Komentář k zaslaným dotazům a připomínkám k návrhu nové zonace NP České Švýcarsko

Transkript

1 Komentář k zaslaným dotazům a připomínkám k návrhu nové zonace NP České Švýcarsko 1. Provázanost nové zonace a dlouhodobých cílů NPČŠ Stanovení tzv. dlouhodobých cílů NP vychází z poslání národních parků definovaných ZOPK a z metodického pokynu MŽP k vymezování, navrhování a schvalování zonace na území národních parků ČR. Dle tohoto pokynu je celé území NPČŠ rozčleněno do třech kategorií dle stanovených dlouhodobých cílů (viz též mapa), kterými jsou: a) zajištění trvale udržitelného rozvoje na území NP: do této kategorie jsou zahrnuty oblasti, které jsou v návrhu nové zonace zařazeny do tzv. zóny kulturní krajiny, tj. zastavěné a zastavitelné plochy v k.ú. Mezná a soubor historických staveb v lokalitě Na Tokání. Dlouhodobým cílem zde není primárně ochrana přírody NP. b) ochrana biodiverzity, jejíž existence je podmíněna trvalou činností člověka: do této kategorie jsou zahrnuty oblasti, které jsou v návrhu nové zonace zařazeny do tzv. zóny soustředěné péče a kde budou trvale prováděna opatření pro zachování cenné biodiverzity (např. luční porosty mezi Meznou a Mezní Loukou a v okolí hotelu Zámeček u Vysoké Lípy). Do této kategorie jsou zařazeny také oblasti, kde je trvalá péče nezbytná s ohledem na zajištění bezpečnosti obyvatel a návštěvníků NP (např. nestabilní skalní svahy nad Hřenskem, areál u Pravčické brány a několik menších lokalit v těsném sousedství zástavby v k.ú. Vysoká Lípa, Kamenická Stráň a Jetřichovice). c) zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů: do této kategorie jsou zahrnuty oblasti, které jsou v návrhu nové zonace zařazeny do tzv. zóny přírodní, přírodě blízké a zóny soustředěné péče, tj. naprostá většina lesů národního parku, které se dnes nacházejí v různém stupni přirozenosti. Poznámka: Dlouhodobé cíle vyjadřují, kam ochrana přírody v národním parku směřuje v dlouhodobém horizontu (tj. cca 50 a více let)! Je to tedy jakýsi ideální stav z hlediska zájmů ochrany přírody. Z mapového podkladu je zřejmé, že dlouhodobým cílem v NPČŠ je zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů na naprosté většině jeho území. Ovšem jednotlivé části území NP budou ponechávány samovolnému vývoji postupně a teprve v okamžiku, kdy v nich bude upravena druhová a věková skladba lesů (zejména až v nich přestane dominovat stanovištně nevhodný smrk). Nově schválená zonace bude v platnosti minimálně 15 let. Poté budou navrženy její změny, a to jak s ohledem na reálný stav lesních porostů a dalších ekosystémů, tak s ohledem na případné úpravy dlouhodobých cílů (např. přehodnocení kategorie zajištění trvale udržitelného rozvoje ). 2. Návaznost nové zonace a zásad péče o NPČŠ Dle novely ZOPK nahradí tzv. zásady péče stávající plán péče o NPČŠ, který je platný do konce roku Zásady péče jsou pro Správu NP klíčovým strategickým dokumentem, který bude řešit postupy a způsoby péče o území směřující k naplňování cílů ochrany přírody. Bude to podklad nejen pro rozhodování Správy NP, ale také podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů (např. územní plány). Správa NP musí dle novely ZOPK předložit návrh zásad péče Ministerstvu životního prostředí do konce tohoto roku, tzn. projednání a schvalování zásad péče bude probíhat v příštím roce. V současné době Správa NP na zásadách pracuje, ale dokument není v takové fázi rozpracovanosti, aby mohl být prezentován současně s projednáváním návrhu nové zonace. Správa NP je závislá i na

2 metodickém vedení ze strany MŽP, především co se týká obsahu a podrobností zásad péče, které budou koncipovány jiným způsobem než stávající plán péče. Jako důležitá součást zásad péče bude schvalována tzv. základní cestní síť NP. Ta má vazbu na současně projednávaný návrh nové zonace, resp. je zásadní její definování v zóně přírodní. Údržba základní cestní sítě je jedním z opatření, které lze v přírodní zóně ze zákona realizovat. Účelem je zajistit i v zóně přírodní základní přístup např. pro složky integrovaného záchranného systému, vlastníky nemovitostí apod. Správa NP s údržbou těchto cest i do budoucna počítá. Kromě základní cestní sítě bude v zóně přírodní samozřejmě udržována i síť značených turistických tras. 3. Provázanost nové zonace se zonací v NP Saské Švýcarsko Návrh nové zonace NPČŠ byl postoupen k připomínkování společné vědecké radě národních parků České a Saské Švýcarsko. Ve vědecké radě jsou zastoupení také odborníci delegovaní Správou NP Saské Švýcarsko, kteří vznesli k návrhu zonace své připomínky. Provázanost přírodních zón v příhraniční oblasti obou národních parků je zjevná. Zrcadlově, k saské přírodní zóně (Naturzone A), přiléhá na české straně převážně zóna přírodní a v menší míře zóna přírodě blízká. V zóně přírodě blízké budou probíhat již jen velmi omezené zásahy. Pokud budou takto zařazené porosty významně pozměněny působením přírodních činitelů (např. větrem, či působením kůrovce), nebo v nich bude proveden poslední plánovaný zásah vedoucí k dosažení stavu přirozeného ekosystému, budou ponechány samovolnému vývoji. Z poslání obou národních parků a z logiky věci vyplývá, že příhraniční oblast obou národních parků je jádrovou oblastí, kde je a nadále bude aktivní management postupně tlumen (na německé straně, vzhledem k legislativě i s ohledem na lepší stav lesních ekosystémů je tohoto stavu dosahováno dříve a na větší ploše). 4. Porovnání návrhu nové zonace se stávající zonací a tzv. managementovou zonací Stávající zonace: Území národního parku bylo do vyhlášení novely ZOPK rozděleno do tří zón odstupňované ochrany přírody, přičemž nejpřísnější režim ochrany platil v I. zóně. Tato zóna zaujímala 21 % území NP a při jejím vymezování byla vedle zranitelnosti a cennosti ekosystémů zohledňována např. také odlehlost a nepřístupnost určitých oblastí daná geomorfologií NP. Vstup návštěvníků byl v I. zóně v souladu s tehdejším zněním ZOPK omezen pouze na značené trasy. Tato zóna zahrnula jak některá cenná společenstva, tak i významně pozměněné lesní ekosystémy v odlehlejších oblastech, kde mohla být prováděna lesnická opatření s cílem přestavby nepůvodních lesních porostů (např. odstraňování nepůvodních druhů dřevin). II. zóna zaujímala cca 78% území NP a tvořily ji převážně člověkem výrazněji pozměněné lesní porosty. Plošně nejmenší III. zóna (necelé 1% území NP) pak zahrnovala zastavěné a zastavitelné plochy a nelesní ekosystémy (louky). Managementová zonace: Protože členění území NP do třech zón nebylo pro plánování praktických managementových opatření Správy NP dostačující, byla při přípravě stávajícího plánu péče vytvořena zonace managementová, jejímž cílem bylo rozlišit porosty ponechané samovolnému vývoji od porostů s dočasným nebo trvalým managementem. Území NP bylo tedy rozčleněno na: A. Území ponechané samovolnému vývoji B. Území s dočasným managementem B1. Území ponechané samovolnému vývoji v horizontu do 10 let B1+. Území s plánovanými zásahy B1-. Území bez plánovaných zásahů (na území NPČŠ nevymezeno) B2. Území vyžadující aktivní management déle než 10 let

3 B2+. Území s plánovanými zásahy B2-. Území bez plánovaných zásahů C. Území s trvalým managementem Nová zonace: Návrh zonace, který je nyní projednáván, byl vytvořen na základě novely ZOPK z minulého roku. Tato nová zonace je vymezena čistě s ohledem na stav ekosystémů a dlouhodobé cíle NP, nikoliv tedy např. s ohledem na geomorfologii a režim pohybu návštěvníků, jako tomu bylo u zonace původní. ZOPK dále říká, jaké zásahy je možné v jednotlivých zónách realizovat, aby nedošlo k rozporu s cílem ochrany v jednotlivých zónách. V případě NP České Švýcarsko, které je tvořené z 96 % lesy, bude mít nová zonace přímý vliv především na management lesa, ale může ovlivnit např. i podobu územních plánů. Poznámka: V důsledku přechodných ustanovení novely ZOPK. je území současné I. zóny NP dočasně považováno za zónu přírodní, tzn. že je ponechána v bezzásahovém režimu (tj. v režimu zóny přírodní dle novely ZOPK). Důvodem, proč se Správa NP snaží schválit novou zonaci co nejdříve, je motivace dostat management a zonaci tam, kde mají být, a to i s ohledem na aktuální kalamitní stav kůrovce. Snahou Správy NP je tedy ukončit co nejdříve současný přechodný stav, kdy v některých oblastech stávající I. zóny, které jsou však nově navrženy do zóny přírodě blízké nebo do zóny soustředěné péče, není možné provádět žádné zásahy. Navržené přírodní zóny jsou pak vymezené i s ohledem na možné šíření kůrovce a jsou plošně menší (zaujímají 16% území NP) než stávající I. zóna. Srovnání stávající zonace, managementové zonace a navrhované zonace není příliš relevantní, jelikož každá zonace má jiné členění, jiný přístup a vycházejí z odlišné metodiky. Podstatným rozdílem mezi návrhem nové zonace a stávající managementovou zonací však je celkové zjednodušení a scelení jednotlivých území do souvislejších ploch dle typu a cíle managementu. Orientační srovnání managementové zonace z roku 2017 a návrhu zonace z roku 2018 (viz též mapové přílohy): Managementová zonace Typ managementu Celková plocha zóny [ha] Zastoupení zón na území NP [%] A 1001, ,6284 B , ,4862 B , ,6118 B2-792,8409 9,9988 C 180,3788 2,2748 Návrh nové zonace Zóna Celková plocha zóny [ha] Zastoupení zón na území NP [%] 1 - přírodní 1233,78 15, přírodě blízká 1496,22 18, soustředěné péče 5171,70 65, kulturní krajiny 27,70 0,35 5. Vztah nové zonace a tzv. klidových území Správa NP vnímá institut klidových území jako velmi zásadní pro veřejnost. Proto počítáme s tím, že projednání bude věnován větší časový prostor. Zároveň s návrhem klidových území bude také

4 projednáván návrh sítě značených tras v těchto územích. Obecně lze konstatovat, že Správa NP nechce zásadním způsobem měnit nebo omezovat přístup veřejnosti do NP oproti současnému stavu. Není k tomu důvod, proto chceme apelovat na to, aby změny, kterými procházíme, nebyly vnímány s pocitem obav nebo skrytých nástrah. Správa NP musí však již fungující pravidla přetavit a přizpůsobit požadavkům novelizovaného ZOPK. Klidová území jsou území s omezeným pohybem osob z důvodu umožnění nerušeného vývoje ekosystémů nebo jejich složek citlivých na nadměrný pohyb osob a zranitelných vlivem rušivých vlivů s ním spojených. Klidová území tedy budou mít přímý vliv na širokou veřejnost, protože omezují pohyb v národním parku, nemají ale vliv na způsob managementu, který bude v těchto lokalitách probíhat. Z podstaty věci ale vyplývá, že klidové území nebude mít (až na nepatrné výjimky z důvodu zachování celistvosti zón či klidových území) přesah se zónou soustředěné péče, kde budou v následujícím období probíhat intenzivní managementová opatření, která by sama o sobě mohla znamenat rušivý vliv např. pro hnízdící cílové druhy ptáků. Správa NP měla ve chvíli vyhlášení novely ZOPK předběžnou představu o rozsahu klidových území (oproti původní I. zóně se plocha s omezeným pohybem osob zmenší). Prioritně ale bylo nutné řešit novou zonaci. Metodický pokyn MŽP ke klidovým územím byl Správě NP poskytnut v dubnu Do té chvíle nebylo zcela jasné, jaké všechny podklady pro odůvodnění vymezení klidového území bude MŽP požadovat. Navíc je potřeba znát konečnou podobu vymezení nové zonace, aby nedošlo k rozporům - viz výše (překryv klidových území se zónou soustředěné péče). V současné době Správa NP zpracovává podklad pro vyhlašování klidových území podle výše uvedeného metodického pokynu MŽP, včetně odůvodnění. Začátek projednávání návrhu klidových území s veřejností a členy rady NP se předpokládá v posledním čtvrtletí letošního roku. 6. Vymezení kulturní krajiny v okolí Mezné Správa NPČŠ zvážila zařazení nelesních ploch kolem Mezné do jednotlivých zón ochrany přírody a došla k následujícímu závěru: do zóny kulturní krajiny bylo primárně začleněno zastavěné a zastavitelné území obce a přilehlé zahrady ostatní nelesní plochy byly po zvážení cílů ochrany přírody zařazeny do zóny soustředěné péče, jelikož tyto ekosystémy slouží primárně k naplňování cílů ochrany národního parku a nesplňují charakter ploch sloužících k trvale udržitelnému rozvoji, ke vzdělávání, výchově, výzkumu a k přírodě šetrnému turistickému využití. Jedná se především o trvalé travní porosty a remízky, které jsou biotopem pro zvláště chráněné druhy živočichů, např. chřástala polního (Crex crex), pěnici vlašskou (Sylvia nisoria) a ťuhýka obecného (Lanius collurio). Většina luk byla vymapována jako přírodní stanoviště 6510 (Extenzivní sečené louky nížin až podhůří svazy Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis), který je předmětem ochrany EVL České Švýcarsko a cílená péče je základem uchování a zlepšení kvality tohoto stanoviště. Jedná se o dlouhodobě hospodářsky využívané plochy, jejichž hospodářský význam po nuceném vysídlení německých obyvatel klesal a plochy začaly být využívány spíše extenzivně. Tyto luční ekosystémy obohacují biodiverzitu jinak téměř výhradně zalesněného území národního parku.

5 7. Co je to zóna soustředěné péče o přírodu s cílem ochrana biodiverzity? Tzv. zóna soustředěné péče o přírodu s cílem ochrana biodiverzity, která je vymezena na svazích nad obcí Hřensko, v okolí areálu restaurace Sokolí hnízdo u Pravčické brány, v okolí Mezné, Mezní Louky, Vysoké Lípy, Kamenické Stráně a Jetřichovic, se od zbytku zóny soustředěné péče liší tím, že dlouhodobým cílem zde není ponechání území samovolnému vývoji, ale naopak trvalá péče směřující k ochraně biodiverzity (zejména kosení luk, údržba rozvolněných remízků atd.). Dalším důvodem pro vymezení tohoto podsouboru soustředěné péče je bezpečnost návštěvníků a místních obyvatel, kterou jinak metodický pokyn MŽP, dle kterého je nová zonace vymezována, neřeší. Bude-li tedy např. potřeba zasáhnout v porostech v blízkosti domů a zahrad, či na svazích nad Hřenskem intenzivnějším způsobem, bude to v těchto zónách i nadále umožněno. 8. Jak se NPČŠ otevře návštěvníkům? Jak již bylo uvedeno výše v bodě 5, počítá Správa NP s tím, že rozsah nově vymezovaných tzv. klidových území, kam bude vstup návštěvníků povolen pouze po značených cestách, bude plošně o něco menší, než je rozsah stávající I. zóny, kde je pohyb návštěvníků regulován podobným způsobem. Zároveň se nepočítá s redukcí stávajících turistických tras pro pěší a cyklisty na území národního parku. Mimo klidová území bude pohyb pěších návštěvníků i nadále neomezený (resp. bude moci být, stejně jako v současné době, omezen pouze výjimečně, např. s ohledem na bezpečnost návštěvníků, nebezpečí vzniku požárů, zajištění nerušeného vývoje hnízdících ptáků apod.). Národní park se tak skutečně více otevře návštěvníkům, neboť se počítá s tím, že některé oblasti, které se nyní nacházejí v I. zóně, nebudou nově vymezeny jako klidová území (např. okolí Bílého potoka v severní části NP, okolí vrchu Koliště nedaleko Jetřichovic apod.). Co se týče proznačování nových tras na území národního parku (mimo klidová území), bude správa NP posuzovat každý návrh jednotlivě, přičemž bude třeba vždy zohlednit také zájmy ochrany přírody, tak jako tomu bylo dosud nová zonace na této praxi nic nemění. Nepočítá se však s dalším propojováním turistických tras se sousedním Národním parkem Saské Švýcarsko. Tento postoj je mimo jiné v souladu s postojem Správy NP Saské Švýcarsko a také s Koncepcí přeshraničního rozvoje cestovního ruchu v Českosaském Švýcarsku do roku 2025 (zadavatel: České Švýcarsko o.p.s.). 9. Kdy vstoupí nová zonace v platnost? Výsledný návrh nové zonace předloží správa NP po jeho dohodnutí s Radou NP (případně po jeho úpravě ze strany MŽP) Ministerstvu životního prostředí k přípravě vyhlášky. MŽP provede projednání a schválení vyhlášky dle legislativních pravidel vlády. Schválenou verzi vyhlášky zašle MŽP všem dotčeným obcím na území NP, příslušným obcím s rozšířenou působností, krajskému úřadu Ústeckého kraje, členům Rady NP a Správě NP. Aktuálně je potřeba návrh nové zonace dohodnout s Radou NP. Pokud dojde k dohodě na nejbližším zasedání Rady NP, tj. 7. září 2018, předloží Správa NP návrh neprodleně na MŽP, které zajistí vydání příslušné vyhlášky dle postupu uvedeného výše. Termín vydání vyhlášky však nemůže Správa NP přímo ovlivnit, neboť postup jejího vydání je v kompetenci MŽP a řídí se legislativními pravidly Vlády ČR.

6 Slovníček pojmů a seznam použitých zkratek: Biodiverzita druhová pestrost / bohatost Ekosystém soustava živých a neživých složek životního prostředí, které jsou vzájemně propojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém čase a prostoru (např. ekosystém smíšeného lesa) EVL Evropsky významná lokalita (součást soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000 vyhlašovaných v členských státech Evropské unie) Geomorfologie zde užito ve smyslu utváření (tvářnosti) zemského povrchu k.ú. katastrální území Management soubor opatření směřujících k dosažení žádoucího stavu přírodního prostředí (např. přeměna druhové sklady lesa, kosení luk, odstraňování náletových dřevin, eliminace nepůvodních druhů, regulace početních stavu zvěře apod.) MŽP Ministerstvo životního prostředí NP národní park ZOPK Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny České republiky, v platném znění