Projektování přechodného období
Definice a účel přechodného období Přechodným obdobím se podle zákona o ekologickém zemědělství rozumí období, v průběhu kterého se uskutečňuje přeměna zemědělského hospodaření na ekologické zemědělství. Účelem přechodného období je odstranit vliv negativních dopadů předchozí zemědělské činnosti na zemědělskou půdu, krajinu a životní prostředí a zavést metody hospodaření respektující tento zákon.
Předpoklady přechodu na ekologický způsob hospodaření Stanovištní podmínky Struktura podniku Lidský faktor
Stanovištní podmínky Úroveň přirozeného produkčního potenciálu půd Orniční horizont PH Obsah humusu Poškození emisemi
Stanovištní podmínky ekologické systémy hospodaření jsou vhodné na územích se zvláštním ekologickým režimem do horských a podhorských oblastí
Struktura podniku Jednostranné zaměření podniku komplikuje konverzi Podniky bez živočišné výroby s vysokým zorněním a zastoupením tržních plodin a podniky úzce specializované pouze na ŽV jsou z hlediska konverze problematické
Struktura podniku Optimální jsou smíšené farmy: s vyváženou rostlinnou a živočišnou produkcí s pestřejším sortimentem produkce využívající převážně statková krmiva a hnojiva málo závislé na vnějších vstupech
Lidský faktor Důvody vedoucí ke změně systému hospodaření: šetření životního prostředí podpora ohleduplného chovu zvířat získání dotací či představa vyšších příjmů možnost odbytu bioproduktů produkce hodnotnějších potravin pro vlastní potřebu výskyt pozemků v oblastech s limitovanými vstupy
Délka přechodného období Délka přechodného období činí podle zákona o ekologickém zemědělství 2 roky u orné půdy, luk a pastvin 1 rok u pastvin a výběhů pro nepřežvýkavce 3 roky u stávajících trvalých kultur (vinic, chmelnic, sadů). Vlastní přechod až k dosažení rovnováhy biologických procesů v půdě a zvýšení přirozené stability v osevních sledech i chovu zvířat, trvá déle, minimálně jednu rotaci osevního postupu, tj. 6 let i více.
Analýza stávající situace Rozbor produkce Analýza výživného stavu pozemků Hodnocení úrovně ochrany rostlin Hodnocení technických zásahů
Dílčí etapy projektování konverze Struktura plodin a osevní postup Bilance živin a plán hnojení Návrh vhodných druhů a odrůd Systém zpracování půdy včetně protierozních a zúrodňovacích opatření Návrh opatření pro regulaci plevelů, chorob a škůdců
Struktura plodin Osevní postup je preventivním racionálním opatřením. Pro EZ je vhodný Pestrý osevní postup s dostatečným počtem plodin Vhodné střídání plodin
Vliv struktury osevního postupu na produkční schopnost polních plodin sušina hlavního produktu v t/ha 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 100 % obilnin nehnojeno hnojeno 50,0 % obilnin 16,6 % okopanin 33,4 % luskovin 50,0 % obilnin 33,4 % okopanin 16,6 % luskovin RU ČÁ LU RU ČÁ LU RU ČÁ LU RU - Ruzyně ČÁ - Čáslav LU - Lukavec
Zásady střídání plodin Výběr kulturních plodin a jejich zastoupení v osevním postupu musí akceptovat stanovištní podmínky. Struktura plodin musí umožňovat střídání plodin obohacujících půdu o organickou hmotu (zdroje uhlíku), s plodinami ochuzujícími (odběratele uhlíku). Plodiny zhoršující strukturu půdy a její fyzikálně- chemické vlastnosti je nutné střídat s plodinami, které tyto vlastnosti zlepšují. Střídat plodiny se specifickými nároky na živiny, zvláště plodiny výrazně odčerpávající dusík s plodinami dusík fixujícími (bobovité).
Zásady střídání plodin Zohledňovat vliv plodin odčerpávajících značné množství vláhy (vojtěška) na vodní režim půdy. Střídat plodiny se slabším kořenovým systémem s mohutně kořenícími druhy stejně jako mělko a hlubokokořenící plodiny. Nedostatečnou recyklaci organické hmoty z kořenových i nadzemních posklizňových zbytků nahrazovat pěstováním meziplodin. Vyšší druhovou pestrostí (zařazováním meziplodin, směsí odrůd či druhů, rozšířením osevního postupu) rozšířit diverzitu systému s cílem omezení škodlivých činitelů a podpory mikrobiální aktivity půdy.
Zásady střídání plodin Střídat plodiny málo a značně konkurenceschopné proti plevelům, k regulaci plevelů využít systémových opatření jako osevní sledy, meziplodiny, podsevy aj. Vybírat druhy a odrůdy rezistentní a tolerantní k významným škodlivým činitelům (choroby, škůdci), udržet dostatečný odstup v osevním postupu mezi plodinami napadenými stejnými chorobami a škůdci. Organizací osevního postupu zajistit co nejdelší pokryv půdy zelenými rostlinami během roku s cílem imobilizace a recyklace živin, regulace plevelů, omezení evaporace a eroze.
Zásady střídání plodin Plodiny střídat tak, aby po sklizni předplodiny bylo zajištěno dostatečně dlouhé období na přípravu půdy k následné plodině. Omezit pěstování rostlin po sobě. Při opakovaném pěstování skupiny plodin střídat alespoň druhy, odrůdy, jarní a ozimé formy. Náročné druhy resp. odrůdy při opakovaném pěstování zařadit před méně citlivé.
Hospodářské aspekty sestavování osevních postupů Potřeba objemných i jadrných krmiv z vlastní produkce vyplývající z krmné bilance podniku. Potřeba vlastních osiv a sadby resp. zajištění jejich smluvní produkce. Ekonomické, politické a produkční aspekty omezující pěstování plodin (kontingenty, ceny, dotace, limity ve vztahu k ochraně přírodních zdrojů ap.).
Hospodářské aspekty sestavování osevních postupů Uzavřené či předpokládané hospodářské smlouvy o prodeji tržních plodin. Stavební, technické a technologické vybavení podniku či smluvní zajištění pěstování, posklizňové úpravy eventuálně skladování produkce. Pracovní a odborná kapacita podniku ve vztahu k zamyšlené změně struktury pěstovaných plodin.
Zastoupení hlavních plodin na orné půdě (podíl v %) podle typu podniku Typ podniku Leguminózy Obilniny Okopaniny Meziplodiny 1 Produkce mléka 30-50 30-50 5-15 20-50 2 Tržní plodiny + smíš íš.. chov zvířat 25-40 40-60 10-20 20-50 3 Tržní plodiny + chov prasat 20-35 50-60 15-25 40-60 4 Tržní plodiny bez chovu skotu 25-30 40-60 20-30 40-60
Bilance živin Poskytuje základní informaci o tom: kolik živin se získá v rostlinné výrobě kolik se ztrácí prodejem kolik představují ztráty živin a organické hmoty v podniku kolik zůstává na hnojení
Postup při bilanci Stanovení struktury osevu, předpokládaných výnosů a celkové produkce Výpočet potřeby živin za všechny osevní postupy a celkové potřeby živin Výpočet množství živin představujících ztrátu prodejem
Postup při bilanci Bilance zdroje živin ze srážek z posklizňových zbytků ze statkových hnojiv Zdroje živin celkem
Výběr druhů a odrůd plodin vhodných pro ekologické systémy hospodaření Lze pěstovat všechny druhy rostlin Efektivnost pěstování je omezena limity zákona o ekologickém zemědělství a prováděcí vyhláškou Cílem není maximalizace výnosu, ale optimální využití stanovištních podmínek pro produkci
Zásady výběru druhů určení vhodnosti pro dané stanoviště znalost požadavků jednotlivých rostlinných druhů na prostředí přihlédnutí ke stabilitě plodin při konverzi
Plodiny pro EZ Nestabilní nejméně vhodné pro konverzi Cukrovka Řepka Pšenice Stabilní - nejvhodnější pro konverzi Jeteloviny Jetelotrávy TTP
Zvláštnosti produkce ekologického osiva a sadby zvýšené nároky na zařazení v osevním postupu a agrotechniku vzhledem k požadavkům na vlastnosti množitelských porostů při uznávání v porostu lze očekávat zvýšené nároky na ruční práci, při odstraňování jiných druhů rostlin a plevelů zvýšené nároky na použití organických hnojiv a udržování ostatních živin povolenými hnojivy na střední zásobě vysoká úroveň výběru výchozího rozmnožovacího materiálu nutnost použití biologického mořidla Polyversum (Pythium Oligandrum)
Další nutné předpoklady ukončení přechodného období velikost podniku odborná způsobilost a zkušenost s produkcí osiva a sadby znalost příslušných zákonů zvláště Zákona č. 92/1996 Sb. ze dne 15. března 1996 o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin zaplacení licenčních poplatků majiteli odrůdy a procesu certifikace osiva ÚKZUZ (pokud nemnožíte dohodou pro semenářskou firmu, která tyto úkony hradí za Vás) technické zázemí
Zpracování půdy v ekologickém zemědělství Soubor zpravidla na sebe navazujících mechanických zásahů do půdy, které upravují poměr mezi pevnou, kapalnou a plynnou fází půdní a ovlivňují strukturu půdy a její fyzikální, chemické a biologické vlastnosti. Závisí na něm úprava a vytváření podmínek pro mikrobiální život a zpřístupňování živin v půdě rostlinám, kvalitní založení porostu a jeho optimální růst a vývoj během vegetace.
Ochrana rostlin v ekologickém hospodaření Mimořádný důraz na prevenci Odstranění příčin výskytu škodlivých činitelů a až poté léčení Využití přirozené regulace škodlivých činitelů
Metody ochrany Nepřímé metody - vyrovnanou výživou - odrůdou Ochrana rostlin v ekologickém hospodaření Důraz se klade na prevenci, která se zabezpečí: - pěstováním vhodných rostlinných druhů a jejich diverzifikaci Přímé metody Fyzikální: - mechanické - termické Biochemické: - přípravky - bioagens Chemické: - omezený počet preparátů - pěstebními technologiemi - využíváním pozitivních vlivů různých druhů a odrůd
Hlavní zásady regulace škodlivých organizmů Péče o úrodnost půdy a její vysokou biologickou aktivitu Udržení vyváženého poměru škodlivých organismů a jejich antagonistů Upřednostnění preventivních metod v ochraně rostlin Využití fyzikálních, biotechnických a biologických způsobů regulace při přímém zásahu proti škodlivým činitelům
Nepřímé metody regulace původců Výživa chorob a škůdců Pěstování vhodných rostlinných druhů v souladu s půdními a klimatickými podmínkami Výběr odrůd
Nepřímé metody regulace původců chorob a škůdců Pěstování rostlin za takových podmínek, aby napadení chorobami a škůdci mělo co nejmenší hospodářský význam Pěstební metody Střídání plodin
Střídání plodinv boji proti dormantním a aktivním stádiím patogenů vynechání hostitelských rostlin z pěstebního procesu, čímž se dosáhne přerušení vývojového cyklu patogena zásobení půdy organickými substráty s cílem narušit dormanci pategonů pěstování předplodin a následných plodin, které kořenovými výhonky vyprovokují dormantní stádia patogenů ke klíčení. Po vyklíčení nenacházejí vhodné hostitele a nevytvářejí reprodukční orgány
Faktory ovlivňující pozitivní přínos smíšených kultur pro omezení chorob a škůdců menší množství hostitelských rostlin na jednotku plochy (omezuje rozšíření specifických chorob a škůdců) menší podíl napadených rostlin se sníženou úrodností a tím i celkově menším snížením výnosu rozdílná náchylnost k napadení mezi jednotlivými rostlinami
Přímé opatření regulace chorob a škůdců Fyzikální metody Chemické metody Biologické metody
Fyzikální metody Mechanické ničení živočišných škůdců a původců chorob Termické fyzikální metody Mechanické fyzikální metody
Chemické metody Lákadla Fagostimulanty Repelenty Rostlinné výluhy
Biologické metody Antagonismus mikroorganizmů je přírodní fenomén, který se vyskytuje ve volné přírodě nezávisle od lidské činnosti. Tato přirozená biologická regulace přispívá k udržování biologické rovnováhy. Ve volné přírodě nebo v polních kulturách se přítomnost mykoparazitických hub často projeví prostřednictvím změn v populaci patogena v oblasti epidemie.
Biologické metody Mykoparazitické houby jsou přirozenými nepřáteli fytopatogenních hub původci chorob rostlin. Praktickým důkazem přirozené biologické regulace jsou tzv. supresívní půdy. Biologické preparáty založené na životních cyklech mykoparazitických a jiných hub. Biologická regulace živočišných škůdců pomocí vajíčkových parazitů
Regulace plevelů v ekologickém systému hospodaření Jeden z hlavních problémů při přechodu z konvenčního na ekologický způsob hospodaření Převládají plevelné druhy, které jsou dobře přizpůsobené stanovištním podmínkám navíc s velkou stanovištní amplitudou a konkurenční schopností v rostlinných společenstvech
Regulace plevelů v ekologickém systému hospodaření Čím pestřejší je zaplevelení, tím více si plevele vzájemně konkurují, méně škodí kulturnímu druhu a tím lepší je možnost jejich regulace. V ekologických systémech hospodaření není cílem úplné zničení plevelů, ale udržení jejich výskytu pod prahem škodlivosti.
Rozšíření některých plevelů vlivem agrotechnických opatření Zvýšením podílu obilnin v osevních postupech na orné půdě došlo k šíření svízele přítuly, ovsa hluchého aj. Zvýšením podílu ozimů přibylo přezimujících druhů plevelů (chundelka metlice, heřmánkovec přímořský, svízel přítula, pcháč oset a pýr plazivý). Intenzivní hnojení zvláště kejdou podpořilo šíření ruderálních plevelů (šťovík širokolistý, ježatka, merlíkovité...).
Rozšíření některých plevelů vlivem agrotechnických opatření Minimalizace při zpracování půdy se podílí na zvýšeném zastoupení vytrvalých plevelů, zvláště pýru plazivého a pcháče osetu. Malé zastoupení jetelovin resp. sečených či spásaných pícnin je příčinou nárůstu plevelných druhů šířících se semeny.
Opatření proti plevelům v EZ Preventivní opatření pestrý a vyvážený osevní postup vhodné zpracování půdy harmonické hnojení správné setí zábrana zavlečení na pole.
Zásady zpracování půdy omezující šíření plevelů v EZ podmítka ošetřená opakovaně vláčením po vzejití plevelů orba (při zaklopení pýru, utužené půdě) podzimní orba (podnícení semen ke klíčení, zmrznutí) odstup mezi mechanickými zákroky (smykování, vláčení, plečkování).
Přímé zásahy proti plevelům v EZ Mechanické zásahy Plečkování Vláčení Termická regulace Biologické metody
Ekonomika podniku v přechodném období analýza hospodaření jednotlivých odvětví podniku ve stávající situaci při konvenčním hospodaření podchycení veškerých nákladů zohlednění rozdílných relací mezi výnosy a náklady
Změny nákladových relací při přechodu na ekologický způsob hospodaření Snížení nákladů Pěstování rostlin vyřazení herbicidů a dalších prostředků ochrany rostlin vyřazení minerálních lehce rozpustných hnojiv ukončení moření osiva Chov zvířat vyřazení části léčiv, specifických látek (synchronizace říje) vyřazení krmných přísad, přípravků omezení nebo vyřazení krmných směsí
Změny nákladových relací při přechodu na ekologický způsob hospodaření Zvýšení nákladů Pěstování rostlin použití prutových bran, pleček, aj. mechanických prostředků či plamenových přístrojů proti plevelům podsevy, meziplodiny (osivo, práce) vyšší péče o statková hnojiva vyšší podíl ruční práce při pěstování brambor, zeleniny, ovoce sklizeň, posklizňová úprava, zpracování, balení, prodej
Živočišná produkce v konverzi Rozdíly mezi konvenční a ekologickou živočišnou produkcí, resp. užitkovostí jsou menší než v rostlinné produkci Čím více se blíží způsob chovu i krmná dávka přirozeným metodám, tím menší snížení produkce lze v konverzi očekávat V době konverze se obvykle snižuje zatížení zemědělské půdy dobytčími jednotkami
Změny nákladových relací při přechodu na ekologický způsob hospodaření Zvýšení nákladů Chov zvířat zvýšení podílu statkových krmiv, objemných krmiv zkrmování vlastních jadrných krmiv vyšší spotřeba mléka sajícími telaty nákup zvířat pro chov z ekologicky hospodařících podniků dodatečné náklady za porážku, uložení, zpracování, odbyt prodloužení odbytových cest a forem, doprava, komunikace nákup zvířat pro chov z ekologicky hospodařících podniků dodatečné náklady na porážku, zpracování, chlazení