Kulturní a náboženské zvyky v souvislosti s umíráním a smrtí Srpen 2010 Mgr. Helena Škrabová
KULTURNÍ ZVYKY A RITUÁLY V SOUVISLOSTI SE SMRTÍ
Islámské zvyky Praktiky při umírání : U umírajícího muslima je z etického hlediska povinností zdravotníků, aby informovali islámské centrum Je samozřejmostí přítomnost rodiny V případě ženy mohou mužští členové komunity přijít pouze tehdy, je-li to přání umírající ženy Nutno zajistit soukromí Je žádoucí, aby umírající pacient seděl nebo ležel s tváří obrácenou k Mekce Příbuzný nebo jiný významný muslim šeptá do ucha umírající osoby výzvy k modlitbě.
Péče o zemřelého: Oči smí muslimovi zatlačit pouze blízký příbuzný. Hygienu (rituální omytí) a oblečení těla zemřelého obstarávají rodinní příslušníci stejného pohlaví Pokud není možné navázat kontakt s rodinou či členy komunity, může tyto obřady vykonat zdravotník Všem předčasně narozeným dětem, tj. po 120 dnu těhotenství, se má věnovat adekvátní péče a v případě úmrtí je dítě pohřbeno i s placentou
Islám zakazuje: Pitvu - povoluje ji jen v nejnutnějších případech, kdy to vyžaduje zákon Žeh Eutanázi Povoluje Transplantaci a darování orgánů Život zachraňující výkony Interrupci - pouze v případě znásilnění či ohrožení života matky
Židovské zvyky Praktiky při umírání : Umírající nesmí zůstat o samotě - přítomnost rodiny je podmínkou Obvykle je v jeho blízkosti zapálena svíce Umírající je povinen, pokud je při vědomí, vyznat se ze svých hříchů a odříkat poslední modlitbu, při které naposledy vyzná svou víru vyžaduje přítomnost duchovního
Péče o zemřelého: Tělo je ponecháno osm minut bez doteku a k nosu se mu přiloží pírko Nejbližší příbuzný zavře mrtvému ústa a oči. Zesnulý je uložen na zem nohama ke dveřím a je zakryt látkou. Ruce jsou položeny volně podél těla Zapálenou svíci má blízko hlavy.
Rituální ošetření zemřelého : Omytí těla vodou, kde je rozmícháno vejce jako symbol života Oblečení zemřelého do pohřebního roucha Členové komunity drží u zemřelého stráž Modlitby Vzhledem ke specifice ošetření zemřelého žádá rodina o rychlé vydání těla
Pohřeb se koná v co nejkratším čase od úmrtí nejlépe ještě týž den. Židé odmítají žeh Pitvu povolují jen v naléhavých případech Vyžadují pohřbení zesnulého se všemi částmi těla do země Transplantace je pro ortodoxní Židy nepřijatelná. Interrupce je povolená pouze v ohrožení života matky
Vietnamské zvyky Upřednostňují umíraní doma před umíráním v nemocnici Pohřeb se koná podle buddhistických rituálů. Zesnulý je oděn do bílého obleku a pozůstalí mu na polštář položí různé předměty. Před večerem začíná pietní doba, při níž recituje buddhistický mnich modlitby, udělí zemřelému posmrtné buddhistické jméno.
Příbuzní se modlí za jeho snadnou cestu do ráje. Při posledním rozloučení se všichni sejdou a uzavře se rakev. Po kremaci se koná hostina. Sedmý den se opět všichni pozůstalí setkají Ve Vietnamu je preferován tradiční kostrový pohřeb, ale praktikuje se i kremace. Hlavně u starších lidí se volí kremace, aby bylo možno převést popel zpět do Vietnamu a pohřbít ho poblíž rodiny Interrupci akceptují v případě zdravotního rizika matky Příběh z klinické praxe
Romské zvyky Romové pociťují strach ze smrti Preferují umírání doma v rodinném kruhu V nemocnici si rodina přeje být s umírajícím Mimořádnou pozornost Romové věnují obyčejům při úmrtí člověka. Vyznávají představu, že pro umírajícího si přichází někdo z dříve zesnulých členů rodiny, který u něj zůstává až do pohřbu a odvádí ho na onen svět.
Do rakve se vkládají mrtvému jeho osobní předměty, i když jsou hodnotnější: prsteny, náušnice, hodinky, housle, kytara, ale i fajfka, cigarety, brýle, lahvička s alkoholem, karty a pokud byl věřící, tak i modlitební knížka a růženec. Do ruky nebo do kapsy vloží rodina zesnulému peníze (nejčastěji drobné mince) Od chvíle skonu až do pohřbu při něm bdí vartují / ochrana před zlými duchy / Jedním z rituálů při úmrtí je i pálení osobních věcích zemřelého. Součástí rituálu je i oplakávání zemřelého je velmi hlučné,emotivní,dramatické - smyslem je překonat šok a niternou bolest
Romové akceptují Pitvu Transplantaci Amputaci interrupci Žeh - preferují však pohřbít zesnulého do země
Křesťanská víra Ježíš ustanovil sedm svátostí : Každý, kdo pečuje o nemocného, by měl vědět, jaká svátostná služba může být v daném případě pro nemocného potřebná a měl by umět tuto službu nemocnému zprostředkovat: Nejčastěji užívané svátosti v souvislosti s těžkou nemocí či umíráním : 1. Eucharistie (svátost oltářní) mše svatá 2. Smíření - ve svátosti smíření Bůh odpouští hříchy člověku, který je vyzná a lituje jich. 3. Svátost nemocných - je posilou věřících, kteří bojují s těžkou chorobou.
Věřící křesťan, který vede duchovní život, čerpá: Z modlitby, Účasti na bohoslužbě Přijímání svátostí Četbou v Bibli Dnes se již v mnoha zdravotnických zařízeních konají jedenkrát týdně bohoslužby. Po nich kněz navštěvuje ty nemocné, kteří se nemohou účastnit bohoslužby Vázne informovanost nemocných
Katolíci akceptují Amputaci Transplantaci Biopsii Pitvu, při které musí být všechny orgány potřebné k životu navráceny do těla Zákaz potratů i v případě ohrožení matky Zákaz eutanázie
Buddhistické zvyky Proces zrodu a smrti je chápán jako koloběh znovuzrození Rituály při umírání Soustava rituálů by měla byt započata ještě než člověk zemře - smyslem je usnadnit odloučení duše od těla Umírající by měl být uložen do polohy zvané spící lev (pozice, v níž vydechl naposledy Buddha). Umírající leží na pravém boku, levá ruka spočívá na levém stehně, pravá je umístěna pod bradou a uzavírá pravou nozdru. Nohy jsou nataženy a velmi mírně ohnuty.
Umírajícímu se připomínají duchovní praktiky, kterým se věnoval za života Rodina či kněz podá umírajícímu pilulku ze vzácné pomáhá duší opustit tělo Pokoj je vybaven zbožnými obrazy, rituálními předměty, Rodina a mnich zpívají umírajícímu mantry Zapalují se vonné tyčinky odhání zlo Není žádoucí pláč a nářek znesnadňuje uvolnění duše Přítomný mnich - svlaží zemřelému v okamžiku smrti rty vodou Po smrti předčítá mnich po dobu devětačtyřiceti dnů pasáže z Knihy mrtvých /nejprve nad zemřelým, poté nad jeho podobiznou/ Tři dny se těla nikdo nedotýká,tělo zůstává doma Poté je pečlivě omyto a oblečeno
Buddhistických pohřebních zvyků je mnoho: Tibet Není zvykem používat rakev Tělo se položí v poloze na zádech na konstrukci z proutí, přes níž je přehozena čistá látka Způsoby pohřbívání: Pohřeb do větru - tělo je rozčtvrceno Pohřeb do vody - vhozeni do řeky, nebo jezera Pohřeb do ohně - kremace Pohřeb do země - pohřeb do hrobu bez rakve
Thajsko Urna s popelem se zazdívá do klášterní zdi, zbylý popel vsype rodina do moře. Schéma a průběh obřadů určuje astrolog na základě horoskopu Pohřební rituály a přípravu zemřelého zajišťují kláštery či vesničtí šamani
Buddhisté připouští: Užívání léků, transfúzi krve a vakcinaci - vyhýbají se však léčebným extrémům Transplantaci orgánů - mohou být dárci i příjemci. Buddhisté neodpouští odnětí života v jakékoli formě, ale v určitých situacích souhlasí s eutanázií. Potrat - jen ze závažných zdravotních důvodů.
Děkuji za pozornost
Rituální omytí Je provedeno celkové mytí zemřelého a všechny tělesné otvory musejí být očištěny tekoucí vodou. Tělesné otvory jsou ucpány bavlnou, aby duše nemohla opustit tělo ještě před pohřbem. Poté je zemřelý zabalen do bílého roucha. Islám doporučuje, aby byl pohřeb uskutečněn co nejdříve, protože muslimové se domnívají, že duše zemřelého najde klid až v hrobě -
Eucharistie - Svátost oltářní Touto svátostí se slouží nemocným nejčastěji. nemocní mohou přijímat svátost oltářní kdykoliv na požádání. Formy: Kněz slouží mši a podává hostii u lůžka - méně časté Svátost se nemocnému donese častěji Před přijímáním se dodržuje eucharistický půst. Ten je za normálních okolností hodinu před přijímáním, u nemocných pak čtvrt hodiny. Voda ani léky půst neruší. V případě, kdy nemocný nemůže přijmout ani úlomek hostie, je možné mu podat svaté přijímání pod způsobou vína.
Svátost pomazání nemocných Nemocným se dostává zvláštní posily od Pána k nesení bolesti,nemoci a při umírání přijmout ji může každý vážně nemocný (tělesně i duševně) nebo umírající věřící, i když je v bezvědomí, věk nerozhoduje Uděluje ji kněz nebo biskup Nejprve kněz mlčky vkládá ruce na hlavu nemocného, potom ho maže olejem na dvou místech (zpravidla na hlavě a na rukou) a odříká předepsanou modlitbu
Svátost smíření - svatá zpověď Mnoho věřících nemocných zpověď v nemoci vítá Prioritou se stává v terminálním stavu Přináší nemocnému duchovní úlevu a smíření se situací či nadcházející smrtí Zpověď předchází svátosti pomazání
Tělo mrtvého se za patřičného obřadu rozseká na kusy a poskytne supům a divoké zvěři jako oběť Tuto formu vzdušného pohřbu voli asi 80% Tibeťanů
Pohřeb do vody Rituál je velmi jednoduchý, tělo je odneseno k řece, rozřezáno a vhozeno do vody. Někdy je pouze zabaleno a vhozeno do vody celé.
Kremace je praktikovana u lidi vyšší společenske třidy - lámove, šlechta, bohatí lidé
Pohřbívání do země předchází mumifikace tento způsob pohřbu je vyhrazen jen úzké skupině Tibeťanů Jedná se o významné duchovní či velmi bohaté a významné osobnosti
PŘÍBĚH Z KLINICKÉ PRAXE Vietnamské dítě bylo zraněno při automobilové nehodě a převezeno na úrazové oddělení nemocnice. V zápětí přispěchalo 6 členů rodiny a sklánělo se nad dítětem. Hlavičku mu překryli bílým plátnem. Všichni členové rodiny byli velmi rozrušeni a hlasitě naříkali. Sestry a lékaře takové chování zaskočilo. Nechápali, proč musí být celé příbuzenstvo na místě a zahalovat dítěti hlavu. Dítě později zemřelo a rodinní příslušníci na ně kladli ruce a úpěnlivě vzlykali. Lékař a sestry byli zmateni. Později vyšlo najevo, že: Širší okruh rodiny považoval za svou povinnost být přítomen Bílá pokrývka představuje ve vietnamské kultuře pevně ctěný symbol aváže se na některá přesvědčení.podle víry příbuzných mělo bílé plátno chránit oživující síly v hlavě dítěte.
Multikulturní ošetřovatelství I. K. Ivanová, L Špirudová,J.Kutnohorská Multikulturní ošetřovatelství II.- L.Špirudová,D.Tomanová,P.Kudlová,R.Halmo http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2200312 Etické aspekty a komunikační etiketa v multikulturním ošetřovatelském přístupu - Jana Kutnohorská http://www.nasemiminko.cz/jak-se-rodi-v-tanzanii-aneb-tehotenstvisosonek-a-dalsich-odvaznych-zen http://www.farnostzlin.cz/jaksloume/svtosti?phpsessid=78b8f717c4824020d4ef8a9b76cf5449 http://www.crownheights.ch/blog/category.php?cid=4&p=9 Transkulturní péče v praxi aneb jak překonávat komunikační a kulturní bariéry při péči o pacienty odlišných etnik a kultur: Mgr. Lenka Špirudová a kolektiv, Olomouc 2004 /online/ http://theses.cz/id/bljk7b/downloadpracecontent_adipidno_10905
Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče a respektování jejich transkulturní/multikulturní odlišnosti v rámci českého právního řádu: Ostravská univerzita 2002 /online/ Specifika v ošetřování muslimů v podmínkách ČR, : Bc.Tomáš Tančous DiS., diplomová práce 2009 /online/ Cizinec na našem lůžkovém oddělení: Katarína Zábojníková, diplomová práce, Brno 2008 /online/ Vyznavač buddhismu na ošetřovací jednotce: bakalářská práce, Bc. Lenka Čoudková, České Budějovice 2007 Smrt, pohřební ritus a rituály v tibetském buddhismu : Bc. Tereza Kozarkova,diplomova práce,brno 2010