Fakulta vojenského leadershipu Katedra krizového řízení

Fakulta vojenského leadershipu Katedra krizového řízení Veřejná správa a její fungování v krizových situacích Téma: Základní pojmy a legislativa ve veřejné správě s ohledem na KŘ Zpracovala: pplk. Ing. Hana Malachová, Ph.D. Tel: 973 443 431 Email: hana.malachova@unob.cz

Podmínky pro udělení ZÁPOČTU - účast na cvičeních 75 %, - účast na exkurzích 8.12.2015 a 5.1.2016, - splnění 3 průběžných testů, - zpracování seminární práce a její obhajoba (na cvičení), - vystoupení na zadané téma.

Literatura 1. Přednášky 2. URBAN, R., BAKOŠ, E. Veřejná správa a její fungování v krizových situacích, Univerzita obrany, 2009, signatura S3069 3. Terminologický slovník 4. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrované záchranném systému 5. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení 6. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy 7. Zákon č. 12/2002, Sb., o státní pomoci při obnově postiženého území

Fakulta vojenského leadershipu Katedra krizového řízení Obsah přednášky 1. Pojetí veřejné správy ve vztahu ke krizovým situacím a) Státní správa b) Samospráva 2. Bezpečnost 3. Bezpečnostní systém státu a) Vláda ČR b) Bezpečnostní rada státu c) Ústřední krizových štáb

Pojetí veřejné správy ve vztahu ke KS VEŘEJNÁ SPRÁVA bývá charakterizována jako správa veřejných záležitostí ve veřejném zájmu. úloha: specifické společenské činnosti řídícího a organizačního charakteru zaměřené na veřejné záležitosti a determinované veřejným zájmem. určující zejména tzv. ORGANIZAČNÍ PRINCIPY VEŘEJNÉ SPRÁVY - jde o základní organizačně-technické principy, míra jejichž uplatnění či neuplatnění, jakož i jejichž kombinace, zásadním způsobem ovlivňuje konkrétní organizaci veřejné správy (včetně jejích vnitřních vztahů).

ORGANIZAČNÍ PRINCIPY VEŘEJNÉ SPRÁVY Centralizace x decentralizace Koncentrace x Dekoncentrace Monokratického či kolegiální princip Volebního či jmenovacího principu Územní a resortní princip

POJETÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY VE VZTAHU KE KS Veřejnou správu lze rozdělit na státní správu a územní samosprávu, případně zájmovou samosprávu, která poskytuje tzv. veřejné služby. Veřejná správa Státní správa orgány státní správy (ústřední orgány státní správy, ostatní orgány státní správy) krajské orgány s přenesenou působností obecní orgány s přenesenou působností Samospráva krajské samosprávné orgány obecní samosprávné orgány (územní a zájmová) (ústřední a místní)

VEŘEJNÁ SPRÁVA Pojem veřejné správy je odvozen od pojmu správy jako záměrné činnosti sledující dosažení určitého cíle (účelu). V obecném smyslu ji rozlišujeme na soukromou a veřejnou (je vykonávaná ve veřejném nebo soukromém zájmu). Rozdíl je v tom, že veřejná správa je zákonem více vázána. V zásadě veřejnou správou rozumíme určitý druh činnosti (tj. spravování) nebo instituci (útvar), která veřejnou správu vykonává.

STÁTNÍ SPRÁVA Státní správa je systém vertikálně hierarchicky organizován na principu nadřízenosti a podřízenosti. V rozhodování se postupuje monokraticky (jsou zde však i orgány kolektivní). V ustavování orgánů státní správy převládá jmenování, volba je výjimečná. Autonomie rozhodování je omezená. Přezkum rozhodnutí je možný z hlediska věcné správnosti i souladu s právem.

SAMOSPRÁVA Samospráva je založena na principu kolegiálního rozhodování (ale např. starosta je monokratický orgán). Základní orgány se ustanovují volbou, ostatní jsou jmenovány a podřízeny či odpovědny voleným. Horizontální hierarchie je stejná jako ve státní správě podřízenost pracovníků, kteří plní funkce samosprávy.

Zákon 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému Složky IZS a jejich působnost (hasiči, záchranka, policie), působnost a pravomoc státních orgánů, působnost orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob..při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení krizové situace. Hasičský záchranný sbor kraje je dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení z hlediska ochrany obyvatelstva

Zákon 240/2000 Sb., o krizovém řízení Stanovuje působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, Zaměření na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace

Zákon 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Upravuje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy. Systém nouzového hospodářství zabezpečuje, aby nezbytné dodávky pro a) uspokojení základních životních potřeb, b) podporu činnosti hasičských záchranných sborů a havarijních služeb, c) podporu výkonu státní správy probíhaly způsobem obvyklým pro období mimo krizové stavy. Regulační opatření slouží ke snížení spotřeby nedostatkových surovin, výrobků a energií nebo usměrnění spotřeby.

Zákon 12/2002, Sb., o státní pomoci při obnově postiženého území kraj, v jehož územním obvodu došlo k narušení základních funkcí v důsledku pohromy, v přenesené působnosti vypracuje přehled o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území. Kraj může vyžádat spolupráci pověřeného obecního úřadu (ORP). MMR ve spolupráci s MF zpracuje na základě předaných podkladů návrh strategie obnovy území

BEZPEČNOST Je stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru snížena rizika plynoucí z hrozeb pro určitý objekt a jeho zájmy (zpravidla národní stát, popř. i mezinárodní organizaci) Výraz security (pasivní, ve smyslu zabezpečení, kroky i opatření, aktivity) Výraz safety (aktivní, ve smyslu bezpečnost)

BEZPEČNOST ČR zajišťují: Ozbrojené síly Ozbrojené bezpečnostní sbory Záchranné sbory Havarijní služby POVINNOSTI podílet se na zajišťování bezpečnosti ČR jsou: - státní orgány - orgány územních samosprávných celků - právnické osoby - fyzické osoby.

NÁRODNÍ BEZPEČNOST Je stav, kdy OBJEKTU (národnímu státu jako celku nebo jeho podstatným atributům): nehrozí závažné ohrožení, svrchovanost, územní celistvosti, základů politického uspořádání, vnitřního pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví občanů, majetkových hodnot a životního prostředí.

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM STÁTU tvoří: Orgány moci zákonodárné Orgány moci výkonné Orgány moci soudní: - Nejvyšší soud (Brno), - Nejvyšší správní soud (Brno), - Vrchní soudy (Praha, Olomouc)

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM STÁTU 1. Státní zastupitelství 2. Orgány ustanovené v souladu s Ústavou 3. Ozbrojené síly 4. Ozbrojené bezpečnostní sbory 5. Záchranné sbory a havarijní služby 6. Instituce a orgány s územní působností 7. Soukromé bezpečnostní služby 8. Humanitární organizace 9. Nevládní organizace

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM STÁTU tvoří Bezpečnostní systém ČR = souhrn orgánů, prostředků, sil a postupů, který stát používá k prevenci a řízení KS řídící a výkonné prvky systém zahraniční politiky systém vnitřní bezpečnosti obranný systém Prezident republiky Parlament Vláda Bezpečnostní rada Orgány státní správy a územní samosprávy Služby řízené vládou a ministerstvem zahraničních věcí IZS Ozbrojené bezpečnostní sbory Civilní zpravodajské služby Záchranné sbory Ozbrojené síly Systém hosp. mobilizace Podpůrné prvky (IZS, ozbrojené bezpečnostní sbory, civilní zprav. služby, záchranné sbory, havarijní služby)

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM STÁTU schématicky

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM STÁTU PREZIDENT - má úřední pravomoci z hlediska bezpečnosti státu dané Ústavou ČR a další platnou legislativou, - je vrchním velitelem ozbrojených sil, - má zvláštní postavení k Bezpečnostní radě státu, neboť má právo účastnit se jejího zasedání a vyžadovat od ní a jejich členů zprávy a projednávat otázky patřící do této oblasti. PARLAMENT - schvaluje zákon z problematiky bezpečnosti státu, - spolurozhoduje o orientaci bezpečnostní politiky státu, - rozhoduje o vyhlášení stavu ohrožení státu, válečného stavu a o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace již jsme členem - dává souhlas k vyslání ozbrojených sil mimo území republiky a k pobytu cizích vojsk na území republiky

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM STÁTU schématicky

VLÁDA a legislativní rámec Postavení vlády a její místo v bezpečnostním systému ČR vymezuje zejména: Ústava Soubor navazujících zákonů: - ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR - zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech, - zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR, - zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, Krizové zákony: - zákon č. 238/2000 Sb., o HZS, - zákon č. 239/2000 Sb., o IZS, - zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), - zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy

VLÁDA Vláda je vrcholný orgán výkonné moci odpovědná za přípravu a zajišťování bezpečnosti státu, řízení a funkčnost celého bezpečnostního systému. Vláda je ze své činnosti odpovědná Poslanecké sněmovně. Vláda je oprávněna vyhlásit nouzový stav: musí vyhlášení nouzového stavu oznámit Poslanecké sněmovně; musí spolu s vyhlášením nouzového stavu určit, která základní práva a svobody budou omezeny a jaké povinnosti budou uloženy. Vláda navrhuje Parlamentu vyhlášení stavu ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy.

VZTAHY MEZI KRIZOVÝMI SITUACEMI A KRIZOVÝMI STAVY 26 - Stav nebezpečí - Nouzový stav - Stav ohrožení státu - Stav ohrožení státu - Válečný stav Krizový management

KRIZOVÉ STAVY - STAV NEBEZPEČÍ 27 VYHLAŠUJE DŮVOD ÚZEMÍ hejtman kraje (primátor hl. města Prahy); jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek IZS; celý kraj nebo jeho část; DOBA TRVÁNÍ nejvýše 30 dnů (prodloužení doby jen se souhlasem vlády). Viz. 3 zákona č. 240/2000 Sb. O krizové řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů Krizový management

KRIZOVÉ STAVY - NOUZOVÝ STAV 28 VYHLAŠUJE DŮVOD VLÁDA České republiky popř. předseda vlády, v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost; ÚZEMÍ celý stát nebo jen omezené území státu DOBA TRVÁNÍ nejvýše 30 dnů (prodloužit může pouze Poslanecká sněmovna). Viz. čl. 5 a 6 Ústavního zákona č. 110/1998 Sb. O bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů Krizový management

KRIZOVÉ STAVY - STAV OHROŽENÍ STÁTU 29 NEVOJENSKÝ KS VOJENSKÝ KS ROZHODUJE je-li ve značném rozsahu ohrožen vnitřní pořádek a bezpečnost a jsou-li ve značném rozsahu ohroženy životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy a je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně Parlament na návrh vlády, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu nebo jeho demokratické základy. Čl.2, Ústavního zákona č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky Krizový management

KRIZOVÉ STAVY - VÁLEČNÝ STAV 30 VYHLAŠUJE Parlament ČR DŮVOD ÚZEMÍ DOBA TRVÁNÍ je-li ČR napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení; celý stát; není omezeno Čl.43 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., ústava ČR ve znění pozdějších předpisů a čl. 2 Ústavního zákona č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti ČR, ve znění pozdějších předpisů Krizový management

VYHLAŠOVÁNÍ KRIZOVÝCH STAVŮ 31 Rozhodnutí o: - Nouzovém stavu - Stavu ohrožení státu nebo - Válečném stavu Se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnost nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. Krizový management

VYHLAŠOVÁNÍ KRIZOVÝCH STAVŮ 32 Krizový management

ŘÍDÍCÍ PRVKY BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU ČR 33 Krizový management

VLÁDA především: vyhodnocuje možná rizika a hrozby v oblasti bezpečnosti ČR a činí nezbytná opatření ke snížení, popřípadě vyloučení těchto rizik, schvaluje strategickou koncepci obrany státu, řídí proces plánování obrany státu, rozhoduje o základních opatřeních přípravy státu k obraně a jejím organizování.

VLÁDA při zajišťování připravenosti ČR na krizové situace: ukládá úkoly ostatním orgánům KŘ, řídí a kontroluje jejich činnost, určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správná úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní KS, zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení KS.

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ 36 Místo a úloha KŘ při naplňování bezpečnostní politiky ČR Krizové řízení se uplatňuje při řešení: - vojenských KS (obranná politika), - nevojenských KS (politika v oblasti vnitřní bezpečnosti). Provázanost lze spatřovat v tom, že na řešení KS - vojenského charakteru se podílí civilní sektor, - nevojenského charakteru se významně podílejí ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory. Krizový management

VLÁDA je dále oprávněna: schvalovat strukturu armády, koncepci její výstavby a celkové počty vojáků, určit objekty důležité pro obranu státu, rozhodnout na návrh ministra vnitra o použití AČR ČR k záchranným pracím, navrhovat prezidentovi povolání vojáků v záloze k mimořádné službě, zadávat úkoly zpravodajským službám, koordinovat a kontrolovat jejich činnost.

ZÁSADY PRO VYŽADOVÁNÍ DALŠÍCH SIL A PROSTŔEDKŮ AČR Vyžadování sil a prostředků AČR k záchranným pracím Použití armády k záchranným pracím může vyžadovat hejtman a starostové obcí, v jejichž obvodu došlo k pohromě, u NGŠ AČR prostřednictvím Krajského operačního a informačního střediska (dále jen KOPIS) HZS kraje, které požadavek uplatní cestou OPIS GŘ HZS u SOC MO. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou vyžadovat použití armády k záchranným pracím osoby uvedené v odstavci 1 nebo velitel zásahu a velitel jednotky požární ochrany u velitele vojenského útvaru nebo náčelníka vojenského zařízení, které jsou nejblíže místu pohromy. Velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení prostřednictvím svých nadřízených informují neprodleně NGŠ o nasazení armády k záchranným pracím ( 16 zák. č. 219/1999 Sb.). Vyžadování probíhá prostřednictvím KOPIS HZS kraje v souladu s Poplachovým plánem IZS HZS kraje, popřípadě Ústředním poplachovým plánem IZS.

ZÁSADY PRO VYŽADOVÁNÍ DALŠÍCH SIL A PROSTŘEDKŮ AČR Rozhodování o nasazení sil a prostředků AČR k záchranným pracím O nasazení sil a prostředků AČR k záchranným pracím rozhoduje NGŠ AČR cestou SOC MO. O možnosti použití vrtulníků SAR v souladu se zněním Směrnice pro vrtulníky AČR, je po koordinaci se stálou směnou ZKS kompetentní rozhodovat SOC AČR s ohledem na rozsah nebezpečí. V případě, že by nasazení sil a prostředků ohrozilo plnění základního úkolu ozbrojených sil ( 9 zákona č. 219/1999 Sb.), může být nasazení těchto prostředků odmítnuto.

PŘEHLED SIL A PROSTŘEDKŮ AČR vyčleněných do ostatních složek IZS Odřady pro nouzové ubytování Odřady pro evakuaci a humanitární pomoc Odřady pro pomoc technikou Odřady pro zabezpečování sjízdnosti Odřady pro terénní a zemní práce Odřady pro průzkum a detekci látek CBRNE Odřady pro dekontaminaci techniky Odřady pro dekontaminaci osob Zdravotnické odřady Veterinární odřady Letecké síly a prostředky pro záchranné práce

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM STÁTU

BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU Je stálým pracovním orgánem vlády ČR v oblasti bezpečnostní problematiky Zřízena dle čl. 9 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR. Úkolem je podílet se na tvorbě spolehlivého bezpečnostního systému státu, zabezpečovat koordinaci a kontrolu opatření k zajišťování bezpečnosti ČR a mezinárodních závazků. Složení BRS : PŘEDSEDA předseda Vlády ČR Místopředseda místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí Další členové Rady: ministr vnitra, ministr zahraničních věcí, ministr obrany, ministr průmyslu a obchodu, ministr dopravy, ministr zdravotnictví ministr životního prostředí ministr zemědělství.

PRACOVNÍ ORGÁNY BEZPEČNOSTNÍ RADY STÁTU Stálé pracovní orgány Bezpečnostní rady státu: Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky (v gesci ministra zahraničních věcí) Výbor pro obranné plánování (v gesci ministra obrany) Výbor pro vnitřní bezpečnost (v gesci ministra vnitra) Výbor pro civilní nouzové plánování (v gesci ministra vnitra) Výbor pro zpravodajskou činnost (v gesci předsedy vlády)

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM STÁTU

ÚSTŘEDNÍ KRIZOVÝ ŠTÁB Je pracovním orgánem vlády k řešení KS Je zařazen do systému orgánů Bezpečnostní rady státu. Podle charakteru situace je předsedou ÚKŠ: a) ministr vnitra (kromě případů uvedených v bodě b), tj. u nevojenských krizových stavů), b) ministr obrany v případě vyhlášení stavu ohrožení státu v souvislosti se zajišťováním obrany ČR před vnějším napadením, za válečného stavu či za dalších situací vojenského charakteru, jež se významně dotýkají bezpečnostních zájmů ČR. Místopředseda ÚKŠ - náměstek MO (když je předsedou MO) - náměstek MV (když je předsedou MV)

ČLENOVÉ ÚSTŘEDNÍHO KRIZOVÉHO ŠTÁBU náměstek ministra vnitra, náměstek ministra obrany, náměstek ministra zahraničních věcí, náměstek ministra financí, náměstek ministra zdravotnictví náměstek ministra průmyslu a obchodu, náměstek ministra dopravy, ředitel úřadu Ministerstva životního prostředí, náměstek ministra zemědělství, předseda Správy státních hmotných rezerv, předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ředitel sekretariátu Bezpečnostní rady státu, policejní prezident ČR, generální ředitel HZS ČR, náčelník Generálního štábu AČR ČR, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky.

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČR kraj

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČR obec

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM

MINISTERSTVO OBRANY ČR: Je ústředním orgánem státní správy pro: a) zabezpečování obrany ČR b) řízení Armády ČR c) správu vojenských újezdů

MO jako orgán pro zabezpečování obrany: podílí se na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu, připravuje koncepci operační přípravy státního území, navrhuje potřebná opatření k zajištění obrany státu vládě ČR, BRS a prezidentovi, koordinuje činnost ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně, zpracovává Plán obrany ČR, řídí vojenské zpravodajství.

MINISTERSTVO VNITRA je v oblasti bezpečnosti ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro: veřejný pořádek, ochranu obyvatelstva a IZS, civilní nouzové plánování, krizové řízení. Zpracovává koncepci ochrany obyvatelstva.

OCHRANA OBYVATELSTVA - soubor činností a postupů směřujících k minimalizaci dopadů mimořádných událostí a krizových situací na obyvatelstvo, majetek a životní prostředí, - řídící a koordinující úlohu vykonává MV jako ústřední orgán státní správy pro ochranu obyvatelstva (v jeho rámci GŘ HZS).

DOTAZY? OTÁZKY NA CVIČENÍ