SYSTÉMY USTÁJEN JENÍ CHOVU SKOTU
Cíl: Vytvoření optimálních podmínek chovu s ohledem na fyziologické a etologické potřeby zvířat a jejich produkci z hlediska příjmu krmiva, odpočinku, přirozeného i nuceného pohybu, dojení a klimatických podmínek.
Výrobní systémy v chovu skotu Podle intenzity chovu: Intenzivní a extenzivní Podle užitkového zaměření/typu skotu: Chov dojnic, chov KBTPM Podle zaměření výroby: Užitkový a plemenný chov Podle velikosti/počtu zvířat, chované kategorie, obratu stáda, technického vybavení, rentability chovu.
Technické faktory stavební řešení stájí Primární vliv na zvířata: - Prostorové uspořádání stáje (farmy) - Pohybová plocha - Plocha k odpočinku - Kvalita podlah - Prostornost stavby (vzdušnost) - Kvalita stavby (zdivo, stropní podhledy, nosné sloupy, zábrany) Druhotný vliv na zvířata - Stájové mikroklima - Technologické postupy (krmná technika, dojení) - Mechanizace a automatizace
Technické faktory stavební řešení stájí ovlivňují zvířata: a) Přímo b) Nepřímo - Pohybová plocha - Plocha k odpočinku - Kvalita podlah - Kvalita stavby (zdivo, stropní podhledy, nosné sloupy) - Stájové mikroklima - Mechanizace a automatizace - Technologické postupy (krmná technika, dojení)
Typy ustájení Vazné a volné Stelivové a bezstelivové
Typy ustájení Vazné a volné Stelivové a bezstelivové
Typy ustájení Vazné ustájení Krmný žlab příjem krmiva bez zvýšených tlaků na zábrany, krmivo dosažitelné v celé šířce žlabu, požlabnice do 30 cm výšky (tepelně izolovaná), nejnižší bod žlabu min. 6 cm, lépe 10-15 cm nad úrovní předních končetin. Vázání musí umožnit přirozený pohyb zvířat. Délka stání -přirozené a pohodlné stání a ležení. Délka krátkého stání je 150-175 cm, (97 % horizontální délky trupu +20 cm bezpečnostní odstup se sklonem 2,5-3 %.
Příklad vazného ustájení
Volné boxové stáje Zvířata odpočívají v boxových stlaných či bezstelivových ložích. Dobře řešený box zajišťuje: snadnou orientaci zvířat při vstupu a důvěru ve vyhrazené místo k odpočinku, pohodlí při uléhání, vstávání a prostor pro volný pohyb těla (hlavy), dostatek místa pro boky a břišní krajinu při současném vyloučení příčného zaléhávání v boxech, pevnost a trvanlivost podlahy a bočního hrazení. Dojnice leží v boxu 10 až 13 hodin denně, vstává a uléhá až 10 x denně. Důležitá je proto příprava zvířat na způsob ustájení již od mládí, kdy v odchovu je nejlépe připravovat telata, jalovice a starší věkové kategorie na ustájení v boxových ložích.
Schéma využití délky boxového lože při pohybu zvířete 1 řada boxových loží 2 protilehlé řady boxových loží
Základní stlané typy ustájení Volné ustájení s plochými kotci se stlanou lehárnou a sníženým krmištěm Volné ustájení s lehárnou na hluboké podestýlce a se zvýšeným zpevněným krmištěm Volné ustájení s vysokou podestýlkou, sníženým krmištěm a lehárnou s podlahou o sklonu 7-10 %
Bezstelivové typy ustájení Zcela odpadá transport stelivové slámy. Úspora 8 až 10 pracovních operací. Významně se snižují ztráty uhlíku jako humusotvorného zdroje. Kejda je vynikající plnohodnotné kapalné hnojivo. Odpadá několik časově náročných pracovních operací ve stáji a tím se min. o 20 % zvyšuje produktivita práce. Snižuje se četnost vyrušování zvířat nadbytečnými přesuny v době nastýlání a odklizu. Zvyšuje se kvalita stájového vzduchu podstatným snížením počtu prachových částic. Snižuje se četnost výskytu onemocnění paznehtů (při častém vyhrnování kejdy). Zvýšené pořizovací náklady na 6měsíční skladování kejdy, mechanizaci odklizu a homogenizaci jsou velmi rychle návratné.
USTÁJEN JENÍ DOJNIC Produkční oddělení Příklad produkční volné boxové stáje pro 400 dojnic
Reprodukční stáje - volné boxové nebo kotcové pro ustájení krav od 60 dní před do 5-10 dní po porodu. 4 oddělení pro: Krávy stojící na sucho Krávy v přípravném/tranzitní období IPK - individuální porodní kotce Poporodní oddělení 60 až 20 před porodem 20 až 0 dní před otelením 0 až 5/7 dní po porodu Příklad reprodukční stáje spolu s odchovem mléčných telat (rekonstrukce)
Studie novostavby pro 280 dojnic s rybinovou dojírnou 2x12 míst
Denní režim dojnic MINIMÁLNÍ LIMITY: Odpočinek Příjem krmiva Stání a chůze Manipulace se zvířaty Dojení vč. přesunů 14 hod. 5 hod. 2 hod. 1 hod. do 2 hod. Pobyt v dojírně (vč. čekání) max. 1 hod., resp. 45 min. na 1 dojení
Porodny krav Individuální a skupinové porodní kotce s minimální plochou 12, resp. 9m 2 na kus.
Základní parametry pro výstavbu stájí pro dojnice šířka boxových loží min. 120 cm délka boxových loží (u stěny) 250 cm délka boxových loží (protilehlých) 230 cm použití flexibilních (přestavitelných) boxových zábran minimální stájová kubatura - 6 m3 na 100 kg ž. hmotnosti (při roční užitkovosti 7500 kg mléka) maximální plocha vstupů čerstvého vzduchu do životní zóny zvířat (oteviratelné boční stěny) optimální počet zvířat vzhledem ke kubatuře i ploše stáje větší šířky pohybových chodeb (mezi boxy min. 250, krmiště min. 300 cm, lépe všako 0,5-1 m více) šířka krmného stolu min. 3,6 m osvětlení stájového interiéru celoročně po dobu 16 hodin na 200 Lx.
Technologie a technika dojení Předpoklady správn vného dojení a vysoké produktivity práce v dojírn rnách: adekvátn tní podmínky (mikroklima, osvětlen tlení, větrání atd.), klidné zacházen zení se zvířaty, vhodná dojící technika, klidný a bezpečný vstup a výstup krav do a z dojírny, šetrné a nepřeru erušované dojení spolu s jeho přípravou, pravou, kontrola vemene před, p v průběhu a po dojení doba dojení jedné skupiny do 60, resp. 45 min.
Typy dojíren Rybinové dojírny Rybinová dojírna s rychlým výstupem Rybinová dojírna klasická Možnost uspořádání v polygonu
Tandemová dojírna
Paralelní dojírna (side by side) s rychlým výstupem
Rotační dojírny rototandem - od 6 do 16 dojnic. rotorybina - od 18 do 60 dojnic. rotoradiál 30až 60 dojnic i více
Dojící roboty Dobrý dojicí robot zajišťuje následující pracovní operace aúkony: identifikace zvířat čištění vemene (struků) příprava na dojení oddojení prvních střiků zkouška kvality mléka a kontrola vemene - vyšetření na mastitidu, měření pohybové aktivity s prognózou říje nasazení dojicího stroje vlastní dojení a dodojení sejmutí dojicího stroje sběr dat o množství nadojeného mléka a dalších ukazatelích
Čekárny u dojíren Mechanické či elektrické přihaněče Třídění krav v čekárně Minimální plocha čekárny 1,4-1,5 m 2 /kus Sklon podlahy 5 7 %
Ošetřování a skladování mléka Šetrné snížení jeho teploty bezprostředně po nadojení na teplotu 3-5 o C do 150-180 minut. Pokud možno chladicí nádrž na každé dojení Při mísení mléka nesmí přestoupit teplota 10 o C mléko z dalšího nádoje musí být zchlazeno na 3-5 o C do 150 až 180 minut. Při větších objemech je výhodné využít rekuperace biol. tepla mléka a odpadního tepla chladící kondenzační jednotky pro ohřev TUV. Při zchlazení 2 l mléka z teploty 35 o C na teplotu 5 o Clze ohřát nejméně 1 l vody na teplotu 45-50 o C. Vhodné podmínky a zařízení pro řádné vyčištění a dezinfekci nádrží nebo tanků po odvozu mléka do mlékárny. K přípravě čisticího a dezinfekčního roztoku se používá pitná voda. Jestliže se do kanalizace mléčnice vypouští desinfekční a čistící roztok, musí mít samostatnou jímku.
Automatická identifikace zvířat Transpondéry pro identifikaci zvířat: uchycené na krčním obojku uchycené na končetině zvířete (pedometry) vestavěné do ušní známky určené k implantaci do těla zvířete (čipy)
TECHNOLOGIE A TECHNIKA KRMENÍ DOJNIC Zakládání a přihrnování TMR (Total Mixed Ration) horizontální a vertikální míchací krmné vozy
Pročechrávač kompostu Kolo na přihrnování krmiva
TECHNOLOGIE A TECHNIKA ODKLIZU CHLÉVSKÉ MRVY A KEJDY Porovnání nákladů při užití stelivových a bezstelivových provozů (model 400 krav) Náklady Provozní (Kč.ks -1.rok -1 ) steliv ové bezsteli vové Energetické (MJ.ks -1.rok -1 ) steliv ové bezsteli vové Pracovní (hod.ks -1.rok -1 ) steliv ové Sláma sklizeň, transport, skladování 620-200 - 1,5 - Podestýlání, odkliz kejdy (mrvy) 2480 450 180 8 12 1 bezsteli vové Úprava a skladování organických hnojiv vč. odpadních vod 600 1100 22 42 1 1 Rozvoz hnoje (kejdy), rozmetání slámy 1280 1400 280 310 3,0 2,8 Provoz celkem Kč 4800 2850 682 360 17,5 4,8 % 162,2 100 182,2 100 364,6 100
Produkce mrvy a technika nastýlání Množství chlévské mrvy k manipulaci je dáno: produkcí pevných výkalů a moče, intenzitou stlaní, stájovou kanalizací, intenzitou odparu a pod. Denní produkce mrvy u krav: pevné výkaly 28-35 kg moč 15-20 kg Denní podestýlání pro jednu krávu: vazná stáj 3-5 kg (střední a dlouhé stání) volná boxová či kombiboxová stáj 1-4 kg slámy Pro intenzivnější nasávání močůvky a hnojůvky je vhodné nastýlat slámu řezanou na délku do 0,1 m.
Odkliz kejdy a) Z podroštových kanálů resp. jímek z přeronových kanálů jímkových kanálů cirkulačních kanálů čerpáním z podroštových jímek b) Vyhrnování z hnojných nezaroštovaných chodeb
TECHNOLOGIE A TECHNIKA NAPÁJENÍ DOJNICE o ž.h. 720 kg a dojivosti 42-45 l mléka přijímá: Při 10 C Při 20 C Při 30 C 118-125 l napájecí vody 132-148 l napájecí vody 155-188 l napájecí vody 10 cm hrany napajedla na krávu Hlavní zásady: voda musí být volně přístupná každému zvířeti, odpovídající plocha vodní hladiny a její hloubka k ponoření mulce k přirozenému sání (na rozdíl od "usrkávání") vody, dostatečný přítok vody - min.12 l, opt. 18 l za minutu, situování mimo čekárny, naháněcí chodby, snadná obsluha a čistitelnost s možností vypouštění, znemožnění znečištění vody zakálením bezprostřední odstranění poruch.
VĚTRÁNÍ STÁJÍ odvod teplého a vlhkého vzduchu se škodlivinami přívodní otvor čerstvého vzduchu přívodní otvor čerstvého vzduchu Systémy ochlazování skrápění zvířat TEPELNÝ STRES U VYSOKOUŽITKOVÝCH DOJNIC OD 21-25 C. Plocha vst. otvorů v podélné stěně Plocha výstupních otvorů 0,04-0,06 m 2 / 100 kg ž.hm. 0,025-0,035 m 2 / 100 kg ž.hm. 25 mm/1 m rozponu stáje
Technika a technologie odchovu telat Ustájení v mlezivovém období Venkovní individuální box (VIB) Profylaktorium - prostorově oddělěné od porodny. Ustájení společně s matkami (postupně se význam této metody snižuje). Úzkorozměrové klece ve stáji na hnojné chodbě blízko matky v kravínech - nevhodné. Ustájení v období mléčné výživy Ustájení telat v období rostlinné výživy
V praxi rozšířené způsoby ustájení telat v RV: posuvné přístřešky či boudy, přístřešky se spádovými podlahami s vysokou podestýlkou, přístřešky s boxovým ustájením, přístřešky s hlubokou podestýlkou, přístřešky z adaptovaných kůlen, skladovacích objektů aj.. Odchov telat s matkou Odchov telat u kojných krav
Odchov a ustájení jalovic POŽADAVKY: Časné vytváření skupin (do 250 kg ž.hm.) Velikost skupin v rozmezí 10-30 kusů Stabilita skupin - nezařazování nových jedinců do již vytvořené a stabilizované skupiny. Podlahová plocha na 1 kus musí být min. o 10 % vyšší oproti kategorii vykrmovaného skotu. Včasné a pravidelné zakládání krmiva. Včasné odrohování. Možnost častého a pravidelného pozorování zvířat. Pravidelné vážení. Intenzivní větrání, výběh, pastva, slunce, stínění, dostatek pitné vody.
Ustájení intenzivně vykrmovaných býků Hluboká podestýlka Přednosti zdravé ustájení navazující na příp. předchozí vzdušné ustájení telat jednoduchá a relativně rychlá výstavba plná mechanizace základních pracovních operací univerzálnost pro všechny hmotnostní kategorie produkce nejkvalitnějšího chlévského hnoje Nevýhody rizika při extrémních, zvláště vysokých teplotách nutnost vytvoření pohotovostní, nezamrzající krmné dávky větší riziko poranění zvířat přišlápnutím ocasů, končetin, varlat apod. relativně vyšší investiční náklady na budování nepropustné hnojné vany nevhodnost pro rekonstrukce zateplených stájí Viz instruktážní video výkrm býků.wmv
Ustájení intenzivně vykrmovaných býků Volné boxové ustájení Přednosti vynikající zdravotní stav i v důsledku eliminace poranění plná mechanizace pracovních operací vynikající čistota zvířat klid zvířat větší intenzita růstu v důsledku minimalizace ztrát rychlá návratnost investice, v důsledku nižších ztrát a vyšších přírůstků hmotnosti Nevýhody náročnější přesuny zvířat mezi skupinami větší náročnost na instalaci zábran o 10-20 % vyšší investiční náročnost
Prezentace byla vytvořena v rámci řešení projektu FRVŠ č. 2685/2007/F4/d s využitím následujících zdrojů: Bouška, J. et al.: Chov dojeného skotu. Nakladatelství Profi Press, s.r.o., Praha 2006, 186 s. ISBN 80-86726-16-9. Doležal, O. et al. Zásady welfare a nové standardy EU v chovu skotu. VÚŽV, Praha 2004, ISBN 80-86454-51-7. Doležal, O. et al.: Zemědělský poradce ve stáji - I. dojnice, VÚŽV Uhříněves, říjen 2007, ISBN: 978-80-86454-86-3 Vegricht, j. et al.:katalog technických systémů vhodných pro nové a rekonstruované farmy skotu., VÚZT, Praha 2005, ISBN 80-86884-09-0. Hoard s dairyman The National Dairy farm Magazine, Fort Atkinson, WI 53538 USA. Metodické listy, VÚŽV Praha-Uhříněves Wathes, C. et al.(1994) : Livestock housing, CABI Publ., ISBN 0851987745 Albright, J. L. et al. (1997): The Behaviour of Cattle, CABI Publ., ISBN: 0851991963 Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha