1 Nezávislý pohled na český egovernment s odstupem pěti let: původní plány vs. realita Jiří Peterka nezávislý konzultant a publicista
kdy to všechno začalo? 2 ještě v závěru roku 2006 představil (tehdy dvojministr) Ivan Langer novou vizi egovernmentu
strategie Smart Administration 11. července 2007 přijala vláda usnesení č. 757 kterým schválila dokument Strategie realizace Smart Administration v období 2007 2015 s podtitulem: Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby součástí bylo např.: vybudování sítě kontaktních míst (CzechPointy) zprovoznění datových schránek vybudování centrálních (základních) registrů zavedení autorizované konverze dokumentů legalizace uznávaného el. podpisu jednoznačná identifikace fyzických a právnických osob, OVM KIVS zkvalitnit činnost justice (elektronizace, esbírka, elegislativa) představa: vše bude realizováno souběžně protože vše je vzájemně provázáno 3
jak to nakonec dopadlo? 4 implementace byla rozdělena do více etap: něco šlo udělat velmi rychle/hned CzechPointy: první spuštěn 28.3.2007 na Praze 13 (pilotní provoz) 1. etapa (2008/9): co se dalo prosadit snáze zákon o egovernmentu (ega): dnes zákon 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi, ze 17.7.2008 účinnost od 1.7.2009 a současně i novelizace spuštění datových schránek od 1.7.2009 plně od 1.11.2009 2. etapa: co se prosazovalo a implementovalo obtížněji záměr: k 1.7.2010 vydávat nové eop spustit základní registry do ostrého provozu od 1.7.2011 realita: rok 2012 eop: vydávají se od 1.1.2012 základní registry: od 1.7.2012 dosud nerealizováno: esbírka, elegislativa digitální kontinuita
5 jak měly fungovat datové schránky? je to (značně uzavřený) centralizovaný systém stát zřizuje, spravuje a také platí ( monopol ) alternativa: De-Mail, Německo stát jen stanovuje požadavky (a kontroluje) původní záměr: stát zafinancuje zřízení datových schránek (ISDS) a pak bude mít levnější jejich provoz odhad: investice 1,4 mld. Kč 85% z fondů EU, stát jen 15% pak nižší provozní náklady hrazeno z rozpočtové kapitoly MV ČR realita: stát neinvestuje nic tudíž ani nečerpá z fondů EU ale platí za používání jen z vlastních peněz vyšší částky za každou dat. zprávu skutečně zaplaceno: 2009: 171 878 000 Kč 2010: 975 781 000 Kč 2011: 925 819 000 Kč 2012: 840 000 000 Kč 2013: paušál 500 000 000 Kč
6 jak měly fungovat datové schránky? měly být elektronickým archivem a přenášené datové zprávy měl ISDS uchovávat dlouhodobě důvodová zpráva k zákonu ega (dnešní zákon 300/2008 Sb.): Datové zprávy budou v informačním systému datových schránek zůstávat (pokud nebudou vymazány uživateli) po celou dobu života datové schránky správce však nebude ručit za čitelnost veškerého obsahu datových zpráv po celou tuto dobu dnes jsou pouhým krátkodobým překladištěm datové zprávy jsou mazány po 90 dnech otevírá se prostor pro (zákonem nařízené) komerční služby České pošty (zpoplatněný) datový trezor důsledek výrazně to zhoršuje problém digitální kontinuity alias dlouhověkosti elektronických dokumentů vůbec se neřeší jde o časovanou bombu egovernmentu
7 jak měly fungovat základní registry? jedním z hlavních benefitů mělo být informování občanů o tom, kdo se na ně vyptával základních registrů (na co, proč atd.) původně: ZR ve svých výpisech informovaly relativně detailně o všech dotazech nově (cca od března 2013): nejpodrobnější údaje byly z výpisů odstraněny zejména ty, které by umožňovaly dohledat transakci původní obsah výpisu v novém tvaru výpisu byly odstraněny položky: Uživatel kdo se ptal Subjekt ze kterého úřadu Seznam údajů na co se ptal oba ID žádosti
co vypadlo ze zákona o egovernmentu? původně: zákon ega zákon o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů nakonec: zákon č. 300/2008 Sb. zákon o elektronických úkonech autorizované konverzi dokumentů vypadla osobní čísla původně zamýšlený národní bezvýznamový identifikátor náhrada pomocí jiných identifikátorů nebyla realizována dnes dokonce ani uznávaný elektronický podpis nepostačuje k jednoznačné identifikaci podepsané osoby kvůli neujasněnosti údaje, který umožňuje jednoznačnou identifikaci podepisující osoby v kvalifikované certifikátu může to být jakékoli hausnumero o 10 cifrách (1 100 100 100 až 4 294 967 295) praktický důsledek: ČSSZ nepřijímá jen tak el. podání opatřená uznávaným el. podpisem ale vyžaduje, aby podávající dopředu sdělil, který kvalifikovaný certifikát používá a má v zásadě pravdu ani kvalifikovaný certifikát neurčuje držitele zcela jednoznačně 8
identifikace a autentizace nedořešený problém: pokud stát chce, aby s ním občan komunikoval elektronicky, jak se má identifikovat a autentizovat? možnosti: skrze datové schránky znamenalo by to zřídit DS všem, navíc dosti krkolomné řešení problém: není to jednoznačné fyzická osoba může mít více identit navíc se nejedná o identitu fyzické osoby, ale identifikace o její roli vůči sériovým číslem kusu plastu? konkrétní schránce pomocí eop v dnešní podobě nejde eop nejsou elektronické, autentizace BOKem není dostatečně silná v zákoně je možnost přihlašování k ISDS pomocí eop dosud nerealizováno byl by zapotřebí další autentizační prvek 9
má být elektronická komunikace povinná? elektronická komunikace stát -> firma je povinná od začátku ale co komunikace firma -> stát, občan -> stát a stát -> občan? původní teze tyto formy el. komunikace budou dobrovolné tendence postupně se také stávají povinné příklad: elektronické platební rozkazy (EPR) komunikace soud(stát) -> občan fakticky se doručuje v elektronické podobě do veřejné datové schránky příjemce dostane nepodepsanou kopii a odkaz na místo, odkud si může stáhnout podepsaný el. originál příklad: PFO (OSVČ) od 1.1.2014 potřebují datovou schránku kvůli jednorázovému podání Přehledu k ČSSZ dosavadní papírové podání již není možné tj. datové schránky jsou pro OSVČ již fakticky povinné Strategický rámec rozvoje egovernmentu 2014+ chce co nejvíce podání v elektronické podobě (2020: nejméně 85 %) 10
11 obecně: co vypadlo ze zákona o egovernmentu? docenění (a řešení) důležitých aspektů elektronické formy dokumentů a elektronické komunikace názor: tato oblast byla fatálně podceněna a dosud není řešena příklady: stát si vynutil elektronizaci, aniž by domyslel, co všechno to obnáší rovnoprávnost elektronické a listinné formy v praxi spíše iluze než realita autorizovaná konverze dokumentů má řadu neřešených (nebo špatně vyřešených) aspektů tzv. legalizace elektronického podpisu věcně: je to nesmysl, popírá to základní principy elektronických podpisů ale: nebyla dořešena ekvivalence mezi různými druhy podpisu dnes: problém s elektronickou podobou agend, které v listinné formě vyžadují ověřený podpis
12 problém digitální kontinuity zdaleka nejvážnější problém elektronizace podstata problému: jak dosáhnout dlouhověkosti el. dokumentů? jak dokazovat jejich pravost (autenticitu) i po delší době, skrze platnost jejich el. podpisů, značek a časových razítek? jak zachovat jejich použitelnost i po delší době? existence tohoto problému nebyla dosud ani (náležitě) vzata na vědomí, natož pak řešena místo toho se stále razí specificky česká cesta spoléhání se na tzv. vyvratitelnou domněnku pravosti (zákon č. 499/2004 Sb.) základní idea: el. dokumenty stačí ošetřit jednorázově na počátku, a pak už není nutné se o ně nějak aktivně starat a ony vydrží libovolně dlouho názor: platí to uvnitř důvěryhodných archivů - ale ne pro uchovávání v šuplíku dokonce se ještě zavádí další specifické řešení: digitální stopy problém: když najdu stopy, mohu něco prokázat, ale co když je nenajdu? znamená to, že neexistují? Nebo existují, ale já jsem je nenašel?
13 datové schránky a digitální kontinuita pro řádné řešení problému digitální kontinuity existují technické standardy podstata: používat dlouhodobé formáty el. podpisů a aktivně pečovat o své dokumenty pravidelně je přerazítkovávat ISDS toto řešení podporuje: od 16.4.2011 používá dlouhodobé formáty el. značek a razítek formáty CAdES od 29.1.2012 nabízí možnost přidávání dalších časových razítek ale: stále se lavíruje ohledně toho, zda tuto možnost využívat či nikoli
ISDS a problém 22. června 2012 Česká pošta 5.6.2012 uspořádala tiskovou konferenci na které informovala o potřebě řešení problému 22. června doporučila uživatelům přerazítkovat jejich datové zprávy (nejpozději do 22.6.) s varováním, že po 22.6.2012 to již nepůjde (kvůli expiraci časového razítka) současně představila (komerční) program, který to dělá sám dnešní stav: to, co po červnu 2012 již nemělo být možné (z principiálních důvodů), ISDS dnes běžně dělá vymění původní el. značku za novou a přidá nová časová razítka 14
15 děkuji za pozornost Jiří Peterka http://jiri.peterka.cz http://www.earchiv.cz http://www.bajecnysvet.cz http://www.muzeuminternetu.cz