Diferenciáln lní diagnóza SIPHONAPTERA (blechy) - lateráln lně zploštělí - sekundárn rně apterní - ústní ústrojí bodavě savé - prezence ktenidií (hřeb ebínků) - uniformní vzezřen ení (barva žlutavá až hnědo dočerná) (velikost do 10 mm) - imaga parazitují na ptácích ch a savcích ch - hematosugní ektoparazité - larvy apodní, eucephalní,, saprofágn gní - kukla nekousací volná [= Aphaniptera]
MORFOLOGIE IMAGA HLAVA - orthognátn tní - málo pohyblivá - rozdělena na 2-32 části (caput( fractum) - antenáln lní rýha (rozděluj lují: frons x occiput) - tykadla krátk tká - delší 1 + 2 čl. (scapus( a pedicellus) - flagellum komprimované (9-10 čl.) - složen ené oči i chybějí (max. 2 ocelli) - ú. ú.. bodavě savé, stilety: - lacinie + dlouhý epipharynx - pochva: labiáln lní palpy (4-14 čl.) - maxily lancetovité (volné) - maxilárn rní palpy 4 čl. (volné) - mandibuly chybí
MORFOLOGIE IMAGA HRUĎ - pevně připojen k hrudi - homonomní - terga se taškovit kovitě překrývají - pronotum obvykle s ktenidiem - sterna redukovaná (nebo částečně splynulá s pleurami) ) = kryptosternie - pleury nápadné s mohutnými lištami - nohy mohutné,, slabě heteronomní - velké,, párovitp rovitě přiblížené kyčle s lištami - stehna a holeně krátk tké,, zadní delší než stehna (skákání) - chodidla delší než holeně,, 5 článků - dva silné drábky, na bazi často se zubem
MORFOLOGIE IMAGA ZADEČEK EK - 10 viditelných segmentů - segment 1 bez sterna - segment 9 krátký, tergum s párem p smyslových (pygidi( pygidiálních) ) plošek - segment 10 malý, redukovaný : gonoporus za sternem 8 sternum 9 bez gonapophys segment 10 s párem p jednočl. cerci : sternum 9 se třemi t páry p gonapophys = přilnavý p ústroj (systematika) gonoporus za sternem 9
MORFOLOGIE LARVY A KUKLY LARVA - nápadně chlupaté (chaetotaxie použit itá pro taxonomii) - apodní - eucephalní - tykadla 1 čl. s nápadnou n setou - mandibuly se zuby - maxily s kartáčkem kem set - maxilárn rní palpy 2 čl. - labiáln lní palpy 1 čl. - thorax se 3 články - abdomen s 10 články - segment 10 se 2 výběž ěžky a ostruhami - mohutné slinné žlázy (bifurkace, reservoir) KUKLA - nekousací - volná - v kokonu
VÝVOJ - 3 larváln lní instary, žijí volně, živí se organickým detritem, Hoplopsyllus glacialis - stále v srsti zajíce polárn rního; Uropsylla tasmanica (Dasyurus, Sarcophilus), polymetabolie,, vajíčka na srsti, 1 instar invazní,, vrtá do kůžk ůže, další dva v chodbách vystrčeným konec abd., 3 páry p spirakul - kuklení v kokonu - délka vývoje u Pulex irritans (u nás): n 400 vajec (2-12 dnů), larva trvá 4-88 týdnů, imago opouští kokon v souvislosti s otřesy, imago až 10 měsícům na hostiteli. - imaga temporáln lní (v hnízd zdě) či i stacionárn rní (stále na hostiteli, často stále přisp isáti Echidnophaga) hematosugní ektoparazité - hladovění: Ctenocephalides 396 dnů bez nasátí,, 1725 dnů po nasátí - afanipteria vázanost na habitat (hnízdo) - monoxenní: Spilopsyllus cuniculi (králík) k) - oligoxenní: Ceratophyllus hirundinis (vlaštovka, jiřička, rorýs) - polyxenní: Echidnophaga gallinacea (80 hostitelů)
KLASIFIKACE - 2 nadčeledi x 5 nadčeled eledí - celosvětov tově asi 2400 druhů (z toho jen asi 130 u ptáků,, zbytek u savců) - u nás n s kolem 100 druhů v 7 čeledích; - fosilní záznamy znamy z křídy k (Nicoratia( elongata, Tarwinia australis dlouhé štíhlé nohy, otázka zda skákaly); kaly); běžb ěžnější v baltickém jantaru, nohy normáln lní,, skákav kavé Hystrichopsylloidea 7 čeledí 1050 druhů Ceratophylloidea 5 čeledí 950 druhů Malacopsylloidea 2 čeledi 73 druhů Pulicoidea 2 čeledi 180 druhů Vermipsylloidea 1 čeleď 38 druhů Tarwinia australis spodníkřída, Austrálie, pterosauři
KLASIFIKACE (1) PULICOIDEA - mesocoxae bez krajního žebra na vnitřní straně - metacoxae s trnitými setami - mesonotum bez pseudoset 2 čeledi: (1.1) PULICIDAE Pulex irritans (zcela bez ktenidií,, očnío štětina tina pod okem): člověk, Zabajkalí hlavně pes Ctenocephalides (ktenidium na hlavě a pronotu,, lícnl cní hřeben ze 4 zubů) pes, kočka ka Xenopsylla cheopis (oční štětina tina před p okem) hlavní přenašeč moru (Pasteurella( pestis), dnes zpravidla jen města m v tropické Asii Spilopsyllus cuniculi semistacionárn rní v srsti; králík, k, zajíc; zrání vajec jen na gravidních, po porodu mláďat sají na nich a pak teprve kladou vejce; 1968 introdukce do Austrálie virus myxomatózy u divokých králíků
KLASIFIKACE (1.2) TUNGIDAE Tunga penetrans (b. písep sečná) - stacionárn rní - původem ze středn ední Ameriky odtud do celého tropického pásup - stacionárn rní,, savci včetnv etně člověka - samice se zdeformovaným zbytnělým abdominem,, zavrtané v kůžk ůži, zadeček ek ven, po oplození vejce jen 8 dnů, larvy se líhnou l na zemi (saprofágn gní); bolestivé záněty Echidnophaga gallinacea,, stacionárn rní - okolo očí, o, na krku, drůbe beže, e, v ušíu ších psů, kolem 80 hostitelů,, kosmopolitně
KLASIFIKACE (2) CERATOPHYLLOIDEA - krajní žebro na vnitřní straně mesocoxae vyvinuto - metacoxae bez trnů - pseudosety pod mesonotáln lním límcem - u nás n s podle klas. členění 5 čeledí (2.1) VERMIPSYLLIDAE - ktenidia (hlava, hruď,, zadeček) ek) nejsou lichokopytníci, ci, sudokopytníci a šelmy; u nás n Chaetopsylla na šelmách (2.2) HYSTRICHOPSYLLIDAE - metanotum bez zoubků,, jen hodně set hlodavci, hmyzožravci; u nás n s běžb ěžná Hystrichopsylla talpae (velká: : 4-64 6 mm) Hystrichopsylla
KLASIFIKACE (2.3) CTENOPHTALMIDAE - koncové zoubky na metanotu nejsou hlodavci, hmyzožravci; u násn Ctenophtalmus (lícn cní hřeben 3 zuby), Muridae Palaeopsylla (lícn cní hřeben 4 zuby), Soricidae, Talpa (2.4) ISCHNOPSYLLIDAE - před ústním ústrojím m na okraji hlavy hřeben h se 2 zuby netopýři; u nás n s 3 rody: Nycteridopsylla, Rhinolophopsylla a Ischnopsyllus
KLASIFIKACE (2.5) CERATOPHYLLIDAE - metanotum s koncovými zoubky - lícní ktenidium chybí drobní savci a ptáci Ceratophyllus - ptáci Monopsyllus sciurorum - veverka Nosopsyllus fasciatus (b. krysí), ve středov edověku přenap enašeč moru, dnes ohniska v Evropě zanikla (krysa mnohde vytlačena potkanem); larvy se živí natrávenou krví rodičů zakusují se do análn lního otvoru dospělce a nutí jej k vyloučen ení krvavých výkalů