Architektura počítačových systémů
|
|
- Matyáš Malý
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Přednáška 10. přednáška Vektorové procesory Róbert Lórencz
2 Přednáška Obsah Úvod DLXV Instrukční typy Adresace Proudové zpracování Časová náročnost vektorových instrukcí Výkonnostní rovnice
3 Přednáška Problémy konvenčního přístupu Hranice využití ILP 1. Hodinová frekvence pipeline: od určité úrovně každé zvyšování hodinové frekvence způsobuje zvýšení CPI (skoky a jiné hazardy) 2. Načtení a dekódování instrukcí: od určité hranice je obtížné načítat a dekódovat více instrukcí za jeden takt 3. Cache hit rate: pro dlouhodobě běžící (vědecké) aplikace s rozsáhlými datovými soubory je malý cache hit rate způsobený slabou prostorovou lokalitou dat; souvislé datové řetězce (multimédia) mají slabou časovou lokalitu dat
4 Přednáška Vektorový procesor (VP) základy 1 Koprocesor, který je speciálně navržen pro provádění vektorových výpočtů Často používaný ve vektorových superpočítačích, také může být připojen knějakému skalárnímu CPU Vykonává operace na vektorech, např. jeden průchod smyčkou ( 64-prvků FP vektor), počet načtených instrukcí rapidně klesá Vektorové instrukce: výpočet jednoho prvku výsledního vektoru je nezávislý na výpočtu jiných prvků vektoru hluboká pipeline je bez datových hazardů Vektorové prvky mají známy formát přístupu do paměti M prokládaná paměť M pracuje efektivně (nahrazuje cache) M latence je jen jednou pro první prvek vektoru Překládaná paměť M je dražší než paměti cache Řídící hazardy přítomné u skalárního zpracování se zde nevyskytují
5 Přednáška Vektorový procesor základy 2 Vektorové proudové zpracování Aritmetických operací Paměťových operací Efektivní výpočet adres pro jednotlivé elementy vektoru Současné vykonávání několika vektorových operací Základní architektura vektorových počítačů VP = obyčejná proudově pracující jednotka + vektorová jednotka Paměť paměť VP: neúspěšná architektura Procesor s vektorovými registry (L/S architektura)
6 Přednáška Vektorový procesor architektura DLXV Hlavní paměť Vektorová L/S jednotka FP add/subtract 1slovo/ takt + ini. latence Vektorové registry 8 registrů 16 R portů 8 W portů Každý registr 64 elementů 64 b / element (DP) Skalární registry 32 GP registrů 32 FP registrů Vícenásobné R/W porty FP multiply FP divide Integer Logical Cross-bar
7 Přednáška Vektorový procesor komponenty Vektorové registry: pevná délka, uchovává jeden vektor minimálně: 2 čtecí a 1 zapisovací port typicky: 8-32 vektorových registrů, každý z nich uchovává bitových prvků Vektorové funkční jednotky - Vector Functional Units (FUs): plně proudově pracující, každý takt je startována nová operace Typicky: 4 až 8 FUs: FP add, FP mult, FP reciprocal (1/X), integer add, logical, shift; může být i více stejných jednotek Vektorové Load-Store Units (LSUs): plně proudově pracující jednotka, provádí load, nebo store nějakého vektoru; může být i více stejných jednotek LSUs Skalární registry: jeden element pro FP skalár nebo adresu Cross-bar propojuje FUs, LSUs, registry
8 Přednáška Vektorový procesor vektor-registr architektura Charakteristika vektorových procesorů Procesor rok Clock [MHz] Regs # prvků #FUs #LSUs Cray Cray C Convex C Fuj. VP NEC SX/ K 256 var Cray J Cray T FP add, FP multiply, FP reciprocal, integer add, 2 logical shift, population count/parity
9 Přednáška Vektorový procesor typy instrukcí 1 Typy instrukcí pro architekturu procesoru: vektor - registr 1. vektor - vektor, 1 nebo 2 operandy f 1 : V i V j V 2 = sin(v 1 ) f 2 : V i x V j V k V 3 = V 1 + V 2 2. vektor - skalár f 3 : s x V i V j V 2 = s.v 1 3. vektor paměť f 4 : V M f 5 : M V 4. vektorová redukce f 6 : V i s Max, min, sum, střední hodnota f 7 : V i x V k s Skalární součin s = V 1. V 2 5. gather (sběr) f 8 : M x V 0 V 1 nenulové prvky řídkého vektoru V 1 jsou načtené s M s použitím předpisu ve vektoru V 0
10 Přednáška Vektorový procesor typy instrukcí 2 6. scatter (rozložení) f 9 : V 1 x V 0 M 7. maskování f 10 : V 0 x V m V 1 prvky hustého vektoru V 1 jsou uložené do řídkého vektoru v M s použitím předpisu ve V 0 komprese/expanze vektoru vektor vektor - vektor vektor - skalar Reg. V i V j V k Reg. V i V j Skalar reg. 1 2 n s 1 2 n Výkonní jednotka Výkonní jednotka
11 Přednáška Vektorový procesor typy instrukcí 3 gather (sběr) VL reg. V 0 V 1 M data/ adr. vektor paměť Load Reg. V Paměť M Store A Proudově pracující L/S jednotky Bázová adresa
12 Přednáška Vektorový procesor typy instrukcí 4 scatter (rozložení) maskování VL reg. V 0 V 1 M data/ adr. V 0 (testován) V 1 (výsledek) A Bázová adresa x x x VL reg VM reg
13 Přednáška Vektorový procesor typy instrukcí DLXV 1 Aritmetické instrukce Instr. Operandy Operace Činnost ADDV V1,V2,V3 V1=V2 + V3 vektor + vektor ADDSV V1,F0,V2 V1=F0 + V2 skalar + vektor MULTV V1,V2,V3 V1=V2 x V3 vektor x vektor MULSV V1,F0,V2 V1=F0 x V2 skalar x vektor SUBV V1,V2,V3 V1=V2 V3 vektor vektor SUBVS V1, V2, F0 V1=V2 F0 vektor skalar SUBSV V1,F0,V2 V1=F0 V2 skalar vektor DIVV V1,V2,V3 V1=V2 / V3 vektor vektor DIVVS V1, V2, F0 V1=V2 / F0 vektor skalar DIVSV V1,F0,V2 V1=F0 / V2 skalar vektor
14 Přednáška Vektorový procesor typy instrukcí DLXV 2 Load / store instrukce Instr. Operandy Operace Činnost LV V1,R1 V1=M[R1..R1+63] load, stride=1 LVWS V1,(R1,R2) V1=M[R1..R1+63xR2] load, stride=r2 LVI V1,(R1,V0) V1=M[R1+V0(i),i=0..63] nepř.("gather") SVWS (R1,R2), V1 M[R1..R1+63xR2] = V1 store, stride=r2 SVI V1,(R1,V0) M[R1+V0(i),i=0..63] = V1 nepř.( scatter") CVI V1,R1 V1 =compr((i*r1) & VM) vytváří index vektor MOVI2S VLR,R1 Vec. Len. Reg. = R1 urči délku vektoru MOVS2I R1,VLR R1 = Vec. Len. Reg. R1 = délka vektoru MOV VM,R1 Vec. Mask = R1 vytváří mask. vektor
15 Přednáška Operace s pamětí - adresace Load/store operace přesouvají skupiny dat mezi registry a pamětí 3 typy adresace: Unit stride (jednotkový krok) = nejrychlejší Non-unit stride (konstatní krok) Indexed (indexový)=(gather-scatter) Vhodný pro řídké rozložení dat vektor stride Sousedící prvky vektoru v paměti nejdoucí po sobě do 10 i = 1,100 do 10 j = 1,100 A(i,j) = 0.0 do 10 k = 1, A(i,j) = A(i,j)+B(i,k)*C(k,j)
16 Přednáška Operace s pamětí vektor stride 1 Přístup k prvkům B nebo C v paměti není sekvenční Stride: vzdálenost sousedících elementů jednoho vektoru zapsaných v paměti vektor (cache - unit stride) LVWS (load vector with stride) instrukce Stride mohou způsobit konflikty bank (např.: stride = 32 a 16 bank) v[0] = M[x] Unit stride v[1] = M[x+1] v[n-1] = M[x+n-1] x v[0] v[4] v[1] v[5] v[2] v[6] v[3] v[7] Paměťové banky
17 Přednáška Operace s pamětí vektor stride 2 Konstantní stride v[0] = M[x] v[1] = M[x+s] x v[n-1] = M[x+(n-1)*s] v[0] v[2] v[4] v[6] S=2 v[1] v[3] v[5] v[7] Paměťové banky Příklad: 16 pam. modulů, čtecí latence = 12 taktů načíst 64-elementů vektoru se a) stride = 1 a b) stride = 32 Řešení: a) doba trvání: = 75 taktů b) doba trvání: 12 x 64 = 768 taktů každý přístup koliduje s předchozím
18 Přednáška DAXPY loop Y = a X + Y - skalár vs. vektor Mějme vektory X, Y délky 64 elementů a skalár a DLX kód 600 vykonaných instrukcí MULD musí čekat na LD ADDD musí čekat na MULD SD musí čekat na ADDD LD F0,a ADDI R4,Rx,#512 ;last address to ld lp: LD F2, 0(Rx) ;load X(i) MULTD F2,F0,F2 ;a*x(i) LD F4, 0(Ry) ;load Y(i) ADDD F4,F2, F4 ;a*x(i) + Y(i) SD F4,0(Ry) ;store into Y(i) ADDI Rx,Rx,#8 ;inc. index to X ADDI Ry,Ry,#8 ;inc. index to Y SUB R20,R4,Rx ;compute bound BNZ R20,lp ;check if done DAXPY: malá část Linpack benchmarku, double precision
19 Přednáška DAXPY loop Y = a X + Y - skalár vs. vektor 64 vektorových operací + Bez režie cyklu a také 64x méně pipeline hazardů DLXV kód LD F0,a ;load scalar a LV V1,Rx ;load vector X MULTS V2,F0,V1 ;vector-scalar mult. LV V3,Ry ;load vector Y ADDV V4,V2,V3 ;add SV Ry,V4 ;store the result DLX vs. DLXV 578 (2+9*64) vs. 321 (1+5*64) operací 1.8x 578 (2+9*64) vs. 6 instrukcí 96x
20 Přednáška Vektorové proudové zpracování (pipeline) 1 Bez datových hazardů - stalls Není potřeba speciální HW na řešení stalls
21 Přednáška Vektorové proudové zpracování (pipeline) 2 Paralelní výpočet Bez datových hazardů -stalls Všechno nebo část je možné vykonávat paralelně
22 Přednáška Vektorové proudové zpracování (pipeline) 3 Paralelní & proudové zpracování
23 Přednáška Vektorové proudové zpracování (pipeline) 4 Chaining (řetězení) Způsob forwardingu rozšířeného na vektorové registry MULV V1, V2, V3 ; ADDV může začít hned když je V1(1) dostupné ADDV V4, V1, V5 MULV ADDV Bez řetězení Chaining Zkráceně MULV ADDV MULV
24 Přednáška Doba vektorových výpočtů 1 Time (čas) = f(vektorová délka, datové závislosti, strukt. hazardy) Initiation rate (četnost spouštění): míra schopnosti FU zpracovat více vektorových elementů současně (= # lanes; obyčejně 1, nebo 2 na Cray T-90) Convoy (konvoj): množina vektorových instrukcí, které mohou začít vykonávat v tom samém čase (žádné strukt. nebo datové hazardy), konvoje se nepřekrývají Chime: přibližný čas pro vektorovou operaci m convoys take m chimes; když délka vektorů je n, potom potřebuje přibližně m x n taktů na provedení výpočtu (ignoruje se overhead; dobra aproximace pro dlouhé vektory) 1: LV V1,Rx ;load vector X DLXV kód 2: MULV V2,F0,V1 ;vector-scalar mult. LV V3,Ry ;load vektor Y 3: ADDV V4,V2,V3 ;add Konvoje bez řetězení 4: SV Ry,V4 ;store the result
25 Přednáška Doba vektorových výpočtů 2 Předpokládejme: Frekvence, se kterou vektorová jednotka zpracuje operandy a vypočítá výsledky = 1/clock cycle Kombinovaná vektorová funkce (convoy) je provedena přibližně za n taktů Řetězení dat závislé instrukce Startovací čas (úměrný pipeline latence) konvoj 1 Jednotka takty konvoj 2 L/S 12 (1 x L/S access pipes) konvoj n-1= 63 ADD n-1= 63 MULT 7 12 n-1= 63 DIV 20 Konvoje s řetězením Jen 1 paměťová pipe 1: LV V1,Rx MULV V2,F0, V1 2: LV V3,Ry ADDV V4,V2,V3 3: SV Ry,V x n = 238 taktů 238/n = 3.72 taktů / element
26 Přednáška Doba vektorových výpočtů 3 1: LV V1,Rx MULV V2,F0, V1 LV V3,Ry ADDV V4,V2,V3 SV Ry,V4 2 load pipes & 1 store pipe Konvoj s řetězením konvoj n-1 = 63 T(n) = n = 37 + n 100/n = 1.56 taktů / element lim T ( n) / n = 1 n 12 6 n-1 = n-1 = 63
27 Přednáška Délka vektoru Co dělat v případě, že vektorová délka není přesně 64 (DLXV)? vektor-length register (VLR) řídí vektorové operace podle délky vektorů jako: vektor load/store. (délka vektoru kapacita vektorového registrů ) do 10 i = 1, n 10 Y(i) = a * X(i) + Y(i) Neznáme n dokud program běží! Může se měnit v průběhu provádění programu n > max. vektor length (MVL)? vektor je delší než MVL strip mining technika strip vektorový segment, takový, že každý vektorová operace je vykonávána pro velikost MVL
28 Přednáška Délka vektoru strip mining Strip mining: generování takového kódu, že každá vektorová operace je prováděna pro velikost MVL 1. smyčka provádí n mod MVL část vektoru, pro zbytek výpočtu je VL = MVL low = 1 VL = (n mod MVL) /*nelezení zbývající části*/ do 1 j = 0, (n / MVL) /*vnější smyčka*/ do 10 i = low, low+vl-1 /*výpočet pro VL*/ Y(i) = a*x(i) + Y(i) /*výpočet*/ 10 continue low = low+vl /*start dalšího vektoru*/ VL = MVL /*délka pro zbytek výpočtu*/ 1 continue Vektorové části: 1. Segment má (n mod MVL) prvků n/mvl segmentů má každý MVL prvků
29 Přednáška Výkonnosní rovnice f = taktovací frekvence, n = vektorová délka, c = # konvojů T START = doba potřebná pro start, T LOOP = čas potřebný pro strip mining # taktů pro délku vektoru n T(n) = n /MVL x (T START + T LOOP ) + n x c Příklad: DAXPY na DLXV 200 MHz, n = 200, T START = 37, T LOOP = 15, c = 3 Řešení: T(n) = n /64 x ( ) + n x 3 = 808 taktů 808*5 ns = 4.04 µs 808/n = 4.04 taktů / element
30 Přednáška Vektorová metrika R : MFLOPS odhadnuta na nekonečně dlouhém vektoru reálné problémy nemají nekonečně dlouhé vektory a navíc čas potřebný pro nastartování mají větší N 1/2 : vektorová délka potřebná pro dosažení poloviny R hodná pro měření vlivu času potřebného pro nastartování N V : vektorová délka potřebná pro učinění vektorového zpracování rychlejším než zpracování sekvenční skalární mód zahrnuje čas potřebný pro start, a také kvalitu propojení; vyjadřuje zrychlení skalárního zpracování oproti vektorovému
31 Přednáška Podmíněné vykonávání instrukcí Předpokládejme: do 100 i = 1, 64 if (A(i).ne. 0) then A(i) = A(i) B(i) endif 100 continue vector-mask control -- řízení pomocí maskování se provádí pomocí nějakého Booleovského vektoru: kde vector-mask register je načten z vektorového testu, vektorová instrukce se provádí pouze na těch vektorových elementech, pro které je na stejné pozici vector-mask registru logická 1.
32 Přednáška Výhody vektorového zpracování Lehce získat velký výkon; n operací: nezávislé používají stejnou funkční jednotku přístup k odděleným registrům přístup k sousledným paměťovým slovům nebo ke slovům se známým vzorem možnost využívat velké propustnosti při přístupu do paměti skrytá paměťová latence (a další typy latencí) Scalability (škálovatelnost): možnost zvýšit výkonnost když máme k dispozici více HW! Compact: zápis n operací s 1 krátkou instrukcí (v. VLIW) Predictable: reálný výkon vs. Statistická pravděpodobnost (cache) Multimedia: možnost výběru: N * 64b, 2N * 32b, 4N * 16b, 8N * 8b Vyspělost: vývoj překladačů Nevýhody: není in?!
33 Přednáška Aplikace Jsou ohraničené vědeckými výpočty? Multimedia processing ((de)compress, graphics, audio synth, image proc.) Standardní benchmarková jádra (násobení matic, FFT, konvoluce, řazení) Ztrátová komprese (JPEG, MPEG video a audio) Bezeztrátová komprese (Zero removal, RLE, Differencing, LZW) Kryptografie (RSA, DES/IDEA, SHA/MD5) Rozeznávání řeči a písma OS/Networking (memcpy, memset, parity, checksum) Databáze (hash/join, data mining, image/video serving) Language run-time support (stdlib, garbage collection) SPECint95
34 Přednáška Záludnosti Soustředění se na získání co největší výkonnosti a opomenutí času na startovací N V (délka rychlejší než skalár) > 100! Zvětšování výkonnosti bez znalosti Amdahlova zákona Slušná výkonnost, ale problém se šířkou paměťového přenášeného pásma s pamětí MMX?
35 Přednáška Vektorové počítače - shrnutí Alternativní model zahrnující velkou latenci paměti, nespoléhá na cache jako Out-of-Order, superskalární a VLIW architektury Mnohem jednodušší na hardware: výkonnější instrukce, předvídatelnější přístupy do paměti, méně hazardů, méně skoků, méně špatně předpovězených skoků, Kolik % výpočtu je vektorizovatelných? Hodí se vektorová architektura na nové aplikace, jako multimédia, DSP?
Katedra informatiky a výpočetní techniky. 10. prosince Ing. Tomáš Zahradnický doc. Ing. Róbert Lórencz, CSc.
Katedra informatiky a výpočetní techniky České vysoké učení technické, fakulta elektrotechnická Ing. Tomáš Zahradnický doc. Ing. Róbert Lórencz, CSc. 10. prosince 2007 Pamět ové banky S výhodou používáme
VícePředstavení a vývoj architektur vektorových procesorů
Představení a vývoj architektur vektorových procesorů Drong Lukáš Dro098 1 Obsah Úvod 3 Historie, současnost 3 Architektura 4 - pipelining 4 - Operace scatter a gather 4 - vektorové registry 4 - Řetězení
VíceArchitektury VLIW M. Skrbek a I. Šimeček
Architektury VLIW M. Skrbek a I. Šimeček xsimecek@fit.cvut.cz Katedra počítačových systémů FIT České vysoké učení technické v Praze Ivan Šimeček, 2011 MI-PAP, LS2010/11, Predn.3 Příprava studijního programu
VíceArchitektura procesorů PC shrnutí pojmů
Architektura procesorů PC shrnutí pojmů 1 Co je to superskalární architektura? Minimálně dvě fronty instrukcí. Provádění instrukcí je možné iniciovat současně, instrukce se pak provádějí paralelně. Realizovatelné
VíceObecné výpočty na GPU v jazyce CUDA. Jiří Filipovič
Obecné výpočty na GPU v jazyce CUDA Jiří Filipovič Obsah přednášky motivace architektura GPU CUDA programovací model jaké algoritmy urychlovat na GPU? optimalizace Motivace Moorův zákon stále platí pro
VíceGymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Petr
VícePohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek
Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek Z čeho vycházíme = Vycházíme z Von Neumannovy architektury = Celý počítač se tak skládá z pěti koncepčních bloků: = Operační paměť = Programový řadič = Aritmeticko-logická
VíceStrojový kód. Instrukce počítače
Strojový kód Strojový kód (Machine code) je program vyjádřený v počítači jako posloupnost instrukcí procesoru (posloupnost bajtů, resp. bitů). Z hlediska uživatele je strojový kód nesrozumitelný, z hlediska
VíceProcesor. Základní prvky procesoru Instrukční sada Metody zvýšení výkonu procesoru
Počítačové systémy Procesor Miroslav Flídr Počítačové systémy LS 2006-1/17- Západočeská univerzita v Plzni Víceúrovňová organizace počítače Digital logic level Microarchitecture level Processor Instruction
VíceStrojový kód k d a asembler procesoru MIPS SPIM. MIPS - prostředí NMS NMS. 32 ks 32bitových registrů ( adresa registru = 5 bitů).
Strojový kód k d a asembler procesoru MIPS Použit ití simulátoru SPIM K.D. - cvičení ÚPA 1 MIPS - prostředí 32 ks 32bitových registrů ( adresa registru = 5 bitů). Registr $0 je zero čte se jako 0x0, zápis
VíceArchitektura Pentia úvod
Architektura Pentia úvod 1 Co je to superskalární architektura? Minimálně dvě fronty instrukcí. Provádění instrukcí je možné iniciovat současně, instrukce se pak provádějí paralelně. Realizovatelné jak
VíceČinnost CPU. IMTEE Přednáška č. 2. Několik úrovní abstrakce od obvodů CPU: Hodinový cyklus fáze strojový cyklus instrukční cyklus
Činnost CPU Několik úrovní abstrakce od obvodů CPU: Hodinový cyklus fáze strojový cyklus instrukční cyklus Hodinový cyklus CPU je synchronní obvod nutné hodiny (f CLK ) Instrukční cyklus IF = doba potřebná
Více4-1 4. Přednáška. Strojový kód a data. 4. Přednáška ISA. 2004-2007 J. Buček, R. Lórencz
4-4. Přednáška 4. Přednáška ISA J. Buček, R. Lórencz 24-27 J. Buček, R. Lórencz 4-2 4. Přednáška Obsah přednášky Násobení a dělení v počítači Základní cyklus počítače Charakteristika třech základní typů
VíceKvantitativní principy návrhu počítačů
Architektura počítačových systémů Róbert Lórencz 1. přednáška Kvantitativní principy návrhu počítačů http://service.felk.cvut.cz/courses/36aps lorencz@fel.cvut.cz Róbert Lórencz (ČVUT FEL, 2005) Architektura
VíceOperační systémy. Jednoduché stránkování. Virtuální paměť. Příklad: jednoduché stránkování. Virtuální paměť se stránkování. Memory Management Unit
Jednoduché stránkování Operační systémy Přednáška 8: Správa paměti II Hlavní paměť rozdělená na malé úseky stejné velikosti (např. 4kB) nazývané rámce (frames). Program rozdělen na malé úseky stejné velikosti
VíceKvantitativní principy návrhu počítačů. doc. Ing. Róbert Lórencz, CSc.
Architektura počítačových systémů Kvantitativní principy návrhu počítačů doc. Ing. Róbert Lórencz, CSc. České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra počítačových systémů
VíceOPS Paralelní systémy, seznam pojmů, klasifikace
Moorův zákon (polovina 60. let) : Výpočetní výkon a počet tranzistorů na jeden CPU chip integrovaného obvodu mikroprocesoru se každý jeden až dva roky zdvojnásobí; cena se zmenší na polovinu. Paralelismus
VíceŘetězené zpracování. INP 2008 FIT VUT v Brně
Řetězené zpracování INP 2008 FIT VUT v Brně 1 Techniky urychlování výpočtu v HW Lze realizovat speciální kódování dle potřeby dané úlohy Příklad: aritmetické operace v kódu zbytkových tříd jsou extrémně
VíceJan Nekvapil ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická
Jan Nekvapil jan.nekvapil@tiscali.cz ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Motivace MMX, EMMX, MMX+ 3DNow!, 3DNow!+ SSE SSE2 SSE3 SSSE3 SSE4.2 Závěr 2 Efektivní práce s vektory
VíceAssembler RISC RISC MIPS. T.Mainzer, kiv.zcu.cz
Assembler RISC T.Mainzer, kiv.zcu.cz RISC RISC, neboli Reduced Instruction Set Computer - koncepce procesorů s redukovaným souborem instrukcí (vs. CISC, neboli Complex Instruction Set Computer, "bohatý"
VícePokročilé Architektury Procesorů
Pokročilé Architektury Procesorů Superpipelinové a Superskalární Procesory Procesory VLIW Ing. Miloš Bečvář Osnova přednášky Shrnutí vlastností skalárního proudově pracujícího procesoru Zvyšování výkonnosti
VíceSběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC
Informační systémy 2 Obsah: Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC ROM RAM Paměti typu CACHE IS2-4 1 Dnešní info: Informační systémy 2 03 Informační systémy
VíceÚvod. Instrukce musí obsahovat: typ operace adresu operandu (operandů) typ operandů modifikátory adresy modifikátory operace POT POT
Úvod Instrukce musí obsahovat: typ operace adresu operandu (operandů) typ operandů modifikátory adresy modifikátory operace K.D. - přednášky 2 Pevná a proměnná délka instrukce (1) Pevná délka instrukce
VíceParalelní a distribuované výpočty (B4B36PDV)
Paralelní a distribuované výpočty (B4B36PDV) Branislav Bošanský, Michal Jakob bosansky@fel.cvut.cz Artificial Intelligence Center Department of Computer Science Faculty of Electrical Engineering Czech
VícePřehled paralelních architektur. Dělení paralelních architektur Flynnova taxonomie Komunikační modely paralelních architektur
Přehled paralelních architektur Přehled paralelních architektur Dělení paralelních architektur Flynnova taxonomie Komunikační modely paralelních architektur Přehled I. paralelní počítače se konstruují
VíceProudové zpracování instrukcí II. Hazardy v proudovém zpracování Proudové zpracování FP instrukcí
Proudové zpracování instrukcí II. Hazardy v proudovém zpracování Proudové zpracování FP instrukcí Ing. Miloš Bečvář Osnova přednášky Implementace pozastavení v pipeline Datové hazardy a jejich řešení (pozastavení,
VíceProudové zpracování instrukcí I. Celočíselná pipeline RISC
Proudové zpracování instrukcí I. Celočíselná pipeline RISC Ing. Miloš Bečvář s využitím slajdů prof. Davida Pattersona CS152, University California at Berkeley, 1996 Osnova přednášky Návrh jednoduché datové
VícePamět ová hierarchie, virtuální pamět. doc. Ing. Róbert Lórencz, CSc.
Architektura počítačových systémů Pamět ová hierarchie, virtuální pamět doc. Ing. Róbert Lórencz, CSc. České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra počítačových systémů
VíceIntel 80486 (2) Intel 80486 (1) Intel 80486 (3) Intel 80486 (4) Intel 80486 (6) Intel 80486 (5) Nezřetězené zpracování instrukcí:
Intel 80486 (1) Vyroben v roce 1989 Prodáván pod oficiálním názvem 80486DX Plně 32bitový procesor Na svém čipu má integrován: - zmodernizovaný procesor 80386 - numerický koprocesor 80387 - L1 (interní)
VíceArchitektura procesoru ARM
Architektura procesoru ARM Bc. Jan Grygerek GRY095 Obsah ARM...3 Historie...3 Charakteristika procesoru ARM...4 Architektura procesoru ARM...5 Specifikace procesoru...6 Instrukční soubor procesoru...6
VíceGymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Jana Kubcová Název
VícePřednáška. Správa paměti II. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012
Přednáška Správa paměti II. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012 Příprava studijního programu Informatika je podporována projektem financovaným z Evropského
VíceFaculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague
Tomáš Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague Zjednodušené schéma systému z základ hardware pro mainframe tvoří: operační pamět - MAIN / REAL STORAGE jeden
VíceVyužití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/
Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy Zvolenovská 537, Hluboká nad Vltavou Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 CZ.1.07/1.5.00/34.0448 1 Číslo projektu
VíceProvádění instrukcí. procesorem. Základní model
procesorem 1 Základní model Kód programu (instrukce) a data jsou uloženy ve vnější paměti. Procesor musí nejprve z paměti přečíst instrukci. Při provedení instrukce podle potřeby čte nebo zapisuje data
VícePokročilé architektury počítačů
Pokročilé architektury počítačů 05 Superskalární techniky Tok dat z/do paměti (Memory Data Flow) a Procesory VLIW a EPIC České vysoké učení technické, Fakulta elektrotechnická A4M36PAP Pokročilé architektury
VíceVýkonnost počítačů, empirické zákony o výkonnosti. INP 2008 FIT VUT v Brně
Výkonnost počítačů, empirické zákony o výkonnosti INP 2008 FIT VUT v Brně 1 Moorův zákon Gordon Moore (Fairchild Semicondutor) si v r. 1965 všiml, že počet tranzistorů na čipu procesoru se vždy za 18 až
VíceCHARAKTERISTIKA MODERNÍCH PENTIÍ. Flynnova klasifikace paralelních systémů
Úvod: CHARAKTERISTIKA MODERNÍCH PENTIÍ Flynnova klasifikace paralelních systémů Paralelní systémy lze třídit z hlediska počtu toků instrukcí a počtu toků dat: SI systém s jedním tokem instrukcí (Single
VíceC2115 Praktický úvod do superpočítání
C2115 Praktický úvod do superpočítání IX. lekce Petr Kulhánek, Tomáš Bouchal kulhanek@chemi.muni.cz Národní centrum pro výzkum biomolekul, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, CZ-61137
VíceProcesor Intel Pentium (1) Procesor Intel Pentium (3) Procesor Intel Pentium Pro (1) Procesor Intel Pentium (2)
Procesor Intel Pentium (1) 32-bitová vnitřní architektura s 64-bitovou datovou sběrnicí Superskalární procesor: obsahuje více než jednu (dvě) frontu pro zřetězené zpracování instrukcí (značeny u, v) poskytuje
VíceSUPERPOČÍTAČE DANIEL LANGR ČVUT FIT / VZLÚ
SUPERPOČÍTAČE DANIEL LANGR ČVUT FIT / VZLÚ TITAN / HOPPER / NOTEBOOK TITAN HOPPER NOTEBOOK Počet CPU jader 299 008 153 216 2 Operační paměť [GB] 598 016 217 000 8 Počet GPU (CUDA) jader 50 233 344 0 8
VíceTechniky zvýšení výkonnosti procesoru, RISC a CISC procesory
Techniky zvýšení výkonnosti procesoru, RISC a CISC procesory Kategorizace architektur počítačů Co popisuje architektura počítačů: (CPU = ALU + řadič + paměť + Vstupy/Výstupy) Subskalární architektura (von
VíceZáklady informatiky. 2. Přednáška HW. Lenka Carr Motyčková. February 22, 2011 Základy informatiky 2
Základy informatiky 2. Přednáška HW Lenka Carr Motyčková February 22, 2011 Základy informatiky 1 February 22, 2011 Základy informatiky 2 February 22, 2011 Základy informatiky 3 February 22, 2011 Základy
VíceZákladní uspořádání pamětí MCU
Základní uspořádání pamětí MCU Harwardská architektura. Oddělený adresní prostor kódové a datové. Používané u malých MCU a signálových procesorů. Von Neumannova architektura (Princetonská). Kódová i jsou
VíceDalší aspekty architektur CISC a RISC Aktuálnost obsahu registru
Cíl přednášky: Vysvětlit principy práce s registry v architekturách RISC a CISC, upozornit na rozdíly. Vysvětlit možnosti využívání sad registrů. Zabývat se principy využívanými v procesorech Intel. Zabývat
VíceArchitektura Intel Atom
Architektura Intel Atom Štěpán Sojka 5. prosince 2008 1 Úvod Hlavní rysem Atomu je podpora platformy x86, která umožňuje spouštět a běžně používat řadu let vyvíjené aplikace, na které jsou uživatelé zvyklí
VíceIvan Šimeček, Pavel Tvrdík
Optimalizace a hodnocení efektivity lineárních kódů Ivan Šimeček, Pavel Tvrdík Department of Computer Science and Engineering Faculty of Electrical Engineering Czech Technical University Karlovo nám. 13
Vícea operačních systémů
NSWI2 2/2 ZS Principy počítačů a operačních systémů INSTRUKCE Kdybych nařídil generálovi, aby létal od květině ke květině a on by rozkaz neprovedl, nebyla by to chyba generálova, ale moje. král asteroidu
VíceCo je grafický akcelerátor
Co je grafický akcelerátor jednotka v osobním počítači či herní konzoli přebírá funkce hlavního procesoru pro grafické operace graphics renderer odlehčuje hlavnímu procesoru paralelní zpracování vybaven
VícePrincip funkce počítače
Princip funkce počítače Princip funkce počítače prvotní úlohou počítačů bylo zrychlit provádění matematických výpočtů první počítače kopírovaly obvyklý postup manuálního provádění výpočtů pokyny pro zpracování
VíceVstupně - výstupní moduly
Vstupně - výstupní moduly Přídavná zařízení sloužící ke vstupu a výstupu dat bo k uchovávání a archivaci dat Nejsou připojována ke sběrnici přímo, ale prostřednictvím vstupně-výstupních modulů ( ů ). Hlavní
VíceKubatova 19.4.2007 Y36SAP - 13. procesor - control unit obvodový a mikroprogramový řadič RISC. 19.4.2007 Y36SAP-control unit 1
Y36SAP - 13 procesor - control unit obvodový a mikroprogramový řadič RISC 19.4.2007 Y36SAP-control unit 1 Von Neumannova architektura (UPS1) Instrukce a data jsou uloženy v téže paměti. Paměť je organizována
VícePrincipy počítačů I - Procesory
Principy počítačů I - Procesory snímek 1 VJJ Principy počítačů Část V Procesory 1 snímek 2 Struktura procesoru musí umožnit změnu stavu stroje v libovolném kroku uvolnění nebo znemožnění pohybu dat po
VícePřednášky o výpočetní technice. Hardware teoreticky. Adam Dominec 2010
Přednášky o výpočetní technice Hardware teoreticky Adam Dominec 2010 Rozvržení Historie Procesor Paměť Základní deska přednášky o výpočetní technice Počítací stroje Mechanické počítačky se rozvíjely už
Více2.8 Procesory. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Ing. Martin Baričák. Název šablony Název DUMu. Předmět Druh učebního materiálu
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín
VícePrincipy počítačů a operačních systémů
Principy počítačů a operačních systémů Zvyšování výkonnosti procesorů Zimní semestr 2/22 Co nám omezuje výkonnost procesoru? Jednocyklové zpracování insn.fetch, dec, exec Vícecyklové zpracování insn.fetch
Více8. Laboratoř: Aritmetika a řídicí struktury programu
8. Laboratoř: Aritmetika a řídicí struktury programu Programy v JSA aritmetika, posuvy, využití příznaků Navrhněte a simulujte v AVR studiu prográmky pro 24 bitovou (32 bitovou) aritmetiku: sčítání, odčítání,
VíceZákladní deska (1) Označována také jako mainboard, motherboard. Deska plošného spoje tvořící základ celého počítače Zpravidla obsahuje:
Základní deska (1) Označována také jako mainboard, motherboard Deska plošného spoje tvořící základ celého počítače Zpravidla obsahuje: procesor (mikroprocesor) patici pro numerický koprocesor (resp. osazený
VíceSběrnicová architektura POT POT. Jednotlivé subsystémy počítače jsou propojeny sběrnicí, po které se přenáší data oběma směry.
Systémov mová sběrnice 1 Sběrnicová architektura Jednotlivé subsystémy počítače jsou propojeny sběrnicí, po které se přenáší data oběma směry. Single master jeden procesor na sběrnici, Multi master více
VíceZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 1.3 2/14
ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 1.3 2/14 Co je vhodné vědět, než si vybereme programovací jazyk a začneme programovat roboty. 1 / 14 0:40 1.3. Vliv hardware počítače na programování Vliv
VíceARCHITEKTURA PROCESORŮ
ARCHITEKTURA PROCESORŮ Základními jednotkami, které tvoří vnitřní strukturu procesorů, jsou: řadič, který má za úkol číst operandy (data, čísla) a instrukce z operační paměti, dekódovat je a na základě
VíceCache paměť - mezipaměť
Cache paměť - mezipaměť 10.přednáška Urychlení přenosu mezi procesorem a hlavní pamětí Hlavní paměť procesoru je typu DRAM a je pomalá. Proto se mezi pomalou hlavní paměť a procesor vkládá menší, ale rychlá
VícePřednáška 1. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012
Přednáška 1 Úvod do HW a OS. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012 Příprava studijního programu Informatika je podporována projektem financovaným z Evropského
VícePokročilé architektury počítačů
Pokročilé architektury počítačů Přednáška 2 Instrukční paralelizmus a jeho limity Martin Milata Obsah Instrukční hazardy a datové závislosti (připomenutí) Tomasulo algoritmus a dynamické plánování Základní
VíceArchitektura počítače
Architektura počítače Výpočetní systém HIERARCHICKÁ STRUKTURA Úroveň aplikačních programů Úroveň obecných funkčních programů Úroveň vyšších programovacích jazyků a prostředí Úroveň základních programovacích
VíceSemestrální práce z předmětu. Jan Bařtipán / A03043 bartipan@studentes.zcu.cz
Semestrální práce z předmětu KIV/UPA Jan Bařtipán / A03043 bartipan@studentes.zcu.cz Zadání Program přečte ze vstupu dvě čísla v hexadecimálním tvaru a vypíše jejich součet (opět v hexadecimální tvaru).
VíceDatové struktury 2: Rozptylovací tabulky
Datové struktury 2: Rozptylovací tabulky prof. Ing. Pavel Tvrdík CSc. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze c Pavel Tvrdík, 2010 Efektivní algoritmy
VíceVstupně výstupní moduly. 13.přednáška
Vstupně výstupní moduly 13.přednáška Vstupně-výstupn výstupní modul (I/O modul) Přídavná zařízení sloužící ke vstupu a výstupu dat nebo k uchovávání a archivaci dat Nejsou připojována ke sběrnici přímo,
VíceArchitektury počítačů a procesorů
Kapitola 3 Architektury počítačů a procesorů 3.1 Von Neumannova (a harvardská) architektura Von Neumann 1. počítač se skládá z funkčních jednotek - paměť, řadič, aritmetická jednotka, vstupní a výstupní
VíceCharakteristika dalších verzí procesorů v PC
Charakteristika dalších verzí procesorů v PC 1 Cíl přednášky Poukázat na principy tvorby architektur nových verzí personálních počítačů. Prezentovat aktuální pojmy. 2 Úvod Zvyšování výkonu cestou paralelizace
VíceTechnické prostředky počítačové techniky
Počítač - stroj, který podle předem připravených instrukcí zpracovává data Základní části: centrální procesorová jednotka (schopná řídit se posloupností instrukcí a ovládat další části počítače) zařízení
VíceProcesor z pohledu programátora
Procesor z pohledu programátora Terminologie Procesor (CPU) = řadič + ALU. Mikroprocesor = procesor vyrobený monolitickou technologií na čipu. Mikropočítač = počítač postavený na bázi mikroprocesoru. Mikrokontrolér
VíceMikrokontroléry. Doplňující text pro POS K. D. 2001
Mikrokontroléry Doplňující text pro POS K. D. 2001 Úvod Mikrokontroléry, jinak též označované jako jednočipové mikropočítače, obsahují v jediném pouzdře všechny podstatné části mikropočítače: Řadič a aritmetickou
VíceArchitektury CISC a RISC, uplatnění v personálních počítačích
Architektury CISC a RISC, uplatnění v personálních počítačích 1 Cíl přednášky Vysvětlit, jak pracují architektury CISC a RISC, upozornit na rozdíly. Zdůraznit, jak se typické rysy obou typů architektur
VíceMSP 430F1611. Jiří Kašpar. Charakteristika
MSP 430F1611 Charakteristika Mikroprocesor MSP430F1611 je 16 bitový, RISC struktura s von-neumannovou architekturou. Na mikroprocesor má neuvěřitelně velkou RAM paměť 10KB, 48KB + 256B FLASH paměť. Takže
VícePrincipy komunikace s adaptéry periferních zařízení (PZ)
Principy komunikace s adaptéry periferních zařízení (PZ) Několik možností kategorizace principů komunikace s externími adaptéry, např.: 1. Podle způsobu adresace registrů, které jsou součástí adaptérů.
VíceVýukový materiál Hardware je zaměřený především na výuku principů práce hardwaru a dále uvádí konkrétní příklady použití.
Metodický list hardware Výukový materiál Hardware je zaměřený především na výuku principů práce hardwaru a dále uvádí konkrétní příklady použití. Postupuje od výčtu základních prvků, bez kterých se PC
VícePamět ová hierarchie, návrh skryté paměti 2. doc. Ing. Róbert Lórencz, CSc.
Architektura počítačových systémů Pamět ová hierarchie, návrh skryté paměti 2 doc. Ing. Róbert Lórencz, CSc. České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra počítačových systémů
VíceÚvod do GPGPU J. Sloup, I. Šimeček
Úvod do GPGPU J. Sloup, I. Šimeček xsimecek@fit.cvut.cz Katedra počítačových systémů FIT České vysoké učení technické v Praze Ivan Šimeček, 2011 MI-PRC, LS2010/11, Predn.3 Příprava studijního programu
VíceProcesor. Procesor FPU ALU. Řadič mikrokód
Procesor Procesor Integrovaný obvod zajišťující funkce CPU Tvoří srdce a mozek celého počítače a do značné míry ovlivňuje výkon celého počítače (čím rychlejší procesor, tím rychlejší počítač) Provádí jednotlivé
VíceProcesor. Hardware - komponenty počítačů Procesory
Procesor Jedna z nejdůležitějších součástek počítače = mozek počítače, bez něhož není počítač schopen vykonávat žádné operace. Procesor v počítači plní funkci centrální jednotky (CPU - Central Processing
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Číslo šablony: 3 CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VícePamět ová hierarchie, návrh skryté paměti cache 2
Architektura počítačových systémů Róbert Lórencz 8. přednáška Pamět ová hierarchie, návrh skryté paměti cache 2 http://service.felk.cvut.cz/courses/36aps lorencz@fel.cvut.cz Róbert Lórencz (ČVUT FEL, 2005)
VíceKvantitativní principy návrhu počítačů
Architektura počítačových systémů Kvantitativní principy návrhu počítačů České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra počítačových systémů Aktualizace výukových materiálů
VíceMetody připojování periferií BI-MPP Přednáška 2
Metody připojování periferií BI-MPP Přednáška 2 Ing. Miroslav Skrbek, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Miroslav Skrbek 2010,2011
VíceRo R dina procesor pr ů Int In e t l Nehalem Šmída Mojmír, SMI108 PAP PA 2009
Rodina procesorů Intel Nehalem Šmída Mojmír, SMI108 PAP 2009 Obsah: Úvod Nejpodstatnější prvky Nehalemu (i7 900) Nehalem ve střední třídě (i7 800, i5 700) Výkon Závěr Úvod Nhl Nehalem staví na úspěšné
VícePROCESOR. Typy procesorů
PROCESOR Procesor je ústřední výkonnou jednotkou počítače, která čte z paměti instrukce a na jejich základě vykonává program. Primárním úkolem procesoru je řídit činnost ostatních částí počítače včetně
VíceHardware - komponenty počítačů Von Neumannova koncepce počítače. Von Neumannova koncepce počítače
V roce 1945 vystoupil na přednášce v USA matematik John von Neumann a představil architekturu samočinného univerzálního počítače (von Neumannova koncepce/schéma/architektura). Základy této koncepce se
VícePaměťový podsystém počítače
Paměťový podsystém počítače typy pamětových systémů počítače virtuální paměť stránkování segmentace rychlá vyrovnávací paměť 30.1.2013 O. Novák: CIE6 1 Organizace paměťového systému počítače Paměťová hierarchie...
VíceRISC a CISC architektura
RISC a CISC architektura = dva rozdílné přístupy ke konstrukci CPU CISC (Complex Instruction Set Computer) vývojově starší přístup: pomoci konstrukci překladače z VPP co nejpodobnějšími instrukcemi s příkazy
VíceMATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 TECHNICKÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 TECHNICKÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) INFORMACE VE VÝPOČETNÍ TECHNICE 3 2) POČÍTAČOVÉ ARCHITEKTURY, POČÍTAČ JAKO ČÍSLICOVÝ STROJ 3 3) SIGNÁLY 3
VíceSběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC
Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 2 Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz 16 10 17 45 tel.: 48 535 2442 Obsah:
VíceOperační systémy. Přednáška 8: Správa paměti II
Operační systémy Přednáška 8: Správa paměti II 1 Jednoduché stránkování Hlavní paměť rozdělená na malé úseky stejné velikosti (např. 4kB) nazývané rámce (frames). Program rozdělen na malé úseky stejné
VícePřerušovací systém s prioritním řetězem
Přerušovací systém s prioritním řetězem Doplňující text pro přednášky z POT Úvod Přerušovací systém mikropočítače může být koncipován několika způsoby. Jednou z možností je přerušovací systém s prioritním
VíceVyuºití GPGPU pro zpracování dat z magnetické rezonance
Vyuºití pro zpracování dat z magnetické rezonance Katedra matematiky, Fakulta jaderná a fyzikáln inºenýrská, ƒeské vysoké u ení technické v Praze Bakalá ská práce 2007/2008 Cíle práce Zpracování dat z
VíceSystém adresace paměti
Systém adresace paměti Základní pojmy Adresa fyzická - adresa, která je přenesena na adresní sběrnici a fyzicky adresuje hlavní paměť logická - adresa, kterou má k dispozici proces k adresaci přiděleného
VíceDisková pole (RAID) 1
Disková pole (RAID) 1 Architektury RAID Důvod zavedení RAID: reakce na zvyšující se rychlost procesoru. Pozice diskové paměti v klasickém personálním počítači vyhovuje pro aplikace s jedním uživatelem.
VíceVyužití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/
Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy Zvolenovská 537, Hluboká nad Vltavou Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 CZ.1.07/1.5.00/34.0448 1 Číslo projektu
VíceInovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií
VY_32_INOVACE_31_02 Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Inovace výuky
VíceAdresní mody procesoru
Adresní mody procesoru K.D. - přednášky 1 Obecně o adresování Různé typy procesorů mohou mít v instrukci 1, 2 nebo více adres. Operandy mohou ležet v registrech nebo v paměti. Adresní mechanismus procesoru
Více