DROGY A ST T M EXISTOVAT ST TNÕ PROTIDROGOV POLITIKA? Z znam z diskusnìho fûra. Liber lnì institut. Praha 13. kvïtna 1998

DROGY A ST T M EXISTOVAT ST TNÕ PROTIDROGOV POLITIKA? Z znam z diskusnìho fûra Liber lnì institut Praha 13. kvïtna 1998 Praha 1998

LIBER LNÕ INSTITUT a CENTRUM LIBER LNÕCH STUDIÕ dïkujì NADACI FRIEDRICHA NAUMANNA a spoleënostem GIGA, s. r. o., systèmov integr tor znaëkovè v poëetnì techniky COCA-COLA AMATIL, s. r. o., BENEäOVSK PIVOVAR, a. s., RESTAURANT MELODIE Sp len 45 DROGY A ST T M EXISTOVAT ST TNÕ PROTIDROGOV POLITIKA? Z znam z diskusnìho fûra Liber lnì institut Praha 13. kvïtna 1998 za spolupr ci p i po d nì diskusnìch fûr CASUS DM PRAHA 1998

J n PavlÌk a Josef äìma (eds.) Drogy a st t. M existovat st tnì protidrogov politika? Z znam z diskusnìho fûra po danèho Liber lnìm institutem 13. kvïtna 1998 Praha 1998 Vydal Liber lnì institut a Centrum liber lnìch studiì ve spolupr ci s CASUS DM, spol. s r. o. Liber lnì institut Sp len 51 110 Praha 1 Centrum liber lnìch studiì Sp len 51 110 Praha 1 CASUS DM, s. r. o. BÏlocerkevsk 24 100 00 Praha 10 PoËet v tisk 500 Copyright 1998, Liber lnì institut, Centrum liber lnìch studiì ISBN: 80-902270-8-2 Liber lnì institut Centrum liber lnìch studiì CASUS DM Praha 1998 Ji Ì Schwarz D my a p novè, vìt m v s na dalöì diskusi po danè Liber lnìm institutem, tentokr te o problematice drog a vztahu st tu k tomu fenomènu. VÌt m zde z roveú naöe panelisty: p ny Doleûala, BÈma a Kom rka. Nejprve bych ovöem r d vyzval pana Michaela VolnÈho, aby p ednesl stanovisko Liber lnìho institutu k uvedenèmu problèmu, kterè je mimo jinè obsaûeno v naöem stejnojmennèm let Ëku, kter je zde k dispozici. Tento dokument vznikl po mnoha diskusìch, konzultacìch, samoz ejmï takè po z sazìch mèho cenzorskèho pera. Michael Voln DobrÈ odpoledne, dovolte mi, abych na vod ocitoval jednoho v»ech ch celkem m lo zn mèho autora science-fiction, kter kdysi napsal: ÑArrakis uëì filosofii noûe ñ u Ìzneö to, co nenì dokonëenè, a ekneö: uû je to dokonëenè, protoûe to konëì zde.ì V tomto celkem univerz lnìm v roku vidìm mimo jinè hezkou analogii s tìm, jak dnes p istupujeme k drogovè problematice. Nikdo se totiû jiû dnes nezab v faktickou spr vnostì represìvnìch opat enì ñ tu jsme jaksi p evzali od p edchozìch generacì ñ, ale pouze jejich praktick m prov dïnìm, p ÌpadnÏ diskusìm nad tìm, jak moc p ÌsnÈ m to kterè opat enì b t. Takov to p Ìstup, podle mèho soudu, nem ûe dlouhodobï p inèst dobrè v sledky a nap Ìklad ve Spojen ch st tech americk ch se jiû nïkterè negativnì d sledky protidrogovè v lky zaëìnajì pomalu projevovat. Pr vï proto, ûe se domnìv me, ûe v nebliûöì dobï by mohl b t americk styl protidrogovè politiky zavleëen i do»eskè republiky, jsme se v Liber lnìm institutu rozhodli, ûe uspo d me toto fûrum. NenÌ to tedy tak, ûe bychom se zde kaûd veëer vöichni sjìûdïli a byli tak jaksi p Ìmou z jmovou skupinou za deregulaci drog, jak by se snad nïkdo mohl domnìvat. DneönÌ takzvan protidrogov v lka nenì plnou novinkou. Kdybychom byli moud- ejöì, mohli bychom se pouëit ze slavnè americkè prohibice, kter nejenomûe nesplnila sv j z kladnì kol, to jest nesnìûila poëet konzument alkoholu, ale p inesla i adu dalöìch negativnìch n sledk, jako byly zcela zbyteënè otravy metanolem, kriminalizace sluön ch lidì a v neposlednì adï dala prohibice vzniknout organizovanèmu zloëinu a jeho napojenì na st tnì apar t, p edevöìm pak policii. MyslÌm si, byù se mohu m lit, ûe stejnou genezi m ûeme oëek vat i v p ÌpadÏ protidrogovè v lky. Jiû dnes jsou kaûd m rokem na drogovè represe vyd v ny ËÌm d l tìm vïtöì rozpoëtovè prost edky a p itom poëet uûivatel drog roste, kles jejich pr mïrn vïk a roste i brutalita policist a drogov ch mafiì. NejsilnÏjöÌm, a dle mèho soudu jedin m opravdu relevantnìm argumentem proti deregulaci drog, kter zde bude dnes, jak p edpokl - d m, zmìnïn vìcekr t, je tvrzenì, ûe jejich konzumenti zatìûì zdravotnì systèm. To je samoz ejmï pln pravda. Na druhè stranï je t eba si uvïdomit, ûe stejn m zp sobem zatïûujì zdravotnì systèm i konzumenti alkoholu, lidè, kte Ì jezdì autem, p Ìliö intenzivnï sportujì, p ejìdajì se, o ku cìch radöi ani nemluvï. Je p ekvapivè, ûe toto v bec nikomu nevadì. Proto se domnìv m, neboù mi to p ijde logickè, ûe mnohem lepöì neû zakazovat lidem sebedestrukci by bylo rekonstruovat zdravotnì systèm. Na dneönì odpoledne jsme pozvali t i lidi, kte Ì majì k drog m odliön p Ìstup, ale spojuje je to, ûe se nebojì ve ejnï kritizovat tu drogovou politiku, kterè byla vëera d na zelen v naöì poslaneckè snïmovnï. JeötÏ neû p ed m slovo dneönìmu prvnìmu mluv- 3

ËÌmu, tak mi dovolte, abych podïkoval lidem, dìky kter m se mohlo toto fûrum v bec uskuteënit, a to zejmèna Danovi äùastnèmu, kter jej celè vymyslel a zorganizoval, a potom p n m Schwarzovi a äevëìkovi, kte Ì jako jedni z m la v znaën ch Ëesk ch liber l ch pou, ûe z debaty o svobodï nelze umïle a ËelovÏ vy azovat urëit tèmata. DÏkuji i v m, ûe jste p iöli i v tomto hezkèm poëasì a douf m, ûe zde dnes budeme svïdky zajìmavè v mïny n zor. Ji Ì Schwarz Neû d m slovo panu Ji Ìmu X. Doleûalovi, tak si v m dovolìm zd vodnit, proë jsme pozvali pr vï Pavla BÈma, Martina Kom rka a Ji Ìho X. Doleûala. ProË jsme nepozvali nïkoho, kdo je zn m sv m odporem v bec k diskusi, zdali deregulovat drogy nebo ne. NÏkoho, kdo na tento problèm m naprosto odliön n zor. Je to proto, ûe ñ slovy pana Ji Ìho Kinkora ñ povaûujeme takov n zor za iracion lnì, protoûe se dot k samotnè podstaty mise Liber lnìho institutu: chr nit a rozvìjet svobodu individua. Ti, kte Ì hovo Ì o pot ebï jeötï tuûöì st tnì regulace, toëì na svobodu jednotlivce. Naöe t i panelisty povaûujeme za reprezentanty dostateënï öirokèho spektra racion lnìch n zor na problèm drog ve spoleënosti. TÌmto dovolte, abych jeötï jednou p ivìtal pana Ji Ìho X. Doleûala, v znamnèho publicistu, autora knihy Marihuana, pana Martina Kom rka, z stupce öèfredaktora MladÈ fronty Dnes a pana dr. BÈma, editele sekretari tu MeziresortnÌ protidrogovè komise, kte Ì v s sezn mì, v po adì, jak byli p edstaveni, se sv mi n zory. DÏkuji za udïlenè slovo a takè za to, ûe jste toto setk nì zorganizovali, protoûe jste si stejnï jako j vïdomi toho, ûe drogy se velmi brzy stanou z minkou pro potlaëov nì nonkonformnìch institucì, jìû jste reprezentanty. P ed eënìk Ìkal, ûe se kaûd veëer nesjìûdì. J ano. Respektive kaûd veëer, kdy na to m m Ëas. ÿìk m to jenom proto, abych nemohl b t pozdïji obvinïn z podjatosti z titulu, ûe jsem s m feù k. Ano, jsem. To nic nemïnì na skuteënosti, ûe mohu uk zat mnohè p Ìklady ze zahraniëì a z osobnì zkuöenosti, ûe protidrogov politika st tu represìvnìho typu je zlo. Jest zhoubou pro spoustu lidì, pro penïûenky jeötï vïtöìho poëtu lidì a ve svè podstatï i pro celou z padnì demokracii. ProË? Protoûe n - r st konzumace psychotropnìch l tek je zcela z konit m d sledkem prohlubujìcìho se odcizenì a jistè atomizace ûitì v naöì spoleënosti.» st populace je p Ìliö citliv na to p ÌöernÈ odcizenì v lidskèm svïtï, aby mohla b t st Ìzliv. DalöÌ Ë st populace, kter nenì dostateënï v konn, aby umïla pracovat u McDonalda, zase nenalèz û dn legitimnì p sobiötï v naöem svïtï. Takûe je pro nï tïûkè b t st ÌzlivÌ cel ûivot. Tato situace se bude zhoröovat. LidÌ, kte Ì berou drogy, bude p ib vat. Bez ohledu na jakèkoli z sahy vl d. Prakticky nem ûe nikdo nic dïlat. Pokud ovöem budou vl dy zemì naöeho okruhu trvat na v lce s drogami, dojdeme d Ìve nebo pozdïji, bohuûel spìöe d Ìve, k v raznèmu omezenì svobody jedince, a to nejen svobody nakl d nì s vlastnìm mozkem. D Ìve nebo pozdïji v lka s drogami povede k omezenì svobody pohybu, svobody öì enì a zìsk v nì informacì a dalöìch dnes zd nlivï z kladnìch svobod. Takûe tolik k souëasnè drogovè politice vl d. Co se t Ëe drog samotn ch, syntetickè a polosyntetickè drogy jsou natolik ËinnÈ a lidè jsou na nï natolik nep ipravenì, ûe se domnìv m, ûe by vl dy mïly mìt cosi jako drogovou a protidrogovou politiku. Ta politika by vöak mïla spoëìvat p edevöìm ve Ëty ech oblastech. PrvnÌ a naprosto baz lnì je legalizace p ÌrodnÌch drog. Konzumace p ÌrodnÌch drog je sluëiteln se ûivotem. Byù ten ûivot samoz ejmï probìh jinak neû ûivot pracovnìka standardnìho koncernu. Za druhè jde o v raznè snìûenì prahu metadonovè substituce pro pacienty z vislè na tvrd ch drog ch. SnÌûenÌ prahu tèto substituce aû do rovnï obvodnìch lèka podobn m mechanismem, jako si dnes sta enky chodì pro tvrdou drogu xxx. Za t etì je to aktivizace policie k vytlaëenì pouliënìho prodeje drog z vïtöiny plochy mïst a vymezenì okrsk, kterè budou k tèto nekalè Ëinnosti vyuûìv ny. A Ëtvrt bod, nejd leûitïjöì, je zaloûenì drogovè v chovy. PodobnÏ jako se na z kladnì ökole nïkdy v p tè t ÌdÏ uëì dïti o existenci AIDS a o existenci dopravnìch nehod, mïly by se zhruba ve stejnèm vïku uëit o tom, jak ûìt ve svïtï, kde jsou a kde budou dostupnè drogy. Martin Kom rek DÏkuji za pozv nì, i kdyû j do tèto spoleënosti troöinku nezapad m ñ myslìm do spoleënosti ostatnìch eënìk, ponïvadû j na rozdìl od nich, pro neû jsou drogy prakticky dennìm chlebem, o drog ch skoro nic nevìm. To, co v m budu Ìkat, m ûe p sobit ploöe, protoûe je to opravdu Ëir ideologie a Ë st toho uû jsme slyöeli. J jsem naprosto p esvïdëen o tom ñ a budu se snaûit doloûit proë ñ, ûe st t nem sebemenöì pr vo omezovat ËlovÏka v tom, co jì, ûe z kon, kter toto zakazuje, prostï nenì korektnì. VÏtöina zastoupen poslanci parlamentu v modernì demokratickè spoleënosti m ûe schv lit jak koli z kon, jak se vëera stalo, ale jak si intuice n m Ìk, ûe nïkterè, vïtöinou schv lenè z kony, nejsou spr vnè, p estoûe jsou schv lenè demokratickou procedurou. Lze si p edstavit z kon komunisticky korektnì, z kon zakazujìcì publikovat nïjakè knihy nebo vöechny knihy. P irozen intuice n m Ìk, ûe takov z kon nenì korektnì, aëkoli ho schv lila vïtöina, aëkoliv byl podeps n prezidentem. Chci Ìci, ûe modernì demokratick spoleënost, kter t eba vyzn v naoko liber lnì principy, m ûe schv lit i z kony, kterè jsou proti nïëemu, nazvïme to intuitivnì ch - p nì svobody, nazvïme to boûìm dem, nazvïme to p Ìrodou ñ jak kdo chce. Do toho bych nechtïl zasahovat. Podle mèho n zoru z kon zakazujìcì lidem nïco jìst pat- Ì k tïmto z kon m, protoûe zasahuje do jejich zcela priv tnì sfèry ñ omezuje jejich osobnì svobodu, manipuluje s jejich ûivotem. J m ûu b t hlasatelem toho, ûe drogy jsou straönè svinstvo, ale to je myölenka, kterou nemohu chtìt pov öit na z kon. StejnÏ tak m ûu b t hlasatelem toho, ûe monogamie v manûelstvì je ökodliv. Najdu si proto straölivou spoustu d kaz ve zniëen ch ûivotech spousty lidì okolo, ale zase to nemohu chtìt povyöovat na z kon. Je to klasick p Ìklad situace, kdy v le vïtöiny jest zv lì ñ lidem je vnucov no z konem nïco, co z konem vnucov no b t nesmì, je p ekroëena hranice, kterou demokratiëtì z konod rci, pokud jsou demokratick mi z konod rci, p ekroëit nesmì. PodobnÏ jak zmiúoval pan kolega na vod, p em ölìm o tom a musìm se vyrovn vat s touto vïcì. Vûdyù na tom, ûe je nutno bojovat proti drog m, se shodnou naprosto vöichni. Jde jenom o mìru. NÏkte Ì by povolili mïkkè drogy, jako t eba kolega Doleûal, a nahrazovali by tvrdè drogy metadonem, druzì (jako mnozì lidovci) zakazujì vöechny drogy a chtïjì za to zavìrat. A kdyû j do- 4 5

ch zìm k tomu, ûe p ece nenì sebemenöì d vod jakèkoliv drogy zakazovat, protoûe je priv tnì vïc, jestli j si chci, protoûe rizika zn m, svè zdravì zniëit, jestli chci, eknïme tu karièru u koncernu, o kterè mluvil kolega, vymïnit za riskantnïjöì karièru, moûn p ÌjemnÏjöÌ a pro mne p ÌnosnÏjöÌ karièru poûivaëe drog a chci zamïnit nïjakou jistotu za barevnè obrazy, je to moje vïc. Kdyû o tomto p em ölìm ñ a ideologicky a logicky mi to naprosto sedì ñ, tak si p ipad m jako bl zen, protoûe to vypad, jako by se o tom nemïlo ani mluvit. Moûn od 1. ledna je to takè zak z no. J nevìm. Z logickèho hlediska mï nic nep esvïdëuje o tom, ûe z podstaty ËlovÏka, z podstaty svïta vypl v nïjak z kaz drog. ée si takov z kaz smìme uloûit. J si m ûu uloûit takov Ñtrestì, protoûe m m dïti, m m je r d, chci se o nï starat a ob v m se, ûe kdybych se stal p Ìliö z visl na drog ch, tak bych to nedok zal. To je plnï stejnè, jako kdyû obïtuji nïco pro nïco jinèho ve svèm soukromèm ûivotï. Je to rozhodnutì, do kterèho mi nem û dn st t absolutnï co mluvit. Pt m se, odkud v bec tahle protidrogov politika mohla vzniknout? Nejsem, narozdìl od naöich politik, p Ìznivcem konspiraënìho vidïnì svïta, ale dovedu si p edstavit, ûe nïkde v Pentagonu existuje studie ze öedes t ch let, kdy se boj proti drog m p itvrdil, kter Ìk, ûe drogy ñ a Ji Ì na to nar ûel ñ, jsou schopnè zniëit civilizaci zaloûenou na v konu a eknïme na kariè e, na angaûov nì se ve svè pr ci, na tom, ûe vyd me svou energii ve prospïch nïjakè spoleënosti. NemyslÌm teô spoleënosti ve smyslu society, ale company, tj. ûe budeme souë stì nïjakèho koncernu. NevÌm. Moûn je to nïjak setrvaënost, ale z dlouhodobèho hlediska se nemohu zbavit dojmu, ûe û dn z kaz tento problèm nevy eöì. LidÈ jsou konfrontov ni ve svèm ûivotï s nejr znïjöìmi extatick mi skuteënostmi, aù uû je to n boûenstvì, st tem povolenè drogy (jako je alkohol), je to koneckonc i l ska a takè drogy jsou jakousi extatickou zkuöenostì, kterou jedinec m ûe a nemusì proûìt. NenÌ to prostï û dn speci lnì p Ìpad. Ti, kdo tuto problematiku znajì a sedì tu, mi budou oponovat tìm, ûe opravdu je tady x tisìc zma en ch ûivot. Lze se podìvat na filmy, kde vidìme straölivè p Ìpady narkoman. Ale zase platì n sledujìcì: Kdyby se nïkdo natolik zab val poûivaëi uzenèho b Ëku a nat - Ëel jejich straölivè konce v nemocnicìch a po d to pouötïl do televizì a do ökolö (Mimochodem moje b val ûena je uëitelka. Protidrogov v chova uû existuje a je naprosto straön.) To se do n s tyto obrazy hustì od poë tku, ale mènï se uû hustì obrazy takov ch pomïrnï öùastn ch narkoman jako Timothy Leary nebo Beatles, Rolling Stones nebo Nick Cave. JistÏ jich bude mnohem vìce. I j jsem novin a vìm, ûe mèdia k tomu p ispìvajì. Vytv Ìme si tady jakousi hydru, kter ve skuteënosti û dnou hydrou nenì. ProstÏ drogy jsou potraviny, asi by mïly b t nïjak m zp sobem zdanïnè, aby i st t z toho nïco mïl, jako dnes m z cigaret a z alkoholu. Mohly by b t zdanïny t eba i vìce. Kdyby byl jejich prodej naprosto leg lnì, coû si dovedu p edstavit, tak by asi v tïch koncernech fungovala nïjak spoleëensk cenzura, jako funguje v Americe, co se t Ëe nïjakèho ohmat v nì nebo nad v nì si do Ëernoch. Ta by oddïlila ty lidi, kte Ì chtïjì karièru, od tïch, kte Ì chtïjì proûìt ûivot v om menì. Nic by se nestalo. Moûn by mìrnï klesla v konnost nïkter ch ekonomik, coû se net k tè ËeskÈ, tam uû snad ani nic takovèho p ijìt nem ûe. J myslìm, ûe z logickèho hlediska je tento n zor nevyvratiteln. PevnÏ douf m, ûe aû budu hodnï star, doûiji se dokonce toho, ûe jej uzn za sv j i vïtöina obyvatelstva vyspïlèho svïta. Michael Voln Kdyby se po legalizaci drogy objevily v n rodnìm ËetnictvÌ, tak v m n rodnì produkt dokonce jeötï vzroste. Svat pravda. PokusÌm se v pïti, maxim lnï deseti minut ch obs hnout kus tèmatu, kterè se jmenuje Ñdrogyì, moûn Ñprotidrogov politikaì, a takè se samoz ejmï zmìnìm o tom, co st t m nebo nem dïlat proto, aby drogy byly nebo nebyly. ÑDrogy jsou st ednìm planet rnìm problèmem konce tisìciletì, kter p esahuje geografickè hranice jednotliv ch st t, geopolitick uskupenì region i svïtadìl.ì PrvnÌ naöe protidrogov koncepce z roku 1993 pouûìv p esnï tuto formulaci. Ta poslednì, kter byla schv lena asi p ed dvïma mïsìci, Ìk : ÑDrogy jsou z vaûn m spole- Ëensk m problèmem na konci naöeho tisìciletì.ì Co byste ekli tomuto? ÑDrogy jsou archetyp lnìm obrazem strachu v n s z nïëeho novèho, z nïëeho, co nezn me, nad ËÌm a pomocì Ëeho ztr cìme kontrolu nad sebou sam mi.ì Co tomu Ìk te? ÑArchetyp lnì obraz strachu v n s z nïëeho novèhoì nebo ÑDroga je pro mnï vöìm, s nì vst - v m, usìn m, spìmì ñ a nïkdo by moûn dokonce ekl ñ ÑsouloûÌmì. Drogy asi jsou skuteënï mezin rodnì problèm a ukazuje se, ûe skuteënï p esahujì hranice jednotliv ch st t, geografick ch uskupenì a svïtadìl. Drogy jsou, myslìm, typick m p Ìkladem problèmu, kter je straönï obtìûnè eöit v kontextu jednoho st tu nebo dokonce st teëku uprost ed jednoho pomïrnï malèho, i kdyû t eba vyspïlèho svïtadìlu. Ukazuje se, ûe kdybychom se pokusili analyzovat vztah droga-st t, jeden konkrètnì st t, tak se vûdy dopustìme zcela fat lnìho zjednoduöenì, kterè asi nikdy nepovede k nïjakèmu smysluplnèmu z vïru, na jehoû konci by mohl b t pl n, jak se s drogou vypo dat. ProstÏ proto, ûe drogy jsou mezin rodnìm problèmem. J se p esto pokusìm takovè zjednoduöenì udïlat a dopouötìm se jej vïdomï. Tak mi to odpusùte. PoloûÌm si nïkolik takov ch rètorick ch ot zek, co se vlastnï oëek v od st tu, co bude dïlat proti drog m, co oëek v lid, co oëek vajì staröì obëanè v d chodovèm vïku, co oëek v dospìvajìcì ml deû, co oëek vajì matky jeden cti-, dvan cti-, pop ÌpadÏ patn ctilet ch teenager. Napad mï druh ot zka. Nikoliv co se oëek - v, ale co fakticky m ûe st t udïlat? To je nïco plnï jinèho. S tou ot zkou souvisì jin. M ûe st t vy eöit drogov problèm? J odpovìm: ano. Do jistè mìry ano, za p edpokladu t Ì faktor. Za prvè: v p ÌpadÏ, a dovolìm si toto tvrzenì, ûe se jedn o chudou rozvojovou zemi s nikoli prosperujìcì ekonomikou. Za druhè: za p edpokladu velmi tuhèho, ekl bych aû totalitnìho policejnìho reûimu. Za t etì: za p edpokladu, ûe existuje jin chlèb a jinè hry. Jin mi slovy, ûe existuje jin leg lnì droga. Za tïchto p edpoklad lze asi s spïchem oëek vat, ûe st t m ûe vy eöit tzv. drogov problèm. Pakliûe jeden z tïch p edpoklad nenì splnïn, nap Ìklad nejedn -li se o velmi chudou rozvojovou zemi, pop ÌpadÏ nejedn -li se o totalitnì zemi, totalitnì st t s p Ìsn m policejnìm reûimem, pop ÌpadÏ pakliûe nejsou k dispozici jinè leg lnì poûivatiny, nebo pop ÌpadÏ techniky a metody, kterè dovolì vstoupit do jinèho stavu, neû 6 7

kter obvykle naz v me norm lnì ñ m ûeme jej naz vat zmïnïn m stavem vïdomì, tvrdìm, ûe nenì moûnè vy eöit drogov problèm. Protoûe»esk republika samoz ejmï nesplúuje p inejmenöìm dva, ekl bych i vöechny t i z tïch zmìnïn ch p edpoklad, tak si dovolìm tvrdit, a moûn to bude znìt p Ìliö pesimisticky, ûe n ö st t nem ûe vy eöit drogov problèm. Pouze jej m ûe dostat pod jakousi kontrolu. DalöÌ ot zka pro mnï znì, co m ûe uëinit»esk republika na protidrogovèm poli. MyslÌm si, ûe existuje jist shoda mezi hodnï liber lnìmi ideologiemi a p Ìstupy a mezi tïmi, kterè minimalizujì roli st tu ve vöech moûn ch oblastech kon nì lidskèho, taktèû protidrogovèho, a mezi tïmi ideologiemi, kterè naopak podporujì siln st t, kter se rozhoduje za obëana, st t, kter vì nejlèpe, co je pro obëana dobrè. Ta shoda je v tom, ûe st t m povinnost chr nit obëana p ed tìm, co nïkdo ozna- Ëuje jako zhoubnè vlivy, nïkdo jako negativnì vlivy a nïkdo jin jako nabìdku alespoú tïch neleg lnìch drog. J zacituji z dnes platnè koncepce resp. programu protidrogovè politiky, kter Ìk, ûe Ñ st ednìm motivem protidrogovè politiky vl dy»r je ochrana obëana p ed negativnìm vlivem drogì, zatìmco liber lnïjöì p Ìstupy budou Ìkat, ûe d leûitïjöì je Ñpodpora obëanova individu lnìho rozhodnutì pro ûivot bez drogì. Jin mi slovy jde o p ijetì takov ch strategiì, kterè zabr nì a znemoûnì, aby v bec nïkdo drogu bral nebo aby ji aspoú poûìval viditelnï, aby to mohlo b t ve ejnï komentov no. MyslÌm si (a s m sebe za azuji do takovè kategorie liber lnïji sm ölejìcìch lidì, kdy pro mne platì urëitè meze role st tu), ûe st t je tuze öpatn m vlastnìkem, tuze öpatn m spr vcem ve ejn ch statk, ûe st t öpatnï p erozdïluje finanënì prost edky a jinè statky a ûe tam, kde je moûnè p erozdïlov nì p edejìt, tak tam je naöì povinnostì to udïlat. Na druhè stranï jsem si vïdom vöech n nos tïch r zn ch podob a r zn ch tv Ì protidrogovè politiky nebo p Ìstup k drog m. NÏkterÈ z tïch podob mohou b t definov ny m mi vodnìmi tezemi, viz obraz naöeho strachuö Samoz ejmï jsem si vïdom, ûe je obtìûnè p ijmout tezi, ûe s drogami se ned dïlat nic a asi by bylo öpatnè, kdybych nïco takovèho ekl. To, o Ëem j jsem p esvïdëen, je, ûe st t bez ohledu na to, co tady bylo eëeno o moûn ch zcela z sadnï odliön ch p Ìstupech k eöenì drogovèho problèmu, nap. o eöenì drogovè kriminality tìm, ûe zlegalizujeme drogy, musì hr t jistou lohu, a ûe drogy zlegalizovat nelze. A ûe pravdïpodobnï i kdyby to bylo moûnè, tak by to nep ineslo z mnoha d vod oëek van efekt. Jeden z tïch d vod je, ûe vlastnï celou adu drog leg lnìch alespoú v»ech ch m me. MyslÌm si, ûe m ûeme dohlèdnout na konec Ëi zaë tek tè cesty, kterou vlastnï leg lnì drogy p in öejì. Uû ten pouh a zjednoduöen fakt srovn nì nap. poëtu mrtì zp sobenèho leg lnìmi Ëi neleg lnìmi drogami v»eskè republice: Za rok 1996 je to 26 p edëasn ch mrtì na n sledky uûìv - nì toluenu, heroinu, pervitinu, nïkolik tisìc na n sledky konzumace dlouhodobè Ëi kr tkodobè s n sledn mi t eba dopravnìmi nehodami, nïkolik tisìc mrtì na n sledky uûìv nì alkoholu, 26 tisìc na n sledky dlouhodobèho kou enì. Leg lnì drogy tady p in öejì samoz ejmï cosi, co ñ mï eno z pohledu st tu, st tnì pokladny a samoz ejmï da- ÚovÈho poplatnìka ñ, stojì spousty penïz. Jedn se ale st le pouze o öpiëku ledovce, protoûe to jsou ti, kte Ì zem ou, a nepoëìt me ty, kte Ì jsou nemocnì, kte Ì se lè- ËÌ, kter m se operujì karcinomy, aù uû se jedn o prezidenty, nebo o naöe romskè spoluobëany. Na tom v podstatï nez leûì. J s m nejsem p esvïdëen, ûe by legalizace drog eöila tento problèm, nehledï na to, ûe jsem p esvïdëen o tom, ûe z mezin rodnìho aspektu toho problèmu by to bylo nutnè legalizaci udïlat nejenom v celè EvropÏ, ale pravdïpodobnï na celèm svïtï. MyslÌm si, ûe existuje eöenì, kterè m ûeme pozorovat v nejr znïjöìch protidrogov ch p Ìstupech v ostatnìch evropsk ch zemìch. T eba jak to vypadalo v roce 1997. Zcela jednoznaënï uvidìme, ûe i zemï, kterè byly doned vna velice represivnì jako nap. Lucembursko, Belgie, Francie, dnes odstupujì a odkl nïjì se od pro-represivnï orientovanèho p Ìstupu ke konzument m a uûivatel m. Naopak i hodnï liber lnì zemï, jak mi jsou nap. Holandsko nebo äv carsko, dnes ÌkajÌ, ûe proti distributor m, v robc m, obchodnìk m, paöer k m se musì postupovat tvrdïji, neû je tomu v souëasnè dobï. Takûe se vytv ejì takovè n ûky. HodnÏ tvrd p Ìstup proti obchodu a distribuci ñ a mïkk nebo liber lnì a spìöe pragmatick a racion lnì p Ìstup v Ëi konzument m. Evropa v souëasnè dobï Ìk : ÑKriminalizovat a trestat uûìv nì drog je nesmysl.ì Moûn ûe Evropa, i kdyû nezast v tak liber lnì koncepty, o kter ch tady mluvil Martin Kom rek p ed chvìlì, si asi uvïdomuje, ûe jin p Ìstup nep inese pat iën efekt a ûe je vlastnï hroznï pokryteckè Ìci, ûe ty drogy ne, ale ten vep ov b Ëek ano. On totiû ten vep ov b Ëek, abych nav zal na mèho p ed eënìka, pokud p ivodì ûluënìkovou koliku, p iv dì ËlovÏka do moûn daleko vïtöìch bolestì, neû do jak ch jej m ûe p ivèst abstinenënì stav nebo abstinenënì p Ìznaky p i z vislosti na heroinu. Samoz ejmï kvituji se zklam nìm vëerejöì rozhodnutì poslaneckè snïmovny. Navzdory tomu, ûe jsem p vodnï o z konï nechtïl mluvit, zmìnìm se o nïm. Jsem p esvïdëen, ûe je to p esnï cesta opaën m smïrem, neû kter m se vyd v Evropa, a ûe toho budeme pravdïpodobnï ho ce litovat. A nejen litovat, ale bude n s to st t spoustu penïz. Bude n s to st t spoustu penïz proto, ûe samoz ejmï je to pokus jak zìskat kontrolu nad rozsahem drogovè scèny. Ale p vodnì p Ìstup, kde vedle tvrdè represe v Ëi distributor m a dealer m musì existovat i r znè zp soby podpory obëana pro ûivot bez drog, tedy, to co jsem zmìnil jako st ednì motiv platnè protidrogovè politiky tohoto st tu, se vlastnï vëerejöìm rozhodnutìm do jistè mìry mïnì. Asi bych mïl dodat, ûe takè obëan m musì b t poskytnuta nikoliv jenom ochrana p ed nabìdkou neleg lnìch drog a poznatky k tomu, aby se rozhodl drog m Ìci to sladkè ne, ale takè to, aby v p ÌpadÏ pot eby mïli k dispozici poradenskou a lèëebnou pomoc. O drog ch platì, ûe se nemusì nebo dokonce nem ûe jednat o standardnì pomoc tak, jak ji zn me z ostatnìch oblastì zdravotnì pèëe. MusÌ se jednat o pomïrnï zvl ötnì pomoc, velmi Ëasto anonymnì pomoc, velmi Ëasto tzv. nìzkoprahovou pomoc, kter je vlastnï nabìzena a vytv ena na z kladï d vïry, kter se vytv Ì mezi d vï ujìcìm uûivatelem a konzumentem drog a zdravotnìm nebo soci lnìm za ÌzenÌm. NepochybnÏ v tèto t etì oblasti vëera schv len z kon p inese nejvìce nechtïn ch, negativnìch d sledk. Bohuûel se to dozvìme aû s odstupem Ëasu, s odstupem let, a pravdïpodobnï bohuûel v okamûiku, kdy se to dozvìme, budeme pouze a jenom plakat nad sp - chan m Ëinem a obtìûnï se budeme vracet na zaë tek ke vëerejöìmu dni, kdy jsme mohli daleko rozumnïji rozhodnout a Ìci ne. Protoûe vìm, ûe v s zas tak nezajìm obsah platnè protidrogovè strategie, ûe spìöe asi Ëek te na diskusi, nebudu uû d l zdrûovat a uzav u tìm, ûe siln st t je ve vztahu k souëasnèmu mezin rodnìmu v voji drogovè scèny pro»eskou republiku zcela nepochybnï imperativem v oblasti dealerstvì, distribuce a v roby drog. A naopak ñ siln st t by nemïl b t na stranï preventivnï lè- 8 9

ËebnÈ, protoûe tam se jedn o individu lnì rozhodov nì obëan. Tam se to p ece vìce t k rodiny neû mocnèho a silnèho st tu, kter p ich zì a rozhoduje se za n s. Takûe nechci Ìci slab st t, ale st t, kter na sebe nep ebìr odpovïdnost za rozhodnutì obëana a odpovïdnost ñ a to prim rnì odpovïdnost ñ rodiny. Ji Ì Schwarz DÏkuji panu BÈmovi a dovolìm si p ejìt k diskusi. LubomÌr Sedl k Pane BÈme, tady je jeden v ûn problèm. Vy jste ekl velkou adu zajìmav ch vïcì a ne poprvè, ale proboha, co znamen ta formulace, ûe»esk republika jde proti EvropÏ v dobï, kdy zrovna ve VaröavÏ byla koncem dubna velik akce po dan Bruselem a kde reprezentantka EvropskÈ unie kategoricky ekla: ÑP novè a d my, vy se nedostanete do EvropskÈ unie, jestliûe okamûitï nep itvrdìte legislativu a jestliûe neudïl te z sadnì zmïny na kontrole hranic.ì Tady to m te nap Ìklad ve Financial Times z 1. kvïtna, takûe nevìm, z Ëeho jste vych zel. MÏl jste moûn na mysli, ûe se prostï citlivïji p istupuje k nïkter m tïm kriminalizaënìm aspekt m a ûe se vìce db na v chovu a tak d le. Mimochodem v b eznu byl velik Ël nek p es celou stranu, ûe v EvropskÈ unii nebude û dn liberalizace drog, takûe n s tam nechtïjì, jestli v tom nïco neudïl me. A nynì jestli jeötï m ûu k panu prezidentovi Liber lnìho institutu. J vìm, ûe u v s poûìv velikè cty Freedom House, Wall Street ËÌslo 180, New York. Freedom House se nynì kategoricky postavil proti drog m a m m p ed sebou velkou publikaci (120 stran), kde tvrdï prosazuje tok proti drog m. M m jeötï adu dalöìch p ipomìnek, ale bylo by nesluönè. S oblibou si vyslechnu intelektu lnï-anarchistickè n zory pana Kinkora. DÏkuji, nejd Ìve k panu Doleûalovi. V ö n zor, ûe represivnì drogov politika st - tu je zlo ñ teô jsem moûn öpatnï pochopil ten argument ñ proto, ûe lidè chtïjì b t st ÌzlivÌ a chtïjì uniknout odcizenì. ÿìkal jste to? Jestli jste to ne Ìkal, tak se omlouv m. NechtÏjÌ. NechtÏjÌ b t st ÌzlivÌ. Takûe zopakuji vaöi tezi. Vaöe teze je, ûe represivnì protidrogov politika st tu je zlo, protoûe lidè nechtïjì b t st ÌzlivÌ. To nenì p ÌËina. NenÌ. Tak jakou tedy d v te p ÌËinu? ProË je to tedy zlo? Protoûe zvyöuje vöechny p edstavitelnè problèmy s drogami a celou adu nov ch dokonce vytv Ì. Aha. Tak ani s touto tezì nesouhlasìm. To nenì jenom vaöe teze, to je teze i pana BÈma. Ten takè p istupuje k problèmu st tu, k ot zce st t a drogy nikoli ve smyslu, co to je st t, co to jsou individu lnì pr va, jak m b t vztah st tu a ËlovÏka, co by mïl st t dïlat. N brû v ö p Ìstup je, co by st t mïl nebo nemïl dïlat z hlediska toho, zda se mu poda Ì vy eöit problèm uûìv nì drog. Pro pana Doleûala to nenì problèm, pro pana Doleûala je to prostï tak. LidÈ chtïjì ûìt, a co jim st t do toho m co Ìkat. Vy jste to zjednoduöil. V Ëem jsem to zjednoduöil? StraönÏ jste to zjednoduöil. Toto j jsem ne ekl. Ani tento ideov postoj nezast v m. J jsem si skuteënï peëlivï poznamen val to, co jste Ìkal. AlespoÚ v z vïru jste vïtöinu sv ch myölenek vïnoval tomu, ûe si nemyslìte, ûe legalizace by byla spr vn a ûe byste byl pro odchod st tu z oblasti drog, protoûe to nevy eöì problèm. Nedok ûi v s p esnï citovat, ale snaûìm se parafr zovat, a to myslìm dïl m velmi spravedlivï. Toto nenì pravdiv teze. To je öpatn teze. Jedin m d vodem, proë by st t mïl odejìt z oblasti drog, proë by nemïl zasahovat do uûìv nì drog, je, ûe tìm poruöuje svobodu ËlovÏka, jeho pr vo na svobodu a na ûivot. To je jedin argument, û dn jin nenì. Takûe Ìkat nebo zkoumat, zda z sah st tu vyvol v daleko vìce kriminality, zvyöuje ceny drog a tak d le, to jsou vöechno nepodstatnè vedlejöì aspekty nïkde pod Ëarou, kterè ukazujì lidem, kte Ì ÌkajÌ Ñano, toto je cìlem protidrogovè politiky: snìûit tohle, snìûit tamtoöì, ûe tohoto cìle protidrogov politika nem ûe dos hnout, spìöe se mu vzdaluje. Ano, je pravda, ûe tìmto se tento problèm neodstranì. Ale to nenì podstata racion lnì opozice v Ëi st tnìmu z sahu. Podstata toho problèmu je, ûe st t v bec zasahuje, ûe tak poruöuje individu lnì pr va. Aù se tìm nïjak na drogy navazujìcì problèm eöì nebo ne eöì, a lidè uûìvajì drogy nebo neuûìvajì drogy, to v bec nem nic spoleënèho s ot zkou, proë st t m nebo nem zasahovat do tè Ëi onè oblasti. J v m pak odpovìm abyste vidïl, v Ëem jste to teô zjednoduöil. 10 11

K panu Doleûalovi m m jednu konkrètnì ot zku. MnÏ se zd, ûe implicitnï ve vaöem vystoupenì je teze, ûe branì drog je mor lnì, spr vnè. Jestli je toto vaöe teze, tak j Ìk m, ûe to je teze öpatn, chybn, iracion lnì. BranÌ drog je nemor lnì, iracion lnì akt. A z sah st tu do tèto oblasti je takè iracion lnì. A z Ëeho soudìte, ûe branì drog je nemor lnì? Protoûe je proti lidskèmu ûivotu. TÌm, ûe ûijete, tìm, ûe existujete, ûe se okamûitï nezabijete, tak jste p ijal svou existenci jako fakt. TÌm, ûe berete intenzivnï drogu, proti eëìte tomuto svèmu rozhodnutì. Jste v rozporu. Proto je branì drog iracion lnì a nemor lnì. Standardem mor lky, nejvyööì hodnotou, z nìû jsou vöechny ostatnì odvozeny, je vlastnì ûivot ñ existence. BranÌ drog odv dì, odtrhuje ËlovÏka od reality. Ni- ËÌ jeho vïdomì. kolem vïdomì je samoz ejmï b t v kontaktu s realitou, coû je klì- Ëov podmìnka p eûitì. UûÌv nì drog zabraúuje, poruöuje schopnost ËlovÏka, schopnost jeho vïdomì b t v kontaktu s realitou. TÌm p dem je ËlovÏk branìm drog proti svèmu ûivotu, protoûe poruöuje schopnost svèho vïdomì b t v kontaktu s realitou. BranÌ drog je nemor lnì. Pane Kinkore, dovolte mi eënickou ot zku. A co veverky? Veverky jsou podle vaöì teze zcela nemor lnì, protoûe se sjìûdïjì somou. Soma je b jn droga ñ jinak muchom rka Ëerven. PodobnÏ slim ci jsou zcela nemor lnì, protoûe uûìrajì konopì. ProsÌm v s, konzumace psychoaktivnìch l tek je zaznamenateln u ady savc atd. To o Ëem mluvìme, nem p ece v bec mor lnì rozmïr. Mor lnì rozmïr dïl te vy tìm, ûe tuto vïc posuzujete z hlediska svèho vlastnìho hodnotovèho systèmu. J se plnï podepìöu pod vaöe prohl öenì: ÑPro mne je branì drog nemor lnì. Proto je neberu.ì BuÔte tak laskav a zkuste pob t v tomto svïtï takov m stylem, abyste se nauëil akceptovat moje prohl öenì: ÑPro mne je branì drog mor lnì, protoûe mi pom h nekr st a nelhat.ì To za prvè. Kaûd to m me jinak, a tvrdit, ûe branì drog je nemor lnì, je opravdu zcela nep ijatelnè. A teô druh vïc. Vy jste Ìkal, ûe branì drog znemoûúuje kontakt s realitou. ProsÌm v s, j straönï tïûko nesu, jak je dnes v mûdï hovo it o vïcech, kterè ËlovÏk nezn. VezmÏte si vïtöì d vku LSD nebo si zaku te kvalitnì THC a pak se tomuto svèmu v roku s m vysmïjete. J bych si dovolil nejd Ìve zareagovat na pana Sedl ka. NevÌm, pane Sedl ku, o jakèm jedn nì ve VaröavÏ jste mluvil. Moûn jste mluvil o tom, kterèho j jsem se z - Ëastnil. Ve VaröavÏ probïhlo asi p ed t emi t dny jedn nì, kterè po dala Evropsk unie na tèma drogy. Mohu v m Ìci, ûe n zory, kterè jsem zde prezentoval, jsou totoûnè s n zory, kterè tam byly prezentov ny sty p edstavitel EvropskÈ unie. TotoûnÈ. Kdybyste nevï il, d m v m k dispozici k nahlèdnutì zpr vu o hodnocenì drogovèho problèmu v EvropskÈ unii. Samoz ejmï si v ûìm pr ce novin a vìm, ûe Li- dovè noviny skuteënï p ed p r t dny napsaly nïco o tom, jak OSN hrozì»eskè republice mezin rodnìm soudem v Haagu. Mohu Ìci, ûe to nenì pravda. OSN nehrozì»eskè republice û dn m mezin rodnìm soudem. Byla to neöùastnï, ekl bych aû velmi nepravdivï interpretovan jedna univerz lnì vïtiëka, kter je dovïtkem za kaûdou mezin rodnì dohodou. Tam je totiû naps no: Kdyû nebudete dodrûovat tyto dohody, tak jsou moûnè tyto sankce: a, b, c, d, eö f nebo w aû z. PoslednÌ moûnou sankcì je mezin rodnì soud v Haagu. Ale o tom, ûe by»esk republika nedodrûovala nïjakè konvence, natoûpak ûe by jì nïkdo nïëìm hrozil, to je skuteënï nepravdivè. Tak to prostï nenì. K panu Kinkorovi. NesouhlasÌm s v mi obïma. NesouhlasÌm s tìm, ûe branì drog je nemor lnì. J se p izn m a nestydìm se za to, ûe se obëas napiju alkoholu. Nap Ìklad vëera jsem si dal dvï deci suchèho ËervenÈho vìna. Douf m, ûe zde nebudeme polemizovat o tom, ûe ËervenÈ vìno je droga. ProË? Protoûe ovlivúuje n ö mozek, protoûe do jistè mìry ovlivúuje n ö kontakt s realitou, protoûe do jistè mìry niëì naöe zdravì. J to vìm. P esto jsem si je dal. Nepovaûuji s m sebe za amor lnìho ËlovÏka, ûe jsem to vëera udïlal. JeötÏ v m eknu jednu vïc. Jsem tomu straönï r d, protoûe moûn dìky tomu, ûe jsem si vëera uûil s Ëerven m vìnem, zde dnes mohu sedït a mohu s v mi diskutovat. Jinak bych se t eba z toho dneönìho dne zbl znil. Po stovk ch r zn ch telefon t a dotazech novin, co si myslìm o vëera schv lenèm z konï v Parlamentu. Z roveú nesouhlasìm s tìm, co ekl pan Doleûal, ûe uûìv nì drog nem mor lnì rozmïr. J jsem p esvïdëen, ûe m mor lnì rozmïr. Protoûe p ece drogy se uûìvajì odprad vna, byly souë stì ritu lnìch ob ad, iniciaënìch ob ad. Byly a jsou souë stì n boûenstvì. N boûenstvì, na rozdìl od st tu, je institucì, kter vytv Ì mor lnì rozmïr spoleënosti. Jsem p esvïdëen, ûe i dnes drogy majì v adï kultur tohoto svïta sv j mor lnì rozmïr, ûe jej mïly a pravdïpodobnï budou mìt. Souhlasil bych, kdybyste chtïl Ìci, ûe br t drogy mimo r mec nïëeho, co je naz v no mor lkou, je nemor lnì. Mimo tento kontext je to jinak, protoûe uûitì drogy ñ to nenì jenom droga a jedinec, kter tu drogu uûije ñ jedn se takè o kontext, ve kterèm se droga uûije; tìm kontextem m ûe b t koneckonc i anestezie ñ celkov anestezie p i operaci slepèho st eva, vûdyù tam se uûìv droga. O tom, ûe drogy ovlivúujì kontakt s realitou, pop ÌpadÏ ûe niëì ûivotö Ot zka zase znì, jak p jdeme daleko, vûdyù i ten b Ëek niëì ûivot. Mohu v m zcela p ekvapivï pro v s Ìci, ûe nïkterè drogy nejenomûe neovlivúujì kontakt s realitou v tom negativnìm slova smyslu, ale naopak podporujì kontakt s realitou. Jsou drogy, kterè skuteënï umoûúujì b t v realitï. D kazem toho je uûitì nïkter ch l tek v medicìnï, v lèka stvì, v psychiatrii. L tek, kterè jsou za norm lnìch okolnostì drogou. Ale umoûúujì p ivèst ËlovÏka na zem a b t v kontaktu s realitou. LubomÌr Sedl k Pane Kom rku, vy mi potvrdìte, co ve svïtovè ûurnalistice znamen Financial Times. Je to öpiëka. Na tè konferenci byl p Ìtomen n ö spoleën kolega Christopher Bobick. Ten tvrdì, ûe madam Lenhartov, p edstavitelka EvropskÈ unie, opakovanï zd razúovala z sadnì postoj EvropskÈ unie. Je pot eba, aby v chodoevropskè zemï vytvo ily instituce, kterè to budou realizovat a aby vy eöily situaci na hranicìch a tak d le. 12 13

J cìtìm pot ebu zareagovat, protoûe na tom jedn nì jsem byl. Ta panì Lenhartov nenì p edstavitelkou Evropskou unie, n brû je administr torkou, ednicì v Bruselu, kter schvaluje program PHARE pro zemï st ednì a v chodnì Evropy. P esnï na tomto jedn nì jsem byl. J v m Ìk m, ûe tato panì nesdïlila ani jedinou vïtu v tom duchu, kter jste Ëetl, ve vztahu ke konzument m drog. ÿekl jsem, ûe Evropsk unie je v souëasnè dobï n ûkami. Ty n ûky znamenajì p itvrdit ve vztahu k dealer m, distributor m, v robc m, ale nekriminalizovat a netrestat uûivatele drog. VËerejöÌ z - kon implikuje velkou pravdïpodobnost trest nì konzument drog. V tomto smyslu jdeme proti EvropskÈ unii. S panem Bobick m jsem osobnï mluvil. Pan Bobick mimochodem p iöel na z vïr druhèho dne dvoudennìho jedn nì ñ pro vaöi informaci. Pane Doleûale, nem ûeme srovn vat ËlovÏka a veverky nebo slim ky.»lovïk se od zvì at liöì tìm, ûe je volnì bytostì. To znamen, ûe cokoliv ËlovÏk udïl, kromï mimovolnìch akcì, je p edmïtem mor lky. Cokoliv ËlovÏk udïl, je z leûitostì spadajìcì do filosofickè oblasti jmènem mor lka, kter Ìk, co by ËlovÏk mïl dïlat, protoûe na rozdìl od zvì at se musì rozhodovat, volit. ZvÌ ata nejsou volnì bytosti. Tam jste spr vnï Ìkal, ûe se mor lka v bec neaplikuje. V jejich p ÌpadÏ je to absurdnì. Zareaguji na pana BÈma. Sklenka vìna nebo to, co jste Ìkal, pane Doleûale, ûe si vezmete nïjakou kvalitnì drogu a ûe v s to neodpout v od reality. Samoz ejmï jsem nemyslel, ûe kaûdè uûitì drogy je nemor lnì. Pokud v r mci branì drog existujì rozliöitelnè mìry, tak jako p i poûìv nì alkoholu, musìme odliöit dvï situace. To znamen alkoholismus vs. poûitì alkoholu typu sklenky vìna. Samoz ejmï, kdyû mluvìm o drog ch, mluvìm o kategorii, kter je v oblasti uûìv nì alkoholu ekvivalentnì alkoholismu. Ne poûìv nì alkoholu. J nekou Ìm, ale kdyû si d m jednu cigaretu, je to v pohodï. Hlasy z plèna Ale niëìte si tìm to vaöe zdravì, v ö ûivot. MyslÌm, ûe ne jednou cigaretou. Pokud ta mìra p es hne takovou roveú, kde se st v te z visl m, tam uû to skuteënï je problèmem. Hovo Ìme-li o alkoholu, pak tento problèm naz v me alkoholismem. UûÌv nì toho, Ëemu Ìk me drogy, nad tuto mez se st v drogovou z vislostì. Pane Kinkore, jste si vïdom toho, ûe cel ada takzvan ch ileg lnìch drog v bec z vislost nevytv Ì? Pokud nevytv Ì, v po dku. Pokud tyto drogyö J jsem laik. J ch pu pojem droga jako pojem pro oznaëenì nïjakè substance, p i jejìmû uûìv nì si ËlovÏk vytv Ì z - vislost toho typu, ûe jeho vïdomì p est v b t v kontaktu s realitou. Takto j ch pu pojem droga. Nech pu ho tak, ûe si jednou pìchnete nïco, ono v m to vytvo Ì kr sn obraz nïëeho a nest v te se tìm z visl. Budu pokraëovat v dalöìch n mitk ch proti panu Doleûalovi. ÿìk te, co by vl dy mïly v drogovè politice dïlat. Vy jste Ìkal nïkolik bod. J jsem si zaznamenal tyto: legalizace p ÌrodnÌch drog. Jin ch ne? Ne. Chyba. Protoûe tìm implicitnï obhajujete tezi, ûe st t m ûe poruöovat individu lnì pr va. J v m Ìk m, ûe st t nesmì poruöovat individu lnì pr va. D le. Aktivizace policie k vytlaëenì prodeje drog z mïst. Obhajov nìm tèto teze obhajujete poruöov nì individu lnìch pr v. J jsem nic takovèho ne ekl. Vy jste ne ekl ñ aktivizace policie k vytlaëenì prodeje drog z mïst, z okrsk? Ne, ne. Slyöel to tady jeötï nïkdo kromï mï? To jsem si skuteënï nevymyslel. Vy jste to ekl. Doslova jsem si to zaznamenal. J jsem ekl z vïtöiny plochy mïst do vymezenèho teritoria. V tom p ÌpadÏ je to plnï stejnè. Z û dn ch ploch mïst. Pokud jsem na svèm soukromèm pozemku, tak nikdo nem pr vo mi Ìkat a nakazovat nïco na tom pozemku dïlat nebo nedïlat. M m pr vo tam dïlat vöe kromï iniciace fyzickèho n silì. Nikdo mi nap. nem pr vo Ìkat, kde j si budu distribuovat drogu. J budu mìt obchod ve svèm domï nebo na n mïstì, kterè je moje, budu ho soukromï vlastnit, a budu prod vat drogu komukoli ñ kromï dïtì. KromÏ dïtì, to je jin problèm. Protidrogov v chova. Jste pro protidrogovou v chovu jako st tnì aktivitu. Hrub chyba, poruöov nì individu lnìch pr v v tom smyslu, ne ûe je to protidrogov v chova, ale ûe to implicitnï znamen st tnì zasahov nì do ökolstvì. Poruöov nì individu lnìch pr v. Mohl bych, prosìm v s, neû budete pokraëovat v dalöìm eënïnì, nïco Ìci j? Ob - v m se, ûe se zde dost v me k takovè komunikaënì poruöe. Protoûe vy zjevnï vy- 14 15

ch zìte z liber lnìho fundamentalismu. DomnÌv m se, ûe s jak mkoli fundamentalismem nenì moûnè diskutovat. Vych zìm z jin ch ideov ch v chodisek. Z v chodisek Budhova uëenì. Tam je jednou z nejd leûitïjöìch vïcì minimalizovat utrpenì. Samoz ejmï, vytlaëenì dealer do vymezenè Ëtvrti, kde jsou z roveú t eba nevïstince a jinè podniky, je jist m z sahem do individiu lnìch pr v. NevadÌ mi to. Co byla ta prvnì n mitka, prosìm? Legalizace p ÌrodnÌch drog. ProË nelegalizovat ty bìlè jedy, to se d filosoficky velmi snadno zd vodnit. Vy si ten heroin bez pomoci öirokèho systèmu fungujìcìho pouze v r mci st tu, v prost edì zajiöùovanèm st - tem, nevyrobìte. Tak si ho nevyrobìm, no a co? Ale, kdyû ho nïkdo vyrobì, tak j m m pr vo si ho vzìt. Kdyû si ho vyrobì zcela individu lnï bez pomoci. ProË bez pomoci? Firma A vyrobì heroin, prod ho mnï, j ho budu spot ebov - vat. Konec. TeËka. é dn st t tam nem co dïlat. ProsÌm v s, ona by ta firma, kdyby st t neexistoval, takè neexistovala. Ale to jsme v jinè oblasti ñ zdali m ûe bez st tu existovat civilizace jako takov. Civilizace existuje, st t existuje. My se pt me, co m dïlat st t. Ano, j v m Ìk m, co m dïlat st t. Legalizovat mïkkè drogy, kterè si m ûete opat it bez jeho pomoci, a st t do toho nem co zasahovat, k tomu st t nepot ebujeme. Pot ebujeme jej ale na jistou kontrolu p i regulaci pohybu substancì, kter by bez nïj nebyly vyrobitelnè. Samoz ejmï mravnì n rok m. Jde o to, aby to dïlal tak, aby to nebylo k horöìmu. Aby se nezvyöovala suma lidskèho utrpenì. To je vöe. MusÌm zareagovat takè na pana Kom rka. Zarazil mne termìn Ñöùastn ì. SouvisÌ to samoz ejmï velmi i s panem Doleûalem, s jeho n zory a jeho filozofiì ñ v tomto p ÌpadÏ budhismem. Vy jste pouûil termìn Ñöùastn narkomanì. To je rozpor v termìnech. Nic takovèho neexistuje. Pojem ötïstì je objektivnì pojem. Lze jej p esnï definovat. ätïstìm rozhodnï nenì kr tkodob pocit, ûe teô se mi zrovna nïco lìbì. Ñätastn ì a Ñnarkomanì nejde dohromady. To je kontradikce v termìnech. To prostï nejde. BranÌ drog ve smyslu, jak jsem Ìkal, dlouhodobè z vislosti a tak d le, a ötïstì se vz - jemnï vyluëuje. To nejde. To je jedna vïc. Pak jste ÌkalÖ Martin Kom rek Mohu, mohu. J se chci jen zeptat. Slyöel jsem nïco, co jsem v ûivotï neslyöel a co mi d v nadïji do dalöìch chmurn ch let mèho ûivota. Vy jste Ìkal, ûe ötïstì je nïco co lze p esnï definovat. Ano? To je fantastickè, j to hroznï chci slyöet. Mohl byste mi to Ìci? Definice toho pojmu je velmi sloûit. Podstata ovöem nenì, zda j v m teô umìm Ìci p esnï, abych neudïlal v definici nïjakou chybu, co je obsahem pojmu ötïstì. PodstatnÈ v tom, co jsem ekl, je to, ûe kaûd pojem, kter ËlovÏk pouûìv, vëetnï pojmu ötïstì, musì b t odvozen z reality. MusÌ b t nïjak definov n. Kolaps naöì civilizace spoëìv pr vï v tom, ûe pouûìv me pojmy, aniû bychom znali jejich obsah. Kaûd pojem m jasn obsah. A pokud jde o pojmy abstraktnì ñ ötïstì, mor lka, st t, ty majì obsah, kter je definov n velmi abstraktnï, protoûe se vztahujì na adu situacì v lidskèm ûivotï nebo realitï. Milan Veverka V diskusi jsme jiû postoupili, a tak se nebudu vracet k ot zce, kterou jsem mïl p vodnï na mysli. Vy hovo Ìte o tom, ûe kaûd pojem, kter ËlovÏk pouûìv, m sv j p esn obsah. Je vidït, ûe m te velmi dob e prostudovanèho Wittgensteina. J si osobnï myslìm, ûe projdeme-li se troöku dïjinami filosofie, zjistìme nïco trochu jinèho. J osobnï si myslìm, ûe od definice pojmu se zaëìnat ned, bohu dìky, protoûe kdybychom zaëali u definice pojmu, tak bychom se asi ani ve vlastnì komunikaci mezi sebou moc daleko nedostali. To byla jenom takov drobn p ipomìnka. Pane Kinkore, dovolìte mi intimnì ot zku? NenÌ v nì agrese, mï to jenom zajìm. J jsem z toho, jak jste Ìkal, ûe ötïstì je objektivnì pojem, a z dalöì diskuse shledal n padnè podobnosti tè argumentace s argumentacì, jakou vìd m, kdyû hovo Ìm s lidmi, kte Ì jsou aktu lnï pod vlivem pervitinu. M te nïco v sobï? Pan Kom rek se pt nebo pokl d si ot zku, na kterou, jak se mi zd, plnï nezn odpovïô. Up esnïte mi, jestli jsem tu odpovïô nïjak nepost ehl. Kde se bere motiv proti drogovè v lce? A teô jste Ìkal nïco o PentagonuÖ J bych v m na tu ot zku r d odpovïdïl. Kde se tady bere motiv proti drogovè v lce? Ten se bere samoz ejmï v koneënèm d sledku ve filosofii. Protoûe co je to protidrogov v lka? To je v lka st tu nebo pouûitì st tu proti urëitèmu problèmu. A protoûe nevìme, co to je st tö j vìm, nïkolik lidì vì, ada lidì vì, ale drtiv vïtöina lidì naöì civilizace nevì, co to je st t, nech pe obsah pojm typu st t, pr vo, svoboda, mor lka apod., a proto existuje obrovsk chaos ve spoleëensk ch ot zk ch. A proto kdyû se cokoli lidem zd, ûe jim ökodì, a tedy je öpatnè, tak prvnì, na co p ijdou v r mci svèho kolektivistickèho myölenì, je: ÑNo vûdyù n m musì pomoci st t.ì To je prav motiv protidrogovè v lky. Tam hledejme motiv. Jin ot zka je, proë lidè vìce a vìce berou drogy. ÿìk me, to je realita, lidè vìce berou drogy. Kde je odpovïô? OpÏt ve filosofii. Jestliûe nïkdo Ìk, ûe nechce b t st Ìzliv, nechce pracovat, nebo se mu nezd dobrè pracovat ve ÑstandardnÌm koncernuì apod., svïdëì to o jeho jist ch filosofick ch premis ch a zjistili bychom tady obrovsky zkorumpovanè myölenì lidì po staletèm v voji filosofie. To je dalöì vïc. Pak jste Ëasto pouûìval slovo Ñintuiceì. ÿekl jste, ûe intuice n m Ìk, ûe toto nenì spr vnè, ûe z kon, kter schv lili, nenì spr vn atd. 16 17

To nenì intuice. To je rozum. Neboù rozum n m to Ìk. Intuice n m ne Ìk nic. Ta n m Ìk nïco, co nelze obh jit. Ta n m Ìk nïco, co se n m zrovna v hlavï z podvïdomì vyrojilo, ale my jako lidè, kte Ì m me rozum, musìme se jakoukoli myölenku, kter se objevì v naöem vïdomì, pokouöet identifikovat, tzn. ustavit jejì platnost jejìm vztahem k realitï. Myölenka, ûe ten z kon, kter vëera schv lili, a ûe st tnì protidrogov politika jsou iracion lnì, nenì zaloûena na intuici, pocitu nebo na tom, ûe v EvropÏ to takè tak dïlajì nebo nedïlajì. Ta je zaloûena na rozumu. Jana Kobesov J jsem se chtïla vr tit k tomu zmiúovanèmu Ël nku v Lidov ch novin ch. ChtÏla jsem Ìci, ûe to byla neöùastn n hoda. M ûu to Ìci proto, ûe jsem pod tìm Ël nkem podepsan. Ten Ël nek se mïl zab vat jist m nadëasov m pohledem a skuteënï nic ne Ìk o hrozbï nïjak ch sankcì. (Ö) Jednalo se p vodnï o materi l, kter byl mnohem obs hlejöì a z nïj byla tato informace p evzata. NevÌm, jestli pan Sedl k Ëte LidovÈ noviny pravidelnï, ale druh den vyöel velice podrobn materi l na podobnè tèma, kter rozebìral, proë nem ûeme u n s do naöeho pr vnìho systèmu zavèst trestnost drûenì drogy. TakÈ podrobnï rozebìral to, ûe Evropsk unie skuteënï ustupuje od represivnìho p Ìstupu v ot zce drog. Pokud vìm, tak jedna pracovnì skupina EvropskÈ unie pracuje na dokumentu s n zvem ÑAkËnÌ pl n protidrogovè politiky EvropskÈ unie pro rok 2000-2005ì ñ a ve svèm prvnìm prohl öenì na zaë tku p Ìpravy prohl sila, ûe represivnì p Ìstup jako takov se neosvïdëil. Pouze p ibylo kriminalizovan ch lidì zav en ch v krimin lech. Ale kriminalita jako takov se v bec nesnìûila. Naopak. TakÈ je z ejmè, kdyû si prostudujete ten materi l, jak o tom mluvil pan dr. BÈm, ûe z evropsk ch zemì m kaûd sv m zp sobem z kony upravenè ûe za druhè je v praxi vûdy neuplatúuje, coû jim jejich pr vnì systèm umoûúuje. J jsem str - vila dva t dny v Lond nï na nïkolika klinik ch. Bavila jsem se jak s lèka i, tak s lidmi, kte Ì pracujì pro OSN v Lond nï. Bylo mi eëeno, ûe v praxi niûöì kategorie proh eök policie nestìh. Sv m zp sobem je to tolerov no. Soudce m ûe rozhodnout, ûe stìhat nebude. U n s to tak nejde. U n s soud musì. LubomÌr Sedl k Dovolte. Tady jde o urëitè nedorozumïnì. Chci zd raznit jedno. I v Americe zjiöùujì, ûe takov p ehnan kriminalizace nebo arm dnì p Ìstup je ne Ëinn, ale to neznamen, ûe od nì zcela ustupujì nebo p ech zejì na pozici, ûe by se drogy mïly zlegalizovat. To jsou dvï r znè vïci. Drogy majì straönè d sledky. V Americe je 1 700 000 lidì ve vïzenì a z toho je 1 200 000 charakterizov no jako uûivatelè drog. NevyËetl jsem, jestli byli uû p edtìm kv li tomu zav eni, anebo jestli se jimi stali ve vïzenì. Prosil bych v s o jednu z sadnì vïc. PodÌvejte se. Rozliöujme nïkolik z kladnìch poloh. Za prvè. Je tady p ed n mi materi l Dana ätastnèho, kter jsem si staëil p eëìst, protoûe na tyto akce chodìm d Ìve, abych si vûdy stihl podobnè vïci prostudovat. LidÈ zde diskutujì, ale t eba v bec nevì, co tady ten v ö Institut rozdal p edem. To je jeden p Ìstup. Z ejmï ta bitva, kter se tady rozehr v, se zhruba toëì kolem n sledujìcìho ñ jestli liberalizaci nebo Ë steënou liberalizaci. ProsÌm v s, tady je fakt ûivota. Praktick fakt ûivota, ûe klìëovè instituce tohoto svïta zatìm proti drog m bojujì. Ani ti HolanÔanÈ drogy nelegalizovali, z Ìdili pouze ty slavnè kav rny. Realita ûivota je takov, ûe se tady za 500 miliard dolar drogy obchodujì. Coû je vìce neû obchod ro- pou, nap Ìklad. A tak d le, a tak d le. ProstÏ hr za. J kladu ot zku, jestli by nebyla vhodn t eba p ÌötÌ diskuse na tèma, jak je role naöe a jak v bec rozumït tomuto obrovskèmu celosvïtovèmu z pasu? Tady to povìd nì nap. pana Kinkora je zajìmavè ñ to jsou individu lnì exotickè v roky, kterè nemajì nic spoleënèho s tìm, kam ten svït jde. Pane BÈme, vy jste to potom up esnil, takûe j souhlasìm. Oni zjiöùujì, a to i AmeriËanÈ, ûe je pot eba vìc dïlat s prevencì a s lèëenìm. To ale v bec neznamen, ûe se majì drogy legalizovat. To jen, aby bylo mezi n mi jasno. Takûe se asi celkem shodneme. J bych chtïl reagovat na pana Sedl ka. Kdybyste to spoëìtal, tak tïch 1 200 000 lidì roënï v americk ch krimin lech, to je p ibliûnï 40 miliard dolar. Protoûe pobyt v americkèm krimin le stojì p ibliûnï 30 000 dolar za rok. To kdyû p epoëtete, tak to je skoro hrub dom cì produkt naöì zemï. Nejenomûe to nevede k efektu, kter je oëek v n, ale kdyû se dostanu od ideovè roviny k nïjakè pragmatiëtïjöì, jeötï je to straönï drahè. Takûe proë Evropsk unie dnes Ìk, ûe nechce zavìrat konzumenty? Nejenom proto, ûe vidì, ûe to nep inese efekt, ale takè poëìt penìze. JeötÏ k panì kolegyni KobesovÈ. Reagoval jsem na pan Sedl ka. Na to, ûe on mluvil o titulnìm Ël nku, palcovèm titulku na prvnì stranï velkèho ËeskÈho denìku. Na to jsem reagoval. TeÔ se bavìme o nïëem jinèm. To nevadì, to se obëas st v. Kdybych se dìval na palcov titulek Ël nku, zìskal bych ten pocit, o kterèm hovo Ìte. Vy jste ten Ël nek ale asi nedoëetl do konce, protoûe proti obsahu toho Ël nku nelze mìt vïtöìch v hrad. Ten velice kvalitnï popisuje realitu. Pouze je tam velmi neöùastn n zev. Takûe se omlouv m panì kolegyni KobesovÈ, pokud jsem se jì nïjak m zp sobem dotkl. Ten Ël nek je dobr. Jenom jednu vïtu k tomu, ûe s legalizacì drog to nenì tak straönè, ûe to nenì plnï mimo n s. VezmÏte si, ûe p ed 150 lety takè neexistovalo volebnì pr vo ûen. Bylo povaûov no za obludnost. NynÌ je legalizov no a ËlovÏk tïm d ÌvÏjöÌm n mitk m p Ìliö nerozumì. Miroslav ZajÌËek J jsem ekonom nebo spìöe pr vnìk, Ëili v oblasti drog nejsem pln specialista. Drogy neuûìv m, ani jsem je nikdy neuûìval.»ili samoz ejmï naprosto nikdy nebudu souhlasit s panem Doleûalem, ûe drogy jsou tak skvïlè, ale budu vûdy br nit to, aby si pan Doleûal klidnï mohl br t jakè drogy chce, kdykoli chce a jak chce. I kdyû s tìm nebudu souhlasit. ChtÏl bych jenom Ìci, ûe ot zka drog nebo represe ñ to mi urëitï potvrdì vöichni, kte Ì se tìm zab vajì ñ je skuteënï z leûitosti spìöe 20. stoletì nebo konce minulèho stoletì. Pokud jdeme d l do historie, tak drogy jsou fenomènem, to zcela jistï, ale rozhodnï nejsou problèmem. Drogy byly tèmï ve vöech spoleënostech.»ìm je spoleënost vyspïlejöì, tìm vìce drog m a tìm vìce lidì je konzumuje. Vy jste se zmìnil o r zn ch n boûensk ch ritu lech. Jednou z nejvyspïlejöì civilizacì byla helènsk civilizace a ta byla drogami doslova Ñprolezl ì. NenÌ t eba nic zastìrat. Byly tam drogy, kterè moûn my ani uû nezn me ñ velice halucinogennì, velice psychotropnì, atd. Podle toho to takè dopadlo. Civilizace si s sebou nese drogy, a my jsme skuteënï jedinou civilizacì, kter se drogy nïjak m zp sobem (za pouûitì moci 18 19

st tu) snaûì zlikvidovat. J si nemyslìm, ûe je to zrovna nejlepöì cesta. My je nezlikvidujeme. JedinÏ dojdeme k tomu, ûe se vytvo Ì specializovanè organizace, m ûeme jim Ìkat mafie, kterè se budou zab vat distribucì drog. My si je ale vytv Ìme sami. Kdyû uû jsme u toho, proë drogy nebyly vûdy zatracov ny? Kdyû se podìv me na jednu z nejslavnïjöìch firem svïta, firmu Coca-Cola ñ jak vznikl jejì n zev? Kokain ñ Coca-Cola. Zak z n roku 1913. M m pravdu pane doktore? Ano, spr vnï. Miroslav ZajÌËek Takûe, myslìm si, ûe problèm drog nenì problèmem drog. LÌbila se mi ta definice, ta straöliv definice, jak jste tady prohl sil na zaë tku, ûe je to problèm civilizace p ekraëujìcìö atd. Je to fenomèn civilizace, nikoliv problèm civilizace. MladÌ lidè berou tvrdè drogy. Nem ûeme to vyëìtat mlad m lidem, musìme to vyëìst star m, ûe je öpatnï vychovali. Neidentifikovan Ëastnice diskuse Jsem Ëesk st edoökolsk uëitelka. R da bych reagovala na pana Sedl ka, kter tady toëil na pana Kinkora. MyslÌm si, ûe mu k ivdil, protoûe lidè jako pan Kinkor jsou nesmìrnï pot ebnì, protoûe n s nutì k tomu, abychom si d vali pozor na to, co Ìk me, Ëili na to, aby se n m nepletly termìny. MyslÌm, ûe on se v tom vyûìv a ûe je dobrè, ûe je tady. Je to takov kontrola. Jinak jak pan Sedl k doporuëoval dalöì moûnè tèma diskuse, dovolila bych skromnï doporuëit pozvat pana psychologa (Ö), protoûe ten ve svè knìûce, se kterou sklidil zaslouûenou odezvu, zavedl pojem skupinov hloupost. Jestli proti nïëemu jdeme a jestli proti nïëemu tady pan Doleûal bojuje, tak je to tento fenomèn. Jestliûe ñ a to je myölenka pana Kinkora ñ skupina lidì, naöich poslanc, nechce akceptovat n mitky zaloûenè na rozumu, pak se dopouötïjì skupinovè hlouposti. Jak proti nì bojovat? Je to fenomèn nov a zatìm to dopadalo tak, ûe mal skupinka lidì, kter mïla nïjakè myölenky, byla p ev lcov na jin mi. A pouze metoda pokusu a omylu je dovedla zpït. Nechci b t skeptik, ale ob v m se, ûe v tomto boji proti skupinovè hlouposti neuspïjeme. Jestliûe nejz vaûnïjöìm problèmem ukonëenì protidrogovè v lky je mezin rodnì nep ijatelnost, tak je to skupinov hloupost na mezin rodnì rovni. VÏra Mr zov P sobìm jako z stupkynï editele na st ednìm odbornèm uëiliöti, kterè m v sou- ËasnÈ dobï asi 1 000 û k. M m za sebou pomïrnï rozs hlou praxi v oblasti pedagogickè i v oblasti ÌzenÌ a tato praxe se mj. t k i vztahu ml deûe k drog m. Douf m, ûe v m nebude vadit, kdyû nasmï uji diskusi ke konkrètnì realitï. DomnÌv m se, ûe st t by mïl zasahovat do protidrogovè politiky, ale hlavnï v oblasti prevence a pomoci adresovanè tïm, kter m drogy zp sobily problèmy. VidÏla bych zde moûn jistou analogii s protidrogovou aktivitou naöì ökoly: My studenty netrest me, kdyû berou drogy, ale naopak ñ snaûìme se jim nïjak m zp sobem pomoci. Politika st tu by z tohoto hlediska mïla b t takov, abychom p i tèto Ëinnosti mïli zajiötïny vhodnè podmìnky a dostateënè prost edky na preventivnì protidrogovou v chovu a mohli student m a û k m nabìdnout jinè alternativy. Za velmi d leûitou povaûuji masovou informovanost rodië ñ je nezbytnè, aby kaûd z rodië p esnï vïdïl, co m dïlat, kdyû zjistì, ûe jeho dìtï uûìv drogy, aby se alespoú povöechnï orientoval v protidrogovè legislativï a znal kompetence r zn ch institucì, kterè se zab vajì bojem proti drogovè z vislosti. RodiËe majì Ëasto velmi nere lnè p edstavy o pravomoci a kompetenci ökol v tomto smïru a obracejì se na jejich vedenì se zcela neuskuteëniteln mi poûadavky a Ëasto dokonce pracovnìk m ökol adresujì r zn obvinïnì; s tìm se setk v m ve svè kaûdodennì praxi. Kdyû totiû rodiëe zjistì, ûe jejich dïti uûìvajì drogy, obvykle upadnou do stavu naprostè paniky a zdïöenì, ponïvadû nejsou na tuto moûnost p ipraveni, nep ipouötïjì si ñ neû k tomu skuteënï dojde ñ, ûe by pr vï jejich dìtï se mohlo st t narkomanem. MladÌ narkomani si obvykle uvïdomujì, ûe zde rodiëe selh vajì, a nïkdy je dokonce jist m zp sobem i vydìrajì. Na druhè stranï zase lze pozorovat u ady rodië nep imï enï tvrdè represe a postihy dïtì, jejich omezov nì a hlìd nì, coû skoro nikdy nevede k pozitivnìm v sledk m. RodiËe si tedy tv Ì v tv drogovèmu problèmu nedovedou sami ËinnÏ pomoci ñ jsou odk z ni na pomoc kvalifikovan ch odbornìk : psycholog, pr vnìk, pedagog atd. Zde tedy, v oblasti vzdïl v nì a v chovy rodiëovskè ve ejnosti, v oblasti pomoci rodinï, m ûe st t sehr t svoji nezastupitelnou roli, i kdyû tìm nechci zpochybnit moûnost vlivu soukrom ch institucì. V öe zmìnïn problematika rodiëovsk ch postoj m jeötï jeden velice zajìmav psychologick aspekt. Existuje ada lidì, kte Ì se hl sì k myölence liberalizace prodeje drog nebo se k nì stavì benevolentnï, protoûe zatìm buô vlastnì dïti nemajì, anebo nedovedou tento problèm konkretizovat ve vztahu ke sv m dïtem, pokud je majì. UplatÚuje se zde jakèsi podvïdomè p esvïdëenì, ûe pokud se nïkdo chce zdrogovat t eba aû k smrti, aù tak ËinÌ, to je jeho vïc, ale m m budoucìm nebo jiû narozen m dïtem se to p ece st t nem ûe, je to prostï vylouëeno, t k se to jin ch. M m dojem, ûe liber lnì postoj k problèmu drog velmi Ëasto ko enì v takovèmto p esvïd- ËenÌ, kterè se vöak obvykle velmi rychle zhroutì, kdyû dïti takovèho hlasatele liberalismu skuteënï zaënou uûìvat drogy. Proto je vûdy t eba se t zat takov ch lidì, jak by sami, za svoji osobu a na sv ch dïtech p ijali dopady liberalizace obchodu s drogami ñ kdyû totiû nïco schvaluji, musìm se p ipravit na to, ûe se to negativnï m ûe dot kat mè rodiny, m ch blìzk ch a p tel. Ob v m se, ûe kdybych se zeptala t eba pana Kom rka, jak by zareagoval na zjiötïnì, ûe jeho dìtï bere drogy, tak bych patrnï nedostala na tuto ot zku p Ìliö jasnou odpovïô. JeötÏ k problematice st tnì pomoci z finanënìho hlediska. P la bych si, aby bylo dost penïz na to, aby uûivatelè drog, pokud se jiû svobodnï rozhodnou, ûe se p jdou lèëit, mïli skuteënï kam jìt. U n s na ökole nem ûeme naöe û ky-narkomany k niëemu nutit, snaûìme se jim jen pom hat, ale pak se t eba stane, ûe tito û ci, kdyû projevì ochotu k lèëbï, musì Ëekat, neû se najde mìsto v nïjakèm stavu. Do tè doby vznikne ada dalöìch problèm. MyslÌm si, ûe finanënì podpora od st tu by mïla b t vynakl d na v tomto smïru ñ abychom tïmto lidem, u nichû jeötï existuje nadïje k n pravï, mohli nabìdnout rychlou a konkrètnì pomoc. Jak vypad v souëasnosti pomoc v protidrogovèm boji ze strany st tnìch org - n? Minul t den jsme dostali na ökolu prvnì konkrètnì materi l s n zvem Ñäkola bez 20 21

drogì. Je to pro n s urëit n vod, urëit soubor instrukcì, urëit forma administrativnì legalizace konkrètnìch krok v boji proti drog m. Tento materi l se v jist ch Ë stech opìr o z kon proti alkoholismu a navrhujì se tam urëitè represe. S represemi je to ovöem problematickè ñ t eba i v naöem ökolnìm du jsou definov ny represe, kterè majì postihovat nap. kou enì, ale up ÌmnÏ eëeno, kou enì v rozs hlèm ökolnìm are lu nebo jeho okolì nikdo nikdy nem ûe uhlìdat. V souvislosti s onou problematikou represì bych se r da zeptala pana BÈma na moûnosti eöenì jednoho konkrètnìho p Ìpadu: Ned vno p iöel na ökolu rodië, jehoû dìtï upadlo do drogovè z vislosti a Ëek teô na lèëebn pobyt. Tento rodië projevoval velkou aktivitu a velk z jem o svè dìtï ñ ovöem, jak jsem jiû v öe zmìnila, hlavnì formou tèto aktivity byly jako obvykle v tky a obvinïnì na adresu ökoly: ÑTady mu to prodali. UdÏlejte si tu po dek! M te tady dealery, pochytejte si je!ì Tento rodië si zjistil, ûe ve ökole je student, kter prod v drogy. Tyto informace vöak zìskal v institucìch, kterè je nemohou postoupit d l ñ konkrètnï policejnìm org n m, protoûe jejich pracovnìci nechtïjì ztratit d vïru lèëen ch narkoman. J s tìm souhlasìm, protoûe pr ce psycholog a takov ch institucì jako Drop-in apod. se nutnï zakl d na d vï e a vyh b nì se kriminalizaci. Ovöem v danèm p ÌpadÏ je teô situace takov, ûe vedenì ökoly m d vodnè podez enì, ûe urëit û k ve ökole prod v drogy. Toto podez enì se zakl d na informaci, kter podle etickèho kodexu institucì, kde byla zìsk na, nesmì b t p ed na represivnìm org n m, tedy policii. DotyËn student zatìm klidnï chodì do ökoly, prod v drogy, vydïl v tìm pr velkè penìze ñ a vedenì ökoly nevì, co dïlat. Jedin m dostupn m n strojem represe pro nï je d t studentovi nïkolik pïtek, a takto ukonëit jeho dalöì pobyt na ökole. TÌm se ho zbavìme, ale on bude svoji Ëinnost prov dït jinde. Onen problèm m jeötï jednu dimenzi: Ve zmiúovanèm materi lu Ñäkola bez drogì se uv dì, ûe pokud nïkdo z pedagogick ch pracovnìk p istupuje liknavï k eöenì problèmu drog, tak by proti nïmu mïly b t takè zavedeny jistè represe. M m tedy ñ v souladu s doporuëen mi a sankcionovan mi postupy ñ zavolat policii a Ìci, ûe m m d vodnè podez enì? Jak by pracovnìci policie reagovali na pouhè d vodnè podez enì, kdyû nem m d kazy, protoûe mi je zdroj onè informace v souladu se svojì etikou neposkytne? Toto je ot zka, na niû bych r da slyöela jednoznaënou odpovïô. Omlouv m se, jestli jsem mluvila p Ìliö dlouho, ale p esnï toto jsou konkrètnì dopady uûìv nì drog. Pro mne jako pedagoga problèm drog znamen vìce-mènï bezmocnï p ihlìûet tomu, jak se dìtï dost v do z vislosti, kter konëì jeho odchodem ze ökoly, znamen to vidït, jak tyto dïti postupnï upadajì, aû se z nich stanou naprostè psychickè i fyzickè trosky zbavenè v le i racion lnì kontroly. Pokud tedy mluvìme o liberalizaci obchodu s drogami, musìme problèm vidït i z tèto strany a musìme tedy b t p ipraveni na jeho eöenì z komplexnìho hlediska. RodiËe by opravdu mïli b t instruov ni k tomu, aby byli schopni vychov vat svoje dïti. Moûn, ûe nïjakou Ëinnou prevencì, kter v optim lnìm p ÌpadÏ povede k tomu, ûe se öestn ctilet kluk rozhodne drogy nebrat. Navzdory tomu je t eba si uvïdomit, ûe to nar ûì na ten problèm, ûe drogy jsou u n s pomïrnï nov m fenomènem. AlespoÚ v takovèm rozsahu, v jakèm tady jsou. Drogy jako heroin tady p ed pïti lety tèmï jeötï nebyly. J ten dokument Ñäkola bez drogì zn m. Je to pokus, je to uk zka sìly st tu. MyslÌm, ûe je to uk zka v lecëem neöùastn. NepochybnÏ bude v lecëem ne Ëinn, a to asi p esnï v tom, co jste ekla. Na druhou stranu bude Ëinn asi na stranï tlaku na pedagogy, aby se dovzdïl vali. Protoûe ti novì, kte Ì dnes vych zejì z vysok ch ökol, jiû budou o drog ch nïco vïdït. Vy jste ale jeötï nemïli öanci se k tïm informacìm dostat. M te v tomto pravdu, naprosto souhlasìm, tady by asi st t ve vztahu k tomu, co o drog ch vìme nebo spìöe nevìme, jakè tady jsou z kony, mïl nïco nabìdnout. On nïco nabìzì, ale vidìme, ûe to nenì to pravè o echovè. Druh vïc je, co dïlat s dealerem ve ökole. MyslÌm si, ûe kdybyste mïla stoprocentnì jistotu, ûe je to dealer, tak byste uû d vno zakroëila, tak byste to pr skla. To si myslìm j. Moûn, ûe mï vyvedete z omylu. To, ûe jste to neudïlala, je d no tìm, ûe si nejste jist. ÿìk te si, co kdybych pr skla nïkoho a on by to nebyl dealer a j bych ho nïjak m zp sobem poökodila. Ob v m se, ûe to vnit nì rozhodov nì hodnï souvisì s mor lkou a etikou. JedinÈ, co mohu Ìci je toto: Kdyû si opravdu budete jist, tak jdïte a pr sknïte ho. VÏra Mr zov Na policii? Samoz ejmï. VÏra Mr zov Dejme tomu, ûe bych se nezatïûovala tìm, zda to ohrozì pr ci tïch institucì, odkud informace poch zì. Kdybych to ale zìtra udïlala, tak se ob v m, ûe mi policie ekne, ûe je to nezajìm, protoûe nem m d kazy. To uû policie dnes ne ekne, to by ekla p ed dvïma nebo t emi lety. Jenom upozorúuji, ûe je rozdìl mezi podez enìm a tìm, kdyû nïkdo vì. Ji Ì Schwarz Samoz ejmï, ûe o tèto Ëinnosti m ûeme mìt svè velkè pochyby a p edem si m ûeme dom ölet konkrètnì dopady pr vï schv lenèho z kona. Ten v bec neomezì poûìv nì drog. Povede pouze k r stu korupce v policii. Kdyû odch zìm z Liber lnìho institutu kaûd den v 8 hodin veëer, tak nar ûìm na minim lnï 5 aû 6 zcela z ejm ch dealer. Kdybych byl policejnìm prezidentem, tak je nech m okamûitï zav Ìt. Kdyû jsem byl v p edstavenstvu Kotvy, tak jsem v okolì obchodnìho domu nar ûel pravidelnï na 10ñ12 dealer, kte Ì tam v jakoukoli dobu vyvìjeli Ëinnost. Nikdy jsem nevidïl nikoho, kdo by je jen kontroloval. Z toho d vodu mï doslova dojìm v sledek hlasov nì PoslaneckÈ snïmovny. MyslÌm si, ûe poslanci se patrnï v bec v tïchto mìstech nepohybujì. Kdyby tomu tak bylo, tak by s niëìm podobn m nemohli souhlasit. 22 23

Pan Kom rek byl dotazov n na velmi zajìmavou z leûitost ñ jak by se on s m postavil k moûnèmu problèmu svèho dìtïte. Pr vï tèto oblasti ñ oblasti p sobenì rodiny ñ se t k pas û, kterou jsme do naöeho materi lu dodïl vali dodateënï. Naöe stanovisko je, ûe ani tam nelze zd vodnit aktivnì roli st tu a jeho represivnì z sahy. Zde musì opravdu sehr t svou nezastupitelnou lohu rodina. RodiËe jsou zodpovïdni za svè dïti. Je ot zkou, do kolika let, jestli do 12, 15, nebo 18. OdpovÏÔ na tuto velice sloûitou ot zku je nutnè hledat v souvislosti s takov mi skuteënostmi, jako je nap Ìklad spodnì vïkov hranice trestnì odpovïdnosti. NicmÈnÏ zde musì klìëovou lohu sehr t rodina. Martin Kom rek To je tïûk ot zka, ale nechci se jì vyhnout. Z leûì to na tom, kterè z m ch dïtì by ten problèm mïlo. Kdyby nejstaröì dcerka, kterè je 15, zkusila na nïjakèm mejdanu marihuanu, tak nebudu mìt proti tomu nic. Kdyby si ale nïco zaëal pìchat m j roënì MartÌnek, to bych se snad zbl znil. Luk ö Str nsk MÏl bych dotaz na pana BÈma. ÿìkal jste, ûe lidè liber lnï sm ölejìcì a neliber lnï sm ölejìcì mohou dojìt k nïjakè konvergenci ve vztahu k st tu. ée st t by mïl do urëitè mìry koordinovat drogovou politiku nebo mïl by mìt nïjakou drogovou politiku bez ohledu na myölenkov proud, ke kterèmu se hl sìme. ÿìkal jste nïco takovèho, ûe? Kdyû vyjdu ze z kladnìch tezì liberalismu ñ ze Smitha nebo z Friedmana ñ, tak tam je asi ve Ëty ech tezìch shrnuto to, co m dïlat st t. Jestliûe by si ËlovÏk Ìkal liber l, tak musì vych zet z tïch tezì a nem ûe nic p id vat. Liber lnì a neliber lnì sm ölenì je i v tèto problematice v ne eöitelnèm rozporu. O drog ch p ÌrodnÌch a nep ÌrodnÌch. P ÌrodnÌ povolit a nep ÌrodnÌ ne. To n s nutnï vede k nekonzistenci. Kdyû si vezmu nïjakou drogu, kter je teô povaûov na za syntetickou, m ûe se nap. za 10, 15 let zjistit, ûe ta droga je p ÌrodnÌ, a tedy leg lnì nïkde v BrazÌlii. Co s tìm potom? Kdyû se vezme BMT, zjiöùujeme, pokud vìm, ûe se tyhle vïci nach zejì v mozku. Je to z roveú norm lnì droga, kter je na seznamu zak zan ch l tek i v»ech ch ñ a je p itom produkov na mozkem. Michael Voln P ipojil bych se k ot zce k panu Doleûalovi, kter byla poloûena. Kdyû si kup Ìkladu uva Ìte Ëaj z nïjakè p ÌrodnÌ drogy, tak uû je to jasn fyzik lnï-chemick prava. Vy takov Ëaj pokl d te urëitï jeötï za p ÌrodnÌ drogu. ProË potom nïjak syntetick prava nebo separace tolik vadì? Kdy a jak se tedy z p ÌrodnÌ drogy st v droga syntetick? Pan Kinkor mï obvinil z mysticismu. Jsem na sv j mysticismus hrd. Co se t Ëe ot zky p ÌrodnÌch a syntetick ch drog, ta hranice je iracion lnì. M m ale zcela odliönè osobnì zkuöenosti, pokud se t Ëe syntetickè a p ÌrodnÌ b ze. K vaöì druhè p ipomìnce. Netrv m na tom stoprocentnï. D v m p ednost stavu, kdyû lidè konzumujì drogy, kterè si sami vypïstujì. Neidentifikovan ËastnÌk diskuse Nikdo netvrdì, ûe byste nïco mïl mìt radöi. Ot zka je, jestli byste si myslel, ûe syntetickè drogy majì b t st tem zak zanè? M b t st tem regulovan jejich distribuce. Neidentifikovan ËastnÌk diskuse To je prakticky totèû. NenÌ to totèû. DomnÌv m se, ûe by se mïlo k heroinu p istupovat podobnï, jako se dnes p istupuje nap. k diazepamu. Neidentifikovan ËastnÌk diskuse Pr vï jsem Ìkal, ûe to vöe vych zì ze vöech filosofiì, co jsou tady v tè republice. To vych zì z budhismu. To tady teô nenì. R d bych reagoval na pozn mku o Miltonu Friedmanovi. Teoretick v chodiska liber lnìho a neliber lnì p Ìstupu jsou skuteënï tot lnï divergentnì. V okamûiku, kdy ale vezmete v vahu mezin rodnì kontext tohoto problèmu a absurditu eöenì drogovèho trhu legalizacì v jednè jedinè zemi: tak v okamûiku, kdy toto pochopìte a vezmete jako fakt, tak pak pochopìte dokonce i nïjak slova samotnèho Miltona Friedmana, kter je zn m sv m velmi liber lnìm n zorem na eöenì drogovèho problèmu. Ned vno pronesl: ÑOno to skuteënï takhle asi nejde, jak jsem si to p edstavoval, jak jsem o tom napsal knihu. Ale to, co se dïje tady v Americe, m hodnï daleko k nïjakèmu zdravèmu rozumu, natoû k liber lnìmu p Ìstupu k eöenì drogovèho problèmu.ì Jin mi slovy je v tom obsaûeno to, ûe kriminalizace uûìv nì a kriminalizace drûenì je tak vyhrocen aspekt toho super- nebo hyperneliber lnìho p Ìstupu, ûe kdyû se proti tomu postavì nere lnost eöenì drogovèho problèmu v jednè jedinè zemi na svïtï legalizacì obchodu, v roby, prodeje, distribuce, tak to potom m ûe vèst k tomu, ûe platì to, co jsem ekl, ûe totiû liber lovè se shodnou s neliber ly. Pokud se liber lovè s neliber ly shodnou na nïëem, tak alespoú na tom, ûe ve vztahu k drogovè kriminalitï na rovni v roba, obchod, distribuce m b t st t tvrd, ûe m b t hodnï represivnì. Radovan KaËÌn M m moûn kacì skou ot zku k panu BÈmovi. On tady zmìnil problèm, ûe dnes v EvropskÈ unii m me dvï koleje, ty n ûky, o kter ch hovo il. Jednak dealery, jednak uûivatele. ProË m me takovèto rozdïlenè vnìm nì? NenÌ to proto, ûe my dealery prostï nem me r di, podobnï jako nem me r di nap Ìklad pr vnìky nebo pas - ky? Moûn se zjistilo, ûe kdybychom trestali uûivatele, je jich straönï moc. VlastnÏ bychom trestali p lku mladè populace. Tak to asi nenì dobrè dïlat. Takûe se zahle- 24 25

dìme na dealery, kterè lidi nemajì z nïjakèho d vodu r di. Je to tak, nebo je v tom nïjak jin logika? M me takè takto pohlìûet a trestat t eba hostinskè, kte Ì prodajì nïkomu pivo, a nikoli toho uûivatele, kter se opije a nïkoho zabije nebo zml tì? Samoz ejmï m te velk kus pravdy. Nem me r di dealery a distributory. Drogy jsou v tom symbolickèm obrazu zlo. Drogy jsou symbolick m obrazem smrti. NÏkdo za to musì nèst odpovïdnost. NÏkdo musì b t obïtnìm ber nkem a vinìkem. Dealer je sn ze p ijateln m obïtnìm ber nkem neû uûivatel. HodnÏ to z leûì ve vnìm nì spoleënosti, na zcela ban lnìch z leûitostech, nesouvisejìcìch s nïjak mi teoretick mi v chodisky nebo skuteënostmi. Nap Ìklad americk protidrogov z kon zmïnil Ëas. Kdyû nastoupila v Americe prvnì vlna drogovè epidemie, heroinovè epidemie v 60. letech, tak se objevila obrovsk vlna odporu spoleënosti v Ëi tè tzv. l ze, v Ëi tïm öpinavc m, tïm lidem na okraji spoleënosti. Amerika p ijala velmi tvrdè z kony. Velmi tvrdè z kony, kterè posìlaly z vislè na heroinu, problèmovè uûivatele, heroinisty, do vïzenì. Pak se najednou ve druhè polovinï 60. let objevila tr va a LSD. Protoûe heroin byl povaûov n za totèû, co marihuana, zav eli prvnìho syna americkèho sen tora do krimin lu. Za to, ûe na mejdanu vykou il jednu cigaretu tr vy. V tom okamûiku, za nïkolik m lo t dn, sen t projedn val n vrh z kona, kter mïl plnï zmïnit celou tu filosofii a do jistè mìry takè zmïnil z kon ve vztahu k drog m. V bec nic to nemïlo spoleënèho s nïjak mi teoretick mi ideov mi v chodisky. Byla to jen ot zka toho, ûe najednou se uk zalo, ûe to neni ta l za, oni to nejsou ti öpinavci na pokraji spoleënosti, ale jsou to naöe dïti ñ student HarvardskÈ univerzity, öpiëkovè americkè univerzity, syn sen tora byl najednou ve vïzenì, protoûe si zap lil tr vu na mejdanu. LubomÌr Sedl k ProsÌm v s, t i poslednì dotazy. Budu se snaûit b t struën. Za prvè, cituje se zde po d Friedman, Friedman. J jsem tady v vodu, a to plnï zapadlo, zd raznil, ûe modelem Ëi Ëinitelem, kter nejvìc ovlivúuje Liber lnì institut, je pr vï americk Freedom House. Tam jsou superliber lovè, jako je Brzezinski (Ö) ñ ti vöichni podporujì linii, o kterè hovo Ìm. SouhlasÌm s panem BÈmem ñ nep eceúovat represi, ale nepovolit, bojovat. D le je t eba zamï it se na prevenci, ökolstvì, atd. Ale aby se tady st - le opakovalo Friedman ñ je jiû sta iëk, moûn mu to jiû nemyslì tak jasnï. Druhou z kladnì vïcì je jedna klìëov vïta, pokud se mluvì o Americe, kde se ten etïz rozpoutal v 60. letech. PrvnÌ prohran v lka v dïjin ch Ameriky byla v IndoËÌnÏ. Tam to ze zoufalstvì z tè dûungle zaëaly desetitisìce mlad ch AmeriËan uûìvat drogy. P iöli s tìm pak do Ameriky a vlna se rozjela. To nebyla jen tak nïjak recese. To samoz ejmï m kumulativnì vliv, kdy uû je to n vykovè a tak d le. Prosil bych, aby se to takè vzalo na vïdomì. Za dalöì. Boj s drogovou kriminalitou, to je realita. vahy, co by se mïlo a nemïlo, jsou zbyteënè. To je realita. Takov ten svït bude. Jeden nebezpeën aspekt je v tom, ûe drogov kriminalita pïstuje a financuje jinou kriminalitu. SvÏt se mïnì v jeden velik krimin l, obraznï eëeno. To je sìla kapitalismu. PodÌvejte se, co se dïje ve finanënì oblasti nejenom u n s. J vìm, ûe Ìkat to tady nïkter m liber l m nenì zrovna lahodnè do ucha. Ji Ì HladÌk ChtÏl bych reagovat na to, co tu Ìkal kolega Str nsk a pan BÈm o liberalismu. Snaûme spìö b t pragmatiëtì a praktiëtì. Snaûme se stanovit nïjak cìl, co od tè protidrogovè politiky chceme. NevÌm, jestli by pan BÈm se mnou souhlasil, ûe by se nemïli trestat konzumenti, ale postihovat ti, kte Ì z toho majì Ñköeftì, p esvïdëovat ty, kte Ì drogu neberou, aby tak setrvali, pop ÌpadÏ ty, kte Ì berou, aby p estali. NemÏl bych to asi v budovï Liber lnìho institutu Ìkat, ale opusùme ideologii a snaûme se stanovit cìl a udïlat opat enì, kter k nïmu povedou. Snaûme se zajistit, aby to fungovalo. J nez konnè drogy neberu. SouhlasÌm s tìm, ûe mïkkè drogy by nïjakou dekriminalizaci zasluhovaly, ale nem m radost z toho, ûe pan Doleûal drogy bere, a p eji si, aby takov ch lidì nebylo p Ìliö. Na druhè stranï mu nemìnìm br t to pr vo. To je bohuûel taky trochu balancov nì tè teorie volby, kterou tu zmìnil pan Kom rek a jeötï extrèmnïji pan Kinkor. Bohuûel je to na ost Ì noûe. Na jednè stranï samoz ejmï tomu konkrètnìmu ËlovÏku neupìr m pr vo zvolit si styl ûivota. J ho za to nemìnìm postihovat. Na druhè stranï je tu p ece jen nïjak z jem, aby takov ch lidì nep ib valo. Neidentifikovan ËastnÌk diskuse Mohl byste ten z jem konkretizovat? Eva Dvo kov V bec se nebudu zmiúovat o tom, zda existuje nïjak z jem, aby lidì uûìvajìcìch drogy nep ib valo. Jenom st le nech pu, kde chcete br t pr vo panu Doleûalovi br t drogy. TvrdÌte, ûe chcete pouze postihovat lidi, kte Ì mu tu drogu mohou prodat. Nem te pocit, ûe si to odporuje? NerozumÌm tomu rozdìlu ñ narkoman a dealer. Narkoman je ten, kter je ÑobÏùì. Ten, kter nemyslì, kter je nïk m donucen br t drogu. Ocitl se v z vislosti a je to uboû k. My mu ñ jako spoleënost ñ musìme pomoci. To je ten podtext. Ofici lnì. VÌcemÈnÏ, alespoú jak j tomu rozumìm a vl dnì protidrogov strategie mluvì takè tak. ChtÏla bych teô Ìci, proë je to hloupost. Ne kaûd nabìdka m svou popt vku. J se tady postavìm a budu prod vat nïjakè plnï nesmyslnè zboûì. TeÔ mï nenapad co. Vy p jdete kolem a vysmïjete se mi, protoûe jste inteligentnì ËlovÏk. Kdyû p jdu po V clavskèm n mïstì, uvidìm tam lidi, kte Ì budou nabìzet drogy. J si Ìk m, ûe do mè mor lky drogy nepat Ì. Tak si je nekoupìm. Kdo je bude chtìt, koupì si je. RozumÌte tomu? Kdyû budete postihovat dealery, kte- Ì jsou dajnï öpatnì, zatìmco narkoman m chcete pom hat, nejde to dohromady. Nem ûu jednìm dechem Ìkat: ÑAù si pan Doleûal bere jakou chce droguì, coû ani dnes ne Ìk me, ale kdybychom to Ìkali, p edpokl d m, ûe byste se, pane BÈme, p ipojil; a druh m dechem zase Ìkali: ÑVöichni lidè, kte Ì mu ji prodajì, jsou hroznì zloëinci a krimin lnìci a musìme je postihovat.ì StejnÏ tak mï hroznï udivilo, ûe vlastnï radìte tady panì profesorce, aby udala nïjakèho studenta za to, ûe prod v drogy. Ch pu jejì obavy. Dostat se do rozporu se z konem nikdo nechce. JÌt si sednout za to, ûe jsem neudala nïjakèho studenta, kter prod v drogu, je smutnè. Je to tragèdie. RozumÏjte, vy v podstatï Ìk te, ûe ode mne by bylo fajn, abych öla a udala nïkoho ze 26 27

sv ch b val ch spoluû k z gymn zia, o kter ch vìm, ûe nïkte Ì jsou narkomani, nïkte Ì jsou narkomani a deale i, nïkte Ì jsou jenom deale i. I to existuje. A vy mi Ìk te: ÑUdej tyto dealery. Neud vej ty narkomany. To jsou obïti, zatìmco tihleti jsou ti zlo- Ëinci.ì J bych asi nikdy nikoho udat neöla. To se mi nïjak p ÌËÌ. Ale vy mi to radìte. Tohle radìte panì profesorce, z Ëehoû je mi docela smutno. Na zaë tku pan Kinkor ekl cosi: ÑÖale nesmì to b t dïti.ì Potom uû se o tïch dïtech v bec nezmiúoval. Mluvil jenom o n s dospïl ch. Samoz ejmï, vy to rozhodnutì udïl te. Ot zka je, kde zaëìn hranice tè tzv. svobodnè volby, ke kterè j se mohu rozhodnout. ZaËÌn v osmn cti, sedmn cti, patn cti, t in cti, dvan cti? Kde tedy je nïjak ochrana nebo nïjak zodpovïdnost nïkoho jinèho za tu volbu? MajÌ ji rodiëe? Nebo v pohledu nïkoho jinèho ji m st t?»ili j relativizuji to, co jste ekla na zaë tku. Vy Ìk te, jak to, ûe pan Doleûal, kdyû si m ûe svoji drogu uûìvat, nem pr - vo si ji nïkde koupit. ÿìk te to dob e, ale na öpatnè adrese. Protoûe pan Doleûal tady p ed chvilkou mïl problèm, jak obh jit, ûe p ÌrodnÌ drogy ano, ale syntetickè ne. J v m eknu n sledujìcì. Pan Doleûal si nemusì drogu nïkde kupovat, on si ji vypïstuje, on si ji najde v p ÌrodÏ, protoûe on Ìk ano p ÌrodnÌm drog m. Proto si myslìm, ûe na nïj vaöe pozn mka neplatì. Teoretick pozn mka na tèma syntetickè drogy, kterè se v p ÌrodÏ nevyskytujì, nerostou, kterè nïkdo musì vyrobit. Jak to, ûe kdyû nïkdo drogu nevypïstuje, nem pr - vo ji nïkde koupit od nïkoho, kdo jì muûe leg lnï prodat? ÿeknu: Protoûe to z kony nedovolujì. Vy se zept te: ÑJe to dob e?ì J poloûìm ot zku, kter se bude dot kat toho, o Ëem hovo il pan kolega, toho praktickèho, pragmatickèho. Co m ûeme ñ pokud to nenì dobrè z teoretickèho hlediska ñ udïlat pro to, aby to teoreticky dobrè bylo? J v m Ìk m, ûe nenì moûnè p ijmout a eöit tento problèm pouze na zemì»eskè republiky. V ten okamûik a zase slovy liber la Friedmana, jestliûe by se k tomu odhodlalo celè svïtovè spoleëenstvì nebo alespoú jeden kontinent, pak ano. S tìm, ûe samoz ejmï budeme diskutovat o tom, jak m vypadat informovanost, prevence zamï en na dïti, aby se mohly rozhodovat ve dvan cti, t in cti letech, ûe ty drogy nejsou to pravè o echovè. Jinak to moûnè nenì. Jestliûe protidrogov politika a takè m j osobnì n zor jsou zaloûeny na tom, ûe ten, kdo je z visl na drog ch, je zoufalec, ûe je to ËlovÏk, kter za v mi p ijde a ekne ñ Ñj m m problèm, j se chci lèëitì ñ, pak vìm, jak mu m m pomoci. J vìm, jakè jsou n stroje, jak m zp sobem ho lèëit. Kdyû uû ne vylèëit, tak alespoú lèëit. Tak jako vìm, jak m zp sobem budu lèëit ËlovÏka, kter m cukrovku. Nem ûu to ale dïlat v krimin le. To je ta hranice. Je to ËlovÏk, kter je nemocn, kter m problèm, pot ebuje se lèëit a musì se lèëit. Jenom parafr zuji to, co jste ekla. NemyslÌm si, ûe z vislì na drog ch jsou uboû ci. Eva Dvo kov NicmÈnÏ po d jste neodpovïdïl na ten rozpor dealer-narkoman. M ûu v m na nïj odpovïdït j? PodÌvejte se, mohu na z kladï subjektivnì asi sedmn ct let trvajìcì zkuöenosti s drogovou scènou zcela kompetentnï Ìci, ûe ËlovÏk, kter prod v tvrdè drogy a s m na nich nenì z visl, pat Ì do krimin lu. Ji Ì HladÌk J bych se chtïl omluvit panu Doleûalovi, co jsem tady o nïm Ìkal. SpÌöe to pramenilo z mè neznalosti drogovè scèny. SpÌöe jsem mluvil o tïch syntetick ch, pr myslov m zp sobem vyr bïn ch drog ch. Jestli si budete pïstovat cokoliv doma, prosìm. Budu to odsuzovat. Jako neku ka mï ötvou lidè, co kou Ì, a ötvou mï takè lidè, co jezdì na Ëervenou na semaforu. To je ten styl, co jsem tìm chtïl naznaëit. PromiÚte, moûn jsem byl v tomhle p Ìliö radik lnì. LubomÌr Sedl k ProsÌm v s, pane Kom rku, kdybyste mïl patn ctiletou dceru, toleroval byste jì nïjakou jemnou drogu? Vy jste skuteënï utekl od toho problèmu, co zde prezentovala panì profesorka. P ipusùme, ûe uû v ö syn m 10 let (coû je pr mïrn vïk, kdy se zaëìn s narkotiky v Americe) a zaëal si pìchat. Co byste udïlal? Martin Kom rek To je asi tak, jako kdybyste se zeptal, co bych dïlal, kdyby se m dcera promïnila v medvïda. To se ned dop edu natrènovat. Ji Ì Schwarz V ûenì panelistè, budete chtìt uplatnit pr vo poslednìho slova? J jsem neodpovïdïl na ot zku, jak je rozdìl mezi dealerem a narkomanem. OdpovÌm ot zkou. SouhlasÌte s tìm, ûe leg lnì alkohol, kter se prod v, konzumuje, m a musì mìt nïjak omezenì ve vztahu nap. k jeden ctiletèmu dìtïti, ke dvan ctiletèmu dìtïti, ke t in ctiletèmu dìtïti? SouhlasÌte s tìm v r mci svèho liber lnìho myölenì? Eva Dvo kov M m s tìm problèm. NesouhlasÌm. Musela bych to vysvïtlit. Je to na delöì debatu. Ano nebo ne? Eva Dvo kov Nem ûu Ìci ano nebo ne. SpÌöe kdybych si mïla vybrat meziö J v m odpovìd m touto ot zkou. V tom je rozdìl mezi narkomanem, ËlovÏkem z visl m nebo konzumentem a mezi dealarem. NesouhlasÌte?»ili Ìk te, ûeö 28 29

Eva Dvo kov ÿìk m, ûe jeden ctiletè dìtï si ten alkohol opat Ì, kdyû bude chtìt, jin m zp sobem.»ili Ìk te, ûe by nemïla b t nïjak, jak koli ochrann regulaënì opat enì ve vztahu k prod v nì alkoholick ch n poj devìtilet m dïtem ke konzumaci? Eva Dvo kov MyslÌm si, ûe je dobrè, kdyû nïjak omezenì budou. NicmÈnÏ nikoliv ta, kter se vytvo Ì tìm, ûe st t nïco zak ûe. Ona se spont nnï vytvo Ì. ÿeknu v m proë. Protoûe, kdyû si budete kupovat nap. alkohol, budete si jej kupovat pouze v nïjak ch obchodech nebo pouze od nïjak ch prodejc, stejnï jako kdyû chodìte do urëit ch restauracì nebo chodìte nakupovat do urëit ch obchod. Budete-li mìt dïti, budete vïdït, ûe nïkde jsou dejme tomu seriûznïjöì, nïkde se vìce dìvajì na to, co komu prod vajì apod., nïkde moûn öidì atd. ChodÌte nakupovat tam, kde prodejc m a obchodnìk m vï Ìte a kde m te pocit, ûe prod vajìcì dïlajì to, co je v souladu s vaöìm myölenìm a p esvïdëenìm. M m pocit, ûe jelikoû v le rodië je takov, aby se jejich dïti nedost valy p edëasnï do styku s alkoholem, s drogami apod., tak jim to doma budou nejen vysvïtlovat, ale budou je uëit chodit do tïch spr vn ch mìst a dïlat ty spr vnè vïci. Neidentifikovan ËastnÌk diskuse Vûdyù to je hloupost. Eva Dvo kov To nenì hloupost. A jak Ìk te, spousta dïtì si na ta hork kamna s hne. Sp lì se. RodiË u nïj ale musì b t vëas, aby mu dok zal vïci vysvïtlit a pomoci. Neidentifikovan ËastnÌk diskuse Netahejte sem rodiëe. Jde o toho, kdo ten alkohol prod v. J prod v m alkohol a prod v m ho v m jako dvan ctiletè holce. P jdu za v mi a nïkde si v s najdu jenom proto, abych vydïlal. Eva Dvo kov To ale nem ûete odstranit tìm, ûe nïco udïl te leg lnìm a nïco neleg lnìm. DÏtsk pornografie je takè neleg lnì, a existuje. To je fakt. TvrdÌm, ûe rodiëe jsou stïûejnì. Z kazem nic nevy eöìte. Jestliûe zak ûete prodej alkoholu dïtem pod 11 let nebo nevìm kolik byste zak zal, Ìk m, ûe ty dïti stejnï alkohol dostanou, pokud ho budou chtìt. ÿìk m, ûe rodiëe jsou tïmi, kdo mohou dïti p ed drogami ochr nit. St t nikoli. Snaha rodië o ochranu jejich dïtì povede k tomu, ûe budou nap. bojkotovat nïkterè obchody nebo obchodnì etïzce. RodiËe si mohou Ìci: ÑNebudeme chodit k Nov k m, kde nalejvajì pïtilet m dïtem. Budeme chodit jinam.ì Kdyû vznik na Z padï öìlenstvì kv li Shellu a ropn m ploöin m, proë by nïco podobnèho nemohlo b t kv li vlastnìm dïtem? Neidentifikovan ËastnÌk diskuse RodiËe tam v bec nejsou. Jeden ctiletè dìtï si dïl, tèmï co chce. Neidentifikovan ËastnÌk diskuse To je pr vï ta chyba rodië. Ti tam mïli b t. Na zaë tku, aby si dïti nedïlaly, co chtïjì. M pravdu. RodiË musì mìtö Eva Dvo kov V öestn cti letech musì svou lohu hr t takè rodiëe. V osmn cti takè rodiëe. Ve dvaceti takè rodiëe. MÏ nikdo nehlìdal na kaûdèm kroku. Jak to, ûe to moji rodiëe zvl - dali? Martin Kom rek K tè ot zce, co v tïch deseti letech. J myslìm, ûe to je naprosto öpatnï, ale öpatnï poloûen ot zka. StejnÏ tak se mï m ûete pt t, jak budu reagovat, kdyû se to dìtï promïnì v medvïda. Nikdo by na takovou ot zku nedok zal odpovïdït. Kdyû to vezmu v ûnï, tak samoz ejmï p jde o jakousi zkuöenost. NÏkdo by ekl neötïstì, se kter m se ËlovÏk bude muset nïjak vyrovn vat. JistÏ si to dop edu netrènuji. MyslÌm si, ûe m lokdo si to dop edu trènuje, jak se v takovè situaci zachovat. P esto jsem teô zjistil, ûe nebudu hr t toho, kdo zast v vöechno plnï liber lnï. PanÌ kolegynï mï tot lnï p edëila, protoûe j jsem takè proti tomu, aby se byù legalizovanè drogy prod valy dïtem. J jsem vyëerpal sv j p ÌdÏl slova. Jenom podïkuji. Pro mï je to straönï zajìmavè tuto diskusi slyöet a mìt moûnost do nì vstoupit. J to zn m v 99 procentech p Ìpad z tè opaënè strany. Pro mne je takov m osvïûenìm pro mozek a moje mozkovè z vity slyöet t eba liber lnì filosofii kolegynï, abych si v bec uvïdomil, kde vlastnï j s m stojìm. DÏkuji. Ji Ì Schwarz Na z vïr jeötï shrnu stanovisko Liber lnìho institutu, kterè z st v stejnè. NeumÌme rozliöovat efektivnost regulace mïkk ch a tvrd ch drog. M lo se vì, ûe ten skvïl st tem posvïcen nikotin m ve skuteënosti na populaci horöì dopady, neû ten zl a öpatn heroin. StejnÏ tak se ob v m, ûe neumìme rozliöovat podnikatele s drogami od jin ch podnikatel, jakoû ani neumìme rozliöit nebohou obïù od toho, kdo naplúuje jejì pot ebu. NevÏ Ìme, ûe to umì policie a dalöì represivnì sloûky st tu. LubomÌr Sedl k Kdo to je my, my? Ji Ì Schwarz To je Liber lnì institut. To jsem i j, pane doktore. Jenom na up esnïnì. Co se t k Miltona Friedmana, kter tady byl nïkolikr t citov n panem doktorem BÈmem ñ my jsme mïli to ötïstì a s Miltonem Friedmanem 30 31

jsme nïkolikr t diskutovali. Dokonce je to zaznamenanè i v naöì poslednì publikaci Milton Friedman v Praze. To co Ìkal pan doktor BÈm, je v po dku. Milton Friedman opravdu rozliöuje problèm v tè jednè zemi a na celèm svïtï. To je t eba ale d t do öiröì souvislosti. To je rozdìl mezi normativnì a pozitivnì vïdou, mezi tìm, co by mïlo b t a tìm, co ve skuteënosti je. JakÈ n stroje pouûìt na to, jak by ty z leûitosti vl da mïla nebo nemïla eöit. To je jeden problèm. D le, s panem doktorem Sedl kem se dob e diskutuje, ËlovÏk se vûdycky pobavì. Pro up esnïnì: Freedom House a jeho lidè. Zbigniew Brzezinski nenì û dn liber l, jak tvrdìte, pane doktore. Pro mne je stejn m socialistou jako jste vy. To vöak nepovaûuji za û dnou nad vku. LubomÌr Sedl k TakÈ socialismus nenì nad vka. Ji Ì Schwarz Samoz ejmï. Liberalismus, kter my tady prosazujeme, z kterèho vych zì Liber lnì institut, je klasick liberalismus, jehoû modernì podobu mu v druhè polovinï XX. stoletì vtiskla Chicagsk ökola, jejìû nejv znamnïjöìm p edstavitelem je Milton Friedman. V ûenè d my a p novè, bylo pro mne velmi pouënè slyöet n zory p Ìtomn ch eënìk. Moûn jste si na zaë tku mysleli, ûe to jsou lidè, kte Ì budou mìt na drogy totoûnè n zory. SkuteËnost vöak byla jin. DÏkuji vöem diskutujìcìm. TakÈ panu Doleûalovi, kter jeötï minutu poseëk, neû si vykou Ì svèho jointa, kterèho si teô pr vï ubalil. To je tab k. Ji Ì Schwarz Pardon. Dnes jsme tady vidïli, ûe pan Doleûal nenì v bec liber l, ûe liber lnì p Ìstup se liöì od jeho n zor. Pan Kinkor nenì takè liber l, p estoûe jej za nïj mnozì mylnï povaûujì. Kdybych ho nazval liber lem, povaûoval by to za stejnou nad vku, jako kdyû mu eknu, ûe je komunista. VidÌme, ûe n zory se znaënï odliöujì. P esto jsem r d, ûe jsme tyto n zory slyöeli. Vöechny n zory, kterè tady zaznïly, povaûuji za racion lnì, coû se vöak ned Ìci o n zorech KDU-»SL na problematiku drog, pron - öen ch panem poslancem Severou. V ûenì Ëten i, pracovnìci Liber lnìho institutu a Centra liber lnìch studiì V m budou zav z ni za Vaöe koment e Ëi kritickè p ipomìnky ke koncepcìm a myölenk m obsaûen m v tèto publikaci. NabÌzÌme V m takè moûnost zprost edkov nì setk nì s jednotliv mi ËastnÌky diskuse. Kontaktovat n s m ûete telefonicky, faxem Ëi elektronickou poötou na n sledujìcìch ËÌslech: telefon: (02) 29 60 60, 24 91 21 99 fax: (02) 29 17 10 e-mail: liberal.institut@ecn.cz KromÏ toho si V m dovolujeme nabìdnout naöe internetovè str nky na adrese: http://www.ecn.cz/private/liberal R di bychom V s takè upozornili, ûe v sìdle Liber lnìho institutu ve Sp lenè ul. 51, Praha 1 m ûete kromï odborn ch studiì (prezentujìcìch klasickè liber lnì stanovisko k adï ekonomick ch a politick ch problèm ) koupit s p Ìsluönou slevou takè naöe kniûnì publikace: F. A. Hayek: Kontrarevoluce vïdy M. Friedman: Kapitalismus a svoboda G. Becker: Teorie preferencì M. Friedman: Za vöìm hledej penìze J. PavlÌk (ed.): Milton Friedman v Praze L. von Mises: Liberalismus I. Kirzner: Jak fungujì trhy (do konce 1998) H. Hazlitt: Ekonomie v jednè lekci (do konce 1998) 32