Informační společnost: to není jen egovernment. Jiří Peterka,

Transkript

1 Informační společnost: to není jen egovernment Jiří Peterka,

2 Motto: Když řešíte věci vytrženě z kontextu, koledujete si o problém.. Také informační společnost je řadou vzájemně provázaných oblastí, které je třeba rozvíjet všechny a koordinovaně.

3 informační společnost jako zastřešující pojem informační společnost egovernment elektronické komunikace práva duševního vlastnictví informační gramotnost informační bezpečnost. vše se rozvíjí v kontextu: legislativa. kultura morálka technologie lidé a jejich schopnosti, zájmy, nálady, záliby, potřeby,..

4 konvergované vs. sektorové koncepce i koncepce (včetně těch státních) by měly být komplexní a pokrývat všechny relevantní oblasti v počítačové/telekomunikační terminologii: být konvergované nikoli sektorové, řešící pouze potřeby jednoho sektoru ( sektorové ) problém: k sestavení konvergované koncepce jsou třeba konvergované kompetence alespoň na úrovni koordinace v ČR mělo (skoro) konvergované kompetence jen Ministerstvo informatiky ČR existovalo v době až koncepce: Státní informační a komunikační politika (alias: ečesko 2006) s výjimkou: MI ČR nemělo kompetence v oblasti informační gramotnosti (na školách)

5 konvergované vs. sektorové koncepce po zániku MI ČR měla konvergované kompetence převzít Rada vlády pro informační společnost statut: zpracovává návrhy dlouhodobých a střednědobých koncepcí, analýz, výhledů a směrů rozvoje informační společnosti.. Rada skutečně vznikla, ale: vytvořila jen jediný dokument: Strategie rozvoje služeb pro informační společnost fakticky se zabývá jen oblastí egovernmentu záhy přestala vykonávat jakoukoli činnost v poslední době (2010) určité signály o oživení Rady koordinace se fakticky chopilo MV ČR na základě drobného pozměňovacího návrhu v zákoně koordinaci v oblasti ICT zajišťuje MV ČR ale koordinuje pouze oblast egovernmentu

6 sektorové koncepce s (neúplnou) výjimkou existence MI ČR a její konvergované koncepce má ČR tradici vzájemně neprovázaných sektorových koncepcí: oblast telekomunikací: 1994: Hlavní zásady státní telekomunikační politiky 1999: Národní telekomunikační politika oblast egovernmentu 1999: Státní informační politika cesta k informační společnosti 2000: Státní informační politika ve vzdělávání (SIPVZ) : Státní informační a komunikační politika 2006 až 2010: bez koncepce 2010: Digitální Česko sektorová koncepce, řeší věci v kompetenci MPO ČR 2007: Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby strategie Smart Administration 2008: Strategie rozvoje služeb pro informační společnost

7 strategie Digitální Česko připravuje MPO ČR podmínka vzniku: MV ČR v lednu 2010 pustilo gesci v oblasti rozvoje broadbandu elektronické komunikace od roku 2007 v gesci MPO, ale rozvoj broadbandu mělo v gesci MV ČR skrze Národní broadbandovou strategii Digitální Česko nebude přímo pokrývat: to, co není v gesci MPO e-health, e-government, e-justice, e-skills, e Inclusion. bude pokrývat: oblast elektronických komunikací převzetí nového reg. rámce novela ZoEK rozvoj Internetu pravidla státní podpory,. budování infrastruktury stavební práce, sdílení. financování, státní podpora.. databáze sítí.. správu spektra využití digitální dividendy snížení poplatků přechod na DVB-T2 Otázka: kdo bude řešit čím dál tím aktuálnější meziresortní otázky? Třeba problém digital divide? Nebo otázky práva duševního vlastnictví, blokování nevhodného obsahu a odpojování uživatelů od Internetu?

8 problém je ale i v rámci oblastí/sektorů oblast egovernmentu: koncepce řeší: fungování veřejné správy front office: CzechPointy, back office: základní registry doručování datové schránky infrastrukturu KIVS (Komunikační infrastruktura veřejné správy) procesy v rámci veřejné správy koncepce neřeší: informační gramotnost úředníků informační gramotnost klientů egovernmentu občanů bezpečnost stále nejasná situace kolem řešení bezpečnostních incidentů (CERT/CSIRT) teprve v poslední době určité signály o aktivitách zázemí elektronizace např. dlouhodobý statut elektronických dokumentů, nevyřešené otázky elektronického podpisu,...

9 konkrétní příklad: datové schránky používání elektronických dokumentů: možnost existuje již dlouho a existující problémy nikoho moc nepálily (například dlouhodobá platnost el. podpisu) datové schránky udělaly z možnosti povinnost!!! privátní subjekty (právnické osoby zapsané v OR) musí vystačit již jen s elektronickými dokumenty ale: protože od veřejné správy již nebudou dostávat klasické listinné dokumenty problémy kolem elektronických podpisů a dokumentů (včetně problémů konverze) nebyly vyřešeny!!! nebyla řešena otázka osvěty a vzdělávání ani ve veřejné, ani v privátní sféře otázka bezpečnosti byla hrubě podceněna přesto: v osvětě a komunikaci směrem k veřejnosti veřejnost zůstala zcela nepřipravena, zpočátku dokonce dostávala závadné rady a doporučení stát převedl velmi významné agendy do on-line prostředí (veřejného Internetu) učinil je závislými na fungování veřejného Internetu občany (uživatele) o to více nahnal do stále méně bezpečnějšího prostředí (veřejného Internetu)

10 konkrétní příklad: základní registry koncepce základních registrů je ještě převratnější než zavedení datových schránek řeší back-office pro celou veřejnou sféru, stát poprvé garantuje aktuální a správná data vše je propracováno s ohledem na potřeby agendových informačních systémů veřejné správy vše je provázáno s nástupem elektronických občanských průkazů ale: není pamatováno na privátní subjekty a jejich informační systémy například banky potřebují přístup k určitým údajům v základních registrech protože to mají nařízeno ze zákona není pamatováno na klienty (občany) jak oni budou využívat ty služby egovernmentu, které jsou pro ně připravovány například jak budou udělovat svůj souhlas s poskytnutím osobních údajů, jak budou zjišťovat, kdo si o nich vyžádal jaké osobní údaje,. tyto věci se nyní řeší až dodatečně.

11 děkuji za pozornost Jiří Peterka nezávislý konzultant a publicista jiri@peterka.cz