Právní aspekty založení, vzniku a působení evropské družstevní společnosti se sídlem v České republice Mgr. Ivan Kejík KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2012 1
Publikace byla vydána ve spolupráci s vysokou školou B.I.B.S., a.s. Ivan Kejík 2012 Foto na obálce Guido Vrola/Fotky&Foto ISBN 978-80-7418-142-9 (KEY Publishing s.r.o.) ISBN 978-80-87255-59-9 (B.I.B.S., a.s.)
Abstrakt Postupující integrace členských států EU do jednoho celku vyvolává potřebu vzniku právnických osob, které nebudou respektovat území členských států, ale naopak využijí možností jednotného evropského prostoru. Právnické osoby navázané pouze na národní právo jednoho členského státu však nemohly a nemohou plně využít výhod jednotného prostoru EU, přede vším proto, že naráží na omezení daná právě jednotlivými právními řády členských států EU. Proto na úrovni orgánů ES, později EU, vznikají právní předpisy umožňující vznik právnických osob, které nebudou limitovány právními řády členského státu, ale naopak využijí možností jednotného evropského prostoru. Takto vznikají nařízení, které podávají základní úpravu nových typů právnických osob. Vzniká tak i nařízení upravující evropskou družstevní společnost, které je společným základem právní úpravy evropské družstevní společnosti. V kaž dém členském státě však vedle toho existuje právní předpis, či předpisy národní, které doplňují úpravu komunitární. V České republice je to vedle zákona o evropské družstevní společnosti i obchodní zákoník. Spojení těchto právních předpisů vytváří mozaiku právních předpisů, která určuje právní postavení evropské družstevní společnosti sídlící v České republice. Právě tímto právním postavením evropské družstevní společnosti v České republice se zabývá tato publikace. Publikace může být o to zajímavější, protože žádná evropská družstevní společnost v České republice nebyla založena, ani zde nepůsobí. Ambicí této publikace je proto podání komplexnější zprávy pro zájemce o založení evropské družstevní společnosti se sídlem v České republice a její provozování v podmínkách českého právního prostředí. Prezentovány budou všechny fáze existence evropské družstevní společnosti, počínaje založením, pokračuje působením SCE a konče zánikem této specifické právnické osoby, to vše v kontextu družstevní reality v České republice. Abstract The ongoing integration of the EU member states into one entity necessitates the establishment of legal entities that will not respect the territory of the member states, but will, on the contrary, take advantage of the opportunities of a single European area. However, the legal entities linked only to the national law of one member state were not able to and cannot take full advantage of the single EU area, in particular because they have to face the restrictions defined by individual systems of law of the EU member states. That is why legal regulations have been created on the level of EC, and later EU, bodies, to enable the establishment of legal entities that will not be limited by the systems of law of the member state, but on the contrary, will take advantage of the single European area. This is the way of creating provisions representing the basic regulations of new types of legal entities.
This is also how the provision regulating the European Cooperative Society is made, which is the common basis for the legal regulation of the European Cooperative Society. However, apart from that, each member state has its national legal provision or provisions that supplement the EU regulation. In the Czech Republic, this is, besides the Act on European Cooperative Society, the Commercial Code. A connection of these legal provisions creates a mosaic of legal provisions that determines the legal status of the European Cooperative Society having its seat in the Czech Republic. This publication deals precisely with the legal status of the European Cooperative Society in the Czech Republic. What makes this publication even more attractive is the fact that no European Cooperative Society has been established in the Czech Republic so far and there does not operate any either. The aim of this publication therefore is to provide a more complex report for the people interested in establishment of the European Cooperative Society with its seat in the Czech Republic and its operation under the conditions of the Czech legal environment. It is going to present all stages of existence of the European Cooperative Society, starting from its foundation, followed by operation of the SCE and ending with extinguishment of this unique legal entity, and all that within the context of the cooperative reality in the Czech Republic.
Obsah Abstrakt... 3 Použité zkratky...6 Seznam obrázků...6 1. Úvod... 7 1.1 Vymezení řešeného problému... 8 1.2 Cíl publikace a její smysl... 10 1.3 Přehled použitých přístupů... 11 1.4 Metody shromáždění fakt a zdroje informací (výzkum)... 14 1.4.1 Použité informační zdroje v publikaci... 17 1.5 Poznámka k některým pojmům užívaným v této publikaci... 18 2. Obecný úvod do problematiky družstev...20 2.1 Počátky družstevnictví... 20 2.2 Družstevní principy... 21 2.3 Působnost družstev... 23 2.4 Úvod do problematiky evropské družstevní společnosti... 23 3. Prameny... 26 3.1 Použití právních předpisů... 28 4. Evropská družstevní společnost... 32 4.1 Předmět činnosti SCE... 32 4.2 Členství v SCE... 33 4.2.1 Ručení a odpovědnost členů SCE... 39 4.2.2 Finanční nároky člena při vystoupení, či vyloučení... 41 4.2.3 Vypořádací podíl... 41 4.3 Založení a vznik SCE... 42 4.3.1 Založení SCE... 42 4.3.1.1 Založení nové SCE... 45 4.3.1.2 Založení fúzí... 46 4.3.1.3 Založení SCE změnou stávajícího družstva na SCE... 53 4.3.2 Vznik SCE... 54 4.4 Kapitálová struktura... 55 4.4.1 Základní kapitál... 56 4.5 Struktura orgánů SCE... 59 4.5.1 Monistická struktura... 60 4.5.1.1 Správní rada... 60 4.5.1.2 Generální ředitel... 62 4.5.1.3 Pověřený ředitel... 64 4.5.1.4 Společná ustanovení platná pro generálního i pověřeného ředitele... 64 4.5.2 Dualistická struktura... 65 4.5.2.1 Představenstvo SCE... 66 4.5.2.2 Kontrolní komise... 67 4.5.2.3 Společné ustanovení pro orgány v SCE... 69 4.5.2.4 Zastupování SCE... 69 4.5.2.5 Usnášení se orgánů SCE... 70 4.5.2.6 Ukončení členství v orgánu... 71 4.5.2.7 Důvěrnost údajů, se kterými se během výkonu seznámí členové orgánů SCE a zákaz konkurence... 72
4.5.3 Valná hromada... 73 4.5.3.1 Konání valné hromady... 74 4.5.3.2 Rozhodování na valné hromadě... 78 4.5.3.3 Schůze úseku nebo oddělení... 80 4.6 Stanovy... 81 4.7 Další pojmy a úkony související s fungováním SCE... 87 4.7.1 Rezervní fond... 87 4.7.2 Rozdělení zisku... 88 4.7.3 Příprava roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a audit... 89 4.7.4 Sídlo... 91 4.7.5 Zápisy do obchodního rejstříku... 94 4.8 Zrušení a zánik SCE... 95 4.8.1 Zrušení soudem nebo jiným příslušným orgánem členského státu sídla SCE... 96 4.8.2 Přeměna SCE na národní družstvo... 97 4.8.3. Ostatní způsoby zrušení... 98 4.8.4 Důvody zrušení uvedené ve stanovách SCE... 100 4.9 Likvidace... 100 4.9.1 Stručný popis průběhu likvidace dle ustanovení obchodního zákoníku... 101 5. Zapojení zaměstnanců...103 5.1 Zapojení zaměstnanců při zakládání SCE nejméně dvěma právnickými osobami, nebo přeměnou... 108 6. Rozšíření SCE v současnosti... 116 7. Zhodnocení právní úpravy SCE... 119 8. Závěr... 125 Seznam použité literatury a zdrojů...128 Použité zkratky EU Evropská unie ES Evropské společenství EHS Evropské hospodářské společenství SCE European cooperative society (evropská družstevní společnost) SE Europa societas (evropská společnost) ObchZ Obchodní zákoník Seznam obrázků Obr. 1-1 Výzkumný model bez hypotéz Obr. 1-2 Model výzkumu s hypotézami Obr. 3-1 Hiearchie použití právních předpisů u SCE se sídlem v České republice Obr. 3-2 Hiearchie použití právních předpisů u SCE se sídlem v České republice, která je spořitelním, či úvěrním družstvem Obr. 3-3 Hiearchie použití právních předpisů u SCE se sídlem v České republice, která je pojišťovnou
kapitola 2 Obecný úvod do problematiky družstev Ačkoliv při zpracování této publikace předpokládám u čtenáře alespoň základní znalost problematiky družstev, považuji pro lepší pochopení celé problematiky družstev a družstevnictví za nutné provést alespoň krátký exkurs k počátkům družstevnictví ve světě i v našich zemích, představení univerzálních družstevních principů i široké pole působnosti družstev. 2.1 Počátky družstevnictví Většina odborných prací věnujících se určité právní problematice ve svém úvodu obsahuje i část zabývající se historií popisovaného právního problému. Historický exkurz není samoúčelný, protože umožňuje hned na počátku pochopit okolnosti problematiky právní i neprávní a lépe se orientovat v následném odborném textu. Proto i tato publikace obsahuje základní historický exkurz k družstevnictví. Prvním skutečným družstvem byla Rochdale Society of Equitable Pioneer ve Velké Británii, založena roku 1844 drobnými textilními živnostníky (někdy se uvádí založení textilními dělníky). Důvodem jejich sdružení v družstvu byla především snaha těchto drobných živnostníků společně čelit velkým a ekonomicky silným podnikatelům. Prvním principem družstva tedy byla svépomoc a vzájemná spolupráce za účelem dosažení společných cílů. Druhým principem byla ochrana a vzájemná pomoc proti ekonomicky nepoměrně silnější konkurenci. A jednalo se o formu hospodářsky úspěšnou, toto družstvo se postupem času soustředilo na obchod s potravinami, 20
oblečením a tabákem, výstavbu a nákup domů, kde družstvo provozovalo své činnosti, vlastní výrobu, nájem, koupi a hospodaření na zemědělské půdě. Činnost družstva se velmi rychle rozrůstala a svým členům přinášela nejrůznější výhody levnější nákup potravin, vykupování zemědělské produkce, nabídka levnějších výrobků především textilních a potravinových a družstvo vyplácelo svým členům podíl na zisku. 21 Rochdalské principy se velmi rychle začaly šířit i mimo Velkou Británii a zásadním způsobem ovlivnily nejen vznik, ale i směřování družstevnictví ve světě. O tom, že tyto myšlenky měly velký ohlas mj. svědčí i skutečnost, že v českých zemích bylo založeno družstvo již roku 1847, jednalo se o Pražský potravní a spořitelní spolek. Na Slovensku byl ohlas rochdalských myšlenek ještě rychlejší, v Sobotišti byl roku 1845 založen Gazdovský spolek, jehož účelem byla ochrana drobných rolníků před lichváři. Není bez zajímavosti, že se jednalo o první družstvo v kontinentální Evropě. 22 Síla těchto původních myšlenek byla tedy velmi silná. Není tomu ani divu, pokud si uvědomíme, v jaké době vznikly. Jednalo se o konec 1. poloviny 19. století, kterou lze charakterizovat jako raný kapitalismus, bez jakýchkoliv regulací trhu a také bez jakékoliv ochrany zaměstnanců. Ekonomicky silné subjekty díky své síle drtily malé a drobné živnostníky, rolníky atd. Ti navíc ve většině neměli přístup k získání finančních prostředků z jiného zdroje než od lichvářů. Myšlenka soustředění kapitálu ekonomicky slabých osob, použití tohoto kapitálu k realizaci společných cílů a následné použití zisku pro uspokojení sociálních potřeb členů spojené s poměrně vysokou odolností družstev vůči vnějším vlivům musela mít v této době zákonitě úspěch. 2.2 Družstevní principy Historie družstev je samozřejmě velmi bohatá a sama o sobě by překročila rozsah této publikace. Jelikož považuji popis začátků působení družstev za dostatečný pro pochopení důvodů vzniku družstev, jejich cílů a směřování, rád bych se v následujícím textu soustředil na uvedení principů, na kterých družstevnictví stojí. Původní rochdalské družstvo se stalo nejen vzorem pro vznik dalších družstev, ale přijalo tzv. Rochdalské zásady, které později přejalo a dále rozšířilo mezinárodní družstevní hnutí. Mezi tyto zásady patřilo demokratické řízení (1 člen = 1 hlas), otevřené členství (vstup nových členů není nikterak omezen), pevný a limitovaný úrok z vloženého 21 poznámka Rochdalské družstvo působilo na britském trhu až do roku 1991 pod názvem Pioneers Co-operative Society Limited, kdy se spojilo s družstvem Norwest Pioneers Co-operative Society Limited, která se téhož roku stala součástí United Co-operatives. Stopa rochdalského družstva je tak viditelná dodnes, i když posledních téměř 20 let působí pod jménem jiného subjektu. zdroj: FSA Mutuals Public Register [online]. 2010 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z WWW: <http://mutuals.fsa.gov.uk/societydetails.aspx?number=73&suffix=r)>. 22 VACA, Jiří. Trvalý život [online]. 2009 [cit. 2012-01-08]. Historie družstevního hnutí. Dostupné z WWW: <http://www.trvalyzivot.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2009 120002>. 21
kapitálu, distribuce přebytků jako dividenda z prodeje, kvalita zboží, vzdělávání a politická a náboženská neutralita. Jednalo se tedy o kombinaci ekonomických a sociálních výhod, které s mírnými úpravami platí dodnes. V pozdější době byly zdůrazněny další principy, především autonomie a nezávislost, informování veřejnosti o podstatě a výhodách družstevnictví, spolupráce družstev za účelem efektivnějšího prosazování cílů družstev nejdříve na místní úrovni, později i regionální a mezinárodní úrovni, společenský prospěch pro zdůraznění práce družstev ku prospěchu rozvoje svého širšího společenství, vnitřní solidarita založená na dobrovolné spolupráci na společné věci ve společném zájmu a vzájemná prospěšnost jako nekomerční užitek členů družstva. 23 K družstevním principům se hlásí i text nařízení Rady č. 1435/2003. Tradiční družstevní principy však postupem času prošly různými proměnami, které akcentovaly vývoj preferencí společnosti. Družstevní principy se projevují nejen v samotném textu, ale především je třeba odkázat na bod 10 úvodní části nařízení: Hlavním účelem evropské družstevní společnosti (dále jen SCE ) by mělo být uspokojování potřeb jejích členů nebo rozvoj jejich hospodářských nebo sociálních činností v souladu s těmito zásadami: - svou činnost by měla SCE vykonávat pro vzájemný prospěch jejích členů tak, aby každý člen měl užitek z její činnosti přiměřený k míře své účasti, - členové SCE by měli být také zákazníky, zaměstnanci nebo dodavateli, nebo by měli být jinak zapojeni do její činnosti, - členové by měli vykonávat kontrolu rovným dílem, i když může být povoleno také vážené hlasování, odrážející přispění každého člena do SCE, - měla by být omezena výše úroku z úvěru a členských vkladů SCE, - zisky by se měly rozdělovat v poměru k obchodům s SCE nebo využít na krytí potřeb jejích členů, - neměly by existovat žádné umělé překážky členství, - při zrušení SCE by čistý obchodní majetek a rezervy měly být převedeny v souladu se zásadou neziskového převodu, to jest na jiný družstevní subjekt, který sleduje podobné cíle nebo cíle obecného zájmu. Tato proklamace v sobě obsahuje řadu tradičních prvků a principů. Jak ale bude patrné z následujících textů, tyto principy a prvky jsou mnohdy chápány trochu jinak, než tomu bylo dosud a minimálně z českého pohledu je úprava SCE největší změnou v právní úpravě i samotném pojetí družstva za posledních 20 let. Znalost družstevních principů je základní. Z výše uvedeného je patrné, že se jedná o principy nadčasové, prostupující celou historií družstev. Interpretaci úpravy družstev je třeba provádět vždy s ohledem na tyto principy. 23 HUNČOVÁ, Magdalena. Družstva a jejich role v tržní ekonomice. Ústí nad Labem: STUDIA OECONOMICA, 2006. 199 s 22
2.3 Působnost družstev Pro podání komplexnějšího pohledu na družstva podává autor publikace i základní výčet oblasti lidské činnosti, ve kterých družstva působí. Činí tak jednak proto, aby demonstroval široké využití družstevní formy, jednak proto, aby vytvořil jakýsi základ pro zamyšlení nad reálným využitím evrop ské družstevní společnosti v současné době. Spotřební družstvo (též obchodní) již bylo prezentováno v popisu Rochdale Society of Equitable Pioneer. Je to velmi častá specializace družstev po celém světě. Vedle této formy jsou nejčastější formou zemědělská družstva a úvěrní družstva. Především úvěrní družstva hrály ve střední Evropě nevyjímaje Rakousko-Uhersko a následně Československo, historicky velmi významnou úlohu. Vedle těchto častých a obecnějších forem existují velmi často i specializovaná výrobní družstva a družstva bytová. V rozvojových zemích jsou to např. družstva zajišťující elektrifikaci, či zavádění telefonů na venkově ta mj. působila i v českých zemích v meziválečném období. 24 Ve vyspělých zemích se vedle již uvedených forem objevují i tzv. zdravotní družstva poskytující zdravotní péči, či především v Itálii velmi častá sociální družstva soustřeďující se na sociálně, či jinak znevýhodněné občany např. péči o seniory atd. 2.4 Úvod do problematiky evropské družstevní společnosti Dnem 18. 8. 2006 nabyly účinnosti jak nařízení Rady ES č. 1435/2003 o statutu evropské družstevní společnosti, tak zákon č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti. Tímto dnem se v České republice objevila možnost založit nový typ právnické osoby evropskou družstevní společnost. Jak uvádí důvodová zpráva k zákonu č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti, evropská družstevní společnost je přeshraniční obchodní korporací založenou na principu nediskriminace občanů České republiky i občanů jiných členských států. 25 Evropská družstevní společnost představuje v pořadí třetí nadnárodní formu podnikání vytvořenou v rámci společného evropského prostoru. Rada ES k přijetí nařízení upravujícímu evropskou družstevní společnost přistoupila až po přijetí nařízení upravujících evropské hospodářské a zájmové sdružení a evropskou společnost. Učinila tak především z toho důvodu, že si byla vědoma zvláštností povahy družstevní formy a rovněž za účelem stanovení rovných podmínek družstev a ostatních forem právnických osob při přeshraniční spolupráci. Nařízení Rady ES č. 1435/2003 představuje jakýsi společný základ právní úpravy pro všechny členské státy, další úprava v národních právních 24 HELEŠIC, František. Evropské družstvo. Praha: Družstevní asociace ČR, 2004. 124 s. 25 Zdroj: Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 307/2006 Sb. o evropské družstevní společnosti znění převzato z právnického informačního systému beck-online. 23