Úvodní slovo Tak jsme se proúřadovali k prázdninám. Čas dovolených, v práci je vše tak trochu jinak, protože leckdo je na dovolené a musí se dělat za něj, ale nepřehání se to a vlastně je trochu siesta Nebo varianta 2: začíná sezóna táborů, rekondic, lidi si chtějí odpočinout, mají čas na aktivity, které normálně nestíhali, věnovat se terapii Tak si tedy vyberte, kdo to má jak. A nezapomeňte na známou hlášku: Jaký si to uděláš, takový to máš. V poslední době mám pocit, že je stále více lidí, kteří nestíhají. Patřím asi mezi ně, neb toho mám občas dosti. Konkrétně k hiporehabilitaci mě v této souvislosti napadá, že terapeut, trenér koní, asistenti, všichni zúčastnění musí vykazovat nadstandardní přítomnost odolnosti vůči stresu. Klienti, zvířata, kolegové, vše propojit, zvládnout, proorganizovat a hlavně výstupem musí být pohoda a klídek. Není to sci fi, je to potřeba. Principem hiporehabilitace je terapie, která počítá s pozitivním laděním limbického systému. Je to základní požadavek, jehož naplnění je pro úspěch celého snažení podstatný až nejpodstatnější. Klienta při terapii nezajímá, že myslíme na něco úplně jiného (teče napáječka, dochází seno, je třeba zpracovat několik kazuistik, čtyřnohý kolega ztratil podkovu a kovář je v Chorvatsku, vodič koně se nestihl převléknout po práci ve stáji a jeho zevnějšek působí nevábně). Naší snahou je dostat hiporehabilitaci na místo, kam bezesporu patří. Mezi terapie, jejichž zařazení do komplexní léčby klienta je efektivním krokem ke zkvalitnění terapeutických aktivit a podporuje dosažení maximálně možného léčebného výsledku. Proto buďme i ve chvílích nestíhání profi a bude to to nejmenší, co na cestě k našemu cíli můžeme udělat. Čeká nás, pravda, cesta dlouhá, trnitá, plná zákrutů a převýšení, střídaných strmým klesáním. Ale vydali jsme se, tak šlapeme. Nezapomínejme ale při tom na sebe. Odborně se tomu říká psychohygiena a ještě všelijak. Podstatou je ovládnutí umění být sám se sebou a při rozhovorech v jedné osobě si umět odpovědět na správně položené otázky. Člověk by měl osm hodin pracovat, osm hodin se věnovat sobě a svým věcem a osm hodin spát. Pokud se nám tyto aktivity promíchají a přesahují jedna v druhou, je to cesta slepou uličkou. Skončíme u oprýskané zdi a nezbude, než se otočit a jít zpět. Pokud nestíháme, je načase se ptát, kde je chyba. Bývá většinou v OBSAH 2/2009 ROČNÍK XVI Úvodní slovo Zprávy sekcí Terapeutická sekce Terapeutické využití koní Vzdělávání a akreditace Komunikace s veřejností Představení členskýchh středisek TJ Orion o.s. CaballinuS Arpida Sdružení Sraz Zookoutek PL Jihlava Hipoterapie Způsoby vedení koně Ergoterapie a hipoterapie TVKPP Kazuistiky Terminologie Reminiscence Rozdělení hiporehabilitace Výroční zpráva 2008 Zprávy z akcí 2. dětský den bez hranic Duše v pohybu Hipoterapie u dětí v rané péči Zajímavosti Putovní pohár ČHS Kvíz Koniny II. Vzdělávání v hiporehabilitaci Odborný kurz Hipoterapie Paravoltiž Školení pracovníků Integrační závody Kalendář akcí Pozvánka na 8. konferenci ČHS nás. Pokud se nám prolíná práce s časem pro sebe, zeptejme se sami sebe, zda nám to vyhovuje, jestli práce je natolik naše srdeční záležitost, že jsme schopni ukrojit ze svého dílu a věnovat ho (pak je to ok). Podstatné je však slůvko ukrojit. Pokud ho totiž věnujeme celý, nezůstane nic na rozhovor se sebou. Jak se potom dozvíme, jestli to chceme takhle dělat, jestli chceme obětovat svůj čas práci, jestli nám to stojí za to Proto Vám všem přeji, aby letošní léto každý měl svůj čas pro sebe, aby ho strávil na krásném místě a v příjemné společnosti. A na závěr sdělení: výbor v rámci regenerace sil vyhlašuje výborové prázdniny. Znamená to, že v čase prázdnin polevíme v aktivitě, ale budemee mít v patrnosti potřebné termíny a úkoly tak, abychom nemuseli v září začínat tam, kde v lednu. To bychom opravdu nerady ;o))). Jen trochu nabereme síly a hurá na další úkoly. Společně je zhodnotíme v září na konferenci v Brně. Doufám, že všichni už máte termín v diářích ;o). A taky doufám, že podrobné info už si budete hledat na zbrusu novém webu ČHS (tak vidíte, co nás čeká práce). Krásné léto. Šárka Smíšková 1 2 2 3 3 4 5 6 7 9 11 13 15 16 17 18 20 21 22 23 24 25 25 26 26 27 28
Časopis HIPOrehabilitace 2/2009 strana 2 hiporehabilitace.cr@seznam.cz www.chs.web2001.cz Sídlo: Ústavní 91, 180 91 Praha 8 Poštovní adresa: Měšická 247, 250 63 Mratín IČO: 15054411 Č. ú.: 177064616/0300 Reg. MV ČR č.j.vsc/1 7565/91 R Mobil: 602137843 (všední dny po 21.hodině) KONTAKTY Předsedkyně společnosti a sekce Terapeutické využití koní Ing. Vladimíra Casková Mobil: 604 244 852 Email: c.vanda@seznam.cz Statutární zástupce a vedoucí Terapeutické sekce Mgr. Šárka Smíšková Mobil: 602 137 843 Email: sarka.smiskova@caballinus.cz Sekce Parajezdectví Arnoštka Ježková Mobil: 723 753 511 Email: Arnostka.Jezkova@seznam.cz Sekce Vzdělávání a akreditace Mgr. Tereza Dvořáková, Ph.D. Mobil: 602 892 933 Email: dvorakova.tereza@email.cz Sekce Komunikace s veřejností Ing. Věra Lantelme, DiS. Email: Vera.Lantelme@seznam.cz Předseda Revizní komise Mgr. Jiří Nečas Mobil: 603 856 888 Email: j.necas@centrum.cz Zprávy jednotlivých sekcí Terapeutická sekce V terapeutické sekci se pomalu probíráme k životu. Děkuji za nabídku spolupráce od všech (několika málo : ( ) dobrovolníků a vyzývám k účasti další. Ráda bych sestavila klinické skupiny ve všech terapeutických odvětvích, v HT (fyztioterapeuté, ergoterapeuté), AVK (pedagogové) i TVKPP (psychologové a psychiatři). Předpokládám, že nové zkratky máte již všichni zažité ;o))). Každá 15ti! členná klinická skupina by pak měla mít na starosti zjištění podmínek, za jakých má pod svou odbornou asociací pracovat tak, aby mohla vytvořit pro daný obor standardy péče v hiporehabilitaci. Až se nám přiblíží tento první cíl, skupiny nezaniknou, naopak, budou mít stále více práce. Bude třeba zpracovat kazuistiky, studie a další materiály do reprezentativních prací, pomocí kterých bychom mohli usilovat o zařazení hiporehabilitace mezi uznané léčebné metody. Jde to pouze cestou prezentací, publikování a přednášek na kvalitní odborné úrovni. Jakmile se nám to podaří, máme před sebou metu nejvyšší, oříšek nejtvrdší zdravotní pojišťovny. Nezbývá nám ovšem jen oddaně věřit klinickým skupinám a mít ruce v klíně. Výše popsaná cesta musí být lemována profesionální prací našich členů. Patří do ní užívání jednotné terminologie, kvalitně a bez chyb zpracované propagační materiály, striktně dodržovaná bezpečnostní Sekce Terapeutické využití koní Pro všechny členy ČHS jedna příjemná zpráva Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení koní při hiporehabilitačních činnostech organizovaných Českou hiporehabilitační společností byl dne 18.5.2009 na Ministerstvu zemědělství ČR schválen. Řád bude vyvěšen na stránkách ČHS, prosím, abyste se s ním seznámili. Činnost sekce se nyní zaměřuje na přípravu nových výukových skript zaměřených na koně pravidla při hiporehabilitaci (včetně fotodokumentace) a co považuji za nejdůležitější, řádně a precizně vedená dokumentace o terapii. Její součástí (stejně jako všech kazuistik) je vstupní vyšetření klienta s podrobně odečtenou anamnézou, rozbor potíží, návrh řešení a v neposlední řadě i očekávání klienta či jeho rodičů. I toto je téma pro klinické skupiny. Zpracovat podklady pro vyšetření a dokumentaci tak, abychom mohli najít jednotný postup při zpracování výsledků a podstatně tak rozšířili možnosti výzkumu a hodnocení metody hiporehabilitace. Pravda, je to trochu papírování, ale pokud se znovu vrátíme k našim cílům, je zcela jasné, že se tomuto postupu nevyhneme. Neuplyne týden, abych nějakému nadšenci (myslí to dobře) či vykukovi (myslí na snadný zdroj příjmů a dotací), majícího doma na dvorečku hodného koníka, neobjasňovala dotaz: Chtěl(a) bych provozovat hipoterapii (myslí tím hiporehabilitaci ;o)) jak to mám udělat. Pokud se jako společnost lidí, zabývajících se hiporehabilitací na odborné úrovni, neprobereme k aktivnějšímu životu a podstatně rozsáhlejší spolupráci, budeme se stále častěji setkávat s lidmi, provozujícími hipodrom a užívajícími naše odborné tituly a termíny pro aktivity, nemající s terapií zhola nic společného. Proto znovu vyzývám Vás všechny, které hiporehabilitace baví, umíte ji a máte pro ni kvalifikaci: ozvěte se, přihlaste se do klinických skupin a vykročme společně na dlouhou a nelehkou cestu, vedoucí (doufejme) k lepším zítřkům. Šárka Smíšková v hiporehabilitaci a přípravu 8. Konference o hiporehabilitaci. Z mnoha středisek po celé republice chodí zajímavé nabídky na kurzy a semináře zaměřené na práci s koňmi. Tyto zkušenosti se velmi dobře dají zužitkovat při přípravě koní. Léto je čas práce s koňmi i okolo koní, doba senosečí, pro lidi okolo koní nejhektičtější doba, ale také jedna z nejkrásnějších. Tak si ji všichni užijme. Přeji všem hezké prázdniny a ať Vám koně jdou. Vanda Casková
Časopis HIPOrehabilitace 2/2009 strana 3 Sekce Akreditace a vzdělávání Za sekci vzdělávání bych chtěla vyzvat členskou základnu k aktivnímu přístupu v tvorbě nových vzdělávacích programů na poli hiporehabilitace. V současnosti hledám do sekce spolupracovníky se zkušenostmi z oblasti metodologie, pedagogika (e learning), psychologie, fyzioterapie atd. se zkušenostmi s tvorbou vzdělávacích programů a přednáškovou činností, tvorbou grantových dokumentací, komunikací s vládními organizacemi apod. Sekce se bude scházet prostřednictvím elektronické konference skype 1x měsíčně a bude o své činnosti podávat zprávy výboru. Zájemci o členství v sekci vzdělávání se hlaste na můj email: dvorakova.tereza@email.cz. Dále mi dovolte Vám oznámit, že byla fyzioterapeutka paní Mgr. Jitka Dvořáková (členka ČHS) přijata do kombinované formy doktorského studia oboru kinantropologie na FTK UP Olomouc. Což znamená, že výzkum hipoterapie bude ve spolupráci s Univerzitou Palackého pokračovat v letech 2009 2012. Do budoucna budeme potřebovat pomoc ze strany středisek provozujících hipoterapii, která by měla zájem se na výzkumu aktivně podílet formou zapůjčení koní k měření v průběhu terapie. Informace o těchto záležitostech budou následně zveřejňovány prostřednictvím pravidelných dokumentů ČHS. Tereza Dvořáková Sekce Komunikace s veřejností V naší sekci pokračujeme v propagaci ČHS. Členové výboru mají k dispozici osobní vizitky, barevný leták ve formě skládačky (A4), krátkou a výstižnou power pointovou prezentaci. Dále se členové výkonného výboru zúčastňují akcí po celé ČR, kde provádějí praktické ukázky hiporehabilitace, pouštějí videa, pořádají přednášky nebo se zúčastňují diskuzí. Komentované praktické ukázky jsou nejproduktivnější v získání pozornosti návštěvníků akcí. Chystáme se také s přednáškou na výstavu Kůň 2009 v Lysé nad Labem. V květnu vyšel článek o ČHS v časopisu Svět zvířat a je rozjednána spolupráce na seriálu o hiporehabilitaci v časopisu Jezdectví. Dále jsme zadali nové kontaktní údaje ČHS a její poslání na většinu internetových vyhledávačů. V současnosti pracujeme na nových webových stránkách společnosti www.hiporehabilitace cr.cz. Také jsme oslovili webmastra prvotních stránek ČHS (www.chs.cz) o jejich zrušení, aby nedocházelo k mylné informovanosti veřejnosti. Chtěla bych informovat členy, že již jsme rozeslali a předali nové průkazky ČHS. Pokud jste je neobdrželi, je to z několika důvodů: Nemáme k dispozici Vaše údaje datum narození či adresu Není zaplacen členský příspěvek na rok 2009. Začátkem června byli prostřednictvím emailu informováni všichni členové, kteří buď nemají zaplaceny členské příspěvky, nebo jejich platby není možné identifikovat. Těm, kdo na tuto výzvu nereagovali, bude členství ukončeno. Přeji všem členům krásné léto a těším se na setkání s Vámi na 8. Konferenci o hiporehabilitaci. Nezapomeňte se včas přihlásit! Věra Lantelme Odpovědi ke kvízu na str. 24 1. Nesprávná pozice při čištění kopyta a používání škrabky na nohu koně. 2. Klient v bryčce jede sám bez doprovodu. 3. Klient v bryčce jede příliš rychle obtížným terénem. 4. Paravoltižér stojící na koni má boty s podpatkem. 5. Paravoltižér stojící na koni nemá helmu. 6. Podbřišník voltižního koně je uvolněný. 7. Voltižní instruktor se nesoustředí na své cvičence. 8. Asistent stojící před zapřaženým koněm nemá nad ním kontrolu. 9. Instruktor na voze nemá helmu. 10. Vůz má poškozené kolo.
Časopis HIPOrehabilitace 2/ /2009 strana 4 Představení členských středisek TJ ORION Praha, o.s. jezdecký oddíl Oddíl byl založený v r. 1969 jako Pony klub s ideou, že zde budouu jezdit děti se zdravotním znevýhodněním. K tomu nedošlo pro nespolupráci ze strany zdravotnických zařízení, protoo zde probíhal výcvik zdravých dětí v základní jízdě na koni, od r. 1989 i ve voltiži. Hipoterapii se oddíl věnuje nepřetržitě od r. 1991. Společné letní tábory zdravých a hiporehabilitovaných dětí vedly v r. 1996 k zavedení paravoltiže. V té zástupci oddílu dosahují v soutěžích v rámci České republiky opakovaně mistrovských titulů v kategorii těžký handicap ženy a mentální handicap ženy i muži. Od r. 1999 se jezdci oddílu se zdravotním znevýhodněním účastní i závodů v paradrezuře včetně soutěží v rámci mezinárodního mistrovství České republiky. V současné době se kvalifikovaný tým (3 fyzioterapeutky, 4 cvičitelé jezdectví z toho s kurzem sportovního ježdění handicapovaných a řada asistentek) věnuje 80 90 klientům hipoterapie, kteří docházejí dlouhodobě 2krát týdně (děti s dětskou mozkovou obrnou ve středu a v neděli odpoledne, nevidomé děti jen ve středu odpoledne, dospělí s roztroušenou mozkomíšní sklerózou v úterý a ve čtvrtek dopoledne, současně probíhá i výcvik v paradrezuře, paravoltižní skupina 7 dětí se zdravotním znevýhodněním cvičí v úterý a ve čtvrtek odpoledne). Oddíl vlastní 6 koní, z toho 5 dělá kroměě běžné jízdárenské práce, voltiže a nižších stupňů drezury i hiporehabilitace, celkem 600 hodin ročně, což představuje asi 20% celkové pracovní kapacity jezdeckých koní. Oddíl pořádá rovněž závody společné voltižní a paravoltižní (letos 16.5.) a drezurní a paradrezurní (20.6.). Účastní se i akcí seznamujících veřejnost s hiporehabilitací Paravoltižní skupina, 2008 (fotky archiv TJ ORION Praha) ( např. festival Žiju stejně jako TY na Pankrácké pláni ( letos plánovaný na 6.6.). Hipoterapie probíhá převážně, pokud to dovolí počasí, i mimo areál jezdeckého oddílu na louce na břehu Vltavy, parajezdectví má k dispozici venkovní pískovou jízdárnu a zastřešenou jízdárnu. Areál Praha 4, Braník, ul. U Ledáren 48, PSČ 147 00 e mail: spae@cbox.cz, www.tjorion.cz Hipoterapie. Paradrezurní Mistrovství ČR 2008 v Praze na Císařském ostrově.
Časopis HIPOrehabilitace 2/ /2009 strana 5 CaballinuS občanské sdružení pro hipoterapii Zatímco v minulémm čísle se představovala většinou střediska, fungující při kolosech léčeben, nebo ostřílení nestoři, nyní bude řeč o miminku mezi provozovateli hiporehabilitace, občanském sdružení CaballinuS. Fons Caballinus je jméno bájného pramene, jenž vytryskl ze země po úderu Pegasova kopyta. Je považován za zdroj inspirace. CaballinuS byl zaregistrován 14. 11. 2008 a jako správný štírek se klube komplikovaně na svět. Za jeho zrodem stojí Tereza Kopecká a Šárka Smíšková. Obě zakladatelky pracují jako fyzioterapeutky s novorozenci, rizikovými novorozenci a znevýhodněnými dětmi. Obecně se dá napsat, že klienty jsou děti od dvou měsíců věku, nejčastěji s diagnózou centrální koordinační poruchy v celé její škále. Ve spojení s reflexní terapií podle V. Vojty a dalšími fyzioterapeutickými metodami, má zařazení hipoterapie do komplexní péče obrovský efekt. Ten je ještě umocněn aplikací hipoterapie intenzivní formou v rámci letních pobytů v Krkonoších. Pobyty jsou určeny pro rodiny znevýhodněných dětí a koncipovány, jako letní dovolená pro všechny zúčastněné (s výjimkou terapeutů). V průběhu roku provozuje sdružení ambulantní hipoterapii v okolí Prahy. Pracujeme s koňmi rozličných typů a to včetněě koní malých a středních plemen. Od letošního roku máme ve výcviku dva velmi nadějné členy týmu. Fotky z letního pobytu s hipoterapií v Krkonoších (archiv o.s. CaballinuS) Jebeth Rock All je tříletý valach welsh coba a Hipocampus slezský norik. V zapůjčení pracují čeští teplokrevníc i Bar a Loira, a hucul Iont. Při výcviku koní a vlastním provozu spolupracují trenéři koní Gábina Švarcová, Bára Kulhavá a Kateřina Součková. CaballinuS má před sebou velké plány a (jak pevně doufáme) dlouhou cestu. A protože o plánech je lépe mlčet, abychom je nezakřikly, nechme hovořit obrázky. Šárka Smíšková, www.caballinus.cz
Časopis HIPOrehabilitace 2/ /2009 strana 6 Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, o..s. Centrum Arpida je nestátní neziskovou organizací, zajišťující komplexní péči dětem, mládeži a mladým dospělým osobám s tělesným (motorickým) a kombinovaným postižením v duchu uceleného systému rehabilitace. Při své odborné činnosti účelně propojuje péči v oblasti sociální, zdravotní a výchovně vzdělávací. Odbornou péči zajišťuje centrum ARPIDA prostřednictvím: Sociálních služeb centra ARPIDA - denní stacionář - osobní asistence - ranná péče - sociálně terapeutické dílny - sociální rehabilitace Nestátního zdravotnického zařízení při centru ARPIDAA - dětská neurologie - rehabilitační lékařství - pediatrie - ortopedie - psychologická péče - klinická logopedie - čtrnáctidenní rehabilitační pobyty dětí s rodiči - fyzioterapie - ergoterapie - vodoléčba (rehabilitační bazén) - magnetoterapie - termoterapie - akupunktura Fotky archiv Arpida. - - animoterapie (hipoterapie, canisterapie) v odborném týmu pracují: dětský neurolog, rehabilitační lékař, ortoped, pediatr, dětští psychologové, kliničtí logopedi, fyzioterapeuti, ergoterapeuti, další terapeuti, dětská sestra a cvičitelé koní. Odborná péče je dále zajišťována prostřednictvím: Mateřské školy, zkladní školy a praktické školy při centru ARPIDA, o.p.s., která sdružuje: mateřskou školu základní školu základní školu praktickou základní školu speciální (včetně rehabilitačního vzdělávacího programu) střední školu (praktickou školu dvouletá) přípravný stupeň základní školy speciální speciálně pedagogické centrum stanici zájmových činností školní družinu školní jídelnu Pracovníci speciálně pedagogického centra úzce spolupracují s odborníky nestátního zdravotnického zařízení při centru ARPIDA (diagnostika, terapie, arteterapie, muzikoterapie, dramaterapie, atp.). Centrum ARPIDA spolupracuje s řadou domácích i zahraničníchh partnerů a je klinickým pracovištěm Zdravotně sociální fakulty Jihočeské
Časopis HIPOrehabilitace 2/ /2009 univerzity. Odborná činnost centra ARPIDA se tedy odehrává v duchuu uceleného systému rehabilitace. Tento systém je možné přirovnat k mozaice, v níž je hiporehabilitace jedním z kamínků oné mozaiky. Těžiště spočívá, vzhledem k typu postižení většiny klientů, v hipoterapii, pro kterou jsou klienti vybíráni odborným lékařem neurologem a která je vedena vyškolenými fyzioterapeuty centra ARPIDA. Fyzioterapeuti znají klienty již z předchozí terapie, prováděné většinou metodou prof. Vojty a hipoterapie takto plní navazující a doplňující úlohu, v souladu s tím, jak se všechny součásti uceleného systému rehabilitace navzájem podporují a doplňují. Mezi klienty se nacházejí zástupci téměř všech věkových i váhových skupin. Tyto úkoly zvládali dlouhá léta dva valaši, z toho jeden mohutně stavěný fjordhucul se spíše stimulačnímm pohybem, který zvládal strana 7 nošení těžších klientů, jakož i tahání bryčky rámci aktivit pro radost a jeden český teplokrevník spíše jemné konstituce, po otci shagya arabovi. Tento kůň má užší trup, avšak méně nosný hřbet a hodí se spíše pro lehčí děti. Tato situace se v poslední doběě změnila tím, že fjordhucul musel být dán v důsledku věku a zdravotních potíží do výslužby. Dostali jsme darem mladého nadějného koně, křížence chladnokrevníka s teplokrevníkem, který je nyní připravován na budoucí využití v hiporehabilitaci. Mezera takto vzniklá byla na určitý čas překlenuta s pomocí zapůjčených koní. Nyní k nám přišel na zkoušku zatahaný a přiježděný norik, který, pokud se osvědčí, bude od podzimu zapojen jak do hipoterapie, tak i do ostatních aktivit s koňmi. Stanislav Blecha U Hvízdala 9, 370 11 České Budějovice www.arpida.cz Sdružení SRAZ Společně za radostí a zdravím SRAZ Společně za radostí a zdravím je název občanského sdružení, které vzniklo v roce 1996 a které působí již deset let ve Středisku ekologické výchovy (SEV) hl. m. Prahy Toulcův dvůr. SEV tvoří krásný osmihektarový přírodní areál s loukami, pastvinami, sadem, mokřadem, naučnou stezkou a s historickými budovami zařazenými mezi státem chráněné památky. Areál je pro veřejnost otevřen každý den od osmi do osmnácti hodin a najdete ho v Praze 10 Hostivaři. Po celý rok zde probíhají různorodé akce. Oblíbeným místemm zvláště malých návštěvníků je místní farma s ojedinělou expozicí původních českých plemen hospodářských zvířat. Koně mezi paneláky. (fotky archiv sdružení SRAZ)
Časopis HIPOrehabilitace 2/ /2009 Sdružení SRAZ se spolupodílí jako člen Zájmového sdružení Toulcův dvůr na správě areálu a realizaci pestré celoroční nabídky programů. Vedeme environmentální výukové programy pro školy (ZŠ, SŠ, VŠ) i školky, praxe pro studenty ze středních i z vysokých pedagogických a zemědělských škol. Realizujemee semináře a akreditované kurzy pro širokou i odbornou veřejnost, pořádáme velké i malé akce pro veřejnost. Zajišťujeme chod ubytovny a výukovo terapeutické farmy včetně malého zookoutku. Založili jsme klub, jehož program tvoří volnočasové aktivity: činnost zájmových kroužků (přírodovědně výuka angličtiny aj. chovatelské, jezdecké, výtvarné ), cvičení na míčích, V rámci klubu připravujeme i výchovně vzdělávací a terapeutické programy s využitím huculských koní. Jsou určeny především dětem a mládeži, zdravým i zdravotně postiženým. Naši huculové se při těchto činnostech plně osvědčují díky svému výbornému charakteru, všestrannosti i trpělivosti. Někteří z nich zvládají kromě práce pod sedlem a v zápřeži i náročnou činnost hiporehabilitačního koně. Hucul patří mezi česká národní plemena. Je zařazen mezi genové rezervy ČR a je cennou kulturní památkou. Naším cílem je přispívat k programu záchrany jeho genofondu chovem, prezentací plemene a především tím, že nacházíme pro toto starobylé plemeno vhodné uplatnění i v současné době. Vlastníme čtrnáct huculských koní, z nichž osm je ustájeno na Toulcově dvoře, zbytek stáda pobývá na šumavských pastvinách v rámci odchovu hříbat či odpočinku. K dispozici máme venkovní pískovou a přírodní jízdárnu, dvě rampy pro nasedání klientů při terapiích, venkovní boxy s malými výběhy, pastviny. I když se nacházíme v Praze, máme možnost vyjížděk do městské přírody okolních sadů a lesoparku. Před třemi lety jsme získali do pronájmu nové prostory s bezbariérovým přístupem v přístavbě hospodářského křídla. Je zde stáj s šesti boxy pro koně, stodola, sedlovna, obslužné a skladovací prostory, dvě klubovny, zázemí pro pracovníky i členy klubu. V rámci ročního plánu aktivit máme sestavený pravidelný týdenní program, který zajišťuje několik lektorů a terapeut. Děti a mládež navštěvují jezdecko v nabídce máme kontaktní ježdění pro nejmenší. Pro chovatelské a jezdecké kroužky, lekce hiporehabilitace, dospělé jsou určeny výukové hodiny jezdectví. Na období prázdnin připravujeme prázdninové pobyty pro rodiče s dětmi a tábory v Českém ráji. Po celý školní rok zajišťujeme pravidelné lekce hiporehabilitace pro skupiny i jednotlivce. Zařazení do lekcí probíhá na základě přihlášky a doporučení od lékaře. Klienti se stávají členy klubu. Tento rok jsme s příchodem nové terapeutky začali rozpracovávat metodiku služby Akce pro veřejnost Den zvířat na Toulcově dvoře. strana 8 hiporehabilitace, vytváříme specifická hodnocení pro zjištění přínosu terapie pro klienta. Cíleněji pracujeme s rodinou a to formou plánovacího rozhovoru, při kterém vždy individuálně mapujeme potřeby klienta a snažíme se na základě těchto informací směřovat ke společně vytyčenému cíli. Při práci se skupinami spolupracujemee s koordinátorem/kontaktní osobou z daného zařízení a specialisty, kteří klienty doprovází. V rámci hiporehabilitacee se věnujeme především hipoterapii, terapeutickým a výchovným aktivitám s využitím koní. Lekce hipoterapie trvají v průměru 20 30 minut. Zajišťují je terapeut, cvičitel koní, popř. jeden či dva pomocníci, odborně jsou garantovány lékařem. Lekcee mají svá specifika dle individuálních potřeb a postižení klientů. Terapeutické aktivity s koňmi využíváme především při práci s malými skupinami klientů. Jsou zacíleny na rozvoj motoriky, dovedností, komunikace, spolupráce aj. Kvalitu poskytovaných služeb hodnotíme jak z hlediska posouzení v pracovním týmu, tak z pohledu klientů, rodičů, spolupracujících specialistů přítomných na lekcích (fyzioterapeut, speciální pedagog ). Jejich odpovědi jsou pro nás zpětnou vazbou pro další zlepšování služeb. Důležitá je i spokojenost účastníků lekcí s prostředím a atmosférou. Hiporehabilitace má kromě jiného přinášet radost, relaxaci a pohodu. Těší nás, že někteří z klientů k nám na lekce docházejí již několik let. Koně jsou součástí našeho pracovníhoo týmu. Snažíme se jim zajistit životní pohodu welfare. Stále více si uvědomujeme, jak důležité a zároveň náročné je vytvořit jim vhodné podmínky v prostředí velkoměsta. V současné době je našim cílem v rámci dalšího vzdělávání našich pracovníků i osvěty příprava a realizace seminářů na téma etologie a výcvik koní, spolupráce se zvířaty, přirozené potřeby koní, zooterapie, komunikace s koňmi aj. Za velkého zájmu proběhl pod vedením pana Jiřího Strejce náš první seminář z této oblasti s názvem Základy přirozené komunikace s koněm.
Časopis HIPOrehabilitace 2/ /2009 strana 9 Myslím, že se nám mnohé podařilo, ale že nás toho ještěě hodně čeká. Chci všem, kteří se věnujete práci s lidmi a zvířaty, popřát hodně štěstí a životní pohody Vám i Vašim čtvernohým kolegům. Ing. Marie Dvořáčková, předsedkyně Sdružení SRAZ Toulcův dvůr, Kubatova 1, PRAHA 10 www.toulcuvdvur.cz, www.sdruzeni israz.cz Seminář Základy přirozené komunikace s koněm pod vedením J. Strejce ZOOKOUTEK Psychiatrická léčebnaa Jihlava Zookoutek byl založen 5. 10. 1999 a byl prvním odvážným počinem v psychiatrii na Vysočině. Snaha posunout a začlenit metodu hiporehabilitace do komplexní psychiatrické péče se zdařila. Modelem pro tuto terapii se stala PL v Praze Bohnicích, kde hiporehabilitaci využívali již o několik let dříve. V dnešní době je hiporehabilitace v léčebnách a některých ústavech běžným standardem. A tak léčebná zařízení jako Havlíčkův Brod, Kosmonosy, Zbůch, nebo Přestavlky začala využívat léčbu pomocí koně jako naprostou samozřejmost. Zooterapie má velmi příznivý vlivv na nemocné, protože hlavním posláním je sepětí s přírodou a zprostředkovaný kontakt klienta se zvířetem. V PL Jihlavaa byla u zrodu projektu na začátku lamí slečna Princezna, ale zároveňň i poník a klisna Schery. Časem se zookoutek rozrůstal co do počtu zvířat i personálu. Lamy postupně vystřídala trojice koní. Během deseti let se odchovalo v zookoutku celkem osm mláďat. Párek lam nám dal během několika let pět mláďat, klisna Schery měla jedno hříbě jménem Ramira. Shetlandská klisna Lilly porodila dvě hříbata. V současné době vlastní PL Jihlava klisnu Schery, valacha Cyrila a dva Shetlandské poníky. Majitelem teplokrevného koně Berta je CPK Chrpa (Centrum přípravy koní pro hiporehabilitaci). Koně v PL Jihlava se využívají jak v práci ze země při kontaktní terapii, tak k hiporehabilitaci, ale rovněž i v zápřeži, nebo voltiži. Terapeutické aktivity měly zpočátku spíše animační charakter, později se přešlo na vlastní hiporehabilitaci. Koně pro tuto činnost prošli speciální průpravou, tak aby akceptovali celou řadu zvláštností i pomůcek, které se v léčbě hojně využívá. V těchto aktivitách jsme v roce 2008 odbavili cca 1600 klientů. V čísle jsou zahrnuty všechny aktivity pomocí koně včetně pracovních. V lednu 2009 jsme obdrželi sponzorským darem kočár pro terapeutické účely. Kromě hiporehabilitace v PL se zabýváme Terapeutický tým Zookoutek PL Jihlava (foto archiv PL Jihlava) parajezdectvím. Jezdkyně Zdenka Brabencová aktivně reprezentuje PL Jihlava na paradrezurních závodech. Za svoji kariéru se zúčastnila několika oblastních závodů a celkem 2x se objevila i na MČR s mezinárodní účastí v Praze na Trojském ostrově. Psychoterapie v hiporehabilitaci je novější metodou pro terapeuta velmi náročnáá aktivita, která vyžaduje velké profesionální nasazení a od koně vyžaduje naprosté soustředění a spolupráci. Pro klienta je však tato metoda velmi příjemnou záležitostí, která pomáhá překonávat strach, zábrany, najít rovnováhu a pozitivní energii. I v této oblasti je možné využívat imaginace, kdy je pacient přenášen do jiné reality pomocí koně, zavřených očí a terapeutova hlasu se přenese do jiné krajiny a poznává jiný svět, ač před tím nikdy necestoval, jelikož nemoc mu totoo nikdy neumožnila. Psychoterapie využívá i práci s barevným spektrem, přenášeným na pocity klienta s jejichž pomocí se promítají tužby, přání, sny i realita.
Časopis HIPOrehabilitace 2/ /2009 strana 10 Celkem 6x pořádal zookoutek jezdecký den a několikrát program v rámci Týdne duševního zdraví. V roce 2004 se stala PL Jihlava členem České hiporehabilitační společnosti a od roku 2008 obdržel zookoutek statut Střediska praktické výuky pro hiporehabilitaci. Spolupráci rozvíjíme se středními i vysokými školami. Průběh desetiletého výročí zookoutku se nedá shrnout v několika větách, protože bychom vždy na něco pozapomněli. Ale vybavit si slavné závodiště v Pardubicích s přímou účastí našich poníků před rozjásanými tribunami byl velmi silný zážitek, ale i mistrovství v Praze, kdy jsme s druhým místemm paní Zdeny Brabencové skvostně reprezentovali naši léčebnu, to jsou nezapomenutelné okamžiky, které berou dech a vhání slzy štěstí do očí všech zúčastněných. Naši koně Klisna Lilly, nar. 3. 8. 1998 shetlandský pony, zařazena do HPK. Je to klidná, vyrovnaná povaha, vůdčí typ ve stádě, oblíbená pacienty pro svoji mírnost a dobrosrdečnou povahu. Je využívána v kontaktní terapii, zápřahu a terapeutických hrách. Vhodná pro neprůbojné a ustrašené pacienty. Do terapií zařazena v roce 1999. Hřebec Ludvík, nar. 30. 6. 1998 shetlandský pony. Je živější s hřebčím temperamentem, silněě vyvinutý smysl pro ochranu svého území stáj. Využíván k terapiím mimo svůj box. Pracuje v zápřahu, v kontaktní terapii a terapeutických hrách. Valach Cyril, nar. 3. 2. 1997 teplokrevník x chladnokrevník. Je živějšího temperamentu, arióznější typ, hůře přijímá autoritu mužů. Musí přijít prosazení pacienta. Tento kůň je bystrý a veselý rošťák, pracuje však poctivě, jeho pracovní nasazení je vysoké, je využit všestranně ve všech disciplínách včetně parkurového skákání, zápřahu a voltiže. Tlumí hyperaktivní chování. Do PL Jihlava 13. 11. 2001 zakoupen od soukromého chovatele. Do terapií byl zařazen v dubnu 2002. Zápřah s Cyrilem. Terapeutické hry. Klisna Schery,, nar. 10. 3. 1995 teplokrevník x hafling. Klisna je klidné a vyrovnané povahy, bez zlozvyků. Poctivě pracuje v kontaktní terapii v LPPJ,vhodná pro bázlivé pacienty je velmi oblíbená. Valach Bert, nar. 30. 8. 2002 český teplokrevník. Valach je klidné a přátelské povahy, pracuje pod sedlem i v zápřeži. Vzhledem k tomu, že pracuje v terapii poměrně krátce, sbírá zkušenosti. Personální obsazení Bc. Karel Fišar, vedoucí zookoutku SZeŠ v Jihlavě se zaměřením na chov zvířat a rostlinářství. Bakalářský titul získal na Pedagogické fakultě. Díky němu je realizovatelná terapie v zápřahu. Chod zookoutku včetně technického zázemí je jeho doménou. Bc. Yvonna Horská, odborný terapeut SZTŠ obor chovatel v Havlíčkově Brodě, následně dvouleté pomaturitní veterinární studium. V roce 1999 pomohla založit v PL Jihlava zookoutek a vybudovat terapeutické zázemí. Bakalářské studium na Pedagogické fakultě a zároveň studium LPPJ na Masarykověě univerzitě. V roce 2003 složila zkoušku spřežení ČJF a v roce 2004 zkoušku cvičitel jezdectví ČJF. Miroslava Bártová, chovatel, jezdec, asistent u terapií SZeŠ v Havlíčkově Brodě obor chovatel, jezdec. Brigáda v zookoutku se jí zalíbila natolik, že to bylo rozhodující pro volbu povolání. Věnuje se i parkurové přípravě našich koní a připravuje paradrezurní jezdkyni na závody. Anna Vacková, chovatel, jezdec, asistent při terapii SZeŠ v Havlíčkově Brodě obor chovatel, jezdec. V roce 2005 složila zkoušku ZZVJ. Spolupracuje s Miroslavou Bártovou v přípravě paradrezurní jezdkyně. Externí spolupráce Lubomíra Ševčíková, Martin Tomek, Josef Fišar, kteří do zookoutku docházejí na několik hodin týdně dle potřeby.
Časopis HIPOrehabilitace 2/ /2009 strana 11 Nabídka terapií v PL Jihlava Aktivity s využitím koní Terapie s využitím koní pomocí psychologických prostředků Kontaktní terapie klient se seznamuje s prostředím stáje. Terapeut mu pomáhá překonat veškeré potíže a stává se zprostředkovatelem kontaktu mezi člověkem a zvířetem. Pracovní terapie klient pomáhá ve stájích, ale náplní jsou i pomocné práce související s touto činností (sušení sena, úklid pastvin) ). Animoterapie je respektováno přání klienta zůstat pasivním v terapeutickém dění. Klient sleduje program a často se stává, že další terapii chce spolupracovat a podílet se na programu. Parajezdectví paradrezura v našem zařízení je zaměřeno na oblast paradrezury, kdy klient trénuje sportovní prvky v drezurní disciplíně. Pravidelněě se účastníme jezdeckých závodů. Tato disciplina již od loňského roku spadá do kompetence ČJF včetně všech pravidel jezdeckého sportu. Doplňková terapie vozatajství Bc. Yvonna Horská Psychiatrická léčebna Jihlava Brněnská 54, 58601 Jihlava HorskaY@seznam.cz, www.plj.cz Miroslava Bártová s Cyrilem. Hipoterapie Způsoby vedení koněě při hipote erapii z pohledu fyzioterapeuta Pracuji jako fyzioterapeutka v Hamzově léčebně pro děti a dospělé v Luži Košumberku. Na hipoterapii docházejí čtyřikrát týdně děti s doprovodem rodiče, které jsou v léčebně na 4 6 týdnůů hospitalizované. Nejčastější diagnózou je dětská mozková obrna, poporodní parézy brachiálního plexu, poúrazové stavy a svalové dysbalance. Dospělí pacienti docházejí dvakrát týdněě nejčastěji s diagnózou stav po míšní lézi, stav po cévní mozkové příhodě a roztroušená mozkomíšní skleróza. Pro děti jsou vycvičeny dvě huculské klisny, pětiletá Cety a šestiletá Bouřka, pro dospělé patnáctiletá kladrubská klisna Andalusa a nyní připravujeme pro hipoterapii dospělých čtyřletého kladrubského valacha Afriku. Od začátku v devadesátých letech se u nás při terapii vodí koně na dvou lonžích. Nabízí se porovnání dvou způsobů vedení koně: u hlavy a za koněm. Během jedenácti let jsme spolupracovali s několika vodiči koní. V tomtoo příspěvku chceme popsat naši zkušenost, že to nejdůležitější na hipoterapii tj. pohybový soulad koně a pacienta má nejvíce v rukou a očích právě vodič koně. Způsob, jakým vede koně, ovlivňuje intenzitu a plynulost přenášení trojrozměrných impulzů z hřbetu koně na člověka a umožňuje pacientovi zvládnout kontrolu těla v prostoru a v rytmu kroku. Fyzioterapeut se znalostí diagnózy a s ohledem na stupeň motorického vývoje dítěte zvolí polohu a postup při lekci a vybere koně. Hlídá a koriguje i za pomoci rodiče nastavení těla. Vodič za koněm má možnost sledovat reakce pacienta v dané poloze a koně vedee v ruchu a kmihu potřebném k souladu. Je radost pod rukou vnímat např. u dítěte změny svalového napětí a rytmické vyvažování
Časopis HIPOrehabilitace 2/2009 strana 12 v oporách a vědět, že potřebnou rychlost a kmih dokáže rozeznat pozorný vodič. Pokyny fyzioterapeuta ke změnám kroku jsou pak minimální a on má větší prostor k navázání kontaktu s dítětem a rodičem. Jedinou výjimkou, kdy se vodič musí spolehnout na instrukce fyzioterapeuta, je asistovaný sed. Tuto výhodu vedení koně na dvou lonžích uvádíme na prvním místě jako nejdůležitější, protože umožňuje maximální souhru celého týmu tj. koně, dítěte, rodiče, vodiče a fyzioterapeuta. K dalším výhodám patří zarámování koně. Lonže zabrání ohýbání koňského trupu a krku. Pro rodiče doprovázejícího a jistícího dítě má takto vedený kůň výhodu v pocitu většího bezpečí a jistoty, že nezačne uhýbat zádí do stran. Vodič má také přehled, jak se chová rodič. Další výhodou vedení za koněm je to, že se vodič neplete před nohami ani fyzioterapeutovi ani rodičovi. Navíc pokud tito dva nemohou poodejít vzhledem ke korekci polohy nebo nutnému jištění např. u epileptiků, u neklidných nebo naopak bázlivých dětí, tak vodič kontroluje pohledem zezadu stranovou symetrii, která z boku nemusí být zřetelná. Může také svojí přítomností vzadu stimulovat dítě ke kontaktu v přímém směru při otočených polohách. U větších, pohybově zkušenějších a šikovnějších dětí je možné zařadit do lekce naoko samostatné vedení koně, kdy kůň jde na hlasové povely a vodič vzadu jen jistí. Takovéto aktivní vedení koně má velký psychický náboj, který se odráží i v držení těla. S popsanými výhodami vedení koně na dvou lonžích máme dobrou zkušenost. Neznáme nevýhodu tohoto způsobu. Díky speciálnímu výcviku nikdy nedošlo při terapii k vykopnutí koně vzad. Pokud jsme se někdy všichni lekli něčeho nečekaného v okolí, nejčastěji prudkého hluku, a kůň měl tendenci uskočit do strany nebo popoběhnout, tak ho dvě lonže spolehlivě a maximálně rychle zastavily a srovnaly. Nedovedeme si tyto situace představit s vodičem vpředu. Budeme rádi, když někdo vyjádří svůj názor a popíše výhody vedení koně u hlavy, které neznáme. Vodič vpředu je podle našeho názoru nevyužitý a odsunutý do pasívní role. Chci poděkovat našemu trenéru a cvičiteli koní Vladimíru Kopeckému, Kamile Kopecké, Kamile Petrové a Martině Vostřelové za aktivní zapojení do průběhu hipoterapie. Cením si jejich umění vychovat a připravovat koně pro terapii, zacvičit je v práci na dvou lonžích, pohybově sladit člověka a zvíře a citlivě přizpůsobit krok koně možnostem a schopnostem pacienta. Alena Krejsová, fyzioterapeutka Vzdělání: SZŠ Hradec Králové (1988), specializační kurz v metodice hiporehabilitace, IDVPZ Brno (1997), specializační kurz v metodice diagnostiky a léčení poruch pohybového aparátu, IDVPZ Brno (2002) Praxe: fyzioterapeutka v Hamzově odborné léčebně v Luži Košumberku (1988 2001) na dětských ortopedických a neurologických odděleních, 2002 nyní na rehabilitačním oddělení s dospělými pacienty s převážně neurologickými diagnózami, od roku 1997 hipoterapie s dětmi, které jsou v léčebně na pobytu s doprovodem rodiče.
Časopis HIPOrehabilitace 2/ /2009 strana 13 Ergoterapie a Hipoterapie? Ano! Byla jsem požádána o spolupráci s ČHS při založení klinické zájmové skupiny hipoterapie pro ergoterapeuty. Hned jsem dostala dva nelehké úkoly. Za prvé objasnit termín ergoterapie a druhý, jak se dá využít ergoterapiee v hipoterapii. Začnu tedy tím prvním. Co je vlastně ergoterapie? Odborné publikace nabízí jakési vysvětlení, ale těžko se pamatuje a laik stejně z toho nic nevyčte. Proto bych ji definovala asi takto: Ergoterapie (ET) je součástí rehabilitace člověkaa se zdravotním znevýhodněním. Cílem ET je dosáhnout maximální soběstačnosti a samostatnosti klienta, především ve všedních denních činnostech (tzv. ADL Activities of Daily Living) jak v domácím, tak sociálním prostředí. Zapojením člověkaa do cílené, smysluplné činnostii stimulujeme jeho kognitivní a fyzické funkce. Využitím zájmů, koníčků, oblíbených činností podporujeme psychickou pohodu, což jde ruku v ruce se zlepšováním pohybových člověka.. funkcí a celkového zdravotního stavu Ergoterapie, jako rehabilitační metoda, má široké využití u klientů různých věkových kategorií. Nejčastěji se využívá v pediatrii, geriatrii, neurologii, ortopedii a psychiatrii. V zařízeních, specializujících se na tyto obory, můžete najít nejvíce ergoterapeutů. Většinou jsou to nemocnice (obvykle RHB oddělení), různá centra a stacionáře, psychiatrické léčebny, lázeňská zařízení, domovy důchodců, speciální školy a další. Já osobněě jsem pracovala s dospělými klienty a v současné době se věnuji ET v pediatrii v rehabilitační nemocnici. Hipoterapiee začíná být stále více využívána jako léčebná rehabilitační metoda. Je všeobecně známo, že terapeut se specializací pro hipoterapii, musí mít zdravotnické vzdělání a rozsáhlé znalosti ve vývojové kineziologii člověka. V hipoterapii nejčastěji potkáme fyzioterapeuty. Ergoterapeuty a logopedy zřídka. Přesto má ergoterapie i logopedie v hipoterapii své nezastupitelné místo. A jak se tedy dá spojit ergoterapiee a hipoterapie? Před tím, než zařadíme do komplexní léčby metodu hipoterapie, musíme klienta podrobně vyšetřit. Kromě poruch motoriky můžeme diagnostikovat poruchy senzomotorické a kognitivní, změněný svalový tonus (hyper/hypo), poruchy komunikace a další poruchy, které spolu souvisejí. Ergoterapeut se musí zaměřit na klienta jako na celek, nejen na jeho pohybovou stránku (kterou však též nesmí opomenout) ). Porozumění sociálním, emočním a fyzickým potřebám a znalost, jak efektivněě stimulovatt tyto oblasti, zvýší účinnost hipoterapie. V praxi ET se velicee často setkáváme s termínem poruchy senzomotoriky. Senzomotorika je důležitá pro vývoj dovedností vyšších funkcí jako je praxe a koordinace. Dítě, polohované na kráčejícím koni je ovlivňováno rytmickým 3D pohybem, který stimuluje nejen pohyb, ale i pozornost, zrakovou orientaci, balanční reakce, posturální napřímení. Jako ergoterapeut se dívám na dítě na koni při hipoterapii ještěě z jiného úhlu pohledu. Při zmíněných senzomotorických porucháchh (např. u DMO, autismu, ale i u syndromu ADHD), mívá dítě poruchy například taktilní, vestibulární, proprioceptivní, vizuální percepce, prostorové orientace a další. Terapie v tělocvičně či v jakékoli místnosti nám poskytuje omezené množství podnětů, kdežto hipoterapie jich nabízí široké spektrum. Představte si příklad dítěte s DMO. Nemluví, nechodí, má změnu svalového napětí, zvládne maximálně sed bez opory, má poruchu zraku a spoustu dalších včetně senzomotoriky. Při terapii má problémy uchopit hračku z důvodu poruchy senzitivity, přestože motoricky by byl úchop možný. Dále má výraznou salivaci a hlubokou mentální retardaci. V podstatě hned jakmile přijde do stájí, cítí specifickou vůni koní. Jakmile posadíte toto dítě na koně (po prvotním seznámení s prostředím, koněm atd.) dáte mu šanci chodit. Poprvé v životě! Upoutáte jeho pozornost, protože se nachází v neznámém prostředí a na něčem co se hýbe a není to člověk! Během jízdy na koni dostává rytmické impulzy, sedí obkročmo, cítíí teplotu koně, cyklický pohyb, který plyne a opakuje se, stejně jako lidská chůze Rovněž je důležité a dobré umožnit dítěti pohladit koně, dát mu pamlsek, pomoci mu sáhnout na různé části těla koně hříva, uši, nozdry, krk, nohy. Dítě tím stimulujeme a ukazujeme mu jaký kůň je, že různé části těla mají jiný dotykový pocit. A zjistíte, že během terapie najednou neupadla ani jedna kapka slin! To se nikde jinde stát nemůže. Díky jízdě na koni dítě dostává konstantní taktilní a proprioceptivní podněty prostřednictvím fyzického kontaktu s koněm. Děti, které mají problémy sociální, špatně si vytvářejí vztah, pouto k lidem (autismus), nebo poruchy chování, sníženou schopnost sebekontroly a sebeovládání, resp. závažné narušení pozornosti (ADHD), či kombinace těchto potíží, jsou taktéž vhodnými kandidáty pro hipoterapii. I u nich můžeme najít poruchy senzomotoriky. Obtížně zvladatelné a nespolupracující děti během klasické terapie (ergo, fyzio, logo, speciální pedagogika) jsou při hipoterapii jak vyměněné. Ze své praxe si vybavuji dívčinu (kombinované postižení ADHD, znaky autismu, poruchy chůze), která byla při pobytu v nemocnici velmi problematická. Jakmile se však ráno v den hipoterapie probudila, okamžitě spolupracovala a při hipoterapii samotné jsem nevěřila tomu, co mi o ní říkali kolegové.
Časopis HIPOrehabilitace 2/ /2009 strana 14 Poslouchala na slovo, co jsme jí říkali. Jízda na koni se pro ni stala obrovskou motivací pro další práci i terapii, která pokračovala v nemocnici. Hipoterapie zde zafungovala jako hlavní impulz k terapeutické spolupráci. Všichni máme stejný cíl, kterým je zlepšení celkového stavu klienta/dítěte. Tento cíl lze dále rozdělit do základních tří podskupin: senzorická a kognitivní stimulace a biomechanický cíl. Biomechanickým cílem může být zlepšení rovnováhy nebo snižování svalového tonu na dolních končetinách. Pokud zlepšíme rovnováhu a svalové napětí, může ergoterapeut stanovit další, navazující postupy nácvik soběstačnosti oblékání/svlékání dolní poloviny těla. Bez rovnováhy a s vysokým svalovým napětím (spasticitou) má klient s touto činností potíže. Proto je náš zájem primárně biomechanický, sekundárně pak můžeme zařadit ADL. Při hipoterapii je důležitá volba polohy, ve které klient stimulaci přijímá. Základním pravidlem při její volbě je respektování dosaženého vývojového stupně dítěte. Není li schopnoo dítě samostatně sedět po směru jízdy, zvolíme polohu obličejem vzad. Může být opřeno o předloktí (se správně zacentrovaným ramenem), nebo se opírat o otevřené dlaně. Stává se, že v tělocvičně je dítě schopnoo udržet se v poloze na bříšku s nataženými horními končetinami, opřenými o dlaně. Na koni (v pohybu a prostoru) je však pro něho tato poloha příliš náročná. Není to žádnáá pohroma, vrátit se o stupeň zpět a nechat dítě na loktech. I tato poloha dává dítěti potřebný stimul. Postupně dle jeho stavu a zlepšování můžeme zvyšovat nároky. Opačnou pozicí s oporou o dlaně normalizujeme svalové napětí horníchh končetin, požadujeme jejich protažení a přenesením váhy a opory na dlaně podporujeme jejich funkci, potřebnou při plazení nebo vstávání. Sedí li dítěě obličejem ve směru jízdy, drží se většinou madel. Při této pozici můžeme (za předpokladu, že dítě má dostatečně vycvičenou rovnováhu a pevné posturální svalstvo) procvičovat horní končetiny a úchopy. Lze se postupně pouštět, nejdříve jednou rukou, pak druhou, zpočátku na krátkou chvíli, pak prodlužujeme čas bez držení, poté obě ruce najednou apod. Vzpažit, rozpažit, upažit, chytnout madla. Nejen že se procvičí HKK, ale protáhne se i trupové svalstvo, trup se napřímí, zvýšíte nároky na rovnováhu dítěte. Tím, že se klient správně drží madel, podporujeme úchopový stereotyp. Jako dozování zátěže můžeme použít podávání míče, kroužků nebo menších předmětů, které dítěě podává terapeutovi či asistentovi, nebo je přendává z jedné strany na druhou. Procvičíme úchopy, balanční reakce, stimulujeme plánování činnosti, protáhneme trupové svalstvo a zvýšíme zátěž a nároky na dítě. Využíváme Autorka se svým klientem. Foto archiv autorky. hlazení hřívy. Můžemee upoutat pozornost dítěte různými objekty ve stáji (otáčí hlavu a trup), požádat ho o verbální instrukce o změně směru jízdy apod. Během nasedání a sesedání u rampy lze napomáhat rozvoji kognitivních funkcí. Pokud je to v možnostech dítěte (fyzický stav, diagnóza), neposazujeme ho na koně pasivně, ale s jeho aktivní spoluprácí. Slovněě ho vedeme a dle potřeby poskytneme přiměřenou fyzickou podporu. Dítě si musí uvědomit svou tělesnou orientaci, pravo levou, prostorovou, musí si naplánovat souslednost této činnosti (kde se chytit, která noha půjde dřív atd.). Stejně lze využít i nasazování, zapínání bezpečnostní helmy, atd. Ze své zkušenosti mohu říci, že hipoterapie má své místo v ergoterapii. Je úžasné vidět a vést své dítě (klienta) během běžné terapeutické hodiny a během hipoterapie. Vzniká úžasná interakce mezi terapeutem a dítětem, v průběhu které ovlivňuje jeden druhého. Dítě vás začne vnímat jinýma očima, když jste s ním u koně. Nejste jen ten přísný terapeut, ale jste najednou člověk, který mu ukáže jiný svět, svět koní. Zkušenosti dítěte z hipoterapie často využívám během klasické terapeutické hodiny. Odměnou není jen dosažení stanoveného cíle, ale především úsměv dítěte a jeho nadšení pro koně. Alena Hrubá, DiS. Diplomovaný ergoterapeut registrovaný člen ČAEE a AOTA aluskah@centrum.cz Vzdělání a zkušenosti: Střední zdravotnická škola J. E. Purkyně a Vyšší zdravotnická škola Most (2003), kurz Hipoterapie SBAHC Rijád, KSA(2008); Paměť, terapie, diagnostika, rehabilitace, Praha (2006); Fyzioterapeutické a ergoterapeutické přístupy a metody využívané na Klinice RHB lékařství (2004) Praxe: FN Motol, Praha dospělá klientela (2003 2006), Sultan Bin Abdulaziz Humanitarian City, Riyadh, Saudská Arábie (2007 nyní) lůžkové oddělení dospělí, od září 2008 dětské lůžkové oddělení.
Časopis HIPOrehabilitace 2/2009 strana 15 Terapie s využitím koní pomocí psychologických prostředků Průřez některými vybranými kazuistikami Jména uváděná v kazuistikách byla změněna z důvodu ochrany osobních dat. Z tohoto důvodu není ani uveden autor tohoto článku. Klient: Mirek, 28 let, svobodný, plný ID, dokončené ZŠ vzdělání Diagnóza: schizotypní porucha patří do schizofrenických onemocnění, nacházíme zde zvláštnosti a podivnosti v chování a vzezření, podezíravost a náznaky paranoidních bludů a sociálního stažení s výraznou nejistotou a úzkostí. Myšlení je magické, podezíravé s neobvyklými smyslovými zážitky. Nemají však psychotickou intenzitu a jsou korigovatelné. /Pavlovský, P., Malá, E., Psychiatrie Portál 2002, ISBN 80 7178 700 0/ Terapeutický plán: krátkodobý rozvoj spolupráce, komunikace, snaha o samostatnost S Mirkem jsem se seznámila při terapii, ke které byl přizván v rámci komplexní péče během hospitalizace v psychiatrické léčebně. Zpočátku se jevil jako velmi nesamostatný mladý muž. Koně jej nadchli, ale velmi se jich bál. Jeho nadšení však pomohlo k navázání vzájemné spolupráce. Během terapie se ukázalo, že Mirek neměl žádné pracovní návyky. Při našem rozhovoru vyplynulo, že doma nebyl nikdy k žádné práci ani k samostatnosti veden. Kontaktem se zvířaty a péčí o koně se podařilo naučit Mirka některým dovednostem, které mohl později dál rozvíjet. Postupně se zlepšovala i naše vzájemná komunikace. Mirek už neodpovídal na mé dotazy ano, ne, ale rozhovořil se nejprve v jednoduchých větách, později jsme spolu komunikovali běžným způsobem, iniciativu v rozhovoru často přebíral sám Mirek. Od kontaktní terapie jsme časem postoupili mnohem dál, Mirek dokázal bez pomoci sám vodit a ze země ovládat koně. Na začátku léčby byla situace tak bezútěšná, že si Mirek nedokázal utřít nos, ani zavázat boty. To se terapií změnilo a Mirek byl sám se sebou velmi spokojený. Terapie se pro něj stala v léčebně hlavní činností, kterou doslova zbožňoval. Přišel čas, aby na koně nasednul. To byl velký posun a zlom, který by velmi pravděpodobně směřoval k dalšímu zvyšování samostatnosti. Jaké však bylo moje rozčarování, když si pro Mirka ze dne na den přijela rodina. Na jednu stranu jsem byla ráda, že pojede domů, ale na druhou stranu čišel z Mirka smutek. Zjistila jsem, že bude Mirek umístěn do ÚSP, kde bohužel nebude mít možnost pokračovat v hiporehabilitaci, která mu nejen prospívala, ale především ho velice těšila. Pomohla mu překonat stavy úzkosti a nejistoty, prolomit podezíravost a sociální stažení. Vynaložené úsilí, které během hiporehabilitace vedlo k viditelným pokrokům, se jistě zúročí v dalším životě Mirka, ale je obrovská škoda, že není v možnostech většiny ústavů poskytnout jejich obyvatelům kromě jiné péče i terapii za pomoci zvířat. ***** Klient: Dana, vdaná, 39 let, plný ID, dokončené středoškolské vzdělání Diagnóza: depresivní porucha jedná se o chorobný stav, u něhož je kromě skleslé nálady přítomna především snížená aktivita, narušený spánek, pocit tělesného onemocnění a další příznaky. Časté je nebezpečí sebevraždy. /Pavlovský, P., Malá, E., Psychiatrie Portál 2002, ISBN 80 7178 700 0/ Terapeutický plán: krátkodobý překonat strach, navázat kontakt se zvířetem dlouhodobý změnit styl života, zformovat postavu, výhledově se na koně posadit, navštěvovat ambulantní terapii Když přišla Dana na svoji první terapii, nahlas mi sdělila, že to byl její životní omyl. Absolutně se na terapii necítila. Po vzájemném přivítání a sdělení, že se může jenom dívat, byla klidná. Terapii vydržela až do úplného konce a v jejím průběhu nejenom že si na koně sáhla, ale zvládla být v jeho blízkosti velmi dlouho. Byla terapií doslova okouzlena. Přišla i další den a poté jsme se setkávaly velmi často. Za svůj pobyt v léčebně se naučila o koně pečovat a nečinilo jí žádný problém koně vodit. Když přišel čas se rozloučit a Dana měla odejít domů, sama si domluvila ambulantní docházku na terapii. Koně se stali jejím koníčkem a životní láskou. Pomocí koní se učí znovu vracet mezi své blízké, naučila se mít ráda sama sebe a vážit si toho co umí. ***** Klient: Hana, vdaná, 55 let, plný ID, dokončené středoškolské vzdělání Diagnóza: depresivní porucha Terapeutický plán: krátkodobý naučit se manuální zručnosti v nových úkonech, překonat úzkosti a obavy, pokusit se změnit životní styl
Časopis HIPOrehabilitace 2/2009 strana 16 Paní Hana si na terapii oblíbila koně i poníky. Moc jí bavilo pomáhat s jejich ošetřováním. Doma měla pocit, že je nenahraditelná, ale přes to necítila nikde žádnou lásku, ani světlý bod, na který by se mohla těšit. Děti již byly z domu a Hana se cítila velmi osaměle. Ráda by si i sehnala nějakou jednoduchou práci, ale na malé vesnici se jí to nedařilo. Terapie pomocí koní jí dala velmi dobrou pracovní průpravu i směr, kterým se vydat. Hana si našla práci na několik málo hodin u koní. Byla moc šťastná, když mi nechávala vyřídit vzkaz o svém novém zaměstnání. Je to velká odměna vědět, že úsilí je nějak zúročeno a není marné. ***** Klient: Martin, ženatý, 46 let, VŠ Diagnóza: depresivní sebevražedné myšlenky u depresivních onemocnění jsou častým jevem Martin přišel do terapie ve velmi špatném psychickém stavu, upadal do těžkých depresivních stavů, nespolupracoval, stranil se kolektivu. Zkusila jsem individuální kontaktní terapii, kdy se musel učit nové neobvyklé věci, které před tím nikdy nedělal, protože byl vzdělaný v technickém oboru. Nikdy před tím nepřišel do styku s koněm na těsnou vzdálenost. Každou další návštěvou se jeho stav zlepšoval. Jednoho dne uzrál čas zkusit hřbet koně. Jeho nálada se velmi zlepšila a on měl zájem znovu se setkat s rodinou a řešit své pracovní problémy. Po první dovolence doma se však stav zhoršil. Byla mu pozměněna medikace, zkusili jsme zařadit imaginační cvičení. Na koni se musel Martin soustředit na jednotlivé úkoly. Psychoterapie byla zvolena od nejjednodušších představ, až po ty složitější. Nasimulovali jsme různé problematické situace, které musel řešit. Tato metoda se osvědčila a přispěla k rychlejšímu návratu do práce. Tento klient je stále v ambulantní péči lékařů, ale pracuje, dobře si počíná v rodině a jeho život se stal zase kvalitním, tak jako před začátkem onemocnění. ***** Klient: Zdena, vdaná, 56 let, plný ID, SŠ Diagnóza: pervazivní depresivní porucha krátkodobý poznat terapie pomocí zvířat, překonat zábrany, potlačit stavy úzkosti dlouhodobý přejít k rekreačnímu ježdění, později ke sportovnímu ježdění Zdena byla stálou klientkou léčebny každého čtvrt roku, než poznala koně. Během celého šestiletého období, kdy jsem klientku měla na starosti, se pomocí koní velmi vylepšila natolik, že vstupy do léčebny úplně ustaly a v průběhu dvou let nebyla hospitalizována. Koně jí dávají sílu, vitalitu, fyzickou kondici, zdraví, náboj, chuť do života a energii. Stali se smyslem jejího života a nadějí ke které se stále upíná. Pomáhají jí překonávat běžné problémy v životě. Našla sport, který jí uspokojuje a naplňuje. Pomocí sestav, které cvičí, trénuje kognitivní funkce. Tato paní je zářným příkladem toho, že začít jezdit lze v kterémkoliv věku. Z kazuistických zpráv je na první pohled zřejmé, že koně jsou silným médiem, které pomáhá návratu do života. Hiporehabilitace má v dnešních letech zelenou a je módní záležitostí. Je však třeba mít stále na paměti, že touto terapií nesmí trpět ani jedna ze zúčastněných stran. Koně mají také duši, která je velmi zranitelná. Je dobré mít tuto skutečnost stále na paměti. Váš terapeut Terminologie Reminiscence Na členské schůzi jsme bouřlivě diskutovali mimo jiné o terminologii v hiporehabilitaci. Čekala jsem v tomto směru podnětnou a košatou mailovou diskuzi. Jak jsem se mýlila. Takže co takhle členstvo lehce popíchnout názorem. Dosavadní dělba hiporehabilitace probíhala podle známého kolečka, které na mě pokukuje z každé diplomky a seminární práce a chvíle, kdy ve mně vzbuzovalo nevoli, jsou dávno vystřídány za úsměvné ušklíbnutí. Ne, že by Klüver v roce 1988 neměl pravdu. Jeho rozdělení je logické, jasné, přehledné a graficky zdařile zpracované. Jen mě to kolečko, čouhající z každé úvodní stránky jakékoliv práce přišlo časem směšné. Vlastně ne kolečko, ale to nadšení, s kterým každý student našel diagram a pečlivě ho zkopíroval do své práce, neb v parametrech pro písemnosti tohoto typu jsou podobná dílka žádána. Každou další práci otevírám s pobaveným napětím. Bude, nebo nebude. A věřte, vždycky je. Ale dosti ke kolečku, byť je výchozí myšlenkou pro dále napsané. Přemýšlím li o našich změnách v názvosloví v hiporehabilitaci, přijde mi rozdělení v kolečku poněkud neobratné. Pod výsekem Pedagogiky je schována psychologie a psychiatrie, což se mi nezdá být spravedlivé. Výsek Sport/sport pro handicapované mi zas připadá duplicitní a navíc přistupuje spornost pojmu handicapovaní. V golfu či jezdectví tento termín snad zatím nezískává pejorativní podtext, ale sami zdravotně znevýhodnění tento termín takzvaně neoblibují.
Časopis HIPOrehabilitace 2/2009 strana 17 Snažíme se mu vyhýbat v propagačních materiálech, definicích apod. Mému připomínkování se nevyhne ani výsek lékařství/hipoterapie. Lékaře, vzdělané v oboru hipoterapie můžeme v ČR spočítat na prstech jedné ruky. Hipoterapie je doménou fyzioterapeutů a je to tak správně. Jedná se o pohyb, terapii pohybu a pohybem a ruku na srdce ten většinu lékařů víceméně nezajímá. Pryč jsou časy, kdy fyzioterapeut byl pouhé nic ve zdravotnické mašinerii. Dnes je obor na jiném postu. Stále ne na takovém, který mu náleží, ale přibývá odborníků těžkého kalibru, kteří s lékařem kooperují, ale jejich práce je zcela samostatná a lékaři ji již v některých případech i respektují. Od roku 1988 uplynulo mnoho vody i času a podle mě je třeba svěží závan a ne nekonečné kopírování kolečka ;o). Proto můj výplod má za cíl popíchnout hiporehabilitační masy a donutit je konečně ke zjištění, že existuje něco jako mail ČHS, na který se dá leccos poslat, např. svůj názor a který by měl někdo přečíst a nějak na něj z postu výkonného orgánu společnosti reagovat. Nechcete to zkusit? Zbývá tedy poslední úkon. Pokud někdo něco označí za překonané, měl by vyrukovat s vlastním řešením. Novým, jasným, svěžím a nad slunce jasným. Takže tady je to moje. Hiporehabilitace se dělí na tři oddíly, podskupiny, výseky či jak kdo chce. Za prvé je to část terapeutická (Terapie), za druhé pedagogická (Pedagogika) a za třetí parasportovní (Parasport). Vynechávám pojem sport, neb začleněním do hiporehabilitace se již pohybujeme na poli klientů zdravotně znevýhodněných, pak tedy parasport. Terapie má své subtermíny: psychologie a psychiatrie (Terapie s využitím koní psychologickými prostředky TVKPP), fyzioterapie (Hipoterapie HT). Do HT ovšem spadá i ergoterapie a logopedie, které dnes tvoří samostatné obory z hlediska výuky i začlenění do systému ucelené rehabilitace. Je tedy na místě popřemýšlet, zda nevyčlenit tyto aktivity do dalších termínů. Dle mě je to zbytečné, neb jsem se přesvědčila o tom, že vymyslet název pro danou aktivitu v korelaci s mezinárodním názvoslovím a přáním zúčastněných je věc více než složitá a jasných, zřetelných a libozvučných názvů se nedostává. Proto se přikláním k zahrnutí těchto terapeutických aktivit do sekce Hipoterapie. Je však třeba dát najevo, že sem všechny patří a jsou rovnocenné. Pedagogika je spojená s AVT (aktivity s využitím koní). Musí být Rozdělení hiporehabilitace (Smíšková, Lantelme 2009) vyčleněna samostatně a to z terminologických důvodů, neb pedagog neléčí, ale vzdělává a tudíž nepatří do terapeutické skupiny. Dle mých informací je na toto slovíčkaření vázáno podávání žádostí o dotace apod., což je věc víc než důležitá a je tedy nutno brát ji v potaz. Proto pedagogice bezesporu patří místo v kolečku. Parasport logicky zahrnuje všechna sportovní odvětví jezdectví, přenesená do oblasti sportu zdravotně znevýhodněných (paravoltiž, paradrezura, parawestern, paravozatajství i z hlediska názvu krkolomný paraparkur). Tolik tedy má maličkost ke kolečku. Co vy na to??? Šárka Smíšková Rozdělení hiporehabilitace V dubnu 2009 na členské schůzi České hiporehabilitační společnosti bylo rozhodnuto o změně názvu LPPJ a jeho rozdělení na dvě disciplíny. Další změny a úpravy terminologie jsou v diskuzi. Uvádíme zde aktuální definice všech disciplín. HIPOREHABILITACE (HR) je zastřešující a nadřazený název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním znevýhodněním /specifickými potřebami. Hiporehabilitace se dělí do několika disciplín: Hipoterapie (HT) je metoda fyzioterapie využívající přirozený pohyb koně v kroku jako stimul a rehabilitační prvek. Krok koně se promítá do trojrozměrného pohybu koňského hřbetu, který se stává pro terapii jedinečnou balanční plochou. Cílem je správné zasazení klienta do pohybu kráčejícího koně, dosažení pohybové souhry klienta s pohybem hřbetu koně a jemné koordinace případných změn. Tím dochází k aktivaci ať už retardovaných nebo postižených pohybových programů, které jsou způsobeny poruchou CNS, onemocněním nebo úrazem. Toto programování pohybových vzorů, které, je-li odborně vedeno proškoleným fyzio/ergoterapeutem má významný pozitivní dopad na pohybové funkce klienta. Aktivity s využitím koní (AVK) - pro oblast pedagogickou, sociální. Disciplína hiporehabilitace, původně pod názvem léčebně pedagogickopsychologické ježdění (LPPJ). Metoda speciální/sociální pedagogiky a práce, využívá prostředí jezdecké stáje, kontakt s koněm a vzájemné interakce s ním jako prostředek motivace, aktivizace a vzdělávání lidí se specifickými potřebami. Provádějí ji osoby s odborným vzděláním, které prošli praktickým výcvikem pedagog, speciální/sociální pedagog, sociální pracovník apod. Terapie s využitím koní pomocí psychologických prostředků (TVKPP) disciplína hiporehabilitace, dříve zahrnuta pod název LPPJ. Jedná se o metodu psychoterapie, která k terapii lidí se specifickými potřebami využívá širokou nabídku možností prostředí okolo koně (jezdecké stáje, kontakt s koněm, vzájemné interakce). Terapie prostřednictvím koně, kterou zabezpečuje odborně proškolený personál v čele s psychoterapeutem, psychologem, psychiatrem apod. Parajezdectví sportovní vyžití pro jezdce se zdravotním znevýhodněním, který se s ohledem na svoje postižení za použití speciálních pomůcek či změněné techniky jízdy učí aktivně jezdit na koni, voltižním cvikům nebo vede koně v zápřeži, eventuálně se zúčastňuje sportovních soutěží.
Časopis HIPOrehabilitace 2/2009 strana 18 Charakteristika sdružení Výroční zpráva 2008 Česká hiporehabilitační společnost, registrovaná v červenci 1995, je nástupnickou organizací Československé hiporehabilitační společnosti, která byla založena v roce 1991 registrací u ministerstva vnitra (VSC/1-7565/91-R). Společnost je dobrovolné, nezávislé a nepolitické občanské sdružení ve smyslu zákona č.83/1990 Sb., jehož smyslem je rozšiřování metodiky rehabilitace prostřednictvím koně, včetně psychoterapeutického přístupu, integrace a sportování handicapovaných. Usiluje o oficiální uznání metodiky, organizuje další vzdělávání, výzkum vlastní metody, pomáhá při zakládání nových center a výměně zkušeností mezi centry již fungujícími a kontaktuje se společnostmi podobného charakteru v zahraničí. Vydává vlastní periodikum a další tiskoviny odborného, propagačního a školicího charakteru. SLOŽENÍ VÝKONNÉHO VÝBORU SPOLEČNOSTI Předseda ČHS Jednatelka Člen výboru Člen výboru Člen výboru Tajemnice Ing. Oldřich Vyziblo Bc. Vladimíra Casková Arnoštka Ježková MUDr. Zoran Neranžič Bc. Jana Kadlecová Jana Fajfrlíková Aktivity v roce 2008 ČLENSKÁ SCHŮZE ČHS 1. BŘEZNA 2008 Členská schůze ČHS se uskutečnila 1.3. 2008 v divadle Za Branou v areálu PL Bohnice Praha. Na programu byla zpráva o činnosti ČHS včetně zprávy o hospodaření předsedy ČHS ing. Oldřicha Vyzibla, dále zprávy předsedů jednotlivých sekcí, zpráva revizní komise, volby nového výkonného výboru ČHS a diskuse. VZDĚLÁVÁNÍ Hipoterapie V roce 2008 proběhl kurz pro fyzioterapeutky a ergoterapeuty pořádaný NCO NZO Brno za odborné garance ČHS. Kurzu se zúčastnilo 12 fyzioterapeutek, dokončilo jej10 účastnic. Za úroveň kurzů zodpovídá paní Bc. Vanda Casková. Léčebně pedagogicko-psychologického ježdění V březnu a dubnu 2008 se uskutečnily závěrečné zkoušky již druhého kurzu určenému pro pracovníky v oboru léčebného pedagogicko-psychologického ježdění (LPPJ) na koni, který probíhal pod vedením Bc. Vandy Caskové a PhDr. Jany Veselé, PhD. Kurz se uskutečnil v rámci programů celoživotního vzdělávání na Masarykově universitě v Brně. Do kurzu se zapsalo 42 účastníků, k závěrečným zkouškám se dostavilo 36 absolventů. Parajezdectví Sekce paravoltiže připravila v roce 2008 4 pracovní semináře na téma Příprava cvičence paravoltiže. Dále se
Časopis HIPOrehabilitace 2/2009 strana 19 uskutečnilo 7 paravoltižních závodů pod záštitou ČHS O pohár České hiporehabilitační společnosti, 1. místo obsadila APA VČAS Olomouc, 2. místo EPONA Brno, 3. místo ORION Praha. Čestný pohár za spolupráci mezi ČJF a ČHS získala TJJ LUCKY Drásov. ÚČAST NA KONFERENCÍCH Metodu hiporehabilitace propagovali členové ČHS na konferencích věnovaných zooterapii - v dubnu v Praze, kterou pořádala ČZU, v září na konferenci Pravda o zooterapii, kterou pořádala Jihočeská universita v Českých Budějovicích a v listopadu v Brně na konferenci věnované chovu koní MZLU. Rozsah působení ČHS v roce 2008 Členskou základnu ČHS tvořilo na konci roku 2008 86 individuálních členů a 38 organizací provozujících terapii pomocí koně z celé České republiky. Česká hiporehabilitační společnost vydává své periodikum časopis Hiporehabilitace, letos již 15. ročník, ve kterém jsou členové společnosti seznamováni s novinkami v oboru a s chodem společnosti. O časopis se starala paní Míla Skramuská. Kancelář společnosti sídlí v areálu Psychiatrické léčebny Praha Bohnice, od září 2008 na pavilonu 16. V úředních hodinách vždy v úterý od 14 16 hodin měli členové společnosti možnost kontaktovat se s tajemnicí paní Janou Fajfrlíkovou, vedle osobního jednání byl k dispozici i e-mailový kontakt, další informace našli členové na webových stránkách společnosti. Hospodářská zpráva za rok 2008 Příjmy České hiporehabilitační společnosti za rok 2008 specifikace příjmové položky výše příjmové položky v Kč Příjmy organizace Členské příspěvky 55 500 Sponzorský dar 1 800 Prodej skript 2 400 Celkem 59 700 Výdaje České hiporehabilitační společnosti za rok 2008 specifikace výdajové položky výše výdajové položky v Kč Nájemné kancelář 28 170 Mzdové náklady 27 500 Vydávání časopisu 5 230 Telefonní poplatky 5 800 Poštovné 1 400 Služby účetní 5 200 Výdaje celkem 73 300 Rozdíl - 13 600 Zpracovala Bc. Vladimíra Casková, 11. dubna 2009
Časopis HIPOrehabilitace 2/2009 strana 20 Zprávy z akcí Jaký byl 2. Dětský den bez hranic? Sobota 23. 5. 2009 patřila 2. Dětskému dni bez hranic, který pořádalo OSH Baneta a Stáj Pucher. Bohatý program k nám přilákal víc jak sto návštěvníků a my jsme jen tajně doufali, že vše bude klapat podle představ. Dětský den zahajovala Mgr. Hana Onderková a Ing. Jaroslav Tměj symbolickým odemčením stáje a zahájením letošní sezóny hipoterapie. Poté následoval křest naší malé kobylky Hekariny, které se stal kmotrem janovský starosta, pan Miloš Štika. Hekarině se křtiny velice líbily a naplno si užívala svých pět minut slávy. Program dále pokračoval na jízdárně, kde se slavnostně přestřihla páska u dětského hřiště. Toto hřiště bylo zakoupeno firmou M Markus, Praha, které tímto velice děkujeme. Dalším překvapením byla ukázka klisny Banety s jezdkyní Petrou Kabrhelovou na hudbu z filmu Mission Impossible. Baneta tak měla možnost přesvědčit přítomné, že je nejen výborným koněm na hipoterapii, ale i na drezúru. Zpestřením byl i tanec se psem v režii Jany Pucherová. Fena Sheylla předvedla svižný country tanec a fena Amálka moderní disco. Obě fenky sklidily velký aplaus a nadšení z této ukázky bylo vidět u všech přítomných. Vrcholem celého odpoledne byla ukázka sekce parajezdectví České hiporehabilitační společnosti paravoltiže, zastoupená cvičenci z APA VČAS Olomouc a EPONA Brno. Ukázka se stala naprostým hřebem našeho programu, kde cvičenci předvedli nádhernou ukázku cviků na koni. Nejen diváci plakali dojetím nad souhrou a ladností pohybu těchto dětí, ale dokonce i sami pořadatelé. K této ukázce byla zapůjčena klisna Baneta, jejíž chování bylo naprosto úžasné a přesvědčilo nejen svou majitelku, ale i všechny přítomné, že byla zakoupena dobře a že lepšího koně bychom jen těžko hledali. Tato ukázka byla naprosto ojedinělá a nám nezbývá než říct, klobouk dolů před těmito mistry Závěr odpoledne patřil dětem, a tak konečně mohly změřit své síly a pořádně si zasoutěžit. Hry nachystané panem Davidem Karáskem z Rajhradic byly natolik zábavné, že se do soutěží zapojili přítomní rodiče, sponzoři, ale i sami pořadatelé. Bylo se opravdu na co dívat. Soutěžící byli odměněni dárkovými balíčky, diplomy a krásnými dřevěnými hračkami. A co říci závěrem? Tento den stál opravdu za to. Byl plný silných zážitků, dětských úsměvů a spokojenosti všech přítomných. Velký dík patří pořadatelům, všem pomocníkům, také skvělému moderátorovi panu Jindřichu Kasalovi, ale i Janě Vašinkové, Romaně Burešové, Martinu Onderkovi, Evě Kubešové a Ondřeji Getzelovi za výborný servis u občerstvení, celému realizačnímu týmu z Brna, ale i sponzorům: Ing.Jaroslavu Tmějovi, firmě M Markus s.r.o., Praha, Obecnímu úřadu Janov, Městu Litomyšl, Pardubickému kraji, Milanu Fadrnému z Brna a dalším. Mgr. Hana Onderková Shora dolů: Klisna Heka a její hříbátko Hekarina; Stáj Pucher, Janov, na dvoře; paravoltiž, APA VČAS Olomouc (foto Hana Onderková)