Strategický rámec projektů pro rozvoj dopravy a infrastruktury v regionu centrope

Transkript

1 Strategický rámec projektů pro rozvoj dopravy a infrastruktury v regionu centrope ve smyslu závěrů Politické rady centrope konané v Brně dne 21. května /20

2 Strategický rámec projektů pro rozvoj dopravy a infrastruktury v regionu centrope Obsah: 0. Úvod Výzvy Zásady a hlavní cíle Rozvoj infrastruktury Vize infrastruktury Hlavní železniční síť Hlavní silniční síť Regionální přeshraniční železniční úseky Regionální přeshraniční silniční spojení Vodní cesta Dunaj Letiště Síť cyklotras Širokorozchodná železnice Rusko centrope Iniciativy pro veřejnou dopravu Zavedení nadnárodního multimodálního a vícejazyčného dopravního informačního systému Propagace rozvoje společných přeshraničních plánovacích nástrojů Potřeby budoucí spolupráce Zdroje: /20

3 0. Úvod V posledních letech region centrope vykazuje výrazný rozvoj, zejména pokud jde o hospodářský růst a získávání přímých zahraničních investic. Tyto dva ukazatele lze považovat za doklad o dynamickém rozvoji regionu. Zároveň viditelně vzrostl přeshraniční pohyb oproti průměru jiných příhraničních regionů, což ukazuje dynamickou hospodářskou a územní integraci. Dostupnost a vnitřní propojenost regionu centrope je zásadní podmínkou pro posílení konkurenceschopnosti v evropské i globálním měřítku. Na druhé straně jeho postavení jako evropské silniční křižovatky, zvětšující se prostorová integrace a pokračující nárůst motorizace může vést k silnému navýšení počtu osobních automobilů a nákladního provozu. Pro zajištění šetrnosti k životnímu prostředí, ekonomicky a sociálně udržitelného rozvoje centrope se regiony dohodly na vytvoření pevného rámce při realizaci tzv. centrope strategie zaměřené na rozvoj dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Na základě zásad a cílů týkajících se územního a dopravního rozvoje schválené zainteresovanými subjekty v regionu centrope v rámci centrope Vize 2015 na summitu ve Vídni v roce 2005 byl sestaven tzv.: "Strategický rámec pro rozvoj infrastruktury a veřejné dopravy ". Tento dokument má za úkol identifikovat aktuální a očekávané kapacitní omezení infrastruktury a nedostatky v kvalitě služeb veřejné dopravy. Součástí je taktéž plán budoucích opatření, které jsou uvedeny v přehledné mapě celého regionu. 1. Výzvy Region centrope čelí různým výzvám, které vyžadují stanovení jasné strategii pro další rozvoj dopravní infrastruktury a veřejných dopravních služeb. (1) Dynamická integrace regionu centrope vedoucí k rostoucí přeshraniční interakci Rozvoj přeshraniční dopravy v minulosti ukázal na dynamickou integraci regionu centrope. Na základě dostupných dopravních prognóz lze očekávat, že tento trend bude pokračovat. Objem osobní automobilové dopravy se zvýší o 90 až 140% na hraničních přechodech v rámci centrope (mezi roky na rakouské hranici centrope), zatímco na ostatních rakouských hraničních úsecích bude růst jen 19 až 25%. Přeshraniční objem nákladní dopravy se zvýší asi o 80%, ale jen asi 40% na ostatních hraničních přechodech tedy mimo region centrope (zdroj rakouské ministerstvo dopravy, inovací a technologií, 2010). V důsledku dorovnání stupně motorizace v České republice, na Slovensku a v Maďarsku na úroveň okolních států, se do roku 2030 předpokládá, že se množství automobilů v regionu centrope zvýší přibližně o 40%. Bez podstatné modernizace železniční sítě a zlepšení služeb veřejné dopravy můžeme očekávat významný nárůst automobilové dopravy. (2) centrope jako území nadnárodní evropská dopravní a přepravní křižovatka Křížení jednotlivých koridorů sítě TEN-T a vzrůstající přeshraniční integrace v regionu centrope si vyžadá potřebu zajištění kapacitní dopravní sítě a doprovodnou infrastrukturu. Na druhé straně je propojitelnost a uspořádání sítě TEN-T důležitým předpokladem pro dynamický rozvoj a ekonomický růst. Hlavním zájmem je využití rozvoje nové nadnárodní infrastruktury pro celý region při environmentálně šetrných řešeních. (3) Vážné problémy a nedostatky hlavní sítě infrastruktury Železniční i silniční síť jsou charakterizovány vážnými nedostatky (např. omezená kapacita) a provozními vadami (jízdní rychlost, dopady na životní prostředí, bezpečnost provozu). 3/20

4 (4) Nedostatečná nabídka veřejné dopravy je hrozbou pro udržitelnou dopravní výkonnost Dopravní modely ukazují, že územní a dopravní politika je schopna podstatně ovlivnit dělbu přepravní práce. Bez silného politického tlaku ve prospěch veřejné dopravy se očekává, že nárůst automobilové individuální dopravy bude asi o 140%, v případě posílení politického tlaku bude nadále růst, avšak jen asi o 80%. Kromě několika linek veřejné dopravy v rámci centrope, není v tuto chvíli meziregionální veřejná doprava k dopravě individuální konkurenceschopná. Kvalita nabídky veřejné dopravy ovlivňuje nejen budoucí ekologické dopady, které za sebou zanechává individuální automobilová doprava, ale je také zodpovědná za snížení regionálních a sociálních rozdílů vzhledem k dopravní dostupnosti. Tyto rozdíly jsou především způsobeny vysokou cenou pohonných hmot vůči průměrné výšce příjmu obyvatel v ostatních státech mimo Rakousko. (5) Zodpovědnost týkající se rozhodování a financování je soustředěna na národní a evropské úrovni Regionální rozhodovací orgány nemají pravomoc ovlivňovat investice na nadnárodní úrovni. Je proto společným zájmem vytvoření společné strategie v rámci regionu centrope, která bude schopná ovlivňovat priority projektů infrastruktury na národní a evropské úrovni. 4/20

5 2. Zásady a hlavní cíle Vychází z Vize centrope 2015, kterou schválila centrope zúčastněnými stranami v roce 2005, ve které můžeme identifikovat společné hlavní zásady a cíle spojené s rozvojem dopravy a dopravních systémů na území centrope. Hlavním poselstvím tohoto dokumentu je úsilí konat jednotně v prospěch zachování udržitelného růstu regionu centrope jako celku. Pro společnou strategii dopravního a přepravního rozvoje jsou prioritní tyto cíle: Zvýšení konkurenceschopnosti regionu prostřednictvím zlepšení mezinárodní dostupnosti, stejně jako dopravních propojení a posílení centrope jako významného evropského uzlu. Tento uzel se nachází na křižovatce významných evropských dopravních koridorů s významnými mezinárodními letišti, a proto by měl nabídnout kvalitní dopravní dostupnost na všechny evropské klíčové trhy. Železniční tratě musí zajistit přímé napojení do evropských vysokorychlostních tratí. Dokončená dálniční síť by se měla propojit s hlavní evropskou sítí pro zajištění kvalitní dostupnosti do všech důležitých měst v regionu. Opatřeními eliminujícími nedostatky, modernizací a odstraněním kritických míst na stávající přeshraniční dopravní síti se má v dohledné budoucnosti zlepšit vnitřní a vnější dostupnost. Udržitelné řízení mobility rozvojem veřejné dopravy, systémy řízení dopravy, účinná a šetrná přeprava zboží k životnímu prostředí. Pro podporu optimálního využití dostupných kapacit a zvýšení propustnosti v aglomeracích, při zachování bezpečnosti silničního provozu musí být vyvinuty inteligentní příhraniční systémy řízení dopravy. Optimalizovaná a koordinovaná veřejná doprava musí zaručit, že sniží objem dopravy způsobený individuální automobilovou dopravou. Multimodální logistické centra zahrnující silniční, železniční, lodní a leteckou dopravu nejen umožňují rychlou překládku zboží a její další redistribuci, ale konečném důsledku by měla zmírnit dopad na životní prostředí. Rozvoj ekologicky šetrného biosférického růstu, s ochranou klimatu, vody, půdy, ovzduší a přírody. Musí být uplatněny příhraniční dohody tykajících se opatření na dosáhnutí cílů ochrany klimatu, kvality vody, půdy a ovzduší, stejně tak jako koncepty pro výrobu energie na bázi nízkých vstupů. Pro zabezpečení udržitelnosti musí územní rozvoj jako i rozvoj dopravní infrastruktury být maximálně energeticky úsporný a eliminovat zábor půdy. Rozvoj kompaktního osídlení, minimalizace záborů půdy a koordinovaná územní a dopravní politika. S ohledem na územní plánování, by měly všechny partnerské regiony a města zajistit udržitelný rozvoj měst, který zabrání v plýtvání územních rezerv. Plánovací prosesy musí minimalizovat negativní dopady od působení dopravy. 5/20

6 3. Rozvoj infrastruktury 3.1 Vize infrastruktury 2030 Regiony v rámci projektu centrope připravují dlouhodobý plán rozvoje infrastruktury, který je uveden v následujících kapitolách. Plán Vize infrastruktury 2030 poprvé poskytuje ucelený obraz o společném rozvoji infrastruktury. Regiony centrope se zavazují k podpoře koordinovaného a harmonizovaného rozvoje, i přestože implementace rozšíření sítě a její modernizace nejsou zcela v její kompetenci. V tomto ohledu je Vize infrastruktury 2030 společným základem, který vyžaduje bilaterální spolupráci. Vize infrastruktury 2030 by na straně jedné měla sloužit ke společné snaze prosazovat společné zájmy na nadnárodní úrovni a na straně druhé podporovat regiony v jejich individuálních strategiích na úrovní národní Hlavní železniční síť Hlavní železniční síť Vize infrastruktury 2030 jako základ pro opatření v oblasti vlastních regionů a lobování vůči třetím stranám Stávající železniční síť se potýká s vážnými kapacitními omezeními a problémy. Region centrope je křižovatkou několika nadnárodních dopravních koridorů, které jsou součástí Transevropské páteřní sítě (Transeuropean Core network) a Transevropské komplexní sítě (Transeuropean Comprehensive Network). Vývoj, rozšíření a modernizace těchto sítí je důležitým zájmem regionu centrope, aby mohl čelit výzvám popsaných v kapitole 1. To je důvodem proč region centrope předkládá dlouhodobou vizi do roku 2030 pro zlepšení železniční infrastruktury. Rozšíření a modernizace sítě je základem dohody o činnosti v regionech a o společném lobování vůči Evropské komisi, a to jak národními vládami, tak i provozovateli a správcemi sítě. Zlepšení železniční sítě zvýší kapacitu a sníží cestovní dobu mezi hlavními městy centrope: Tabulka: 1: Cestovní doba vlakem mezi vybranými destinacemi po výhledovém zlepšení infrastruktury (v minutách) Spojení 1) Rozdíl V minutách % Brno Vienna Breclav Vienna Bratislava Vienna Sopron Vienna Györ Vienna Brno letiště Vídeň (VIE) Bratislava VIE Sopron VIE St. Pölten Bratislava ) Informace o výhledových jízdních časech jiných spojů nejsou k dispozici Zdroj: Austrian Railways Company (2011): Zielnetz Pozn.: VIE = letiště Vídeň Tímto se zlepší dostupnost v rámci regionu centrope a dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti veřejné dopravy. 6/20

7 Kombinovaný rozvoj dopravních uzlů a linek Železniční síť dle Vize infrastruktury 2030 zahrnuje modernizaci a rozvoj železničních stanic a nákladních terminálů. Toto je důležité pro odstranění překážek, realizaci přímých propojení a zajištění optimální dostupnosti mezi nákladními terminály. Adaptace transevropské dopravní sítě (TEN-T) Pokud jde o transevropskou dopravní síť, centrope regiony souhlasí s nedávným návrhem Komise a Rady, avšak s drobnými změnami v těchto bodech: Zařazení významného železniční spojení Vídeň letiště Vídeň - Bratislava - letiště Bratislava do páteřní sítě V současné době je pouze spojení na sever od Dunaje součástí páteřní (Core) sítě. Z hlediska pohledu regionů centrope má výše uvedené spojení stejnou prioritu jako spojení na sever od Dunaje přes Marchegg. Důvodem je integrace letišť ve Vídni a Bratislavě, které jsou nejdůležitější pro celý region v tomto významném železničním systému. Další důležité části tohoto spojení jsou již součástí návrhu: tratě Ostbahn mezi Götzendorf a Parndorf a spojení sever-jih přes Bratislavu směrem do Maďarska. Zařazení železničního uzlu Brno (ŽUB) do páteřní sítě Brno je důležitý uzel v navrhované páteřní síti. Prioritní osy č. 22 Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť - Athény a baltsko-jadranská osa Gdaňsk - Vídeň Bologna se protínají v Brně. Přestavba železničního uzlu Brno (ŽUB) musí být považována jako součást páteřní sítě. Začlenění železničního koridoru Vídeň / Bratislava / Záhřeb Rijeka do páteřní sítě TEN-T Pokud jde o vedení sítě TEN-T, centrope region souhlasí s nedávným návrhem Komise a Rady, avšak z hlediska centrope regionů samotných zde stále chybí vazba směr jih-východ (SETA). Konkrétně se jedná o trať z Vídňe / Bratislavy do Chorvatska (Záhřeb, Rijecka). Tento úsek by měl být do TEN-T sítě take začleněn. Stávající železniční trať je charakterizována nevyhovující technickými parametry, nízkou provozní rychlostí na některých úsecích a není tedy schopna nabídnout odpovídající kvalitu napojení Chorvatska jako nového členského státu. Následující úseky by měly být začleněny do sítě TEN-T: Hegyeshalom - Szombathely Körmend - Zalalövö Szombathely - Zalaszentivan Celá trasa by měla být zařazena do páteřní sítě koridoru TEN-T. Změna smluvních podmínek na trati Sopron - Szombathely Dle smluvních podmínek ve vedení osy SETA (South-East-Transport-Axis) musí železniční vlaky v Maďarsku zastavovat v každé stanici. Abychom na mezinárodních dálkových spojích dosáhli přijatelných cestovních časů, musí se tyto podmínky změnit. Zlepšením železniční dopravní osy SETA se sníží cestovní doba mezi Vídní / Bratislavou a Záhřebem z 6 hodin na cca 4 hodiny a stejně tak I bude snížena cestovní doba mezi Vídní - Szombathely. Železniční spojení Györ - Trnava V současné době neexistuje žádné přímé železniční spojení mezi Györem a Trnavou. Na základě studie technické a ekonomické proveditelnosti by mělo být připraveno rozhodnutí o integraci do výhledové železniční sítě. 7/20

8 8/20

9 Tabulka: 1: Významná železniční síť seznam projektů v centrope regionu VIZE 2030 Číslo 1) Projekty 1 Vídeň - St Pölten: vysokorychlostní trať 2a Rakouská hranice - Budapešť: vysokorychlostní trať 2b Ostbahn Vídeň - maďarská hranice: modernizace na vysokorychlostní trať 3 Rajka - Hegyeshalom: modernizace 4a Brno - slovenská hranice: modernizace konvenční trati 4b Česká hranice - Bratislava: modernizace konvenční trati 5 Brno - Přerov: modernizace 6 Brno - průjezd sítě TEN-T 7 Břeclav - průjezd sítě TEN-T 8a Zlepšení železničního uzlu Vídeň: Pottendorferlinie-Meidling-Blumental, modernizace 8b Zlepšení železničního uzlu Vídeň: Simmering - Ostbahnbrücke, třetí kolej 8c Zlepšení železničního uzlu Vídeň: Stadlau - hranice Vídně/Dol.Rak. (Marchegger Ast) 8d Zlepšení železničního uzlu Vídeň: nové hlavní nádraží Vídeň 9 Nový obchvat pro nákladní vlaky St. Pölten 10 Westbahn úsek Ybbs a. d. Donau - Amstetten, rozšíření na 4 koleje 11 Pottendorfer Linie: Blumental - Wampersdorf, rozšíření na 2 koleje 12 Pottendorfer Linie: Wampersdorf - Wr. Neustadt, modernizace 13 Gloggnitz - Mürzzuschlag; Semmering tunel 14 Wr. Neustadt - Gloggnitz: modernizace na 160 km/h 15 Hranice Vídeň/Dol.Rak.-Marchegg, elektrifikace, rozšíření na 2 koleje, modernizace až na 160 km/h 16 Nordbahn Süßenbrunn - česká hranice: modernizace na 160 km/h 17 Brno - Praha: nová vysokorychlostní trať 18a Zlepšení železničního uzlu Vídeň: Oberlaa - Wien marshalling yard (Laaerberg), Neubau 18b Zlepšení železničního uzlu Vídeň: Link Ostbahn - Flughafenschnellbahn, Neubau 18c Zlepšení železničního uzlu Vídeň: Süßenbrunn, rekonstrukce trati 19 Nové spojení Ebenfurth 20a Wiener Neustadt - maďarská hranice: elektrifikace stávající trati 20b Rakouská hranice - Sopron: elektrifikace stávající trati 21 Bratislava - Galanta: modernizace konvenční trati až na 160 km/h 22 Zlepšení železničního uzlu Bratislava: Petržalka - Bratislava hlavní nádraží - Bratislava letiště 23 Fehring - maďarská hranice: elektrifikace stávající trati 24 Letiště Vídeň, nádraží 25 Letiště Vídeň - Götzendorf; nové spojení 26 Gänserndorf - Marchegg; elektrifikace, modernizace stávající trati 27 Nová trať Müllendorf - Eisenstadt 28 Körmend - Zalalövo: modernizace stávající trati 29 Hegyeshalom - Csorna - Szombathely: elektrifikace stávající trati 30 Szombathely - Zalaszentiván: elektrifikace stávající trati 31 Szombathely - Köszeg: rozříření do centra Köszeg 32 Brno - Třebíč: elektrifikace stávající trati 33 Rekonstrukce Boskovické spojky 34 Šakvice - Hustopeče: elektrifikace stávající trati 35 Hrušovany u Brna - Židlochovice: elektrifikace stávající trati 36 Rekonstrukce Křenovické spojky 37 Rekonstrukce trati Znojmo - Břeclav 38 Neusiedl - Parndorf - Kittsee: spojení Parndorf 39 Győr-Sopron: rozšíření na 2 koleje 40 Győr - Pér - Kisbér: nové spojení 41 Győr - Pápa - Celldömölk - Porpác: elektrifikace stávající trati 1) čísla projektů korespondují s čísly v přehledné mapě 9/20

10 3.1.2 Hlavní silniční síť Hlavní silniční síť Vize infrastruktury 2030 jako základ pro opatření v oblasti vlastních regionů a společné lobování vůči třetím osobám Stejně jako železniční síť, tak i síť silniční se potýká s kapacitními omezeními, nedostatečnou technickou kvalitou určitých úseků, problémy bezpečnosti silničního provozu a s vážnými environmentálními dopady. Pro realizaci budoucích záměrů uvedených v kapitole 1. je nutno stanovit dlouhodobou Vizi infrastruktury Například realizací rychlostního propojení mezi Vídní a Brnem sníží cestovní dobu o 30% a sníží na trase znečištění životního prostředí v obcích. V Maďarsku, zejména realizace dálnice M15 a M86 (Bratislava - Mosonmagyaróvár - Szombathely) odvede mezinárodní nákladní dopravu z vesnic na nové dálnice. Rychlostní spojení z Vídně do Bratislavy na sever od Dunaje a dokončení dalníčního okruhu D4 kolem Bratislavy vytvoří regionální silničníh okruh, který poskytne dostatečnou kapacitu a pomůže k obnovení kvality životního prostředí v obcích, které jsou v tuto chvíli zasaženy vysokou dopravní zátěží. Pokud jde o transevropskou dopravní sít (TEN-T), centrope regiony opět vítají návrh Komise a Rady a vyzývají k zařazení důležitého dálničního spojení mezi Vídní a Bratislavou přes S8 a D4 do TEN-T. Jak bylo uvedeno výše, toto spojení je součástí regionálního silničního okružního systému Vídeň - Bratislava, který by měl rozdělit rostoucí objem dopravy mezi Vídní a Bratislavou na dvě spojení. Regiony centrope požadují zařazení dálnice Bratislava - Mosonmagyaróvár - Csorna - Szombathely - Nagykanisza do transevropské páteřní sítě. Tato dálnice je součástí tzv. Středoevropského dopravního koridoru"(cetc) a důležitým spojením do budoucího členského státu EU, Chorvatska. 10/20

11 11/20

12 Tabulka: 2: Významná silniční síť seznam projektů v centrope regionu VIZE 2030 Číslo 1) Projekty 1 Kompletace obchvatu Vídně: S1 severovýchodní obchvat 2a Kompletace propojení Brno-Vídeň: A5 úsek Schrick - česká hranice; nové spojení 2b Kompletace propojení Brno-Vídeň: R52 rýchlostní silnice: nový úsek Pohořelice - Mikulov 3 D1 zkapacitnění úseku Kývalka - Holubice 4 D1 zkapacitnění úseku Bratislava - Trnava na 6 pruhů 5 D4 nový dálniční obchvat kolem Bratislavy 6 Kompletace dálnice M15: úsek slovenská hranice - M1; rozšíření na 4 pruhy 7a S7 nová rychlostní silnice: úsek A2 - maďarská hranice 7b M8 dálnice: úsek rakouská hranice - Vasvár; rozšíření 8 R43 rychlostní silnice (úsek R35-D1), Jihozápadní (JZT) a Jižní tangenta (JT) 9 R55 rychlostní silnice, prodloužení úseku Olomouc - D2 10 M86 dálnice: úsek Mosonmagyaróvár/Levél - Szombathely; rozšíření 11 M9 dálnice: úsek Szombathely - Vasvár; rozšíření 12 M9 dálnice: úsek Vasvár - Zalaegerszeg; rozšíření 13 I/86: úsek Szombathely - Körmend; rekonstrukce 14a S8 nová rychlostní silnice: úsek S1 - slovenská hranice; 14b Rakouská hranice - dálnice D2: nová silnice 15 R7 nová rychlostní silnice: úsek Bratislava - Dunajská Streda 16 M85 - Csorna - Györ: rozšíření 17 M85 - M84 Kapuvár - Sopron: rozšíření 18a A3 nová dálnice: úsek Eisenstadt - maďarská hranice (poblíž Sopron) 18b M85 dálnice: úsek Sopron - rakouská hranice; rozšíření 19a S3 rychlostní silnice: úsek Stockerau - česká hranice (poblíž Znojma); rekonstrukce, v některých úsecích nová silnice 19b Nová silnice I/38 obchvat Znojmo 20 S34 nová rychlostní silnice: úsek St. Pölten - Wilhelmsburg 21a S31 rychlostní silnice: úsek Oberpullendorf - Hungarian border; rozšíření 21b M87 dálnice: úsek Szombathely - Köszeg - rakouská hranice: rozšíření 22 I/55 obchvat Břeclavi, nová silnice 23 I/8 úsek Kormend - státní hranice s Rakouskem 24 M85 dálnice: úsek Csorna - Kapúvar; rozšíření 25 M9 nová dálnice: úsek Nagycenk - Nemesbőd 26 Nová rychlostní silnice R1/R7 v úseku Trnava - Dunajska Streda Györ/ východní obchvat 27 Nová rychlostní silnice Trnava - D2 1) čísla projektů korespondují s čísly v přehledné mapě 12/20

13 3.1.3 Regionální přeshraniční železniční úseky Rekonstrukce železniční trati Oberwart - Szombathely Některé regionální železniční spoje byly v období studené války a železné opony uzavřeny. Tratě byly zrušeny a privatizovány. I přes tyto evidentní obtížnosti centrope navrhuje znovuobnovení bývalého železniční spojení mezi Oberwart a Szombathely. Spolu s již dokončenou modernizací úseku Sopron Szombathely a vzhledem k plánu realizace dopravní osy SETA toto spojení zvýší dostupnost jižního Burgenlandu a posílí význam Szombathely jako důležitého centra v budoucím přeshraničním regionu Regionální přeshraniční silniční spojení Přeshraniční regionální propojení, která budou realizována nebo modernizována: Most Angern - Záhorská Ves nad Moravou Modernizace spojení Sopron - St Margarethen na maďarské straně Přijetí maďarské části silniční spojení Fertőd - Pamhagen jako hlavní silnice s cílem harmonizovat kategorii pozemní komunikace na rakouské a maďarské straně Zsira Lutzmannsburg: přestavba zemědělské cesty u okresní silnice na burgenlanské straně Sopronköhida St. Margarethen: výstavba silnice na maďarské straně, nezbytná koordinace s Burgenlandem Brennbergbánya Ritzing: připojení na silnici L 334 Agfalva Loipersbach: nová obecní silnice na rakouské straně Albert Kázmér-puszta-Halbturn: výstavba silnice na maďarské straně Lokální silniční propojení Rajka Cunovo Lokální silniční propojení Dunakliti Dobrohost doplněné mostem pro pěší přes Dunaj trajekt Dunaremete Gabcikovo trajekt Gönyü Klizka Nema 3.2 Vodní cesta Dunaj Dunaj je důležitý dopravní koridor pro nákladní i osobní dopravu a je jednou z priorit TEN-T (prioritní projekt 18), který hraje důležitou roli v EU-Strategii pro oblast Podunají. Region centrope podporuje cíle EU-Strategie pro oblast Podunají, a to: Zvýšení nákladní dopravy o 20% do roku 2020 oproti roku 2010 Řešení prostupnosti plavební cesty s přihlédnutím ke specifické situaci v jednotlivých úsecích Dunaje Zavedení účinné vodní infrastruktury Rozvoj účinných multimodálních terminálů na říčních přístavech (Vídeň - Freudenau, Bratislva přístav, Gönyü přístav) Zavedení společného informačního systému tzv. River Information System (RIS), který zajistí mezinárodní výměnu dat Velký inženýrský říční projekt mezi Vídní a Bratislavou je důležitým mezníkem pro zlepšení splavnosti Dunaje v rámci regionu centrope. Pokud jde o říční přístavy, mají následující opatření zvýšit atraktivitu vodní dopravy: Další zvýšení kapacit v trimodálním nákladním terminálu ve Vídni Rozšíření a modernizace nákladního terminálu v přístavu Bratislava a dalších přístavů 13/20

14 Umožnění splavnosti ramena Dunaje mezi Gönyü a Györem pro osobní lodě s ohledem na požadavky minimalizace zásahu do ekosystému Zavedení pravidelné přepravy cestujících mezi Vídní a Bratislavou (TWIN-City Liner) ukázalo, že poptávka po těchto pravidelných službách existuje. Centrope regiony jsou za jedno pro zlepšení využívání vodního toku Dunaje pro přepravu cestujících (např. Bratislava - Rajka) v rámci modernizace přístavů. 3.3 Letiště Mezinárodní letiště ve Vídni a Bratislavě zajišťují celosvětovou dostupnost regionů. Ostatní letiště Brno, Györ a Piešťany mají spíše regionální význam. Zajištění dostatečné kapacity a vysoké kvality služeb je důležitým snahou regionu centrope. Hlavní výzvou regionu centrope je zlepšení dostupnosti veřejnou dopravou (zejména z aglomerací jako je Brno, Györ, Sopron, atd.) a stejně tak propojení letišť Vídeň a Bratislava. Proto centrope podporuje následující opatření: Na poptávce založeno zvýšení kapacity a kvality letišť ve Vídni a Bratislavě Zlepšení regionální dostupnosti letišť po železnici - Prostřednictvím stanice vídeňského letiště - Nové spojení Letiště Vídeň se Ostbahn (Götzendorfer Spange) - Nové spojení Petržalka - Bratislava letiště Využití součinnosti letiště ve Vídni a Bratislavě, aby se dosáhlo rovnoměrného využití kapacit, a tím i snížení environmentálních dopadů U regionálních letišť jsou potřeba následující opatření: Prodloužení přistávací dráhy na letišti Györ Kapacitní navýšení mezinárodního letiště Brno Tuřany 3.4 Síť cyklotras Region centrope není jen důležitou křižovatkou nadnárodních železničních a silničních koridorů, ale také i evrospké sítě cyklistických tras: Euro Velo-Route 4: Centrální Evropa Roscoff Kiew přes Brno Euro Velo-Route 6: Atlantik Černé moře podél Dunaje Euro Velo-Route 9: Bernsteinova trasa přes Brno a Vídeň Euro Velo-Route 13: Trasa podél bývalé železné opony Vedle toho byly v posledních letech vybudovány mnohé přeshraniční cyklotrasy, které jsou využívány především k volnočasové a turistické dopravě. Vetšinu z nich mají na starosti obce nebo menší regiony. Rozvoj a údržba je často financována z evropských fondů. Protože jsou tyto projekty připravovány a realizovány decentralizovaně (na základně lokálních potřeb jednotlivých menších regionů), neexistují o nich na úrovni centrope doposud komplexní přehled (cyklomapy a další doplňkové informace jako: půjčovny kol, ubytování, cykloprodejny). Region centrope podporuje cyklistiku jak pro volný čas a turistické účely, tak i jako dopravu do zaměstnání pracoviště či za účelem nákupu zboží. 14/20

15 To vyžaduje: koordinovaný rozvoj nadnárodních tras - přechodů mezi regiony centrope pokračování v rozvoji místních a regionálních cyklistických tras, zejména dokončení trasy kolem Neziderského jezera společný vývoj internetové platformy pro cykloturistiku v regionu centrope s informacemi o cyklosíti, turisticky atraktivních místech, ubytování, atd. 3.5 Širokorozchodná železnice Rusko centrope Vedle rozvoje Transevropské dopravní sítě (TEN-T) je pro region centrope významná také iniciativa Ruské železniční společnosti k prodloužení širokorozchodné železnice z Košic do oblasti Vídeň / Bratislava. V současné době nejsou k dispozici žádné podrobné informace. Předpokladem pro další aktivity je předložení návrhu investorem. To by bylo impulsem pro vytvoření pracovní skupiny, která posoudí prospěšnost a proveditelnost stavby z hlediska regionu centrope. 4. Iniciativy pro veřejnou dopravu V současné době má přeshraniční veřejná doprava několik nedostatků: chybí snadno dostupný systém prodeje jízdenek: například není možná internetová rezervace jízdenek přes server Euregio, není možný nákup přeshraničních jízdenek v jízdenkových automatech regionální a místní přeshraniční autobusové linky mají omezeným přístup cestujících kvůli ochraně hospodářské soutěže a koncesním přepravním zákonům: například není možné nastoupit do autobusu slovenské společnosti na rakouské straně ve směru na Rakousko a vystoupit na rakouské straně ve směru na Slovensko (autobusová linka Bratislava - Hainburg) neharmonizované jízdní řády přeshraničních linek z důvodů rozdílné poptávky neexistuje zdroj na pokrytí nákladů přeshraničních linek, protože přeshraniční vztahy nejsou integrovány do národních a regionálních systémů dotací na veřejnou dopravu Právní, institucionální a finanční aspekt pro přeshraniční veřejnou dopravu je příčinou, že systém veřejné dopravy není konkurenceschopný vůči individuální automobilové dopravě, s vyjímkou vztahů Vídeň - Bratislava / Brna, Györ Sopron a Bratislava - Brno. Další překážkou pro lepší integraci přeshraničních systémů veřejné dopravy je nedostatek integrovaných regionálních systémů veřejné dopravy na Slovensku a Maďarsku. V těchto zemích chybí zodpovědný partner pro jednání a uzavírání smluv o regionálních přeshraničních nabídkách veřejné dopravy. Regionální veřejná dopravní iniciativa pro centrope V tomto ohledu region centrope inicioval tzv. "centrope - kulatý stůl o veřejné dopravě" jako hlavní platformu pro otevřenou debatu pro všechny provozovatele v regionu s cílem odstranit překážky a zlepšit přeshraniční veřejnou dopravu. Na základě práce této platformy, následné aktivity podpoří lepší integraci přeshraničních veřejných dopravních služeb, a to: Předávání Know-How z provozované integrované veřejné dopravy organizací v Rakousku (VOR) a jižní Moravy (KORDIS) do jiných regionů centrope, a to zejména do Bratislavy a Bratislavského kraje, kde se připravuje zavádění integrované veřejné dopravy. Vypracovaní studie, která by ujasnila právní, institucionální a finanční překážky pro zavedení přeshraničních systémů veřejné dopravy a služeb. 15/20

16 Studie proveditelnosti pro zavedení linek "Euregio"- autobusových linek, srovnatelných s EUREGIO - vlakovými spoji. Lepší koordinace jízdních řádů pro minimalizování cestovních časů v rámci jednotlivých přestupních uzlů. Usilovat o snadnější a přátelštější způsob prodeje a distribuce jízdenek pro přeshraniční dopravu. Zavedení právních předpokladů pro integrované systémy veřejné dopravy Kromě výše uvedených kroků je v rámci regionu centrope nutné začít s implentací integrované veřejné dopravy rámci Maďarska, kde doposud tento proces nezačal. Využití rozvoje železniční infrastruktury pro lepší regionální dostupnost a spojení Výhledovými rozšířeními a opatřeními na hlavních železničních tratích dojde k vytvoření Evropské vysokorychlostní železniční sítě. K využítí těchto investic na zlepšení regionální dostupnosti a propojení v regionu centrope se žádá o: zřízení odbočných stanic: Břeclava, Györ, Sopron, St Pölten, Szombathely, Trnava a WR. Neustadt. posouzení přímých spojení v hlavních uzlech veřejné dopravy, zejména ve Vídni po realizaci nového hlavního nádraží. Zastávky vysokorychlostních vlaků v centrech regionů zlepšují mezinárodní dostupnost, vnitřní konektivitu v rámci centrope a přispívají k lepšímu využití kapacity vlaků. Otevření nového hlavního nádraží ve Vídni nabízí možnost realizovat přímé spojení bez přestupů mezi hlavními městy regionu centrope a přispívá k významnému snížení cestovních časů, například cestovní čas mezi Bratislavou - St. Pölten se sníží o téměř 40%. Podpora marketingu veřejné dopravy v rámci centrope V současné době je marketing veřejné dopravy výhradně na straně veřejných dopravních společností. Region centrope podpoří iniciativy společného marketingu veřejných dopravních společností. 5. Zavedení nadnárodního multimodálního a vícejazyčného dopravního informačního systému Pokročilý dopravní informační systém Advanced Traffic Information Systems (ATIS) nabízí komplexní multimodální online služby s podrobnými informacemi o směru, porovnání různých druhů dopravy (auto, MHD, kolo, pěší turistika, kombinované dopravy) a aktuální dopravní situaci od začátku až k cíli zamýšlené cesty. Tyto informační platformy je potřeba doplňovat a trvale aktualizovat (tzn. doplňovat infromace o stavebních uzavírkách, objízdných trasách, One-Way systémy, atd.). Multimodální dopravní informační služba je důležitým nástrojem pro řízení provozu a optimalizaci kapacitního využití. Zejména v aglomeracích mohou tyto systémy přispět k efektivnějšímu chování individuální dopravy v silniční síti, a tím tedy ke snížení dopravní zátěže v době špičky a snížení dopadu na životní prostředí. Komplexní dopravní informační systémy poslouží nejen ve velkých městech, ale i ve venkovských oblastech, kde malým městům nabídnou možnost zviditelnění díky lepší dostupnosti. Na podporu přeshraniční veřejné dopravy je nezbytné, aby byl k dispozici komplexní vícejazyčný informační servis pro celý region centrope. 16/20