různé investiční strategie, na jejichţ základě vytvářejí rozličná investiční portfolia, jeţ spravují rozdílnými způsoby v souladu se zásadami stanovenými pro jejich činnost. Investiční strategie jednotlivých fondů kolektivního investování (včetně sloţení jejich portfolia a způsobu jejich správy) musejí být vţdy přesně vymezeny v jejich statutech, jeţ jsou právně závaznými dokumenty, obsahující všechny legislativně předepsané informace určené pro veřejnost. Tyto statuty jsou povinně schvalovány příslušným regulátorem finančního trhu 15 a správce fondu (neboli jeho management či investiční společnost, jeţ fond spravuje) je povinen se jeho ustanovením řídit. Nejdůleţitějšími investičními faktory, jeţ je zapotřebí při investování prostřednictvím fondů kolektivního investování vedle výběru vhodného typu fondu a kvalitního správce 16 zvaţovat, jsou především: - Investiční strategie fondu a jeho předmětná skladba jeho portfolia - Přípustná rizikovost investičního portfolia - Tuzemská, respektive zahraniční orientace investic - Způsob nakládání s dosaţeným hospodářským výsledkem - Aktivní, respektive pasivní správa portfolia - Moţné časové omezení existence fondů - Další moţné vlastnosti 17 15 V České republice je schvaluje Česká národní banka. 16 Jedná se buď o kvalitu (renomé) managementu investičního fondu, nebo o důvěryhodnost investiční společnosti, která příslušný fond spravuje. 17 Rejnuš, Oldřich.Finanční trhy.ostrava: Key Publishing, 2010, druhé roz. vydání, str. 562-15 -
1.1.2.3.1. Investiční strategie fondu a jeho předmětná skladba jeho portfolia Jedná se o základní a jedno z nejdůleţitějších kritérií, poněvadţ předmětné zaměření investic fondu a s tím spojená struktura aktiv obsaţená v jeho portfoliu souvisí jak s jeho očekávanou výkonností, tak i s rizikovostí. Na finančních trzích existuje mnoho různě zaměřených fondů kolektivního investování, které lze z hlediska jejich investiční strategie a tím i předmětného sloţení jejich investičního portfolia systematizovat takto: - Fondy akciové - Fondy peněţního trhu - Fondy dlouhodobých dluhopisů (obligací) - Fondy reálných aktiv - Fondy derivátové - Fondy fondů (střešní fondy) - Fondy indexové - Fondy garantované - Další druhy fondů Uvedený výčet základních typů fondů podle předmětného zaměření jejich investic je ovšem pouze orientační. Výše uvedené jednotlivé základní typy fondů lze totiţ ještě dále podrobněji členit, přičemţ mnohé fondy mívají svými statusy povoleny nebo dokonce závazně stanoveny různé kombinace aktiv obsaţených ve svých portfoliích. 1.1.2.3.1.1.Akciové fondy Akciové fondy bývají všeobecně označovány jako poměrně rizikové. Jejich výkonnost totiţ závisí na vývoji trţních cen akcií obsaţených v jejich portfoliích, jeţ bývají značně volatelní a závislé jak na vývoji celého akciového trhu, tak především na hospodářských výsledcích příslušných podniků. Fondů kolektivního investování zaměřených na správu akciových portfolií existuje mnoho druhů. Vzájemně se odlišují tím, na jaké druhy akcií se zaměřují, - 16 -
a to jednak z hlediska jejich kvality, jednak podle zaměření jejich podnikatelské činnosti jejich emitentů. Z hlediska rizikovosti nakupovaných akciových titulů se jedná především o: - Fondy investující do takzvaných blue chips akcií 18 - Fondy investující do akcií středně velkých podniků - Fondy zaměřené na akcie malých podniků Z hlediska zaměření podnikatelské činnosti společností, jejichţ akcie fondy nakupují, se jedná o: - Fondy univerzální - Fondy odvětvové (oborové) Přitom je zřejmé, ţe existují i další moţné způsoby jejich členění, přičemţ jsou pochopitelně moţné i jejich vzájemné kombinace. 1.1.2.3.1.2.Fondy peněžního trhu Jedná se prakticky o nejběţnější fondy kolektivního investování. Vyplývá to z toho, ţe jejich investice směřují do krátkodobých a zároveň nejméně rizikových a nejlikvidnějších (především státních) dluhopisových instrumentů peněţního trhu. 19 Proto je drţbou jimi emitovaných akcií, či podílových listů spojeno prakticky nulové riziko poklesu jejich hodnoty. Na druhé straně se však vyznačují niţší výnosností. 1.1.2.3.1.3.Fondy dlouhodobých dluhopisů (obligací) Fondy dlouhodobých dluhopisů (obligací) 20-17 - jsou rovněţ všeobecně povaţovány za poměrně bezpečné, nicméně záleţí na konkrétní skladbě jejich portfolia. V první řadě jde o to, kdo je emitentem jimi nakupovaných obligací, respektive zda v jejich portfoliích převaţuje méně volatelní obligace a variabilní kupony nebo naopak obligace fixně úročené (případně diskontované). 21 Podle prvního uvedeného kritéria lze tyto fondy členit na: - Fondy státních obligací 18 Jde o akcie nejvýznamnějších a ratingově nejlépe hodnocených společností s dlouhou historií. 19 Jedná se především o státní pokladniční poukázky 20 V podmínkách České republiky se můţe jednat téţ o hypoteční zástavní listy. 21 Rejnuš, Oldřich.Finanční trhy.ostrava: Key Publishing, 2010, druhé roz. vydání, str. 562-564
- Fondy komunálních obligací - Fondy bankovních obligací - Fondy korporačních obligací Podle druhého uvedeného kritéria se můţe jednat např. o: - Fondy fixně úročených obligací - Fondy variabilně úročených obligací 1.1.2.3.1.4.Fondy reálných aktiv Předmětem investičního zaměření těchto fondů bývají reálné investice, a to jak do komodit, tak i do nemovitostí, respektive do různých věcí movitých (staroţitnosti, umělecké předměty apod.). Jedná se o fondy vykazující nejvyšší zhodnocení především v dobách vysoké inflace, přičemţ velký zájem vzbuzují rovněţ v dobách otřesů na finančních trzích. 1.1.2.3.1.5.Fondy derivátové Z obecného pohledu se jedná o poměrně rizikové fondy investující do různých druhů finančních nebo komoditních derivátů, především pak do burzovně obchodovatelných instrumentů typu futures nebo opcí. Vzhledem k tomu, ţe se velmi často jedná o investice, u nichţ se vyuţívá takzvaného pákového efektu, bývá u těchto fondů velmi důleţitá strategie jejich zajištění. 1.1.2.3.1.6.Fondy fondů Tyto fondy investují buď do akcií jiných investičních fondů nebo do podílových listů fondů podílových. 22 U tohoto druhu fondů sice existuje značná diverzifikace portfolia, na druhé straně je nutno počítat s dvojími, někdy dokonce i vícenásobnými poplatky, které si za správu sráţejí všichni správci fondů, přes které výnosy dosaţené z primárních investičních aktiv projdou. 23 22 Investice do investičních a uzavřených podílových fondů nebývají v některých zemích povoleny. V České republice se jedná o druh tzv. speciálního fondu. 23 Rejnuš, Oldřich.Finanční trhy.ostrava: Key Publishing, 2010, druhé roz. vydání, str. 565-18 -
1.1.2.3.1.7.Fondy indexové Tento typ fondů se vyznačuje poměrně vysokou transparentností. Jejich aktiva jsou uspořádána podle sloţení vybraných, často nejvýznamnějších světových (zpravidla akciových) burzovních indexů a jsou většinou dlouhodobě drţena bez ohledu na aktuální vývoj na kapitálovém trhu. Z tohoto důvodu aktuální hodnota jimi vydávaných akcií, respektive podílových listů kopíruje vývoj uvedených indexů. A navíc, poněvadţ se jedná o fondy s takzvanou pasivní správou, bývají poplatky za jejich správu pouze minimální. 1.1.2.3.1.8.Fondy garantované Při tvorbě portfolia těchto fondů se zpravidla vyuţívá různých druhů finančních derivátů, respektive jiných rizikových finančních investičních instrumentů v kombinaci s kvalitními (nejčastěji státními) fixně úročenými obligacemi. Skladba jejich portfolia totiţ zajišťuje, ţe hodnota majetku fondu nemůţe klesnout ani v případě nepříznivého vývoje pod tzv. garantovanou úroveň, přičemţ moţnost růstu majetku fondu bývá teoreticky neomezená. 1.1.2.3.1.9.Další druhy fondů Pod toto označení lze zařadit celou řadu dalších fondů kolektivního investování, vykazujících další moţné investiční strategie. Můţe se jednat např. o tzv. fondy zvláštního majetku, investující do různých majetkových práv, nebo o různě orientované fondy rizikového kapitálu, zaměřené na investice do různých druhů rizikových aktiv např. do veřejně neobchodovatelných cenných papírů apod. Můţe se jednat i o fondy speciálních investičních strategií, coţ jsou fondy, jeţ se neorientují na jednotlivé druhy aktiv, spíše vyuţívají různých výhod vyplývajících z legislativy jednotlivých států, jako např. daňové výhody apod. A současně nelze opomenout stále častěji se vyskytující fondy strukturované. 24 24 Rejnuš, Oldřich.Finanční trhy.ostrava: Key Publishing, 2010, druhé roz. vydání, str. 566-19 -
1.1.2.3.2 Přípustná rizikovost investičního portfolia Rozlišování fondů kolektivního investování z hlediska přípustné rizikovosti jejich investic souvisí velmi úzce s regulací kapitálového trhu, resp. S ochranou drobných investorů 25. Spočívá v tom, ţe legislativně bývá vymezeno, jak nejrizikověji můţe příslušný fond (resp. jej spravující investiční společnost) investovat, jaké zásady při tom musí dodrţovat, pro jaké investory je fond určen aj Z tohoto důvodu bývají ve většině vyspělých zemí investiční a podílové fondy členěny na: - Fondy standardní - Fondy speciální 1.1.2.3.2.1.Standardní fondy Jedná se většinou o fondy otevřeného typu, které mohou investovat pouze do legislativně povolených investičních instrumentů, přičemţ musí dodrţovat celou řadu bezpečnostních ustanovení týkajících se rozkládání a omezování rizika. Z toho vyplývá, ţe se jedná o fondy vhodné pro kolektivní investování široké veřejnosti. 1.1.2.3.2.2.Speciální fondy Jde o fondy, jejichţ podnikání je ve srovnání s fondy standardními méně legislativně omezeno, a to jak co do zaměření jejich investic, 26 tak i co se týče jejich právní formy (coţ znamená, ţe se vedle fondů otevřeného typu mezi nimi často vyskytují i fondy uzavřené). Vzhledem ke skutečnosti, ţe se jedná o fondy rizikovější, které jsou určeny především movitějším a zkušeným investorům, případně investorům institucionálním, bývá moţnost do nich investovat v některých případech pro drobné investory částečně omezena. Jako zvláštní případ speciálních fondů pak lze vymezit tzv. hedgeové fondy 27, které jiţ pro drobné investory určeny nejsou. Jejich prostřednictvím totiţ můţe investovat pouze určitý, početně zpravidla velmi silně omezený okruh vysoce movitých 25 Souvisí to se skutečností, ţe peníze vloţené do fondů kolektivního investování nejsou ze zákona pojištěny. 26 V České republice jsou konkrétně povoleny speciální fondy cenných papírů, speciální fondy nemovitostí a speciální fondy fondů. 27 Hedgeové fondy nejsou českou legislativou právně vymezeny, nicméně lze mít za to, ţe jsou blízké fondům kvalifikovaných investorů (jeţ jsou případem speciálních fondů). - 20 -
investorů (případně právnických osob). 28 Ve většině zemí, kde jsou tyto fondy povoleny, bývá jejich regulace pouze minimální, coţ jim umoţňuje realizovat mnohdy velmi spekulativní investiční strategie, které jsou fondům kolektivního investování zakázány. 29 1.1.2.3.3. Tuzemská, resp. zahraniční orientace investic Jedná se o další významný investiční faktor, jenţ znamená směřování investic buď do tuzemských nebo do zahraničních investičních instrumentů. Z tohoto pohledu lze konstatovat, ţe na jedné straně existují fondy, které se orientují výhradně na investice do tuzemských instrumentů, na druhé straně pak takové, které se snaţí investovat především v zahraničí, přičemţ s pokračující globalizací světového finančního systému tento trend postupně stále více převládá. Vedle fondů jednoznačně zaměřených pak existuje rovněţ mnoho těch, které kombinují obě uvedené formy investic v různých poměrech. Investice směřující do zahraničí lze všeobecně povaţovat za více spekulativní, a tím i rizikovější. Je tomu tak v důsledku toho, ţe jsou doprovázeny větším mnoţstvím rizik, která při tuzemských investicích neexistují (např. riziko měnové, právní apod.). Proto by měla být ve statutech těchto fondů předem určena teritoria nebo přímo konkrétní státy, do nichţ mají být investice fondu směřovány. 1.1.2.3.4. Způsoby nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem Jde o to, zda je příslušný fond kolektivního investování orientován na vyplácení dividend nebo zda je celý svůj dosaţený hospodářský výsledek reinvestovat, případně bude provádět obojí. Tato orientace je významná zejména z hlediska ovlivňování příjmových daní, které musí investor z příjmů získaných z akcií (podílových listů) platit. Vzhledem ke skutečnosti, ţe konstrukce příjmových daní je v různých státech odlišná, bude téţ zájem investorů o jednotlivé druhy těchto fondů různý. Z uvedeného pohledu lze fondy kolektivního investování členit na. - Fondy důchodové - Fondy růstové - Fondy vyváţené 28 Ve většině zemí nebývá jejich minimální povolený počet vyšší neţ sto. 29 Rejnuš, Oldřich.Finanční trhy.ostrava: Key Publishing, 2010, druhé roz. vydání, str. 567-21 -
1.1.2.3.4.1.Fondy důchodové Důchodové (příjmové) fondy bývají orientovány na přednostní vyplácení dividend z akcií, resp. podílů z podílových listů, jeţ vyplývají z hospodářského výsledku, jehoţ příslušný fond kolektivního investování dosáhl. Z toho vyplývá, ţe celkový výnos investora je tvořen pouze výnosy běţnými. 30 1.1.2.3.4.2.Fondy růstové Jedná se o fondy, které se orientují na reinvestování svého dosaţeného zisku, čímţ dochází ke zvyšování aktuální hodnoty jejich akcií (podílových listů). Investování do cenných papírů těchto fondů jsou výhodné především ve státech, kde je po určité době jejich drţby (ať uţ se jedná o akcie investičních fondů nebo o podílové listy fondů podílových) z nich plynoucí kapitálový výnos (jeţ je zároveň v tomto případě i celkovým výnosem) daňově osvobozen. 31 1.1.2.3.4.3.Fondy vyvážené Jsou kompromisem mezi oběma výše uvedenými investičními strategiemi. To znamená, ţe investorům poskytují jak příjmy běţné, tak i kapitálové. Z uvedeného důvodu proto bývá v jejich statusech upřesněn způsob nakládání s dosaţeným hospodářským výsledkem. 1.1.2.3.5. Aktivní, resp. pasivní správa investičního portfolia Aktivní, respektive pasivní správa investičního portfolia je rovněţ poměrně významným investičním kritériem, které se výrazně promítá do výše poplatků placených investory za správu fondu. Z tohoto hlediska rozlišujeme: - Fondy s aktivní správou portfolia - Fondy s pasivní správou portfolia 30 Rejnuš, Oldřich.Finanční trhy.ostrava: Key Publishing, 2010, druhé roz. vydání, str. 567-568 31 V české republice jsou osvobozeny (kapitálové) příjmy fyzických osob z prodeje cenných papírů, pokud byla doba jejich drţby delší neţ šest měsíců. - 22 -
1.1.2.3.5.1.Fondy s aktivní správou portfolia Aktivní způsob správy investičního portfolia znamená, ţe správce fondu neustále hledá co nejvýhodnější moţnosti investic a portfolio fondu průběţně obměňuje. Tato jeho činnost je ovšem doprovázena častějším obchodováním spravovaných aktiv, coţ se následně odráţí ve výši transakčních nákladů a tím i ve výši vstupních či výstupních poplatků, resp. v tom, jak velké procento si sráţí správce fondu z obhospodařovaného majetku za správu fondu. 1.1.2.3.5.2.Fondy s pasivní správou portfolia Jedná se o druh správy investičního portfolia, který znamená drţbu jednou sestaveného portfolia (nejčastěji dlouhodobých dluhopisů), a to aţ do doby jejich splatnosti, čímţ se šetří transakční poplatky a náklady fondu se sniţují na minimum. Tento druh správy se také často uplatňuje i u fondů indexových nebo u fondů investujících do nemovitostí. 1.1.2.3.6. Faktor možného časového omezení doby existence fondů V praxi se lze setkat jak s fondy zakládanými na neomezenou dobu, tak i s fondy, jejichţ doba existence je jiţ při jejich zřizování časově omezena. Zakládání fondů na dobu určitou buď souvisí s legislativou, především u uzavřených fondů, nebo můţe vyplývat z povahy prováděných investic. Můţe se však také jednat o konkrétní investiční záměry jejich zakladatelů. Kaţdé omezení časové existence fondu však musí být řádně zakotveno v jejich statutu. 1.1.2.3.7. Ostatní významné vlastnosti fondů kolektivního investování Při výběru vhodného fondu kolektivního investování mohou investoři nejen zvaţovat důvěryhodnost jejich správců, ale i prestiţ, kterou má obchodní banka, vykonávající funkci depozitáře. U déle existujících fondů pak mohou přihlíţet k jejich předchozím výsledkům hospodaření. Dalšími kritérii jsou pak velikost poplatků placených správci fondu (včetně velikosti případných vstupních a výstupních poplatků), u uzavřených - 23 -
fondů je pak významná i veřejná obchodovatelnost jejich akcií, resp. podílových listů, dále pak kvalita burzy, resp. příslušného segmentu burzovního trhu, na němţ jsou akcie, či podílové listy fondu obchodovány, jejich likvidita, velikost diskontu a řada dalších. V neposlední řadě pak můţe být významným faktorem rovněţ to, ţe významnější investiční společnosti zakládají skupiny takzvaných příbuzných (především podílových) fondů, u nichţ svým podílníkům umoţňují zvýhodněný přechod podle jejich okamţitých zájmů a podle aktuálního vývoje situace na finančním trhu. 32 1.1.3. Legislativa První legislativní rámec kolektivního investování byl vymezen zákonem č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech ve znění pozdějších předpisů. Z důvodu, ţe první vlna kolektivního investování propukla jiţ v roce 1991, bylo kolektivní investování v České republice zakotveno v právním řádu prostřednictvím zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a dle nařízení vlády ČSFR č. 183/1991 Sb., o vydání a pouţití investičních kuponů. Od 1. května roku 2004 se začalo kolektivní investování řídit zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, nahrazující zákon předchozí č. 248/1992 Sb. V roce 2006 byl tento zákon novelizován a to jako zákon č. 224/2006 Sb. 32 Rejnuš, Oldřich.Finanční trhy.ostrava: Key Publishing, 2010, druhé roz. vydání, str. 568-570 - 24 -
1.2. Dosavadní vývoj kolektivního investování v ČR 1.2.1. Geneze českého kolektivního investování Historie českého kolektivního investování je sice velmi krátká, ale za to velmi rušná. Po vytvoření samostatného Československa vznikl poměrně ţivý burzovní trh, avšak zcela dominantními hráči byli individuální investoři nebo banky. V historické české literatuře 33, která popisuje fungování kapitálového trhu ve 20. a 30. letech 20. století, není ani jedna zmínka o existenci jakékoliv instituce kolektivního investování v meziválečném období na území dnešní České republiky. K rozvoji kolektivního investování v České republice došlo aţ v 90. letech minulého století. Historicky první institucí českého kolektivního investování byla První investiční (PIAS), jeţ zaloţila Investiční banka jako svoji dceřinou společnost v roce 1990 34. Ve velmi krátké době tato společnost vytvořila tři fondy určené široké investiční veřejnosti (Investiční rozvojový fond, Český majetkový fond, Moravskoslezský majetkový fond). S několikaměsíčním zpoţděním ostatní velké státní banky zareagovaly na úsilí Investiční banky o rozvoj kolektivního investování a v roce 1991 vytvořily investiční společnosti jako své dceřiné společnosti. V březnu Komerční banka zaloţila Investiční kapitálovou společnost Komerční banky (IKS Komerční banky), v listopadu vznikla OB INVEST jako dceřiná společnost Československé obchodní banky a v prosinci Česká spořitelna vytvořila Spořitelní investiční společnost (SIS). I koncem 90. let patřily všechny výše uvedené společnosti mezi nejvýznamnější instituce kolektivního investování na vznikajícím českém kapitálovém trhu. Vzhledem k tomu, ţe počátkem devadesátých let neexistovala speciální legislativa upravující problematiku kolektivního investování, nově vytvořené investiční společnosti odvozovaly svoji činnost z povolení Státní banky Československé vydaných na základě 14 odst. 2, zákona 158/1992 Sb., o bankách a spořitelnách. V tomto období na českém trhu kolektivního investování převládaly podílové fondy. Většina vzniklých fondů kolektivního investování však byla produktem specifické privatizační metody kuponové privatizace. V druhé polovině roku 1991 33 Vrba /1928/, Paulat /1928/, Kašpar /1937/ 34 Velkým propagátorem kolektivní formy investování byl na počátku 90. let minulého století Prof. M. Tuček, bývalý generální ředitel investiční banky. - 25 -
udělilo Ministerstvo financí ČR 430 licencí investičním privatizačním fondům 35 na základě zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Investiční privatizační fondy získaly oprávnění shromaţďovat v nultém kole investiční body drţitelů investičních kuponů (DIKů) 36 a ty pak investovat v řádných kolech do nabízených akciových společností 37. V rámci předkola první vlny kuponové privatizace, zejména počátkem roku 1992, rozpoutaly investiční privatizační fondy rozsáhlé akviziční kampaně zaloţené na atraktivních nabídkách. Zakladatel společnosti HC&C Viktor Kožený nabídl občanům, pokud investují všechny své investiční body do některého ze šesti investičních fondů skupiny HC&C, vyplatit do jednoho roku po skončení první vlny kuponové privatizace 10 350 Kč. Více než 617 tisíc občanů svěřilo své investiční kupony Harvardským fondům. Bankovní investiční privatizační fondy velmi rychle zareagovaly na kampaň V. Koţeného a nabídly občanům, kteří jim svěří své investiční body, buď předem stanovené peněţní částky za odkup akcií investičních privatizačních fondů 38 nebo poskytnutí úvěru zajištěných později emitovanými akciemi privatizačních fondů 39. Akviziční aktivity investičních a privatizačních fondů v nultém kole první vlny kuponové privatizace byly velmi účinné, poněvadţ získaly téměř 72% z celkového počtu investičních bodů. Investiční privatizační fondy se tím staly nejdůleţitějším účastníkem první vlny kuponové privatizace, přičemţ došlo i k vysoké koncentraci získaných bodů mezi několik velkých investičních skupin, coţ demonstruje tabulka 1. 40 35 Českým a slovenským investičním privatizačním fondům. 36 První vlny kuponové privatizace se v bývalém Československu zúčastnilo téměř 8,5 milionů občanů. 37 Do první vlny kuponové privatizace bylo zařazeno 988 společností v celkové hodnotě 212mld. Kč. 38 Např. PIAS garantoval za 1000 předaných bodů zpětný odkup ve výši 11 000 Kč. 39 Např. SIS nabídla poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč za 1000 investičních bodů při úrokové sazbě 16% p.a. 40 Musílek, Petr.Trhy cenných papírů.praha: Ekopress,2011, druhé akt. a roz. vydání, str. 455-456 - 26 -
Tabulka č. 1. Rozdělení investičních bodů v první vlně kuponové privatizace (ČSFR, 1992) Subjekt Počet investičních bodů (mil.) Podíl z celkového počtu investičních bodů (%) SIS 950 11,1 PIAS 724 8,5 HC&C 639 7,5 VÚB 501 5,8 Subjekt Počet investičních bodů (mil.) Podíl celkového počtu investičních bodů (%) IKS KB 466 5,4 KIS 334 3.9 Fondy celkem 6 112 71,4 DIKové 2 454 28,6 Pramen: FNM a Kuponová privatizace, 1991-95. In.: Veselá,J. Musílek,P,: Utváření kapitálového trhu (Dějiny bankovnictví), Bankovní institut, 1999. Po skončení první vlny kuponové privatizace kontrolovaly investiční privatizační fondy rozhodující počet akcií privatizovaných společností. Správci portfolia začali razantně sniţovat počet titulů, které měli ve svých portfoliích v důsledku snah uplatnit co nejvíce investičních bodů, a proto museli investovat i do velmi malých akciových společností. V letech 1993-1994 představitelé investičních společností a investičních privatizačních fondů postupně ovládli představenstva a dozorčí rady podniků, které byly privatizovány kuponovou metodou. Ihned po skončení první vlny kuponové privatizace se začaly projevovat první příznaky selhání trhu, které se projevovalo v neplnění informačních povinností správců majetku, neochotě vydat akcie investičních privatizačních fondů investorům, zneuţívání svěřeného majetku a nedodrţování regulatorních pravidel. Ministerstvo financí jako zodpovědný dohledový orgán však nebylo schopno eliminovat selhávání nově vznikajícího a nestandardního trhu kolektivního investování. Většina akcií investičních privatizačních fondů byla uvedena na sekundární trhy aţ v polovině roku 1994. - 27 -
Předmětem odborných diskuzí od samotného počátku vzniku českých privatizačních fondů byl způsob výkonu vlastnických práv. Mají být fondy portfoliovými investory nebo investory přímými? Nejen legislativní uspořádání, ale i investiční politika fondů se jednoznačně přiklonila k druhému způsobu výkonu vlastnických práv. Prof. Tuček (1995) však uvedl, ţe: Cílem činnosti investičních fondů by nemělo být řídit akciové společnosti, vytvářet holdingy či průmyslová impéria. To znamená, ţe se nemají starat o kvalifikované řízení společnosti. Velcí akcionáři, kterými fondy nesporně zůstanou, se vţdy mohou na valné hromadě dohodnout na racionálním obsazení představenstva a dozorčí rady společnosti. Tuto racionalitu však vidím v tom, ţe vyberou do vedení společnosti kvalifikované lidi odborníky v daném oboru, ekonomy, finančníky, právníky. Tedy odborníky a ne své zástupce, představitele toho nebo jiného fondu. Je paradoxní, ţe při výběru dozorčí rady a někdy i představenstva, se fondy dohadují, kolik který z nich obsadí míst. Nedohadují se o odborné způsobilosti svých kandidátů. Pak dojde k tomu, ţe v dozorčí radě není ani jeden právník či finanční odborník, ţe v představenstvu nejsou lidé kompetentní skutečně řídit společnost její marketing, finance, technický rozvoj, organizaci atp 41. Druhá vlna kuponové privatizace 42 proběhla jiţ pouze na území České republiky 43, přičemţ se jí zúčastnilo 6,2 mil. občanů. I kdyţ v druhé vlně kuponové privatizace klesl zájem občanů o uplatnění investičních bodů prostřednictvím fondů, přesto fondy dokázaly shromáţdit v nultém kole druhé vlny kuponové privatizace téměř 63,5 % z celkového počtu investičních bodů. Druhé vlny kuponové privatizace se zúčastnilo 353 fondů, na které se jiţ vztahoval zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. V nulté vlně kuponové privatizace utrpěly nejen velkou poráţku fondy polostátních bank (zejména PIAS, SIS, IKS Komerční banky) a výraznou roli získali privátní správci majetku, ale také došlo k podstatně niţší koncentraci investičních bodů, coţ potvrzuje tabulka 2. 44 41 Tuček,M.: Investiční fondy: Jak dál? Ekonom, č.20, 1995, s. 32. 42 V druhé vlně kuponové privatizace bylo nabízeno 861 akciových společností, avšak 187 společností jiţ bylo nabízeno v první vlně. Celková účetní hodnota majetku činila 155 mld. Kč. 43 Po rozdělení Československa byla kuponová privatizace na Slovensku zastavena, přičemţ za jiţ zaregistrované kuponové kníţky obdrţeli slovenští občané kompenzaci ve formě státních dluhopisů. 44 Musílek, Petr.Trhy cenných papírů.praha: Ekopress,2011, druhé akt. a roz. vydání, str. 457-28 -
Tabulka č. 2. Rozdělení investičních bodů v druhé vlně kuponové privatizace (1994) Subjekt Počet investičních bodů v (mil.) Podíl z celkového počtu investičních bodů (%) A-Invest 309 5,0 Expandia 305 4,9 OB INVEST 198 3,2 KIS 187 3,0 IS Podnikatelů 159 2,6 Sujekt Počet investičních bodů v (mil.) Počet investičních bodů v (mil.) IS LinhArt 157 2,5 Czech Inv. Comp. 152 2,5 SIS 124 2,0 IKS KB 124 2,0 PPF IS 120 1,9 Pramen: Hospodářské noviny, 15. Srpna 1995. In.: Goca, K.: Zhodnocení role investičních a podílových fondů v procesu privatizace české ekonomiky. KBP, diplomová práce, 1999, s. 18. Na rozdíl od první vlny kuponové privatizace mohly mít fondy v druhé vlně charakter investičních fondů, otevřených nebo uzavřených podílových fondů, přičemţ občané preferovali především investiční a uzavřené podílové fondy, coţ je patrné z tabulky 3. - 29 -
Tabulka č. 3. Struktura fondů v druhé vlně kuponové privatizace (1994) Fondy Počet fondů Podíl z bodů získaných fondy (%) Investiční 195 40,0 Uzavřené podílové 120 37,8 Otevřené podílové 38 22,2 Pramen: PPF Magazín, 1994. In.: Goca, K.: Zhodnocení role investičních a podílových fondů v procesu privatizace české ekonomiky. KBP, diplomová práce, 1999, s. 17. Cenné papíry fondů z druhé vlny kuponové privatizace byly uvedeny na veřejné trhy cenných papírů v druhém čtvrtletí roku 1995. Mimořádně významné postavení na trhu kolektivního investování získal Restituční investiční fond (RIF), který byl zaloţen začátkem roku 1992 Fondem národního majetku. Tento fond byl vytvořen převedením 3% podílu akcií všech akciových společností, které byly privatizovány v první a druhé vlně kuponové privatizace. Akcie Restitučního investičního fondu byly pouţity k vypořádání restitučních nároků oprávněných osob. 45 Tento fond se stal největším fondem na českém trhu, přičemţ správa fondu byla svěřena investiční společnosti PIAS, dceřiné společnosti Investiční banky. K roli privatizačních fondů v kuponové privatizaci Tomáš Jeţek (2006) uvedl, ţe Improvizované vpuštění investičních privatizačních fondů do kuponové privatizace, organizované Federálním ministerstvem financí, se později vskutku ukázalo jako osudové, způsobilo sérii finančních skandálů a otřáslo důvěrou veřejnosti. Jak to bývá, ďábel byl ukryt v detailu. Investiční privatizační fondy byly podle zákona zakládány jako akciové společnosti, takţe se pak ve sboru akcionářů vedle sebe ocitli jak zakladatelé fondu, kteří měli fond spravovat, tak účastníci kuponové privatizace, kteří svěřili fondu své investiční kupony. Tím byla porušena kánonická zásada, ţe totiţ majetek správců fondu a majetek investorů se nikdy nesmí míchat dohromady, musí zůstat co nejpřísněji oddělen. Tak se stalo, ţe zakladatelé fondu mohli jako jeho majoritní akcionáři volně nakládat s celým majetkem fondu, tj. i s tím, který připadal na akcie bývalých drţitelů investičních kuponů 46. 45 Musílek, Petr.Trhy cenných papírů.praha: Ekopress,2011, druhé akt. a roz. vydání, str. 458 46 Jeţek, T.: Privatizace české ekonomiky: její kořeny, metody a výsledky. Oeconomica, Praha, 2006, s.121-30 -
I po skončení druhé vlny kuponové privatizace v roce 1995 došlo k rychlému přeskupování portfolií a jejich podstatnému zuţování. Vlastnická struktura, která se díky první a druhé vlně kuponové privatizace vytvořila, byla nejen v důsledku značného počtu fondů a drobných investorů, ale také velkého počtu veřejně obchodovatelných akcií, značně roztříštěna. Logickým vyústěním z této nestandardní a neefektivní situace byla třetí vlna kuponové privatizace, ve které měly privatizační fondy významné postavení. Tato neformální vlna spočívala v přeskupení portfolií, vytváření neformálních sdruţení, kompletování balíků a jejich následném prodeji strategickým investorům. Rozhodující procesy v rámci třetí vlny kuponové privatizace byly ukončeny přibliţně do konce roku1997. V podzimních měsících roku 1995 se na českém trhu kolektivního investování objevil zcela nový trend, který zaloţila skupina Motoinvest vedená Pavlem Tykačem. Tato investiční skupina se pokusila realizovat z vypůjčených prostředků velký počet nepřátelských akvizic významných privatizačních fondů, přičemţ došlo buď k jejich úspěšnému převzetí 47, nebo k získání vysoce atraktivního výpalného 48. V březnu 1996 odstartovala skupina HC&C transformaci fondů na holdingové společnosti. Fondy z této skupiny nečekaně svolaly valné hromady, na kterých došlo k přeměně institucí kolektivního investování na běţné holdingové společnosti. Strategii Harvardských fondů následovalo dalších téměř 100 fondů 49, které přeměnu provedly v jarních měsících roku 1996. Poněvadţ jiţ od července téhoţ roku začala platit novela zákona o investičních společnostech a fondech, jeţ výrazně tyto operace ztíţila. Holdingové společnosti se vymanily ze státní regulace kolektivního investování, výrazně omezily informační povinnosti, podstatně sníţily diverzifikaci portfolia, poklesla likvidita jejich instrumentů a současně se uskutečnil velký počet netransparentních akvizičních obchodů, coţ se velmi negativně projevilo na trţní ceně akcií holdingů, o čemţ vypovídá tabulka 4. 50 47 Např. Creditanstalt, CS Fond, A-Invest, YSE II, IPF Rentia nebo IF Panok. 48 Např. IPF Komerční banky nebo Kvanto fondy ČSOB. 49 Např. PPF Český, YSE IF nebo Bankovní IF. 50 Musílek, Petr.Trhy cenných papírů.praha: Ekopress,2011, druhé akt. a roz. vydání, str. 459-31 -
Tabulka č. 4. Hospodářské ukazatele holdingů (Česká republika, 1996) Jméno Původní Ovládající Cena v Kč Cena v Kč Změna v % jméno firma (1996) (1997) Appolon Holding AGB Holding Bankovní Holding AGB I Motoinvest 139 20-75,6 AGB II Motoinvest 506 60-88,2 Bankovní IF PIAS 1270 1071-15,7 2.C.S. Holding CS fond kap. růstu Motoinvest 23,7 5,4-77,2 C. A. S. 9 Holding Harv. prům. holding Harv. fin. společnost YSE IF Motoinvest 827 136-83,6 Harv. div. IF HC&C 638 172-73,0 Harv. růst. IF HC&C 704 188-73,3 PPF Holding PPF 1. Český PPF 500 235-53,0 YSE Holding YSE IF Stela Group 335 153-54,3 Pramen: Změny fondů na holdingy přinesly drobným investorům ztráty. MF DNES, archiv, 6. 3. 1997, s. VII Chování fondů se v polovině 90. let minulého století výrazně podlomila důvěru v nově vznikající trh cenných papírů v České republice. Negativní role fondů v české ekonomice je podrobně diskutována v Analýze českého kapitálového trhu (1997), kde je uvedeno, ţe: Obecně platí, ţe způsob regulace aplikovaný na investiční fondy a investiční společnosti v procesu kuponové privatizace neodpovídá úloze a potřebám kolektivního investování v privatizačním období 51. Největším problémem českého kolektivního investování v druhé polovině 90. let minulého století byl způsob správy veřejného majetku. Analýza českého kapitálového trhu identifikuje některé nelegální metody poškozování majetku investorů, mezi které zejména patřilo záměrné 51 Analýza českého kapitálového trhu. Ministerstvo financí ČR. In.: Burzovní noviny, 5. 11. 1997, s. 23. - 32 -
nakupování bezcenných aktiv, velké smluvní pokuty, nelegální propojování různých typů firem, uzavírání nevýhodných opčních a termínových obchodů, poukazování záloh na nákup cenných papírů, dlouhé lhůty splatnosti za prodané cenné papíry, nevýhodné koupě a prodeje cenných papírů, soustřeďování značných hotovostí u bank a jejich následný nelegální transfer a porušení limitů k omezení rizika. Jeţek (2006) uvádí, ţe Majetek ukradený z investičních privatizačních fondů ve výši 49,6 mld. Kč má dvě části, které se od sebe liší jen svým původem, nikoli technikou provedení lupu. Největší část, asi 40 mld. byla z fondů ukradena v souvislosti s jejich transformací na holdingy, menší část, asi 9,6 mld. Kč, pak zmizela přímo z netransformovaných fondů 52. Z důvodu nízké důvěry ve správce institucí kolektivního investování se výrazně začala odchylovat trţní hodnota portfolia a trţních cen akcií fondů a podílových listů. Převáţná většina akcií (podílových listů) fondů se na českých veřejných trzích začala obchodovat s obrovským diskontem, coţ je patrné z tabulky 5. Tabulka č. 5. Výše diskontu investičních fondů a uzavřených podílových fondů ( 1997) Název Hodnota diskontu ( v %) PIF - 45,43 IF Obchodu - 44,96 Rentiérský IF 1. IN - 45,31 Podnikat. tržní PF - 67,05 PF YSE akcionářů - 58,09 YSE Profit IS PF - 57,50 PF Prosperity 1. IN - 43,28 Živnobanka - 39,37 Pramen: Týdenní přehled fondů a holdingů. Burzovní noviny, 8. 1. 1998, s. 16. Trţní cena akcie se můţe odchylovat od čisté hodnoty aktiv připadající na akcii. Jestliţe je trţní cena akcie větší neţ čistá hodnota aktiv, pak se akcie obchoduje s prémií. Pokud se však jeho trţní cena menší neţ čistá hodnota aktiv, pak je akcie na 52 Jeţek, T.: Privatizace české ekonomiky: její kořeny, metody a výsledky. Oeconomica, Praha, 2006, s. 123. - 33 -
sekundárním trhu kotována s diskontem. Na vyvolání vysokého diskontu v trţních cenách akcií nebo podílových listů českých institucí kolektivního investování se projevily tyto faktory: 53 - Akcie (podílové listy) uzavřených fondů měly niţší likviditu neţ cenné papíry, které byly obsaţeny v portfoliu fondů, přičemţ na trzích cenných papírů platí známá úměra, ţe čím je niţší likvidita, tím je také niţší trţní cena obchodovaných instrumentů. - Při řízení českých uzavřených fondů vznikaly vysoké náklady zastoupení (vysoké správní náklady, konflikt zájmů mezi manaţery portfolií a investory, špatná kvalita managementu). - Nově vznikající český trh cenných papírů byl přehlcen instrumenty kolektivního investování nízké bonity. - Nízká výkonnost privatizačních fondů. - Zcela neefektivní systém regulace a dohledu českého kolektivního investování. Výraznou změnu v oblasti českého kolektivního investování přinesla novela zákona o investičních společnostech a fondech z roku 1998, která zpřísnila nejen pravidla diverzifikace portfolia investičních a podílových fondů, ale zejména zavedla povinnou transformaci investičních fondů a uzavřených podílových fondů, které vznikly před účinností této novely, na otevřené fondy podílového typu, a to nejpozději do konce roku 2002. Poněvadţ manaţeři portfolia očekávali značný zájem investorů o realizaci zpětných odkupů, začali postupně zlikvidňovat svá portfolia, coţ vedlo ke značnému výprodeji akciových instrumentů, které byly získány fondy v rámci kuponové privatizace. Velmi důleţitým mezníkem v dosavadní krátké historii českého kolektivního investování se stal 31. březen 1999, kdy Komise pro cenné papíry zahájila nelicencování subjektů kolektivního investování. Procesem nelicencování prošla úspěšně jen velmi malá část institucí kolektivního investování. Výsledkem nelicencování investičních společnosti byl výrazný pokles investičních společností, a to ze 112 v roce 1998 na pouhých 31 v roce 1999. Budoucnost českého kolektivního investování začala být spatřována zejména v nově vytvářených otevřených podílových fondech, které postupně vznikaly 53 Musílek, Petr.Trhy cenných papírů.praha: Ekopress,2011, druhé akt. a roz. vydání, str. 460-461 - 34 -
do konce 90. let, přičemţ největší popularitu si získaly otevřené fondy peněţního trhu a balancované fondy. 1.2.2 Struktura trhu kolektivního investování V roce 2009 byla příslušnými orgány EU schválena nová směrnice 54, která spolu s prováděcí směrnicí nebo nařízeními vytvoří UCITS IV. Tato unijní úprava musí být transponována do zákona o kolektivním investování nejpozději do 1. července 2011. UCITS IV. by měla výrazně zjednodušit příhraniční aktivity fondových skupin (např. vytváření fondů UCITS 55 investiční společnosti v jiné členské zemi EU neţ je její sídlo nebo zjednodušení oznamovací procedury), umoţnit konsolidaci rozdrobeného evropského průmyslu kolektivního investování (např. příhraničním spojením fondů nebo vytvářením struktur hlavních a vedlejších fondů) a zlepšit informovanost investorů zavedením povinného zveřejňování klíčových informací fondy UCITS, a to místo stávajících, zpravidla pro drobné investory značně nepřehledných, zjednodušených prospektů. 56 1.2.3. Meziroční vývoj kolektivního investování v ČR Podobně jako v roce 2008 došlo i v roce 2009 ke sníţení objemu spravovaných prostředků. Tentokrát byl propad méně výrazný a dosáhl 3,8 %. Na konci roku 2009 bylo v podílových fondech investováno 234,5 mld. Kč. Celkový počet domácích a zahraničních fondů se téměř vyrovnal, kdyţ obě skupiny spravovaly majetek mírně přesahující 117 mld. Kč. V následujících letech, tedy od roku 2010 do dnes, se poměr domácích a zahraničních fondů investovaných ve fondech kolektivního investování mírně převaţuje na stranu zahraničních fondů. Například na konci roku 2011 zahraniční fondy vykazovaly objem investovaného majetku 115,8 mld a domácí 108,2 mld a v roce 2012 zahraniční 119,8 a domácí 115,4 mld. Kč. 54 Směrnice 2009/65/ES 55 Zkratka UCITS znamená Undertakings for Collective Investment in Transferable Securities. 56 Musílek, Petr.Trhy cenných papírů.praha: Ekopress,2011, druhé akt. a roz. vydání, str. 463-464 - 35 -
Graf č. 1. Vývoj investování do podílových fondů. Pramen: http://www.akatcr.cz/download/2312-tz20120222.pdf Výraznější nárůst majetku zaznamenaly pouze akciové fondy. Hluboké propady cen akcií v roce 2008 totiţ umoţnily zajímavé investiční příleţitosti pro rok 2009. Naopak nejvíce majetku odteklo z fondů konzervativních - dluhopisových a peněţního trhu. Pro nejnovější kategorii nemovitostních fondů znamenal rok 2009 velký krok zpět, kdyţ ztratila téměř čtvrtinu majetku. Za to v roce 2010 se objem spravovaných prostředků navýšil meziročně o 5,5% na 247,5 mld. Kč. Rok 2011 naopak zaznamenal meziroční pokles o 9,46%, coţ fakticky znamená rozdíl 23,4 mld. Kč a částku 224,1 mld. Kč. Rok 2012 vykázal nárůst o 5 %, v objemech majetku investovaných do fondů kolektivního investování to je podíl 11,2 mld. na celkových 235,2 mld. pouţitých k investicím tohoto druhu. Změna výše spravovaného majetku byla ovlivněna dvěma faktory: zhodnocením, kterého fondy dosahují, a čistými prodeji. Čisté prodeje podílových listů představují změnu majetku fondů v důsledku prodeje a odkupů podílových listů, která nemá vliv na výkonnost fondu, ale jen na objem majetku. Z následující tabulky je patrné, ţe propad objemu majetku u domácích fondů peněţního trhu byl téměř z poloviny (48%) důsledkem odchodu klientů, neboť odkupy podílových listů byly vyšší neţ prodeje a tedy čisté prodeje dosáhly záporné hodnoty. Záporné čisté prodeje zaznamenaly i ostatní kategorie podílových fondů s výjimkou akciových, u kterých došlo ke značnému nárůstu - 36 -
objemu majetku v důsledku příznivého vývoje na akciových trzích. 57 Objem prostředků investovaných v otevřených podílových fondech vzrostl o 5,5 % na 247,5 mld. Kč. Úspěchu dosáhly fondy dluhopisové, které dokázaly zvýšit objem majetku v případě domácích o 28 % a u zahraničních o téměř 43 %. V ostatních kategoriích dosáhly nejvýraznějšího úspěchu fondy nemovitostní. Ty v zahraničních fondech posílily na neuvěřitelných 219 %. V součtu s domácími ale vykázaly nemovitostní fondy nárůst 24,4%, jelikoţ objem investic do zahraničních nemovitostních fondů činí pouhých 18 % z celkového obchodovaného mnoţství. Naopak nejvýraznější pád prodělaly domácí zajištěné fondy, jejichţ objem byl o 64,3 % niţší. U zahraničních fondů si nejhůře vedly fondy fondů, které zaznamenaly pokles 36%. V posledních letech se velmi vyvíjí typy fondů, které nejsou určeny veřejnosti. Jsou to fondy kvalifikovaných investorů. Fondy kvalifikovaných investorů jsou fondy regulované ČNB. Jejich výhoda oproti obchodním společnostem je sníţená míra zdanění z příjmu, která činní pouhých 5 %. Mají ale omezenou délku existence na deset let, pokud se nesloučí s fondem jiným. Fondy kvalifikovaných investorů lze zaloţit buď jako fondy investiční nebo jako fondy podílové a to otevřené i uzavřené. Kvalifikovaný investor v tomto případě znamená být zkušeným investorem či investorem institucionálním. Tím jsou banky, penzijní fondy, pojišťovny a.j.. Od roku 2008 do roku 2011 byl zaznamenán nárůst počtu těchto fondů o 260% a přiblíţil se počtu fondů určených pro veřejnost. Můţe být velmi těţké rozlišit, které fondy jsou skutečně zaloţeny za účelem kolektivního investování a které jsou účelově zakládány z důvodu daňové optimalizace viz výše. - 37 -
Domácí zahraniční Celkem domácí Zahraniční celkem Celkem 2. Analýza současného trhu kolektivního investování v ČR Na českém trhu kolektivního investování se jiţ několik let trvale sniţoval podíl tuzemských fondů, avšak rok 2012 znamenal obrat v tomto trendu. V roce 2012 vzrostl objem svěřených prostředků do domácích fondů kolektivního investování o 7,17 mld. na rozdíl od fondů zahraničních, které zvýšily svůj podíl pouze o miliardy 4. Nárůst aktiv ve fondech kolektivního investování se projevil u dluhopisových fondů, akciových fondů, smíšených fondů, nemovitostních fondů a i u fondů fondů. Opačný výsledek za rok 2012 zaznamenaly fondy zajištěné a fondy peněţního trhu. Tuto situaci dokumentuje tabulka č. 6. Tabulka č. 6. Struktura trhu kolektivního investování (ČR, 2012) K 31. 12. (mld. Kč) 2012 2011 Meziroční změna(%) Druh podílových fondů Peněžního trhu 4,8 12,2 17 9,56 14.5 24,1-29,56 Dluhopisové 50,9 30,9 81,8 39,7 21,5 61,2 33,41 Akciové 14,3 26,7 41 12,6 23,9 36,5 12,11 Smíšené 23,8 12 35,8 22,8 10,1 32,9 8,73 Fondy fondů 17,8 0,3 18,1 16,8 0,5 17,3 4,8 Zajištěné 1,6 37,3 38,9 4,5 45,1 49,6-21,71 Nemovitostní 2,3 0,4 2,7 2,0 0,2 2,2 23,39 Celkem 115,4 119,9 235,3 108,2 115,8 224,0 5 Pramen: AKAT, s. 2, 2013-38 -
Největšího objemu aktiv investovaných do fondů kolektivního investování v roce 2012 dosáhly fondy dluhopisové. Celková aktiva jim svěřená činila 81,8 mld. Kč. Druhý nejúspěšnější segment fondů kolektivního investování byly fondy akciové, které také výrazně posílily. Struktura a počet fondů kolektivního investování nekorespondoval v roce 2012 s mnoţstvím aktiv v ně investované. Největší počet fondů kolektivního investování na trhu kolektivního investování zastávaly investiční fondy kvalifikovaných investorů, kterých bylo 77 a podílové fondy kvalifikovaných investorů, kterých bylo na trhu kolektivního investování v roce 2012 v počtu 41. Z fondů určených veřejnosti, kterých bylo v roce 2012 na trhu kolektivního investování 113. Nejvíce jich bylo fondů smíšených a to 37 s objemem investovaného majetku 35,8 mld. Kč. Fondy fondů byly zastoupeny v roce 2012 v počtu 29 a objemem aktiv ve výši 18,1 mld. Kč. Z fondů dluhopisových jsme mohli vybírat z počtu 23 a dosáhly objemu investovaných aktiv převyšující částku 81,8 mld. Kč. Fondů akciových se v roce 2012 vyskytovalo 18 a svěřenými aktivy ve výši 41 mld. Kč. Poměr počtu fondů a investovaných aktiv v jednotlivých fondech za rok 2012 dokumentoval nevyrovnanost. Mnoţství svěřených prostředků v jednotlivých typech fondů, které jsou zastoupené na trhu v různých počtech, se velmi liší. Například fondy peněţního trhu byly na trhu kolektivního investování v roce 2012 tři a na jeden fond v průměru připadlo proinvestovaných 5,6 mld. Kč. Naopak tomu bylo u fondů fondů, kterých se nacházelo na trhu hned 29 a dosáhly průměru investovaných prostředků na jeden fond ve výši 0,62 mld. Kč - 39 -
Graf č. 2. Struktura a počet fondů kolektivního investování (ČR, 2012) Fondy kol. investování inv. fondy kvalifikovaných investorů pod. fondy kvalifikovaných investorů pod.fondy peněţního trhu pod. fondy dluhopisové pod. fondy akciové pod. fondy smíšené Pramen: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatel e_fin_trhu/fondy_kol_investovani/fki_ukazatele_tab01.html Tab. Č. 7. Objem majetku investovaného prostřednictvím členů asociace (2011,2012) Skupina 2012 Objem aktiv v mld. Kč 2011 Generali PPF AM/ ČP Invest 221,4 201,3 Česká spořitelna, a.s. 163,8 148,7 ČSOB (group) 145,2 137,2 ING (group) 105,3 100,6 Komerční banka (group) 93,9 79,5 AXA IS a.s. 54,2 50,1 UniCredit Bank CR /v roce 2011 + Pioneer IS, a.s. 18,4 16,8 Conseq IM, a.s. 24,1 14,99 Raiffeisenbank a.s. 15,5 11,23 Ostatní členové 43,5 32,58 Celkem 885,3 793,3 Pramen: AKAT, s. 1, 2012-40 -
Předchozí tabulka dokumentovala výčet největších investičních společností, které na českém trhu kolektivního investování zprostředkovávaly investice v roce 2012. Mezi největší hráče jiţ tradičně patřily stálice českého investování. Investiční skupina Generalli PPF AM/ČP Invest dokázala v loňském roce spravovat téměř jednu čtvrtinu aktiv. V roce 2012 se ve fondech kolektivního investování dosáhlo majetku ve výši 885,3 mld. Kč, coţ pro Generalli PPF AM/ČP Invest znamená objem spravovaného majetku téměř 221,5 mld. Kč. V závěsu za touto společností se pohybovaly investiční společnosti České spořitelny, ČSOB, ING i Komerční banky. Všechny společnosti zahrnuté v této tabulce si v loňském roce velmi polepšily. Mezi největší zprostředkovatele domácích a zahraničních fondů určených veřejnosti v české republice patřily k 31.12.2012 ČSOB group (která v roce 2012 obhospodařovala 69,5 mld. Kč v pod. fondech), Investiční společnost České spořitelny (do jejichţ rukou vloţili podíloví investoři 62,07 mld. Kč), skupina Komerční banky (ta spravovala ve fondech 30,61 mld. Kč.), ČP Invest (15,27 mld. Kč) a skupina ING (která se postarala o aktiva ve výši 14,39 mld. Kč). - 41 -
3. Vliv finanční krize na trh kolektivního investování v ČR V roce 2007 činil objem obhospodařovaného majetku v tuzemských podílových fondech více neţ 173 mld. Kč, přičemţ se v roce 2008 objem obhospodařovaného majetku propadl na 121 mld. Kč. Tento trend pokračoval i v roce 2009, kdy objem obhospodařovaného majetku klesl na 117 mld. Kč. Období předcházející globální finanční krizi také velmi přálo růstu objemu zahraničních fondů kolektivního investování vyuţívaných českými investory. To dokládá i mnoţství investovaných prostředků ve výši 142 mld. Kč. I pro tento typ fondů byl rok 2008 velmi frustrující z důvodu poklesu objemu investic do zahraničních fondů kolektivního investovaní na 123 mld. Kč. V prvním čtvrtletí následujícího roku došlo k propadu aţ na hranici 107 mld. Kč. To znamenalo, ţe od konce roku 2007 došlo k poklesu investovaných prostředků o více neţ 80 mld. Kč. Nakonec rok 2009 končil s objemem investic do zahraničních fondů na hodnotě 117 mld. 3.1. Vznik, příčiny, důsledky Na přelomu tisíciletí začala vláda Spojených států amerických sniţovat úrokové sazby. Tento rychlý pád cen hypotečních úvěrů byl spouštěčem nárůstu poptávky (viz. graf č.3). Lákavá úroková míra byla jasnou příčinou rostoucího zadluţování. Od roku 2000 do roku 2003 klesla úroková míra z 6,5% na pouhé jedno procento (viz. graf č. 4). Dalším podnětem, který později spustil hypoteční krizi v USA, bylo nesprávné ohodnocení rizika. Zmíněné ohodnocení souvisí jistě s poţadovanou kompenzací, která se za tato rizika investorům nabízí formou úročení nebo poplatků. Z nepochopitelných důvodů nebyl trh schopen správně ohodnotit a změřit rizika spojená s bankovními instrumenty, které nově na americkém trhu vznikaly. Finanční systém byl v důsledku tohoto pochybení vystaven nadměrným ztrátám. Těmito špatně odhadnutými a posouzenými produkty byly MBS (hypoteční dluhopis) a CDO (zajištěná dluhová obligace). - 42 -
Graf č. 3. Vývoj otevřených hypoték v USA Zdroj: http://www.federalreserve.gov/releases/z1/current/ Graf č.4. nazančuje pokles úrokových sazeb: Zdroj: http://www.frbsf.org/banking/data/discount/index.html#star1-43 -
To vše vedlo k rozpadu či prasknutí " Nemovitostní bubliny" v letech 2005 a 2006, která vznikla hlavně proto, ţe nízké úrokové sazby nalákaly velké mnoţství lidí, kteří by si za normálních okolností takové úvěry nemohli dovolit. Následně došlo ke zdraţení hypotečních splátek, tedy ke zvýšení výchozích sazeb amerických hypotečních úvěrů s proměnlivou úrokovou sazbou. Světová finanční krize je důsledkem americké hypoteční krize. Září roku 2008 znamenalo velký propad pro burzy celého světa. Desátého září se propadla praţská burza na šestadvaceti měsíční minimum, 15. září zaznamenala newyorská burza největší propad o 11. září 2001, 25.září zaţily Spojené státy americké největší bankrot v dějinách, poněvadţ se jejich největší spořitelna Washington Mutual zhroutila. Na konci září 2008 postihuje krize Evropu naplno. 29.září znárodnila vláda Velké Británie hypoteční banku Bradford&Bingley, země Beneluxu zachránily finanční ústav Fortis, vláda Německa se zaručila za úvěr pro banku Hypo Real Erste a vláda Islandu převzala kontrolu nad bankou Glitnir. O den později vlády Belgie a Francie zachránily banku Dexia a vláda Irska vydala neomezenou záruku za vklady v bankách a za dluhy finančních ústavů. 3.2. Shrnutí průběhu krize Jiţ v polovině roku 2007 odstartovala ve Spojených státech amerických řetězová krize na finančním trhu. Došlo k nedůvěře v bankovním sektoru a to všechno se promítlo i do reálné ekonomiky. Nebylo proto překvapením, ţe se i celá světová ekonomika začala propadat do recese. Krizi, která se brzy projevila i v České republice, můţeme rozdělit v začátcích na dvě etapy. První etapa se projevila v polovině roku 2007 a ta druhá v září 2008. V první etapě byl dopad pro českou ekonomiku minimální. Existovaly pro to dva důvody. Za prvé české banky poskytovaly úvěry pouze v českých korunách a za druhé náš bankovní sektor disponoval výjimečnou bilanční likviditou. České banky nebyly nijak závislé na fungování zahraničních trhů. Bankovní ústavy měly dostatek zdrojů na poskytování úvěrů. V září roku 2008 začala druhá etapa, která trvala pouze do listopadu téhoţ roku. V této době klienti přestali důvěřovat ve finanční sektor, poněvadţ veškerá média - 44 -
masírovala společnost katastrofickými scénáři o zhroucení finančního sektoru a české ekonomiky. Český trh, ekonomika a bankovní sektor zvládly začátky a první následky finanční krize obstojně, coţ se nedalo říci o Spojených státech amerických ani o některých evropských státech jako Maďarsko, Polsko, Irsko. V současné době se k nim přidalo i Řecko, Španělsko, Kypr, Portugalsko a myslím, ţe tímto výčtem dopad krize na ekonomiky různých evropských zemí zdaleka neskončil. Evropa i celý svět si jistě poloţily otázku, zda se dá někdy v budoucnu (po zaţehnání této zatím nekončící krize) další podobné a destruktivní krizi zabránit. Dle historického vývoje světové ekonomiky bylo zjištěno, ţe její vývoj prochází znovu a znovu obdobími prosperity a krizí. Proto by se státy měly i v příštích obdobích neprosperity chovat tak, aby dopady pro fungování jejich ekonomik nebyly tak zdrcující. Pro eliminaci dopadů příštích krizí je zapotřebí stále udrţovat makroekonomickou rovnováhu a zachovávat trhy funkční. Na českém finančním trhu se ve velkém sniţovala aktiva ve fondech, na coţ nejvíce doplácely fondy akciové a dluhopisové, které velmi ztrácely. Nyní naopak dosahují růstu objemů investovaných prostředků. Fondy, kterým se v tuzemsku nyní velmi nedaří, jsou fondy peněţního trhu a fondy zajištěné. Trvale se sniţuje jejich počet i objemy aktiv. Je patrné, ţe chování investorů bylo finanční krizí velmi poznamenáno. Nyní investoři obezřetně vyuţívají pravidelného investování, které vede k výraznému sníţení rizika ztráty. - 45 -
4. Porovnání produktů kolektivního investování v ČR 4.1. Porovnání vybraných akciových fondů 4.1.1. Investiční společnost České spořitelny Akciový fond TOP STOCKS Akciový otevřený podílový fond, který je určen pro dlouhodobé investice. Doporučená doba investování je 5-7 let. Cílem investiční politiky je poskytnout podílníkům dlouhodobé zhodnocení podílových listů prostřednictvím investic do koncentrovaného portfolia akcií obchodovaných na vyspělých akciových trzích (zejména v USA, Kanadě a v Evropě). Tohoto cíle je dosahováno aktivním výběrem jednotlivých akcií pro dlouhodobé zhodnocení ( stock picking ), přičemţ podíl akcií na portfoliu se můţe pohybovat od 66% do 100%. Pro dosaţení tohoto cíle budou také pouţívány dostupné měnové zajišťovací instrumenty. Vyšší koncentrace portfolia je daná tím, ţe portfolio fondu reprezentuje zpravidla kolem 25 různých investičních nápadů. Jeden investiční nápad zpravidla znamená investici do jedné vybrané akcie, v několika málo případech představuje investici do více akcií. Váha jednotlivých investičních nápadů zpravidla bývá přibliţně stejná. Vlivem významného zastoupení akcií v portfoliu a vysoké koncentrace portfolia můţe hodnota investice vykazovat vysokou krátkodobou kolísavost. Vzhledem k důrazu na vyšší koncentrovanost portfolia a na delší investiční horizont jednotlivých investic je dosahováno nízkého obratu aktiv. Výběr jednotlivých akciových titulů je řízen s cílem dosaţení pravidelného ročního kladného korunového zhodnocení, při zachování potenciálu dlouhodobého zhodnocování investic podílníků (coţ v praxi znamená například to, ţe manaţer nesniţuje podíl akcií v průběhu roku jenom proto, ţe uţ má tzv. vyděláno ). 58 58 http://www.iscs.cz/files/documents/fondy/fact_sheety/topstocks_clr.pdf - 46 -
Graf č. 5. Výkonnost akciového podílového fondu České spořitelny TOP STOCKS Pramen: https://cz.products.erstegroup.com/retail/cs/produkty/fondy/struc3ua1nky/kalkuluc3ua 1tor_vuC3uBDkonnosti/index.phtml?ISIN=CZ0008472404&elem685913_PERIOD_STAR T=28.08.2006&elem685913_PERIOD_END=24.04.2013&elem685913_ONE_OFF_PAY MENT=10000&elem685913_REGULAR_DEPOSIT=0&elem685913_TIME_SPAN1=MO NTHLY&elem685913_DIVIDENDS1=REINVEST&elem685913_GRAPH=GRAPH&elem 685913_sf_form=submitted 4.1.2. ČSOB Investiční společnost Akciový fond ČSOB AKCIOVÝ MIX Fond nabízí participaci na potenciálu růstu světových akcií bez ohledu na oborové hranice. V případě nedostatku investičních příleţitostí fond doplňkově investuje do dluhopisů. Fond je určen pro investory, kteří vyhledávají moţnost vysokého zhodnocení a jsou obeznámeni s riziky akciových trhů. Fond je zajištěn proti měnovému riziku a díky tomu se v případě nepříznivého vývoje na devizovém trhu eliminuje kurzovní rozdíl, který by se tak negativně promítl do výkonu fondu. Investice do fondu je moţné doporučit pouze s dlouhodobým investičním horizontem (5 a více let). 59 59 http://www.csob.cz/cz/fondy/akciove- fondy/stranky/historie.aspx?isin=770000001170¤cy=czk&guid=5d354329-e4fc-4e98-8203- f38ca83c2cdc - 47 -
Graf č. 6. Výkonnost akciového podílového fondu ČSOB AKCIOVÝ MIX Pramen:http://www.csob.cz/Graph/770000001170_CZK_20130426.png Tabulka č. 9. Výkonnost akciového podílového fondu ČSOB AKCIOVÝ MIX (údaje v %) v měně fondu 1 měsíc 3 měsíce 6 měsíců 1,86 5,40 1,35 v CZK 1,86 5,40 1,35 (údaje v 1 rok 2 roky 3 roky (p. %) (p. a.) (p. a.) a.) v měně fondu 4 roky (p. a.) 5 let (p. a.) 7 let (p. a.) Od vzniku (p. a.) 11,53 4,65 4,00 12,56-2,51-2,40 2,96 v CZK 11,53 4,65 4,00 12,56-2,51-2,40 2,96 Pramen:http://www.csob.cz/cz/Fondy/Akciove- fondy/stranky/historie.aspx?isin=770000001170¤cy=czk&guid=5d354329-e4fc- 4e98-8203-f38ca83c2cdc - 48 -
4.2. Porovnání vybraných fondů peněžního trhu 4.2.1. Investiční společnost České spořitelny Fond peněžního trhu Likvidní fond Výkonnostním cílem fondu je dlouhodobě překonávat výnosy termínovaných vkladů niţších pásem úročení, s vědomím, ţe oproti termínovaným vkladům mohou svoji investici kdykoliv bez sankcí ukončit. Jedná se o konzervativní fond, prostřednictvím kterého nabízí Investiční společnost České spořitelny moţnost investovat exkluzivně klientům finanční skupiny Erste Group Bank. Je určen především konzervativním investorům, kteří chtějí zhodnotit své prostředky s co nejvyšší mírou spolehlivosti, minimalizovat kolísavost investice a také uchovat hodnotu majetku. Investiční politika fondu si klade za cíl poskytnout nejkonzervativnější části investorů takový fond peněţního trhu, který zajistí zhodnocení investovaných prostředků s co nejvyšší mírou jistoty a spolehlivosti a za podmínky, ţe bude uchována hodnota investovaného kapitálu (bez formální garance). Cíle je dosahováno expozicí pouze na český stát a tuzemské banky (minimální úrokové a kreditní riziko, absence měnového a akciového rizika) 60. Fond s sebou nese minimální úrokové a kreditní riziko, kurzové a akciové riziko je nulové. Je pohotově likvidní a v případě potřeby můţete získat své peníze kdykoli zpět (standardně do 3 pracovních dnů). Je moţné do tohoto fondu investovat jak jednorázově, tak pravidelně a je moţné začít investovat i pro drobné investory. Majetek fondu je rozloţen mezi depozita, státní pokladniční poukázky, fixně úročené státní dluhopisy se splatností do jednoho roku a proměnlivě úročené státní dluhopisy se splatností do 2 let. Doporučený investiční horizont je 6 měsíců a portfolio je investováno do instrumentů, které vydal nebo garantuje český stát a Česká spořitelna, a. s. 60 https://cz.products.erstegroup.com/retail/cs/produkty/fondy/factsheety/fund_general/index.phtml?q=&isi N=CZ0008473188&ID_NOTATION= - 49 -
Graf č. 7. výkonnost fondu peněžního trhu Likvidní fond České spořitelny Pramen: https://cz.products.erstegroup.com/retail/cs/produkty/fondy/struc3ua1nky/kalkuluc3ua1tor_vuc3ubdkon nosti/index.phtml?isin=cz0008473188&elem685913_period_start=02.09.2009&elem685913_perio D_END=24.04.2013&elem685913_ONE_OFF_PAYMENT=10000&elem685913_REGULAR_DEPOSIT=0 &elem685913_time_span1=monthly&elem685913_dividends1=reinvest&elem685913_graph =GRAPH&elem685913_sf_form=submitted Tabulka č. 10. výkonnost fondu peněžního trhu Likvidní fond České spořitelny V roce (%) Roční (%) 6 měsíců 0,04 2008-1 rok 0,24 2009-3 roky 0,51 2010 0,85 Od založení (p. a.) 0,64 2011 0,68 2012 0,41 Pramen: https://cz.products.erstegroup.com/retail/cs/produkty/fondy/factsheety/fund_general/ind ex.phtml?q=&isin=cz0008473188&id_notation= - 50 -