Analýza tržních a institucionálních charakteristik trhu zpětného odběru elektrozařízení s ukončenou životností ve vybraných evropských zemích

Transkript

1 Thunovská 12, Praha 1 Malá Strana, tel.: , , fax: , mail@eeip.cz Analýza tržních a institucionálních charakteristik trhu zpětného odběru elektrozařízení s ukončenou životností ve vybraných evropských zemích Prosinec 2016

2 OBSAH: 1. Úvod Česká Republika Dánsko Francie Německo Rakousko Slovensko Španělsko Velká Británie Zdroje

3 1. Úvod Evropská legislativa pracuje s tzv. rozšířenou odpovědností výrobce. Tato rozšířená odpovědnost výrobce je politický princip, jehož úkolem je podporovat snižování negativního dopadu výrobků na životní prostředí v celém jejich životním cyklu tím, že odpovědnost výrobce produktu je rozšířena do různých částí životního cyklu, speciálně pak na odběr, recyklaci a závěrečnou likvidaci produktu (zdroj: Waiting for Delivery, International Coalition for Sustainable Production and Consumption (publikováno v r na Summitu Země)). Koncept rozšířené odpovědnosti výrobce byl prvně oficiálně představen v zprávě Thomase Lindhqvista švédskému ministerstvu životního prostředí v roce V důsledku neustálého rozšiřování trhu a zkracování cyklů životnosti se z elektrozařízení stává rapidně rostoucí zdroj nebezpečného odpadu a potenciální hrozba pro životní prostředí. ČR je vázána směrnicí 2012/19/EU, jež požaduje splnění jistých úrovní sběru a využití odpadního elektrického a elektronického zařízení (OEEZ). Česká legislativa tak musí umožňovat a pomáhat dosažení úrovně sběru požadovaného ve zmíněné směrnici a snižovat množství elektroodpadu, který nebude zpětně odebrán. V roce 2014 dosáhla v ČR úroveň zpětného odběru a odděleného sběru OEEZ cca 32,7 %. Cíle sběru definované evropskou směrnicí 2012/19/EU se dělí dle termínu, kdy mají být plněny. Do by měly být od spotřebitelů vysbírány 4 kg/osobu ročně, případně průměrné množství OEEZ sebraných v předešlých třech letech - nutno splnit vyšší hodnotu z těchto dvou možností. Novou směrnicí se cíl členských zemí EU mění. Země by měly od ročně sbírat 45 % průměrné hmotnosti elektrozařízení uvedených na trh v předešlých třech letech. Novější členské země včetně ČR však mají udělenu výjimku. Do mohou tyto členské země sebrat méně než 45 %, ale více než 40 % průměrné hmotnosti elektrozařízení uvedených na trh v předešlých třech letech. Od pak pro ně platí stejný cíl jako pro ostatní členské země. Od by měly členské země sesbírat 65 % průměrné hmotnosti zařízení uvedených na trh v předešlých třech letech nebo 85 % vyprodukovaných OEEZ. ČR spolu s ostatními novějšími členskými zeměmi EU mají opět udělenou výjimku cíl sběru může odložit až do a do té doby plnit požadovaný 45 % cíl. MŽP předpokládá zvolení cíle pro období od ve formě dosažení úrovně sběru 65 % z průměrné hmotnosti zařízení uvedených na trh v předešlých třech letech. Kromě požadavků na sebraný elektroodpad jsou dány požadavky a cíle ze strany EU na využití OEEZ. Přestože navrhovaná změna zákona má za primární cíl uvedení české legislativy do souladu s evropskou směrnicí, její součástí jsou i některá diskreční opatření, která se odlišují od úprav jiných členských států EU. Proto byla v rámci následující kapitoly provedena komparativní analýza návrhu zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností s vybranými evropskými zeměmi. Pro srovnání návrhu zákona a zahraničních zkušeností jsme zvolili následující státy: Rakousko, Německo, Dánsko, Francii, Španělsko, Velkou Británii a Slovensko. V rámci komparativní analýzy jsme se zaměřili na klíčové subjekty podílející se na systému nakládání s OEEZ. Jako podklady pro komparativní analýzu sloužily zákonné předpisy upravující nakládání s výrobky s ukončenou životností v jednotlivých zemích, další veřejně dostupné materiály a konzultace s dotčenými institucemi v daných zemích (např. Rakousko Bundesministerium für land- und forstwirtschaft,umwelt und wasserwirtschafté, Francie ADEME). 3

4 2. Česká Republika 2.1. Legislativa Návrh úpravy nakládání s OEEZ v ČR je nově obsažen v návrhu zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a o změně souvisejících zákonů. Momentálně tento návrh čeká na schválení vládou byl tento návrh projednáván Legislativní radou vlády (LRV) a LRV projednávání tohoto návrhu zákona přerušila. Totéž nastalo i při novém projednávání návrhu zákona Klíčové subjekty podílející se na systému nakládání s OEEZ Ministerstvo životního prostředí České republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu Výrobce (ten kdo uvede výrobek na trh) Distributor Kolektivní systémy Koordinační centrum Další subjekty nakládající s OEEZ (přeprava, zpracování) Obce Spotřebitel 2.3. Fungování systému nakládání s OEEZ z pohledu životního cyklu výrobku a zodpovědnosti za OEEZ V souvislosti s rozšířenou odpovědností jsou výrobci elektrozařízení dle návrhu zákona povinni zajistit (individuálně nebo kolektivně) jejich co nejefektivnější zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění. Financování zpětného odběru a následného nakládání s OEEZ je rovněž jednou z povinností na straně výrobce elektrozařízení. Financování zpětného odběru a dalších povinností mohou firmy promítnout formou recyklačního poplatku do ceny výrobků a potenciálně tak navýšit náklady spotřebitele. Distribuce dopadu mezi spotřebitele a výrobce pak závisí na stupni míry konkurence na trhu s EEZ, příp. elasticitě poptávky po EEZ. Čím vyšší konkurence mezi výrobci/distributory/prodejci, tím se dopad přesouvá směrem k těmto subjektům ve formě snižování marží, totéž platí s rostoucí elasticitou poptávky po EEZ. Pokud je zpětný odběr elektrozařízení po ukončení jejich životnosti uskutečňován individuálním plněním přímo samotnými výrobci, náklady na tuto činnost i výnosy jsou záležitostí samotných výrobců. Fungování kolektivního systému, který zajišťuje svoz, uskladňování i spolupráci se zpracovateli elektroodpadu, financují výrobci, kteří se rozhodli přes tento kolektivní systém svou povinnost plnit. Kolektivní systém tedy funguje na základě jejich příspěvků, které jsou determinovány počtem a typem produktů, které daný výrobce uvádí na trh. Náklady kolektivního systému jsou dány množstvím míst zpětného odběru, podmínkami smluv s provozovateli těchto míst, se zpracovateli a svozovými společnostmi. Svozové společnosti jsou najímány kolektivními systémy (případně samotnými výrobci) k přepravě elektrozařízení ze sběrného místa do místa jeho dalšího zpracování. Hlavní činností zpracovatelů je pak výkup elektroodpadu od kolektivních systémů, jeho skladování, odstraňování nežádoucích látek a co nejefektivnější využití a likvidace. Obce uzavírají dohody s kolektivními systémy k vytvoření sběrných míst. 4

5 2.4. Fungování systému nakládání s OEEZ z pohledu vztahů mezi jednotlivými subjekty a jejich povinností Za veškeré nakládání s OEEZ jsou zodpovědní výrobci, kteří mohou odpovědnost za plnění zákonem stanovených vybraných povinností přenést na kolektivní systém. Pro sběr OEEZ vytváří kolektivní systémy síť míst zpětného odběru. K přepravě OEEZ ke zpracovatelům si smluvně najímají svozové společnosti, a obdobně na smluvním principu mezi kolektivním systémem a zpracovatelem dochází ke zpracování OEEZ. Odpovědnost za plnění cílů nese výrobce. Schéma finančního a toku EEZ, resp. OEEZ v rámci kolektivního systému Recyklační poplatek Finanční tok v KS Spotřebitel, Konečný uživatel Tok EEZ, resp. OEEZ v KS Výrobce, Dovozce Konečný prodejce Distributor Recyklační příspěvek EEZ Distributor Konečný prodejce Recyklační příspěvek Výrobce, Dovozce Spotřebitel, Konečný uživatel Recyklační příspěvek Platba za služby Kolektivní systém Kolektivní systém OEEZ Provozovatel sběrného místa Dopravce, svozová společnost Zpracovatel Ostatní dodavatelé Provozovatel sběrného místa Dopravce, svozová společnost Zpracovatel Ostatní dodavatelé Zdroj: EEIP Návrh nového zákona fungování tohoto systému nemění, nicméně dochází k úpravě jednotlivých parametrů, které jsou podrobně popsány v následujících částech Ministerstvo životního prostředí České republiky Ministerstvo spravuje Seznam výrobců a Registr míst zpětného odběru. Jde o informační systém veřejné správy, který slouží k vedení údajů o místech zpětného odběru (identifikace provozovatele, lokace, druhy a skupiny OEEZ, maximální velikost nebo množství odebíraných výrobků s ukončenou životností, indikativní údaj o provozní době místa zpětného odběru, identifikace výrobce nebo provozovatele kolektivního systému, který místo zpětného odběru zřídil). Výrobce je povinen vkládat dálkovým přístupem do Registru pravdivé údaje a stejným způsobem tyto údaje aktualizovat, a to 5

6 nejpozději do 30 dnů od okamžiku, kdy nastala skutečnost zakládající změnu údaje. Dále ministerstvo vede seznam vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému a rozhodnutí o jejich změnách nebo zrušení a rejstřík koordinačních center. Co se týče rozhodovacích pravomocí, rozhoduje ministerstvo ve věcech zápisu do Seznamu výrobců, o souhlasu k čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu finančních rezerv, souhlasu k uzavření dohody o vzájemné spolupráci mezi provozovateli kolektivních systémů, ustavení a zrušení koordinačního centra, a po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu o žádosti o vydání a změně oprávnění k provozování kolektivního systému či jeho zrušení. Kromě výše uvedeného ministerstvo zpracovává údaje obsažené v žádostech o zápis do Seznamu výrobců, v žádostech o vydání a změně oprávnění k provozování kolektivního systému, zaslané v ročních zprávách o výrobcích s ukončenou životností, a informace vložené do Registru míst zpětného odběru či poskytnuté povinně provozovatelem kolektivního systému nebo koordinačním centrem. V rámci kontrolní činnosti ministerstvo dohlíží na činnost provozovatele kolektivního systému, činnost koordinačního centra a plnění povinností stanovených tímto zákonem členům koordinačního centra, ukládá opatření a lhůty pro zjednání nápravy provozovateli kolektivního systému apod Výrobce Za výrobce EEZ se dle nového návrhu považuje podnikatel usazený v ČR, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku pod vlastním jménem, názvem, obchodní firmou, ochrannou známkou nebo jiným označením s ním nezaměnitelně spojeným vyrábí a uvádí na trh elektrozařízení nebo si elektrozařízení nechává vyrobit či navrhnout a uvádí je pod vlastní značkou na trh; pod vlastní značkou uvádí do oběhu elektrozařízení vyrobená jinými dodavateli, neobjevuje-li se na nich vlastní značka osoby podle předchozího bodu; v rámci své podnikatelské činnosti uvádí elektrozařízení nabytá z jiného státu na trh; výrobcem elektrozařízení se rovněž rozumí podnikatel, který uvádí elektrozařízení na trh jejich dodáním prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přímo konečným uživatelům do České republiky z jiného státu, kde je usazen (dále jen zahraniční internetový prodejce ). Není-li výrobce usazen v ČR, může si za účelem plnění povinností určit pověřeného zástupce. Pověřeným zástupcem může být pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je usazená v ČR. Pověřeným zástupcem nelze určit provozovatele kolektivního systému. Výrobce je povinen podat Ministerstvu životního prostředí návrh na zápis do Seznamu výrobců, a to nejpozději v den, kdy poprvé uvedl vybrané výrobky na trh. Pověřený zástupce podává návrh na zápis do Seznamu namísto výrobce do 15 dnů od udělení pověření. Návrh na zápis do Seznamu obsahuje především identifikační údaje navrhovatele, druh vybraných výrobků, které výrobce uvádí na trh a jejich skupiny, údaj o tom, zda je EEZ určeno k použití v domácnostech nebo mimo domácnosti, značky vybraných výrobků, použitý způsob prodeje, popis způsobu zajištění zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění OEEZ a informování konečných uživatelů a doklady o něm, včetně doložení zajištění plnění povinností výrobce stanovených návrhem zákona, a způsob zajištění financování těchto činností. Pokud výrobce nebo pověřený zástupce plní své povinnosti pro všechny vybrané výrobky, které výrobce uvádí na trh nebo za které pověřený zástupce převzal odpovědnost, prostřednictvím provozovatele kolektivního systému, údaje o těchto výrobcích a pověřených zástupcích vkládá do Seznamu dálkovým přístupem provozovatel kolektivního systému. Výrobce smí uvádět na trh pouze takové vybrané výrobky, které splňují požadavky návrhu zákona, tj. mimo jiné výrobky, při jejichž výrobě bylo použito co největší množství recyklovatelných materiálů, po jejichž použití je umožněna jeho oprava, repase nebo renovace a opětovné použití a po ukončení 6

7 životnosti je umožněna jejich recyklace nebo jiné využití apod. Výrobce EEZ je povinen zajistit, aby při uvádění na trh bylo EEZ označeno pro účely zpětného odběru stanoveným grafickým symbolem. Dále je výrobce EEZ určených k použití v domácnostech povinen prostřednictvím posledních prodejců na vlastní náklady písemně informovat konečné uživatele o požadavku, aby OEEZ nebyla odstraňována jako netříděný komunální odpad, ale byla odevzdána na místech k tomu určených v souladu se zákonem, a o způsobu zajištění zpětného odběru apod. Klíčovou povinností výrobce však je povinnost zajistit a financovat zpětný odběr výrobků s ukončenou životností a jejich následné zpracování a využití nebo odstranění. V rámci této povinnosti je výrobce elektrozařízení povinen dosáhnout v každém kalendářním roce minimální úrovně zpětného odběru OEEZ v rozsahu stanoveném zákonem (viz následující tabulka). Minimální úroveň zpětného odběru výrobků s ukončenou životností v jednotlivých letech (%) Odpadní elektrozařízení (všechny skupiny) Odpadní elektrozařízení skupiny Odpadní elektrozařízení skupiny Odpadní elektrozařízení skupiny Výrobce EEZ určených k použití v domácnostech musí zřídit na vlastní náklady nejméně jedno veřejné místo zpětného odběru v každé obci, městském obvodě nebo městské části s počtem více než obyvatel, v každé obci, která o zřízení veřejného místa zpětného odběru projeví zájem, a to za podmínek obdobných jako pro ostatní obce a v každém prodejním místě posledního prodejce nebo v jeho bezprostřední blízkosti, kde jsou EEZ určená k použití v domácnostech, jež výrobce uvádí na trh, prodávána, pokud poslední prodejce projeví o zřízení veřejného místa zpětného odběru zájem, a to za podmínek obdobných jako u ostatních posledních prodejců. Výrobce je povinen vést evidenci množství vybraných výrobků, které uvedl na trh, osob, které pro výrobce zajišťují zpětný odběr, svoz, zpracování či jiné nakládání se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životností a toku zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností od místa zpětného odběru až po jejich konečné využití, včetně přípravy k opětovnému použití, nebo odstranění. (Plní-li výrobce své povinnosti pro všechny vybrané výrobky, které uvádí na trh, prostřednictvím provozovatele kolektivního systému, vede pouze evidenci množství vybraných výrobků, které uvedl na trh.) Výrobce je dále povinen zpracovat roční zprávu o plnění povinností stanovených pro zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění výrobků s ukončenou životností za uplynulý kalendářní rok a tuto zprávu do 31. března zaslat ministerstvu. (Výrobce nemá tuto povinnost, jestliže plní své povinnosti pro všechny vybrané výrobky, které uvádí na trh prostřednictvím provozovatele kolektivního systému.) Výše uvedené povinnosti může výrobce plnit: samostatně v individuálním systému, společně s jinými výrobci v kolektivním systému, a to na základě písemně uzavřené smlouvy o zajištění plnění povinností zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životností s provozovatelem kolektivního systému; odpovědnost výrobce za plnění těchto povinností však nezaniká, pokud provozovatel kolektivního systému jejich plnění nezajistí. Výrobce, který plní své povinnosti v individuálním systému, je povinen před uvedením vybraného výrobku na trh poskytnout záruku prokazující, že nakládání s výrobky s ukončenou životností bude finančně zajištěno. Finanční záruka musí být dostatečná k pokrytí financování zpětného odběru, 7

8 zpracování a využití nebo odstranění všech výrobků s ukončenou životností, které výrobce uvedl na trh. Výrobce poskytuje finanční záruku ukládáním peněžních prostředků na zvláštní vázaný účet, který je povinen za tím účelem zřídit v bance. Peněžní prostředky tvořící finanční záruku mohou být použity pouze se souhlasem ministerstva k zajištění financování zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životností, které výrobce uvedl na trh. Ministerstvo udělí na základě žádosti výrobce souhlas k čerpání peněžních prostředků, pokud výrobce prokáže, že finanční záruka bude i po čerpání peněžních prostředků dostačovat k pokrytí financování zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění všech výrobků s ukončenou životností, které výrobce uvedl na trh a které nebyly dosud zpětně odebrány a využity nebo odstraněny. Žádost o čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu lze podat nejvýše jednou za kalendářní rok za podmínky, že výrobce splnil povinnost zpracovat a zaslat ministerstvu pravdivou a úplnou roční zprávu o výrobcích s ukončenou životností za uplynulý rok. Údaje o stavu a čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu za uplynulý rok uvádí výrobce v roční zprávě o výrobcích s ukončenou životností. U kolektivního plnění smí výrobce uzavřít smlouvu o kolektivním plnění pro vybrané výrobky, které uvádí na trh, pouze s jedním provozovatelem kolektivního systému, pokud jde o EEZ náležející do jedné skupiny. Výrobce, který plní povinnosti stanovené tímto zákonem v kolektivním systému, je povinen vykazovat provozovateli kolektivního systému pravdivé a úplné údaje o množství vybraných výrobků, které uvedl na trh, a umožnit provozovateli kolektivního systému provedení ověření údajů zejména tím, že mu za tím účelem poskytne nezbytnou součinnost. Více viz kapitola Kolektivní systémy. Komparativní analýza návrhu Ve všech posuzovaných zemích mohou výrobci plnit své povinnosti individuálně či prostřednictvím kolektivních systémů. V současnosti v Rakousku, Francii a ve Španělsku plní všichni výrobci povinnosti související s OEEZ z domácností kolektivně Distributor / Poslední prodejce Poslední prodejce EEZ musí zajistit, aby konečný uživatel měl při nákupu EEZ možnost bezplatně odevzdat ke zpětnému odběru OEEZ v místě prodeje nebo dodávky nového EEZ, a to ve stejném počtu kusů prodávaného elektrozařízení podobného typu a použití. Dále musí poslední prodejce EEZ určených k použití v domácnostech zajistit, aby konečný uživatel mohl bezplatně odevzdat ke zpětnému odběru OEEZ pocházející z domácností, u něhož žádný z vnějších rozměrů nepřesahuje 25 cm, bez ohledu na výrobní značku a bez vázání na nákup zboží, v místě prodeje nového EEZ nebo v jeho bezprostřední blízkosti po celou provozní dobu, jestliže velikost prodejní plochy určené k prodeji EEZ je alespoň 400 m 2. Poslední prodejce EEZ je povinen písemně informovat konečného uživatele o možnostech zpětného odběru. Komparativní analýza návrhu V souladu s nařízením směrnice jednotlivé státy zavedly distributorovi (poslednímu prodejci) povinnost umožnit konečnému uživateli bezplatně odevzdat obdobné OEEZ za jeden nový výrobek. Směrnice dále stanovuje povinnost prodejcům s prodejní plochou k prodeji EEZ alespoň 400 m 2 zajistit možnost konečného uživatele bezplatně odevzdat OEEZ (pouze nepřesáhne-li žádný vnější rozměr 25 cm) bez nutnosti nákupu nového výrobku. Toto pravidla tak mělo být do všech 8

9 hodnocených národních legislativ implementováno také. Výjimkou je však Dánsko, které nemá povinnost bezplatného odběru (tzv. 1:1 take back obligation) uvedenou v zákoně. Rakousko stanovuje výjimku z bezplatného odběru OEEZ při nákupu nového výrobku u prodejen z prodejní plochou menší než 150 m 2. V českém návrhu zákona je nad rámec směrnice povinnost bezplatného odběru při nákupu nového výrobku stanovena nejen pro maloobchodní prodejny, ale i pro prodej na dálku neboli zásilkový prodej. Obdobné zpřísnění platí i v jiných porovnávaných zemích (Německo, Španělsko a Velká Británie) Kolektivní systémy Provozovat kolektivní systém lze pouze na základě oprávnění k provozování kolektivního systému vydaného Ministerstvem životního prostředí. Provozovatel kolektivního systému může provozovat pouze jeden kolektivní systém pro plnění povinností výrobců téhož druhu vybraných výrobků a oprávnění k provozování kolektivního systému lze vydat pouze za podmínky, že žadatel je společností s ručením omezeným nebo akciovou společností nebo právnickou osobou obdobné právní formy založenou podle práva jiného členského státu a má sídlo v členském státě, společníky nebo akcionáři žadatele jsou výhradně výrobci toho druhu EEZ, pro který žadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností podle tohoto zákona, nebo pověřený zástupce, podíl žádného společníka žadatele nebo společníků žadatele jednajících ve shodě na základním kapitálu žadatele a na hlasovacích právech žadatele nepřesahuje 34 %, kdy osoby jednajícími ve shodě jsou též osoby ovládané stejnou ovládající osobou, žadatel, osoby se zvláštním vztahem k němu nebo k jeho společníkovi 1 ani osoby přímo či nepřímo majetkově nebo personálně propojené se žadatelem či s osobami se zvláštním vztahem k němu nebo k jeho společníkovi nepodnikají ani se nepodílejí na podnikání v oblasti nakládání s druhem OEEZ, pro který hodlá žadatel zajišťovat kolektivní plnění povinností výrobců, s výjimkou jejich soustřeďování, třídění a přepravy před jejich předáním zpracovateli, výše základního kapitálu žadatele je alespoň Kč, nebo EUR, žadatel má zřízenu dozorčí radu, podíly společníků žadatele, jsou-li představovány cennými papíry, jsou pouze akcie, s podíly společníků žadatele nebo s akciemi vydanými žadatelem nejsou spojena žádná zvláštní práva nebo povinnosti, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy žadatele nepřipouštějí rozdílný počet hlasů ve vztahu k výši vkladu společníka žadatele nebo vydávání akcií s rozdílnou váhou hlasů, podíly nebo akcie žadatele jsou upsány pouze peněžitými vklady, ke dni podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému každý ze společníků žadatele uváděl na trh na území České republiky nebo jiného členského státu nejméně po dobu 3 1 Za osoby, které mají k provozovateli kolektivního systému nebo ke společníkovi provozovatele kolektivního systému zvláštní vztah, se považují statutární orgán a členové statutárního orgánu provozovatele kolektivního systému nebo společníka provozovatele kolektivního systému, členové dozorčí rady nebo správní rady a vedoucí pracovníci provozovatele kolektivního systému nebo společníka provozovatele kolektivního systému v přímé řídící působnosti statutárního orgánu, členové statutárních orgánů právnických osob, které jsou společníky provozovatele kolektivního systému nebo společníka provozovatele kolektivního systému, osoby blízké osobám uvedeným v předchozích bodech, právnické osoby, v nichž některá z osob uvedených v předchozích bodech má přímo či nepřímo podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech, společníci provozovatele kolektivního systému nebo společníka provozovatele kolektivního systému a jimi ovládané právnické osoby. 9

10 předcházejících let vybrané výrobky toho druhu, pro který žadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností podle příslušného zákona, přičemž za předcházející 3 kalendářní roky uvedl na trh na území České republiky nebo jiného členského státu tyto vybrané výrobky v množství celkem nejméně 500 tun elektrozařízení, projekt zajišťování kolektivního plnění poskytuje dostatečné záruky, že kolektivní plnění bude provozováno řádně a dostatečně dlouhodobě, a žadatel doloží, že má dostatečné finanční prostředky na zajištění řádného a dlouhodobého financování projektu zajišťování kolektivního plnění - finanční zajištění musí vždy umožňovat žadateli pokrýt okamžitě alespoň 25 % předpokládaných ročních nákladů na provozování kolektivního systému v plánovaném rozsahu, zejména s ohledem na předpokládané množství vybraných výrobků uvedených výrobci na trh a předpokládané množství zpětně odebraných a zpracovaných výrobků s ukončenou životností. Oprávnění k provozování kolektivního systému nelze vydat, jestliže žadatel je společníkem nebo členem jiné právnické osoby nebo členem orgánu jiné právnické osoby, s výjimkou právnické osoby sdružující osoby s obdobným předmětem činnosti, jako má žadatel, nebo uzavřel s jinou osobou smlouvu o tichém společenství. Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému se podává Ministerstvu životního prostředí a vedle identifikačních údajů mimo jiné obsahuje: společenskou smlouvu, zakladatelskou listinu nebo stanovy žadatele, seznam společníků žadatele s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech žadatele poslední výroční zprávu žadatele, pokud existuje, vzory smluv o o kolektivním plnění včetně sazeb pro výpočet jakýchkoliv peněžitých plnění na základě smlouvy, o o zřízení místa zpětného odběru, o o využití systému nakládání s komunálním odpadem stanoveného obcí v případě, že k zajišťování kolektivního plnění povinností výrobců bude využívána spolupráce s obcemi, o uzavíraných za účelem zpracování zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností, seznam osob, se kterými žadatel již uzavřel některou ze smluv s uvedením, o jakou smlouvu jde, dokumenty prokazující zřízení, případně předběžné zřízení sítě veřejných míst zpětného odběru v rozsahu požadovaném příslušným zákonem a projekt zajišťování kolektivního plnění zahrnující alespoň o označení druhu a skupin vybraných výrobků, pro které žadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností výrobců, a údaj o tom, zda jde o elektrozařízení určená k použití v domácnostech nebo mimo domácnosti, o předpokládaný počet uzavřených smluv o kolektivním plnění a předpokládaná množství vybraných výrobků, pro něž bude zajištěno kolektivní plnění povinností výrobců v prvních pěti letech platnosti oprávnění, o předpokládané množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností, pro které bude zajištěno zpracování, využití, nebo odstranění v prvních pěti letech platnosti oprávnění, o popis technických, organizačních a finančních opatření, kterými zajistí kolektivní plnění povinností výrobců, o podrobný popis předpokládaného finančního zajištění kolektivního plnění povinností výrobců v jednotlivých letech podložený relevantními doklady, o popis způsobu zajištění informování konečného uživatele a vedení informačních kampaní, o popis způsobu vedení evidencí, o popis rozsahu a četnosti ověřování údajů auditorem a ověřovatelem 10

11 o smlouvu s auditorem o provádění ověřování údajů. Ministerstvo životního prostředí rozhoduje o žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Předmětem činnosti provozovatele kolektivního systému smí být pouze zajišťování kolektivního plnění povinností výrobců v rozsahu jeho oprávnění, osvětová a propagační činnost a poradenská, výzkumná a publikační činnost v oblasti zpětného odběru, opětovného použití a recyklace výrobků s ukončenou životností toho druhu, pro který zajišťuje kolektivní plnění povinností výrobců. Provozovatel kolektivního systému je povinen zajišťovat kolektivní plnění povinností výrobců, se kterými uzavřel smlouvu o kolektivním plnění, v souladu s podmínkami stanovenými zákonem a v rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému. Podmínky smluv o kolektivním plnění musí provozovatel kolektivního systému stanovit pro všechny výrobce jednotně a tak, aby žádní výrobci nebo skupiny výrobců určitého typu nebo značky vybraných výrobků nebyli neodůvodněně zvýhodněni či znevýhodněni v hospodářské soutěži a aby smlouva mohla být jednou ročně na žádost výrobce ukončena a výrobce mohl uzavřít smlouvu o kolektivním plnění s provozovatelem jiného kolektivního systému. Zároveň je provozovatel kolektivního systému povinen uzavřít smlouvu o kolektivním plnění pro všechny vybrané výrobky uváděné výrobcem na trh v rozsahu jeho oprávnění k provozování kolektivního systému, pokud o uzavření této smlouvy výrobce projeví zájem a nemá vůči provozovateli kolektivnímu systému nesplněné splatné dluhy. Provozovatel kolektivního systému zajišťuje provoz a financování kolektivního systému na základě příspěvků výrobců, se kterými uzavřel smlouvu o kolektivním plnění. Příspěvky jsou stanoveny provozovatelem kolektivního systému v závislosti na typu a množství vybraných výrobků, které výrobce uvádí na trh. Peněžní prostředky získané z příspěvků výrobců a výnosy z nich však smí provozovatel kolektivního systému použít výhradně k financování zajišťování těchto činností a nesmí rozdělovat zisk. Na krytí budoucích nákladů na kolektivní plnění povinností výrobců, s cílem je zajistit kontinuitu a dostupnost poskytováni služeb ze strany provozovatele kolektivního systému je provozovatel kolektivního systému povinen vytvořit rezervu. Finanční rezervu vytváří ukládáním peněžních prostředků na zvláštní vázaný účet, který je povinen za tím účelem zřídit v bance, a v případě jejího čerpání ji doplňuje tak, aby po uplynutí 4 let od udělení oprávnění k provozování kolektivního systému dosahovala její výše k poslednímu dni každého účetního období nejméně 100 % celkových nákladů provozovatele kolektivního systému podle schválené účetní závěrky za předcházející účetní období. Peněžní prostředky tvořící finanční rezervu mohou být použity pouze za účelem zajištění kolektivního plnění povinností výrobců, s nimiž provozovatel kolektivního systému uzavřel smlouvu. Čerpání peněžních prostředků finanční rezervy smí být prováděno pouze se souhlasem příslušného ministerstva a údaje o jejím stavu a čerpání uvádí provozovatel kolektivního systému v roční zprávě. Provozovatel kolektivního systému nesmí sám, prostřednictvím osob se zvláštním vztahem k němu či k jeho společníkovi ani prostřednictvím osob přímo či nepřímo majetkově či personálně propojených s provozovatelem kolektivního systému či s osobami se zvláštním vztahem k němu nebo k jeho společníkovi nakládat se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životností, s výjimkou jejich soustřeďování, třídění a přepravy před jejich předáním zpracovateli. Provozovatel kolektivního systému může se souhlasem ministerstva uzavřít s jiným provozovatelem kolektivního systému pro tentýž druh vybraných výrobků dohodu o sdílení míst zpětného odběru a o převodu určitého množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností. Za účelem zajištění zpracování a využití odpadních výrobků s ukončenou životností je provozovatel kolektivního systému povinen tyto výrobky nabízet zpracovatelům při dodržení zásad rovného zacházení, transparentnosti a zákazu diskriminace, lhostejno zda na organizovaném veřejném trhu 11

12 anebo výzvou neurčitému počtu zpracovatelů s cílem vyhledání nejvhodnější nabídky. Dále je provozovatel kolektivního systému pro elektrozařízení povinen nabízet zpracovateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců nejméně 15 % z celkového hmotnostního množství zpětně odebíraných výrobků s ukončenou životností za kalendářní rok, které jsou k tomu vhodné. Provozovatel kolektivního systému je povinen vést evidenci výrobců, s nimiž má uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění množství vybraných výrobků uvedených na trh výrobci, s nimiž má uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění, osob, které pro provozovatele kolektivního systému zajišťují zpětný odběr, svoz, zpracování či jiné nakládání se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životností toku zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností od místa zpětného odběru až po jejich konečné využití, včetně přípravy k opětovnému použití, nebo odstranění. Údaje o celkovém množství vybraných výrobků jednotlivých skupin, které byly uvedeny na trh, a o množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností v rámci jednotlivých skupin zasílá provozovatel kolektivního systému v elektronické podobě Ministerstvu životního prostředí za každé kalendářní čtvrtletí nejpozději však do konce následujícího kalendářního. Provozovatel kolektivního systému je povinen zpracovat roční zprávu o výrobcích s ukončenou životností za všechny výrobce, s nimiž má uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění, a tuto zprávu do 31. března zaslat Ministerstvu životního prostředí. Součástí roční zprávy o výrobcích s ukončenou životností je přehled hospodaření provozovatele kolektivního systému v uplynulém kalendářním roce. Provozovatel kolektivního systému je povinen provádět osvětovou činnost zaměřenou na změnu spotřebitelského chování za účelem většího zapojení konečných uživatelů do systémů zpětného odběru výrobků s ukončenou životností a dosažení co nejvyšší úrovně zpětného odběru. Komparativní analýza návrhu Ve všech posuzovaných zemích mohou výrobci plnit svoje povinnosti jednotlivě či prostřednictvím kolektivních systémů. V současnosti v Rakousku, Francii a ve Španělsku plní všichni výrobci povinnosti OEEZ z domácnosti kolektivně. Ze zákona je požadavek na neziskovost kolektivního systému uzákoněn pouze ve Francii, České republice (a obdobně s tím počítá nový návrh zákona) a Slovensku. V případě Dánska a Velké Británie je příjem z neziskových aktivit osvobozen od daně z příjmu. V jednotlivých zemích jsou stanoveny různé podmínky pro založení KS, například složení finanční garance, dostatečné pokrytí území státu sběrnými místy, či pokrytí trhu ve formě minimálního podílu na OEEZ. Na rozdíl od českého návrhu zákona je minimální podíl stanoven většinou relativně (např. v Rakousku 5 % všech EEZ uvedených na trh v dané kategorii nebo 20 % EEZ uvedených na trh, sečtou-li se všechny pokrývané kategorie). Stanovení za pomoci relativního přístupu zajišťuje nediskriminační prostředí pro KS zajišťující sběr jednotlivých a hmotnostně rozdílných OEEZ z jednotlivých produktových skupin. V současném českém návrhu je použito absolutní kritérium, kdy každý ze společníků žadatele musí uvádět na trh po dobu nejméně 3 předcházejících let vybrané výrobky a zároveň za předcházející 3 kalendářní roky uvedl na trh tyto vybrané výrobky v množství nejméně 500 t v případě elektrozařízení. Stanovení takového absolutního kritéria bez ohledu na specifika jednotlivých skupin diskriminuje výrobce produktů s nižší hmotností. Dle zprávy MŽP bylo v roce 2014 na trh ve 12

13 skupině 8 resp. 10 uvedeno 911 t resp. 580 t EEZ. Splnění absolutního kritéria je tak pro výrobce v těchto skupinách výrazně těžší, ne-li nemožné, a významně tak omezuje možnost a případně počet kolektivních systémů v daných skupinách. Naproti tomu v případě skupiny 1, kdy bylo na trh uvedeno více jak t EEZ, je splnění této podmínky pouhou formalitou. Stanovení absolutního kritéria tak jednoznačně představuje diskriminační podmínku pro výrobce z vybraných skupin. V rámci návrhu je také kolektivním systémům stanovena povinnost minimálně jednou za kalendářní rok nabídnout výrobky s ukončenou životností k obchodování na komoditní burze nebo vyhlásit veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. V žádném z porovnávaných států není stanovena povinnost obchodování přes komoditní burzu Koordinační centrum Jsou-li držiteli oprávnění k provozování kolektivního systému pro tentýž druh EEZ alespoň dva provozovatelé kolektivních systémů, vzniká jim povinnost společně založit koordinační centrum zpětného odběru. Pro každý druh EEZ může být založeno pouze jedno koordinační centrum. Koordinační centrum může být založeno provozovateli kolektivních systémů pouze jako družstvo za jiným účelem než podnikání. Návrh stanov společně předloží provozovatelé kolektivních systémů Ministerstvu životního prostředí ke schválení. Počet hlasů jednotlivých členů se určuje podle množství skutečně zpětně odebraných OEEZ daného druhu v České republice v předcházejícím kalendářním roce. Podrobnosti způsobu určení počtu hlasů členů upraví stanovy, a to tak, aby každý člen měl alespoň jeden hlas a aby žádný člen neměl více než pět hlasů, a aby členové koordinačního centra, kteří jsou vzájemně přímo či nepřímo majetkově nebo personálně propojeni, měli dohromady počet hlasů odpovídající nejvyššímu počtu hlasů, který by byl jinak určen jednomu z nich. Hlavní úkoly Koordinačního centra jsou následující: shromažďovat, zpracovávat a vyhodnocovat o údaje o množství vybraných výrobků uváděných na trh v České republice výrobci v jednotlivých kolektivních systémech, a to údaje o množství vybraných výrobků uváděných na trh vždy za celý kolektivní systém, nikoliv jednotlivými výrobci, o údaje o množství vybraných výrobků s ukončenou životností, které byly jednotlivými kolektivními systémy zpětně odebrány na území České republiky, o údaje o způsobu nakládání se zpětně odebranými výrobky, o údaje o tom, zda dochází k plnění povinností podle tohoto zákona všemi výrobci působícími na trhu, o údaje o tom, zda nedochází k předávání vybraných výrobků s ukončenou životností mimo systém zpětného odběru vytvořený výrobci podle tohoto zákona, na základě shromážděných údajů stanovit hmotnostní podíly provozovatelů kolektivních systémů na množství vybraných výrobků uvedených na trh a na množství zpětně odebraných a zpracovaných vybraných výrobků, jakož i hmotnostní podíly na množství zpětně odebraných a zpracovaných vybraných výrobků, kterých mají jednotliví provozovatelé kolektivních systémů dosáhnout v souladu s požadavky na minimální úroveň zpětného odběru, koordinovat nebo provádět ověřování údajů vykázaných příslušnými subjekty a údajů vykázaných výrobci, kteří uzavřeli smlouvu o kolektivním plnění se členy koordinačního centra, stanovit seznam auditorů a ověřovatelů, včetně způsobu jejich výběru nebo přidělení, koordinovat a zprostředkovávat vypořádání mezi jednotlivými provozovateli kolektivních systémů, zejména prostřednictvím uzavírání dohod o převodu určitého množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností, 13

14 koordinovat nebo přímo realizovat osvětovou činnost apod. Členové koordinačního centra jsou povinni uhradit základní členský vklad - výši základního členského vkladu určí stanovy tak, aby nepřevýšila Kč; platit příspěvky určené na zajištění provozu koordinačního centra - výši příspěvků stanoví koordinační centrum podle podílu vybraných výrobků uváděných členem koordinačního centra na trh; poskytnout koordinačnímu centru informace o množství výrobků uvedených na trh, o množství výrobků zpětně odebraných a o množství a způsobu dalšího nakládání se zpětně odebranými výrobky; poskytnout koordinačnímu centru součinnost při ověřování údajů atd. Koordinační centrum zpracovává roční zprávu o činnosti. Na činnost koordinačního centra dohlíží Ministerstvo životního prostředí. Komparativní analýza návrhu Institut koordinačního centra či operátora trhu funguje ve většině porovnávaných zemí (Francie, Německo, Rakousko, Španělsko, Slovensko a Dánsko). S problematikou existence koordinačního centra úzce souvisí vymezení subjektů, které jsou zodpovědné za sběr OEEZ, tzn. otevřenost či uzavřenost sběrné sítě. V návrhu zákona je povinnost za zřízení míst zpětného odběru uvalena na výrobce. V rámci jednotlivých států je ale často odpovědnost za sběr OEEZ sdílená či plně přenesená na obce (např. Dánsko, Rakousko, Německo). Role koordinačního centra je významná zejména v případě existence otevřené sběrné sítě, kdy toto centrum nejen určuje danému výrobci / kolektivnímu systému množství OEEZ, pro které má zajistit zpracování, ale především koordinuje svoz z míst zpětného odběru a následné zpracování. V případě zřizování míst zpětného odběru pouze výrobci / kolektivními systémy je hlavní role koordinačního centra omezena zejména na rozdělení odpovědnosti v případě přesahujícího množství OEEZ nad rámec stanového cíle. Právní forma i složení akcionářů/členů či společníků koordinačního centra se v jednotlivých zemích liší. Ve Francii, Německu či Slovensku se jedná o výrobce, ale například ve Španělsku plní tuto roli tzv. Koordinační komise pod Ministerstvem zemědělství, výživy a životního prostředí. Dle návrhu zákona se v ČR počítá s existencí koordinačního centra, kdy se počet hlasovacích práv jednotlivých členů bude určovat jednou ročně podle podílu výrobků s ukončenou životností, které v uplynulém kalendářním roce členové v rámci svých systémů zpětně odebrali. Z důvodu ročního přepočítávání hlasovacích práv lze v případě zavedení tohoto systému očekávat omezenou kontinuitu a stabilitu. Alternativou je systém ve Francii, kde každý kolektivní systém má v rámci koordinačního centra stejná hlasovací práva bez ohledu na množství zpětně odebraného OEEZ Sběr Výrobce zřizuje za účelem splnění povinnosti zpětného odběru výrobků s ukončenou životností místa zpětného odběru. O jím zřízených místech zpětného odběru je povinen informovat vhodným způsobem konečné uživatele. Výrobce může místo zpětného odběru sdílet s jedním nebo více výrobci téhož druhu vybraného výrobku. Tato povinnost může být plněna prostřednictvím kolektivních systémů (viz výše). Komparativní analýza návrhu V návrhu zákona je povinnost za zřízení míst zpětného odběru a následně za sběr OEEZ uložena výrobci, resp. kolektivnímu systému. V případě některých porovnávaných států je ovšem povinnost sběru částečně (Francie, Španělsko) či plně (Německo, Dánsko, Rakousko) přenesena na obce či jiné subjekty. 14

15 Rozdílná náročnost sběru různých kategorií elektroodpadu a její dopad na systém zpětného odběru OEEZ V rámci elektroodpadu může sledovat rozdílnou náročnost sběru napříč jednotlivými kategoriemi. Náročnost sběru je významně ovlivněna zejména velikostí spotřebiče a s tím spojenou ochotou dopravit daný spotřebič na sběrné místo. Tato ochota s velikostí spotřebičů úměrně roste. Jednoduchým příkladem může být porovnání ochoty uživatele odevzdat vysloužilou ledničku či pračku a například mobilní telefon, starý notebook či svítidlo. Tuto skutečnost potvrzuje fakt, že v České republice lidé nejčastěji odevzdávají velké domácí spotřebiče. Orientační náročnost sběru různých kategorií elektroodpadu lze vysledovat z evropských statistik sběru, které vykazují významné rozdíly v úrovni sběru napříč jednotlivými kategoriemi. Srovnání České republiky s vybranými evropskými zeměmi a průměrnými a mediánovými hodnotami za vybrané evropské země je prezentováno níže. Tabulka 1: Porovnání úrovně zpětného odběru a odděleného sběru pro vybrané evropské země (2014) Evropa průměr Evropa medián ČR SR Rakousko Německo Španělsko Dánsko Francie Velká Británie Velké domácí spotřebiče 42% 39% 37% 41% 38% 31% 26% 48% 32% 38% Malé domácí spotřebiče 36% 32% 40% 31% 43% 66% 14% 42% 22% 21% Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení Spotřebitelská zařízení a solární panely Osvětlovací zařízení (vyjma výbojek a zářivek) Osvětlovací zařízení - výbojky a zářivky 53% 51% 20% 51% 63% 59% 34% 39% 45% 49% 86% 84% 94% 66% 74% 98% 54% 147% 99% 24% 21% 13% 6% 37% 100% 1% 7% 47% 8% 4% 47% 48% 50% 51% 53% 57% 18% 13% 39% 30% Elektrické a elektronické nástroje 26% 19% 7% 30% 55% 23% 17% 23% 11% 18% Vybavení pro volný čas a sporty 21% 13% 9% 29% 3% 22% 22% 16% 4% 4% Lékařské přístroje 34% 14% 10% 106% 10% 9% 16% 0% 18% 1% Přístroje pro monitorování a kontrolu 27% 12% 9% 121% 14% 10% 11% 3% 16% 0% Výdejní automaty 37% 40% 9% 108% 4% 62% 96% 0% 19% 1% Celkem 42% 42% 33% 43% 47% 42% 28% 47% 34% 31% Pozn: Údaje za Španělsko jsou za rok 2012, protože aktuálnější nejsou dostupné; Evropa představuje následující země: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Španělsko, Řecko, Francie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Finsko, Švédsko, Velká Británie, Norsko Zdroj: Eurostat Z tabulky je patrné, že v rámci Evropy je úroveň sběru nejvyšší v kategoriích spotřebních zařízení, zařízení informačních technologií a telekomunikačních zařízení, světelných zdrojů a velkých domácích spotřebičů. Naopak nízkých hodnot dosahuje úroveň sběru svítidel, elektrických a elektronických nástrojů a vybavení pro volný čas a sport. Zajímavý pohled poskytuje porovnání České republiky s Evropou, kdy v České republice dosahujeme podprůměrných výsledků v kategorii zařízení informačních technologií a telekomunikačních zařízení a naopak výrazně lépe si vedeme v oblasti spotřebitelských zařízení. 15

16 Pro kategorie s vyšší náročností sběru tak bude dosažení požadované úrovně sběru v České republice dle směrnice 2012/19/EU spojeno s výrazně vyššími náklady (např. náklady na informační kampaň, náklady na hustotu sběrné sítě). Rozdílná náročnost sběru by se měla v rámci jednotlivých kategorií promítat do výše recyklačního poplatku jako části ceny hrazené při koupi elektrozařízení. Elektroodpad s negativní a s pozitivní hodnotou a dopady tohoto konceptu na systém zpětného odběru OEEZ Rozšířená odpovědnost výrobce je politický princip, který byl přijat s cílem podporovat snižování negativního dopadu výrobků na životní prostředí v průběhu jejich celého životního cyklu. Klíčovým prvkem tohoto principu je rozšíření odpovědnosti výrobce i na finální části životního cyklu jeho produktů, speciálně pak na odběr, recyklaci a závěrečnou likvidaci. Na úhradu nákladů na sběr, svoz a ekologické zpracování elektroodpadu výrobci v případě kolektivního plnění odvádějí kolektivním systémům, jež pro ně plnění povinností plynoucích z rozšířené odpovědnosti výrobce zajišťují, recyklační poplatek z každého příslušného výrobku uvedeného na trh v České republice. Elektroodpad však může být často zajímavým zdrojem druhotných surovin a jako takový získat pozitivní ekonomickou hodnotu. Tuto pozitivní hodnotu má elektroodpad v situaci, kdy výnos z prodeje druhotných surovin vyseparovaných z elektroodpadu pokryje přinejmenším náklady na sběr, svoz a ekologické zpracování elektroodpadu (tzn. náklady, jež by měly být hrazeny z recyklačního poplatku). Existence elektroodpadu s pozitivní hodnotu představuje dle zprávy OECD 2 pro koncept rozšířené odpovědnosti výrobce zásadní výzvu, neboť základem konceptu rozšířené odpovědnosti výrobce je přítomnost tržního selhání a s tím spojená nutnost vládního zásahu v tomto případě ve formě regulace upravující pravidla pro založení a fungování kolektivních systémů, podmínky pro výběr recyklačním poplatků apod. V současnosti jsou jedním z nejcennějších druhů elektroodpadu a zároveň z nejvýhodnějších zdrojů ušlechtilých kovů mobilní telefony. Dalšími příklady elektroodpadu s pozitivní hodnotou jsou dle zprávy OECD další zařízení z oblasti informačních a telekomunikačních technologií. Možnost existence elektroodpadu s pozitivní hodnotou implicitně předjímá i směrnice 2012/19/EU, která uvádí, že domácnosti by měly mít možnost odevzdat elektroodpad přinejmenším bezplatně. Z toho je patrné, že v případě elektroodpadu s pozitivní hodnotou je naopak možné za jeho přijetí domácnost kompenzovat. Počet a druh OEEZ, které dosahují pozitivní hodnoty, i její výše úzce korelují s výší cen druhotných surovin. V případě příznivých cen druhotných surovin a existence elektroodpadu s pozitivní ekonomickou hodnotou by tak měla být tato skutečnost nějakým způsobem promítnuta do způsobu financování plnění povinností plynoucích z rozšířené odpovědnosti výrobce (tj. do výše a nutnosti výběru recyklačního poplatku při koupi elektrozařízení). Způsob promítnutí pozitivní hodnoty elektroodpadu do financování rozšířené odpovědnosti výrobce může být problematický zejména z důvodu volatility cen druhotných surovin, neboť v případě zálohového systému financování dochází k časovému nesouladu mezi stanovením výše recyklačního poplatku při uvedení výrobku na trh a realizací ekologické likvidace výrobku po jeho odevzdání do sběrné sítě. Jedním z možných řešení je v případě elektroodpadu s pozitivní hodnotou platba za jeho odevzdání. Obdobně se k tématu recyklačních poplatků a pozitivní hodnoty elektroodpadu staví i globální společnost Hewlett Packard, která ve své zprávě 3 z roku 2012 upozorňuje na skutečnost, že i přes rostoucí hodnotu elektroodpadu (díky růstu cen druhotných surovin) nebyla tato skutečnost promítnuta do výše recyklačního poplatku. 2 OECD (2016), Extended Producer Responsibility: Updated Guidance for Efficient Waste Management, OECD Publishing, Paris. 3 Zpráva Cost impact of WEEE evidence trading zpracovaný 360 Environmental je dostupný na 16

17 Souběžná existence elektroodpadu s negativní a pozitivní hodnotu nepředstavuje pro systém zpětného odběru výzvu pouze pro správné nastavení systému financování sběru v rámci konceptu rozšířené odpovědnosti výrobce, ale i pro stanovení férových pravidel pro sběr jednotlivých skupin elektroodpadu. Současná platná právní úprava v České republice nestanovuje pro kolektivní systémy cíle sběru za jednotlivé kategorie elektroodpadu. Může tak docházet k situaci, kdy kolektivní systém preferuje sběr odpadu s pozitivní hodnotu či sběr elektroodpadu, který je snáze dostupný, čímž může v oběhu zůstávat primárně elektroodpad s negativní hodnotu či obtížně sesbíratelný elektroodpad. Jedním z řešení může být požadavek minimální úrovně sběru v jednotlivých kategoriích, o čemž se uvažuje v rámci nového zákona o výrobcích s ukončenou životností. Rozdílný stupeň nebezpečnosti elektroodpadu a jeho dopad na systém zpětného odběru OEEZ Elektrotechnický a elektronický odpad může obsahovat nebezpečné látky (rtuť, arzen, kadmium, olovo, ftaláty, bromované zpomalovače hoření, chrom apod.). Na základě této skutečnosti můžeme rozlišovat rozdílné stupně nebezpečnosti elektroodpadu. Mezi elektroodpad s vyšším stupněm nebezpečnosti patří například elektro spotřebiče obsahující chladicí kapalinu (ledničky, chladničky, mrazáky), elektrozařízení obsahující rtuť (např. zářivky). Existence nebezpečných látek v elektroodpadu představuje vyšší náklady na jeho odbornou likvidaci. Zpětně odebraný a ekologicky zlikvidovaný elektroodpad obsahující nebezpečné látky představuje významný pozitivní socioekonomický a ekologický dopad Obce Výrobce může za účelem zřízení místa zpětného odběru uzavřít smlouvu s obcí o využití systému nakládání s komunálním odpadem této obce. Touto smlouvou nesmí být zakotveno výhradní právo na využití systému nakládání s komunálním odpadem pouze pro určité výrobce či výrobky s ukončenou životností. Obec není povinna uzavřít smlouvu o využití systému nakládání s komunálním odpadem s každým výrobcem, který o to požádá. Pokud má výrobce v úmyslu sdílet místo zpětného odběru zřízené ve spolupráci s obcí s jedním nebo více výrobci téhož druhu vybraného výrobku, je sdílení místa zpětného odběru podmíněno souhlasem obce. Výrobce, který zřídil místo zpětného odběru na území obce, je povinen poskytnout obci informace o množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností, včetně informací o jejich využití, pokud o to obec požádá Zpracovatelé Výrobce elektrozařízení je povinen v rámci svého systému zajistit zpracování odpadních elektrozařízení, která zpětně odebral, za použití nejlepších dostupných technik, využití nebo odstranění zpětně odebraných odpadních elektrozařízení nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla odebrána, využití zpětně odebraných odpadních elektrozařízení minimálně v rozsahu stanoveném zákonem a znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů a jejich recyklaci, regeneraci nebo zneškodnění, jsou-li tyto látky v elektrozařízení obsaženy. Tato povinnost je zajišťována v rámci smluvních vztahů s jednotlivými autorizovanými zpracovateli. 17

18 Výrobce elektrozařízení poskytne zpracovatelům bezplatně veškeré informace, které jsou nutné ke zpracování odpadního elektrozařízení včetně přípravy k opětovnému použití, především údaje o obsažených nebezpečných látkách, možnostech opětovného použití elektrozařízení a recyklace odpadního elektrozařízení, případně způsobu jejich odstranění. Tyto informace výrobce elektrozařízení poskytne pro každý typ nového elektrozařízení do jednoho roku od data uvedení výrobku na trh Spotřebitel Zbavit se výrobku s ukončenou životností smí konečný uživatel jen jeho předáním na místo zpětného odběru nebo poslednímu prodejci, případně jiné osobě určené výrobcem. K převzetí výrobku s ukončenou životností jsou oprávněni pouze provozovatel místa zpětného odběru, prodejci, případně jiné osoby určené výrobcem. 18

19 2.14. Shrnutí základních parametrů návrhu zákona s legislativou ve vybraných zemích Níže je uveden přehled porovnávající základní parametry návrhu zákona s legislativou v porovnávaných zemích. Jednotlivé porovnávané země jsou detailněji popsány v samostatných kapitolách Tabulka 2: Přehled základních parametrů návrhu zákona s legislativou ve vybraných zemích Povinnost zřídit místo sběru OEEZ pocházejícího z domácnosti přenesena na místní samosprávy (obce) Koordinační centrum či jiný operátor trhu Česká republika Španělsko Francie Dánsko Německo Rakousko Slovensko Velká Británie NE NE NE ANO ANO ANO NE NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE Neziskovost systému ze zákona kolektivního ANO NE ANO NE 1 NE NE ANO NE 1 Podmínky založení KS ve formě kritérií dokládajících postavení výrobců sdružených v KS na trhu (např. uváděná hmotnost na trh, podíl na trhu) ANO - minimální hmotnost uvedených výrobků NE NE NE NE ANO - minimální pokrytí trhu NE NE Zákaz vertikální/horizontální integrace KS ANO NE 2 ANO NE NE NE ANO NE Povinnost obchodování OEEZ přes komoditní burzu ANO NE NE NE NE NE NE NE 1 Neziskové aktivity jsou osvobozeny od zdanění 2 Při udělování povolení KS Koordinační komise hodnotí, zda na základě popsaných parametrů fungování KS v žádosti nemůže docházet ke střetu zájmů mezi kolektivním systémem a dalšími subjekty pro nakládání s odpadem. 19

20 3. Dánsko 3.1. Legislativa Zpětný odběr OEEZ v Dánsku je legislativně zakotven v Zákoně o ochraně životního prostředí 4 a zákonným opatřením o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a odpadních akumulátorech Klíčové subjekty podílející se na systému nakládání s OEEZ Ministerstvo životního prostředí a jídla (Miljø- og Fødevareministeriet) dále jen MŽPJ EPA (Environmental protection agency) DPA (Dansk Producer Ansvar) Operátor Výrobce (Ten kdo uvede výrobek na trh, tedy i ten kdo výrobek např. importuje) Distributor Kolektivní systémy Průmysl zpracovávající OEEZ (transport, recyklace) Místní správa Spotřebitel 3.3. Fungování systému nakládání s OEEZ z pohledu životního cyklu výrobku 6 Pokud chce výrobce prodávat EEZ v Dánsku, musí se nejdříve zaregistrovat u DPA. Může tak učinit individuálně, nebo skrze kolektivní systém. Poté může výrobce uvést EEZ na trh, kde si ho koupí spotřebitel, čímž začíná životní cyklus výrobku. Výrobce je každý rok povinen nahlásit DPA objem EEZ uvedených na dánský trh v daném období. Po skončení životnosti EEZ ho spotřebitel odevzdá na odběrovém místě, které v Dánsku provozují společnosti zajišťující odpadový management pro místní správy (Výrobci mohou EEZ odebírat i individuálně či v rámci kolektivního systému, nicméně v praxi je takto vybraná pouze menší část EEZ). V další fázi pak zodpovídá za další nakládání s OEEZ výrobce; ten tak může učinit individuálně, nebo pomoci účasti v kolektivním systému. V této fázi je důležitý operátor trhu DPA, který v Dánsku řídí zpětný odběr OEEZ; DPA každý rok spočítá, za jakou část OEEZ v Dánsku je konkrétní výrobce zodpovědný na základě podílu na trhu podle EEZ uvedených na trh. Výrobce, resp. Kolektivní systém, 4 Environmental protection act 5 Statutory Order on placing on the market of electrical and electronic equipment and management of waste electrical and electronic equipment (2014) 6 Systém je popsán pro B2C EEZ. U B2B EEZ platí, že za EEZ uvedených na trh před 2005 odpovídá uživatel u EEZ uvedených na trh odpovídá výrobce, nicméně tuto odpovědnost lze upravit dohodou při koupi EEZ 20

21 pak musí poměrnou část OEEZ vyzvednout z míst zpětného odběru OEEZ a zajistit jejich transport a další zpracování v souladu s platnou legislativou. Po zpracování OEEZ dojde k recyklaci části výrobku a jejich opětovnému použití, čímž je uzavřen životní cyklus výrobku Fungování systému nakládání s OEEZ z pohledu vztahů mezi jednotlivými subjekty a jejich povinností Za odběr EEZ od spotřebitele jsou zodpovědné místní správy 7. Poté přebírá odpovědnost za další nakládání s OEEZ výrobce (v případě účasti výrobce v kolektivním systému sice zajišťuje další činnosti kolektivní systém, nicméně zodpovědnost za OEEZ je stále na straně výrobce). Celý systém řídí DPA (operátor trhu s OEEZ), která registruje výrobce, kolektivní systémy a odběrná místa, vypočítává poměrnou část OEEZ za který je konkrétní výrobce či kolektivní systém zodpovědný a přiděluje konkrétním výrobcům či kolektivním systémům povinnost vyzvednout OEEZ z konkrétních odběrových míst. Transport a další zpracování OEEZ pak zajišťují výrobci či kolektivní systémy koupí těchto služeb u zpracovatelského průmyslu Ministerstvo životního prostředí a jídla a EPA MŽPJ stanovuje právní základ celého systému, je zodpovědné za interpretaci platné legislativy a její implementaci. EPA působí především jako dohledová instituce, kontroluje, zda vše probíhá podle platné legislativy. 7 Odběr EEZ mohou provozovat i výrobci či kolektivní systémy (viz níže), není to však tak časté. Mimo to oděbírají výrobci EEZ 1:1 při prodeji 8 Případně mohou kolektivní systémy tyto činnosti vykonávat (viz níže) 21

22 3.6. Operátor DPA DPA (DPA System Dansk Producer Ansvar) funguje jako operátor systému nakládání s OEEZ a je zodpovědný za jeho fungování. Hlavní činnosti DPA jsou stanoveny zákonem a patří mezi ně především: Provozování centrálního registru výrobců o Registrace výrobců o Registrace kolektivních systémů o Registrace míst zpětného odběru o Sběr informací o uvedených EEZ na trh a vybraných OEEZ (tyto informace kontroluje nezávislý auditor, jehož stanovisko musí výrobce / kolektivní systém dodat spolu s daty touto povinností dochází ke kontrole výrobců) o Sběr dalších informací o fungování systému, publikace vybraných informací v systému Výpočet EEZ uvedených na trh a na základě toho výpočet OEEZ za které daný výrobce či kolektivní systém zodpovídá Koordinace odvozu OEEZ mezi odběrovými místy a kolektivními systémy Vybírání finanční garance výrobců EEZ (případně Kolektivních systémů) Předávání vybraných informací EPA DPA byl původně založen jako iniciativa výrobců EEZ (zastoupených organizacemi jako DE (obchodní komora), DI (svaz průmyslu)). Na základě Zákona o ochraně životního prostředí byly pak na DPA delegovány uvedené činnosti související s nakládáním s OEEZ. Top management DPA je jmenován Ministerstvem životního prostředí. DPA je nezávislá nezisková organizace, činnost DPA je financována z poplatků výrobců EEZ. DPA jako organizace zodpovídající za činnost systému musí ke všem výrobcům a kolektivním systémům přistupovat podle zákona, stejně a neutrálně. Na činnosti DPA dohlíží EPA Výrobce V Dánsku leží zodpovědnost za OEEZ na výrobci. Výrobce má určité povinnosti, které může plnit sám, pomocí kolektivního systému či kombinací obojího (např. být členem kolektivního systému pro určitou skupinu EEZ, zbytek plnit sám). Pokud deleguje část nebo všechny tyto povinnosti na kolektivní systém, nezbavuje se tím zodpovědnosti za OEEZ. Mezi hlavní povinnosti výrobce patří: Registrace u DPA (před uvedením EEZ na trh) Poskytnutí DPA garance za EEZ uvedené na trh (v případě že by výrobce nebyl schopen zpracovat odpovídající část OEEZ) Výrobce má zodpovědnost za OEEZ a jeho další zpracování, v rámci čehož musí zajistit: Transport OEEZ z odběrových míst do zařízení dalšího zpracování Další zpracování OEEZ (v provozovnách k tomu certifikovaných a schválených) Poskytování informací DPA o EEZ uvedených na trh a zpracovaných OEEZ Informování spotřebitele o nakládání s EEZ po skončení životnosti Výrobce musí odebrat určité druhy EEZ při prodeji v poměru 1:1 (Např. bílé zboží), může také sám či v rámci kolektivního systému vytvořit odběrová místa EEZ (pokud tak učiní, musí tato místa nahlásit DPA). 22

23 3.8. Kolektivní systémy Výrobce může využít služeb kolektivních systémů, které mohou za výrobce splnit některé povinnosti týkající se nakládání s OEEZ a to především: Registrace výrobce u DPA Podávání povinných informací DPA Poskytnutí finanční garance DPA (kolektivní systém může dostat výjimku, pokud sdružuje více než 10 výrobců a pokrývá více než 5 % EEZ uvedeného na trh) Uzavření dohod o vyzvednutí a transportu OEEZ s místní správou, transportními společnostmi a zpracovateli Vytvoření odběrových míst Kolektivní systém může sám OEEZ transportovat či zpracovávat, pokud splňuje potřebnou certifikaci a má potřebná povolení pro tyto činnosti Pokud výrobce deleguje některé z těchto činností na kolektivní systém, neznamená to, že předává na kolektivní systém i zodpovědnost za OEEZ. Zodpovědnost je vždy na výrobci. V Dánsku bylo v roce 2014 registrováno celkem výrobců, z čehož: 976 je v kolektivním systému 602 plní povinnosti individuálně 9. V Dánsku působí následující 4 kolektivní systémy: Elretur ERP Danmark aps LWF RENE Každý kolektivní systém musí být registrován u DPA a zveřejněn na webových stránkách DPA. Počet kolektivních systému není omezen ze zákona. Kolektivní systémy v Dánsku se mohou současně starat o více skupin OEEZ, většinou tomu tak i je. V Dánsku finanční garanci (na likvidaci EEZ uvedených v aktuálním roce na trh v případě úpadku výrobce) poskytují kolektivní systémy (v případě, že je výrobce součástí kolektivního systému). Kolektivní systém může založit kdokoliv, neexistuje žádný zákonný požadavek na organizaci, vlastnictví nebo stanovy kolektivního systému, akcionářem může být i zahraniční subjekt. V Dánsku neexistuje regulace počtu kolektivních systémů, bariéry vstupu na trh kolektivních systémů ani antimonopolní omezení (omezení velikosti tržního podílu jednotlivých kolektivních systémů). Nicméně aby kolektivní systém mohl fungovat (aby měl legální přístup k OEEZ 10 ), musí mít za členy výrobce. Podle tržních podílů těchto výrobců je určen podíl kolektivního systému na odběru OEEZ z odběrových míst provozovaných místní správou. Míru konkurence tedy prakticky mohou ovlivnit samotní producenti tím, k jakému kolektivnímu systému patří Místní správa Místní správy jsou odpovědné za vytvoření odběrových míst EEZ, jejich roztřídění do jednotlivých 9 Zdroj: DPA 10 Toto platí u B2C trhu s EEZ, u B2B je situace mírně odlišná OEEZ může vybírat ten, kdo splňuje požadavky na ochranu životního prostředí 11 Vyplývá z konzultací s DPA 23

24 skupin a odevzdání kolektivním systémům (nebo jednotlivým výrobcům). Kontejnery na EEZ poskytuje kolektivní systém (nebo výrobce). Místní správa má povinnost informovat DPA, kde zřídila místa zpětného odběru OEEZ. V případě, že jsou kontejnery na odběrových místech zaplněné, informuje o tom místní správa DPA, která deleguje povinnost vyzvednout OEEZ na kolektivní systém (nebo výrobce) Zpracovatelé Společnosti transportující a zpracovávající OEEZ musí zacházet s OEEZ podle platné legislativy, především Zákona o ochraně životního prostředí. Všechna zařízení určená k transportu nebo zpracování OEEZ musí být schválena a certifikována. Seznam takových zařízení je k nalezení zde: Tento seznam zveřejňuje DPA a kolektivní systém (případně individuální výrobce) si musí při nakládání z OEEZ vybrat provozovatele z tohoto seznamu Spotřebitel Spotřebitelé jsou povinni odevzdat EEZ po ukončení životnosti na odběrová místa k tomu určená. 24

25 4. Francie 4.1. Legislativa Oblast nakládání s OEEZ ve Francii upravuje Zákon o životním prostředí (Code de l'environnement) a další příslušné vyhlášky Klíčové subjekty podílející se na systému nakládání s OEEZ Ministerstvo životního prostředí OCAD3E Výrobce (ten kdo uvede výrobek na trh) Distributor Kolektivní systémy Další subjekty nakládající s OEEZ (přeprava, zpracování) Obce Spotřebitel 4.3. Fungování systému nakládání s OEEZ z pohledu životního cyklu výrobku a zodpovědnosti za OEEZ Životní cyklus výrobku začíná výrobou, jeho prodejem uživateli a pokračuje jeho následným užíváním. Majitel použitého EEZ pak může rozhodnout o jeho opětovném použití nebo likvidaci. Ve druhém případě je považován za výrobce OEEZ. Jeho odpovědnost končí, když je OEEZ doručeno na sběrné místo nebo zařízení obce, distributorovi, subjektu oprávněnému k nakládání s OEEZ nebo do sběrných sítí výrobců EEZ za podmínek stanovených zákonem. Prvotními držiteli OEEZ jsou sběrná zařízení v rámci sítí zpětného odběru zřízených kolektivními systémy, prodejní místa distributorů a např. subjektů sociální ekonomiky. Tyto subjekty jsou za podmínek stanovených zákonem odpovědné za oddělený sběr OEEZ. Další subjekty nakládající s OEEZ (především zpracovatelé) pak nesou odpovědnost odvozenou od jejich předmětu činnosti při respektování zákonným podmínek pro tuto aktivitu. Vztahy těchto subjektů s kolektivními systémy jsou upraveny smluvně. Jednotliví dodavatelé jsou vybíráni na základě výběrového řízení v rámci soukromého práva. Výrobci EEZ jsou zodpovědní za financování sběru a ekologicky šetrné přepravy a zpracování OEEZ, stejně jako plnění informačních povinností. V rámci organizace nakládání s OEEZ je výrobce zodpovědný za plnění cílů sběru, přípravy k opětovnému použití či recyklace stanovených zákonem. Plnění těchto povinností lze na základě smlouvy přenést na kolektivní systém. 12 Arrêté du 02/12/14 relatif à la procédure d'agrément et portant cahier des charges des éco-organismes de la filière des déchets d'équipements électriques et électroniques ménagers apod. 25

26 4.4. Fungování systému nakládání s OEEZ z pohledu vztahů mezi jednotlivými subjekty a jejich povinností Za veškeré nakládání s OEEZ jsou zodpovědní výrobci, kteří mohou odpovědnost za plnění zákonem stanovených vybraných povinností přenést na kolektivní systém. Pro sběr OEEZ vytváří kolektivní systémy síť míst zpětného odběru. K přepravě OEEZ ke zpracovatelům si smluvně najímají svozové společnosti, a obdobně na smluvním principu mezi kolektivním systémem a zpracovatelem dochází ke zpracování OEEZ. Koordinaci zajišťuje Koordinační centrum, dohled pak Ministerstvo životního prostředí. Odpovědnost za plnění cílů nese výrobce Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí funguje jako správní a dohledový orgán v oblasti nakládání s OEEZ. Po dohodě s dalšími zákonem určenými ministerstvy posuzuje a schvaluje oprávnění k provozování kolektivních systémů, vydává autorizace dalším subjektům pro nakládání s odpady, spravuje příslušné registry a informační systémy (prostřednictvím ADEME) a vykonává kontrolní funkce Koordinační centrum Pro koordinaci činnosti kolektivních systémů byla v roce 2006 zřízena instituce OCAD3E. OCAD3E schvaluje smlouvy s obcemi včetně kompenzačních poplatků a přiděluje kolektivním systémům jednotlivá sběrná místa podle úrovní sběru, které musí plnit s ohledem na množství výrobků uvedených na trh jejich členy. OCAD3E je nezisková soukromá společnost vlastněná 4 kolektivními systémy (podíl každého činí 25 %) a schvalovaná příslušnými státními orgány (relevantní ministerstva) na dobu 5 let. Cíle OCAD3E jsou: uzavírání smluv s obcemi; výplata kompenzačních příspěvků obcím; koordinace systému zpětného odběru OEEZ dle aktuálních tržních podílů kolektivních systémů; koordinace obecných otázek spojených s OEEZ: spotřebitelské průzkumy, každoroční národní den sběru OEEE, průzkumy vzniku OEEZ. 26

27 4.7. Výrobce Výrobcem EEZ je dle francouzské legislativy subjekt, který uvádí výrobky francouzsky na trh. Relevantní zákonný předpis pak rozlišuje mezi pěti různými kategoriemi výrobců: výrobce prodávající produkty, které byly vyrobeny ve Francii pod jeho vlastní značkou; dovozce importující zboží ze zemí mimo EU; dovozce importující zboží ze zemí EU; distributor prodávající výrobky výlučně pod svou vlastní značkou; prodejce prodávající zboží ze zahraničí na dálku. V případě dovozců importujících zboží ze zemí EU může výrobce jmenovat zplnomocněného zástupce ve Francii, který bude sběr a zpracování OEEZ zajišťovat. V tomto případě pak povinnosti vyplývající z příslušných právních předpisů pak plní tento zplnomocněný zástupce. Svého zástupce ve Francii jmenuje také prodejce prodávající zboží ze zemí EU na dálku. Výrobce musí navrhovat a vyrábět EEZ tak, aby bylo usnadněno jejich opětovné použití, demontáž a či další využití. Každé EEZ uvedené na trh musí být opatřenou značkou umožňující identifikovat výrobce a zda bylo EEZ uvedeno na trh po Výrobci dále musí EEZ označit určeným piktogramem. Pokud to rozměry EEZ neumožňují, musí být tento piktogram uveden na obalu nebo záručních dokladech. Pro každý typ EEZ musí výrobci zpřístupnit subjektům oprávněným k nakládání s OEEZ informace nezbytné pro toto nakládání, včetně např. seznamu jednotlivých komponentů a materiálů v EEZ obsažených a nebezpečných látek. Výrobci musí tuto povinnost splnit nejdéle rok po uvedení výrobku na trh. Pro každou kategorii EEZ uváděných na trh musí výrobci zajistit nebo přispět ke sběru OEEZ dle poměru EEZ, které uvádějí na trh. Toto mohou zajistit na základě: vstupu do schváleného kolektivního systému nebo zavedením vlastního systému sběru a nakládání s OEEZ. Dále jsou výrobci povinni odebrat či zajistit odběr a zpracovat či zajistit zpracování OEEZ. Tato povinnost je opět mezi producenty rozdělena v poměru dle objemu uvedených EEZ na trh. Výrobci mohou tuto povinnost plnit opět zapojením se do schváleného kolektivního systému za podmínek stanovených zákonem nebo zřízením individuálního systému. 27

28 Pro každý typ EEZ uvedený na trh zákon rozlišuje: EEZ pro domácnosti: veškeré vybavení, které může být používáno v domácnostech; profesionální EEZ: všechna zařízení používaná pouze pro profesionální účely. Povinnosti výrobců se pro tyto kategorie EEZ mírně liší. Vedle povinnosti zajistit sběr, svoz a zpracování OEEZ jsou výrobci povinni tyto činnosti financovat. Výrobci jsou povinni se registrovat do Rejstříku OEEZ rejstříku na webových stránkách SYDEREP (Système déclaratif des filières REP Deklarativní systém pro odvětví v rámci rozšířené odpovědnosti výrobce) a každoročně sami nebo prostřednictvím zprostředkovatele (kolektivní systém, zplnomocněný zástupce apod.) reportovat množství EEZ uvedených na trh a objem OEEZ sebraných a zpracovaných vlastním individuálním systémem. Tento rejstřík je spravován ADEME (Agence de l'environnement et de la Maîtrise de l'energie Agenturou pro životní prostředí a hospodaření s energií) 4.8. Distributor Fyzický tok OEEZ od obchodníků je stejný jako od obcí. OEEZ jsou sbírány dle pěti produktových kategorií: velké domácí spotřebiče, chladicí a mrazicí spotřebiče, malé domácí spotřebiče, obrazovky a lamp. OEEZ je přepraven z místa sběru, kde je roztříděn do těchto pěti skupin, do konsolidačních center a následně do odpovídajících zpracovatelských firem. Z některých sběrných míst, kde je sebráno významnější množství OEEZ, je přepraveno přímo ke zpracovatelům. Distributor je povinen, a to i v případě prodeje na dálku, zpětně odebrat EEZ dle principu 1:1. Pokud je prodejní plocha určená pro EEZ nejméně 400 m 2, je povinen odebírat malá EEZ (ve vnějším rozměru do 25 cm) bez podmínky nákupu nového EEZ spotřebitelem. Distributor může odmítnout vzít zpět EEZ, která mohou představovat riziko pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců. V tomto případě musí spotřebitele informovat o alternativních možnostech odevzdání starého EEZ Kolektivní systémy Výrobci nesou odpovědnost za organizaci a financování nakládání s odpady z profesionálních EEZ uvedených na trh po 13. srpnu 2005 a s tím spojené povinnosti plní na základě: vstupu do schváleného kolektivního systému nebo zavedením vlastního systému sběru a nakládání s OEEZ. Od 1. ledna 2016 fungují 3 schválené kolektivní systémy pro odpad z profesionálních EEZ, které pokrývají všechny kategorie OEEZ. Výrobci s individuálním systémem sběru a nakládání s OEEZ musí od roku 2012 každoročně překládat osvědčení o shodě s právními předpisy. Ecologic Éco-systèmes recylum Kategorie OEEZ 1 X X 2 X X 3 X 4 X 5 X 6 X X X 7 X 8 X 9 X 10 X X 28

29 Své povinnosti v souvislosti s nakládáním s OEEZ z domácností mohou výrobci plnit na základě: vstupu do schváleného kolektivního systému nebo zavedením vlastního systému sběru a nakládání s OEEZ. K 1. lednu 2016 vlastnily oprávnění k nakládání s OEEZ z domácností čtyři kolektivní systémy. Zároveň neexistoval žádný individuální systém pro sběr a zpracování OEEZ z domácností. Typ OEEZ Vše kromě svítidel a solárních panelů Svítidla Solární panely Kolektivní systém Éco-systèmes Ecologic recylum PV Cycle Vybrané povinnosti kolektivních systémů jsou následující: Schválený kolektivní systém je oprávněn uzavírat smlouvy s výrobci EEZ, které na ně převádí odpovědnost za plnění zákonem stanovených povinností. Povinností kolektivního systému pak je prevence, organizace a financování odděleného sběru, svoz OEEZ a zpracování (opětovné použití jak celých spotřebičů, tak jejich komponent, recyklace, regenerace, likvidace), informační aktivity a výzkum a vývoj dle poměru odpovídajícímu objemu EEZ uvedených členy kolektivního systému na trh v příslušném roce. Kolektivní systém uzavírá smlouvy s výrobci EEZ na celé kalendářní roky. Kolektivní systém je povinen plnit a provádět opatření potřebná k dosažení zákonem stanovených cílů sběru ( %, %, %, %, %, %). Pro roky 2015 až 2017 je potřeba dosáhnout cílů sběru v průměru jednotlivých toků a se zákonem povolenou tolerancí ( %, %, %). Pro roky 2018 až 2020 musí být cíle sběru splněny pro každý tok EEZ. Cíle sběru jsou vztaženy na celkovou hmotnost sebraných OEEZ a vypočítávají se z jako procento z průměrné hmotnosti EEZ uvedených na trh v průběhu předchozích tří let. Od roku 2019, pokud francouzské příslušné autority rozhodnou reportovat Evropské komisi minimální úrovně sběru jako procento z hmotnosti vyprodukovaného OEEZ, musí být objem sběru dosažený kolektivním systémem na úrovni minimálně 85 % OEEZ. Za účelem povinností stanovených zákonem kolektivní systém zřizuje sám nebo ve spolupráci s jinými kolektivními systémy či aktéry místa zpětného odběru. Kolektivní systém vybírá od svých členů členské poplatky potřebné k financování sběru, svozu, zpracování OEEZ a plnění dalších povinností uložených výrobcům a přenesených na kolektivní systém. Náklady na plnění těchto povinností jsou kolektivním systémem rozděleny každoročně mezi členy kolektivního systému v poměru ke hmotnosti EEZ, která byla uvedena na trh jednotlivými výrobci dle kategorií a podkategorií EEZ. Kolektivní systém navrhuje svým členům, kteří se rozhodnou platit kolektivnímu systému předem ve čtvrtletních platbách, smlouvu obsahující čtyři termíny pro platbu záloh, podmínky pro aktualizaci výše zálohy a upravující to, aby změny v systému plateb záloh umožňovaly kolektivnímu systému udržovat ve svém účetnictví rezervu ve výši rovnající se jedné čtvrtině příspěvků všech jeho členů. Kolektivní systém požaduje, aby mu členové, kteří neplatí příspěvky minimálně tři měsíce předem, složili garanci zajišťující financování jejich povinností po zbývající část příslušného roku. Kolektivní systém informuje své členy nejméně tři měsíce předem o každé změně příspěvků a důvodech pro tuto změnu. Kolektivní systém drží ve svém účetnictví rezervu na budoucí náklady ve výši objemu příspěvků za minimálně tři a maximálně dvanáct měsíců, dle účtů za účetní období předchozího roku. Kolektivní systém registruje své členy v registru spravovaném ADEME. 29

30 Kolektivní systém požaduje po svých členech minimálně pololetní aktualizaci dat o EEZ uvedených na trh za účelem pravidelného monitorování plnění povinností v oblasti sběru kolektivním systémem. Kolektivní systém pravidelně informuje své členy o aktivitách prováděných na jejich účet, především o výsledcích kolektivního systému v oblasti plnění povinností stanovených zákonem. Kolektivní systém poskytuje bezplatně k dispozici místním úřadům kontejnery vhodné pro sběr v počtu odpovídajícím počtu sběrných míst a obyvatel. Kolektivní systém se účastní Výboru pro operativní pokyny, který je složen ze zástupců provozovatelů sběru, svozu a zpracovatelů OEEZ a schází se dle potřeby k řešení provozních aspektů nakládání s OEEZ, konkrétně např. ke stanovení minimálních technických požadavků a metod měření jejich dodržování, poskytování informací od dotčených stran a nastavení operativní komunikace apod. Kolektivní systém předává každoročně ministerstvu a ADEME údaje potřebné k výpočtu monitorovacích indikátorů pro nakládání s OEEZ z domácností, např.: o počty členů; o tržní podíly kolektivních systémů; o indikátory sběru a svozu; o indikátory oprav a opětovného použití, recyklace a zhodnocení OEEZ z domácností; o ukazatele dopadů na životní prostředí v rámci sektoru domácností WEEE; o ukazatele týkající se příjmů a výdajů kolektivních systémů. Kolektivní systém zasílá nejpozději do 30. června každého roku ministerstvu a ADEME výroční zprávu o činnosti obsahující: o aktualizovaný seznam členů, jejich předmět činnosti (kategorie EEZ) apod.; o podíl EEZ uvedených na trh dle kategorií; o výše příspěvků od členů kolektivního systému; o seznam distributorů, od kterých jsou OEEZ sbírána, počet sběrných míst dle typu distribuce apod.; o seznam místních úřadů, od kterých kolektivní systém OEEZ sbíral, počet sběrných míst, pokrytí populace, a obdobně seznam subjektů sociální ekonomiky; o podmínky nakládání s OEEZ (technické, minimální objemy, periodicita) pro jednotlivé aktéry; o hmotnost sebraného OEEZ dle sběrných míst, kategorií atd. Kolektivní systém dále uvádí seznam partnerů pro zpracování a způsob nakládání; dosažené cíle recyklace, znovupoužití, zhodnocení; aktivity realizované ve spolupráci s partnery ze sociální ekonomiky, informační aktivity; podpořený výzkum a vývoj; aktivity na podporu prevence produkce OEEZ; rozvahu, výkaz zisků a ztrát a plán pro následující tři roky atd. Kolektivní systém zajišťuje zveřejnění této zprávy, a to především na internetu. Množství a kvalitu EEZ, které dává kolektivní systém k dispozici subjektům sociální ekonomiky, stejně jako výši vyplacené podpory sleduje Výbor pro opakované užití a využití. Každý rok tento výbor stanovuje cíle pro jednotlivé kolektivní systémy pro výši EEZ, které mají subjekty sociální ekonomiky dostat k dispozici a cíle pro opakované použití. Výbor je složen ze zástupců subjektů zabývajících se opětovným použitím a zástupců kolektivních systémů. Kolektivní systémy jsou ze zákona neziskové a zajišťují veřejný zájem. Svozové firmy, zpracovatelé atp. jsou vybíráni a nasmlouváni na základě otevřených výzev k jednotlivým zakázkám. Vzory smluv se všemi aktéry v oblasti nakládání s OEEZ zasílá kolektivní systém na ministerstvo. Kolektivními systémy je prováděno několik druhů kontrol. Jde například o kontroly dat poskytovaných členy, kontroly členů i nečlenů v sídle společnosti, zda společnosti plní nebo neplnění rozšířenou odpovědnost výrobce apod. Kolektivní systémy nemohou být akcionářem společnosti, která sbírá, přepravuje nebo zpracovává 30

31 OEEZ. Žádná regulace neomezuje podíl kolektivního systému na trhu Sběr Sběr OEEZ z domácností probíhá: místními orgány, které realizují vlastní konkrétní schéma sběru (sběrná místa apod.) - místní autority mohou zavést samostatný systém sběru na základě smluv s existujícími kolektivními systémy. Za sebraný OEEZ pak dostávají platbu kompenzující náklady na sběr. Výše platby zohledňuje hmotnost sebraného OEEZ a náklady na komunikační propagaci. distributory (vrácení výrobku do prodejny apod.) zde existuje povinnost zpětného odběru 1 za 0 v případě, kdy má distributor prodejní plocha pro prodej EEZ nejméně 400 m2 (pokud tato podmínka splněna není, platí povinnost zpětného odběru 1 za 1); výrobci, kteří plní na základě individuálního systému sběru; jinými subjekty subjekty sociální ekonomiky, neziskové subjekty, komunitní sdružení apod. Sběr odpadu z profesionálních EEZ ve srovnání se sběrem OEEZ z domácností se vyznačuje vysokou volatilitou množství OEEZ, což vedlo ke vzniku specifických nabídek ze strany kolektivních systémů: sběr na místě na vyžádání, přizpůsobená logistika, služby po internetu atd Obce Obce mohou zavést samostatný systém sběru na základě smluv s existujícími kolektivními systémy. Za sebraný OEEZ pak dostávají platbu kompenzující náklady na sběr. Výše platby zohledňuje hmotnost sebraného OEEZ a náklady na komunikační propagaci Zpracovatelé Svozové firmy a zpracovatelé jsou vybíráni a nasmlouváni na základě otevřených výzev k jednotlivým zakázkám. Zpracovatelé, kteří se zpracování OEEZ chtějí ucházet, musí být držitelem příslušného oprávnění. Aktéři sociální a solidární ekonomika hrají významnou úlohu především v oblasti opětovného využití použitých EEZ. Podmínky spolupráce těchto subjektů (Emmaüs Francie, Envie), cílících na znovu zprovoznění sebraných a stále funkčních EEZ, s kolektivními systémy jsou nastaveny v rámci smluv. 31

32 5. Německo 5.1. Legislativa Zpětný odběr OEEZ v Německu je legislativně zakotven v tzv. ElektroG Klíčové subjekty podílející se na systému nakládání s OEEZ Ministerstvo životního prostředí (Umweltbundesamt, dále jen UBA) EAR (Stiftung elektro-altgeräte register) Operátor Výrobce (Ten, kdo uvede výrobek na trh, tedy i ten kdo výrobek např. importuje) Distributor Kolektivní systémy Průmysl zpracovávající OEEZ (transport, recyklace) öre (Öffentlich-rechtliche Entsorgungsträger) - veřejná právnická osoba zabývající se zpětným odběrem odpadu, která zodpovídá za vytvoření odběrových míst, může to být např. kraj, město, hrabství Spotřebitel 5.3. Fungování systému nakládání s OEEZ z pohledu životního cyklu výrobku 14 Pokud chce výrobce prodávat EEZ v Německu, musí se nejdříve zaregistrovat u EAR. Může tak učinit individuálně, nebo skrze kolektivní systém. Poté může výrobce uvést EEZ na trh, kde si ho koupí spotřebitel, čímž začíná životní cyklus výrobku. Výrobce je každý rok povinen nahlásit EAR objem EEZ uvedených na Německý trh v daném období. Po skončení životnosti EEZ ho spotřebitel odevzdá na odběrovém místě, které v Německu provozují öre nebo kolektivní systémy (mohou i výrobci). Ten, kdo provozuje dané odběrové místo, má v tomto okamžiku zodpovědnost za OEEZ. V další fázi pak zodpovídá za další nakládání s OEEZ výrobce; ten tak může učinit individuálně, nebo pomoci účasti v kolektivním systému. V této fázi je důležitý operátor trhu EAR, který v Německu řídí zpětný odběr OEEZ; EAR každý rok spočítá, za jakou část OEEZ v EAR je konkrétní výrobce zodpovědný na základě podílu na trhu podle EEZ uvedených na trh. Výrobce, resp. Kolektivní systém, pak musí poměrnou část OEEZ buď sám vybrat, nebo vyzvednout z míst zpětného odběru OEEZ provozovaných öre a zajistit jejich transport a další zpracování v souladu s platnou legislativou. Po zpracování OEEZ dojde k recyklaci části výrobku a jejich opětovnému použití, čímž je uzavřen životní cyklus výrobku. 13 Gesetz uber das Inverkehrbringen, die Rucknahme und umweltvertragliche Entsorgung von Elektro- und Elektronikgeraten (ElektroG) 14 Systém je popsán pro B2C EEZ. U B2B EEZ platí, že za EEZ uvedených na trh před 2005 odpovídá uživatel u EEZ uvedených na trh po 2005 odpovídá výrobce musí toto EEZ od uživatele odebrat, nicméně tuto odpovědnost lze upravit dohodou při koupi EEZ 32

33 5.4. Fungování systému nakládání s OEEZ z pohledu vztahů mezi jednotlivými subjekty a jejich povinností 33

34 Za odběr EEZ od spotřebitele jsou zodpovědné öre, které jsou povinné vytvořit místa zpětného odběru EEZ a roztřídit vybrané EEZ do 6 skupin. Poté přebírá odpovědnost za další nakládání s OEEZ výrobce (v případě účasti výrobce v kolektivním systému sice zajišťuje další činnosti kolektivní systém, nicméně zodpovědnost za OEEZ je stále na straně výrobce). Výrobci či kolektivní systémy také mohou odebírat EEZ. EAR (operátor trhu s OEEZ), která registruje výrobce, kolektivní systémy a odběrná místa, vypočítává poměrnou část OEEZ za který je konkrétní výrobce či kolektivní systém zodpovědný a přiděluje konkrétním výrobcům či kolektivním systémům povinnost vyzvednout OEEZ z konkrétních odběrových míst. Transport a další zpracování OEEZ pak zajišťují výrobci či kolektivní systémy koupí těchto služeb od zpracovatelů Ministerstvo životního prostředí UBA UBA v systému nakládání s OEEZ působí jako příslušný orgán veřejné moci a vykonává dohled nad celým systémem Operátor EAR EAR (Stiftung elektro-altgeräte Register) funguje jako operátor systému nakládání s OEEZ a je zodpovědný za jeho fungování. Hlavní činnosti EAR jsou stanoveny zákonem a patří mezi ně především: Registrace výrobců Řízení a kontrola poskytování garancí ze strany výrobce Řízení systému OEEZ o Evidence množství EEZ daného na německý trh o Výpočet množství OEEZ za které je daný výrobce, případně kolektivní systém zodpovědný (výpočet na základě množství EEZ uvedeného na trh) o Koordinace vyzvednutí OEEZ výrobcem, případně kolektivním systémem, na odběrových místech které provozují öre Provozování EAR portálu (portál kde se registrují a informují dotčené subjekty) Výpočet a vybírání poplatků od výrobců Informovanost veřejnosti kde mohou odevzdat EEZ Informování UBA EAR bylo založeno jako Gemeinseme Stelle der Hersteller (v překladu společné místo výrobců) ve smyslu zákona ElektroG15. Právní forma EAR je nezávislá veřejná nadace, která funguje jako nezisková, ekonomicky a personálně nezávislá organizace. EAR byla založena v roce 2004, mezi její zakladatele patří 30 výrobců a sdružení výrobců EEZ. Její činnost je financována z poplatků výrobců, které stanovuje UBA v Nařízení o poplatcích Výrobce V Německu leží zodpovědnost za OEEZ na výrobci. Výrobce má určité povinnosti, které může plnit sám, pomocí kolektivního systému či kombinací obojího (např. být členem kolektivního systému pro 15 Tento zákon ukládá výrobcům vytvořit Gemeinseme Stelle der Hersteller, kteří tuto povinnost splnili právě založením EAR. Od té doby funguje EAR jako operátor trhu s OEEZ, přičemž k výkonům s tím spojených povinností zmocňuje EAR UBA 16 Gebührenverordnung vom Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz, Bau und Reaktorsicherheit (BMUB) 34

35 určitou skupinu EEZ, zbytek plnit sám). Pokud deleguje část nebo všechny tyto povinnosti na kolektivní systém, nezbavuje se tím zodpovědnosti za OEEZ. Výrobce má tři možnosti, jak plnit povinnosti vyplývající z ElektroG (případně může tyto možnosti kombinovat): Je účastníkem kolektivního systému, který plní tyto povinnosti místo něj Všechny povinnosti plní sám tzn. zajistí zpracování OEEZ podle svého podílu bez ohledu na značku OEEZ Všechny povinnosti plní sám, zajistí zpracování pouze své značky OEEZ (tato možnost se povoluje v případě, že je možné OEEZ určité značky vytřídit, tzn. jsou jasně označené a nezaměnitelné). V praxi není tato možnost používána výrobce by musel öre platit za třídění OEEZ podle značky, což by bylo příliš nákladné. Mezi hlavní povinnosti výrobce patří: Registrace u EAR (před uvedením EEZ na trh) Poskytnutí EAR garance za EEZ uvedené na trh (v případě že by výrobce nebyl schopen zpracovat odpovídající část OEEZ) Výrobce má zodpovědnost za OEEZ a jeho další zpracování, v rámci čehož musí zajistit:: o Transport a další zpracování OEEZ (v provozovnách k tomu certifikovaných a schválených) Poskytování informací EAR o EEZ uvedených na trh a zpracovaných OEEZ Informování spotřebitele o nakládání s EEZ po skončení životnosti 5.8. Kolektivní systémy Výrobce může využít služeb kolektivních systémů, které mohou za výrobce splnit některé povinnosti týkající se nakládání s OEEZ a to především: Administrativní povinnosti (nahlášení informací a pod) Zajištění vyzvedávání, transportu a dalšího zpracování OEEZ Zpětný odběr EEZ (není povinnost, nicméně kolektivní systém může zajišťovat tuto činnost za výrobce) Pokud je výrobce součástí kolektivního systému, je to posuzováno jako poskytnutí garance Pokud výrobce deleguje některé z těchto činností na kolektivní systém, neznamená to, že předává na kolektivní systém i zodpovědnost za OEEZ. Zodpovědnost je vždy na výrobci. V Německu působí následujících 13 kolektivních systémů: Elektro-Altgeräte Garantie GmbH GEE Services ZENTEK GmbH & Co. KG 1st-weee-guarantee (ZENTEK GmbH & Co. KG) WELECON GmbH Bähr Entsorgungsmanagement GmbH WEEE-FULL-SERVICE (Bitkom Servicegesellschaft mbh) DR Deutsche Recycling Service GmbH Electrocycling GmbH Bitkom Garantiesystem Altgeräte (Bitkom Servicegesellschaft mbh) Dr. Haidn Umweltberatung GmbH & Co. KG HPM Altgeräte-Garantie Garantiesystem ERP (European Recycling Platform (ERP) Deutschland GmbH) 35

36 Německý systém vede k vysoké konkurenci v oblasti kolektivních systémů. Jejich množství není nijak omezeno, výrobce může uzavřít smlouvu s kterýmkoliv z nich. ElektroG blíže nespecifikuje, jak má takový kolektivní systém vypadat (nestanovuje podmínky akcionářů, právní formu apod.), ani nijak neupravuje jeho pole působnosti. Vznik kolektivního systému ohlásí výrobci UBA. Prozatím není stanovena žádná pevná hranice, jaký podíl trhu může konkrétní kolektivní systém ovládat (jako antimonopolní opatření), nicméně u bílého zboží byla tato hranice stanovena na 25 % (stanovil Bundeskartellamt Úřad pro ochranu hospodářské soutěže), proto se dá předpokládat podobný postup i u ostatních typů EEZ (každý případ je posuzován zvlášť výše uvedeným Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže). Kolektivní systémy v Německu se mohou současně starat o více skupin OEEZ, většinou tomu tak i je. Klíčovou charakteristikou tohoto systému je tedy velká konkurence mezi kolektivními systémy (a také mezi firmami, které nabízejí transport a zpracování OEEZ výrobcům zvlášť), které má za následek nižší náklady pro výrobce na transport a zpracování OEEZ (na druhé straně vyšší administrativní 17 náklady na chod celého systému). Tato výhoda může nicméně vyústit také v hlavní nedostatek systému; pokud jsou náklady kolektivních systémů sráženy na minimum, může docházet k tomu, že i náklady na recyklaci OEEZ jsou sráženy na minimum, a není dosaženo nejlepšího nakládání s OEEZ, ale nejlevnějšího nakládání s OEEZ. Německému systému nakládání s obalovými odpady, který má obdobné charakteristiky jako nakládání s OEEZ, bývá díky otevřenosti systému často vyčítána také velká nepřehlednost a obtížný monitoring, z čehož plyne možnost vyhýbání se povinnosti 18 nahlášení výrobků (tedy obalů) operátorovi. Podle zpracovatele zmiňované studie v oblasti EEZ funguje monitoring trhu daleko lépe. Navíc některé zdroje (např. Der Grüne Punkt) uvádějí, že vyhýbání se povinnosti nahlášení obalů operátorovi v Německu je v současné době způsobeno spíše nedostatečnou legislativou öre (Öffentlich-rechtliche Entsorgungsträger) öre je veřejná právnická osoba zabývající se zpětným odběrem odpadu, většinou se jedná o obce, města, kraje apod. öre jsou zodpovědné za vytvoření míst zpětného odběru EEZ. öre mohou zajistit i další nakládání s OEEZ, tedy transport a zpracování. Pokud tak učiní, jsou za to financovány výrobci (skrze garanci, kterou výrobce poskytne EAR). Další povinností öre je informovat domácnosti a spotřebitele o jejich povinnosti odevzdat EEZ a o tom kde mohou EEZ odevzdat Zpracovatelé Společnosti transportující a zpracovávající OEEZ musí splňovat podmínky pro výkon této činnosti podle 21 zákona ElektroG, dále musí tato zařízení splňovat podmínky Zákona o kontrole emisí 19. Tyto společnosti musejí mít platný certifikát, který se uděluje na 18 měsíců. Tento certifikát uděluje znalec (ověřovatel životního prostředí, který je jmenován podle Zákona o auditu životního prostředí 20 ). Výrobci či kolektivní systémy si k transportu a dalšímu zpracování OEEZ musí vybrat ze společností vlastnící platný certifikát. Tato zařízení dále podléhají kontrole ve formě auditů Spotřebitel Spotřebitelé jsou povinni odevzdat EEZ po ukončení životnosti na odběrová místa k tomu určená. 17 Např. E. Kristensen, B. Lindblad, J. Mortensen (2011): The WEEE Directive and Extended Producer Responsibility 18 Např. VKU (2014): Packaging Waste Management in Germany Description and Evaluation 19 Immission Control Act 20 Umwelauditgesetz 36

37 6. Rakousko 6.1. Legislativa Zpětný odběr OEEZ v Rakousku je legislativně zakotven v tzv. EAG-VO 21 (Zákon o odpadních elektrických a elektronických zařízeních), který řeší i problematiku a tzv. Abfallwirtschaftsgesetz (zákon o odpadech), který řeší problematiku odpadů obecně Klíčové subjekty podílející se na systému nakládání s OEEZ Ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství, dále jen BMLFUW (Das Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft) EAK (Elektroaltgeräte Koordinierungsstelle Austria GmbH) Operátor Výrobce (Ten kdo uvede výrobek na trh, tedy i ten kdo výrobek např. importuje) Distributor Kolektivní systémy Průmysl zpracovávající OEEZ (transport, recyklace) Obce Spotřebitel 6.3. Fungování systému nakládání s OEEZ z pohledu životního cyklu výrobku 22 a zodpovědnosti za OEEZ 21 Elektroaltgeräteverordnung - Verordnung des Bundesministers für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft über die Abfallvermeidung, Sammlung und Behandlung von elektrischen und elektronischen Altgeräten 22 Systém je popsán pro B2C EEZ. U B2B EEZ platí, že za EEZ uvedených na trh po 2005 odpovídá výrobce musí toto EEZ od uživatele odebrat nebo může využít služeb kolektivního systému pro B2B EEZ. Případně může být tato odpovědnost přenesena na zákazníka dohodou při koupi EEZ. 37

38 Pokud chce výrobce prodávat EEZ v Rakousku, musí se nejdříve zaregistrovat u BMLFUW. Může tak učinit individuálně, nebo skrze kolektivní systém v praxi jsou výrobci součástí některého kolektivního systému 23. Poté může výrobce uvést EEZ na trh, kde si ho koupí spotřebitel, čímž začíná životní cyklus výrobku. Kolektivní systém je každý rok povinen nahlásit EAK objem EEZ, které jeho výrobci uvedou na rakouský trh v daném období. Po skončení životnosti EEZ ho spotřebitel odevzdá na odběrovém místě, které v Rakousku provozují obce i kolektivní systémy 24. V této fázi za EEZ odpovídají obce nebo kolektivní systémy, podle toho o čí odběrové místo se jedná. V další fázi pak zodpovídá za další nakládání s OEEZ kolektivní systém (V případě že by výrobce nebyl součástí kolektivního systému, pak výrobce. Zde je důležitý operátor trhu s OEEZ EAK, který každý rok spočítá, za jakou část OEEZ v Rakousku je konkrétní kolektivní systém (případně výrobce) zodpovědný na základě podílu na trhu podle EEZ uvedených na trh. Kolektivní systém (případně výrobce), pak musí poměrnou část OEEZ vybrat sám, část kterou nedokáže vybrat sám pak vyzvednout z míst zpětného odběru provozovaných obcemi a zajistit jejich transport a další zpracování v souladu s platnou legislativou. Po zpracování OEEZ dojde k recyklaci části výrobku a jejich opětovnému použití, čímž je uzavřen životní cyklus výrobku Fungování systému nakládání s OEEZ z pohledu vztahů mezi jednotlivými subjekty a jejich povinností V Rakousku je za OEEZ zodpovědný výrobce, tuto zodpovědnost ale může přenést na kolektivní systém, pokud je jeho účastníkem (v praxi jsou výrobci členy kolektivních systémů, tato zodpovědnost je tedy přenášena). V Rakousku místa zpětného odběru EEZ vytváří jak obce, tak kolektivní systémy 25, 23 Viz: 24 V praxi je většina EEZ odevzdána na těchto místech, nicméně jsou i jiné možnosti. Pokud finální distributor výrobku má prodejní prostor větší než 150 m2, je povinen při nákupu EEZ odebrat srovnatelný výrobek 1:1 od spotřebitele. 25 Pokud výrobce není součástí kolektivního systému, je povinen vytvořit odběrová místa sám nebo vybírat OEEZ sám. Nicméně podle některých zdrojů není tato možnost v praxi používána, všichni výrobci jsou sdružení v kolektivním systému, 38

39 za samotný odběr vysloužilých EEZ jsou tedy zodpovědné tyto dva subjekty. EAK jako operátor trhu s OEEZ vypočítává poměrnou část OEEZ za které je konkrétní výrobce či kolektivní systém zodpovědný a poté organizuje přerozdělení OEEZ vybraných obcemi jednotlivým kolektivním systémům, které musí tato OEEZ od obcí vyzvednout a tím za ně přebírají zodpovědnost. Obce také mohou uzavřít smlouvu o odběru OEEZ z míst zpětného odběru s konkrétními kolektivními systémy, pokud se jedná o určitou kategorii OEEZ. Další nakládání (transport a zpracování) s OEEZ pak zajišťuje kolektivní systém Ministerstvo životního prostředí BMLFUW BMLFUW registruje výrobce EEZ a kolektivní systémy. V případě, že je od výrobců zákonem vyžadována garance za zpracování OEEZ při uvedení výrobku EEZ na trh, tuto garanci poskytuje výrobce BMLFUW. BMLFUW provozuje systém EDM Portal ( který slouží jako elektronický registr pro potřeby systému nakládání s OEEZ. Jsou zde uveřejněni jak výrobci, tak místa zpětného odběru EEZ. Ministerstvo životního prostředí také zveřejňuje seznam provozovatelů, kteří mají oprávnění k dalšímu nakládání s OEEZ Operátor EAK Hlavními úkoly EAK jsou: Koordinace svozu OEEZ z míst zpětného odběru (obec 26 nahlásí EAK potřebu odvozu OEEZ, to pak určí kolektivní systém, který tuto činnost provede; náklady míst zpětného odběru pak EAK rozpočítá na kolektivní systémy) Vypočítání podílu jednotlivých kolektivních systémů na OEEZ pro daný rok Informování a osvěta spotřebitelů o správném zacházení s OEEZ (tato činnost je zakotvena přímo v EAG VO) informační kampaň Podávání hlášení BMLFUW Vypočítání nákladů obcí na zpětný odběr OEEZ EAK je společnost s ručením omezeným, která byla založena v roce 2005 jako nezisková organizace, přičemž jejími vlastníky jsou Rakouská hospodářská komora a zástupci oborů souvisejících s EEZ 27. EAK byla jako koordinátor trhu (Koordinierungsstelle) jmenována Ministrem BMLFUW, její postavení jako koordinačního orgánu ministerstva BMLFUW vyplývá ze zákona Výrobce Výrobce je před uvedením EEZ na trh povinen: např.: proto je v rámci tohoto textu popisován primárně způsob fungování systému zahrnující kolektivní systémy. 26 Pokud místo zpětného odběru provozuje kolektivní systém, který již zpracoval svou poměrnou část OEEZ za kterou je podle výpočtu EAK zodpovědný, může i on upozornit EAK na přebytečné OEEZ ve svém místě zpětného odběru a to pověří jiný kolektivní systém jeho dalším zpracováním. 27 Bundesgremium Elektro und Einrichtungsfachhandel, Fachverband der Elektro und Elektronikindustrie, Fachverbaende, Bundesgremien sowie Bundesinnungen aus Handel Gewerbe, Information und Consulting 39

40 Výrobce se musí registrovat u BMLFUW Pokud je výrobce účastníkem kolektivního systému, pak další povinnosti v oblasti nakládání s OEEZ a zodpovědnost za OEEZ přechází na kolektivní systém (ty jsou uvedeny výše). Pokud by výrobce nebyl součástí kolektivního systému (jak již bylo uvedeno, v praxi nepoužívaná možnost), výrobce by měl další povinnosti: Poskytnout garanci za EEZ uvedené na trh (takovou, aby pokryla náklady na nakládání s OEEZ) Podávat informace EAK o EEZ uvedených na trh a vybraných OEEZ Výrobce musí zřídit alespoň jedno místo zpětného odběru EEZ v každé politické oblasti (většina výrobců plní tuto povinnost skrze členství v kolektivním systému. Výrobce musí odebrat EEZ při nákupu nového zařízení 1:1 Výrobce musí podle pokynů EAK vyzvednout a zajistit další zpracování vypočítané poměrné části OEEZ z odběrových míst. Informovat spotřebitele o zpětném odběru EEZ 6.8. Kolektivní systémy Sběrné a recyklační kolektivní systémy v Rakousku schvaluje BMLFUW. Pokud je výrobce součástí kolektivního systému, nemusí poskytovat BMLFUW finanční garanci za zpětný odběr OEEZ při uvedení EEZ na trh. V současné době je v Rakousku 5 kolektivních systémů (v závorce udáván počet výrobců, kteří tvoří zákazníky těchto kolektivních systémů v oblasti OEEZ): ERA Elektro Recycling Austria GmbH (1128 výrobců) European Recycling Platform (ERP) Österreich GmbH ( 36 výrobců) INTERSEROH Austria GmbH (267 výrobců) UFH (548 výrobců) UFH Altlampen Systembetreiber GmbH UFH Elektroaltgeräte System Betreiber GmbH Kromě UFH Altlampen Systembetreiber GmbH, který se specializuje na osvětlovací zařízení, působí kolektivní systémy ve všech kategoriích OEEZ. Některé zdroje uvádějí 28, že v Rakousku jsou všichni výrobci sdružení v kolektivním systému, žádný nevykonává svoje povinnosti sám. Důvodem může být fakt, že v Rakousku výrobce účastí v kolektivním systému převádí na tento systém svoji zodpovědnost za OEEZ. Pokud je výrobce součástí kolektivního systému, je také zbaven povinnosti poskytnout finanční garanci za nakládání s OEEZ při prodeji EEZ. Počet kolektivních systémů není omezen ze zákona, nicméně každý kolektivní systém musí splnit určité podmínky, aby mohl být zaregistrovaný u BMLFUW - s jinými než registrovanými kolektivními systémy výrobci nemohou spolupracovat (Pokud tyto povinnosti kolektivní systém nesplní do určené časové lhůty 29 od registrace, BMLFUW mu zruší autorizaci a nemůže dále jako kolektivní systém fungovat): V každé části Rakouska musí zřídit dostatečný počet míst zpětného odběru EEZ kolektivní systém musí být schopný svou činností pokrýt celé Rakousko V zákoně určená jako rozumná časová lhůta, určuje jí BMLFUW. 40

41 Kolektivní systém musí mít vytvořený logistický plán, který by ukázal, že je kolektivní systém schopný vyzvednout OEEZ z odběrových míst a dále s ním nakládat. Kolektivní systém musí pokrývat minimální část trhu s OEEZ a to buď: o 5% všech EEZ uvedených na trh v dané kategorii EEZ nebo o 20 % EEZ uvedených na trh, pokud se sečtou %, která kolektivní systém pokrývá ve všech jednotlivých kategoriích, pro které se zaregistroval. Toto opatření slouží jako bariéra vstupu na trh kolektivních systémů tak, aby fungující kolektivní systémy byly dostatečně velké a byly schopné působit po celém Rakousku. Zákon neudává žádné omezení maximální velikosti kolektivního systému. EAK uvádí, že v oblasti kolektivních systému je podporována férová konkurence a to skrze rovný přístup ke všem kolektivním systémům 30. Kolektivní systémy činní následující: Informuje BMLFUW (o svých členech a objemu EEZ uvedeného na trh a objemu zpracovaného OEEZ) Za výrobce vykonává činnosti: o Vytvoření a provoz odběrových míst EEZ o Zajištění transportu a zpracování OEEZ o Informování spotřebitelů o místech, kde mohou odevzdat EEZ o Poskytování informací EAK o EEZ daných na trh a sebraných OEEZ Změna kolektivního systému je možná pouze na konci kalendářního roku Obce Zřizují místa zpětného odběru EEZ, jsou zodpovědné za zpětný odběr EEZ až do okamžiku předání OEEZ transportním společnostem Zpracovatelé Transport a další zpracování OEEZ mohou vykonávat pouze společnosti, které mají certifikát 31 udělován podle Zákona o Managementu životního prostředí (UMG 32 ). Tyto společnosti musí v určitých intervalech dodávat potvrzení o platnosti certifikátu BMLFUW. BMLFUW zároveň zveřejňuje sezam těchto oprávněných společností. Zákon neudává zákaz propojení zpracovatelů a kolektivních systémů Spotřebitel Spotřebitelé jsou povinni odevzdat EEZ po ukončení životnosti na odběrová místa k tomu určená, nebo při nákupu EEZ odevzdat staré EEZ Např.: 31 Tento certifikát je udělován podle EMAS, udělují ho zmocnění ověřovatelé životního prostředí (umweltgutachter) 32 Umweltmanagementgesetz 33 Pokud finální distributor výrobku má prodejní prostor větší než 150 m2, je povinen při nákupu EEZ odebrat srovnatelný výrobek 1:1 od spotřebitele. 41

42 7. Slovensko 7.1. Legislativa Zpětný odběr OEEZ na Slovensku je legislativně zakotven v zákoně č. 79/2015 Sb., o odpadech a o změně a doplnění některých zákonů 34, který řeší problematiku odpadů obecně i odpadního EEZ Klíčové subjekty podílející se na systému nakládání s OEEZ Ministerstvo životního prostředí Slovenské republiky Koordinační centrum (Koordinačné centrum zberu elektroodpadu) Výrobce (ten kdo uvede výrobek na trh) Distributor Kolektivní systémy Další subjekty nakládající s OEEZ (přeprava, zpracování) Obce Spotřebitel 7.3. Fungování systému nakládání s OEEZ z pohledu životního cyklu výrobku a zodpovědnosti za OEEZ Pokud chce výrobce uvádět EEZ na trh, musí se nejprve zaregistrovat do Registru výrobců, zřizovaném a provozovaném ministerstvem. Dále musí zvolit způsob, jakým přistoupí k plnění rozšířené odpovědnosti výrobce. Může tak učinit individuálně, nebo prostřednictvím kolektivního systému. Uzavřením smlouvy o plnění povinností mezi výrobcem EEZ a kolektivním systémem přechází odpovědnost výrobce za splnění povinností na tuto organizaci, kromě povinnosti zajistit splnění cílů stanovených zákonem a zajistit zhodnocení a recyklaci nejméně ve výši závazných cílů a limitů využití a recyklace stanovených v zákoně. Poté může výrobce uvést EEZ na trh, kde si ho koupí spotřebitel, čímž začíná životní cyklus výrobku. Kolektivní systém je každý rok povinen nahlásit do informačního systému provozovaného též ministerstvem objem EEZ, které jeho výrobci uvedli na slovenský trh v daném období. Po skončení životnosti EEZ ho spotřebitel odevzdá distributorovi v rámci zpětného odběru elektrozařízení, na místo určené obcí, které bylo zavedeno v obci výrobcem elektrozařízení nebo kolektivním systémem, osobě oprávněné ke sběru elektroodpadu, a pokud jde o elektroodpad ze světelných zdrojů a velmi malý elektroodpad i na sběrné místo elektroodpadu. Obec není povinná sběr zabezpečovat sama, je však povinná umožnit sběr elektroodpadu výrobcům a KS. V další fázi pak zodpovídá za další nakládání s OEEZ kolektivní systém (v případě, že výrobce plní individuálně, pak výrobce). Ten nesmí být jakkoli vlastnicky/organizačně propojen s dalšími subjekty pro nakládání s odpadem na trhu. Podmínky vztahů mezi těmito subjekty a KS jsou obsaženy v jednotlivých smlouvách. Výrobce (potažmo KS) má za úkol vypočítat si tržní podíl a podíl sběru (na základě údajů ministerstva zveřejněných na jeho webových stránkách do ). Koordinační centrum pak rozděluje odpovědnost včetně finanční odpovědnosti ve vztahu k nabízenému přesahujícímu množství za nediskriminačních podmínek a podle tržního podílu subjekty plnící povinnost. Po zpracování OEEZ dojde k recyklaci části výrobku a jejich opětovnému použití, čímž je uzavřen životní cyklus výrobku. Zákon o odpadech stanovuje povinné procentuální podíly, jakých je třeba k uvedeným datům dosáhnout. 34 Zákon zo 17. marca 2015 č. 79/2015 Z. z., o odpadoch a o zmene a doplnení niektorých zákonov 42

43 7.4. Fungování systému nakládání s OEEZ z pohledu vztahů mezi jednotlivými subjekty a jejich povinností smluvní vztahy informační toky finanční toky tok odpadu Na Slovensku je za OEEZ zodpovědný výrobce, tuto zodpovědnost ale může přenést na kolektivní systém, pokud je jeho účastníkem. Místa sběru EEZ vytváří kolektivní systémy, jež jsou tak zodpovědné i za samotný sběr, přepravu a zpracování, kterou si smluvně zajišťují od oprávněných osob. Koordinační funkci má tzv. koordinační centrum, které rozděluje odpovědnost včetně finanční odpovědnosti ve vztahu k nabízenému přesahujícímu množství za nediskriminačních podmínek a podle tržního podílu subjekty plnící povinnost Ministerstvo životního prostředí Slovenské republiky Ministerstvo životního prostředí Slovenské republiky vede a aktualizuje především registr výrobců EEZ, registr zpracovatelů, zabezpečuje provoz informačního systému odpadového hospodářství, který zajišťuje sběr dat v oblasti odpadového hospodářství a jejich poskytování v zákonem stanoveném rozsahu, určuje podíl výrobců elektrozařízení na trhu či sleduje splnění stanovených cílů a závazných limitů a zřizuje Koordinační centrum Koordinační centrum je právnická osoba založená za účelem plnění povinností stanovených zákonem o odpadech a bez účelu dosahování zisku. Zakladateli koordinačního centra mohou být výhradně kolektivní systémy a výrobci, kteří plní povinnosti plynoucí ze zákona individuálně. Koordinační centrum zakládají všechny osoby, které ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zveřejnění výzvy ministerstvem na webové stránce písemně oznámily ministerstvu svůj zájem podílet se na zakládání koordinačního centra. Smlouva o založení koordinačního centra musí vedle organizačních věcí obsahovat systém určení podílů na financování činnosti koordinačního centra. Povinnosti koordinačního centra jsou zejména následující: na základě údajů od výrobců evidovat a vyhodnocovat rozsah plošného pokrytí území Slovenské republiky s cílem identifikovat obce, které nejsou v systému nakládání s OEEZ zahrnuty, rozdělit odpovědnost včetně té finanční ve vztahu k nabízenému přesahujícímu množství za 43

44 nediskriminačních podmínek a podle tržního podílu, přijímat a zpracovávat údaje od kolektivních systémů a od výrobců, kteří plní povinnost individuálně, o množství EEZ, které uvedli na trh, a o množství jejich OEEZ, pro který zajistily sběr, poskytovat ministerstvu podklady pro účely plnění ohlašovacích povinností vůči EU, přijímat informace o nezajištění odvozu a zajistit nápravu, vést a aktualizovat rejstřík neplatičů a poskytovat z něj informace kolektivním systémům, aby mohli prověřit finanční spolehlivosti konkrétního výrobce či spolupracovat s ministerstvem a inspekcí při zjišťování výrobců nezapsaných do Rejstříku výrobců a výrobců, kteří neplní povinnosti stanovené zákonem o odpadech atp Výrobce Výrobce elektrozařízení je dle slovenského zákona o odpadech každá podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, která bez ohledu na způsob prodeje, včetně zásilkového obchodu a internetového prodeje má sídlo nebo místo podnikání na území SR a vyrábí EEZ pod svým jménem nebo ochrannou známkou, případně si dá EEZ navrhnout nebo vyrobit, a uvádí je na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou, má sídlo nebo místo podnikání na území SR a na území SR přeprodává pod svým jménem nebo ochrannou známkou EEZ vyrobená jinými dodavateli; prodejce, který přeprodává, se nepovažuje za výrobce, pokud se na EEZ nachází značka výrobce podle předchozího bodu, má sídlo nebo místo podnikání na území SR a uvádí v rámci své podnikatelské činnosti na trh SR EEZ z jiného členského státu nebo z jiného než členského státu, prodává na území SR EEZ prostředky dálkové komunikace přímo domácnostem nebo i jiným uživatelům a má sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě nebo v jiném než v členském státě, má sídlo nebo místo podnikání na území SR a v rámci své podnikatelské činnosti na základě smlouvy uzavírané na dálku prodává EEZ přímo uživateli v jiném členském státě (výrobce na dálku). Výrobce EEZ je především povinen zajistit, aby EEZ bylo vyrobeno a navrženo tak, aby se usnadnila demontáž a zhodnocení a zejména opětovné použití a recyklace OEEZ, při prodeji EEZ uvádět na obalu nebo etiketě nebo na daňovém či jiném obdobném dokladu vystaveném při jeho prodeji výši recyklačního poplatku určeného na úhradu nákladů na sběr, přepravu a zpracování OEEZ z domácností pocházejících z těchto EEZ, přičemž výše recyklačního poplatku nesmí přesáhnout nejlepší odhad skutečných nákladů a příjem z recyklačního poplatku nesmí výrobce EEZ použít v rozporu s jeho účelem, zajistit sběr OEEZ na celém území SR následujícími formami: pokud jde o OEEZ z domácností, zpětným sběrem OEEZ distributory, odděleným sběrem z komunálních odpadů v obcích, odděleným sběrem prostřednictvím podnikatele oprávněného ke sběru OEEZ, se kterým má uzavřený smluvní vztah, či sběrem na sběrném místě OEEZ; pokud jde o OEEZ jiný než z domácností, výrobcem EEZ dodávajícím EEZ, které nahrazuje předávané historické OEEZ, odděleným sběrem prostřednictvím podnikatele oprávněného ke sběru OEEZ, se kterým má uzavřený smluvní vztah; pokud se jedná o OEEZ ze světelných zdrojů, zpětným sběrem OEEZ distributory, a to nejméně na jednom místě zpětného sběru na obyvatel, odděleným sběrem prostřednictvím podnikatele oprávněného ke sběru OEEZ, se kterým má uzavřený smluvní vztah, odděleným sběrem z komunálních odpadů v obcích či sběrem na sběrném místě OEEZ, a to nejméně na jednom sběrném místě na obyvatel, 44

45 odebrat celý objem OEEZ z obce, v níž odpovídá za sběr; zajistit přednostní opětovné použití OEEZ jeho přípravou k opětovnému použití, zajistit předání sebraných OEEZ zpracovateli, zajistit zhodnocení a recyklaci nejméně ve výši závazných cílů a limitů využití a recyklace stanovených v zákoně, zajistit, aby se sběr, zpracování a recyklace OEEZ prováděla s použitím nejlepších dostupných technik z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí, zajistit plynulou návaznost výkonu jednotlivých forem sběru, přepravy, předání zpracovateli a zpracování OEEZ, zajistit bezplatné poskytnutí informací o přípravě k opětovnému použití a správnému a environmentálně šetrnému zpracování OEEZ pro každý typ nového EEZ, které poprvé uvedl na trh, nejpozději do jednoho roku od uvedení na trh všem zpracovatelům s vydanou autorizací, plnit informační povinnost vůči veřejnosti, před uvedením EEZ na trh doručit na ministerstvo písemnou žádost o zápis do Rejstříku výrobců a zároveň přiložit prohlášení výrobce, že bude plnit povinnost individuálně nebo přiložit potvrzení o uzavření smlouvy o plnění povinností s kolektivním systémem a oznamovat změny registrovaných údajů. Výrobci EEZ je zároveň uložena povinnost nést veškeré finanční náklady spojené se sběrem, přepravou, přípravou k opětovnému použití, zhodnocením, recyklací, zpracováním a odstraněním OEEZ. Pokud se tato povinnost realizuje formou úhrady nákladů sběrové společnosti, která s tímto odpadem nakládala, úhrada se snižuje o výnosy, které sběrová společnost z odpadu měla např. ve formě příjmu z prodeje odpadu jako druhotné suroviny. Za finanční náklady se nepovažují výdaje na vybudování nebo výstavbu zařízení ke sběru OEEZ, k využití odpadů, na odstraňování odpadů, jakož i náklady na pořízení techniky a technologie pro provádění uvedených činností. Výrobce na dálku, který uvádí EEZ na trh jiného členského státu, je povinen pro účely zajištění plnění povinností zmocnit jím vybranou právnickou nebo podnikající fyzickou osobu se sídlem nebo místem podnikání v tomto členském státě k plnění povinností plynoucích z rozšířené odpovědnosti výrobce. Jestliže výrobce dodává EEZ koncovému uživateli v rámci zásilkového obchodu včetně elektronického prodeje, je povinen zajistit minimálně jedno místo zpětného odběru EEZ v místě skladu nebo výdeje zboží. Výrobce může zajišťovat plnění povinností plynoucích z rozšířené odpovědnosti výrobce vytvořením systému individuálního nakládání s odpadem nebo prostřednictvím kolektivního systému. Uzavřením smlouvy o plnění povinností mezi výrobcem EEZ a příslušným kolektivním systémem přechází odpovědnost výrobce EEZ za plnění povinností stanovených zákonem na kolektivní systém, kromě povinnosti zabezpečit plnění cílů stanovených zákonem a zabezpečit zhodnocení a recyklaci OEEZ v míře odpovídající závazným cílům a limitům stanoveným také zákonem. Cíle sběru OEEZ jsou stanoveny následovně: v roce 2016 je to hmotnost, která odpovídá 48 % průměrné hmotnosti EEZ uvedených na trh v SR ve třech předchozích letech, v roce 2017 hmotnost, která odpovídá 49 % průměrné hmotnosti EEZ uvedených na trh v SR ve třech předchozích letech, v roce 2018 hmotnost, která odpovídá 50 % průměrné hmotnosti EEZ uvedených na trh v SR ve třech předchozích letech, v roce 2019 hmotnost, která odpovídá 55 % průměrné hmotnosti EEZ uvedených na trh v SR ve třech předchozích letech, v roce 2020 hmotnost, která odpovídá 60 % průměrné hmotnosti EEZ uvedených na trh v SR ve třech předchozích letech, 45

46 a v roce 2021 a v následujících letech hmotnost, která odpovídá 65 % průměrné hmotnosti EEZ uvedených na trh v SR ve třech předchozích letech. Minimální cíle zhodnocení a recyklace elektroodpadu pak zákon stanovuje následovně: od 15. srpna 2015 do 14. srpna 2018: o v případě OEEZ kategorie 1 a 10 zhodnocení 85 % příprava k opětovnému použití a recyklace 80 % o v případě OEEZ kategorie 3 a 4 zhodnocení 80 % příprava k opětovnému použití a recyklace 70 % o v případě OEEZ kategorie 2, 5, 6, 7, 8 a 9 zhodnocení 75 % příprava k opětovnému použití a recyklace 55 % o v případě výbojek recyklace - 80 %. od 15. srpna 2018: o v případě OEEZ kategorie 1 a 4 zhodnocení 85 % příprava k opětovnému použití a recyklace 80 % o v případě OEEZ kategorie 2 zhodnocení 80 % příprava k opětovnému použití a recyklace 70 % o v případě OEEZ kategorie 5 a 6 zhodnocení 75 % příprava k opětovnému použití a recyklace 55 % o v případě OEEZ kategorie 3 recyklace - 80 %. Kolektivnímu systému, se kterým výrobce uzavřel smlouvu, musí výrobce poskytovat pravdivé a úplné údaje a informace nezbytné pro plnění povinností za tohoto výrobce, neprodleně oznámit každou změnu v identifikačních údajích, právním postavení či v předmětu činnosti nebo v druhu, složení, množství a vlastnostech výrobku, pokud to může mít vliv na řádné plnění vyhrazených povinností, předložit na vyžádání doklady prokazující správnost poskytnutých údajů o množství výrobku uvedeného na trh či hradit skutečné náklady. Výrobce, který nemá sídlo nebo místo podnikání v SR, ustanoví k plnění povinností uložených tímto zákonem zplnomocněného zástupce, kterým je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která má sídlo nebo místo podnikání ve SR Distributor Distributor EEZ je každá podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, která zpřístupňuje EEZ v rámci své podnikatelské činnosti na trhu. Distributor EEZ je především povinen uvádět při prodeji EEZ recyklační poplatek, pokud byl uveden výrobcem při uvedení EEZ na trh, informovat na místě, které je při prodeji EEZ viditelné a pro veřejnost přístupné, konečné uživatele o možnosti bezplatného zpětného odběru EEZ, zajistit na svých prodejních místech zpětný odběr EEZ po celou provozní dobu, zajistit předání vysbíraného OEEZ v souladu se smlouvou s výrobcem, zajistit zpětný odběr EEZ v místě, kde vydává EEZ, nebo na místě, kde má sklad, pokud distribuuje EEZ koncovému uživateli v rámci zásilkového obchodu včetně elektronického prodeje, a pokud takový sklad nemá, tak na místě dohodnutém s výrobcem EEZ. 46

47 Distributor může odmítnout provádět zpětný odběr EEZ v maloobchodní prodejně nebo v její bezprostřední blízkosti, pokud její prodejní plocha vyhrazená EEZ je méně než 400 m Kolektivní systémy Jak bylo řečeno výše, výrobce zajišťuje plnění povinností svých povinností vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobce vytvořením systému individuálního nakládání s odpadem nebo prostřednictvím kolektivního systému. Výrobce EEZ může mít smlouvu pouze s jedním kolektivním systémem pro každou kategorii EEZ. Kolektivní systém pak přebírá odpovědnost za plnění vybraných povinností v souladu s udělenou autorizací za výrobce (viz výše) a výrobce mu hradí náklady, které jsou s plněním těchto povinností spojené. Účelem kolektivního systému není dle zákona dosahování zisku. Kolektivní systém je právnická osoba se sídlem v SR založená, vlastněná a provozovaná výlučně výrobci EEZ se sídlem v některém z členských států. Zakladatelem, vlastníkem ani provozovatelem kolektivního systému nesmí být osoba, která má přímo nebo nepřímo jakýkoliv podíl na vlastnických, rozhodovacích či hlasovacích právech k vlastníkovi nebo provozovateli zařízení ke sběru, zhodnocení, recyklaci, zpracování nebo likvidaci OEEZ, který patří do předmětu její autorizace, má přímo nebo nepřímo jakýkoliv podíl na vlastnických, rozhodovacích či hlasovacích právech v jiném kolektivním systému oprávněném působit pro shodnou kategorii OEEZ, či je s tímto kolektivním systémem propojen prostřednictvím osob působících v jakémkoli orgánu tohoto kolektivního systému, má přímo nebo nepřímo jakýkoliv podíl na vlastnických, rozhodovacích či hlasovacích právech k vlastníkovi nebo provozovateli zařízení uvedeném v prvním bodě, který působí v jiném členském státě. Kolektivní systém sám zároveň nesmí založit nebo mít majetkovou účast nebo osobní účast nebo účast na hlasovacích právech nebo být majetkově nebo personálně propojen s osobou, která provádí nakládání s OEEZ stejné kategorie či jiným kolektivním systémem pro shodnou kategorii OEEZ. K výkonu činnosti kolektivního systému je třeba autorizace od ministerstva. K žádosti o udělení autorizace kolektivnímu systému se přikládá vedle identifikačních a technických údajů seznam zastoupených výrobců, popis způsobu zabezpečení jednotlivých činností, včetně popisu technických kapacit, popis způsobu sběru, sběrných kapacit a míst sběru, jakož i prokázání způsobu plnění cílů sběru a závazných limitů stanovených zákonem, seznam smluvních partnerů zabezpečujících pro kolektivní systém jednotlivé činnosti, specifikaci nákladů na zajištění nakládání s OEEZ v souladu s udělenou autorizací či údaje o rozsahu územního pokrytí SR za účelem zajištění sběru OEEZ. Povinnosti kolektivních systémů vycházejí z povinností výrobců a zahrnují především následující: uzavřít za nediskriminačních podmínek s výrobcem smlouvu o plnění povinností, vytvořit, financovat, provozovat a udržovat funkční systém kolektivního nakládání s OEEZ po celou dobu udělené autorizace, dodržovat podmínky udělené autorizace, podávat souhrnná hlášení za všechny zastoupené výrobce a zároveň vést evidenci i samostatně za jednotlivé zastoupené výrobce, uzavřít smlouvu s koordinačním centrem a plnit povinnosti z ní vyplývající, provádět propagační a vzdělávací aktivity s celostátním dosahem, doručit ministerstvu každoročně do 31. ledna kalendářního roku aktuální seznam zastoupených výrobců, nejpozději do 31. března kalendářního roku informovat zastoupeného výrobce o rozsahu splnění povinností, každoročně nejpozději do 30. dubna kalendářního roku zaslat ministerstvu seznam obcí, se kterými 47

48 má na příslušný kalendářní rok uzavřené smlouvy o účasti v systému kolektivního nakládání s OEEZ, do kalendářního roku doručit ministerstvu Zprávu o činnosti organizace odpovědnosti výrobců za předchozí kalendářní rok, která obsahuje zejména o údaje o množství OEEZ, pro který zajistil sběr, přepravu, přípravu k opětovnému použití, recyklaci, zpracování a likvidaci s rozlišením na jednotlivé druhy odpadů, o identifikaci osob, jejichž prostřednictvím zajistila tyto činnosti s konkrétním uvedením druhu a množství odpadu pro jednotlivé subjekty, o informace o způsobu jednotlivých činností, o informace o splnění cílů a závazných limitů a o přesahujícím množství, o informace o způsobu financování systému a nákladech na činnosti prováděné KS, o informace o návrhu na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, o výši finančních prostředků vynaložených na propagační a vzdělávací aktivity a stručný popis těchto aktivit, o seznam míst a zařízení, jejichž prostřednictvím zajišťuje sběr vyhrazeného proudu odpadu. oznámit přesahující množství koordinačnímu centru; na základě smluvních podmínek pak může tato množství poskytnout ve prospěch kolektivních systémů a výrobců EEZ, kteří plní povinnosti individuálně a kteří jsou členy koordinačního centra, provádět pravidelně ověření správnosti údajů poskytnutých zastoupenými výrobci a následně hlásit koordinačnímu centru a České inspekci životního prostředí zjištěné nedostatky. Následující tabulka uvádí seznam kolektivních systémů s platnou autorizací k K tomuto datu žádný výrobce neplnil povinnosti individuálně. Seznam kolektivních systémů v oblasti EEZ, aktualizace k Název Kategorie OEEZ Platnost autorizace 1 Envidom, združenie výrobcov elektrospotrebičov pre recykláciu 1, 2, 3, 4, 6, Ekolamp Slovakia Združenie 2 výrobcov a distribútorov svetelnej 5a, 5b techniky 3 Elekos, združenie 1, 2, 3, 4, 5a, 5b, 6, 7, 8, 9, Asekol SK s.r.o. 1, 2, 3, 4, 5a, 5b, 6, 7, 8, 9, SEWA, a.s. 1, 2, 3, 4, 5a, 5b, 6, 7, 8, 9, E-cycling s.r.o. 1, 2, 3, 4, 5a, 5b, 6, 7, 8, 9, NATUR-PACK, a.s. 1, 2, 3, 4, 5a, 5b, 6, 7, 8, 9, ZEO Slovakia, s.r.o. 1, 2, 3, 4, 5a, 5b, 6, 7, 8, 9, Elkomin, Združenie výrobcov a dovozcov elektrozariadení 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, SLOVMAS, a. s. 1, 2, 3, 4, 5a, 6, 7, 8, 9, RECCOLLECTION SYSTEM, s.r.o. 1, 2, 3, 4, 5a, 6, 7, 8, 9, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí Počet kolektivních systémů není omezen ze zákona, nicméně každý kolektivní systém musí splnit určité podmínky, aby mohl být zaregistrovaný - s jinými než registrovanými kolektivními systémy výrobci nemohou spolupracovat. Toto opatření slouží jako bariéra vstupu na trh kolektivních systémů tak, aby fungující kolektivní systémy byly dostatečně velké a byly schopné působit po celé SR. Zákon neudává žádné omezení maximální velikosti kolektivního systému Sběr Sběr OEEZ probíhá následujícími formami: 48

49 zpětným sběrem OEEZ distributory (OEEZ z domácností, OEEZ ze světelných zdrojů); odděleným sběrem z komunálních odpadů v obcích (OEEZ z domácností, OEEZ ze světelných zdrojů); odděleným sběrem prostřednictvím podnikatele oprávněného ke sběru OEEZ, se kterým má výrobce uzavřený smluvní vztah (OEEZ z domácností, OEEZ jiný než z domácností, OEEZ ze světelných zdrojů); sběrem na sběrném místě OEEZ (OEEZ z domácností, OEEZ ze světelných zdrojů); výrobcem EEZ dodávajícím EEZ, které nahrazuje předávané historické OEEZ (OEEZ jiný než z domácností). Sběr OEEZ ze sběrných míst, od distributorů provádějících zpětný odběr EEZ nebo přímo od koncových uživatelů může provádět jen ten, kdo má uzavřenou smlouvu s kolektivním systémem, a to v rozsahu této smlouvy. Takovýto subjekt je mimo jiné povinen vést a uchovávat evidenci o množství sebraného elektroodpadu v kilogramech podle kategorií a ohlašovat údaje z evidence čtvrtletně výrobci elektrozařízení nebo kolektivnímu systému, se kterými má uzavřenou smlouvu Obce Ve vztahu k obcím zmiňme, že kolektivní systém je povinen vytvořit, financovat, provozovat a udržovat funkční systém nakládání s OEEZ a zajistit odebrání celého objemu odděleně sebraných OEEZ z obce, v níž odpovídá za sběr. Obec tak není ze zákona povinna sběr zajišťovat sama, musí ho však kolektivnímu systému na jeho náklady umožnit zavést a provozovat a používat zařízení pro sběr v rozsahu pro tento účel potřebném. Kolektivní systém, který bude chtít provádět sběr na území obce, musí mít s touto obcí uzavřenou smlouvu. Obec může tento smluvní vztah vypovědět vždy k 31. prosinci příslušného kalendářního roku a to bez udání důvodu. Mimoto může smlouva mezi kolektivním systémem a obcí obsahovat i další důvody pro její výpověď. Plnění povinností koordinuje koordinační centrum, které vede evidence (odpadů, neplatičů, pokrytí území jednotlivými kolektivními systémy apod.), či rozhoduje ve sporných případech Zpracovatelé Zpracovatel elektroodpadu je povinen zveřejnit podmínky, za nichž přebírá OEEZ na zpracování, zajistit zpracování veškerého OEEZ, ke kterému se zavázal ve smlouvě s výrobcem nebo kolektivním systémem, zpracovávat OEEZ v souladu s uděleným souhlasem a udělenou autorizací a dodržovat požadavky na zpracování OEEZ, vést evidenci pro orgány státní správy pro odpadové hospodářství, výrobce a kolektivní systémy, se kterými má uzavřenou smlouvu, vést provozní dokumentaci o zpracování apod. Zpracovatel OEEZ musí vlastnit autorizaci od ministerstva. Autorizaci uděluje ministerstvo na dobu určitou, nejvýše však na pět let a tak, aby doba platnosti uplynula k 31. prosinci kalendářního roku. Platnost autorizace může být prodloužena nejvíce v rozsahu, v jakém byla udělena, pokud není stanoveno jinak. Povolení lze prodloužit opakovaně. Ministerstvo vede a průběžně aktualizuje seznam osob, kterým byla udělena autorizace. Aktuální seznam držitelů autorizace ministerstvo zveřejňuje na své webové stránce. 49

50 7.13. Spotřebitel Držitel OEEZ z domácností je povinen ho předat distributorovi v rámci zpětného odběru EEZ, na místo určené obcí v rámci systému zpětného odběru EEZ z komunálního odpadu, který byl zaveden v Držitel elektroodpadu jiného než z domácností je povinen předat tento elektroodpad pouze osobě oprávněné ke sběru elektroodpadu. 50

51 8. Španělsko 8.1. Legislativa Sběr a nakládání s OEEZ ve Španělsku upraven především Královským dekretem 110/2015 ze dne 25. února, o odpadech elektrických a elektronických zařízeních Klíčové subjekty podílející se na systému nakládání s OEEZ Ministerstvo zemědělství, výživy a životního prostředí 36 Koordinační komise 37 Alokační úřad Výrobce (ten kdo uvede výrobek na trh) Distributor Kolektivní systémy Další subjekty nakládající s OEEZ (přeprava, zpracování) Obce Spotřebitel 8.3. Fungování systému nakládání s OEEZ z pohledu životního cyklu výrobku a zodpovědnosti za OEEZ Životní cyklus výrobku začíná výrobou, jeho prodejem uživateli a pokračuje jeho následným užíváním. Majitel použitého EEZ pak může rozhodnout o jeho opětovném použití nebo likvidaci. Ve druhém případě je považován za výrobce OEEZ. Jeho odpovědnost končí, když je OEEZ doručeno na sběrné místo nebo zařízení obce, distributorovi, subjektu oprávněnému k nakládání s OEEZ nebo do sběrných sítí výrobců EEZ za podmínek stanovených zákonem. Prvotními držiteli OEEZ jsou sběrná zařízení obcí, distributorů a dalších subjektů oprávněných ke sběru OEEZ. Tyto subjekty jsou za podmínek stanovených zákonem odpovědné za oddělený sběr OEEZ, a pokud je to nutné, za jejich dočasné uložení ve svých zařízeních, než mohou být přepraveny zpracovateli. Předání dalšímu subjektu oprávněnému k nakládání s OEEZ musí být elektronicky a dokumentačně podloženo. Další subjekty nakládající s OEEZ pak nesou odpovědnost odvozenou od jejich předmětu činnosti při respektování zákonným podmínek pro tuto aktivitu. Výrobci EEZ jsou zodpovědní za financování sběru a ekologicky šetrné přepravy a zpracování OEEZ, stejně jako plnění informačních povinností. V rámci organizace nakládání s OEEZ je výrobce zodpovědný za plnění cílů sběru, přípravy k opětovnému použití či recyklace stanovených zákonem. 35 Real Decreto 110/2015, de 20 de febrero, sobre residuos de aparatos eléctricos y electrónicos. 36 Ministerio de Agricultura, Alimentación y Medio Ambiente 37 Comisión de Coordinación 51

52 8.4. Fungování systému nakládání s OEEZ z pohledu vztahů mezi jednotlivými subjekty a jejich povinností V rámci rozšířené odpovědnosti výrobce je za financování a nakládání s OEEZ celkově zodpovědný výrobce, tuto odpovědnost však může přenést na kolektivní systém, pokud je jeho účastníkem. Místa sběru OEEZ vytváří jak obce, tak kolektivní systémy 38. Další nakládání (přepravu a zpracování) s OEEZ pak zajišťuje kolektivní systém. Koordinační funkci plní Koordinační komise Ministerstvo zemědělství, výživy a životního prostředí Centrálním správním orgánem v oblasti odpadového hospodářství je ve Španělsku Ministerstvo zemědělství, výživy a životního prostředí. Mezi jeho nejdůležitější funkce ve vztahu k výrobcům a kolektivním systémům patří následující: Rozhodnout o způsobu výpočtu cílů sběru od 1. ledna 2019 (buď jako minimálně 65 % z průměrné hmotnosti EEZ uvedených na trh v předchozích třech letech nebo jako minimálně 85 % OEEZ) poté, co EK stanoví metodiku pro odhad objemu vyprodukovaného odpadu. Komunikovat závěry výročních zpráv autonomním oblastem. Financovat implementaci, údržbu a správu elektronické platformy pro OEEZ z nejméně 55 %, zbývající část bude financována výrobci dle jejich tržního podílu. Možnost požadovat audity pro zajištění správnosti informací uvedených v ročních zprávách výrobců; výrobci by měli tyto audity finančně podpořit. Před 28. únorem každého roku, na základě údajů získaných z Integrovaného průmyslového rejstříku o objemu EEZ uvedených na trh v předchozích letech, zveřejnit minimální cíle sběru dle kategorií (OEEZ z domácností nebo profesionální OEEZ). Každá autonomní oblast musí plnit roční minimální výši sběru úměrně k počtu obyvatel dle posledních dostupných údajů Národního statistického institutu k 31. prosinci předchozího roku. Nicméně Koordinační komise může použít kompenzační mechanismy k úpravě regionálních cílů v závislosti na dalších relevantních parametrech, jako jsou oficiální ukazatele ekonomického a 38 Pokud výrobce není součástí kolektivního systému, je povinen vytvořit odběrová místa sám nebo vybírat OEEZ sám. Nicméně podle některých zdrojů není tato možnost v praxi používána, všichni výrobci jsou sdružení v kolektivním systému, např.: proto je v rámci tohoto textu popisován primárně způsob fungování systému zahrnující kolektivní systémy. 52