Vzpomínka na myrmekologa Petra Milese In memory of myrmekologist Petr Miles



Podobné dokumenty
Bezděčka P. & Bezděčková K. 2007: Formica picea Nylander, 1846 (Hymenoptera: Formicidae) na Kraslicku. Příroda Kraslicka 1:

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

34. Celostátn. při i AMG. Vlastivědn. dné muzeum a galerie

Stromy zdarma chladí, a to výrazně

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Avifauna EVL Baba. Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller. Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Katedra chemie (130)

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK

ZO ČSOP Ekocentrum Čtyřlístek Výroční zpráva 2011

Akční plán k realizaci koncepce EVVO Karlovarského kraje na rok 2019

Kód programu: 1516/E. Projekt: Z lavice do louže. Vypracoval vedoucí projektu: Mgr. Theimer Josef

OSOBNOSTI EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

Transfery obojživelníků u Svitáku 2017

Narozena: v Sokolově. Jazyky: - vývojová a funkční anatomie a morfologie obojživelníků. - hybridní zóna evropských kuněk

Směrnice děkana č. 3/2012. Metodický postup pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na Přírodovědecké fakultě UJEP

Regionální vlastivědná periodika v Bibliografii dějin Českých zemí Václava Horčáková

MYKOLOGICKO-BOTANICKÁ EXKURZE DO PP NA PLACHTĚ

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Činnost ČSSI. Doc. Ing. František Kuda, CSc. viceprezident ČSSI pro odborné společnosti předseda ČSMI ČSSI

Vítání ptačího zpěvu

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Pojďte s námi do přírody

Výběr z nových titulů v knihovně VÚLHM

Kvantifikovaná kriteria pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na FEM

Jaroslav Pošvář ( )

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let

Květnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:

Rok rozvoje. Výroční zpráva Zajímavá čísla.

Rok modráska. Výroční zpráva Zajímavá čísla

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Soubor map poškození lesních porostů zvěří v Krkonoších (GIS KRNAP Vrchlabí)

Zpráva o činnosti v oblasti EVVO ve školním roce 2009/2010 na SOŠ SOU Šumperk, Gen. Krátkého 30

POZNÁVÁME ŽIVOU PŘÍRODU

Archeologický výzkum krajiny a aplikace ICT

NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY

Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011

Ptáci a letouni ve Strakonicích a jejich soužití s lidmi

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Výroční zpráva. o činnosti nestátních neziskových organizací v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí v kraji Vysočina za roky 2006 a 2007

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP

Mapování výskytu sýce rousného (Aegolius funereus) na Jihlavsku v roce 2010

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav


SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU OD HISTORIE K SOUČASNÝM AKTIVITÁM

ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY JIHLAVA. - základní organizace č. 59/11

Deutsch? Ja,natürlich. Němčina? Ano, samozřejmě

Konference k programu Monitoring sýčka obecného na Moravě

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO

Podpora hnízdních možností skorce vodního (Cinclus cinclus) na Vysočině v roce 2010

Historie. Vznik Centra pro přenos poznatků a technologií, samostatné součásti Univerzity Karlovy

Roční zpráva o činnosti vědecké. společnosti Česká společnost. experimentální biologie rostlin za. rok 2010

Protokoly z projektových dnů na vysokých školách Jméno a příjmení:

Hodnotící kritéria. projektu. charakteristika. Ekologické centrum Meluzína Regionální centrum Asociace. Pozemkový spolek Meluzína.

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo

Účast na akcích v prosinci

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: Mírové náměstí 141, Verneřice IČO: zsvernerice@volny.

Transfery obojživelníků u Svitáku 2015

35. seminář knihovníků muzeí a galerií AMG ČR

Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje Bc. Petra Kafková

foto: ing. Libor Dostál

Projekt: Ochrana a podpora genofondu motáka lužního na Znojemsku se zapojením zemědělské veřejnosti Číslo rozhodnutí MŽP: 7/11/34 Závěrečná zpráva

VY_32_INOVACE_19_MRAVENEC LESNÍ_25

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA EKOLOGIE A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

KLUB EKOLOGICKÉ VÝCHOVY, Z.S.

ZPRAVODAJ o realizaci projektu NETWORLD

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

PROGRAMOVÁ NABÍDKA. Výukové programy. Celostátní soutěže. Školy v přírodě ŠKOLNÍ ROK 2015 / 2016

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY

První republika.notebook. January 23, 2014

Sdružení Dřípatka, z.s.

Název: Přijďte mezi vědce Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i. Anotace:

Kde a jak se učilo struktura, správa školství

Úspěšné záchranné transfery lesních mravenců Formica polyctena a Formica rufa na území Krkonošského národního parku

Více možností. Přihlásit

ODEHNAL KATALOG VÝSTAVY

Kontrola a čištění budek na LS Třebíč 2011

Mgr. Martin Šťastný, E K O S L U Ž B Y: průzkumy-managementdidaktika, Antala Staška 187, Lomnice nad Popelkou IČ

MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2016

Závěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace

TISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy

1. Mapa Vlašimska a okolí.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

ZÁPIS. o státní závěrečné zkoušce. Lesnická a dřevařská fakulta ČESKÁ REPUBLIKA. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně.

Zonace v chráněných územích ve vztahu k ochraně přírody

Další možná příčina loňského poškození smrkových sazenic v lesní školce Bílá Voda

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/14

Transkript:

Formica ( 2011) 13: 1 5 ISSN 1805-1219, http://lesnimravenci.cz/ 1 Vzpomínka na myrmekologa Petra Milese In memory of myrmekologist Petr Miles Pavel Bezděčka 1), Klára Bezděčková 1), Jakub Šimurda 2) 1) Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, CZ-586 01 Jihlava, bezdecka@muzeum.ji.cz 2) Správa Krkonošského národního parku, Krkonošské muzeum, Husova 213, Vrchlabí, 543 01 Každý, kdo se u nás v posledních letech zajímal o problematiku ochrany lesních mravenců, případně se zapojil do Programu Formica organizovaného Českým svazem ochránců přírody, určitě zná publikační činnost či jiné aktivity Petra Milese. Jinými slovy řečeno, ochrana lesních mravenců v České republice je v období let 1998 až 2010 neodmyslitelně spojena s RNDr. Petrem Milesem, CSc. a jeho dlouholetým působením v Krkonošském národním parku. Petr přitom nebyl krkonošský rodák a mravencům se věnoval teprve v druhé polovině svého života. Petr Miles se narodil 16. prosince 1937 v Sevljuši, tedy v jednom z měst tehdejší Podkarpatské Rusi (dnešní Ukrajiny), které bylo po roce 1946 přejmenováno na Vinogradiv. Jeho otec, JUDr. Ludvík Miles, byl místní soudce a maminka byla učitelka. V roce 1945 otec zemřel a malý Petr se s matkou a bratrem přestěhovali do Prahy Dejvic. Tam Petr absolvoval gymnázium a hlásil se na Přírodovědeckou fakultu University Karlovy. Vzhledem ke špatnému původu nebyl přijat, a proto nastoupil na Zemědělskou vysokou školu. Již tenkrát se projevila Petrova cílevědomost a také tvrdošíjnost, s níž dokázal po roce studia dosáhnout svého a přestoupit na vysněnou Přírodovědeckou fakultu UK. Zde u doc. Dr. W. Černého ukončil (jako promovaný biolog) v roce 1963 studium diplomovou prací o variabilitě hmotnosti kosa černého, v níž poprvé uplatnil svou celoživotní vášeň odchyty ptáků. Na stejné fakultě získal v roce 1973 doktorát (RNDr.) a následně dálkovým studiem při Ústavu pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně své vzdělání dovršil v roce 1979 obhajobou závěrečné kandidátské práce na téma Ptáci Krkonoš a získáním hodnosti kandidáta věd (CSc.). Po vystudování university Petr dva roky učil studenty na Střední všeobecně vzdělávací škole ve Skutči a v Hlinsku. V červnu 1966 nastoupil na Správu Krkonošského národního parku, do Krkonošského muzea ve Vrchlabí, které správa KRNAP v tom roce převzala. Zde působil jako zoolog (především ornitolog) a správce zoologických depozitářů až do odchodu na penzi v roce 1998. V muzeu se intenzivně věnoval nejen ornitologickému výzkumu Krkonoš, ale i jeho organizaci. S německým ornitologem Hubertem Weberem z biologické stanice v Serrahnu zahájil v roce 1971 dlouholetou spolupráci na odchytovém monitoringu ptáků v rámci akce Balt, které se zúčastnilo a tak se vyškolilo mnoho nových ornitologů, zejména kroužkovatelů. V roce 1974 Petr založil Oblastní ornitologickou sekci při Správě KRNAP a rok nato se zasadil o vznik zpravodaje Prunella, který pak řadu let vedl jako šéfredaktor. Kromě avifauny se Petr, jako správný zoolog, zabýval i dalšími skupinami obratlovců Krkonoš, zejména pak rybami, jimž věnoval i spoustu svého volného času. Od poloviny sedmdesátých let minulého století si začal všímat také lesních mravenců. Zpočátku ho k mravencům vedl pouze ornitologický zájem, kdy přítomnost jejich hnízd hodnotil jako důležitý předpoklad pro prosperitu populací lesních kurovitých. Do tohoto období spadají i jeho návštěvy Jeseníků, zejména oblasti vrchu Jelenka (1205 m n. m.) a chaty Alfredka, kde se nacházelo (a dosud nachází) velké seskupení hnízd mravenců Formica lugubris. Pro správu Chráněné krajinné oblasti Jeseníky dokonce vypracoval návrh na vyhlášení této plochy za chráněné území (Miles 1975) a naprosto vážně se zabýval myšlenkou na transfer části hnízd z tohoto hnízdního komplexu do vyšších poloh Krkonoš. Po roce 1982, po vyhlášení Akce Formica, jednoho z nejstarších programů ČSOP, se jeho zájem o lesní mravence rozšířil. Začal intenzivně korespondovat s P. Bezděčkou (tehdejším odborným garantem akce) a později společně navštívili řadu krkonošských lokalit s výskytem lesních mravenců. V té době Petr zahájil mapování jejich výskytu v Krkonoších, které později, v rámci mapovacích projektů Programu Formica, rozšířil i do okolních oblastí. To už se soustředil i na

2 Vzpomínka na myrmekologa Petra Milese záchranné transfery hnízd lesních mravenců a zejména na stěhování hnízdních oddělků Formica polyctena do vyšších poloh Krkonoš. Po roce 1996 se již velmi aktivně podílel na programu Formica a v roce 1998 se stal jedním ze zakladatelů ročenky Formica, zpravodaje pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců. Hned od prvního ročníku se stal šéfredaktorem zpravodaje a zůstal jím až do své smrti. Většinu svých myrmekologických aktivit Petr prezentoval v řadě přednášek na akcích pořádaných v rámci Programu Formica a na mezinárodních zoologických konferencích u nás i v zahraničí. Výsledky svých mapovacích aktivit, inventarizačních průzkumů, transferů i mnoha drobných pozorování, v nichž se stále více věnoval i dalším druhům mravenců žijících v Krkonoších (např. Manica rubida, Lasius fuliginosus, aj.), velmi pilně publikoval. Napsal více než devadesát příspěvků s myrmekologickou tématikou, z nichž většinu uplatnil ve zpravodaji Formica (viz přiložená bibliografie). Velká část Petrových přednášek, referátů a publikací měla především popularizační charakter. Byl to neúnavný propagátor poznávání a ochrany přírody, který za svůj život dokázal oslovit a ovlivnit stovky lidí nejrůznějších věkových kategorií. Mnoho let vedl v Hostinném kroužek mladých ochránců přírody a jeho rukama prošla spousta dětí, které naučil přírodu poznávat, milovat a chránit. Byl členem Českého svazu ochránců přírody a v Hostinném založil a dlouhá léta vedl základní organizaci. Ke spolupráci na mapování hnízd lesních mravenců přiměl nejen další členy ČSOP, ale i řadu kolegů ze Správy KRNAP, od chlapů v lesnickém provozu až po odborné pracovníky naprosto jiného profesního zaměření. Petr určitě prožil krásný život plný radostí, neboť patřil k těm šťastlivcům, u nichž profese a soukromé záliby po celý život prorůstají v jedno. Měl zvláštní charisma s velmi osobitým humorem, kterým někdy dokázal překvapit i na oficiální akci. Byl nesmírně vytrvalý, houževnatý, velmi svérázný a někdy i paličatý. Tyto vlastnosti, které byly občas příčinou drobných kolizí s kolegy a spolupracovníky, mu však pomáhaly překonávat nejrůznější úklady osudu, zejména pak vážné zdravotní problémy. Překonal tak potíže se srdíčkem a po komplikovaném úrazu nohou jen díky své houževnatosti a silné vůli neskončil na invalidním vozíku. Petr se prostě vždy znovu, přes všechny komplikace, vrátil do aktivního života. Až do posledních dnů rybařil a o berlích navštěvoval oblíbené hnízdní komplexy lesních mravenců i ve složitých terénních podmínkách. V roce 2010 však na něj zaútočila choroba nejzákeřnější, proti níž nedokázal nalézt obranu. RNDr. Petr Miles, CSc. zemřel 5. října 2010 v Červeném Kostelci. Milesova myrmekologická sbírka V období mezi roky 1986 a 2003 vytvořil Petr menší dokladovou sbírku lesních mravenců a to z hnízd, která mapoval nebo stěhoval v rámci realizovaných projektů či z hnízd, s nimiž se setkal při svých cestách. Vzorky druhů F. aquilonia, F. lugubris, F. polyctena, F. polyctena x rufa, F. pratensis, F. rufa, F. truncorum a F. sanguinea nejsou preparované, ale jsou uložené nasucho v celkem 150 epruvetách (Obr. 1 a 2). Z toho 116 vzorků pochází z oblasti Krkonoš a 23 vzorků z ostatních oblastí ČR (z Plzeňska, Českého lesa, Šumavy, Blanského lesa, Třeboňska, okolí Prahy, Jizerských hor, východních Čech, Jeseníků a Beskyd). Dalších jedenáct epruvet obsahuje vzorky ze zahraničí, a to z Německa (F. aquilonia), Norska (F. aquilonia, F. lugubris), Polska (F. rufa), Rakouska (F. aquilonia, F. lugubris, F. polyctena), Slovenska (F. truncorum) a Švédska (F. polyctena). Sbírku v letech 2002 2003 získalo Krkonošské muzeum ve Vrchlabí. Obr. 1. Epruveta se suchým vzorkem mravenců Formica rufa. (Foto: J. Šimurda, 2011) Obr. 2. Milesova sbírka uložená v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí. (Foto: J. Šimurda, 2011)

Formica ( 2011) 13: 1 5 3 Myrmekologická bibliografie P. Milese MILES P. 1975: Návrh na vyhlášení chráněného naleziště mravenců rodu Formica v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Zpravodaj CHKO Jeseníky, metodický informační list 4, 1 2: 4 8. MILES P. 1976: Mravenci a jejich tajemný svět. Krkonoše 9, 4: 10 11. MILES P. 1986: Akce Formica. Krkonoše 19, 3: 14. MILES P. 1989: Mravenci ochránci lesa. Krkonoše 22, 6: 20 21. MILES P. 1993: Akce Formica. Ročenka Správy KRNAP (1992): 41 43. MILES P. 1993: Akce Formica pokračuje. Krkonoše 27, 10: 3. MILES P. 1995: Nové nálezy mravenišť při akci Formica. Ročenka Správy KRNAP (1994): 29. MILES P. 1996: Možnosti biologické ochrany lesních ekosystémů v Krkonoších (akce Formica, ptačí budky). In: Monitoring, výzkum a management ekosystémů na území KRNAP, Opočno, 15. 17. 4. 1996: 215 219. MILES P. 1996: Mravenci, pomocníci při obnově lesů Krkonoš. Krkonoše 29, 4: 4 5. MILES P. 1996: Akce Formica. Ročenka Správy KRNAP (1995): 27 28. MILES P. 1997: Inventarizace, ochrana a možnosti racionálního využívání mravenců podr. Formica na okrese Trutnov. Manuscript dep. ČSOP 51/16 ZO Corcontica Hostinné. 15 pp. MILES P. 1997: Možnosti využití lesních mravenců podr. Formica při biologické ochraně lesa.in: Geoekol. Problémy Karkonoszy Materiály z sesji naukowej, Przesieka, 15. 18.10.1997: 105 108. MILES P. 1997: Akce Formica. Ročenka Správy KR- NAP (1996): 39 40. MILES P. 1997: Drobničky. Krkonoše 30, 1: 18. MILES P. 1998: Program Formica v oblasti Krkonoš. Formica 1: 42 49. MILES P. 1998: Akce Formica. Ročenka Správy KR- NAP (1997): 28 30. MILES P. 1998: Lesních mravenců v Krkonoších přibývá. Krkonoše 31, 9: 8. MILES P. 1999: Inventarizace, výzkum a ochrana lesních mravenců v Krkonošském národním parku. Formica 2: 48 64. MILES P. 2000: Lesní mravenci, ohrožení pomocníci lesa. Formica 3: 6 18. MILES P. 2000: Vzácní lesní mravenci v CHKO Blanský les. Formica 3: 34 40. MILES P. 2000: Příspěvek k výskytu mravence pařezového (Formica truncorum Fabricius, 1804) v České republice. Formica 3: 54 56. MILES P. 2000: Kde jsou největší mravenci, mraveniště a mravenčí kolonie? Krkonoše 23,11:22 23. MILES P. 2001: Mravenci a ptáci. Formica 4: 14 16. MILES P. 2001: Věnujme zvýšenou pozornost polygynní formě mravence Formica rufa. Formica 4: 17 18. DAŇO J. & MILES P. 2001: Waldameisenschutz und Waldameisenforschung in der Tschechischen Republik. Ameisenschutz Aktuell 2/2001: 52 54. MILES P. 2002: Mezinárodní konference o ochraně lesních mravenců v Langenbrücku u Drážďan. Formica 5: 60 63. MILES P. 2002: Souhrn příspěvků ve zpravodaji Formica v ročnících 1998 2002. Formica 5: 69 71. DAŇO J., KŮSOVÁ P. & MILES P. 2002: Lesní mravenci. ZO ČSOP Formica Liberec, 18 pp. MILES P. 2003: Pilní jako mravenci. Krkonoše Jizerské hory 36, 11: 6. MILES P. 2003: Poznatky ze sledování záchranného transferu Formica polyctena v Markoušovicích u Trutnova. Formica 6: 5 12. MILES P. & NEŠPOR J. 2003: Inventarizace a mapování mravenišť v Blanském lese (jižní Čechy). Formica 6: 37 42. MILES P. 2004: Vadí mravencům zimní vymrzávání hnízd? Formica 7: 18 19. MILES P. 2004: Hnízdění mravence pařezového (Formica truncorum) v horských chalupách s poznámkami o jeho rozšíření a biologii. Formica 7: 20 22. MILES P. 2004: Mapování mravenišť v CHKO Broumovsko. Formica 7: 29 30. MILES P. 2004: Úspěšné záchranné transfery mravenců Formica polyctena a Formica rufa do vyšších horských poloh Krkonoš. Formica 7: 31 32. MILES P. 2004: Wilhelm Ambros, významný ochránce lesních mravenců u nás. Formica 7: 60 63. MILES P. 2004: Lesní mravenci a Program Formica. Ochrana přírody 59, 8: 229 234. MILES P. 2005: Metody získávání starých oplodněných královen lesních mravenců rodu Formica při záchranných transferech. Formica 8: 9. MILES P. 2005: Časně jarní migrace mravenců Formica polyctena. Formica 8: 11 13. MILES P. 2005: Výsledky inventarizace mravenišť v oblasti Krkonoš v r. 2005. Formica 8: 36 39. MILES P. 2005: Mravenčí mosty a výškové stavby. Formica 8: 53 54. MILES P. 2005: Setkání účastníků Programu Formica ve Spáleném Poříčí v Brdech. Formica 8: 55. MILES P. 2005: Mezinárodní myrmekologická konference 24. 25.4.2005 v Českých Budějovicích. Formica 8: 56. MILES P. 2005: Myrmekologicke dny 2004 v Jihlavě. Formica 8: 57. MILES P. 2005: I mravencům se líbí tvrz Stachelberg. Krkonoše Jizerské hory 38, 10: 8. MILES P. 2005: Lesní mravenci v oblasti Krkonoš. Krkonoše Jizerské hory 38, 12: 10 11. MILES P. 2006: Inventarizace, výzkum a ochrana mravenišť v oblasti Krkonoš. Formica 9: 7 10. MILES P. 2006: Vzájemné střety vos a mravenců. Formica 9: 28 33.

4 Vzpomínka na myrmekologa Petra Milese MILES P. 2006: Jak vysoko vystupují mravenci do hor? Formica 9: 35 36. MILES P. 2006: Mravenčí ráj pod Severními Čížkovými kameny. Formica 9: 35 37. MILES P. 2006: Příprava mravenčí naučné stezky v Hostinném. Formica 9: 51. MILES P. 2006: Mezinárodní konference německých myrmekologů 14. 16.9.2007 s exkurzí do České republiky. Formica 9: 52 53. MILES P. 2006: Lesní mravenci a myslivost. Myslivost 9/2006: 42 43. MILES P. 2006: Žlutí, černí, rezaví mravenci kolem nás. Krkonoše Jizerské hory 39, 7: 44 45. MILES P. 2006: Mravenec černolesklý. Krkonoše Jizerské hory 39, 10: 20. MILES P. 2007: Inventarizace, výzkum a ochrana mravenců v oblasti Krkonoš. Formica 10: 16 19. MILES P. 2007: Úspěšné výsadky Formica polyctena v Krkonošském národním parku. Formica 10: 22 29. MILES P. 2007: Zimní aktivita lesních mravenců. Formica 10: 34 35. MILES P. 2007: Druhá generace křídlatců u druhu mravenec lesní (Formica rufa). Formica 10: 35 36. MILES P. 2007: Jak dlouho žijí mravenci? Formica 10: 36 37. MILES P. 2007: Obří kolonie mravence pařezového (Formica truncorum) v Krkonošském národním parku. Formica 10: 37 38. MILES P. 2007: Mravenčí naučná stezka v Hostinném. Formica 10: 38. MILES P. 2007: Zpravodaj Formica citován v evropském odborném tisku. Formica 10: 39. MILES P. 2007: Mezinárodní odborné setkání: Ochrana lesních mravenců v Německu, České republice a v Polsku. Formica 10: 39. MILES P. 2007: Souhrn příspěvků ve zpravodaji Formica za pětileté období v ročnících 2003 2007. Formica 10: 41 43. MILES P. 2007: Mravenci Mariánských Lázní a Slavkovského lesa. Arnika 1/2007: 11. MILES P. 2007: Mravenec horský a jeho výskyt v Krkonoších. Krkonoše Jizerské hory 40, 8: 16. MILES P. & AMCHA P. 2007: Mravenec horský (Manica rubida). Formica 10: 32 34. MILES P. 2008: Mraveniště krytovat či nekrytovat, stále živé téma. Formica 11: 11 17. MILES P. 2008: Jak je to s podzemními a nadzemními částmi mraveniště u lesních mravenců podr. Formica? Formica 11: 21 23. MILES P. 2008: Mravenci jako potrava ptáků. Formica 11: 24 34. MILES P. 2008: Záchrana ohroženého výsadku mravence pospolitého (Formica polyctena Förster 1850). Formica 11: 36 41. MILES P. 2008: Ze zahraniční literatury. Formica 11: 47. MILES P. 2008: Krátké zprávy 1. Slunění teplonošů mravenců Formica rufa mimo hnízdo. Formica 11: 48 49. MILES P. 2008: Krátké zprávy 2. Časně jarní výlet křídlatců Formica polyctena. Formica 11: 49. MILES P. 2008: Krátké zprávy 3. Koncentrace mravenců Formica polyctena na prýštící míze stromů. Formica 11: 49 50. MILES P. 2008: Hojný výskyt mravence pospolitého (Formica polyctena) v porostech lísky obecné (Corylus avellana) na východním Slovensku. Formica 11: 50 51. MILES P. 2008: Lesní mravenci podrodu Formica v oblasti Krkonoš a v ČR. In: Současný vědecký výzkum v Krkonoších. Výběr toho nejzajímavějšího. Sdružení Člověk a Krkonoše, Vrchlabí: 22 23. MILES P. 2008: Které druhy mravenců vytvářejí v Krkonoších veliké kupy? Krkonoše Jizerské hory 41, 4: 20 21. MILES P. 2009: Mraveniště v oblasti Krkonoš v r. 2006 2009. Formica 12: 24 27. MILES P. 2009: Zánik zbytku výsadku Formica polyctena v Markoušovicích. Formica 12: 43 46. MILES P. 2009: Kukly dělnic u Formica pratensis Retzius, 1783 v neobvykle časnou jarní dobu. Formica 12: 46. MILES P. 2009: Zničení hnízda Formica rufa mravenci Lasius playthorax Seifert, 1991. Formica 12: 47 48. MILES P. 2009: Vědecká konference Geoekologické problémy Krkonoš i s myrmekologickou tématikou. Formica 12: 51 53. MILES P. 2009: Vzpomínka na amatérského entomologa a fotografa Marcela Safíra. Formica 12: 59 60. MILES P. 2009: Největší mravenci. Krkonoše Jizerské hory 42, 5: 18 19. MILES P. & SOURALOVÁ V. 2009: Mravenci a jejich podivuhodný svět. Naše příroda 6: 14 26. POKORA D. & MILES P. 2009: Zemřel RNDr. Karel Samšiňák, CSc, myrmekologické publikace zesnulého. Formica 12: 54 56. MILES P. 2010: Úspěšné záchranné transfery lesních mravenců Formica polyctena a Formica rufa na území Krkonošského národního parku. Opera Corcontica 47, Suppl. 1: 247 258. MILES P. 2011: Rychlé změny dvou hnízdních komplexů Formica polyctena. Formica 13: 6. MILES P. 2011: Osudy vzdálených mravenčích výsadků. Formica 13: 7. MILES P. 2011: Záchranné transfery u nás a v Německu. Formica 13: 8.

Formica ( 2011) 13: 1 5 5 Poznámka k citacím v bibliografii: Časopis Formica prodělal během svého krátkého vývoje drobné změny v názvu. Původně, tedy od založení v roce 1998 nesl název Formica zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců. V roce 2006 byl název změněn na Formica nova zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu mravenců. Číslování ročníků však zůstalo zachováno. Při letošním přechodu na on-line elektronický časopis došlo k poslední změně a zejména zjednodušení názvu na Formica. Z důvodu zachování kontinuity a také za účelem zkrácení bibliografického přehledu příspěvků Petra Milese jsme v tomto přehledu ve všech případech užili již tohoto zjednodušeného názvu našeho periodika. Biografie DVOŘÁK J. 2010: Petr Miles odešel. Krkonoše Jizerské hory 11: 11. FLOUSEK J. & KRAHULEC F. 2011: RNDr. Petr Miles, CSc. (1937 2010) bibliografie. Opera Corcontica 48: 245 256. GRÚZ J. 1997: Šedesát let RNDr. Petra Milese, CSc. (RNDr. Petr Miles - 60 th anniversary). Prunella 22: 28. HUDEC K. 2010: Zemřel Petr Miles (* 16.12.1937 5.10.2010). http://www.birdlife.cz/index.php?id=2019 HUDEC K. 2010: Pár vzpomínek na Petra Milese. Prunella 35: 4 5. LEJDAR M. 2011: Vzpomínka na RNDr. Petra Milese, CSc. Zpravodaj města Hostinné 2: 7 8. Na rybách. (Foto: V. Souralová, 2005) Petr Miles při mapování. (Foto: V. Souralová, 2008) Na houbách. (Foto: V. Souralová, 2008) Na obchůzce hnízdních komplexů. (Foto: V. Souralová, 2009)