PRÍRODA A KRAJINA. je pak poskytována ekologicky cenným územím (viz tabulka) a ohroženým druhům naší

Transkript

1 05/2012 Z E LE N É Z PR Á VY GREEN REPOR T GRÜNER B ERIC HT PRÍRODA A KRAJINA Ú vo d n í k Příroda je vše okolo nás, ať už živé (rostliny, houby, živočichové) či neživé (nerosty, voda, vzduch, půda). Krajina je pak deﬁnována jako část zemského povrchu s kombinací přírodních (hory, jezera, lesy) a kulturních prvků (stavby, rybníky, pole). je pak poskytována ekologicky cenným územím (viz tabulka) a ohroženým druhům naší krajiny jako prevence před jejich vyhynutím. Karlovarský kraj, jehož rozvojovou prioritou je lázeňství a cestovní ruch, klade mimořádný důraz na ochranu a tvorbu krajiny s je- jími estetickými hodnotami. Na území kraje je pouze 1 velkoplošné chráněné území (CHKO Slavkovský les) a 70 maloplošných chráněných území. Vedle toho se na území kraje nachází 10 přírodních parků. Nejrůznější druhy lidské činnosti spojené především s rozvojem civilizace (intenzivní zemědělské a lesní hospodářství, znečišťování životního prostředí škodlivinami, nebo cílené hubení některých druhů) mohou mít ve svém důsledku nepříznivý vliv na přírodu a její součásti. Neuváženým zásahům, které by mohly mít na krajinu negativní a nevratné důsledky, mají předcházet nástroje k plánování využití krajiny (např. územní plánování) a k její ochraně (např. chráněné oblasti, Natura 2000). Zákonem je před zničením či poškozováním chráněno celé území České republiky a stejně tak všechny druhy rostlin a živočichů zde žijící. Chráněny jsou i neživé části přírody (např. jeskyně). Zvláštní ochrana (Zdroj: Příroda Karlovarska Krajinu Karlovarského kraje tvoří převážně pahorkatiny. Na severozápadě kraje se táhnou Krušné hory, na jeho jihozápadní hranici Český les. Tato pohoří vytvářejí přírodní hranici s Německem. Většinu území uprostřed kraje pokrývá Slavkovský les a Doupovské hory, které vznikly sopečnou činností. Pozůstatkem nedávné sopečné činnosti jsou také teplé léčivé prameny v západočeských lázních. Mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem se nachází Sokolovská a Chebská pánev. Z velkého množství přírodních krás a zajímavostí vybíráme pouze několik zvláštností: CHKO Slavkovský les byla zřízena již v roce 1974 k ochraně území mezi světoznámými západočeskými lázněmi. Je to ostrov zeleně, klidu a dosud málo narušené přírody. Vyskytují se zde například mokřadní louky, zachovalé bučiny a kaňony se skalními útvary v údolích řek Teplá a Ohře. K nejcennějším lokalitám patří Mnichovské hadce a Kladské rašeliny. Obr.: CHKO Slavkovský les (Zdroj:

2 Obr.: Národní přírodní rezervace SOOS (Zdroj: Božídarské rašeliniště je národní přírodní rezervace, ležící u Božího Daru v nadmořské výšce kolem tisíce metrů. Těžba rašeliny zde probíhala až do druhé světové války. Ochrana tohoto přírodního území byla vyhlášena roku Jsou zde rašeliniště se smrčinami, klečí, porosty borovice blatky, břízy trpasličí, vřesovišti a loukami. Roste zde také pro rašeliniště charakteristická masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá. ve Žlutické vrchovině. Nachází se zde přírodní památka Čedičové varhany u Hlinek, lidově nazývaná kamenné varhany. Kromě běžných druhů květeny zde roste orlíček obecný a zimolez černý. Ze vzácných živočichů v okolí pravidelně loví čáp černý. Přírodní památka Olšová vrata je skalní ostroh nad údolím Ohře nad obcí Šemnice. Podle pověsti kříž na skalním ostrohu dříve upomínal na šťastnou záchranu mladé dívky, kterou pronásledoval zlý rytíř z Andělské Hory. Děvče nalezlo na skále útočiště, zatímco zloduch se ze skály zřítil i se svým koněm. Jedinečnou přírodní zvláštností jsou bublající bahenní sopky, přesněji mofety, v rezervaci SOOS, poblíž Františkových Lázní. Bahenních sopek jsou tu desítky, ale některé jsou tak malé, že je snadno přehlédnete. U těch největších, které mají v průměru skoro metr, se většina turistů zastaví a sleduje nevšední podívanou, sopky vřou nejvíce zjara. Karlovarsko oplývá též mnoha památnými stromy. Jsou to dřeviny vynikající svým věkem, vzrůstem, historických významem či polohou. Možná znáte Dalovické lípy, Mozartův dub v Drahovicích, Dvořákův platan v Karlových Varech, Kozlovskou lípu či Počerenský dub. Ze zajímavých živočichů Karlovarska jmenujme alespoň užovku stromovou, která je naším nejvzácnějším a největším hadem, dorůstá délky až 200 cm a patří ke kriticky ohroženým druhům. V údolí řeky Ohře mezi Karlovými Vary a Kláštercem nad Ohří se vyskytuje tento plaz zcela spontánně. V zimě žijí užovky vysoko ve skalách nad řekou a na začátku léta sestupují k řece, kde se páří a kladou vajíčka. Překážku v jejich cestě však tvoří silnice, na níž každoročně umírají stovky těchto vzácných plazů pod koly aut. Obr.: NPP Skalky skřítků (Zdroj: Na západním okraji Doupovských hor leží národní přírodní památka Skalky skřítků. Četné jeskynní dutiny kruhového nebo oválného průřezu mají průměr až 1,5 metru. Jsou přímé, hluboké od několika centimetrů do pěti metrů. Podle pověsti jsou tato tajuplná opuštěná obydlí a chodby památkou na jejich dávné obyvatele. Byli jimi mírumilovní skřítci, kteří zde střežili velký poklad. U obce Hlinky leží opuštěný lom při levé straně silnice na Přílezy pod vrchem Hůrka Obr.: Užovka stromová (Zamenis longissimus) (Zdroj:

3 Reportáž: Za NATUROU na túru Vedle území chráněných podle českých zákonů, existují v ČR také území chráněná dle legislativy evropské. Jedná se o 2 typy chráněných území - Ptačí oblasti (PO) a Evropsky významné lokality (EVL), které jsou zaneseny v evropské soustavě chráněných území NATURA Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. Často se chráněná území podle českých zákonů a území evropské soustavy NATURA 2000 překrývají. Mezi EVL patří v Karlovarském kraji také oblast Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. Od roku 2010 měli žáci a studenti možnost navštívit tuto lokalitu v rámci projektu Za Naturou na túru. I přesto, že projekt již skončil, je možné exkurzi, pořádanou ČSOP Kladská pod názvem Tajemné rašeliniště Tajga, absolvovat stále. Terénní program probíhá na trase naučné stezky Kladské rašeliny. Tématem progra- Obr.: Kladské rašeliniště (Zdroj: Obr.: Biofarma Belina (Zdroj: mu je, jak už z názvu vyplývá, ekosystém rašeliniště, jeho využití člověkem a ochrana. Žáci uvidí i provázanost života lidí s tímto místem a vyzkouší si výzkum v terénu (např. kolik vody pojme rašeliník, co žije pod kůrou, co žije v rybníce) a nechají na sebe působit krajinu při výtvarné aktivitě. Biofarmy Pro člověka je příroda a krajina prostorem, kde chce realizovat širokou paletu potřeb od získávání potravy a materiálu pro oděvy a obydlí, stavbu sídel, po rekreaci a estetické zážitky, inspiraci. Aby mohly být uspokojovány tyto různorodé potřeby zároveň, nelze krajinu využívat živelně. Jak je možné využívat přírodu v souladu s udržitelnou spotřebou je vidět např. na biofarmách. V Karlovarském kraji je možno navštívit hned několik biofarem. Od klasických farem se liší tím, že hospodaří způsoby, které jsou ke zvířatům, půdě, rostlinám šetrnější a přírodě bližší - bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Biofarmaření respektuje přirozené koloběhy a závislosti v přírodě. Většina biofarem nabízí žákům a studentům exkurze, při kterých se seznámí s chodem takové farmy. Dozvědí se, jak se ekologicky pěstují základní plodiny a obhospodařují louky. Tam, kde se chová též dobytek, je možné zjistit, jak se zpracovává mléko a vyrábí tradiční mléčné produkty. Zároveň je možné se do péče o chovaná zvířata také mnohde zapojit. Pro některé z návštěvníků je to jejich úplně první setkání s živou krávou, kozou, prasetem či slepicí. Encyklopedický box - omezení možnosti obhospodařování pozemků, znehodnocení rekreačního potenciálu území nebo šíření alergenů. Mezi nejznámější invazní druhy u nás patří bolševník velkolepý, křídlatky, netýkavka žláznatá a z živočichů norek americký, nepůvodní druhy raků atd. Karlovarský kraj se potýká především s invazí bolševníku velkolepého. Letos začne v kraji velmi ojedinělý a rozsáhlý projekt o omezování výskytu invazních rostlin mapováním jejich výskytu a příští rok bude zahájena jejich likvidace. To vše na území o rozloze km 2. INVAZNÍ DRUH Invazní druh je druh na daném území nepůvodní, většinou člověkem zavlečený, který se zde nekontrolovaně šíří, přičemž agresivně vytlačuje druhy původní. U obzvlášť nebezpečných invazí dochází k rozvratu celých původních společenstev či ekosystémů. Šíření invazních druhů může mít ekonomické, sociální nebo zdravotní dopady Obr.: Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) (Zdroj:

4 Zajímavost Obr.: Zvláště chráněná území a přírodní parky v Karlovarském kraji (Zdroj: CENIA) DEN ZEMĚ Chcete si užít pořádnou oslavu? Zkuste to 22. dubna, kdy slaví svůj svátek Země, planeta, která nám umožňuje na ní pobývat a žít. Poskytuje nám prostor pro naše bytí, vzduch k dýchání, vodu k pití, potravu k jídlu První kampaň s názvem Den Země se konala v USA v roce Jejím hlavním cílem bylo upozornit na stále se zhoršující stav životního prostředí, nutnost využívat obnovitelné zdroje energie, recyklaci materiálů a odpadů, hledat nové možnosti a přístupy při ochraně naší planety. ČR se připojila k oslavě tohoto svátku v roce Každoročně tak probíhá velké množství akcí, do nichž se zapojují nejen nevládní organizace, ale také školy, úřady, organizace i jednotlivci. Pochlubte se svou oslavou na webu Obr.: Lokality národního seznamu soustavy NATURA 2000 (Zdroj: CENIA) Tab.: Kategorizace zvláště chráněných území v ČR Název Národní park Chráněná krajinná oblast Národní přírodní rezervace Národní přírodní památka Přírodní rezervace Přírodní památka Zkratka NP CHKO NPR NPP PR PP Fotografická soutež Vyhlašujeme fotografickou soutěž s následujícími tématy: Makroskopická příroda Posílejte fotky velkých celků dominujících naší krajině skal, lesů, zvířat, rostlin - nebo celých krajin, ať už přirozených nebo kulturních. Mikroskopická příroda Nastavte na fotoaparátu režim makro a foťte ty nejmenší obyvatele naší krajiny či zajímavé detaily. Soutěž je vyhlášena ve dvou kategoriích: 1. žáci tříd základních škol v Karlovarském kraji 2. žáci ročníků středních škol* v Karlovarském kraji *střední školou se pro účely soutěže rozumí i gymnázia a obchodní akademie Pravidla soutěže: 1. Do soutěže bude zařazen každý, kdo zašle fotografie na některé z uvedených témat, elektronicky na ovou adresu: info@ohkcheb.cz nebo doručí osobně do sídla OHK Cheb, K Nemocnici 2381/2, Cheb, případně zašle poštou v obálce na adresu: OHK Cheb, K Nemocnici 2381/2, Cheb. 2. Veškeré fotografie je nutné označit heslem Soutěž + název tématu do kterého fotografie spadá, s uvedením jména autora, názvem školy, ročníkem a názvem fotografie. 3. Soutěž potrvá ode dne vyhlášení; tj do Další podrobnosti, týkající se pravidel, viz

5 Rozhovor s... Mgr. Alexandra Hrušková Obr.: Mgr. Alexandra Hrušková (Zdroj: Archiv A. Hruškové) Pracovnice AOPK ČR, Správy CHKO Slavkovský les a krajského střediska Karlovy Vary pro oblast práce s veřejností a ekologické výchovy. Kolik chráněných míst na Karlovarsku je? Která byste zvláště doporučila navštívit? V CHKO Slavkovský les je 30 maloplošných zvláště chráněných území a je zde je vyhlášeno 27 památných stromů. Správa CHKO dále spravuje 6 chráněných lokalit, které leží mimo území CHKO. Do správy CHKO zasahuje také 1 ptačí oblast Doupovské hory. V oblasti Slavkovského lesa je řada krásných míst, která stojí za to vidět. Nejvíce navštěvovaná je naučná stezka Kladská, kudy ročně projde na turistů. Přímo ve středu CHKO láká k procházce naučná stezka Mnichovské hadce, kde se v několika lokalitách nachází hornina zvaná hadec (serpentinit), na kterou jsou vázána vzácná rostlinná společenstva. Další krásný výlet nabízí údolí řeky Ohře, kudy vede naučná stezka Svatošské skály, nebo procházka přírodní rezervací v údolí řeky Teplé. Zajímavá místa s pohnutým osudem připomíná naučná stezka Zaniklé obce na Březovsku u obce Březová na Sokolovsku. S jakými vzácnými organismy se můžeme na Karlovarsku setkat? Jsou to především rostliny, které se vyskytují na zdejších hadcových výchozech rožec kuřičkolistý, svízel sudetský, sleziník nepravý. Dále je to celá řada rostlin vrchovištních rašelinišť a mokřadních luk, např. upolín nejvyšší, prstnatec májový, všivec bahenní či vrba borůvkovitá. Z živočišné říše jmenujme vzácné rašeliništní motýly žluťáska borůvkového, perleťovce severního či hnědáska chrastavcového. Zajímavostí je výskyt mihule potoční v Lipoltovském potoce, kde lze vidět i vydru říční. Z množství dalších živočichů bych poukázala na výskyt chřástala polního, datlíka tří- Obr.: Upolín evropský, NPP Úpolínová louka pod Křížky (Zdroj: Obr.: Skokan ostronosý, samec v jarním šatě (Zdroj: Archiv AOPK ČR. Autor: Mgr. Přemysl Tájek) prstého, nebo ojediněle i tetřívka obecného. V oblasti se vyskytuje čolek velký a také zde každoročně nachází zimoviště na 10 druhů netopýrů. Jaké akce plánujete pro školy a veřejnost během tohoto roku? V letošním roce organizujeme každý měsíc jednu přednášku na převážně přírodovědné téma a jednu až dvě exkurze do přírody s průvodcem. Kromě toho se veřejnost může těšit na slavnostní otevření Myšího pramene v červnu, Netopýří noc na hradě Hartenberg na konci srpna, Lázeňský festival jablek v Mariánských Lázních, který pořádáme ve spolupráci s Karlovarským krajem, v říjnu, či Podzimní setkání příznivců přírody Karlovarska v Karlových Varech také v říjnu. Speciálně pro žáky ZŠ připravujeme týden pro školy, který proběhne Více informací a aktuální program ke stažení najdete na ochranaprirody.cz. Resumé Přírodu je třeba chránit nejen proto, že je krásná, ale také proto, že člověk je její součástí a ona neposkytuje domov a obživu pouze jemu, ale také ostatním rostlinným a živočišným druhům. Příroda může existovat bez nás, my bez ní však zahyneme. Mezi největší problémy současné přírody a krajiny patří postupné ubývání původních rostlinných a živočišných druhů a pozvolná destrukce přirozených stano- višť, ať už člověkem či invazními organismy. Přitom druhová rozmanitost (biodiverzita) v přírodě je nutná pro její správnou funkci. Již vyhubení jednoho klíčového druhu může představovat vážný problém. Naším úkolem je spravovat a využívat bohatství, které nám Země a příroda nabízí hospodárně a šetrně a zachovat ji co nejlépe pro budoucí generace. (Zdroj: Veškerý obrazový materiál, není-li uvedeno jinak, je archivem Ekologického centra Most pro Krušhohoří a nesmí být dále rozšiřován bez jeho souhlasu. Na vydání Zelených zpráv se autorsky podílí ECMaK, za obsahou část: Ing. M. Vágnerová, Mgr. R. Červenková, Bc. D. Kovaříková, J. Krátká a B. Nováková; za grafické zpracování odpovídá M. Černá. Zdroje: