Výzkum ČSOB: Očekávání firem v indikativních oborech BIOPOTRAVINY strana 1 z 17
Analýza stavu a očekávání firem a živnostníků v oboru ekologického zemědělství a výroby a distribuce biopotravin Resumé Jako součást pravidelných reprezentativních šetření ČSOB - Index očekávání firem, která sledují sentiment a očekávání malých a středních firem včetně živnostníků, je analyzována také situace ve vybraných hospodářských odvětvích. V rámci páté vlny šetření byl zájem zaměřen na situaci v oblasti ekologického zemědělství a výroby a distribuce biopotravin. Na českém trhu se první biopotraviny objevily už počátkem devadesátých let zásluhou firmy Country life, k masivnějšímu rozvoji tohoto odvětví však došlo až po roce 2000. Největší růst zaznamenal trh s biopotravinami potažmo celá oblast ekologického zemědělství v letech 2005 2008. V následujícím období let 2009 a 2010 nebyl trh s biopotravinami mezi dalšími odvětvími výjimkou, i zde došlo k poklesu poptávky, avšak poslední ekonomické výsledky oboru i komentáře zástupců svazů a z řad samotných podnikatelů indikují narůstající optimismus a pozitivní očekávání ohledně budoucího vývoje. Poptávka po biopotravinách má svá specifika. Jejich nákup může být vedle individuálního přínosu pro zdraví i v současnosti motivován ideologicky nebo zájmem o ekologii obecně. Konzumace biopotravin je u části spotřebitelů výrazem komplexního životního stylu, není tak pro ně zbytnou potřebou. Dá se předpokládat, že nákupní chování ideologicky motivovaných spotřebitelů většinově nepodléhá vlivu aktuální ekonomické situace. Celý sektor však podle dostupných statistik na ekonomickou krizi reagoval a lze ho tak považovat za indikativní odvětví. Ta krize znamenala, že ti, kteří nakupovali biopotraviny jen občas, se vrátili ke konvenčním potravinám. Lidé, kteří kupují pravidelně, nepřestali, komentuje reakci oboru na ekonomickou krizi Tomáš Václavík z agentury Green marketing. strana 2 z 17
Hlavní zjištění Celkový obrat trhu s biopotravinami (domácí spotřeba + vývoz) v České republice kontinuálně roste po celé sledované období (2005 2012). Pokud se však podíváme pouze na spotřebu biopotravin na domácím trhu, vidíme pokles v období let 2009 a 2010, od roku 2011 je však evidován opět mírný nárůst obratu (o 7 % v roce 2012). V mezinárodním srovnání dosahuje podíl ekologicky obhospodařované půdy v České republice nadprůměrných hodnot. Většinu této půdy však tvoří trvalé travní porosty, které neslouží k produkci biopotravin. Český trh tak patří v evropském srovnání k těm s nízkým podílem potravin v kvalitě bio na celkové spotřebě (0,7 %). Mezi novými státy EU je však považován za jeden z nejrozvinutějších s potenciálem růstu. Nejprodávanějšími biopotravinami na českém trhu jsou dlouhodobě mléčné výrobky a dětské výživy. Na třetím místě pak ovoce a zelenina společně s ovocnými a zeleninovými šťávami. Největší podíl biopotravin (asi dvě třetiny) se prodává v České republice v supermarketech a hypermarketech. Následují s 19 % specializované obchody se zdravou výživou a s 6 % přímý prodej z farem. Podnikatelé v oboru biopotravin by přivítali státní podporu ekologického zemědělství, a to především v podobě osvěty, konkrétně například dlouhodobou informační kampaň pro spotřebitele. Na pozitivním vývoji ekologického zemědělství se shodují zástupci svazu, samotní podnikatelé i příslušné instituce (Ministerstvo zemědělství a Ústav zemědělské ekonomiky a informací). Předpokládán je mírný růst trhu, a to zhruba na úrovni 10 %. Optimismu pomáhá i pozitivní vývoj oboru v zahraničí. strana 3 z 17
Definice biopotravin Biopotravina je potravina vyrobená z produktů ekologického zemědělství za podmínek určených zákonem, která splňuje specifické požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost (např. bez použití umělých hnojiv, konzervantů, barviv, škodlivých chemických postřiků či geneticky modifikovaných organismů (GMO) a výrobků na jejich bázi.) Při jejich produkci nesmí být užito látek, které narušují životní prostředí nebo se v něm přirozeně nevyskytují. Při chovu zvířat se nesmí preventivně podávat antibiotika či hormonální stimulátory růstu. Důraz je kladen i na psychickou a fyzickou pohodu chovaných zvířat, u drůbeže se například nesmí upalovat zobáky ani používat klecové chovy apod. V neposlední řadě se ekologické zemědělství liší od běžného přístupem ke krajinotvorbě a podporou ekologické stability krajiny například povinným zachováváním mokřadů a remízků. Ekologičtí zemědělci a výrobci, kteří chtějí na trh uvádět biopotraviny, se musí řídit zákonem č. 242/2000 Sb. a musí být registrováni u Ministerstva zemědělství ČR. Na dodržování právních norem pro ekologické zemědělství (EZ) v ČR dohlíží celkem tři kontrolní organizace: KEZ, ABCERT a BIOKONT, státní dozor nad kontrolními organizacemi vykonává Ministerstvo zemědělství. Tyto kontrolní organizace zároveň vydávají certifikáty osvědčující původ výrobků producentů. Dodržování závazných zákonných směrnic při výrobě a zpracování biopotravin je u každého registrovaného podniku kontrolováno minimálně jednou ročně. Národní označení biopotravin: Evropské značení biopotravin: Tímto logem musí být povinně označeny všechny biopotraviny vyrobené a balené v Evropské unii od 1. července 2010 a mohou ho využívat i dovozci biopotravin do EU. strana 4 z 17
Ekologické zemědělství Původně bylo ekologické zemědělství považováno za ideologii hnutí hippies. Celosvětově bylo zákazníků, kteří řešili složení potravin a při nákupu se orientovali na ty organické, ještě před čtyřiceti lety minimum. Poptávka po biopotravinách se začala postupně zvyšovat zhruba před třiceti lety a významněji pak v devadesátých letech. Ekologické zemědělství díky stoupající poptávce od té doby celosvětově roste přibližně o 20 % ročně. Během posledních dvaceti let začaly i běžné obchody a supermarkety prodávat biopotraviny a zavádět privátní značky s označením BIO. V současnosti se v Evropě prodávají biopotraviny v hodnotě zhruba 19 miliard euro ročně. Česká republika se řadí v Evropské unii mezi země s poměrně velkou výměrou ploch zařazených do systému ekologického zemědělství. Podle posledních údajů k 31. 12. 2012 činila tato výměra celkem 488 483 ha, to je 11,6 % z celkově obhospodařované plochy. V rámci sedmadvacítky má v absolutních rozlohách největší plochu ekologicky obhospodařované půdy Španělsko, Itálie a Německo, tyto tři země představují něco okolo 40 % z celkových ploch ekologického zemědělství EU. Mezi novými zeměmi EU má nejvíce ekologicky obhospodařovaných ploch Polsko (0,6 milionů ha) a s téměř 0,5 miliony ha právě Česká republika. Podle Kateřiny Nesrstové, manažerky PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, je na tom Česká republika nejlépe z nových členských států Evropské unie. ČR kopíruje, i když se zpožděním, západní země, jsme teď tam, kde byli před dvaceti třiceti lety ve Švýcarsku. V rámci České republiky přesahuje 10% podíl ekologicky obhospodařovaných ploch většina krajů, výjimku tvoří pochopitelně Praha a dále Středočeský kraj a region Jihovýchod (Vysočina a Jihomoravský kraj). Příčinou nižšího podílu ekologického zemědělství na jižní Moravě může být to, že převládající pěstovanou plodinou v této oblasti je vinná réva, pro kterou byly podmínky pro udělování bio certifikátu stanoveny teprve poměrně nedávno 1. Dalším důvodem pak může být fakt, že v pohraničí je obecně vyšší podíl travnatých ploch, které zaujímají v ekologické zemědělské půdě nejvyšší podíl. 1 Nařízení Komise (EU) 203/2012, kterým se stanovují pravidla pro zpracování ekologicky vypěstovaných hroznů na biovíno vyšlo 8. března 2012. strana 5 z 17
Obr. 1: Podíl půdy v ekologickém zemědělství z celkové výměry zemědělské půdy, 2010 Zdroj: Eurostat Počet ekologických podnikatelů v roce 2012 v České republice více méně stagnoval. Ke konci roku 2012 působilo v ekologickém zemědělství celkem 4 390 ekologických subjektů, což je o 33 více než v roce 2011 (narůst o 0,8 %, což je nejméně za posledních sedm let). Hlavní kategorii tvoří registrovaní ekozemědělci - registrováno bylo 3 923 ekofarem. Nárůst počtu ekofarem se po čtyřletém období poměrně velkého růstu v roce 2011 výrazně zpomalil a v roce 2012 v podstatě úplně zastavil. Nižší čísla z posledních dvou let sledovaného období mohou indikovat důsledky ekonomické krize, plánování přechodu z konvenčního na ekologické zemědělství či dokonce výstavby nové farmy totiž probíhá několik let dopředu, důsledky krize by se tak ve statistikách projevily s několikaletým zpožděním. Zda nízká čísla v nárůstu počtu ekofarem představují pouze náhodný výkyv, či představují dlouhodobější trend, se však ukáže až v následujících letech. strana 6 z 17
Tab. 1: Počet farem v ekologickém zemědělství a výměra ekologické zemědělské půdy v ČR Rok Počet farem v EZ Meziroční změna počtu farem v EZ (%) Výměra zemědělské půdy v EZ (ha) Meziroční změna zem. půdy v EZ (%) Podíl z celkové výměry ZPF (%) 1990 3 x 480 x x 1991 132 4300,0 % 17507 3547,3 % 0,4 % 1992 135 2,3 % 15371-12,2 % 0,4 % 1993 141 4,4 % 15667 1,9 % 0,4 % 1994 187 32,6 % 15818 1,0 % 0,4 % 1995 181-3,2 % 14982-5,3 % 0,4 % 1996 182 0,6 % 17022 13,6 % 0,4 % 1997 211 15,9 % 20239 18,9 % 0,5 % 1998 348 64,9 % 71621 253,9 % 1,7 % 1999 473 35,9 % 110756 54,6 % 2,6 % 2000 563 19,0 % 165699 49,6 % 3,9 % 2001 654 16,2 % 217869 31,5 % 5,1 % 2002 721 10,2 % 235136 7,9 % 5,5 % 2003 810 12,3 % 254995 8,4 % 6,0 % 2004 836 3,2 % 263299 3,3 % 6,2 % 2005 829-0,8 % 254982-3,2 % 6,0 % 2006 963 16,2 % 281535 10,4 % 6,6 % 2007 1318 36,9 % 312890 11,1 % 7,4 % 2008 1946 47,6 % 341632 9,2 % 8,0 % 2009 2689 38,2 % 398407 16,6 % 9,4 % 2010 3517 30,8 % 448202 12,5 % 10,6 % 2011 3920 11,5 % 482927 7,7 % 11,4 % 2012 3923 0,1 % 488483 1,2 % 11,6 % Zdroj: Ministerstvo zemědělství Co se týče skladby zemědělské půdy v ekologickém zemědělství, nejvyšší podíl zaujímají trvalé travní porosty 2 (asi 83 %), jejichž plocha se každoročně mírně zvětšuje (v období 2011-2012 o necelá 2 %). Stabilně však roste i výměra orné půdy, což by se mělo projevit v nárůstu produkce bioproduktů a následně biopotravin. Meziroční nárůst výměry orné půdy v roce 2010 činil 22 % (růst o 9 811 ha na celkových 54 717 ha) a její podíl na celkové struktuře půdního fondu v ekologickém zemědělství překonal 12 %, na kterých se orná půda držela i v roce 2012. 2 Trvalé travní porosty nejsou určeny k přímé produkci biopotravin, jejich funkce v krajině spočívá v ovlivňování množství a kvality podzemní a povrchové vody, v protierozním a protipovodňovém působení a v ochraně biodiverzity. strana 7 z 17
Od roku 2007 významně stoupá také výměra trvalých kultur, což je způsobeno zejména navýšením plateb na tuto produkci, ale také např. posílením know-how jak pěstovat ovoce a víno v kvalitě bio. Meziroční nárůst trvalých kultur o 1 490 ha v roce 2011 představuje zatím nejvyšší absolutní navýšení, z toho plochy vinic vzrostly meziročně asi o čtvrtinu a plochy sadů téměř o dvě pětiny (výměra chmelnic zůstala na stejné úrovni). Jak říká Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, Bio dnes už není jen ovoce a zelenina, obrovsky roste například produkce vína. V soutěži Biovíno roku 2013 jsme měli letos 50 vzorků, to před pěti lety neexistovalo. Poptávka po biopotravinách Celkový obrat trhu s biopotravinami dosáhl v roce 2012 hodnoty 2,4 mld. Kč., která znamená nárůst 6,7 % oproti předchozímu roku a představuje nejlepší výsledek za posledních devět let, kdy jsou čísla o hospodářských výsledcích v oboru biopotravin k dispozici. Celkový obrat zaznamenává každoroční zlepšování po celé sledované období. Na udržení tohoto trendu se však podílí hlavně export, který nekopíroval pokles obratu na domácím trhu v roce 2009, ale naopak v tomto období evidoval největší dosavadní nárůst. Podíl importu na spotřebě biopotravin se pak v ČR v posledních letech pohybuje kolem 60 procent. Graf 1: Podíl exportu a domácí spotřeby na celkovém obratu biopotravin v ČR, 2006-2012 Zdroj: ÚZEI strana 8 z 17
Přestože celkový obrat biopotravin kontinuálně roste a obrat na českém trhu opětovně roste alespoň v posledních dvou letech, na celkové spotřebě potravin a nápojů se ty v kvalitě bio podílejí pouze 0,7 % a tento podíl se už 4 roky nijak zásadně nemění. Průměrná roční spotřeba na obyvatele dosahuje necelých 170 Kč. V podílu biopotravin na celkové spotřebě Česká republika ve srovnání se zahraničím zaostává, v Německu činil tento podíl v roce 2010 3,5 %, ve Švédsku 3,1 %, ve Francii 2 % a v Dánsku dokonce 7 % a stejně vysokému číslu se blížil podíl biopotravin na celkové spotřebě také v Rakousku. Po výrazném nárůstu trhu biopotravin v letech 2005 až 2008 a stagnaci v letech 2009 a 2010 na úrovni okolo 1,6 mld. Kč, došlo v roce 2011 k oživení trhu v podobě 5% nárůstu a v roce 2012 byl trend potvrzen 7% nárůstem tržeb. Spotřebitelé tak v České republice utratili v roce 2012 za biopotraviny 1,78 miliard korun. Graf 3: Spotřeba biopotravin v ČR, 2005-2012 Zdroj: ÚZEI Kateřina Nesrstová navíc upozorňuje, že statistiky nezachytí úplně celou produkci ekologického zemědělství. Jedná se o takovou produkci, která není určena koncovým zákazníkům, nejde tudíž do maloobchodu, ale vrací se do systému jako krmivo či osivo. Takto se však často používají produkty z tzv. přechodného období, kdy zemědělec teprve přeměňuje tradiční výrobu na ekologickou. Přechodné období trvá obvykle 2-3 roky, maximálně však 6 let a slouží k odstranění vlivu negativních dopadů předchozí zemědělské činnosti na zemědělskou půdu, krajinu a životní prostředí. Potraviny produkované zemědělci v přechodném období nejsou certifikované jako bio, ale mají vlastní označení. strana 9 z 17
Pokles tržeb v období ekonomické krize nezasáhl všechny podnikatele. Poptávka přesvědčených vyznavačů životního stylu, jehož je biostrava nedílnou součástí, přetrvala. Majitel Biopekárny Zemanka Jan Zeman má zkušenost spíše s těmito věrnými zákazníky: Můj subjektivní dojem je, že ekonomická situace nemá vliv na nákupy biopotravin. Respektive má velmi malý vliv. Myslím si, že lidé, kteří biopotraviny kupují, to dělají ze svého přesvědčení a v rámci svého životního stylu a zvolených priorit v životě. A toto je nezávislé na ekonomické situaci. Možná si nekoupí v daném roce novou televizi či smartphone, ale rozhodně nepřestanou kupovat kvalitní biopotraviny. A ke svým zkušenostem s poptávkou Zeman ještě dodává: My rosteme každý rok, loni jsme měli obrat již přes 20 mil. Kč a letos to vypadá, že budeme o 20-30 % výš. V předchozím roce byl nárůst rovněž přes 20 %. Vidím, že tyto nárůsty jsou z minima tvořeny novými odběrateli, ale tvoří je hlavně růst odběrů u našich stávajících zákazníků. Na druhé straně, Jaromír Gala z Gala vinařství, a.s. zvýšenou poptávku po biovíně nepociťuje a dodává, že s těmito víny se ve vztahu k zákazníkovi musí více pracovat. Poptávka podle jeho dosavadní zkušenosti bude i v následujících letech spíše stagnovat. Nabídka biovín na trhu však roste, což sebou pak nese i větší konkurenci pro jednotlivé vinaře. Stagnující poptávka po biovíně u jednoho podnikatele tak nemusí indikovat stagnaci zájmu o produkt jako takový. V tomto případě se poptávka spíše drobí mezi více producentů. Údaje za rok 2013 zatím nejsou k dispozici, ale podle ohlasů z trhu se zatím nezdá, že by poptávku výrazněji zvýšili lidé nekupující biopotraviny z přesvědčení. Nepravidelně nakupujících, ale cenově mnohem více citlivějších zákazníků, kterých je v rámci populace naprostá většina, je tak stále málo a zatím nepomáhají skokově navýšit zájem o zdravé a ekologicky šetrně produkované produkty. Struktura trhu s biopotravinami Podobně jako v celé Evropě i v České republice jsou s pětinou trhu nejprodávanější kategorií bio mléčné výrobky, na druhém místě jsou dětské výživy spadající do kategorie ostatní zpracované potraviny, která zaujímá zhruba třetinu trhu. Samotné dětské výživy v této kategorii představují asi 40 procent. Za oblibou bio dětských výživ může stát snaha rodičů poskytnout kvalitní stravu v první řadě dětem, které jsou ke škodlivým látkám, jako jsou například pesticidy, citlivější než dospělí a konzumují více jídla vzhledem ke své tělesné hmotnosti, takže jsou škodlivinám vystaveny ve vyšší míře. Dítěti bych konvenční mrkev nedala, nechává do svého soukromí nahlédnout Kateřina Nesrstová. Třetí největší kategorií v prodeji biopotravin jsou se 14 % ovoce a zelenina včetně ovocných a zeleninových šťáv. strana 10 z 17
Graf 4: Podíl hlavních kategorií na celkovém obratu biopotravin v ČR, 2005-2012 * Do roku 2008 byly ovocné a zeleninové šťávy zahrnovány do kategorie Nápoje, od roku 2009 jsou dle klasifikace CPA součástí kategorie Ovoce a zelenina. Zdroj: 2005-2012 Green marketing, 2009-2012 ÚZEI Zatímco mléčné výrobky si s menšími výkyvy svůj podíl na trhu udržují po celé období, podíl kategorie ostatní zpracované potraviny trvale klesá. Podle cenového BIO monitoru 3 se ceny mléčných výrobků (mléko, máslo, jogurt) v posledních několika letech téměř nezměnily. Naopak rostoucí tendenci vykazují například ceny u biovajec, biomrkve či biokuřat, a to u posledně jmenovaného především kvůli neexistenci konkurence. U hovězího masa došlo ke skokovému navýšení cen v roce 2011, nicméně na velikost podílu, který maso zaujímá na trhu s biopotravinami, toto zvýšení vliv nemělo. 3 Zdroj: Analýza vývoje nabídky biopotravin v maloobchodních řetězcích a jejich cen v letech 2009 2013, ÚZEI ve spolupráci s Green marketing, duben 2014. strana 11 z 17
Graf 5: Struktura kategorie Ostatní zpracované potraviny, 2012 oj: ÚZEI Zdr Distribuční kanály V západní Evropě se prodává nejvíce biopotravin prostřednictvím konvenčních supermarketů, jejich podíl na trhu však v posledních zhruba osmi letech stagnuje či dokonce klesá. Naopak stále oblíbenějšími se stávají specializované bio obchody, přímý prodej z farem nebo alternativní formy distribuce např. formou bio bedýnek. Také v České republice se nejvíce biopotravin prodává přes maloobchodní řetězce (zhruba dvě třetiny v roce 2012), pětina biopotravin se prodává ve specializovaných prodejnách biopotravin a prodejnách zdravé výživy. Na třetím místě je se 6 % přímý prodej od farmářů, tzv. ze dvora. U tohoto způsobu prodeje je v posledních pěti letech každoročně zaznamenáván mírný nárůst okolo 1 %. Předseda spolku Archetyp, který organizuje farmářské trhy Jiřák a Náplavka, Jiří Sedláček potvrzuje zvyšující se oblibu přímého nákupu: Ne razantně, ale zájem o farmářské trhy stoupá. K zájmu o biopotraviny Jiří Sedláček dodává, že si není jist, zda na jejich farmářských trzích roste, určitě ale ví, že neupadá a že producenti s biopotravinami se na tržištích těší obecně velkému zájmu nakupujících. Podle Jana Zemana se trh s biopotravinami v posledních letech nijak zásadně nezměnil s jednou výjimkou, která se týká distribučních kanálů: Myslím, že trh se nezměnil skoro vůbec. Dominantní část objemů se obchoduje přes obchodní řetězce. Nevyrostl tu žádný velký nezávislý obchodník. Nejvíce biopotravin podle mého názoru prodává řetězec dm drogerie markt. Bohužel nepřibývá českých výrobců biopotravin a i farmářů, kteří reálně produkují potraviny, moc nevzniklo. Jednu změnu vidím v návratu zákazníků k nákupům v menších bioprodejnách v posledních dvou letech. strana 12 z 17
S distribučními kanály částečně souvisí i cena biopotravin. Mezi spotřebiteli panuje obecná představa, že biopotraviny jsou dražší než běžná produkce a ve většině případů tomu tak skutečně je. Situace na trhu se však postupně mění. Nákup přímo na biofarmách totiž může znamenat nižší cenu, než nabízejí maloobchodní řetězce dokonce i za konvenční potraviny. K tomu dodává Kateřina Nesrstová: My jako svaz říkáme, že bio nemusí být dražší. S tím, že biopotraviny leckdy zdražuje složitá cesta k zákazníkovi, souhlasí i Tomáš Václavík: Biopotraviny jsou levnější už dnes, ale ne na regále. Tomáš Václavík vidí i další důvody pro nivelizaci cen bio a konvenčních potravin, než je zvyšující se poptávka, rozšiřování trhu a lepší distribuce, je to podle něj i zvyšování nákladů na pěstování konvenčních plodin: Když je dražší ropa, jsou drahé i pesticidy. Překážkou v podpoře českých biozemědělců a biovýrobců může být i to, že žádný z maloobchodních řetězců není v českých rukou a biopotraviny jsou do nich často dováženy ze zahraničí. Na druhé straně, společnost BILLA po zrušení značky Ja!Natürlich a zahájení prodeje biopotravin pod vlastní značkou NAŠE BIO, odebírá většinu biopotravin od českých dodavatelů. Při srovnání cen bio a konvenčních potravin je rozhodující, zda srovnáváme se značkovým zbožím nebo nejlevnějšími privátními značkami, kterým bioprodukty nemohou cenově v žádném případě konkurovat. Otázkou však zůstává, zda je nejlevnější konvenční varianta s výrobky v bio kvalitě svým obsahem a složením vůbec srovnatelná. Nicméně k některým konvenčním značkám se biopotraviny cenově blíží, a to například v případě mléka a dalších mléčných výrobků. Jak dokládá i cenový monitor, u mléka a jogurtů hraje větší roli typ obalu, než jestli se jedná o bio či konvenční potravinu. Mléka a jogurty ve skle jsou výrazně dražší. Podobná je situace u cen biokávy. Podle Daniela Kolského, provozovatele fair trade kaváren Mamacoffee, je rozdíl v ceně při nákupu normální a biokávy pár centů. Ceny se liší více podle druhu káv, než podle toho, zda je káva v kvalitě bio. Co se týče dostupnosti biopotravin, není všude stejná. Podle Kateřiny Nesrstové jsou biopotraviny v mnoha menších městech dostupné velmi špatně, a to speciálně v krajích, kde je málo ekologických podnikatelů, takže si lidé ani na bio farmu nedojedou, mají to daleko. Nejlepší je v tomto ohledu situace v Praze, na druhou stranu v hlavním městě jsou biopotraviny ve specializovaných obchodech často dražší než na venkově. Rozdíl mezi malými a velkými městy lze však vysledovat nejen na straně nabídky, ale i na straně poptávky. Větší poptávku po biopotravinách zaznamenáváme obecně ve větších městech, říká Lucie Borovičková z BILLY a dodává, že důvodem může být aktivnější přístup ke zdraví a důraz na zdravý životní styl. Dalším důvodem však může být již zmiňovaná cena, v mimopražských partnerských kavárnách Mamacoffee je zájem o biokávu stejně velký jako v Praze, při výběru kávy totiž zákazník nemusí řešit, zda si za tu v kvalitě bio připlatí. strana 13 z 17
Bariéry Přestože Jan Zeman spoléhá v podnikání hlavně na sebe a nemá rád vypočítávání bariér a problémů v podnikání, protože je to každého volba a nemusí to dělat, když má dojem, že má v podnikání samé překážky, které dělá někdo z venku, s tím, že by stát měl podporovat biopotraviny, souhlasí. Důvodem je podle něj to, že biopotraviny šetří státu peníze díky nezatěžování přírody a lidského zdraví. Podobně se na tuto problematiku dívá Kateřina Nesrstová, ta vyjmenovává další pozitivní přínosy ekozemědělství pro stát, je to podpora českého sedláka, zaměstnanosti na venkově, majitelé ekologických farem udržují krajinu a biodiverzitu, poskytují kvalitní život chovaným zvířatům, způsobem hospodaření předcházejí záplavám a popovodňovým škodám, nepoužívají pesticidy, takže zachovávají spodní vody čisté a biopotraviny mají dle mé vlastní zkušenosti i dopad na zdraví populace. V České republice zatím chybí podle Tomáše Václavíka především osvěta a také infrastruktura, kanály, které by dostaly kvalitní potraviny od výrobce k zákazníkům. Biopotraviny také mohou podle něj mít špatnou pověst kvůli negativní mediální kampani, kdy vycházejí články o tom, že biopotraviny neobsahují více vitamínů a prospěšných látek než běžná strava. Bez osvěty pak není veřejnost dostatečně informována a tom, že biopotraviny především neobsahují škodlivé látky a že obsah vitamínů může být stejný jako u konvenčních potravin. A Tomáš Václavík dodává, že v západních zemích jsou biopotraviny vnímány pozitivněji než u nás. Názor, že by podpora ze strany státu mohla být lepší, sdílí i Kateřina Nesrstová a zmiňuje například Dánsko, kde se používají biopotraviny ve stravovacích zařízeních státních institucí. Stejně tak by mohly být biopotraviny implementovány do stravování školních jídelen, osvěta by tak probíhala přirozenou cestou už od dětského věku. V minulosti Ministerstvo zemědělství podporovalo zavádění biopotravin do školního stravování v rámci projektu BIOškoly, tento projekt však byl v roce 2011 ukončen. Obdobný krok uplatněný plošně by mohl mít vliv na skokový růst spotřeby biopotravin v ČR. Že by k rozvoji ekologického zemědělství měla přispět podpora státu, se dočteme i v publikacích, které vydává Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Ke zvýšení poptávky po biopotravinách by podle autorů Zprávy o trhu s biopotravinami v ČR přispěla dlouhodobá informační kampaň pro spotřebitele, která v ČR bohužel v současné době není realizována. Chybí taktéž instituce, která by dlouhodobě měla za cíl propagaci ekologického zemědělství a biopotravin a aktivně by podporovala rozvoj sektoru. Přitom propagace, vzdělávání a osvěta jsou základními nástroji na podporu poptávky po biopotravinách. strana 14 z 17
Výhledy Podle dosavadního vývoje světového trhu s biopotravinami se dá předpokládat, že poptávka po zdravém životním stylu, který je současně šetrný k životnímu prostředí, bude i nadále stoupat. Odborníci odhadují, že během následujících pěti let se prodej biopotravin zdvojnásobí. Biopotraviny mají velkou budoucnost, je to vidět v zahraničí, říká Kateřina Nesrstová. V České republice je podle Zprávy trhu s biopotravinami pro rok 2013 a 2014 očekáván další nárůst spotřeby, avšak v mírnějším tempu. Přispět by k tomu mělo jednak oživení na trhu biopotravin v ostatních státech EU a také sílící trend zájmu spotřebitelů o lokální a čerstvé produkty společně s rozvojem nových forem přímého prodeje v podobě farmářských trhů, systému bedýnek či nových farmářských prodejen ve velkých městech. Podle autorů zprávy by k rozvoji ekologického zemědělství měla přispět i trvající podpora státu ve formě dotací či zvýhodnění poskytovaných pro ekologické zemědělce a výrobce v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014 až 2020, ve kterém se počítá opět s podporou ekologického zemědělství. Optimisticky vidí budoucnost oboru i Tomáš Václavík. Od roku 2011 trh roste, ale pomalu, na druhou stranu, růst je vždy rychlejší, když startujete na pomyslné nule, než když už je v oboru dosaženo nějakých výsledků. Do budoucna je podle zástupce agentury Green marketing reálný meziroční růst na úrovni 10 %. Pozitivně vidí budoucnost i Jan Zeman. Jsem přesvědčen, že trh poroste. V následujících dvou letech relativně stále mírně kolem 10-15 %, ale myslím si, že v dalších letech dojde k zásadním nárůstům. Myslím, že důvodem bude větší příklon k českým potravinám, vyšší edukace zákazníků, větší zájem o to, co lidé jedí, a dospění mladé generace do produktivního věku, kdy mladí lidé nákupy biopotravin preferují nejenom kvůli zdraví, ale kvůli pozitivním environmentálním dopadům jejich konzumace. Lucie Borovičková, PR manažerka BILLA Česká republika dodává, že do České republiky již také proniká fenomén takzvané kreativní spotřeby. S tím souvisí i vyšší spotřeba bioproduktů, které aktivní zákazníci nakupují. Kreativní spotřebu Lucie Borovičková pak vysvětluje jako spotřebu, která je postavena na aktivním a uvědomělém nákupním chování. Lidé si uvědomují, že upřednostněním např. bio nebo fair trade produktů přispívají k pozitivním změnám ve společnosti a k ochraně prostředí, ve kterém žijí. Zákazníci se stávají uvědomělejšími a více se zajímají o kvalitu potravin, které nakupují, a s tím souvisí i zájem o biopotraviny. Věříme, že trend nakupování kvalitních a současně odpovědných výrobků bude pokračovat, říká zástupkyně společnosti BILLA. V podnikání se daří i Danielu Kolskému: V našem případě poptávka po biokávě kontinuálně roste. I když je podle Kolského pro českého zákazníka charakteristická určitá míra nedůvěry, zda je bio opravdu zdravější, nakonec se i ti lidé, co certifikaci bio zlehčují nebo, jak říká Daniel Kolský, ironizují často pro nákup biokávy rozhodnou. Lidé totiž chtějí vědět, co jedí, a u strana 15 z 17
biovýrobků je větší pravděpodobnost, že budou kvalitní. Za rostoucím zájmem o nákup biopotravin je ale vedle přínosu pro zdraví také jakási lokální solidarita. Nakupování na farmářských trzích je zábavnější, lidé vidí, koho nákupem podporují, chtějí znát jeho příběh. Obecně určitě lidé stále více diskutují a přemýšlejí o tom, co vlastně jedí a jak si skládají jídelníček, což souvisí nejen s BIO produkty, ale s kvalitou produktů a vyvážeností stravy obecně, říká PR manažer společnosti Hamé Petr Kopáček a ještě dodává, že existuje skupina spotřebitelů, kteří preferují BIO produkty. Z našeho pohledu je ta situace do značné míry stabilní. Optimisticky se na budoucnost produkce biopotravin dívá i samotné Ministerstvo zemědělství, na jeho stránkách se můžeme dočíst, že s nárůstem zemědělské půdy obhospodařované v ekologicky šetrném režimu na 15 % do roku 2015 počítá Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství, který si dává za úkol také navýšit podíl biopotravin na celkové spotřebě na 3 % a současně zvýšení podílu biopotravin českého původu na trhu na 60 % (jednalo by se o otočení současného poměru, kdy zhruba 60 % biopotravin na českém trhu pochází ze zahraničí). Podle zmíněného příspěvku zveřejněného na webových stránkách ministerstva se zemědělství šetrné k přírodě v České republice v posledních letech rozvíjí a v tom mu pomáhají také dotační stimuly, například dotace na plochu zařazenou do ekologického zemědělství, která je vyplácená z Programu rozvoje venkova. Zatímco v roce 1998 dostali ekologičtí zemědělci jako dotaci na plochu zhruba 48 milionů korun, v roce 2009 to bylo téměř 981 milionů a v roce 2012 přes 1,2 miliardy korun. strana 16 z 17
Rozhovory Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Tomáš Václavík, Green marketing Lucie Borovičková, PR manažerka BILLA Česká republika Jan Zeman, majitel společnosti Biopekárna Zemanka, s.r.o. Daniel Kolský, majitel sítě fair trade kaváren Mamacoffee, s.r.o. Petr Kopáček, PR manažer Hamé, s.r.o. Jaromír Gala, předseda představenstva firmy Gala Vinařství, a.s. Jiří Sedláček, předseda spolku Archetyp, organizátor farmářský trhů Jiřák a Náplavka Zdroje dat Analýza nabídky potravin 2009-2013, Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) BIOFACH Český statistický úřad Eurostat Green marketing Ministerstvo zemědělství České republiky Ročenka ekologického zemědělství, Ministerstvo zemědělství ČR Zpráva o trhu s biopotravinami za rok 2012, Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Seznam obrázků, tabulek a grafů Obr. 1: Podíl půdy v ekologickém zemědělství z celkové výměry zemědělské půdy, 2010 Tab. 1: Počet farem v ekologickém zemědělství a výměra ekologické zemědělské půdy v ČR Graf 1: Podíl exportu a domácí spotřeby na celkovém obratu biopotravin v ČR, 2006-2012 Graf 2: Vývoj obratu na trhu s biopotravinami v ČR, 2005-2012 Graf 3: Spotřeba biopotravin v ČR, 2005-2012 Graf 4: Podíl hlavních kategorií na celkovém obratu biopotravin v ČR, 2005-2012 Graf 5: Struktura kategorie Ostatní zpracované potraviny, 2012 Zpracovatel: Datank s.r.o. Kontakt: Pavla Hávová mluvčí ČSOB pahavova@csob.cz; tel.: 224 114 112 strana 17 z 17