PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM

Transkript

1 PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM Zápis ze setkání Termín konání: pondělí Časové rozvržení: 13:00 15:00 (občerstvení zajištěno) Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře PROGRAM: 1. Úvod 2. Diskuze, stanovení priorit a opatření 5. KPSS pro cílovou skupinu ODO 3. Odsouhlasení priorit a opatření 5. KPSS v Brně pro cílovou skupinu ODO, včetně realizátorů 4. Přesahové oblasti, neřešené oblasti a trendy do budoucna 5. Závěr ad 1. Úvod Vedoucí pracovní skupiny B. Veškrnová přivítala všechny přítomné. Poté se slova ujal koordinátor komunitního plánování R. Janík, který uvedl, že cílem setkání pracovní skupiny je definovat priority včetně jednotlivých opatření a jejich realizátorů pro 5. Komunitní plán sociálních služeb ve městě Brně (dále jen KPSS). Dále uvedl, že pokud se k některému z navržených opatření nepřihlásí žádný realizátor, nelze ho do komunitního plánu zařadit. Realizátoři jednotlivých opatření budou obesláni formulářem, na kterém zpracují popis opatření a rozpracují konkrétní kroky vedoucí k naplnění opatření. Organizace pak také budou vyzvány k okomentování a doplnění přesahových oblastí. B. Veškrnová uvedla, že MPSV schválilo projekt transformace psychiatrie. Dále uvedla, že se konala schůzka s ředitelem psychiatrické nemocnice ohledně paragrafu 52 zákona o soc. službách. Uvažuje se o pilotním projektu ošetřovatelského domu. Poté přečetla oznámení od J. Svobody, Dotyk II, který se ze setkání omluvil a poslal svoje vyjádření ke komunitnímu plánu elektronicky. J. Svoboda uvedl, že součástí komunitního plánu by měl být rozvoj sociální rehabilitace. V roce 2018 by jeho organizace potřebovala navýšit kapacitu o dva úvazky. ad 2. Diskuze, stanovení priorit a opatření 5. KPSS pro cílovou skupinu ODO Dále byl dán prostor pro náměty ke komunitnímu plánu od J. Kozáka, Diecézní charita Brno, Celsuz: Návrh cílů pro KPSS ODO (DCHB, Celsuz) BYDLENÍ Cíl: Nastavení systému průběžného uvolňování bytových jednotek z bytového fondu města Brna a městských částí pro ODO.

2 Jak: Chráněné bydlení je nutné jen pro určitou (malou) skupinu ODO. Zbývající část ODO má schopnosti na to, aby zvládla bydlet v běžném bytě za externí podpory terénního týmu. Mají ale problém najít byt v běžné zástavbě (v komunitě), protože duševní onemocnění je spojeno se stigmatem a majitelé bytů nechtějí ODO ubytovat. Dalším problémem bývá často výše kauce a provize pro zprostředkovatele pronájmu. Tato velká překážka by u městských bytů odpadla. Organizace chce zdůraznit, že v rámci tohoto cíle nehovoří o sociálním bydlení se zvýhodněnou výší nájmu, ale o řešení situace lidí, kteří mají dostatečný příjem (ze zaměstnání, invalidní důchod, nebo sociální dávky) na to, aby byli schopní hradit náklady spojení s bydlením. Chráněná bydlení v Brně jsou jen pro určité typy diagnóz. Ostatní ODO se k této službě nedostanou, proto jedinou pomocí pro ně mohou být terénní týmy, které mají cílovou skupinu definovanou šířeji. Problémem chráněných bydlení často bývá fakt, že neexistuje návazné bydlení. Člověka, který prošel nácvikem dovedností péče o sebe a domácnost, není kam posunout. Chráněná bydlení se pak ucpávají klienty připravenými k samostatnému životu ve vlastním bytě (v pronájmu). viz výstupy Analýzy potřebnosti rozvoje sociálních služeb v Brně pro ODO, kde se uvádí, že kapacita bydlení v Brně je pro ODO nedostatečná (34 lůžek x cca 850 lůžek ve zdravotnictví a cca 560 ODO bez domova Magistrát města Brna zrealizuje projekt typu Housing first pro cílovou skupinu ODO (nyní je tato cílová skupina z projektu HF vyloučena). Skupina KPSS ODO bude iniciovat vznik Platformy bydlení pro ODO, která bude vyjednávat s Magistrátem města Brna o nastavení systému průběžného uvolňování bytových jednotek z bytového fondu města Brna a městských částí pro ODO. Bylo by cenné, kdyby se do Platformy zapojili nejen zástupci jednotlivých poskytovatelů, kteří téma bydlení se svými klienty řeší, ale také někdo za město, kdo by Platformu oficiálně zaštítil jako aktivitu vzešlou z komunitního plánování. Byty by měly mít v pronájmu přímo ODO, nikoli poskytovatelé sociálních služeb. Výhody spolupráce, synergie Platforma může vyvíjet vyšší tlak na město, než jednotliví poskytovatelé Rizika/slabá místa: Jak distribuovat byty mezi klienty? Pokud by se vyjednávání účastnila Platforma složená z několika poskytovatelů, bylo by nutné předem dohodnout mechanismus výběru klientů pro uvolněné byty. Nebo by výběr klientů mohl dělat nezávislý orgán např. sociální komise. BUDOVÁNÍ A ROZVOJ TERÉNNÍCH TÝMŮ Cíl 1: Budování a rozvoj terénních týmů podporujících ODO v přirozeném prostředí. viz výstupy Analýzy potřebnosti rozvoje sociálních služeb v Brně pro ODO, kde se uvádí, že v Brně městě žije ODO (F2, F3), kteří potřebují komplexní péči. Přičemž terénní práci se v Brně věnuje 35,97 úvazků s kapacitou 572 klientů. Z uvedených čísel jednoznačně vyplývá, že by bylo potřeba vybudovat 6,5 násobek současné kapacity terénních týmů v Brně. Východiska: smyslem je pomáhat klientům, aby mohli žít život tam, kde chtějí a způsobem, kterým chtějí důraz na svobodu volby člověka s duševním onemocněním a snaha o to, aby žil spokojený život podle svých představ, nikoli podle představ organizace (ať už jde o poskytovatele zdravotní nebo sociální péče) integrace klientů do společnosti, do komunity práce s ODO přímo v komunitě má destigmatizační funkci atd. pozn.: tato východiska by mohla být doplněna do Priority č. 1, kde již existuje zdůvodnění potřebnosti podporovat ODO přímo v terénu.

3 Jak: Cíl 2: Budování a rozvoj multidisciplinárních výjezdních týmů (asertivní komunitní týmy), které vyjíždí za osobami v akutní psychické krizi při podezření na rozvíjející se duševní onemocnění. Jak: DCHB CELSUZ: Vytvoření (rozšíření) multidisciplinárního výjezdního týmu - Asertivní komunitní tým Celsuz, který vyjíždí za osobami v akutní psychické krizi při podezření na rozvíjející se duševní onemocnění. cíle dalších poskytovatelů: PRÁCE Cíl: Mít v terénních službách pro ODO dostatečné množství specialistů, kteří pomáhají klientům najít zaměstnání podle klientova přání, jeho schopností a dovedností. Jak: nedostatečná kapacita sociálních pracovníků (specialistů na téma zaměstnávání ODO) viz výstupy Analýzy potřebnosti rozvoje sociálních služeb v Brně pro ODO, kde se uvádí, že terénní služby v Brně se v oblasti práce věnují cca 2% klientů, zatímco potřebnost je 66%. Pozn.: měli bychom si říct, jakého poměru chceme v Brně dosáhnout do konce roku 2020 a doplnit tento údaj do výše uvedeného cíle. aktualizovat již existující opatření 1.2 Rozvoj sociální rehabilitace v oblasti práce, podpora osob s duševním onemocněním s vyšším vzděláním - vymezit rozvoj pro roky DCHB CELSUZ: Od dojde k rozšíření terénního týmu o dalšího specialistu v oblasti zaměstnávání klientů metodou IPS (úvazek 1,0) a o pracovního asistenta (PSS, úvazek 1,0) věnujícího se podpoře klientů na pracovišti. cíle dalších poskytovatelů: KRIZOVÉ CENTRUM Cíl: Vybudování krizového centra v městě Brně pro ODO a osoby v psychické krizi. Jak: TERAPEUTICKÁ KOMUNITA PRO OSOBY S PORUCHOU OSOBNOSTI Cíl: Vybudování terapeutické komunity pro lidi s poruchou osobnosti

4 Jak: DALŠÍ TÉMATA K DISKUZI: potřeba otevřít sociální služby i pro osoby s poruchou osobnosti - zdůvodnění: je pravděpodobné, že pro 100 osob (viz analýza potřebnosti ) nebude ochota budovat specifické služby pro tuto klientelu. Proto jedinou cestou jak těmto osobám zajistit pomoc, vidíme ve změně vstupních kritérií existujících sociálních služeb na území města Brna B. Veškrnová dále uvedla, že minulý komunitní plán byl zaměřen spíše na terénní služby, ale v současnosti s ohledem na dohledné schválení reformy psychiatrické péče, bychom se měli zaměřit také na pobytové služby, konkrétně na zvýšení kapacit pobytových služeb. Dále byl v diskuzi zmíněn požadavek, který se stále opakuje, a to odlehčovací služba pro osoby s duševním onemocněním. V. Vaňo, OS Amicus, se vyjádřil, že odlehčovací služba by měla mít formu pobytovou. R. Janík reagoval, že MMB plánuje v rámci ITI odlehčovací služby, ale budou se týkat osob s těžkým zdravotním postižením. Co se však týká osob s duševním onemocněním, tak s nimi se v rámci tohoto konkrétního bodu nepočítá, i když je tato služba velmi potřebná. Nicméně v rámci jiného pobytového zařízení, které město plánuje (srze ITI) by měla být vymezena dvě lůžka jako krizová. J. Kozák, Diecézní charita Brno, Celsuz, uvedl, že by se měly rozvíjet terénní týmy. Není důležité vybudovat pobytové zařízení, ale je důležité zajistit, aby se měli kam přesunout pacienti z psychiatrické léčebny. R. Janík reagoval, že je dlouhodobě potřeba jak pobytová odlehčovací služba, tak i krizová lůžka. Klienti potřebují různou míru podpory někteří jsou schopni žít v běžném bytě za externí podpory terénního týmu, někteří potřebují o něco větší míru podpory což jim může nabídnout chráněné bydlení a pak jsou klienti, kteří mají potřebu vysoké míry podpory a pro takové je potřeba pobytového zařízení sociálně zdravotnického charakteru (což neznamená, že je to pro klienta navždy je samozřejmě možné a žádoucí s klientem pracovat tak, aby se v budoucnu mohl přesunout např. do chráněného bydlení a finálně pak třeba do bytu za podpory terénního týmu). Prioritou je samozřejmě (i v souvislosti s reformou psychiatrické péče) budování terénních multidisciplinárních týmů, nicméně v případě některých klientů tento způsob práce stačit nebude a bude nutné (možná jen pro nějakou přechodnou dobu) se o určité klienty postarat formou pobytového zařízení. Pobytové zařízení, které město plánuje pro lidi s duševním onemocněním vybudovat, bude samozřejmě malokapacitního charakteru (kapacita zařízení bude nastavena na dvanáct, max. patnáct klientů). B. Veškrnová zdůraznila důležitost terénní práce v kombinaci s bydlením, prací a životem v přirozeném prostředí. J. Kozák, Diecézní charita Brno, Celsuz, uvedl, že lidí s poruchou osobnosti je v Brně relativně málo, ale v rámci JMK už to tak malý počet není. Žádná služba pro tyto osoby ale v Brně neexistuje. Zeptal se, zda by v Brně neměla být nějaká sociální služba otevřena, aby terénní týmy mohly pomáhat i těmto lidem, přestože je to malá cílová skupina. J. Šupa, Práh jižní Morava, reagoval, že v rámci center duševního zdraví se počítá se širší cílovou skupinou. V rámci vnitřních pravidel je to nastaveno, centrum duševního zdraví otevírá prostor pro další cílové skupiny. Počítá se i s včasnou intervencí pro mladé lidi. B. Veškrnová uvedla, že psychiatrická nemocnice má i dětské oddělení a oddělení pro mládež. Je potřeba se zaměřit na tuto cílovou skupinu. Dále zmínila oblast bydlení a oblast práce, které jsou

5 součástí stávajícího komunitního plánu, a i právě tvořený komunitní plán by měl tyto oblasti obsahovat. D. Müllerová, OS Amicus, zmínila článek, který napsal předseda Platformy pro sociální bydlení, kde bylo uvedeno, že v roce 2013/14 obce dostaly prostředky pro 15 tis. sociálních bytů a dnes je v bytové nouzi 200 tisíc osob. L. Žertová, Diakonie ČCE, uvedla, že v komunitním plánu je uvedeno, že do roku 2017 bude rozšířena kapacita chráněného bydlení, ale v současnosti organizace není schopna definovat, jakým způsobem k rozšíření dojde. Nejspíš se bude rozšiřovat chráněné bydlení o osm míst. V úvahu přichází i koupě bytu na hypotéku. J. Kozák, Diecézní charita Brno, Celsuz, se zeptal, zda by se ve spolupráci s MMB nemohl realizovat nějaký projekt pro osoby s duševním onemocněním, například sdílené bydlení. V. Buchta, Práh jižní Morava, poznamenal, že co se týče Platformy pro sociální bydlení, vznikla pracovní skupina. Setkávání má název Seminář pracovníků, kteří pracují v podpoře bydlení. Je zde prostor i pro vymezování praktických příkladů. J. Kozák, Diecézní charita Brno, Celsuz, se zeptal, zda by měl z pracovní skupiny pro osoby s duševním onemocněním vzejít tlak na pracovní skupinu, která se zabývá bydlením. V. Buchta, Práh jižní Morava, uvedl, že mají malé byty pro sociální bydlení (vyjednávají s MČ). V budoucnu už nebude podpora samostatného bydlení, ale sociální rehabilitace. Dále zdůraznil potřebnost multidisciplinárních týmů, kde je třeba, aby v takovém týmu byl i peer-konzultant a psychiatr. Za prioritu považuje městské byty, jejichž pronajímatelem by byla organizace Práh jižní Morava. Pokud by se klient po roce či dvou osvědčil, mohl by se stát běžným nájemníkem bez potřeby sociální služby. J. Kozák, Diecézní charita Brno, Celsuz, se zeptal, zda by bylo dobré vyvíjet tlak na městské části přes tento nástroj. B. Veškrnová odpověděla, že existuje pracovní skupina Bydlení, na které se tato témata řeší. Uvedla, že v této pracovní skupině je i zástupce z Diecézní charity. Podle B. Veškrnové není problém na městských částech získat byty, její organizace za poslední rok získala takovýmto způsobem čtyři byty, ve kterých můžou poskytovat službu. J. Kozák, Diecézní charita Brno, Celsuz, řekl, že je velký nedostatek bytů. Rád by realizoval koncept, kdy by měl klient pronajatý byt přímo od MMB, a pokud by se osvědčil, tak by mu byt přešel do dlouhodobého pronájmu. B. Veškrnová uvedla, že tímto způsobem by měl fungovat projekt Housing first. R. Janík reagoval, že toto nemůže být konkrétním opatřením, protože sociální služba je terénní služba, která do bytu za klientem dochází (nikoliv byt samotný). V komunitním plánu bude tento problém uveden, přičemž bude poukázáno i výstupy z procesu KPSVL. J. Šupa, Práh jižní Morava, uvedl, že je potřeba se zapojit do stávajících skupin, které už fungují. V. Buchta, Práh jižní Morava, oznámil, že nepřipravenost komunity je problém. Poskytovatel sociálních služeb musí ušlapávat cestičku. Je důležité, aby klienti v bytech měli dostatečnou míru podpory.

6 J. Kozák, Diecézní charita Brno, Celsuz, se zeptal, zda by oblast bydlení mohla být rozšířena i pro osoby s poruchou osobnosti. V. Buchta, Práh jižní Morava, řekl, že by bylo potřeba navýšit kapacitu v personální oblasti s přesahem i do oblasti terapeutické. J. Šupa, Práh jižní Morava, že tato služba bude poskytována v rámci Center duševního zdraví. V. Buchta, Práh jižní Morava, uvedl, že zástupce FSS MU prezentoval výsledky výzkumu, který se týkal co-housingu a v tomto výstupu zaznělo i doporučení, pro jaké cílové skupiny je toto bydlení vhodné. B. Veškrnová řekla, že v roce 2018 bude poslední možnost čerpat investiční finance. Z těchto finančních prostředků nelze hradit vybavení ani opravy, takže nejlepším řešením je pronajmout byt od soukromníka a terénní službu do tohoto bytu dodat. Je to levnější než se starat o byty. J. Šupa, Práh jižní Morava, dále uvedl, že do přesahových oblastí by bylo vhodné zařadit ověřování konceptů či projektů jako je například Housing-first. J. Purdjak, Agapo, řekl, že organizace nemá ambice rozšiřovat službu pro cílovou skupinu osoby s duševním onemocněním, ale i tak představuje pro organizaci jednou z klíčových skupin. Služby budou poskytovat ve stávající podobě. M. Mlátilíková, Práh jižní Morava, informovala, že organizace bude rozšiřovat podporu v oblasti práce, a to terénní služby, podporou přímo u zaměstnavatele. J. Purdjak, Agapo, souhlasil, že tímto směrem se také chtějí vydat. V současné době už spolupracují se zaměstnavateli. B. Veškrnová reagovala, že rozvoj v oblasti práce je důležitý, budou zde tři realizátoři, Dotyk II se do tohoto opatření zapojit neplánuje. M. Zimányi, Vida, uvedla, že organizace neposkytuje sociální rehabilitaci, ale přímo klienty zaměstnává. Finance na zaměstnávání čerpá organizace z jiných zdrojů. B. Veškrnová upozornila, že by měl být do přesahových oblastí zařazen i ošetřovatelský dům, pokud bude nakonec v zákoně ustanoven. J. Soukal, Kolpingovo dílo ČR, oznámil, že organizace poskytuje služby osobám s duálními diagnózami (klientům s psychiatrickým onemocněním závislým na návykových látkách). Zařízení se nachází v Sejřku. Pro klienty, kteří ukončí pobyt v terapeutické komunitě, by organizace chtěla zřídit službu následné péče v Brně v horizontu let , kde je zajištěna návaznost na bydlení a zaměstnání. Kapacita zařízení by měla být asi deset lůžek ve dvoulůžkových pokojích. Nejprve organizace uvažovala o samostatném objektu, ale v současné době přemýšlí spíše o samostatných bytech v blízkosti terapeutického centra. V. Buchta, Práh jižní Morava, uvedl, že s terapeutickou komunitou v Sejřku dlouhodobě spolupracují. Nevýhodou je, že pokud klienti opouštějí komunitu, nelze garantovat, že se v pořadníku dostanou na přední místa. Organizace se klientům snaží poskytovat následnou péči. V. Pečenková, Renadi, oznámila, že od března začínají provozovat tři sociální služby pro klienty, kteří jsou závislí na alkoholu či hazardních hrách a služby budou poskytovat i osobám s duálními diagnózami.

7 R. Janík reagoval, že u této cílové skupiny bude Renadi uvedena asi jen jako partner, jelikož svým zacílením se spíše věnuje cílové skupině osob ohrožených sociálním vyloučením (v rámci této pracovní skupiny pak tedy budou případně figurovat jako realizátoři příslušných opatření). E. Slezáková, Centrum Anabell, uvedla, že od září 2017 bude organizace spouštět projekt pro osoby s poruchami příjmu potravy, bude se týkat podpory přímo v rodinách, sociální práce s peerkonzultantem nebo s terapeutem. ad 3. Odsouhlasení priorit a opatření 5. KPSS v Brně pro cílovou skupinu ODO, včetně realizátorů Z diskuze účastníků pracovní skupiny vyplynuly níže uvedené priority a opatření: Priorita 1 Rozvoj terénních služeb pro osoby s duševním onemocněním, včetně rozvoje kapacit pro transformaci psychiatrické péče opatření 1.1 Zkvalitňování a rozvoj terénní sociální rehabilitace ( 70 zákona o soc. službách 108/2006 Sb.) realizátor: Dotyk II o.p.s., Práh jižní Morava, z. ú., DCHB Celsuz opatření 1.2 Rozvoj terénní a ambulantní formy sociální rehabilitace v rámci Center duševního zdraví realizátor: Práh jižní Morava, z. ú. (2017), Celsuz DCHB (předpoklad pro rok 2020) opatření 1.3 Rozvoj terénní formy odborného soc. poradenství pro cílovou skupinu osoby s poruchou příjmu potravy realizátor: Centrum Anabell, z.ú. + cílová podskupina osoby s poruchou osobnosti (i další cílové skupiny, včasná intervence ) Priorita 2 Rozvoj a podpora v oblasti bydlení pro osoby s duševním onemocněním Opatření 2.1 Vznik malokapacitního (12-15 lůžek) pobytového zařízení pro osoby s duševním onemocněním s vysokou mírou podpory včetně krizových lůžek/odlehčovací služby (3 lůžka) realizátor: Práh jižní Morava, z. ú. (případně CSS) opatření 2.2 Rozšíření kapacit chráněného bydlení (cca 8 lůžek, 2 úv.) realizátor: Diakonie ČCE (Ovečka) opatření 2.3 Podpora samostatného bydlené (popř. rehabilitace při změně zákona) realizátor: Práh jižní Morava, z. ú. Priorita 3 Podpora v oblasti vzdělávání a zaměstnávání ODO opatření 3.1 rozvoj soc. rehabilitace v oblasti vzdělávání realizátor: Práh jižní Morava, z. ú. opatření 3.2 rozvoj soc. rehabilitace v oblasti práce (zejména terénní formou podpora přímo u zaměstnavatele)

8 realizátor: DCHB Celsuz, AGAPO, Práh jižní Morava, z. ú. Priorita 4 Rozvoj práce s lidmi s duální diagnózou popis: duální diagnóza ODO + návyková látka chybí následné služby mezi ústavní komunitou a samostatným bydlením následná péče cca 10 lůžek formou samostatných bytů? jeden objekt? pro rok Opatření 4.1 Rozvoj práce s lidmi s duální diagnózou v rámci služby následné péče (forma do pol. března) realizátor: Kolpingovo dílo České republiky z.s. partneři: RENADI o.p.s. (viz. PS OOSV), Práh jižní Morava, z. ú., Sdružení Podané ruce, o.p.s., DCHB Celsuz ad 4. Přesahové oblasti, neřešené oblasti a trendy do budoucna Další přesahové oblasti: informovanost směrem k veřejnosti, k odborníkům, meziresortní spolupráce (včetně zdravotníků), vzájemně mezi službami destigmatizační aktivity bydlení prac. skupina platformy KPSVL - oblast podpory bydlení, housing-first o o o o koncept sdíleného bydlení (komunitní, skupinové bydlení) krizové bydlení model prostupného bydlení možnost bytů - městské části krizová lůžka (alternativa CDZ) ošetřovatelský dům (transformace par. 52) v rámci pilotního projektu spolupráce při zaměstnávání ODO (VIDA) potřeba podpory zaměstnávání a financování dalších osob s DO vzdělávání navazování spolupráce zaměstnávání, tréninková prac. místa, městské firmy, PO, KPSVL??? dosažitelná psychoterapie (VIDA popis, Centrum Anabell, z. ú.), rodinná terapie, návrh, že by se mohlo město spolufinancovat na hrazení dostupnější pro klienty, problém s kapacitami služby pro osoby s poruchou osobnosti (př. komunita, psychoterapie, terénní služby ) sociální a zdravotní rovina by měla být propojená, oblast komunitní péče ad 5. Závěr Na závěr se koordinátor komunitního plánování R. Janík se všemi účastníky rozloučil a poděkoval za účast a aktivní spolupráci. Připomněl, že realizátoři příslušných opatření budou em vyzváni k vyplnění formuláře, zpracování popisu opatření. Zapsali: P. Přibylová, R. Janík Dne: