Integrovaná fotonika POČÁTKY INTEGROVANÉ OPTIKY

Podobné dokumenty
Integrovaná fotonika POČÁTKY INTEGROVANÉ OPTIKY

Mikrorezonátory v integrované fotonice

Mikrorezonátory v integrované fotonice

Optoelektronika. Katedra fyzikální elektroniky FJFI ČVUT

Integrovaná fotonika

Glass temperature history

SOUČÁSTKY INTEGROVANÉ FOTONIKY

Fotonické nanostruktury (nanofotonika)

Jiří Oswald. Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.

Fotonické nanostruktury (alias nanofotonika)

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5

elektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech

Fyzika laserů. 4. dubna Katedra fyzikální elektroniky.

FTTX - pasivní infrastruktura. František Tejkl

Co je litografie? - technologický proces sloužící pro vytváření jemných struktur (obzvláště mikrostruktur a nanostruktur)

13. Spektroskopie základní pojmy

Navrhované a skutečné rozměry. Návrhová pravidla pro návrh topologie (layoutu) čipu. Základní parametry návrhových pravidel

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.2. Základní konstrukční součásti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.

Lasery optické rezonátory

Světlo jako elektromagnetické záření

Integrovaná optika a optoelektronika

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská OKRUHY. ke státním zkouškám DOKTORSKÉ STUDIUM

CZ.1.07/2.2.00/ AČ (RCPTM) Spektroskopie 1 / 24

Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace. Katedra materiálů TU Liberec

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Aspekty DWDM technologie.

optické vlastnosti polymerů

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory

Komplexní soubor měření optických tras při nasazování vysokorychlostních systémů xwdm

Cíl kapitoly Cílem kapitoly je sezn{mit se s principy fotonických spínacích prvků

1. Kvantové jámy. Tabulka 1: Efektivní hmotnosti nosičů v krystalech GaAs, AlAs, v jednotkách hmotnosti volného elektronu m o.

U BR < 4E G /q -saturační proud ovlivňuje nárazovou ionizaci. Šířka přechodu: w Ge 0,7 w Si (pro N D,A,Ge N D,A,Si ); vliv U D.

Měření vlnové délky, impedance, návrh impedančního přizpůsobení

Úloha č.6 Dvouvlnové směšování ve fotorefraktivním materiálu a fázová

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

1. Pevnolátkový Nd:YAG laser v režimu volné generace a v režimu Q-spínání. 2. Zesilování laserového záření a generace druhé harmonické

Modulace a šum signálu

výkonovou hustotu definovat lze (v jednotkách W na Hz). Tepelný šum (thermal noise) Blikavý šum (flicker noise)

Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou

Měření v optické síti různé požadavky operátorů

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.8. Laserové zpracování materiálu. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

11. Polovodičové diody

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.4. Pevnolátkové lasery. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Oscilátory. Oscilátory s pevným kmitočtem Oscilátory s proměnným kmitočtem (laditelné)

Zdroje optického záření

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Krátká teorie. Monochromatická elektromagnetická vlna Intenzita světla Superpozice elektrických polí. Intenzita interferenčního obrazce.

4.7 Planární širokopásmové antény

Otázka 22(42) Přístroje pro měření signálů, metody pro měření v časové a frekvenční doméně. Přístroje

Materiálový výzkum na ústavu anorganické chemie. Ondřej Jankovský

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela analýza šumu v elektronických obvodech

Charakteristiky optického záření

Otázka č. 14 Světlovodné přenosové cesty

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

1.3. Módy laseru, divergence svazku, fokuzace svazku, Q- spínání

Integrovaná optoelektronika pro informatiku

Přehled posledních experimentů skupiny kvantové a nelineární optiky v Olomouci

Využití fotonických služeb e-infrastruktury pro přenos ultrastabilních optických frekvencí

Využití komplementarity (duality) štěrbiny a páskového dipólu M

Modulace vlnoplochy. SLM vytváří prostorově modulovaný koherentní optický signál

PB169 Operační systémy a sítě

Jan Fait, Filip Grepl Jan Fait Datum Hodnocení

Vznik a šíření elektromagnetických vln

Vysokofrekvenční a mikrovlnná technika návody pro mikrovlnné laboratorní experimenty MĚŘENÍ MIKROVLNNÉHO VÝKONU

Rovinná harmonická elektromagnetická vlna

Společná laboratoř optiky. Skupina nelineární a kvantové optiky. Představení vypisovaných témat. bakalářských prací. prosinec 2011

Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou

TECHNOLOGIE OPTICKÝCH VLÁKEN A KABELŮ

3. Vlastnosti skla za normální teploty (mechanické, tepelné, optické, chemické, elektrické).

Speciální spektrometrické metody. Zpracování signálu ve spektroskopii

Rádiové funkční bloky X37RFB Krystalové filtry

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.1. Fyzikální princip činnosti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Základní otázky pro teoretickou část zkoušky.

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm

íta ové sít baseband narrowband broadband

Spektrometr pro měření Ramanovy optické aktivity: proč a jak. Optická sestava a využití motorizovaných jednotek.

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Řešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:

ednáška Ing. Bc. Ivan Pravda

Ideální pedagogická koncepce výuky mikrovlnných planárních obvodů

Polovodičové detektory

Radioklub OK2KOJ při VUT v Brně: Kurz operátorů 1 ANTÉNY A NAPÁJEČE. Kurz operátorů Radioklub OK2KOJ při VUT v Brně 2016/2017

Měření šířky zakázaného pásu polovodičů

Fotonické sítě jako médium pro distribuci stabilních signálů z optických normálů frekvence a času

Historie vláknové optiky

Měření charakteristik pevnolátkového infračerveného Er:Yag laseru

Přednáška v rámci PhD. Studia

Lasery základy optiky

Anihilace pozitronů v polovodičích

2. GENERÁTORY MĚŘICÍCH SIGNÁLŮ II

Nízkofrekvenční (do 1 MHz) Vysokofrekvenční (stovky MHz až jednotky GHz) Generátory cm vln (až desítky GHz)

Detektory optického záření

Signál v čase a jeho spektrum

Fotonásobič. fotokatoda. typicky: - koeficient sekundární emise = počet dynod N = zisk: G = fokusační elektrononová optika

Transkript:

Integrovaná fotonika POČÁTKY INTEGROVANÉ OPTIKY

ZÁKLADNÍ SOUČÁSTKY 3 4

Základy technologie fotonických vlnovodných struktur 5 Některé významnější technologie Ti:LiNbO 3, APE LiNbO 3 (annealed proton exchange) Elektrooptické, akustooptické, aktivní (dotované Er 3+ ), nelineární optické prvky (kaskádní procesy : ) Polovodiče III-V (InP/Ga x In y As -x P -y, GaAs/Al x Ga -x As) MOCVD, MBE, CBE Lasery, polovodičové zesilovače, elektroabsorpční modulátory, spektrální de/multiplexory, detektory, ) Polymery Termooptické (elektrooptické?) modulátory a přepínače Silica on silicon (Si/SiO /SiO :Ge,P/ SiO ) chemické depozice, hydrolýza plamenem (IO vlákno ) Měrný útlum řádu 0.00 db/cm Pasivní součástky, termooptické, aktivní (dotované Er 3+ ) Silicon on Insulator (Si/SiO /Si) ( wafer bonding, extrémní kontrast indexu lomu 3,5 :, extrémní hustota součástek) 6 3

Příprava vlnovodů v LiNbO 3 Difuze titanu Protonová výměna čištění substrátu depozice chromu UV ovrstvení fotorezistem a expozice UV ovrstvení fotorezistem a expozice 3 vyvolání fotorezistu vyvolání a vytvrzení rezistu 4 depozice titanu leptání chromu 5 lift-off protonová výměna v kys. benzoové 6 difuze titanu (000 C, 8 h) odstranění chromu a žíhání vlnovod vede obě polarizace vlnovod vede jedinou polarizaci (!!!) 7 Příprava polovodičových vlnovodů A III B V GaAlAs InGaAsP GaAs podložka InP GaAlAs MOVPE, MBE i-inp GaAs MOVPE, MBE GaInAsP mikrolitografie GaAlAs MOVPE, MBE InP 8 4

Příprava vlnovodů SOI (silicon on insulator) Si podložky CVD SiO wafer bonding ztenčování (chem.-mech. leštění,leptání) mikrolitografie CVD SiO 9 Příprava masek na elektronovém litografu. Modelování a návrh struktury vlnovodů a elektrod. Příprava dat pro elektronový litograf (digitalizace?) 3. Skleněná (křemenná) podložka s cca 50-00 nm Cr ( matný chrom ) 4. Depozice elektronového rezistu odstředivkou (roztok PMMA) 5. Expozice rezistu elektronovým svazkem 6. Vyvolání fotorezistu (odstranění exponovaných míst) 7. Iontové leptání chromové vrstvy 0 5

Základní typy fotonických vlnovodných struktur Pasivní (jednovidové) vlnovodné struktury. Symetrické jednovidové rozvětvení buzené do společné větve P, out Pin / P in P, out Pin / Výkon se dělí rovnoměrně do obou výstupních větví z důvodů symetrie 6

Symetrické rozvětvení napájené do jedné z výstupních větví P in e s e a e = ( e + e ) s a e s e a P out P in / Prad ³ P in / Dojde k vyzáření (ztrátám) nejméně poloviny výkonu! 3 Vzájemná vazba dvou identických vlnovodů e (, ) s x y, b s Exaktní řešení: superpozice symetrického a antisymetrického vidu (,, ) i bs z (, ) i b E x y z = Ae e x y + Ae a z e ( x, y) s s a a ib ( ) z ib ( ) ( ) z» A ( ) z e e xy, + A z e e xy, Pro slabou vazbu e ( ) [ ( ) ( ) x, y» e ] s x, y + ea x, y, e ( ) [ ( ) ( ) x, y» e ] s x, y -ea x, y, e ( x, y)» [ e ( x, y) + e ( x, y) ], s e (, ) [ ( ) ( ) a x y» e x, y -e x, y ], L vazební délka, na níž se přelije c 00% výkonu z vlnovodu do b > b s a e (, ) a x y, b a e ( ) x, y, b b = b e ( ) x, y, b (dostatečně přesné, pokud je slabá vazba) Získáme bs+ b i az b ( ) ( ) s - ba A z = A 0 e cos z, b i s+ baz b - b ( ) ( ) s a A z = ia 0 e sin z, b s - a k = b = p, L L p c = b - b c s a 4 7

P,in Směrová odbočnice (směrový vazební člen) P 3,out P 4,out 3, out, in 4, out, in ( k ) ( k ) P = P cos L, P = P sin L, p k =. L c Směrovost D, Přeslech CT 4, P = 0 log P, in, out Min ép = 0 log ë P + P 4, out ù û 3, out 4, out P 3,out, P 4,out.0 0.8 0.6 0.4 0. P 4,out P 3,out 0.0 0 3 4 5 ( )L 5 Metody šíření optického svazku (BPM) Metody pro výpočet rozložení pole optického záření ve složitějších podélně nehomogenních vlnovodných strukturách Složitější vlnovodná struktura rozložení indexu lomu Rozložení optického záření 6 8

Děliče výkonu (vazební členy) Dělič 4 s postupným dělením s pomocí symetrických děličů Y IL ³ 6 db, L e ³ 0 db; ve zpětném směru velmi ztrátové, L e ³ 6 db Dělič 4 4 využívající směrových vazebních členů IL ³ 6 db v obou směrech, Le 0 7 Některé zajímavé vlnovodné součástky Děliče s mnohovidovou interferencí Princip: Interference vidů v mnohovidovém planárním vlnovodu (~978) L 4 L 3 L L (délka zobrazení) dělič dělič 4 8 9

Konverze vidů na vlnovodné mřížce b i L b d p K z = å K e K = bd» bi mk L pq () pq imkz mn mn, m, m Pro m = dai = () D = - - dz dad -D i bz ++ = ike A () z, k = ik i d,, i dz * idbz ik e A z, b b b K d d i Řešení s počáteční podmínkou A ( 0) = A, A ( 0) = 0 je Db i z i i0 d A () i z = Ai, 0e écos dz i( b/ ) sin dzù ë - D û, d = ( D b/ ) + k. Db i z k - A () k () d z = iai, 0 e sin dz; Ad z = Ai0 sin dz. d d d i0 sin Pro D b = 0 A () z = A k z Účinnost může být teoreticky 00% 0 Spektrální závislost konverze vidů na mřížce,0 Conversion efficiency 0,8 0,6 0,4 0, =,5 0-3 = 0-3 0,0 0,96 0,98,00,0,04 B / B Mížka s malým činitelem vazby může mít úzkou spektrální křivku konverzní účinnosti 0

dai dz dbd dz b i b d Zpětný (braggovský) odraz na mřížce * -D i bz L = ik e B z, D b = b + b -K () d d i id bz ++ () i k d,, i =- ike A z, = ik. z = L b» b mk; b» b - K»-b d i d i i K» b i Řešení s okrajovými podmínkami A ( 0) = A, B ( L) = 0 je i i0 d - A () ( ) i z = da é i, 0 dcosh dz i b/ sin dzù ë - D û, d = k -( Db/ ). Db -i z - * é Db ù i, 0 ê coth ú B () d z = ik A e d dz -i êë úû Pro D b = 0 R Bd ( L) ksinh dl = = A dcosh dl-i( Db/ ) sinh dl i0 R = tanh k L. Spektrální závislost účinnosti zpětného odrazu,0 Modal reflectance 0,8 0,6 0,4 0, =,5 0-3 = 0-3 0,0 0,96 0,98,00,0,04 B / B Úzká spektrální křivka konverzní účinnosti vyžaduje malý činitel vazby 3

Spektrální demultiplexor s fázovanou řadou vlnovodů ( Phasar, AWG arrayed waveguide grating demux) Fázovaná řada (několika desítek) vlnovodů hvězdicový vazební člen l, l, l, l, l 3 4 5 Vstup Výstup l l l 3 l 4 l 5 M. K. Smit, 987; dnes asi nejpopulárnější součástka 4 Některé fyzikální principy využívané ve fotonických vlnovodných prvcích 5

Termooptický jev it ( ) j = knl 0 fázový posun při šíření vlny L dj j n j L D j = D T = + dt n T L T vlastní termooptický jev teplotní roztažnost Jednoduchý jev existuje ve všech materiálech při vhodné konstrukci časové konstanty řádu ms až µs! 6 Elektrooptický jev změna indexu lomu (tenzoru optické permitivity) vlivem vnějšího elektrického pole - ( ) r E ; ( r E ) D e = D e @ -e e v v malá změna permitivity teorie vázaných vln Typická aplikace: elektrooptický (fázový) modulátor U Ti:LiNbO 3 vlnovod elektrody k0 D b» (, x y) D *(, x y) dxdy òò e e e S k0 =- (, xy) [ v ( xy, )] *(, xydxdy ) òò e e r E e e S 7 3

Elektroabsorpce a elektrorefrakce v polovodičích W Pásový energetický diagram polovodiče Vodivostní pás Pásový energetický diagram polovodiče s přiloženým napětím (el. polem) W E Vodivostní pás Wg Zakázaný pás Valenční pás W g Valenční pás <W g Zakázaný pás x we ( w ) e ( w) - = P 0 dw, p ò w - w w e ( w ) e ( w) = P 0 dw p ò w - w Elektroabsorpční jev Kramersovy-Kronigovy relace Elektrorefrakční jev x Zesílení excitonovými efekty v kvantových jamách; QCSE (Starkův jev v kvantově ohraničených strukturách) 8 Rychlé elektrooptické vlnovodné modulátory 9 4

Machův-Zehnderův interferometrický modulátor Konverze fázové modulace na amplitudovou U E,0 P out /P in 0,8 0,6 0,4 0, P out /P in P out æp U ö = Pin cos ç çè U ø P é æ in U öù = + cos p ê ë çè U p øúû p 0,0 0 3 4 5 U 30 Modulační rychlost elektrooptických modulátorů I Standardní modulátor s elektrodami se soustředěnými parametry Z 0 U Z 0 U U m U Ekvivalentní elektrický obvod Z0 Z0 C e U m = + wt U m /U,0 0,5 ZC 0 m U = U, t =, C = C L ( + jwt) / m m e e 0,0 0,0 0,5,0,5,0,5 3,0 Dw B = = p pt B Le = pcz Ce = pf/cm, Z0 = 50 W, B L» 3 GHz cm e e 0 3 5

Modulační rychlost elektrooptických modulátorů II Modulátor s elektrodami s postupnou vlnou vedení s postupnou vlnou Elektrody tvoří součást mikrovlnného koplanárního vedení neuplatní se kapacita elektrod, kritický je rozdíl rychlostí šíření optické a modulační elektrické vlny. Optická vlna: Elektrická modulační vlna : E = E [ ( )] opt 0 exp jw t -Nz / c E = E exp éj ( t N z/ c) ù mod m ê W - ë m úû é W ù sin ( N - N) L Účinnost modulace elektrodami délky L: c m h ; mod W ê ( N - N) L c m ú ë û Šířka pásma (pro pokles účinnosti modulace o 4 db) je W max c B L» L = p ( N - N) m Pro N» 4., N». B L» 0 GHz. cm m 3 Technické parametry reálných elektrooptických modulátorů Typická modulační charakteristika P out /P in.0 0.8 0.6 0.4 U P out /P in P max Offset v přepínací charakteristice je důsledkem rozdílu v optické dráze ramen interferometru. Je ho možno kompenzovat napětím. U rychlých modulátorů se proto vytváří sada kompenzačních elektrod. 0. P min offset 0.0 0 3 4 5 U 0 U P P out in é æ U - U = + öù < ë û 0 mcos p, m ê çè U p ø ú Spínací poměr (extinkce, extinkční poměr) P Vložný útlum IL = 0 log P in, fibre max, fibre Pmax + m E = 0 log = 0 log P - m min U kvalitních modulátorů E ³ 0 db, IL 3 db 33 6

Elektroopticky řízený Machův-Zehnderův interferometrický modulátor s postupnou vlnou optická vlákna elektrody s postupnou vlnou Pin Pout integrovaně optický čip vstup modulačního signálu (7 V, 50, 40 Gb/s) výstup do přizpůsobené zátěže (50 ) elektrody pro nastavení pracovního bodu 34 Komerční elektrooptické modulátory 0 GHz 40 GHz 35 7

00 GHz LiNbO 3 modulátor s ovládacím napětím 5, V (NTT, 998) 36 Vlnovodné optické zesilovače a lasery (EDWA, EDWL) Čerpání 0,98 µm,48 µm Er 3+ :(Yb 3+ ) vlnovod Signál,55 µm zesílený signál Antireflexní vrstvy Vlnovody z různých materiálů: (fosfátové) sklo, Al O 3, LiNbO 3,... zesílení 0 db Výhody: malé rozměry, možnost současného zesilování signálů na různých nosných vlnových délkách možnost integrace s pasivními součástkami na jednom čipu ( zero-db splitter ) Nevýhody: malá délka -> vysoká koncentrace dopantů, malé zesílení 37 8

Vlnovodný zesilovač Al O 3 : Er 3+ na Si/SiO podložce spirála mm zisk,3 db na λ =,55 µm při čerpání 0 mw na,48 µm M.K. Smit et al. (TUD); Appl. Phys. Lett. 68, 888 (996) 38 VLNOVODNÝ ZESILOVAČ VE VLNOVODU ZE SPECIÁLNÍHO SKLA DOPOVANÉHO Er 3+ A Yb 3+ VŠCHT A ÚFE AV ČR, 007 0 Substrát Soustava kanálkových vlnovodů Net on-chip gain [db] 5 0-5 -0 MM64 measured MM64 fit MM65 measured MM65 fit 0 50 00 50 00 50 300 350 Pump power in waveguide [mw] Charakterizace vzorků aktivních vlnovodů Net on-chip gain [db] 5 0-5 -0-5 Pump power 0 mw 6 mw 66 mw 3 mw 9 mw 50 mw 500 50 540 560 580 600 60 Wavelength [nm] Iontová výměna Na + K + a Na+ Ag +, ztráty 0.8 db/cm, délka vzorku 4 cm Max. zesílení na čipu 6 db, zesílení vlákno vlákno 5 db. 39 9

Kódově transparentní konverze vlnových délek pro optické komunikační systémy Nelineární optický jev. řádu generování rozdílové frekvence L=7 µm PP LiNbO 3 s c p K = p / L ; k = k - k + K; c p s Probném: vlnovod je na wp» ws dvou- až třívidový obtížná excitace základního vidu. w c w s wc = wp -ws, w» w» w p s c Řešení: kaskádní aplikace dvou procesů c ( ) 40 Kódově transparentní konverze vlnových délek pro optické komunikační systémy Kaskáda dvou nelineárních třívlnových procesů ( : ) v PPLN L=7 µm PP LiNbO 3 p s c Princip. generování. harmonické w p. generování rozdílové frekvence ws K = p / L ; k = k + K; p k = k -k - K = k - k» k c p s p s s p wc = wp -( ws -wp) Aplikační možnosti Konverze vlnové délky Kompenzace disperze (inverze frekvenční závislosti!) Optické vzorkování rychlých průběhů w c w = w -w, c p s w p 4 0

Mikrorezonátory 4 Vlnvodné struktury s mikrorezonátory ( 990, B. E. Little et al., MIT, Cambridge, USA) in through V rezonanci out in through Mimo rezonanci mikrorezonátor out 43

Spektrální vlastnosti mikrorezonátoru in drop through Rezonanční vln. délka 3 pnd = qlq, q celé číslo (0-0 ) Dl FSR I drop Vzdálenost mezi rezonancemi FSR» l /( pn D) Jemnost F = FSR/ Dl q g intenzita I throuh I in Činitel jakosti Q = qf Vlnová délka nebo fáze 44 Žebrový vlnovod, nebo mikrodisk? in out through Žebrový vlnovod: technologicky náročnější, jednodušší návrh a modelování Mikrodisk: technologicky jednodušší, velmi náročný návrh a modelování ( whispering gallery modes ) in out through 45

Technologické aspekty Laterální vazba mezi mikrorezonátorem a vlnovodem je velmi kritická: MIT, Cambridge, 000 Al 0,5 Ga 0,5 As GaAs systém šířka vlnovodů 0,4 0,6 µm šířka štěrbin 0,8 0,3 µm hloubka leptání µm Alternativa: vertikální vazba 46 Vlnovodné filtry na bázi mikrorezonátorů Příklad : Termoopticky laděný filtr vyšších řádů Filtry. až. řádu, ø 7 µm SiO /Hydex (n s =,45, n g =,7), Ø 50 µm ztráty na čipu,5 db (Little Optics, Inc., PTL, Sept. 004) Termoopticky laděné spektrální charakteristiky filtru 5. řádu, f = 5 GHz 47 3

Rekonfigurovatelný demultiplexor s termoopticky laděnými mikrorezonátory (Realizace: University of Twente, NL, systémové testy: Nortel, UK) 48 ain a Bistabilita v důsledku Kerrovské nelinearity automodulace fáze t k aout a æa ö æt kö æa ö out in lineární vazba mezi a = k t a çè ø çè ø çè ø rezonátorem a vlnovodem ifl ifnl a = abe e lineární a nelineární fázový posuv b = faktor ztrát/oběh 0. 0.08 ( )/( ln ) fnl =-g a -b b Round-trip phase.75 a- ta ain =, k a = ta + ka out in Output intensity 0.06 0.04 0.0 0 0 0.05 0. 0.5 0. Input intensity (a.u., ~ W/µm ) 49 4

SPÍNÁNÍ S POMOCÍ NELINEÁRNÍHO OPTICKÉHO JEVU V OPTICKÉM MIKROREZONÁTORU Silná čerpací vlna mění index lomu rezonátoru a tím ho rozlaďuje; Signálová vlna postupuje do průchozího portu, je-li mimo rezonanci, a do vydělovacího portu, je-li v rezonanci. čerpání signál průchozí port vydělovací port 50 Optické přepínání s pomocí křížové fázové modulace 0.0 0.0 input 0.08 0.08 input signal Power (W) 0.06 0.04 drop Power (W) 0.06 0.04 thru 0.0 thru 0.0 drop 0.00-5 -0-5 0 5 0 5 time (ps) 0.00-5 -0-5 0 5 0 5 time (ps) pump Power (W).5.0.5.0 0.5 Parameters: g 0 = 000 W m ring radius 5 µm l s = 544.7 nm l p = 577.4 nm Signal peak power 0. W Gauss, FWHM 5 ps Pump peak power.5 W Gauss, FWHM 5 ps delay.6 ps 0.0-5 -0-5 0 5 0 5 time (ps) Power (W).5.0.5.0 0.5 input thru drop 0.0-5 -0-5 0 5 0 5 time (ps) 5 5

Nové směry v integrované optice Klasické vlnovodné struktury s malým kontrastem indexu lomu ( n 0,0) vyžadují velké poloměry zakřivení (R 0 mm) velké rozměry prvků, malá hustota integrace. db/90 4 3.5 3.5.5 0.5 Ztráty v 90 ohybu ve vlnovodu index lomu vrstvy,7 index lomu podložky,6 vln. délka,55 µm 0 0 40 60 80 00 0 40 60 80 00 R (µm) Struktury s velkým kontrastem indexu lomu ( n 0, 0).. Struktury na bázi mikrorezonátorů. Vlnovodné struktury ve fotonických krystalech 3. Plazmonika Struktury s vysokým kontrastem indexu lomu umožňují lokalizaci optického záření v menší prostorové oblasti a tím i vyšší hustotu integrace na čipu 53 Fotonický drát (vlnovod s velkým kontrastem indexu lomu) Rozložení elektromagnetického pole základního vidu TE 00 E x H y 54 6

Vazba do nanofotonických vlnovodů m SOI wire Problémy: Účinná vazba mezi submikrometrovým vlnovodem a vláknem Je nutný konvertor velikosti vidového pole: v horizontální rovině ve vertikální rovině (obtížnější) Polarizační problém Single-mode fiber core 55 Adiabatický přechod mezi vlnovody velmi různých profilů / kontrastů SOI drát 0.4 m polymerní vlnovod 0. m invertovaný klínový přechod 500 m 80nm 56 7

57 58 8

A to už je úplný KONEC integrované fotoniky... 60 9