V ROâNÍ ZPRÁVA 2004 AGENTURA OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY âeské REPUBLIKY AOPK âr Praha 2005
V R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 4 A G E N T U R A O C H R A N Y P Í R O D Y A K R A J I N Y â E S K É R E P U B L I K Y A O P K â R P R A H A 2 0 0 5
o b s a h 1 Úvod............................................ 5 2 Organizace............................................ 7 3 Hlavní okruhy odborné ãinnosti.............................. 10 3.1 Natura 2000................................... 10 3.2 Podpora orgánû státní správy ochrany pfiírody a krajiny........ 12 3.3 Krajinotvorné programy............................ 14 3.4 Péãe o zvlá tû chránûná území........................ 18 3.5 Správa státního majetku............................ 21 3.6 Ochrana druhové rozmanitosti........................ 23 3.7 Mezinárodní spolupráce............................ 28 3.8 Péãe o jeskynû.................................. 32 3.9 Státní program ochrany pfiírody a krajiny âr............... 35 3.10 Ústfiední seznam ochrany pfiírody (ÚSOP)................. 36 3.11 Informaãní systém ochrany pfiírody..................... 37 4 Vûdeckov zkumná ãinnost................................. 39 5 Konference a semináfie................................... 40 6 Publikaãní ãinnost...................................... 41 7 Seznam pouïit ch zkratek.................................. 42 8 Seznam boxû.......................................... 43 3
ú v o d 1 Ú V O D Rok 2004 pfiinesl pro ochranu pfiírody v âeské republice zásadní zmûny. Mezi bezesporu nejv znamnûj í patfií novela zákona ã. 114/1992 Sb. o ochranû pfiírody a krajiny, která reagovala pfiedev ím na vstup âeské republiky do Evropské unie (EU) a s tím související povinnost dûslednû naplnit pfiíslu né právní normy Evropsk ch spoleãenství (ES). NejdÛleÏitûj ím úkolem Agentury ochrany pfiírody a krajiny âr se tak stala pfiíprava odborn ch podkladû pro vytvofiení soustavy chránûn ch území Natura 2000, která musí b t vyhlá ena na základû smûrnice ã. 79/409/EHS o ochranû volnû Ïijících ptákû (zkrácenû smûrnice o ptácích) a smûrnice ã. 92/43/EHS o ochranû pfiírodních stanovi È, volnû Ïijících ÏivoãichÛ a planû rostoucích rostlin (smûrnice o stanovi tích). V sledkem byl návrh 41 oblastí ochrany ptákû podle smûrnice o ptácích a 883 evropsky v znamn ch lokalit podle smûrnice o stanovi tích. Z v znamn ch událostí roku 2004 t kající se ãinnosti AOPK âr bych rád uvedl pfievzetí jeskynû Na Turoldu u Mikulova do pfiímé správy a provozu a pfiedev ím pak plnohodnotné zaãlenûní do ãinnosti konsorcia Evropského tematického stfiediska biologické rozmanitosti. Zapojení AOPK âr do ãinnosti uvedeného odborného pracovi tû ES lze jednoznaãnû hodnotit jako ocenûní odborné úrovnû na í organizace. Pfii své ãinnosti spolupracovala Agentura ochrany pfiírody a krajiny âr kromû Ministerstva Ïivotního prostfiedí jako svého zfiizovatele zejména se Správou ochrany pfiírody, správami národních parkû, âeskou inspekcí Ïivotního prostfiedí, krajsk mi úfiady, správci vodních tokû, Lesy âeské republiky, obcemi i s mnoha nevládními a zájmov mi organizacemi, z nichï lze jmenovat napfiíklad âesk svaz ochráncû pfiírody, âesk a Moravsk rybáfisk svaz, âeskou spoleãnost ornitologickou, âeskou spoleãnost pro ochranu netop rû nebo âeskou speleologickou spoleãnost. V echny úkoly byly v roce 2004 úspû nû fie eny s ohledem na finanãní a personální kapacity na í organizace. Do budoucna povaïuji za stûïejní vytvofiení stfiedisek AOPK âr v tûch krajích, kde doposud chybûjí, tzn. se sídly v Liberci, Hradci Králové, Zlínû a Karlov ch Varech. Tím dojde k dal ímu zlep ení a zpfiesnûní plo né pûsobnosti AOPK âr jako odborné organizace ochrany pfiírody. Ing. Martin Du ek fieditel AOPK âr 5
o r g a n i z a c e 2 O R G A N I Z A C E Agentura ochrany pfiírody a krajiny âr (AOPK âr) zabezpeãuje odbornou podporu pro ãinnost orgánû státní správy a samosprávy na území âeské republiky a zaji Èuje odbornou, vûdeckov zkumnou, monitorovací, metodickou, dokumentaãní, informaãní, znaleckou a osvûtovou ãinnost v systému státních organizací ochrany pfiírody a krajiny. Obr. 1: Územní pûsobnost jednotliv ch stfiedisek AOPK âr AOPK âr má celorepublikovou pûsobnost, kterou vykonává prostfiednictvím 9 stfiedisek v Praze, âesk ch Budûjovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Pardubicích, Havlíãkovû Brodu, Brnû, Olomouci a Ostravû. Územní pûsobnost stfiedisek respektuje hranice krajû pfii zachování principu nedûlitelnosti velkoplo n ch zvlá tû chránûn ch území (tj. chránûn ch krajinn ch oblastí a národních parkû). V souãasné dobû tak jednotlivá stfiediska vyvíjejí ãinnost v 1-2 krajích. AOPK âr rovnûï provozuje v ech 13 vefiejnosti zpfiístupnûn ch jeskyní, tj. j. Balcarka, Katefiinské j., Sloupsko- o Ûvské j., Punkevní j., Bozkovské dolomitové j., Ch novské j., Konûpruské j., Zbra ovské aragonitové j., Javofiíãské j., Mladeãské j., j. Na Pomezí, j. Na piãáku a j. Na Turoldu. Obr. 2: Zpfiístupnûné jeskynû v âr 7
o r g a n i z a c e Pfiedmûtem ãinnosti AOPK âr je pak zejména: vytváfiení, správa a vedení Informaãního systému ochrany pfiírody, vedení Ústfiedního seznamu ochrany a pfiírody a centrální dokumentace ochrany pfiírody a krajiny, správa státního majetku ve zvlá tû chránûn ch územích, vydávání stanovisek a expertních posudkû pro orgány státní správy a pro ostatní právnické a fyzické osoby, odborná, vûdeckov zkumná a znalecká ãinnost a ífiení informací v oblasti ochrany pfiírody a krajiny, shromaïìování podkladû a administrace krajinotvorn ch programû, zejména Programu péãe o krajinu a Programu revitalizace fiíãních systémû, uskuteãàování opatfiení k ochranû pfiírody, krajiny a pfiírodního dûdictví, mezinárodní spolupráce v ochranû pfiírody a krajiny vãetnû v konu vûdeckého orgánu CITES (Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroïen mi druhy volnû Ïijících ÏivoãichÛ a rostlin), ochrana a provoz zpfiístupnûn ch jeskyní. 8
Obr. 3: Organizaãní struktura AOPK âr k 31.12.2004 o r g a n i z a c e 9
3 H L A V N Í O K R U H Y O D B O R N É â I N N O S T I 3.1 NATURA 2000 Dokonãení pfiípravy soustavy Natura 2000 v âeské republice pfiedstavovalo jeden ze stûïejních úkolû AOPK âr v roce 2004. Na základû vyhodnocení rozsáhlého mnoïství údajû shromáïdûného v letech 2000 2003 bylo dokonãeno navrïení evropsky v znamn ch lokalit do národního seznamu. Lokality byly podle specifick ch odborn ch kritérií navrhovány zvlá tû pro jednotlivé druhy planû rostoucích rostlin a volnû Ïijících ÏivoãichÛ a pro typy pfiírodních stanovi È (biotopy). Nejvût í pozornost byla vûnována navrïení tzv. pfiírodních komplexû, tj. lokalit vhodn ch pro ochranu typû pfiírodních stanovi È, ze kter ch byly podle zpracovaného algoritmu vybrány evropsky v znamné lokality pro biotopy. Obr. 4: Logo soustavy Natura 2000 Návrhy pro jednotlivé druhy a stanovi tû byly mezi sebou porovnány a na základû srovnání byly odbornû vymezeny v sledné evropsky v znamné lokality pro âeskou republiku, které vznikly sjednocením pûvodních návrhû. V únoru 2004 byl návrh 905 lokalit pfiedán Ministerstvu Ïivotního prostfiedí. MÎP seznam zvefiejnilo v dubnu 2004. Návrh národního seznamu byl poté pro pfiedjednávání lokalit s vlastníky a uïivateli, kter zaji Èovala Správa ochrany pfiírody (SOP), v prûbûhu kvûtna a ãervna 2004 zpfiesnûn. Na základû pfiipomínek vlastníkû a uïivatelû shromáïdûn ch SOP z pfiedjednávání probûhlo v ãervenci a srpnu 2004 vypofiádání pod vedením MÎP za intenzivní spolupráce AOPK âr a SOP. Na základû v sledkû vypofiádání pfiipravila AOPK âr v listopadu 2004 aktualizovan návrh národního seznamu ãítající 883 lokalit a návrh pfiíloh nafiízení vlády ke kaïdé lokalitû, kter slouïil jako podklad pro meziresortní pfiipomínkové fiízení. Vlastní fiízení bylo zahájeno v listopadu a ukonãeno v prosinci 2004, kdy se nafiízením o národním seznamu evropsky v znamn ch lokalit zaãala zab vat vláda âr. Vláda schválila národní seznam 863 evropsky v znamn ch lokalit 22.12.2004. V sledná podoba národního seznamu schváleného vládou âr byla zapracována do koneãného vymezení evropsky v znamn ch lokalit a jejich prûvodních zpráv v databázi Access. V roce 2004 byla vûnována maximální pozornost téï dokonãení rozsáhlého mapování biotopû, konkrétnû kontextovému a podrobnému mapování, i následnému digitálnímu zpracování získan ch aktuálních hodnovûrn ch údajû. Koordinaci provádûlo ústfiedí AOPK âr, které fiídilo cel fie itelsk t m a zaji Èovalo odborné i administrativní vedení mapování. Terénní pracovníci zmapovali celkem 738 834 ha na celém území âr, z toho 128 607 ha podrobného mapování a 610 227 ha kontextového mapování. Podle dosavadních v sledkû mapování biotopû byla zpracována digitální vrstva s databází, která slouïila jako podklad pro metodicky pfiipravenou kompletaci zásobníku zmiàovan ch pfiírodních komplexû. Postupující digitalizace mapování biotopû umoïnila stanovit lokality vhodné pro ochranu typû pfiírodních stanovi È, které mohou slouïit jako rezerva pro pfiípadné poïadavky Evropské komise (EK) na doplnûní národního seznamu evropsky v znamn ch lokalit. Byly publikovány metodické pfiíruãky Zásady managementu lesních typû pfiírodních stanovi È pro soustavu Natura 2000 a Zásady managementu nelesních typû pfiírodních stanovi È. Na dvou mode- 10
lov ch oblastech Chfiiby a Soutok probûhla digitální prostorová anal za zastoupení lesa a vrstvy mapování biotopû. Obr. 5: Vyhlá ené ptaãí oblasti BOX 1: Natura Natura 2000 je soustava chránûn ch území v znamn ch z hlediska Evropsk ch spoleãenství (ES) vytváfiená podle legislativních pfiedpisû ES smûrnice ã. 92/43/EHS o ochranû pfiírodních stanovi È, volnû Ïijících ÏivoãichÛ a planû rostoucích rostlin (smûrnice o stanovi tích) a smûrnice ã. 79/409/EHS o ochranû volnû Ïijících ptákû (smûrnice o ptácích). Tvofií ji dva typy území ptaãí oblasti (SPA - Special Protection Areas) a evropsky v znamné lokality (SCI Sites of Community Importace). Území soustavy Natura 2000 jsou navrhována podle odborn ch kritérií uveden ch ve smûrnici o stanovi tích. Cílem soustavy Natura 2000 je zachovat souãasn stav chránûn ch jevû na lokalitách v souladu s hospodáfisk mi i regionálními zájmy a ve spolupráci s dotãen mi subjekty, které v území Ïijí a hospodafií. Natura 2000 v âr byla vymezena na základû rozsáhlého mapování biotopû a cílov ch druhû a poddruhû planû rostoucích rostlin a volnû Ïijících ÏivoãichÛ provádûného v letech 2000 2004. 11
3.2 PODPORA ORGÁNÒ STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY Podpora orgánû státní správy ochrany pfiírody a krajiny na v ech jejích stupních patfií k nejv znamnûj ím ãinnostem AOPK âr. Spolupráce se státními orgány se t ká pfiípravy podkladû pro rozhodování (pfiímá podpora), úãasti na pfiípravû legislativních norem (legislativní podpora) a pfiípravû odborn ch metodik (metodická podpora). Pfiímá podpora orgánû ochrany pfiírody je rozsahem nejv znamnûj í. AOPK âr pfiipravuje odborné podklady a stanoviska v problematice: obecné ochrany rostlin a ÏivoãichÛ ( 5 zákona ã.114/1992 Sb. o ochranû pfiírody a krajiny, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû), ochrany volnû Ïijícího ptactva ( 5b zákona ã.114/1992 Sb.), ochrany krajinného rázu ( 12 zákona ã.114/1992 Sb.), ochrany zvlá tû chránûn ch druhû ( 56 zákona ã.114/1992 Sb.), ochrany zvlá tû chránûn ch území, ZCHÚ ( 43 zákona ã.114/1992 Sb.), ochrany a vyuïití jeskyní ( 10 zákona ã.114/1992 Sb.), ochrany dfievin ( 7 zákona ã.114/1992 Sb.), památn ch stromû ( 46 zákona ã.114/1992 Sb.) povolení kácení dfievin ( 8 zákona ã.114/1992 Sb.), pfiechodnû chránûn ch ploch ( 13 zákona ã.114/1992 Sb.), registrace v znamn ch krajinn ch prvkû ( 6 zákona ã.114/1992 Sb.). Stanoviska jsou nejãastûji vydávána pro MÎP, krajské úfiady, Správu ochrany pfiírody, správy národních parkû, âeskou inspekci Ïivotního prostfiedí (âiîp), magistráty, povûfiené obecní úfiady a Policii âr. Nezbytnou souãástí pfiípravy odborn ch podkladû zûstává úãast pracovníkû AOPK âr na terénních etfieních a jednáních. Samostatnou problematiku pfiedstavuje vydávání stanovisek k zámûrûm na zfiízení hraniãních pfiechodû a pfieshraniãních turistick ch stezek a zmûn jejich vyuïívání. Obr. 6: Znaleck posudek vypracovan AOPK âr AOPK âr je v souladu se zákonem ã. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumoãnících jmenována soudnû znaleck m pracovi tûm v problematice ochrany pfiírody a krajiny. V roce 2004 AOPK âr vypracovala 33 soudnû znaleck ch posudkû, nejvíce pro âeskou inspekci Ïivotního prostfiedí; a pro mûstské úfiady a magistráty (po 13), pro Policii âr tfii posudky. 18 posudkû se t kalo problematiky památn ch stromû a dendrologie, 3 posudky CITES (viz str. 29), 3 posudky krajinného rázu, 3 posudky druhové ochrany, 4 posudky obecné územní ochrany a 2 posudky zvlá tní územní ochrany. 12
Legislativní podpora státní správy spoãívala v roce 2004 zejména v úãasti na pfiípravû: nafiízení vlády âr pro vyhlá ení ptaãích oblastí (viz str. 10). nafiízení vlády âr, kter m se stanoví seznam evropsky v znamn ch lokalit (viz str. 10). seznamu druhû pro vyhlá ku ã. 227/2004 Sb., kterou se provádûjí nûkterá ustanovení zákona ã. 100/2004 Sb. o ochranû druhû volnû Ïijících ÏivoãichÛ a planû rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dal ích opatfieních k ochranû tûchto druhû a o zmûnû nûkter ch zákonû (zákon o obchodování s ohroïen mi druhy). Vyhlá ka uvádí druhy podléhající povinné registraci podle CITES na území âr a naopak vymezuje druhy, které jsou z této povinnosti vyjmuty. seznamu zvlá tû chránûn ch druhû pro novelizaci vyhlá ky ã.395/1992 Sb. - zafiazení druhû z pfiílohy IV smûrnice ã. 92/43/EHS o ochranû pfiírodních stanovi È, volnû Ïijících ÏivoãichÛ a planû rostoucích rostlin, nafiízení vlády âr, kter m se stanoví druhy a poãet ptákû, pro které se vymezují ptaãí oblasti, vyhlá ky Ministerstva Ïivotního prostfiedí, kterou se provádûjí nûkterá ustanovení zákona ã. 114/1992 Sb. o ochranû pfiírody a krajiny, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, v souvislosti s vytváfiením soustavy Natura 2000. V neposlední fiadû se AOPK âr vûnuje pfiipomínkování právních norem v znamn ch z hlediska ochrany pfiírody a krajiny pfiipraven ch MÎP a v rámci meziresortních pfiipomínkov ch fiízení pfiedpisû navrhovan ch jin mi resorty. Metodická podpora orgánû státní správy ochrany pfiírody souvisí se snahou o sjednocení postupû pfii rozhodování v záleïitostech t kajících se ochrany pfiírody a krajiny a pfii zaji Èování péãe o zvlá tû chránûné ãásti pfiírody (zvlá tû chránûná území, zvlá tû chránûné druhy a památné stromy) mezi rûzn mi sloïkami státní správy, zaloïeném na nejnovûj ích odborn ch poznatcích. V roce 2004 byla publikována Metodická pfiíruãka pro praktickou ochranu netop rû (viz obr. 7). Obr. 7: Metodická pfiíruãka pro praktickou ochranu netop rû 13
3.3 KRAJINOTVORNÉ PROGRAMY âeská republika zûstává jedinou postkomunistickou zemí, v níï má resort Ïivotního prostfiedí k dispozici finanãní prostfiedky, kter mi pfiímo podporuje k pfiírodû etrné hospodafiení v krajinû. Program revitalizace fiíãních systémû Program revitalizace fiíãních systémû (PR S) byl zahájen v roce 1992. Finanãní prostfiedky na jeho realizaci jsou kaïdoroãnû vyãleàovány ze státního rozpoãtu. Poskytování dotací stanovují pravidla PR S, vydávaná MÎP. Organizaãní sloïkou státu zabezpeãující odbornou agendu programu je AOPK âr, na regionální úrovni je program zaji Èován ve spolupráci s Regionálními poradními sbory. V rámci tohoto programu jsou podporovány investiãní akce, jejichï pfiedmûtem jsou zejména zásahy do vodního reïimu krajiny (zvy ování retenãní schopnosti krajiny, zpomalování povrchového odtoku, likvidace nevhodnû proveden ch odvodàovacích soustav apod.). Tímto programem jsou od roku 2003 podporována v stavba a obnova ãistíren odpadních vod a kanalizací, a to v rámci podprogramu f). Tento podprogram navazuje na dfiíve samostatn Program drobn ch vodohospodáfisk ch ekologick ch akcí (PDVEA), kter byl v r. 2002 ukonãen a v rámci kterého jsou od r. 2003 financovány pouze rozestavûné akce. Tab. 1: Dotaãní tituly, platné v roce 2004, vãetnû pfiedbûïného pfiehledu vynaloïen ch finanãních prostfiedkû na jejich podporu a poãet realizovan ch akcí. typ revitalizaãního opatfiení poãet akcí tis. Kã a b c d f g Revitalizace pfiirozené funkce vodních tokû, jejich niv, odstaven ch ramen 33 51 313 zakládání a revitalizace prvkû územního systému ekologické stability vázan ch na vodní reïim, mokfiadních ekosystémû, revitalizace odvodnûn ch pozemkû 7 13 761 odstraàování pfiíãn ch pfiekáïek na vodních tocích a podpora technick ch fie ení, která je neobsahují (doplàování a stavba rybích pfiechodû) 5 20 577 revitalizace retenãní schopnosti krajiny, v stavba a obnova vodních nádrïí 171 220 281 v stavba a obnova ãistíren odpadních vod a kanalizací vã. zakládání umûl ch mokfiadû * 54 * 168 622 revitalizace pfiirozené funkce vodních tokû s revitalizací retenãní schopnosti krajiny 5 6 473 Celkem 275 481 027 Zdroj: AOPK âr (2005) * V podprogramu f) je zahrnuta i akce za 2 407 tis. Kã, která byla financována je tû z PDVEA. AOPK âr byla v roce 2004 investorem 7 akcí a ãerpala z PR S celkem 46 263 tis. Kã. Z uvedeného pfiehledu vypl vá, Ïe si dominantní postavení mezi realizovan mi revitalizaãními opatfieními si nadále udrïuje v stavba a obnova vodních nádrïí (mimo ãistíren odpadních vod, âov a kanalizace, které jsou díky svému odli nému charakteru ve srovnání s revitalizaãními opatfieními 14
finanãnû nároãnûj í). Naproti tomu revitalizace tokû jsou stále ãásteãnû okrajovou záleïitostí. Av ak právû revitalizace AOPK âr chápe jako prioritní opatfiení, jejichï dopady na krajinu, vodní prostfiedí a protipovodàovou ochranu zûstavají stûïejní. Obr. 8: Akce zahájená v roce 2004 z Programu revitalizace fiíãních systémû (PR S) v stavba rybího pfiechodu v Bfieclavi na Dyji. Jedná se o v znamnou stavbu, neboè díky ní (a v budoucnu i rybímu pfiechodu na jezu v Bulharech) dojde k otevfiení posledního zachovalého úseku Dyje a její údolní nivy s fiíãními rameny pfiirozen m a geneticky pûvodním rybím spoleãenstvûm, která jsou v souãasné dobû nucena ukonãit migraci z Dunaje pod jezem v Bfieclavi. Program péãe o krajinu Program péãe o krajinu (PPK) vznikl v roce 1996. Financování je vázáno na pfiíslu n kalendáfiní rok a v rámci PPK jsou ÏadatelÛm pfiiznávány neinvestiãní finanãní prostfiedky. Jejich poskytování stanovují pravidla PPK, vydávaná MÎP. Organizaãní sloïkou státu zabezpeãující odbornou agendu programu je AOPK âr. Program péãe o krajinu má dva základní podprogramy: Podprogram péãe o volnou krajinu (dotaãní tituly A-C) a Podprogram péãe o zvlá tû chránûné ãásti pfiírody (podprogram D). V rámci PPK pro krajinu mimo ZCHÚ byla v roce 2004 zaji Èována opatfiení odpovídající níïe uveden m dotaãním titulûm: A. Ochrana krajiny proti erozi A1. Asanace a stabilizace projevû plo né a r hové eroze mimo koryta vodních tokû A2. Tvorba biologick ch protierozních opatfiení z geneticky a stanovi tnû odpovídajícího osiva a sadbového materiálu (v sadba dfievin, zakládání trval ch travních porostû - TTP, realizace územních systémû ekologické stability - ÚSES, atd.) B. UdrÏení kulturního stavu krajiny B1. Vytváfiení podmínek pro zachování v znamn ch biotopû vãetnû vymezen ch ptaãích oblastí ( etrné kosení, likvidace náletov ch dfievin, extenzivní pastva) B2. O etfiení památn ch a dal ích v znamn ch stromû a alejí C. Podpora druhové rozmanitosti C1. Podpora ustupujících populací pûvodních rostlinn ch a Ïivoãi n ch druhû, jejich pfiirozen ch spoleãenstev a stanovi È (rozru ování drnu, prohlubování a vytváfiení tûnûk a umûl ch drobn ch vodních ploch) C2. Opatfiení k podpofie pfiírodû blízkého hospodafiení v lesích (opatfiení nad rámec stanoven zákonem o lesích). 15
Studie a odborné publikace Tento titul slouïí zejména k zpracování podkladov ch materiálû pro systematické uplatàování programu ve vybran ch územních celcích a optimální realizaci urãit ch opatfiení v krajinû. Îádost o poskytnutí financí se v tomto pfiípadû nepodává. Námûty na vypracování studií jsou pfiedkládány pfiímo stfiedisky AOPK âr. Z PPK bylo pro krajinu mimo ZCHÚ v roce 2004 pro AOPK âr vyãlenûno 75 mil. Kã. Z dotaãních titulû A aï C bylo z celkové finanãní ãástky ãerpáno 69,46 mil. Kã na podporu 747 realizovan ch akcí. Z titulu Studie a odborné publikace bylo v roce 2004 zpracováno 18 odborn ch prací v celkové hodnotû 5 mil. Kã. Jak vypl vá z následujících grafû, nejvíce akcí bylo v roce 2004 (tak jako v letech pfiede l ch) realizováno z titulu B1 pfiedev ím péãe o luãní a mokfiadní biotopy. Nejvíce finanãních prostfiedkû v ak bylo vynaloïeno na zakládání protierozních porostû a realizaci ÚSES. Opatfiení k podpofie pfiírodû blízkého hospodafiení v lesích nebylo realizováno Ïádné. Obr. 9 Poãet akcí PPK (zkratky dotaãních titulû viz str. 15) Zdroj: AOPK âr (2005) Obr. 10 Objem finanãních prostfiedkû PPK (zkratky dotaãních titulû viz str. 15) Zdroj: AOPK âr (2005) Koncepce krajinotvorn ch programû V r. 2004 zpracovala AOPK âr dokument Koncepce krajinotvorn ch programû. ZmiÀovaná strategie nastiàuje pfiístup AOPK âr k zaji Èování tûchto programû, a to jak v obecné rovinû napfi. podpora opatfiení z jin ch resortû státní správy, tak zejména v regionální rovinû. To probíhá na základû územních charakteristik a podrobné znalosti pfiíslu n ch regionû. Následnû jsou nastínûna vhodná fie ení péãe o vybrané lokality nebo územní celky vytipované pracovníky pfiíslu n ch stfiedisek AOPK âr, konkrétnû prostfiednictvím opatfiení podporovan ch z krajinotvorn ch programû. Regionální koncepce b vá rozãlenûna na následující ãásti: 1. Charakteristika regionu - okresy, rozloha, poãet obyvatel, hustota osídlení, geomorfologie, fiíãní síè. 2. Komplexní fie ení krajinnû-ekologické problematiky v konkrétním území - cílem je optimalizace uspofiádání ekologicky stabilizaãních prvkû v území, jejich maximální územní spojitost a plo ná pokryvnost. V ideálním pfiípadû je realizace spojena s komplexními pozemkov mi úpravami. Pfii v bûru konkrétních lokalit bylo moïné pfiihlédnout i k aktivitû obcí, správcû tokû ãi jin ch subjektû ãinn ch v této problematice v daném území. 16
3. Urãení prioritních typû opatfiení - tento bod koncepce je formulován v kontextu celkového charakteru vût ího územního celku (napfi. Znojemska). Územní celek je pfiíslu n m regionálním stfiediskem zhodnocen z hlediska chybûjících ãi Ïádoucích typû stanovi È (napfi. mokfiady na jiïní Moravû). 3.1. Urãení speciálních typû opatfiení - jedná se pfiedev ím o opatfiení na podporu ustupujících populací pûvodních rostlinn ch a Ïivoãi n ch druhû, jejich pfiirozen ch spoleãenstev a stanovi È, a to jak regionálního, tak celostátního v znamu (napfi. podpora populace sovy pálené Tyto alba, repatriace lososa obecného Salmo salar apod.) 4. Opatfiení navazující na jiï realizované akce zahrnuje opatfiení, která je tfieba opakovat (napfi. kosení travních porostû), nebo v znamná opatfiení, která územnû ãi funkãnû navazují na jiï uskuteãnûné akce. Obr. 11: Luãinka-Hájek sever. Realizace protierozních opatfiení a tvorby ÚSES na rozlehl ch zemûdûlsk ch plochách v katastru obce Dolní Moravice. Zabránûní vodní eroze pomocí úpravy koryta, v sadby bfiehov ch porostû a vybudováním dvou bezodtok ch poldrû. Oba programy (PPK a PR S) vycházejí z iniciativy ÏadatelÛ o získání státní podpory formou dotace. Uvedená skuteãnost do znaãné míry omezuje Ïádoucí podporu potfiebn ch opatfiení. Navíc jsou vázány na dohody s vlastníky pfiíslu n ch pozemkû. Je tedy tfieba mít na mysli, Ïe snahy naplàovat zmi- Àovanou koncepci urãuje zájem ÏadatelÛ a prostorové moïnosti. BOX 2: Agroenvironmentální programy AEP jsou doprovodn m nástrojem spoleãné zemûdûlské politiky Evropské unie, jejichï praktická realizace ve formû podpûrného systému je pro ãlenské státy EU povinná. Souãasn m základním legislativním pfiedpisem ES, na jehoï základû jsou AEP vytváfieny, je nafiízení Rady ã. 1257/1999, tzv. horizontální plán rozvoje venkova (HRDP). Zamûfiení jednotliv ch AEP je pfii dodrïení základních poïadavkû zcela v kompetenci jednotliv ch ãlensk ch státû EU. Cílem tûchto dotaãních programû je podpofiit takové metody zemûdûlského hospodafiení, které jsou etrné k Ïivotnímu prostfiedí, ale zároveà jdou nad rámec stanoven zákonem. AEP posilují zpûsoby vyuïívání zemûdûlské pûdy sluãitelné s ochranou a zlep ováním Ïivotního prostfiedí, krajiny a jejích v znaãn ch rysû, pfiírodních zdrojû, pûdy a genetické rozmanitosti. Rolníci se k tûmto programûm zavazují dobrovolnû podle svého rozhodnutí a moïností. Pravidlem je pûtileté období smlouvy, ve které se zemûdûlec zaváïe, Ïe bude hospodafiit podle daného reïimu pfiíslu ného AEP. 17
3.4 PÉâE O ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ V roce 2004 se péãe o zvlá tû chránûná území (ZCHÚ), zabezpeãovaná AOPK âr, soustfiedila zejména na maloplo ná ZCHÚ, konkrétnû na národní pfiírodní rezervace (NPR) a národní pfiírodní památky (NPP), nacházející se mimo chránûné krajinné oblasti (CHKO). Jde pfiedev ím o následující ãinnosti: Obr. 12: Ukázka znaãení ZCHÚ DoplÀování soustavy zvlá tû chránûn ch území zaji - Èovala zejména stfiediska AOPK âr, která vydávala stanoviska k zámûrûm na vyhlá ení územní ochrany a zpracovávala odborné podklady k vyhla ovacímu fiízení. Byly pfiipravovány podklady pro pfiehlá ení nûkter ch ZCHÚ s nedostatky ve zfiizovacích dokumentech a pro vyhlá- ení zvlá tní územní ochrany nov ch lokalit, které byly postupovány MÎP. Podle poïadavkû krajsk ch úfiadû zpracovávala stfiediska také odborné a administrativní podklady k vyhlá ení pfiírodních rezervací (PR) a pfiírodních památek (PP). Inventarizaãní prûzkumy byly zaji Èovány pfiedev ím v rámci projektu VaV/620/2/03 Inventarizace národních kategorií maloplo n ch zvlá tû chránûn ch území, kter bude ukonãen v roce 2005. V jeho rámci bylo rozpracováno 179 inventarizaãních prûzkumû, v roce 2004 jich skonãilo 97, tj. 54 %. V roce 2005 se uzavfiou zb vající inventarizace a budou rozpracovány nové. Souãástí projektu je i pfiíprava metodického postupu zpracovávání inventarizací pro v echny kategorie ZCHÚ. Pfii mapování pfiírodních stanovi È a druhû planû rostoucích rostlin a volnû Ïijících ÏivoãichÛ, pro nûï se vyhla uje soustava Natura 2000 (viz str. 10-11), bylo získáno v existujících ZCHÚ velké mnoïství údajû, které byly vyuïity pfii zpracování inventarizací a následnû k tvorbû plánû péãe. Plány péãe. Zv ená pozornost byla v roce 2004 vûnována plánûm péãe o ZCHÚ. Uvedené dokumenty obsahují jak návrhy konkrétních zásahû a opatfiení, nutn ch k zachování ãástí pfiírody, pro nûï byla vyhlá ena (pfiedmût ochrany), tak i limity pro vyuïívání území k hospodáfisk m nebo jin m úãelûm. U ZCHÚ, nacházejících se na lesní pûdû, byly plány péãe zpracovávány tak, aby mohly b t plnû vyuïity pfii pfiípravû nov ch lesních hospodáfisk ch plánû a osnov. Na pfiípravû plánû péãe se podílela v echna stfiediska AOPK âr, pouze men í ãást z nich vyhotovili externí zpracovatelé jako souãást realizace titulu D Programu péãe o krajinu (viz str. 19). V echny zpracované návrhy plánû péãe pro ly v souladu s vnitfiními pfiedpisy AOPK âr odbornou oponenturou na ústfiedním pracovi ti. Ústfiední pracovi tû vydávalo také odborná stanoviska k návrhûm plánû péãe pro NPR a NPP na území CHKO. Stfiediska AOPK âr obdobnû spolupracovala na pfiípravû plánû péãe pro PR a PP s krajsk mi úfiady. 18
Péãe o zvlá tû chránûná území. Realizace opatfiení, zahrnut ch do schválen ch plánû péãe, zaji Èovala stfiediska AOPK âr zãásti na vlastní náklady, pfieváïnû v ak s finanãní podporou Programu péãe o krajinu (PPK) prostfiednictvím vlastníkû, nájemcû nebo dodavatelsk ch firem. Tento program má samostatn podprogram Péãe o zvlá tû chránûné ãásti pfiírody, jehoï cílem je financování hospodáfisk ch opatfiení a zásahû ve zvlá tû chránûn ch územích a jejich ochrann ch pásmech, spravovan ch MÎP. ZpÛsob udûlovaní dotací kaïdoroãnû upravuje smûrnice MÎP, v níï jsou podporované ãinnosti rozdûleny na nûkolik okruhû. V rámci prvního okruhu lze v pfiípadû nutné potfieby financovat zpracování plánû péãe a pfiípadnû i geodetické práce potfiebné pro pfiesné vymezení dotãeného ZCHÚ. Druh okruh se t ká údrïby a budování technick ch zafiízení, slouïících k zaji tûní státem chránûn ch zájmû v ZCHÚ (znaãení, údrïba komunikací apod.). Tfietím okruhem jsou zásahy a opatfiení slouïící k odstranûní negativních vlivû, pûsobících na ZCHÚ. Poslední zahrnuje opatfiení na udrïení nebo usmûrnûní existenãních podmínek pro hlavní pfiedmûty ochrany území. Do tohoto okruhu spadá nejvût í poãet zaji Èovan ch ãinností, jako je likvidace náletu dfievin, kosení luk a rákosin, pastva, letnûní rybníkû, úhorové hospodafiení apod. AOPK âr zprostfiedkovala v souladu se Smûrnicí MÎP ã.2/2004 pro rok 2004 k Programu péãe o krajinu (dotaãní titul D) na péãi o zvlá tû chránûná území finanãní podporu ve v i 15 451 tisíc Kã. âerpání finanãních prostfiedkû podle jednotliv ch titulû PPK je uvedeno v následující tabulce. Tab. 2: âerpání finanãních prostfiedkû v rámci Programu péãe o krajinu, dotaãního titulu D, zprostfiedkované AOPK âr v roce 2004 Dotaãní titul Pfiedmût podpory % tis. Kã D1 vyhotovení plánû péãe pro NPR a NPP, geodetické práce 13 1 984 D2 údrïba technick ch zafiízení a objektû slouïících k zaji tûní státem chránûn ch zájmû v ZCHÚ 14 2 220 D3 zásahy, smûfiující k odstranûní negativních vlivû, pûsobících v ZCHÚ 9 1 284 D4 opatfiení podporující dal í existenci pfiedmûtu ochrany v ZCHÚ nebo zvlá tû chránûn ch druhû 64 9 963 Celkem 100 15 451 zdroj: AOPK âr (2005) Druh m finanãním zdrojem, ze kterého byla realizována hospodáfiská opatfiení ve ZCHÚ podle plánu péãe, byl Podprogram 215012 programové financování státního majetku ZCHÚ âr, umoïàující financovat hospodáfiská opatfiení na pozemcích, které jsou ve správû AOPK âr. Administrativnû a finanãnû je podprogram zaji Èován v souladu s vyhlá kou Ministerstva financí ã. 40/2001 Sb. Finanãní prostfiedky na hospodáfiské zásahy jsou uvolàovány MÎP, a to na základû pfiedloïeného investiãního zámûru. V roce 2004 byly hospodáfiské zásahy realizovány v celkem 41 ZCHÚ a ãerpáno na nû bylo 2 837 tis. Kã. V echny realizované zásahy a opatfiení ve ZCHÚ jsou podrobnû dokumentovány písemn mi záznamy, popfi. doplnûny fotodokumentací. Tato dokumentace je archivována v jednotliv ch rezervaãních knihách pfiíslu n ch ZCHÚ, veden ch v Ústfiedním seznamu ochrany pfiírody (ÚSOP - viz str. 36). 19
Kontrolní a revizní ãinnost mapovala stav pfiírodních pomûrû v ZCHÚ i uskuteãàování opatfiení pfii péãi o nû. V sledky byly opût zaznamenávány do rezervaãních knih. Kontrolu provádûli pracovníci stfiedisek AOPK âr i ústfiedního pracovi tû. Odborná stanoviska k Ïádostem o v jimky z ochrann ch podmínek ZCHÚ byla na vyïádání MÎP nebo i subjektû poïadujících v jimky z ochrann ch podmínek ZCHÚ prûbûïnû zpracovávána a pfiikládána k Ïádostem o povolení ãinností, které jdou nad rámec ochrann ch reïimû ZCHÚ. Stanoviska pfiipravovala v roce 2004 v echna pracovi tû AOPK âr. Památné stromy. Ke konci roku 2004 bylo v databázi Ústfiedního seznamu ochrany pfiírody památn ch stromû celkem 5 326 poloïek, coï pfiedstavuje více neï 20 tisíc stromû. V roce 2004 bylo zafiazeno novû do databáze 194 poloïek, u 64 poloïek byla zru ena ochrana. Podle poïadavkû pfiíslu n ch orgánû státní správy jsou zpracovávány posudky zdravotního stavu památn ch stromû, vhodn ch zpûsobû jejich o etfiování a na základû vlastních etfiení jsou doplàovány základní údaje o památn ch stromech. V roce 2004 se pokraãovalo v revizi databáze ústfiedního seznamu památn ch stromû. Zatím bylo vyhodnoceno Obr. 13: Památn strom - dub v NPR Terãino údolí 2 541 poloïek z celkového poãtu 5 326 poloïek. Z tohoto poãtu bylo 1 767 pfievzato bez pfiipomí- nek, 187 poloïek je tfieba doplnit, 12 poloïek bylo oznaãeno ke zru ení, ovûfiit je tfieba dal í 55 poloïek. Ve spolupráci s V zkumn m ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v PrÛhonicích se AOPK âr podílí na fie ení projektu 0114 Záchrana genofondu památn ch stromû v âeské republice. BOX 3: Kategorie ZCHÚ NP Národní park CHKO Chránûná krajinná oblast NPR Národní pfiírodní rezervace NPP Národní pfiírodní památka PR Pfiírodní rezervace PP Pfiírodní památka (zákon ã. 114/1992 Sb. o ochranû pfiírody a krajiny, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû) 20
3.5 SPRÁVA STÁTNÍHO MAJETKU Vhodné typy pozemkû spravované AOPK âr jsou tam, kde je to úãelné a moïné, pronajímány k úãelov m hospodáfisk m ãinnostem. V nájemních smlouvách jsou uplatnûny podmínky stanovené orgány státní správy ochrany pfiírody, zaji Èující Ïádoucí v voj pfiedmûtu ochrany. Jedná se zejména o vodní plochy v ZCHÚ a pfiilehlé pozemky, na kter ch nájemce mûïe zajistit i opatfiení péãe stanovená plánem péãe. Ve smlouvách jsou specifikovány podmínky úãelov ch zpûsobû vyuïití, etrn ch k pfiírodnímu prostfiedí, napfi. extenzivnûj í zpûsoby rybníkáfiského hospodafiení apod. Nepodafiilo se pfiipravit a novû zpracovat nájemní smlouvy zejména u rybníkû pfievzat ch zákonem ã. 290/2002 Sb. Smlouvy budou podle potfieby uzavírány v roce 2005 po vodoprávních fiízeních, kde budou v hospodáfisko provozních fiádech uvedeny podmínky rybníkáfiského vyuïití, které budou souãástí podmínek v nájemních smlouvách. Správa státního majetku je podporována z podprogramu Programové financování státního majetku v ZCHÚ âr. Investiãní zámûry napomáhají zaji Èovat povinnosti vlastníkû vypl vajících z platné legislativy. Oddûlením správy Fondu pozemkû a státního majetku v ZCHÚ jsou zabezpeãovány akce stavebního charakteru, pfiedev ím k zaji tûní provozuschopnosti a funkãnosti vodních dûl a jejich uvedení do právního stavu a zaji tûní slovitelnosti rybníkû, opravy hrází, rekonstrukce technick ch objektû apod. âást akcí je nutná pro odstranûní havarijních stavû na pozemcích zapsan ch v majetku AOPK âr. Povinnosti ukládané orgány státní správy jsou termínovány a AOPK âr se dostává do problémû s jejich realizací, neboè v krátk ch termínech ukládan ch ve v zvách nebo rozhodnutích se nepodafiilo zámûry zaregistrovat a vydat rozhodnutí o úãasti státního rozpoãtu. Tato opatfiení byla realizována z provozních prostfiedkû AOPK âr a z ãásti z úãelovû uvolnûn ch prostfiedkû. Z tûchto dûvodû AOPK âr iniciovala a podílela se se správcem programu na zmûnû provádûcího pokynu k podprogramu na rok 2005, kter umoïàuje registraci obecného investiãního zámûru pro celou republiku a rok. V jednotliv ch pfiípadech v obecném investiãním zámûru budou uvedeny moïné havarijní pfiípady a finanãní prostfiedky budou uvolàovány po uzavfiení smluv. Investiãní zámûry jsou pfiipravovány z ãásti na ústfiedním pracovi ti a konzultovány se stfiedisky AOPK âr, v nûkter ch pfiípadech i se správami chránûn ch krajinn ch oblastí. Z ãásti je navrhují stfiediska a dopracovává odd. správy Fondu pozemkû a státního majetku v ZCHÚ. V nûkter ch investiãních zámûrech jsou zahrnuty zámûry pro více lokalit, napfi parametry zvlá tních povodní pro rybníky Velk Pafiezit, Krvav, KaãléÏsk, manipulaãní fiády a hospodáfisko provozní fiády pro rybníky âerníã, Zliãsk, âejka, Star u Krãe, Star v Nové Vsi, Uchcánek, Zukáãek, Skopec, Nov u Krãe, Ml nsk u Krãe, Velk Pafiezit, Krvav a KaãleÏsk, Nesyt, Hlohoveck, Prostfiední, Ml nsk, Pilsk a Dûdek, posudky technicko bezpeãnostního dohledu pro rybníky Novozámeck, Máchovo jezero, Velk Pafiezit, Krvav a KaãleÏsk. Jiné investiãní zámûry fie í opravy a údrïbu celé rybniãní soustavy vãetnû revitalizaãních zásahû na horních ãláncích obou vûtví soustavy, napfi. rybníãky v ochranném pásmu PR Krvav a KaãleÏsk rybník. Dal í akcí vût ího rozsahu bylo odtûïení eutrofního sedimentu Hlohoveckého rybníka a sanace skalních stûn v Hlásné Tfiebáni. 21
Obr. 14: Novozámeck rybník majetek státu, správce AOPK âr Dal í investiãní zámûry zaji Èují opatfiení pro konkrétní lokalitu. âást z nich bude uskuteãnûna v roce 2005. Jiná skupina zámûrû fie í vznikající havarijní stavy ohroïující Ïivoty nebo majetek fyzick ch a právnick ch osob nebo odvrací moïné sankce za neplnûní povinností vlastníkû vypl vající z platné legislativy. Celkem bylo v roce 2004 odd. správy Fondu pozemkû a státního majetku v ZCHÚ realizováno 25 akcí v celkovém objemu 11 899 tis. Kã. Prostfiedky na rekonstrukci v pusti Prostfiedního rybníka jsou uloïeny v rezervním fondu MÎP ve v i 4 145 tis. Kã. Akci nebylo moïné uskuteãnit vzhledem k nutnosti zru it vefiejnou soutûï. Prostfiedky ve v i 221 512 Kã jsou uloïeny v rezervním fondu AOPK âr. Problém souvisel se zmûnou DPH, zejména u akcí pfiecházejících z roku 2003, kdy bylo nutné uzavírat dodatky ke smlouvám, Ïádat zmûnová rozhodnutí apod. 22
3.6 OCHRANA DRUHOVÉ ROZMANITOSTI Aktivní ochrana ohroïen ch druhû planû rostoucích rostlin a volnû Ïijících ÏivoãichÛ je nezbytn m doplàkem druhovû nespecifické ochrany stanovi È a ekosystémû, uskuteãàované kupfi. péãí o ZCHÚ nebo krajinotvorn mi programy. Náplní druhové ochrany zûstává sledování roz ífiení a poãetnosti vybran ch prioritních druhû a jejich zmûn, vyhodnocování pfiíãin ohroïení, kategorizace ohroïení organismû formou ãerven ch seznamû a pfiíprava a realizace druhovû specifick ch opatfiení vãetnû záchrann ch programû. Hlavní aktivity v oblasti druhové ochrany ÏivoãichÛ byly v roce 2004 spojeny s fie ením projektu VaV/620/1/03 V zkum ekologie a roz ífiení, návrh managementu populací a záchrann ch programû zvlá tû chránûn ch druhû ÏivoãichÛ. Cíle projektu zahrnují pfiípravu koncepce záchrann ch programû zvlá tû chránûn ch druhû ÏivoãichÛ fiazen ch podle vyhlá ky MÎP ã. 395/1992 Sb. mezi kriticky a silnû ohro- Ïené druhy, pfiípravu konkrétních záchrann ch programû a programû péãe pro vybrané prioritní druhy, shromáïdûní údajû o realizaci opatfiení na podporu ÏivoãichÛ uskuteãnûn ch v uplynul ch letech a jejich vyhodnocení a mapování v skytu a v zkum biologie vybran ch druhû. Mezi prioritní druhy ÏivoãichÛ, pro nûï jsou pfiednostnû pfiipravovány záchranné programy nebo záchranné programy-programy péãe, patfií velké elmy rys ostrovid (Lynx lynx), vlk (Canis lupus) a medvûd hnûd (Ursus arctos), vydra fiíãní (Lutra lutra), bobr evropsk (Castor fiber), sysel obecn (Spermophilus citellus), drop velk (Otis tarda) a ãtyfii druhy mot lû jasoà dymnivkov (Parnassius mnemosyne), hnûdásek osikov (Euphydryas maturna), hnûdásek chrastavcov (Euphydryas aurinia) a okáã jílkov (Lopinga achine). Obr. 15: Rys ostrovid (Lynx lynx) Záchrann program-program péãe pro velké elmy je pfiipravován ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovcû AV âr, nestátní neziskovou organizací Hnutí Duha, Správou NP a CHKO umava a Správou CHKO Beskydy. Klíãovou ãástí programu bude dûkladn monitoring v ech druhû velk ch elem a rozsáhlá osvûtová kampaà zamûfiená na ir í vefiejnost a cílové skupiny obyvatelstva (chovatelé, myslivci apod.). V prûbûhu roku 2004 probíhala pfiíprava jednotliv ch kapitol podle schválené osnovy pro pfiípravu záchrann ch programû a prûbûïné oponování návrhu s dotãen mi zájmov mi skupinami. Záchrann program-program péãe pro vydru fiíãní je pfiipravován AOPK âr (stfiedisko HavlíãkÛv Brod a stanice ochrany fauny v Pavlovû) ve spolupráci s âesk m nadaãním fondem pro vydru a nezávisl mi odborníky. Hlavní ohroïující faktory tohoto druhu, na které jsou zamûfiena opatfiení programu, pfiedstavuje ilegální lov a úmrtnost (mortalita) na komunikacích. 23
Bobr evropsk je posledním druhem konfliktního druhu Ïivoãicha, pro nûhoï AOPK âr pfiipravuje záchrann program-program péãe. Na sestavování dokumentu se v znamnou mûrou podílí âeská zemûdûlská univerzita Praha a Univerzita Palackého v Olomouci. Návrh programu spoãívá hlavnû v návrhu zonace území âr do tfií zón s rozdíln m pfiístupem ktomuto druhu. V zónách A bude zaruãena pfiísná ochrana bobra evropského (jedná se pfiedev ím o evropsky v znamné lokality navrïené pro tento druh), v zónách C bude naopak v skyt bobra vylouãen. Snahou tohoto fie ení je nedopustit pfiítomnost bobra v oblastech, kde by v dûsledku jeho ãinnosti mohlo dojít k velmi v znamn m ekonomick m kodám jedná se pfiedev ím o rybniãní soustavy. Na zb vajícím území bude v skyt bobra evropského umoïnûn za pfiedpokladu, Ïe v dûsledku jeho pfiítomnosti v území nebude docházet k neúmûrné hospodáfiské újmû. Sysel obecn patfií kdruhûm v âr bezprostfiednû ohroïen m vyhynutím. V souãasné dobû je známo 24 kolonií, které jsou vzájemnû izolované a nedochází mezi nimi k v mûnû jedincû. Izolovanost a omezen poãet kolonií v raznû zvy ují pravdûpodobnost jejich zániku v dûsledku pûsobení náhodn ch faktorû jako jsou napfi. choroby nebo nepfiíznivé poãasí v urãité ãásti roku. V roce 2004 byla zahájena pfiíprava záchranného programu, na níï se podílejí hlavnû Pfiírodovûdecká fakulta Univerzity Karlovy Praha a Správa ochrany pfiírody. V znamnou náplní záchranného programu bude snaha o zv ení poãtu lokalit sysla obecného a postupné propojování alespoà nûkter ch kolonií. Drop velk z území âeské republiky vymizel v prûbûhu 90. let 20 století. Stále se v ak na tradiãních lokalitách na Znojemsku krátkodobû vyskytují jedinci pocházejících z blízké prosperující populace poblíï rakouského Retzu. Záchrann program pfiipravovan AOPK âr ve spolupráci s Krajsk m úfiadem Jihomoravské kraje si klade za cíl znovuobnovit vhodné podmínky pro hnízdûní a zimování dropû v této oblasti zejména zmûnou postupû zemûdûlského obhospodafiování dotãen ch ploch. Repatriace v lidské péãi umûle odchovan ch dropû není plánována. V rámci pfiípravy záchranného programu byl pfiipraven a Evropské komisi pfiedloïen návrh projektu LIFE Návrat dropa velkého jako hnízdícího druhu v âeské republice. Ve spolupráci s Biologickou fakultou Jihoãeské univerzity âeské Budûjovice a Entomologick m ústavem AV âr zapoãala v roce 2004 pfiíprava záchrann ch programû jasonû dymnivkového, okáãe jílkového, hnûdáska osikového a hnûdáska chrastavcového. První tfii druhy jsou vázané na svûtlé listnaté lesy, hnûdásek chrastavcov na extenzivnû obhospodafiované louky. V echny druhy jsou v âeské republice na pokraji vyhynutí. Hnûdásek osikov a okáã jílkov ob vají poslední lokalitu (hnûdásek v Polabí, okáã na jiïní Moravû), u zb vajících dvou druhû zatím evidujeme více lokalit, trend poãetnosti je v ak v raznû negativní. Záchranné programy budou smûfiovat ke znovuobnovení vhodn ch zpûsobû hospodafiení na lokalitách s v skytem tûchto druhû. Obr. 16: Rak kamenáã (Austropotamobius torrentium) Velká pozornost je v rámci fie ení projektu vûnována mapování aktuálního roz- ífiení rakû v âeské republice. Pfii mapování, které probíhá po celém území státu, jsou zaznamenávány v echny druhy rakû vyskytující se v na ich vodách dva pûvodní druhy rak kamenáã (Austropotamobius torrentium) a rak fiíãní (Astacus astacus) a tfii nepûvodní druhy rak bahenní (Astacus leptodactylus), rak pruhovan (Orconectes 24
limosus) a rak signální (Pacifastacus lemiusculus). Poslednû dva jmenované druhy jsou známé jako pfiena eãi váïného onemocnûní, tzv. raãího moru, nebezpeãného pro na e pûvodní raky. Mapování probíhá systematicky na rovnomûrnû rozmístûn ch stometrov ch úsecích vybran ch pomocí geografického informaãního systému (GIS). Celkem je v skyt zmiàovan ch kor Û ovûfiován ve více neï 13 000 úsecích. V roce 2004 bylo zmapováno 5 295 úsekû. Dal í informace jsou získávány ovûfiováním star ích nálezov ch dat z externích zdrojû. ShromáÏdûní aktuálních dat o roz ífiení a poãetnosti je nezbytn m podkladem pro strategii ochrany rakû na území âr. Obr. 17: Postup mapování rakû v âr Kromû ohroïen ch druhû je pfii fie ení projektu vûnována pozornost norku americkému (Mustela vison) nepûvodnímu druhu elmy vázané na vodní ekosystémy, kter se expanzivnû ífií po celém území státu. Norek americk je ve stfiedoevropsk ch ekosystémech pomûrnû nov m prvkem s pravdûpodobnû velmi siln m dopadem na pûvodní spoleãenstva jeho potenciální kofiisti velk ch druhû bezobratl ch a men ích obratlovcû. Podrobnûj í poznatky o ekologii norka na území âr v ak chybûjí. V rámci projektu v roce 2004 probíhalo sledování telemetricky oznaãen ch jedincû na dvou modelov ch lokalitách na Vysoãinû. AOPK âr je MÎP povûfiena koordinací realizace schválen ch záchrann ch programû zvlá tû chránûn ch druhû ÏivoãichÛ a rostlin. V pfiípadû ÏivoãichÛ probíhala v roce 2004 realizace dvou ministerstvem schválen ch záchrann ch programû pro perlorodku fiíãní (Margaritana margaritifera) a tetfieva hlu ce (Tetrao urogallus). 25
Záchrann program perlorodky fiíãní probíhá na vybran ch ãástech jejího areálu roz ífiení v âr. Na prioritních lokalitách v roce 2004 pokraãovala speciální péãe s dûrazem na biotopy dûleïité pro potravní zásobení jedincû ve vodoteãi. Bylo provedeno celkové vyhodnocení poãetnosti nedospûl ch perlorodek v polopfiirozeném odchovu na Spálenci a zmûfiení schránek v ech jedincû. V stavba pomocného odchovného prvku na Spáleneckém potoce byla úspû nû dovedena do fáze, kdy bude moïné do nûj vypustit první v sadek mlad ch jedincû. V prûbûhu roku 2004 byly posouzeny a zhodnoceny vybrané ãásti povodí s v skytem perlorodky a byla navrïena opatfiení pro zlep ení jejich stavu, jeï by bylo vhodné uskuteãnit v následujících letech. Záchrann program tetfieva hlu ce je koordinován poradním sborem ustanoven m pfii MÎP, kde má svého zástupce i AOPK âr. V roce 2004 AOPK âr zpracovala studii hodnotící realizaci a úspû nost prvních pûti let programu. Dal ím projektem, kterého se úãastní pracovníci AOPK âr, je repatriace lososa obecného (Salmo salar). V roce 2004 pokraãovalo vysazování rozkrmeného plûdku do povodí fiek Ohfie, Kamenice a Plouãnice. Na konci roku byl v skyt dospûl ch jedincû lososa opûtovnû potvrzen v Kamenici a Plouãnici, nov m zji tûním je pfiítomnost dospûlé lososí samice v Ohfii u Doksan. V pfiípadû rostlin byly ke konci roku 2004 oficiálnû schváleny MÎP tfii záchranné programy, a to pro matiznu bahenní (Ostericum palustre), rdest dlouholist (Potamogeton praelongus) a vstavaã trojzub (Orchis tridentata). Dal í záchranné programy, které jiï byly zpracovány a doposud u nich neprobûhlo schvalovací fiízení nebo jsou tûsnû pfied dokonãením, se t kají následujících druhû rostlin: hofiec jarní (Gentiana verna), ídlatka ostnov trusná (Isoëtes echinospora), hofieãek ãesk (Gentianella bohemica), vratiãka mnohoklaná (Botrychium multifidum), sinokvût chrpovit (Jurinea cyanoides) a vybran ch druhû rodu kufiiãka (Minuartia spp.). Konkrétní záchranná opatfiení a v zkum a monitoring populací byly v roce 2004 realizovány v rámci záchrann ch programû pro druhy: matizna bahenní, rdest dlouholist, vstavaã trojzub, hofiec jarní, hofieãek ãesk, vratiãka mnohoklaná, i pro Obr. 18: Matizna bahenní (Ostericum palustre) druhy a poddruhy, jejichï záchranné programy mají b t pfiipraveny v nejbliï- ím období: sinokvût chrpovit, vybrané druhy rodu kufiiãka, vihlík krutiklas (Spiranthes spiralis), hvozdík píseãn ãesk (Dianthusarenarius subsp. bohemicus) a koniklec jarní (Pulsatilla vernalis). 26
Zaji Èování nûkter ch konkrétních úkolû spojen ch s realizací záchrann ch programû ohroïen ch druhû ÏivoãichÛ a vzdûlávání vefiejnosti v této problematice je úkolem Stanice ochrany fauny v Pavlovû u Ledãe nad Sázavou provozovaná AOPK âr, stfiediskem HavlíãkÛv Brod. Stanice se stále více zamûfiuje na vzdûlávání, v chovu a získávání podpory nej ir í vefiejnosti i cílov ch skupin obyvatelstva pro druhovou ochranu a tím i ochranu pfiírody a krajiny. V roce 2004 stanici nav tívilo 4 000 zájemcû, zejména ÏákÛ základních a stfiedních kol z celé âr. Z konkrétních projektû se stanice zapojuje do programu ochrany vydry fiíãní, programu na ochranu a podporu ohroïen ch druhû sov a dravcû, jako je s ãek obecn (Athene noctua), sova pálená (Tyto alba), pu tík bûlav (Strix uralensis), sokol stûhovav (Falco peregrinus) a raroh velk (Falco cherrug) a péãi o handicapované Ïivoãichy. BOX 4: Záchranné programy a záchranné programy - programy péãe pro planû rostoucí rostliny a volnû Ïijící Ïivoãichy Pojem záchrann program je legislativnû zakotven v 52 zákona ã.114/1992 Sb. o ochranû pfiírody a krajiny, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Podle tohoto ustanovení spoãívají záchranné programy v návrhu a uskuteãàování zvlá tních reïimû fiízeného v voje, jak mi jsou záchranné chovy, vysazení mimo pûvodní areál roz ífiení, reintrodukce (repatriace), záchranné pfienosy a jiné pfiístupné metody vhodné k dosaïení sledovaného cíle. Takto pojaté soubory aktivit je vhodné vyuïít u druhû, u kter ch hrozí pfiímé riziko vyhynutí nebo vyhubení. Záchranné programy jsou ãasovû, personálnû a finanãnû velmi nároãné a jako nástroj ochrany pfiírody musejí b t vyuïívány velmi uváïlivû a pouze v pfiípadech, kdy není moïné odvrátit riziko vyhynutí nebo vyhubení urãitého, z hlediska ochrany pfiírody obzvlá tû v znamného druhu, jin m zpûsobem. Kromû záchrann ch programû je Ïádoucí u nûkter ch druhû pfiipravit a realizovat jin typ centrálnû koordinovaného souboru aktivních opatfiení. Jedná se zejména o druhy, kter m nehrozí bezprostfiední riziko vyhynutí, patfií v ak k tzv. druhûm konfliktním a pro ochranu pfiírody obzvlá tû v znamn m (klíãové nebo vlajkové druhy). Náplní programu u tûchto druhû nejsou vût inou manipulace s jedinci pfiíslu ného druhu (chovy, repatriace apod.), ale spí e opatfiení administrativní a legislativní, ochrana a pfiíprava biotopû a dûkladn monitoring. V navrïené koncepci záchrann ch programû zvlá tû chránûn ch druhû ÏivoãichÛ je pro tento typ programû pouïit termín záchrann program-program péãe. 27
3.7 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Obdobnû jako v pfiede l ch letech se AOPK âr zapojila v r. 2004 do mezinárodní péãe o pfiírodu a krajinu v tûchto ãinnostech: do kvûtna 2004 pfiíprava na vstup âr do EU, od 1.5.2004 naplàování legislativy ES v oblasti ochrany pfiírody realizace závazkû, plynoucích z mezinárodních mnohostrann ch a dvoustrann ch úmluv, dohod a protokolû, jejichï smluvní stranou se âr stala; od 1.5.2004 je zv ená pozornost vûnována tûm z nich, mezi jejichï smluvní strany patfií i ES spolupráce s mezinárodními mezivládními (pfiedev ím odborné instituce OSN a Rada Evropy) a nevládními organizacemi zapojení do konkrétních mezinárodních projektû, programû a iniciativ, zamûfien ch na ochranu pfiírody a krajiny a na environmentální v chovu, vzdûlávání a osvûtu. Pfiíprava âr na vstup do EU a realizace legislativy ES na ochranu pfiírody zahrnuje pfiedev ím naplàování smûrnice ã. 79/409/EHS o ochranû volnû Ïijících ptákû (smûrnice o ptácích) a ã. 92/43/EHS o ochranû pfiírodních stanovi È, volnû Ïijících ÏivoãichÛ a planû rostoucích rostlin (smûrnice o stanovi - tích), zejména vytváfiení soustavy chránûn ch území ES Natura 2000 (viz str. 10-11). I v r. 2004 se AOPK âr podílela na pfiípravû agroenvironmentálních programû v âr (viz str. 17). Kromû vytváfiení soustavy Natura 2000 pfiedstavuje pro AOPK âr nejdûleïitûj í událost v mezinárodní spolupráci v r. 2004 skuteãnost, Ïe se stala ãlenem konsorcia institucí, od ledna 2005 vytváfiejících odbornou instituci ES Evropské tématické stfiedisko biologické rozmanitosti (ETC/BD) viz box ã. 5. Zapojení AOPK âr do ãinnosti Evropského tématického stfiediska biologické rozmanitosti chápeme jako ocenûní odborné úrovnû na eho pracovi tû a bude patfiit mezi jeho nesporné priority. RNDr. Jan Plesník, CSc. byl zvolen pfiedsedou fiídícího v boru ETC/BD, sloïeného ze zástupcû v ech 9 partnersk ch organizací. Na realizaci jedné z nejdûleïitûj ích norem mezinárodního práva v oblasti Ïivotního prostfiedí, Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), se AOPK âr podílí hned v nûkolika oblastech. Od roku 1997 pûsobí jako národní koordinátor Poradního orgánu pro vûdecké, technické a technologické záleïitosti Úmluvy o biologické rozmanitosti (SBSTTA-CBD). Pracovníci AOPK âr úãastnili jednání ad hoc odborné skupiny expertû pro indikátory a monitoring a skupiny expertû pro biodiverzitu vnitrozemsk ch vodních ekosystémû a pro mofiskou a pobfieïní biodiverzitu (Montreal, fiíjen 2004) a pfiispûli k pfiípravû odborn ch podkladû z tûchto jednání. Do sestavení klíãového strategického dokumentu, Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti âr, se zapojili jak autorsky, tak editorsky. Strategie bude v r. 2005 pfiedloïena vládû âr a mûla by vytyãit nesprávné priority pfii naplàování CBD v âr, a to mj. v souvislosti s jiï odsouhlasen mi prioritami ES. Byla vydána publikace Status of biological resources and implementation of the Convention on Biological Diversity in the Czech Republic (Stav biologick ch zdrojû a naplàování Úmluvy o biologické rozmanitosti v âeské republice). AOPK âr byla jmenována MÎP národním koordinátorem Informaãního systému Úmluvy o biologické rozmanitosti (CHM) v âr. Od dubna 2003 je na webovské adrese www.chm.nature.cz zprovoznûn uveden informaãní systém pro âr. Obsah stránek je prûbûïnû aktualizován a doplàován o nové informace a data o datech (metadata). Pro 3. mezivládní konferenci Biodiverzita v Evropû, která se uskuteãnila v lednu 2004 v Madridu, pfiipravila AOPK âr ve spolupráci s dal ími institucemi dokument Pokraãování Kyjevské rezoluce o bio- 28