1. NS IV 2014 - OKRUHY OTÁZEK Školské stavby Školy a školské stavby ve starověku a antice vývoj písma, vliv na míru gramotnosti a metody výuky, organizace výuky vzhledem k uspořádání společnosti, metody výuky, proměna podle obsahu a cílů výuky, prostory pro výuku, Mezopotámie, Řecko, Řím. Školy a školské stavby od středověku po 19. století úloha církve ve školství a knihovnictví v pom rozpadu Římské říše, úloha měst, jejich růst a zvyšování vlivu ve všech oblastech života úloha státu, který se ujímá výrazné role v životě obyvatel a to i ve školství, organizace výuky, postupný vývoj několikastupňové školské soustavy, proměna metod výuky v souvislosti se změnami společnosti, nové metody jesuité, jednota bratrská a J. A. Komenský, význam pro moderní pedagogiku. Školy a školské stavby ve 20. století psychologie dítěte, vývoj a období, vazba na předškolní a školní výchovu, inteligence, definice, jednotné či strukturované, souvislosti s výukou, stupnice ISCED, jednotlivé stupně a jejich vztah k naší školské soustavě, alternativní školství, tradiční směry, (od 1. pol. 20. století, změny utváření školských budov v důsledku změn pedagogiky. Požadavky na prostory pro výuku akustika, prostorová dozvuk, izolace neprůzvučnost, denní a umělé osvětlení, minima a rovnoměrnost, hloubka místnosti, minimální rozměry, plocha a kubatura, závislost na činnostech, provozní požadavky, rozměry nábytku, uličky pro průchod, zařízení nábytkem v závislosti na metodě výuky a tvaru učebny, vliv na utváření stavby.
Společné prostory školské budovy edukační klima a atmosféra, vznik a obsah pojmu, vztah k architektuře, organizace přezouvání ve škole, u nás a alternativy v zahraničí, výhody, organizace převlékání ve škole, u nás a alternativy v zahraničí, výhody, typy šaten podle ukládání bot a šatů a podle umístění v budově, sociální úloha společných prostorů školy, prostředky pro její zvýšení, umístění vedení školy ve vztahu k pocitům žáků. Uspořádaní školské budovy koncepce pohybu ve škole, vazba na stupně a organizaci výuky, parametry vodorovných komunikací, povinná šířka, délky vertikální komunikace, typy a provozní a bezpečnostní úloha, otevřené komunikační systémy, tvary a působení na žáky, příklady škol, uzavřené komunikační systémy, tvary a působení na žáky, příklady škol, síťové komunikační systémy a kombinované komunikační, příklady budov. Pozemek školské budovy parametry pozemku školy, plocha podle stupně od preprim, po terciální hřiště u předškolních zařízení, úloha, členění, plocha, možná substituce, venkovní plochy pro výuku, plošné nároky umístění, úloha sportovních ploch u školy, ju nás a např. v USA, rozdíly v užívání a v životě školy, přestávkové plochy, výměra, umístění a možnosti provedení, zeleň na pozemku, podíl a charakter zeleně, potřeba parkování podle stupně školy, pravidla uspořádání. Budova školy a město alternativy uspořádání cest do školy, středoevropský, britský a v USA, docházkové vzdálenosti do škol u nás, pro jednotlivé stupně, historický vývoj. vztah školy a Nového Města Pražského v 15. stol, kompozice, ideje, umístění, ovlivnění struktury nových částí města vazbou na MŠ a ZŠ v 20. stol., struktury škol při dopravě dětí vozidly v USA, jednotlivé stupně, vztah primární školy k zástavbě v Evropě a V USA, vztah sekundární škol k zástavbě a přírodě v Evropě a USA, velikost města.
Preprimární školská zařízení [ISCED 0] počátky v 19. století, zařízení samostatná a integrovaná, provozovatelé, vývoj vztahu učitele, dětí a prostředí v průběhu 20. století, pedagogiky, jesle, uspořádání místností, úloha věk dětí, možnost vlivu na výchovu, mateřská škola, alternativy uspořádání místností, úloha ve výchově, pedagogika MŠ na přelomu 20. a 21. stol., nejvýraznější rozdíly proti minulé, variabilnost uspořádání prostorů MŠ v závislosti na pedagogice a přístupu, integrace předškolních zařízení se školskými i jinými zařízeními. Primární školská zařízení [ISCED 1] vztah primární, elementární, školy k naší základní škole, vysvětlit, základní tvary obdélných učeben, vztah k počtu žáků a dennímu osvětlení, nepravidelné tvary učeben, výhody a vazby na pedagogiku, vývoj učeben L, využití prostorů mimo učebny pro výuku, podmínky, jaké prostory, sdružování prostorů pro výuku, variabilní open space, výhody, nevýhody, otevřená škola na přelomu 20. a 21. století, prostředky tvorby, integrace jednotlivých stupňů školy, vzájemně ve školství a s obcí. Sekundární školská zařízení [ISCED 2 4] nižší sekundární školy vztah k naší ZŠ, modely v zahraničí, Německo, GB, USA vyšší sekundární školy, vztah k naší ZŠ, podíl víceletých středních škol, velikosti učeben a jejich užití, malé, střední, velké pracovny rozměry, pracovny přírodních věd, vazby na laboratoře, uspořádání, PC pracovny, pracovny umění a man. práce, ateliéry, zkušebny, školní divadle, pedagogika, úloha školní knihovny, rozsah, umístění, volná přístupnost, u nás a v zahraničí, posluchárny, dle velikosti vazba na prezentovanou výuku a spol. využití, tělocvičny, uspořádání šaten, přístup veřejnosti, Vývoj knihoven od starověku po 20. století Antika, nejvýznamnější knihovny, velikosti, forma knihy, ukládání, církevní knihovny, úloha při zachování antických spisů a při vzdělání, sekulární knihovny ve středověku, rozsah, význam a zachovalost, typ knihy a upořádání středověké knihovny, velikosti, univerzitní knihovny, vliv na uspořádání knihoven, ukládání knin, knihtisk, vliv na uspořádání a velikost knihovny, baroko veřejné knihovny v 19. století, trojčlennost, přístup žen do knihovny
Úloha národních a regionálních knihoven právo copyrihgt a centrální knihovny, u nás, Evropa a USA, vliv na velikosti knihoven, maximální a běžný rozsah těchto knihoven, hmotové uspořádání knihoven, jeho vliv na celkové vyznění budovy knihovny, parametry uzavřených skladů, regály, uličky, mechanické systémy, podíl studoven, jeho vliv na velikost budovy, zařízení studoven, umístění ve městě a dostupnost, možnost kombinace s knihoven jiných institucí. Úloha obecních a městských knihoven vznik knihoven s volným výběrem, přístupnost knihoven pro děti význam volného výběru, podle velikosti a funkce knihovny, parametry volného výběru, regály a uličky podle čtenářů, uspořádání obecní knihovny, uspořádání městské knihovny, rozdíly, úloha knihovny v mediatéce, trend kombinace s pobytem. Identifikace stavby dle fotografie nebo jiné předlohy. Podle obrazové předlohy posluchač určí a popíše stavbu s cílem objasnit architektonickou koncepci. Výběr příkladů bude proveden ze skripta Školské stavby (Zbyšek Stýblo). Z uvedených tematických okruhů budou odvozeny zkušební otázky. U zkoušky budou požadovány písemné odpovědi, včetně uvedení příkladů a grafického vysvětlení vlastními skicami. Předmětem hodnocení jsou prokázané znalosti a míra porozumění, přehlednost a čitelnost textu a doplnění vlastními skicami. Doporučená literatura: Školské stavby, Z. Stýblo, Nakladatelství ČVUT, ISBN 978-80-01-04510-7 občanské stavby II, A. Krasický a kol., SNTL, Praha 1989 ISBN-80-03-000 85-8 Building Type Basic for Elementary and Secondary Schools Wiley Academy, New York 2001 B. Perkins ISBN 0-471-32700-X Architecture of SCHOOLS - THE NEW LEARNING ENVIROMENTS M. Dudek Architectural Press, Oxford 2002 ISBN 0-7506-586-1 Bauentvurfslehre český překlad E. Neufert
2. NS IV 2014 - OKRUHY OTÁZEK Stavby pro kulturu Aspekty a funkce divadelních budov Umístění v městském celku, Reprezentace, Politika, Společenské rituály, Média, Ikony umění, Konstrukce a řemeslo, Ekonomika provozu, Proporční vztahy hlediště a jeviště divadla iluzivního typu Proměny půdorysu hlediště v 18. 19. a 20. století, Vztah portálového otvotu k hledišti i jevišti, Hloubka hlediště činoherní a operní scény, Limit úhlu pohledu diváka v krajním sedadle první řady k ose portálu, Limit úhlu pohledu diváka na poslední galerii. Členění divadelní budovy na provozní celky Scéna - jeviště, hlediště, šatny a foyer Administrativa - správa uměleckých těles, účtárny, propagace a předprodej Výroba dekorací - truhlárna, zámečnická dílna, čalounická dílna, malírna, kašérna, dámská a pánská krejčovna, vlásenkárna, sklady materiálu Sklady - dekorací, nábytku, rekvizit, kostýmů Prostorové nároky na rozměry budovy Vztah perspektivy a divadelního inscenačního prostoru Renesanční realizace - Alžbětínské divadlo, Theátro Olimpico Barokní principy - Giuseppe Galli Bibiena Barokní kukátková scéna Portálový otvor jako předěl iluze a reality, Hiererchie uspořádání hlediště, Mašinérie a osvětlení jeviště Operní scéna 19. století Mediální boom divadla po rozpadu feudalizmu v Evropě. Národní a kulturní sebeurčení nových států a etnik Vrchol operního žánru Stavby fy Fellner a Helmer ve střední Evropě Křížový půdorys inscenačního prostoru
Neiluzivní formy scénického uspořádání 20. století Proměna média po I. světové válce Totál Theatre, Theátre du Mouvement Total Uspořádání hlediště -Čelní, Ulice, Alžbětínské, Aréna, Karusel, Cesta Technické vybavení scénického prostoru Osvětlení - Portálové věže a most, Lávky, Baterie, Světelná režie Projekce - směry a zdroje Zvuk - Autentická a elektronická akustika sálu, Doba dozvuku, Akustické úpravy stropu, bočních a zadních stěn Zabudované reprosoustavy, zvuková režie Vnitřní komunikace budovy - inspice, šatny, režie, strojník Kinetické vybavení inscenačního prostoru Provaziště - tyčové a bodové tahy Pohony - mechanický, elektrický, hydraulický Proměnlivý formát portálu - věže a most Jevištní stoly Jevištní vozy Scénické praktikábly Točna - bubnová, disková Doprava dekorací, hudebních násrojů, rekvizit a kostýmů v provozním řetězci - Výroba - Scéna - Sklady Dopravní dostupnost budov - příklady / Národní divadlo, Státní opera, Stavovské divadlo/ Rozměry a typy přepravních zařízení Z uvedených tematických okruhů budou odvozeny zkušební otázky. U zkoušky budou požadovány písemné odpovědi, včetně uvedení příkladů a grafického vysvětlení vlastními skicami. Předmětem hodnocení jsou prokázané znalosti a míra porozumění, přehlednost a čitelnost textu a doplnění vlastními skicami. Doporučená literatura: ČSN 735245,,Kulturní objekty s hledištěm 1986 Jiří Hilmera,,Česká divadelní architektura Divadelní ústav 1999 ISBN 80-7008-087-6 Igor Kovačevič,, Beyond Everydayness Thetre Architecture in Central Europe" Národní divadlo v Praze 2010 ISBN 978-80 - 7258-364 5
3. NS IV 2014 - OKRUHY OTÁZEK Sportovní stavby Vývoj sportovních staveb. Řecko, Řím ve starověku - rozdíl v pojetí tělesné kultury, druhy staveb a k čemu sloužily a jejich vliv na vývoj sportovních staveb, doba středověku. Moderní pojetí sportu, průmyslová revoluce a její sociální a ekonomické dopady, vymezení pracovní doby a volného času, rozvoj školství v Anglii a jeho vliv na pojetí sportu, postupná přeměna amatérského pojetí sportu v profesionální a vliv na vývoj staveb, počátky 20. stol. a vývoj v Německu, architekt Johanes Seifert, nástup Adolfa Hitlera 1933, OH Berlín 1936. Sokolské hnutí a jeho vliv, výstavba sletového stadionu na Strahově. Mezinárodní olympijské hnutí a jeho vliv na další vývoj, standardizace a typologie. Parametry, které se ovlivňují vývoj a tvar otevřeného stadionu. Stadiony v Prině, Miletu a Athénách a stavby v Římě ve starověku, orientace ke světovým stranám, viditelnost, horizontální a vertikální úhel, vzdálenost diváka, bezpečnost diváků, provozní podmínky pohybu diváků v hledišti a jejich vliv na prostorové uspořádání hlediště. Vývojové fáze hlediště stadionu a hlavní znaky tohoto vývoje, soustředění více sportovních disciplin na ploše stadionu. Vnitrostadionové komunikace a možnosti prostorového uspořádání tribun a jejich vliv na architekturu stadionů, současné požadavky a tendence ve výstavbě a jejich vliv na architekturu stadionů. Prostory sportovců. Šatny tělocvičen, bazénů krytých a otevřených, provozní a hygienické zásady, kapacitní požadavky, vybavení šaten, hygienické příslušenství - umývárny a záchody. Univerzální šatnová buňka, plošné požadavky, odvození počtu šatnových skříněk krytých bazénů - koeficient současnosti, specializované šatny a šatny pro profesionální sportovce - šatny fotbalové, hokejové, cyklistické. Prostory pro rozcvičení sportovců, posilovny, prostory regenerace, sauny, fitness.
Prostory diváků. Hlediště a jeho vývoj, podmínky dobré viditelnosti, vzdálenost diváka od místa děje, vyšetření průběhu křivky viditelnosti, plastické vidění. Bezpečnost a komunikační systém stadionů a hal, projekt protipožární ochrany, doba evakuace, plynulost a postup evakuace unikajících osob, nouzové úniky, a dopady na architektonické a konstrukční řešení hledišť, komunikace v hledišti, ztracený spád. Flexibilita kapacity hledišť, stadion pro atletiku a kopanou - současné tendence. Vyhrazená místa pro VIP, skyboxy, hygienická zařízení pro diváky a způsob zjištění potřebného počtu, prostory pro osoby na invalidním vozíku, občerstvení pro diváky, prodej suvenýrů a předmětů pro klubové příznivce, výstavní a komerční prostory. Prostory pro organizaci soutěží, media a provoz. Šatny pro rozhodčí a delegáty sportovních svazů, místnosti pro antidopingovou kontrolu, prostor pro styk sportovců a trenérů s novináři a televizními komentátory, tzv. mixzóna, ošetřovna, policie, pořádková služba, media - píšící novináři, sportovní komentátoři, televizní kamery, presscentrum. Prostory pro údržbu, parkovací plochy a segregované příjezdy VIP hostů, zásahových jednotek, sportovců. Denní a umělé osvětlení sportovních ploch, akustika. Účinky denního světla, psychologický význam, sportovní ploch kryté a jejich orientace ke světovým stranám, sportovní plochy otevřené, oslnění a jeho vliv, orientace ke světovým stranám, tepelné zisky, vliv denního světla a specifiky fyziky vnitřního prostředí na konstrukci a architekturu sportovních hal a stadionů. Umělé osvětlení, jeho výhody a nevýhody. Akustika, doba dozvuku, kryté plavecké bazény, haly s předpokladem univerzálního využívání. Povrchy sportovních ploch. Základní požadavky na vlastnosti sportovních ploch. Sportovní plochy kryté. Dělení podle materiálů. Sportovní plochy nekryté, průzkum vlastností staveniště a z toho plynoucí stavební opatření. Druhy sportovních povrchů, jejich volba, konstrukce a základní charakteristika.
Provozní zásady krytých bazénů. Historický vývoj lázeňství - řecká gymnazia, římské thermy. Moderní doba - hlediska sportovní, zdravotní, výchovná, společenská. Plavecké bazény - vývoj, druhy, rozměry, integrace s dalšími sporty a občanskou vybaveností, problém potřebnosti velkých tribun pro diváky. Aquaparky a centra volného času. Hygienické a provozní zásady, zjištění počtu úložných skříněk. Identifikace stavby dle fotografie nebo jiné předlohy. Podle obrazové předlohy posluchač určí a popíše stavbu s cílem objasnit architektonickou koncepci. Výběr příkladů bude proveden z učebnice Sportovní stavby (Arnošt Navrátil, Václav Mudra, Jaroslav Malý). Z uvedených tematických okruhů budou odvozeny zkušební otázky. U zkoušky budou požadovány písemné odpovědi, včetně uvedení příkladů a grafického vysvětlení vlastními skicami. Předmětem hodnocení jsou prokázané znalosti a míra porozumění, přehlednost a čitelnost textu a doplnění vlastními skicami. Doporučená literatura: Učebnice Sportovní stavby - (Arnošt Navrátil, Václav Mudra, Jaroslav Malý) Skripta Občanské stavby - Stavby pro tělovýchovu a sport (Jaroslav Paroubek, Arnošt Navrátil) Naprej - (Rostislav Švácha)