ŠKOLNÍ ZPRÁVA O PŘEDBĚŽNÝCH VÝSLEDCÍCH SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY srpen/září 2012 1
ÚVODEM Školní zpráva o výsledcích zkoušek společné části maturitní zkoušky je dokumentem, kterým chceme vedení škol, vedoucím předmětových komisí a učitelům povinných maturitních předmětů zprostředkovat porovnání jednotlivých tříd a školy se školami obdobného oborového zaměření. Současně však zpráva umožní nahlédnout do struktury výsledků testů a písemných prací a naznačit silné a slabé stránky např. dle dílčích tematických okruhů učiva. Touto zprávou v žádném případně nehodnotíme ani kvalitu školy, tím méně pak kvalitu práce učitelů. Úvahu nad tím, co konkrétního v sobě skrývají prezentovaná čísla a jaké závěry z nich lze vyvodit pro případné změny či opatření, ponecháváme zcela na Vás. Jisté je (a v tom jsme se shodli s učiteli praktiky, kteří nám byli při přípravě zpráv radou ku pomoci), že data o výsledcích a dílčích výsledcích v sobě skrývají celé spektrum více či méně závažných výpovědí, které v konečném důsledku mohou zefektivnit předmaturitní přípravu. Za základní sledovanou jednotku jsme proto zvolili třídu, jejíž výsledky stavíme do kontextu oborově příbuzných tříd v rámci vlastní školy i v celé republice. Celkové výsledky jsme pak doplnili dílčími výsledky za různě definované skupiny úloh, a to nejen ve standardním členění dle tematických okruhů (viz katalog požadavků). CO TEDY VE ZPRÁVĚ NAJDETE Jádrem zprávy jsou čtyři typové datové sestavy: Tabulka A: VOLBA PŘEDMĚTŮ A OBTÍŽNOSTI POVINNÝCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MZ Tabulka B: SOUHRNNÉ VÝSLEDKY MATURITNÍ ZKOUŠKY A SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Tabulka C1: SOUBORNÉ VÝSLEDKY ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK Z JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚTŮ Tabulka C2: PODROBNÝ ROZBOR VÝSLEDKŮ PÍSEMNÝCH ZKOUŠEK Z JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚTŮ Sestavy C1 a C2 pro matematiku jsou spojeny do jedné sestavy C. Ve všech sestavách najdete vzájemné srovnání průměrných výsledků jednotlivých tříd Vaší školy s průměrnými výsledky odpovídající skupiny oborů vzdělání v rámci Vaší školy i všech škol v republice a s průměrnými výsledky v každé z dalších 15 skupin oborů vzdělání v republice. Gymnázia jsou pro srovnání rozdělena podle délky studia. Vlastní výsledky jsou vyjádřeny pěti základními ukazateli: a) hrubou mírou neúspěšnosti, tj. procentním vyjádřením podílu těch, kteří zkoušku nekonali nebo zkoušku konali neúspěšně, na celkovém počtu přihlášených; b) čistou mírou neúspěšnosti, tj. procentním vyjádřením podílu těch, kteří zkoušku konali neúspěšně, na celkovém počtu konajících zkoušku; c) průměrnou úspěšností, tj. průměrným výsledkem žáků, kteří zkoušku dokončili, vyjádřeným procenty z maximálního dosažitelného počtu bodů (tzv. průměrným % skórem); d) procentním podílem dosažených známek na celkovém počtu žáků, kteří zkoušku konali (netýká se dílčích zkoušek); e) procentním podílem žáků dle dosaženého počtu bodů na celkovém počtu žáků, kteří dílčí zkoušku konali (platí pouze pro dílčí zkoušky); žáci jsou pro tento účel podle svého bodového výsledku rozděleni do skupin A, B, C, D, E, resp. E+ a E0. písmenem tabulkové sestavy a zkratkou předmětu a úrovně obtížnosti zkoušky (tedy např. C2 ČJLZ). Podrobný popis tabulek a vysvětlení použitých ukazatelů a případných zkratek jsou uvedeny na následujících stránkách. Vysvětlivky specifických zkratek použitých v jednotlivých tabulkách pak najdete v příslušném listě pod tabulkou. Tabulky prezentují výsledky předběžné a samozřejmě pouze za jarní zkušební maturitní termín. Definitivní výsledky za oba, tj. jarní i podzimní termíny budete mít k dispozici nejpozději do konce října tohoto roku. Budou obsahovat rovněž výsledky nepovinných zkoušek. Zpráva a její obsah jsou určeny výhradně jednotlivým školám. Zprávy nejsou a nebudou CERMATem prezentovány žádné třetí straně s výjimkou Ministerstva. Společně s týmem svých kolegů doufám, že prezentovaná data přispějí Vám i Vašim učitelům k dosažení společného cíle, tj. zlepšení úrovně vzdělanosti žáků a jejich výsledků u maturitní zkoušky. Sestavy jsou vám k dispozici v otevřeném datovém formátu (nikoli v uzavřeném formátu pdf) jako sestava listů jednoho excelovského sešitu tak, abyste s nimi mohli dále pracovat podle Vašich potřeb. Jednotlivé listy jsou pojmenovány 2
OBECNÉ METODICKÉ POZNÁMKY A KOMENTÁŘE ČESKÁ REPUBLIKA CELKEM ČESKÁ REPUBLIKA DLE SKUPIN OBORŮ ŠKOLA CELKEM ŠKOLA DLE SKUPIN OBORŮ TŘÍDA GYMNÁZIUM z toho: 8leté gymnázium LYCEUM 6leté gymnázium 4leté gymnázium SOŠ - technické 1 SOŠ - technické 2 SOŠ - ekonomické SOŠ - hotelové a podnikatelské SOŠ - humanitní a pedagogické SOŠ - zemědělské SOŠ - zdravotnické SOŠ - umělecké SOU - technické SOU - ostatní NÁSTAVBOVÉ - technické NÁSTAVBOVÉ - ostatní SOŠ - technické 1 SOŠ - technické 2 SOŠ - ekonomické SOU - technické EA4 SOŠ - technické 1 EB4 SOŠ - technické 1 SA4 SOŠ - technické 2 SB4 SOŠ - technické 2 PA4 PB4 TA4 TB4 TC4 SOŠ - ekonomické SOŠ - ekonomické SOU - technické SOU - technické SOU - technické SKUPINA OBORŮ (dle KKOV) do skupin je uvedeno v pravé tabulce. Skupiny byly vytvořeny tak, aby výsledky žáků oborů zařazených do jedné skupiny byly pokud možno homogenní. Na následujících stránkách naleznete podrobný popis informací, které najdete v jednotlivých tabulkách, návod, jak tabulky číst, vysvětlení zkratek, podrobné definice ukazatelů a další potřebné údaje pro práci s tabulkovými daty. SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ PODLE OBOROVÉ STRUKTURY V levém obrázku vidíte standardní legendu všech tabulkových sestav. Má tři části. Horní republiková část (A) je stejná pro všechny školy a slouží ke srovnání výsledků uvedených ve specifické školní (B) a třídní (C) části. Srovnávat lze pouze srovnatelné. Rozhodujícím klíčem pro porovnání výsledků Vaší třídy, případně Vaší školy je oborová struktura. Každý obor je tedy zařazen do jedné ze 16 skupin oborů. Gymnázia jsou proto uváděna podle délky studia, obory Lyceum jsou uváděny jako samostatná skupina oborů, ostatní obory jsou rozřazeny do 12 skupin. Přiřazení jednotlivých oborů UKAZATELE NEÚSPĚŠNOSTI Míra neúspěšnosti žáků je v tabulkách prezentována dvěma základními ukazateli hrubou a čistou neúspěšností. Oba dva ukazatele mají svoje místo, nejsou příliš zastupitelné a je dobré pro popis neúspěšnosti využít obou. Školy totiž volí různé strategie. Některé jsou velmi přísné při připuštění žáků ke zkoušce, jiné naopak nechávají rozhodnout až samotnou maturitu. Proto se hrubá neúspěšnost týká všech přihlášených a čistá neúspěšnost pouze těch, kteří zkoušku skutečně skládali. Hrubá neúspěšnost vypovídá o tom, jak velká část z celkového počtu přihlášených k maturitní zkoušce nedostala v jarním zkušebním období maturitní vysvědčení. Do neúspěšných tento ukazatel zahrnuje všechny přihlášené, kteří se z těch či oněch důvodů nedostavili ke zkoušce, nebo kteří se dostavili a zkoušku nesložili úspěšně. Čistá neúspěšnost se již týká pouze těch, kteří se ke zkoušce dostavili, a zkoušku tedy konali. Mezi neúspěšné v tomto případě patří ti, kteří nedosáhli na mezní hranici úspěšnosti zkoušky, nebo byli od zkoušky vyloučeni. 3
UKAZATELE ÚSPĚŠNOSTI Klíčovým ukazatelem úspěšnosti je tzv. průměrný procentní skór. Samotný % skór není nic jiného než prostý podíl dosaženého počtu bodů z maximálního dosažitelného. Dosáhl-li žák například 30 bodů ze 40 možných, jeho procentní skór je roven 75 %. Do průměrného počtu jsou započítány výsledky pouze těch, kteří zkoušku dokončili. Není tam zahrnut výsledek žáků, kteří zkoušku zahájili a byli z ní v průběhu administrace vyloučeni. Samozřejmě tam nejsou zahrnuty ani nulové výsledky těch, kteří zkoušku nekonali. Příklad: 25 žáků jedné třídy řešilo úlohu, ve které mohli získat maximálně 3 body. Pět žáků dosáhlo plný počet bodů, osm žáků 2 body, čtyři žáci po jednom bodu a zbývající žáci nezískali ani bod. Základ pro výpočet průměrného procentního KOMPLEXNÍ ZKOUŠKA skóru je 25 x 3, tj. 75. Celkový dosažený počet bodů všemi žáky je PODÍL ZNÁMEK NA CELKOVÉM POČTU (5 x 3) + (8 x 2) + (4 x 1) + (8 x 0)= 35. Průměrný procentní skór je KONAJÍCÍCH ZKOUŠKU (V%) tedy 35/75, tedy 46,7 %. Průměr sice napoví, ale výpověď není zcela úplná (známý vtip o tom, jak jsme my dva snědli v průměru jedno kuře). Proto jsme mezi ukazatele úspěšnosti nově zařadili podíl žáků podle dosažené známky. Tabulkové sestavy v těchto případech pracují s procentuálním podílem jedničkářů, dvojkařů, trojkařů, čtyřkařů a pětkařů, a to z celkového počtu žáků, kteří zkoušku konali. Jsou tam tedy započítáni i ti, kteří dostali pětku z důvodu vyloučení od zkoušky. Naopak tam nejsou zahrnuti ti, kteří dostali pětku, protože se ke zkoušce nedostavili a svoji absenci řádně neomluvili. V případě dílčích zkoušek žádné známky nemáme (neexistuje žádný PODÍL ŽÁKŮ VE SKUPINÁCH DLE DOSAŽENÉHO PRŮM. předpis, podle kterého se bodový výsledek dílčí zkoušky převádí na SKÓRU (V% Z POČTU KONAJÍCÍCH ) % známku). Pomohli jsme si tedy tím, že jsme žáky rozdělili do pěti (A, B, C, SKÓR A B C D E D, E), resp. 6 skupin (týká se písemných prací A, B, C, D, E+ a E0) následovně: 4 skupiny (A, B, C, D) těch, kteří zkoušku vykonali úspěšně, tj. dosáhli nebo překročili mezní bodovou hranici úspěšnosti PÍSEMNÁ PRÁCE zkoušky; interval mezi hranicí úspěšnosti a maximálním počtem PODÍL ŽÁKŮ VE SKUPINÁCH DLE DOSAŽENÉHO PRŮM. SKÓRU (V% Z POČTU KONAJÍCÍCH) % bodů jsme rozdělili do 4 stejných bodových intervalů, interval SKÓR A B C D E+ E0 nejlepších výsledků jsme nazvali skupinou A a další tři sestupně pak B, C a D. ti, kteří zůstali svým výkonem pod mezní hranicí úspěšnosti zkoušky, pak tvoří skupinu E; podíl této skupiny je pak roven již výše zmíněné čisté míře neúspěšnosti; DIDAKTICKÝ TEST A B C D E v případě písemných prací jsme skupinu ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - Z 86,00 72,00 58,00 44,00 0,00 neúspěšných ještě rozdělili na dvě; ve ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - V 86,00 72,00 58,00 44,00 0,00 skupině E+ jsou žáci, kteří získali alespoň 1 CIZÍ JAZYK - Z 86,00 72,00 58,00 44,00 0,00 bod; skupinu E0 (e nula) pak tvoří ti, kteří CIZÍ JAZYK - V 86,00 72,00 58,00 44,00 0,00 zejména z důvodů zásadního pochybení PÍSEMNÁ PRÁCE v prvním hodnotícím kritériu dostali 0 A B C D E+ E0 bodů (nedodrželi tematické ani formální ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - Z 85,00 70,00 55,00 40,00 3,33 0,00 zadání práce) a další jejich práce již nebyla podle dalších kritérií hodnocena. ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - V CIZÍ JAZYK - Z 85,00 86,11 70,00 72,22 55,00 58,33 40,00 44,44 3,33 2,78 0,00 0,00 Dolní hranice bodových intervalů A, B, C, D, E výsledku dílčích zkoušek jednotlivých předmětů, vyjádřeného v procentních bodech, jsou uvedeny v tabulkách zvlášť za didaktický test, písemnou práci i ústní zkoušku. 1 2 3 4 5 DIDAKTICKÝ TEST PRŮM. % SKÓR CIZÍ JAZYK - V 86,11 72,22 58,33 44,44 2,78 0,00 ÚSTNÍ ZKOUŠKA A B C D E ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - Z 86,11 72,22 58,33 44,44 0,00 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - V 86,67 73,33 60,00 46,67 0,00 CIZÍ JAZYK - Z 86,54 73,08 59,62 46,15 0,00 CIZÍ JAZYK - V 86,54 73,08 59,62 46,15 0,00 4
ÚROVNĚ OBTÍŽNOSTI ZKOUŠEK A AGREGACE VÝSLEDKŮ Na rozdíl od loňska školní zprávy letos neobsahují souhrnné výsledky za obě úrovně (tzv. K-skór). Výsledky jsou tedy publikovány odděleně za zkoušky / dílčí zkoušky, konané v základní úrovni obtížnosti (v tabulkách označena zkratkou Z) a zvlášť za zkoušky ve vyšší úrovni obtížnosti (označená písmenem V). Také podrobné tabulky výsledků (C1 i C2) jsou důsledně uváděny podle úrovně obtížnosti. CERMAT letos úmyslně neprovedl potřebná empirická šetření ke zjištění převodního koeficientu výsledků zkoušek různé obtížnosti, aby zabránil až obsesivní touze některých médií zveřejňovat žebříčky škol podle úspěšnosti u maturit. ÚDAJE SE TÝKAJÍ POUZE POVINNÝCH ZKOUŠEK ŽÁKŮ, KTEŘÍ JE SKLÁDALI V ŘÁDNÉM TERMÍNU Všechna čísla uvedená ve zprávě se týkají výhradně nových maturantů, tj. těch, kteří v jarním termínu roku 2012 skládali zkoušku v řádném termínu. Údaje se netýkají přihlášek ani výsledků nepovinných zkoušek. Jde tedy výhradně o výsledky povinných zkoušek žáků konajících maturitní zkoušku v řádném termínu. KOMENTÁŘE K JEDNOTLIVÝM TABULKOVÝM SESTAVÁM (obrázky jsou výseky hlaviček tabulkových sestav) TABULKOVÁ SESTAVA A: VOLBA PŘEDMĚTU A ÚROVNĚ OBTÍŽNOSTI ZKOUŠEK A VOLBA CIZÍHO JAZYKA A VOLBA PŘEDMĚTU A ÚROVNĚ OBTÍŽNOSTI (ŘÁDNÝ TERMÍN, POVINNÉ ZKOUŠKY) POČET 1. POVINNÁ ZKOUŠKA (ČJL) MATEMATIKA (V % Z PŘIHLÁŠEK CELKEM) 2. POVINNÁ ZKOUŠKA CIZÍ JAZYK (V % Z PŘIHLÁŠEK CELKEM) CELKEM (V % Z PŘIHLÁŠEK) CIZÍ JAZYK CELKEM (V % POČTU PŘIHLÁŠEK K CJ) MATEMATIKA (V % POČTU PŘIHLÁŠEK K MA) PŘIHLÁŠEK KONAJÍCÍCH Z V CELKEM Z V CELKEM Z V Z V Z V Z V Sestava A je určena k porovnání předmětové volby druhé povinné zkoušky (tj. zda matematika nebo cizí jazyk) a volby úrovně obtížnosti zkoušek (týká se zejména gymnázií a lyceí). Tabulka tedy umožňuje porovnat, jakým způsobem volila konkrétní třída, skupina tříd a škola v porovnání s celorepublikovou volbou ve stejné skupině oborů, v jiných skupinách oborů či se všemi školami bez rozdílu oborů. První dva sloupce obsahují absolutní počty přihlášených a konajících zkoušky. Následující sloupce jsou již procentuálně vyjádřené podíly přihlášených. Věnujte pozornost tomu, z jakého základu jsou procenta počítána. Je to vždy uvedeno v hlavičce tabulky. VOLBA CIZÍHO JAZYKA A ÚROVNĚ OBTÍŽNOSTI (ŘÁDNÝ TERMÍN, POVINNÉ ZKOUŠKY) CIZÍ JAZYK (V % Z POČTU PŘIHLÁŠEK K CIZÍM JAZYKŮM) CIZÍ JAZYK DLE ÚROVNĚ OBTÍŽNOSTI (V % Z POČTU PŘIHLÁŠEK K PŘÍSLUŠNÉMU CIZÍMU JAZYKU) AJ NJ FJ ŠJ RJ AJ NJ FJ ŠJ RJ CELKEM CELKEM CELKEM CELKEM CELKEM Z V Z V Z V Z V Z V 5
Druhá část sestavy se týká volby konkrétního cizího jazyka a dále volby úrovně obtížnosti zkoušky těch, kteří volili příslušný cizí jazyk. I v tomto případě jde o procentní vyjádření podílu z počtu přihlášených. A i v tomto případě je třeba věnovat pozornost tomu, co je ve skutečnosti oněch 100 %, tedy základ, ze kterého jsou procenta počítána. TABULKOVÁ SESTAVA B: SOUHRNNÉ VÝSLEDKY MATURITNÍ ZKOUŠKY A SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Tabulka sestává zde dvou částí. V první části jsou prezentovány souhrnné výsledky o míře neúspěšnosti přihlášených k maturitní zkoušce, a to souhrnně za celou maturitní zkoušku a dále pak zvlášť za společnou a zvlášť za profilovou část maturity. MATURITNÍ ZKOUŠKA CELKEM (ŘÁDNÝ TERMÍN) MATURITNÍ ZKOUŠKA CELKEM SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY POČET PODÍL V % Z POČTU PŘIHLÁŠEK PODÍL V % Z POČTU PŘIHLÁŠEK PODÍL V % Z POČTU PŘIHLÁŠEK PŘIHLÁŠEK NEKONAL KONAL NEUSPĚL USPĚL NEKONAL KONAL NEUSPĚL USPĚL NEKONAL KONAL NEUSPĚL USPĚL V prvním sloupci je standardně uveden absolutní počet přihlášek k maturitní zkoušce, podaných v prosinci loňského roku. Zde pouze připomínáme, že se údaje týkají pouze povinných zkoušek. Následující 3 x 4 sloupce představují procentní vyjádření podílu přihlášených, kteří: a) zkoušku nekonali (jedná se o omluvenou neúčast, či neúčast z objektivních důvodů, tj. nedokončení ročníku a nepřipuštění k maturitě; pro tento případ platí, že pokud žák nekonal alespoň jednu povinnou zkoušku, libo zda společné či profilové části, zkoušku nekonal; do této skupiny nejsou zahrnuti ti, kteří zkoušky měli konat a nekonali je bez řádné omluvy ti jsou zahrnuti ve skupině konal a dále ve skupině neuspěl ); b) zkoušku konali; pro tento případ platí, že žák maturitní zkoušku, resp. její část konal, pokud konal všechny povinné zkoušky, resp. povinné zkoušky příslušné části, nebo je konat měl (nebyl omluven); c) neuspěli; zde platí, že pokud neuspěl alespoň u jedné povinné zkoušky, pak u maturitní zkoušky, resp. z příslušné části maturitní zkoušky neuspěl; do této skupiny patří i žáci, kteří byli ze zkoušky vyloučeni a žáci, kteří se ke zkoušce nedostavili bez řádné omluvy; zjednodušeně řečeno, do této skupiny spadají všichni, kteří byli hodnoceni buď v příslušné části, resp. v celé maturitě stupněm pět a jejichž cesta k získání maturitního vysvědčení vede alespoň přes jednu opravnou zkoušku; d) uspěli; jsou to všichni přihlášení, kteří v řádném termínu maturity obdrželi maturitní vysvědčení. Druhá část tabulky se týká výhradně společné části maturitní zkoušky. Obsahuje údaje o úspěšnosti a neúspěšnosti u třech předmětů povinných zkoušek zvlášť za základní a vyšší obtížnost zkoušky. Výsledky nejsou rozlišeny podle jednotlivých cizích jazyků. SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY (ŘÁDNÝ TERMÍN) PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ % SKÓR (ŽÁCI, KTEŘÍ ZKOUŠKU DOKONČILI) HRUBÁ MÍRA NEÚSPĚŠNOSTI (100% = PŘIHLÁŠENÍ K PŘEDMĚTU V PŘÍSLUŠNÉ OBTÍŽNOSTI) ČISTÁ MÍRA NEÚSPĚŠNOSTI (100% = DOKONČILI ZKOUŠKU Z PŘEDMĚTU V DANÉ OBTÍŽNOSTI) ČESKÝ JAZYK A LITERATURA CIZÍ JAZYK MATEMATIKA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA CIZÍ JAZYK MATEMATIKA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA CIZÍ JAZYK MATEMATIKA Z V Z V Z V Z V Z V Z V Z V Z V Z V Průměrný dosažený procentní skór zahrnuje výsledky pouze těch žáků, kteří zkoušku konali a dokončili. Do výsledku tedy nejsou zahrnuty nuly těch, kteří byli v průběhu zkoušky vyloučeni, nebo kteří se ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavili. 6
Upozornění: Na tomto místě připomínáme, že průměrný procentní skór je velmi problematickým údajem tehdy, pokud počet žáků v dané skupině (za který je průměr počítán) je velmi malý, tj. blízký nule. Z tohoto důvodu je také v prvním datovém sloupci zařazen údaj o absolutním počtu přihlášených. Příkladem, možná trochu bizarním, může být případ, kdy tři žáci uměleckých škol konali zkoušku z matematiky ve vyšší úrovni obtížnosti a vykázali vynikající výsledky. Je možné, že tito matematičtí géniové, čirou náhodou maturující na umělecké střední škole, budou mít výrazně lepší průměrný procentní skór než cca 1300 gymnazistů. Rozhodně z toho nelze dovodit, že nejlepší matematici se koncentrují na uměleckých středních školách. Podrobnosti o konstrukci ukazatele hrubé míry neúspěšnosti jsou popsány výše v textu. Na tomto místě pouze připomínáme, že základem pro výpočet podílu hrubě neúspěšných (tedy 100% hodnota) je počet přihlášených k příslušné zkoušce z daného předmětu v příslušné úrovni obtížnosti. Příklad: Číslo 15,7 % ve sloupci cizí jazyk V znamená, že z celkového počtu přihlášených žáků k cizímu jazyku ve vyšší úrovni obtížnosti se ke zkoušce nedostavilo či se ke zkoušce dostavilo, ale nebylo úspěšných, právě 15,7 %. I zde platí, že údaje za skupiny o malém počtu přihlášených vykazují často bizarní výsledky a nelze se na jejich základě dopouštět zobecňujících závěrů. Ukazatel čisté neúspěšnosti, tedy neúspěšnosti těch, kteří zkoušku skutečně konali a dokončili (nebyli vyloučeni), poskytuje zdánlivě jednoznačný obrázek o výsledcích žáků. Skutečně problematickým se může ukazatel stát v případě, že strategií školy je extrémní přísnost při ukončení posledního ročníku a připuštění k maturitní zkoušce. Na základě ukazatele čisté neúspěšnosti může izolovanou interpretací jeho hodnoty vznikat zcela mylný dojem úžasného výsledku za situace, kdy se, s trochou nadsázky, druhá polovina třídy ke zkoušce vůbec nedostala. Přitom na vedlejší škole pustí k maturitě všechny, ale jejich čistá neúspěšnost u zkoušky je pak třikrát vyšší. Zásadně tedy doporučujeme posuzovat a porovnávat výsledky Vaší třídy a školy v komplexu všech tří uvedených ukazatelů. TABULKOVÁ SESTAV C1: SOUBORNÉ VÝSLEDKY ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK Z JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚTŮ DLE OBTÍŽNOSTI ZKOUŠEK (platí pouze pro češtinu a cizí jazyky) Tabulkové sestavy C1 a C2 jsou generovány u každé školy pouze za ten předmět a úroveň obtížnosti zkoušky, pokud z něj konal zkoušku alespoň jeden žák školy. V duchu již několikrát opakovaného i zde připomínáme, že seriózní zobecněný závěr lze činit pouze tehdy, pokud dotčeného výsledku bylo dosaženo dostatečným počtem žáků. Za tímto účelem první dva datové sloupce tabulky opět obsahují absolutní počty žáků přihlášených a POČET HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST (POČET TĚCH, KTEŘÍ ZKOUŠKU NEKONALI NEBO JI NEVYKONALI ÚSPĚŠNĚ KU POČTU PŘIHLÁŠEK) KOMPLEXNÍ ZKOUŠKA PODÍL ZNÁMEK NA CELKOVÉM POČTU KONAJÍCÍCH ZKOUŠKU (V %) PŘIHLÁŠEK KONAJÍCÍCH KOMPLEX DT PP ÚZ 1 2 3 4 5 PRŮM. % SKÓR konajících z příslušného předmětu zkoušku v dané úrovni obtížnosti. Tabulková sestava C1 obsahuje souhrnné výsledky povinné zkoušky společné části z příslušného předmětu a příslušné obtížnosti, a to žáků, kteří konali tuto zkoušku v řádném termínu. V první části tabulky (do sloupce N včetně) je uvedena: hrubá neúspěšnost komplexní zkoušky i jednotlivých jejích dílčích zkoušek měřená procentním vyjádřením podílu z počtu žáků přihlášených ke zkoušce z tohoto předmětu a v této úrovni úspěšnosti; procentuální zastoupení skutečně dosažených známek z komplexní zkoušky (podíl jednotlivých známek tak, jak je žáci dostali na maturitním vysvědčení, na celkovém počtu žáků, kteří zkoušku konali); do tohoto 7
ukazatele nejsou zahrnuti pětkaři, kteří budou konat opravnou zkoušku z důvodu neomluvené absence u zkoušky; průměrný dosažený procentní skór těmi, kdož zkoušku dokončili (nejsou tedy průměrovány nuly těch, kteří byli ze zkoušky vyloučeni, nebo se zkoušky bez dostatečné omluvy nezúčastnili). Podrobnosti o jednotlivých ukazatelích jsou uvedeny v předchozích pasážích textu. DIDAKTICKÝ TEST PÍSEMNÁ PRÁCE ÚSTNÍ ZKOUŠKA PODÍL ŽÁKŮ VE SKUPINÁCH DLE DOSAŽENÉHO SKÓRU (V % Z POČTU KONAJÍCÍCH ) PODÍL ŽÁKŮ VE SKUPINÁCH DLE DOSAŽENÉHO SKÓRU (V % Z POČTU KONAJÍCÍCH) PODÍL ŽÁKŮ VE SKUPINÁCH DLE DOSAŽENÉHO SKÓRU (V % Z POČTU KONAJÍCÍCH) PRŮM. PRŮM. % % A B C D E SKÓR A B C D E+ E0 SKÓR A B C D E PRŮM. % SKÓR Druhá část sestavy se týká souhrnných výsledků dílčích zkoušek. Kromě průměrného procentního dosaženého skóru jsou výsledky prezentovány procentním vyjádřením zastoupení skupin A E (a v případě písemných prací A až E0), do kterých byli žáci konající zkoušku přiděleni na základě dosaženého procentního skóru (tedy bodového výsledku zde převedeného na jednotnou škálu 0-100 bodů). Skupiny A D zahrnují žáky, kteří dílčí zkoušku složili úspěšně, skupina E, E+ a E0 jsou žáci, kteří zkoušku složili neúspěšně. V případě písemných prací jsou neúspěšní žáci ještě rozděleni do dvou skupin E0 jsou ti, kteří v prvním hodnotícím kritériu obdrželi od hodnotitelů nulu, písemná práce se již podle dalších kritérií nehodnotila a výsledek zněl nula. Do skupiny E+ jsou zařazeni neúspěšní žáci, kteří prvnímu kritériu sice vyhověli, práce se podle dalších kritérií hodnotila, ale výsledný bodový zisk byl nižší než stanovená mezní hranice úspěšnosti. TABULKOVÁ SESTAVA C2: PODROBNÝ ROZBOR VÝSLEDKŮ PÍSEMNÝCH ZKOUŠEK Z JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚTŮ DLE OBTÍŽNOSTI ZKOUŠEK (v případě matematiky společně s C1) Průměrné výsledky za skupiny úloh didaktického testu a průměrné výsledky písemné práce podle jednotlivých hodnotících kritérií jsou obsaženy v tabulkové sestavě C2. V případě matematiky je podrobný rozbor výsledků didaktického testu v jedné sestavě se soubornými výsledky testu (tedy pro matematiku platí, že C = C1+C2). Údaje z této sestavy mají za cíl doplnit informaci zda hůř nebo líp o informaci v čem hůř a v čem líp. Průměrné výsledky jsou prezentovány formou průměrného procentního skóru, kterého dosáhli žáci v úlohách zařazených do jednotlivých skupin úloh. V případě písemné práce jde o výsledky podle jednotlivých hodnotících kritérií. Příklad první části hlavičky sestavy C2 (pro didaktický test) pro češtinu, matematiku a cizí jazyk DIDAKTICKÝ TEST STUPEŇ DOVEDNOSTÍ STUPEŇ NÁROČNOSTI ORIGINALITA ZADÁNÍ TEMATICKÉ OKRUHY R P A S ZAK STA POK OBV PŘI ORI PRA SLO LXU SYN POR STY LHI LTE 8
PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ PROCENTNÍ SKÓR VE SKUPINÁCH ÚLOH DLE NÁSLEDUJÍCÍCH KRITÉRIÍ STUPEŇ DOVEDNOSTÍ STUPEŇ NÁROČNOSTI ORIGINALITA ZADÁNÍ TEMATICKÉ CELKY R P A S ZAK STA POK OBV PŘI ORI CIS ALG RON FCE POS PLA STE AGE KPS DIDAKTICKÝ TEST STUPEŇ DOVEDNOSTÍ ČÁSTI DIDAKTICKÉHO TESTU TEMATICKÉ OKRUHY R P A S C01 C02 C03 C04 C05 C06 C07 C08 C09 PSL CTE JAZ V první části jsou prezentovány výsledky částí didaktického testu, tedy shluků úloh vytvořených podle 4 (český jazyk a literatura, matematika), resp. 3 (cizí jazyky) základních kritérií: podle stupně dovedností potřebných pro řešení úlohy (4 skupiny rutina, porozumění a interpretace, aplikace poznatků, tvorba a strategie řešení) Srovnání výsledků třídy poskytlo obrázek o tom, že jsou naši žáci např. lepší v oblasti aplikačních dovedností, zatímco za celorepublikovým průměrem v příslušné skupině oborů zaostávají v rutinních dovednostech apod; zdá se, že bude nutné zvýšit důraz na zvládnutí rutinních operací a postupů. podle stupně náročnosti úlohy a jejího zadání (3 skupiny snadná řešitelnost, standardní řešitelnost, obtížná řešitelnost) Srovnáním jsme např. zjistili, že proti republikovému průměru naši řeší úspěšněji náročnější úlohy, zatímco výrazně častěji selhávají v jednoduchých úlohách, o kterých si všichni myslí, že jsou pro nás až nadměrně jednoduché; zdá se, že jsme podcenili v průběhu výuky nebo předmaturitní přípravy mezery látky ze základní školy; mysleli jsme si, že ji žáci přirozeně doženou, ale zdá se, že se tak nestalo. podle originality zadání úlohy, tj. podle toho, jak často se s příslušným typem úlohy žáci mají šanci setkat zejména v průběhu výuky (platí pouze pro češtinu a matematiku) (3 skupiny obvyklé zadání, málo frekventovaný typ úlohy, zcela originální typ úlohy) V přípravě na maturitu jsme dřeli typové úlohy z loňských a předloňských testů; to se také ukázalo v tom, že naši zvládli nadprůměrně (ve srovnání s celorepublikovým průměrem stejné skupiny oborů) zejména obvyklé typy testových úloh; naopak v úlohách, se kterými se ve výuce neměli možnost potkat, naši výrazně tápali; zřejmě je to důsledek přílišného důrazu na nácvik mechanického řešení typových úloh na úkor toho, aby naši probírané látce hlouběji porozuměli; nebo to byla třída nadprůměrně líná na myšlení? tematické okruhy úlohou ověřované látky, dovedností a znalostí (specifické pro každý předmět, většinou úzce provázané na taxonomii tematických okruhů dle katalogů požadavků). Podrobněji v další části textu. Upozornění: Přiřazování jednotlivých úloh do příslušných skupin dle některých kritérií není absolutní a děje se na základě převažujícího sledovaného atributu. U většiny kritérií tedy nelze říci, že úloha zcela jednoznačně přísluší do té a té skupiny úloh, ale vhodnější je použití slova spíše přísluší. V rámci kritérií tematická skupina úloh jsou některé úlohy přiřazeny dokonce do dvou či více skupin současně. V druhé části tabulky jsou uvedeny výsledky hodnocení písemných prací podle jednotlivých hodnotících kritérií. Příklad druhé části hlavičky (písemná práce) pro češtinu a pro cizí jazyk PÍSEMNÁ PRÁCE HODNOTÍCÍ KRITÉRIA SOUHRNNÝ VÝSLEDEK ZA ČÁST PRÁCE PÍSEMNÁ PRÁCE HODNOTÍCÍ KRITÉRIA TEM UTV PRT LXT FSO OSO P01 P02 ZAP OTP LXP GRP 9
Srovnáním s průměrným výsledkem ostatních škol v rámci stejné skupiny oborů, popř. srovnáním jednotlivých tříd v rámci školy, či porovnáním s průměrnými výsledky za celou maturitní populaci je možné díky separaci souhrnných výsledků dle hodnotících aspektů poměrně plasticky vidět a definovat silné a slabé stránky písemného projevů žáků. Zároveň je možné díky tomu efektivně zacílit i letošní předmaturitní přípravu. KRITERIÁLNÍ STRUKTURA HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PÍSEMNÉ PRÁCE ČESKÝ JAZYK A LITERATURA KRITERIÁLNÍ STRUKTURA HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PÍSEMNÉ PRÁCE CIZÍ JAZYK TEM DODRŽENÍ TEMATICKÉHO ZADÁNÍ PŘI TVORBĚ TEXTU 1A ZAP ZPRACOVÁNÍ ZADÁNÍ PŘI TVORBĚ TEXTU 1 UTV PRT LXT FSO DODRŽENÍ ÚTVARU A KOMUNIKAČNÍ SITUACE PŘI TVORBĚ TEXTU PRAVOPIS A TVAROSLOVÍ PŘI TVORBĚ TEXTU UŽITÍ LEXIKÁLNÍCH PROSTŘEDKŮ PŘI TVORBĚ TEXTU FORMÁLNÍ SOUDRŽNOST A VÝSTAVBA TEXTU PŘI JEHO TVORBĚ 1B 2A 2B 3A OTP ORGANIZACE TEXTU PŘI JEHO TVORBĚ 2 LXP SLOVNÍ ZÁSOBA A PRAVOPIS PŘI TVORBĚ TEXTU 3 GRP GRAMATIKA PŘI TVORBĚ TEXTU (GRAMATICKÁ KOMPETENCE) 4 OSO OBSAHOVÁ SOUDRŽNOST TEXTU PŘI JEHO TVORBĚ 3B V případě písemných prací z cizího jazyka je kriteriální struktura dosažených výsledků doplněna ještě průměrnými souhrnnými výsledky za první a druhou část písemné práce, tedy za dlouhý a krátký text. Podrobné popisy jednotlivých kritérií a v jejich rámci i jednotlivých skupin úloh za jednotlivé předměty jsou přehledně uvedeny dále v textu. KOMENTÁŘE K TŘÍDĚNÍ ÚLOH DO SKUPIN PRO SESTAVY C2 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA C2 Kritérium 1: stupeň dovedností potřebných k vyřešení úlohy (DT) Kritérium 2: stupeň náročnosti úlohy a jejího zadání řešitelnost úlohy (DT) Kritérium 3: originalita zadání úlohy (DT) Kritérium 4: kritéria hodnocení písemné práce (PP) Kritérium 5: tematické okruhy ověřovaných dovedností (DT) KRITÉRIUM 1: STUPEŇ DOVEDNOSTÍ POTŘEBNÝCH K VYŘEŠENÍ ÚLOHY (DT) R P A S RUTINNÍ UŽITÍ PRAVIDEL A REPRODUKCE ZNALOSTÍ Žák prokazuje osvojení a rutinní používání základních pravidel pravopisu a základů mluvnice a slovotvorby, základní znalosti z jazykovědy i literární vědy pouze reprodukuje. POROZUMĚNÍ A PŘESNÁ INTERPRETACE POJMŮ Žák řeší úlohy pouze na základě přečtení výchozího textu / tabulky / grafu aj., vše, co k řešení úlohy potřebuje lze vyčíst ze zadání, vklad dalších znalostí je minimální. APLIKACE POZNATKŮ V MODELOVÝCH PŘÍKLADECH, PRÁCE S INFORMACEMI, VYVOZOVÁNÍ Žák řeší úlohy na základě přečtení výchozího textu / tabulky / grafu aj., současně ale musí znát používanou terminologii, podstatu jazykových či literárněvědných pojmů a jevů. SOUVISLOSTI, INTERPRETACE, MEZIOBOROVÝ PŘESAH Žák prokazuje schopnost zasadit jazykovou nebo literárněvědnou problematiku do širokého kulturního či mezioborového kontextu, text posuzuje na úrovni analýzy či interpretace. 10
KRITÉRIUM 2: STUPEŇ NÁROČNOSTI ÚLOHY A JEJÍHO ZADÁNÍ ŘEŠITELNOST ÚLOHY (DT) ZÁKLADNÍ DOVEDNOST ČI ZNALOST, SNADNÁ ŘEŠITELNOST ZAK Jedná se o základní učivo tématu, triviální zadání úlohy, úloha by měla být snadno řešitelná rozhodující většinou (70-90%) žáků, jimž je určena. STANDARDNÍ DOVEDNOST ČI ZNALOST, STANDARDNÍ ŘEŠITELNOST STA K úspěšnému řešení je třeba standardní hloubka znalostí a dovedností z daného tématu, úloha má standardní obtížnost svého zadání; úloha by měla být řešitelná nejméně pro 30-70% cílové skupiny žáků, jimž je určena. POKROČILÁ DOVEDNOST ČI ZNALOST, OBTÍŽNÁ ŘEŠITELNOST POK K úspěšnému řešení úlohy je třeba relativně hluboká znalost či dovednost, úloha může být např. tematicky marginální, úloha má obtížné zadání; úloha by měla být řešitelná za standardních podmínek nejvýše třetinou nejlepší žáků, kterým je určena. KRITÉRIUM 3: ORIGINALITA TYPU ZADÁNÍ ÚLOHY VE VZTAHU K BĚŽNÉ DIDAKTICKÉ PRAXI (DT) OBVYKLÉ ZADÁNÍ (FREKVENTOVANÝ TYP ZADÁNÍ ÚLOHY) OBV Žáci se s tímto typem zadání setkávají ve výuce, v učebnicích, sbírkách úloh i cvičných a ilustračních testech; základní charakteristikou je, že by úloha svým zadáním neměla žáky překvapit; tento typ úloh může svádět k mechanické aplikaci postupů a drilovacímu nácviku jejich řešení. MÉNĚ OBVYKLÉ ZADÁNÍ (MÉNĚ FREKVENTOVANÝ, PŘÍLEŽITOSTNÝ TYP) PŘI Tento typ zadání není obvyklý ve výuce, učebnicích ani sbírkách; s tímto typem zadání úloh se setkají žáci zpravidla v rámci cílené přípravy k maturitní zkoušce, mj. při využití ilustračních či předchozích verzích testů; základní charakteristikou je, že by úloha neměla žáka, který řešené problematice rozumí, zásadně překvapit. NEOBVYKLÉ ZADÁNÍ (ORIGINÁLNÍ TYP ZADÁNÍ) ORI Typ zadání nemá zřetelný precedens; s obdobným typem zadání se drtivá většina žáků v průběhu výuky nesetká, zpravidla není podobná úloha ani v běžně uživaných učebnicích či sbírkách úloha; úloha klade zpravidla rozhodnující nárok v oblasti volby strategie řešení, jakkoli nutně nemusí jít o extrémně náročnou strategii; úloha není zpravidla vůbec řešitelná mechanickým uplatněním rutinně užívaných postupů. KRITÉRIUM 4: HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PÍSEMNÝCH PRACÍ Oblast písemného projevu je stratifikována jednoznačně dle hodnotících kritérií písemných prací, a to na úrovni kritérií 2. řádu, tedy na úrovni podkritérií 1A, 1B, 2A, 2B, 3A, 3B TEM UTV PRT LXT FSO OSO DODRŽENÍ TEMATICKÉHO ZADÁNÍ PŘI TVORBĚ TEXTU DODRŽENÍ ÚTVARU A KOMUNIKAČNÍ SITUACE PŘI TVORBĚ TEXTU PRAVOPIS A TVAROSLOVÍ PŘI TVORBĚ TEXTU UŽITÍ LEXIKÁLNÍCH PROSTŘEDKŮ PŘI TVORBĚ TEXTU FORMÁLNÍ SOUDRŽNOST A VÝSTAVBA TEXTU PŘI JEHO TVORBĚ OBSAHOVÁ SOUDRŽNOST TEXTU PŘI JEHO TVORBĚ 11
KRITÉRIUM 5: TEMATICKÉ OKRUHY OVĚŘOVANÝCH DOVEDNOSTÍ A ZNALOSTÍ PRAVOPIS PRA Úlohy zahrnuté do komplexu pravopisných úloh ověřují znalost pravidel českého pravopisu a dovednost aplikace těchto znalostí v konkrétních souvislostech. Úlohami je např. ověřováno, zda žáci ovládají pravopis předložek a předpon s/z, délku samohlásek ve slovech domácích, pravidla pro psaní interpunkce, velkých a malých písmen apod. SLOVOTVORBA A TVAROSLOVÍ SLO Úlohy zahrnuté do této skupiny úloh ověřují dovednosti a znalosti žáků z oblasti stratifikace slovní zásoby z pohledu způsobu jejího obohacování, a dále z pohledu mluvnických kategorií, a to na úrovni slova a jeho částí, sousloví a slovních spojení. VÝZNAM SLOV A JEJICH UŽITÍ LXU Do této skupiny úloh jsou zařazeny úlohy, ověřující porozumění významům slov (cizích i domácích), slovních spojení a frazémů, a to často v jemných odstínech synonymie, antonymie atd., vždy ale v konkrétním kontextu; úlohy dále ověřují schopnost žáků rozlišit slova podle různých hledisek třídění slovní zásoby. VĚTNÁ A SOUVĚTNÁ SKLADBA SYN Úlohy této skupiny ověřují znalosti a dovednosti z oblasti větné a souvětné syntaxe; jedná se o významy, funkce a vztahy větných členů ve větách, souvětích i celém textu a dále o vztahy vět v souvětích; úlohy se zaměřují rovněž na identifikaci a opravu chybných větných konstrukcí. POROZUMĚNÍ TEXTU A JEHO ČÁSTEM POR Skupina úloh má svým pojetím nejblíže k ověřování čtenářských dovedností. Charakterizují ji úlohy, při jejichž řešení žáci vyhledávají v textu požadované informace a analyzují je, identifikují různé způsoby čtení textu a interpretují ho, rozeznávají autora, vypravěče / lyrický subjekt a postavy, vystihnou hlavní myšlenku textu, rozeznají domněnky a různé míry pravděpodobnosti od faktického konstatování, rozpoznají prvky manipulace atd. VÝSTAVBA TEXTU A STYLISTIKA STY Úlohami zařazenými do této skupiny jsou ověřovány především žákovské dovednosti týkající se rozeznání základního charakteru textu a analýzy výstavby výpovědi a textu. Žáci prokazují, zda rozpoznají útvarové a funkční prostředky užité v textu, zda umí přiřadit text ke slohovému útvaru, posoudit jeho výstavbu a identifikovat její případné nedostatky, doplňují podle smyslu vynechané části textu, uspořádávají části textu v souladu s textovou návazností. Do tohoto komplexu spadají i úlohy, které ověřují, zda žák rozpozná citát, aluzi, parafrázi, doslov, předmluvu, nadpis, poznámku apod. LITERÁRNÍ HISTORIE LHI Řešením úloh zastoupených v komplexu literárněhistorických úloh žák prokazuje, že se orientuje ve vývoji české i světové literatury. Identifikuje tedy na základě charakteristických rysů konkrétních textů různé literární směry, odhadne dobové zasazení díla aj. LITERÁRNÍ TEORIE A LINGVISTIKA LTE Prostřednictvím úloh zařazených do literárněteoretické skupiny je ověřováno, zda se žák orientuje v oblasti literárních druhů a žánrů, zda dovede posoudit text z hlediska naratologických a poetických kategorií. Od žáka se tedy mimo jiné očekává, že rozliší vypravěče, autora, postavy a postihne vztah mezi nimi, identifikuje v textu figury a tropy, veršové a strofické členění, určí rýmové schéma aj. Žák prokáže, že tuto znalost umí aplikovat na konkrétním uvedeném textu. Do této skupiny spadají také úlohy ověřující znalosti žáků z oblasti jazykovědy, a to v její teoretické rovině. 12
MATEMATIKA Kritérium 1: stupeň dovedností potřebných k vyřešení úlohy Kritérium 2: stupeň náročnosti úlohy a jejího zadání Kritérium 3: originalita typu zadání úlohy ve vztahu k běžné didaktické praxi Kritérium 4: tematické okruhy ověřovaných dovedností a znalostí C2 KRITÉRIUM 1: STUPEŇ DOVEDNOSTÍ POTŘEBNÝCH K VYŘEŠENÍ ÚLOHY RUTINNÍ UŽITÍ PRAVIDEL A ALGORITMŮ, REPRODUKCE ZNALOSTÍ, MATEMATICKÁ ZRUČNOST R K úspěšnému vyřešení úlohy je třeba zejména rutinního užití naučených algoritmů, postupů a pravidel. Úlohy nevyžadují ve větší míře schopnost aplikovat pravidla na modelové i praktické situace ani složitější volbu strategií řešení. V jistém slova smyslu se může žák při řešení takových úloh obejít i bez hlubšího porozumění pojmům, pravidlům a souvislostem. POROZUMĚNÍ A PŘESNÁ INTERPRETACE POJMŮ, PŘIŘAZENÍ ODPOVÍDAJÍCÍ PŘEDSTAVY P K úspěšnému vyřešení úlohy nestačí pouhé mechanické používání naučených postupů, žák by měl vědět, kam svým řešením směřuje. Nad řešením úlohy by měl mít určitý nadhled a vnímat souvislosti řešení. Atributem této úrovně požadovaných dovedností je odhad výsledku, a tím i schopnost posoudit, zda výsledek řešení odpovídá realitě. APLIKACE POZNATKŮ V MODELOVÝCH I PRAKTICKÝCH PŘÍKLADECH, PRÁCE S INFORMACEMI A Žák dokáže při řešení úlohy využívat své znalosti a dovednosti a kombinovat poznatky z různých oborů matematiky. Dokáže zpracovat a ve prospěch stanovení správného postupu vyhodnotit více informací obsažených v textu zadání, v tabulce, grafu či v jinak strukturované formě informace. HLEDÁNÍ A VOLBA SPRÁVNÉ STRATEGIE ŘEŠENÍ MATEMATICKÝCH SITUACÍ S Jde o nejvyšší stupeň matematických dovedností středoškolského studenta. Při řešení úlohy je schopen využít svých znalostí a dovedností ke stanovení optimální strategie řešení, a to většinou nejprve v rovině teoretické s následným využitím v jeho praktické aplikaci na konkrétní podmínky zadání úlohy. Kromě samozřejmé kombinace poznatků z různých matematických oborů se žák nezalekne nutnosti použít znalosti a dovednosti z jiných než matematických předmětů. KRITÉRIUM 2: STUPEŇ NÁROČNOSTI ÚLOHY A JEJÍHO ZADÁNÍ ZÁKLADNÍ DOVEDNOST ČI ZNALOST, SNADNÁ ŘEŠITELNOST ZAK Jedná se o základní učivo tématu, triviální zadání úlohy, úloha by měla být snadno řešitelná rozhodující většinou (70-90%) žáků, jimž je určena. STANDARDNÍ DOVEDNOST ČI ZNALOST, STANDARDNÍ ŘEŠITELNOST STA K úspěšnému řešení je třeba standardní hloubka znalostí a dovedností z daného tématu, úloha má standardní obtížnost svého zadání; úloha by měla být řešitelná nejméně pro 30-70% cílové skupiny žáků, jimž je určena. POKROČILÁ DOVEDNOST ČI ZNALOST, OBTÍŽNÁ ŘEŠITELNOST POK K úspěšnému řešení úlohy je třeba relativně hluboká znalost či dovednost, úloha může být např. tematicky marginální, úloha má obtížné zadání; úloha by měla být řešitelná za standardních podmínek nejvýše třetinou nejlepší žáků, kterým je určena. 13
KRITÉRIUM 3: ORIGINALITA TYPU ZADÁNÍ ÚLOHY VE VZTAHU K BĚŽNÉ DIDAKTICKÉ PRAXI OBVYKLÉ ZADÁNÍ (FREKVENTOVANÝ TYP ZADÁNÍ ÚLOHY) OBV Žáci se s tímto typem zadání setkávají ve výuce, v učebnicích, sbírkách úloh i cvičných a ilustračních testech; základní charakteristikou je, že by úloha svým zadáním neměla žáky překvapit; tento typ úloh může svádět k mechanické aplikaci postupů a drilovacímu nácviku jejich řešení. MÉNĚ OBVYKLÉ ZADÁNÍ (MÉNĚ FREKVENTOVANÝ, PŘÍLEŽITOSTNÝ TYP) PŘI Tento typ zadání není obvyklý ve výuce, učebnicích ani sbírkách; s tímto typem zadání úloh se setkají žáci zpravidla v rámci cílené přípravy k maturitní zkoušce, mj. při využití ilustračních či předchozích verzích testů; základní charakteristikou je, že by úloha neměla žáka, který řešené problematice rozumí, zásadně překvapit. NEOBVYKLÉ ZADÁNÍ (ORIGINÁLNÍ TYP ZADÁNÍ) ORI Typ zadání nemá zřetelný precedens; s obdobným typem zadání se drtivá většina žáků v průběhu výuky nesetká, zpravidla není podobná úloha ani v běžně uživaných učebnicích či sbírkách úloha; úloha klade zpravidla rozhodnující nárok v oblasti volby strategie řešení, jakkoli nutně nemusí jít o extrémně náročnou strategii; úloha není zpravidla vůbec řešitelná mechanickým uplatněním rutinně užívaných postupů. KRITÉRIUM 4: TEMATICKÉ OKRUHY OVĚŘOVANÝCH DOVEDNOSTÍ A ZNALOSTÍ CIS ALG RON FCE POS PLA STE AGE KPS ČÍSELNÉ MNOŽINY ALGEBRAICKÉ VÝRAZY ROVNICE A NEROVNICE FUNKCE POSLOUPNOSTI A FINANČNÍ MATEMATIKA PLANIMETRIE STEREOMETRIE ANALYTICKÁ GEOMETRIE KOMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST, STATISTIKA 14
CIZÍ JAZYK Kritérium 1: stupeň dovedností potřebných k vyřešení úlohy (DT) Kritérium 2: stupeň náročnosti úlohy a jejího zadání řešitelnost úlohy (DT) Kritérium 3: tematické okruhy ověřovaných dovedností a znalostí Kritérium 4: souhrnný výsledek za části písemné práce (dlouhý/krátký text) Kritérium 5: kritéria hodnocení písemné práce C2 KRITÉRIUM 1: STUPEŇ DOVEDNOSTÍ POTŘEBNÝCH K VYŘEŠENÍ ÚLOHY (DT) R P RUTINNÍ UŽITÍ PRAVIDEL A REPRODUKCE ZNALOSTÍ Žák prokazuje osvojení a rutinní používání základních mluvnických a slovotvorných pravidel i pravidel pro správný zápis v daném jazyce, základní jazykové znalosti pouze reprodukuje. POROZUMĚNÍ A PŘESNÁ INTERPRETACE POJMŮ Žák řeší úlohy pouze na základě porozumění výchozímu textu a slovní zásobě v něm uplatněné, vše, co k řešení úlohy potřebuje lze vyčíst ze zadání, neuplatňuje ve velké míře synonymní a jiná vyjádření. APLIKACE POZNATKŮ V MODELOVÝCH PŘÍKLADECH, PRÁCE S INFORMACEMI, VYVOZOVÁNÍ A S Žák řeší úlohy na základě výchozího textu, současně ale musí uplatnit jiné možnosti vyjádření téhož, dovede abstrahovat a zobecňovat v daném jazyce, orientuje se ve významech díky pochopení podstaty některých mluvnických jevů. SOUVISLOSTI, INTERPRETACE, MEZIOBOROVÝ PŘESAH Žák prokazuje schopnost zasadit problematiku do širšího významového rámce, text posuzuje na úrovni složitější analýzy a syntézy informací či interpretace. KRITÉRIUM 2: STUPEŇ NÁROČNOSTI ÚLOHY A JEJÍHO ZADÁNÍ ŘEŠITELNOST ÚLOHY (DT) ZÁKLADNÍ DOVEDNOST ČI ZNALOST, SNADNÁ ŘEŠITELNOST ZAK Jedná se o základní učivo tématu, triviální zadání úlohy, úloha by měla být snadno řešitelná rozhodující většinou (70-90%) žáků, jimž je určena. STANDARDNÍ DOVEDNOST ČI ZNALOST, STANDARDNÍ ŘEŠITELNOST STA K úspěšnému řešení je třeba standardní hloubka znalostí a dovedností z daného tématu, úloha má standardní obtížnost svého zadání; úloha by měla být řešitelná nejméně pro 30-70% cílové skupiny žáků, jimž je určena. POKROČILÁ DOVEDNOST ČI ZNALOST, OBTÍŽNÁ ŘEŠITELNOST POK K úspěšnému řešení úlohy je třeba relativně hluboká znalost či dovednost, úloha může být např. tematicky marginální, úloha má obtížné zadání; úloha by měla být řešitelná za standardních podmínek nejvýše třetinou nejlepší žáků, kterým je určena. 15
KRITÉRIUM 3: TEMATICKÉ OKRUHY OVĚŘOVANÝCH DOVEDNOSTÍ A ZNALOSTÍ POS POSLECH S POROZUMĚNÍM Jde o souhrnný výsledek úloh poslechového subtestu jazykového didaktického testu. ČTENÍ S POROZUMĚNÍM CTE Úlohy v různých komunikačních situacích a na různých typech textu ověřují porozumění psané podobě jazyka a dovednosti žáka porozumět celkovému smyslu textu, hlavním myšlenkám a názoru autora textu, dílčím bodům i podstatným podrobnostem. Jde o souhrnný výsledek části subtestu čtení a jazyková kompetence. JAZYKOVÁ KOMPETENCE JAZ Úlohy ověřují schopnost žáků užívat pravidla tvarosloví, pravidla větné skladby a schopnost použití slovní zásoby. Ve vyšší úrovni obtížnosti navíc ověřují schopnost užívat pravidel slovotvorby. Úlohy ověřují slovní zásobu v různých komunikačních situacích a její použití v kontextu výchozího textu. Dále ověřují vhodnost užití syntaktických i lexikálních prostředků textové návaznosti. KRITÉRIUM 4: SOUHRNNÝ VÝSLEDEK ZA ČÁSTI PÍSEMNÉ PRÁCE (DLOUHÝ/KRÁTKÝ TEXT) 1 2 SOUHRNNÝ VÝSLEDEK 1. ČÁSTI PÍSEMNÉ PRÁCE (DLOUHÝ TEXT) SOUHRNNÝ VÝSLEDEK 2. ČÁSTI PÍSEMNÉ PRÁCE (KRÁTKÝ TEXT) KRITÉRIUM 5: KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÉ PRÁCE Oblast písemného projevu je stratifikována jednoznačně dle hodnotících kritérií písemných prací, a to na úrovni kritérií 1. řádu, tedy kritérií 1, 2, 3 a 4. ZAP OTP LXP GRP ZPRACOVÁNÍ ZADÁNÍ PŘI TVORBĚ TEXTU ORGANIZACE TEXTU PŘI JEHO TVORBĚ SLOVNÍ ZÁSOBA A PRAVOPIS PŘI TVORBĚ TEXTU GRAMATIKA PŘI TVORBĚ TEXTU (GRAMATICKÁ KOMPETENCE) 16