Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOLOGIE PRO UČITELE

Transkript

1 Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOLOGIE PRO UČITELE 2012

2 1. ÚVOD

3 MALÁRIE

4 Závažnost malárie jedna z nejzávažnějších nemocí na světě ročně onemocní asi 500 miliónů lidí úmrtnost asi 1 milión lidí většinou dětí

5 Závažnost malárie jedna z nejzávažnějších nemocí na světě ročně onemocní asi 500 miliónů lidí úmrtnost asi 1 milión lidí většinou děti boj proti malárií jeden z cílů OSN pro 21. století

6 Původce malárie původce nemoci krevní parazitičtí prvoci (r. Plasmodium) mají složitý vývoj přenašečem jsou komáři (především r. Anopheles)

7 Rozmnožovací cyklus oplozená buňka oplození střevo komár sporozoidy sliny krev játra člověk merozoidy gametocyty krvinky

8 Léčení malárie základním lékem alkaloid chinin získává se z kůry stromu chinovníku (r. Cinchona) existuje asi 50 druhů s různými obsahy chininu

9 léky antimalarika Léčení malárie dnes řada syntetických léků problémem jsou rezistentní kmeny prvoků (důsledek velké genetické variability)

10 Prevence pro cestovatele Před cestou: Vyhýbat se zemím s vysokým výskytem malárie (zvláště v období dešťů) Při těhotenství velmi zvážit nutnost cesty malárie riziko pro matku i dítě Chemoprofylaxe (ochrana léčivými přípravky) - typ a dávkování určuje lékař

11 Prevence pro cestovatele Na cestě: Vyhýbat se místům s vysokým výskytem malárie Oblečení pokrývající skoro celé tělo Repelenty, případně v kombinaci s insekticidy (na oděv) Spaní v uzavřené místnosti Sítě proti moskytům

12 Prevence pro obyvatele Boj proti komárům: vysoušení močálů (název malárie z ital. mall aria = špatný vzduch)

13 Aplikace insekticidů Boj proti komárům: polovina 20. století insekticidy DDT DDT dichlorodifenyltrichloroetan syntetizován již 1874 (německý chemik Othmar Zeidler) insekticidní účinky Paul Müller

14 Aplikace DDT DDT vosy komáři švábi ještěrky kočky potkani blechy malárie mor

15 Aplikace DDT DDT vosy housenky zničené střechy komáři švábi ještěrky kočky potkani blechy malárie mor

16 Perspektivy prvoci vykazují velkou odolnost k lékům tvorba rezistentních kmenů globální změny klimatu se zvyšující se teplotou se rozšiřuje areál výskytu přenašeče komára r. Anopheles

17 1.1 DEFINICE

18 EKOLOGIE x ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ekologie - obecná biologická disciplína - Ernst Haeckel, německý biolog (1869) - věda o vztahu organismu a prostředí - 4 obecné biologické disciplíny - anatomie stavba organismu - fyziologie funkce organismu - ekologie vztah k prostředí - etologie chování organismu

19 EKOLOGIE x ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Životní prostředí = je ta část světa, s níž je člověk ve vzájemné interakci, čili kterou využívá, ovlivňuje a které se přizpůsobuje

20 1.2 VÝVOJ PŮSOBENÍ ČLOVĚKA NA PROSTŘEDÍ

21 DOBA KAMENNÁ Doba kamenná rozdělení: - paleolit cca 1 mil př.n.l. - mezolit př.n.l. - neolit př.n.l.

22 PALEOLIT člověk neandertálský ( ) (Homo sapiens neandertalensis) člověk moderního typu ( dosud) (Homo sapiens sapiens) střídání dob ledových a meziledových sběračství a lov vyhubení některých velkých zvířat (mamut, zubr...) částečné vypalování lesů

23 MEZOLIT přechodné období po skončení poslední doby ledové (cca př.n.l.) člověk moderního typu

24 NEOLIT Carnac, Francie

25 NEOLIT neolitická revoluce zemědělství vypalování lesů pěstování plodin monokultury domestifikace živočichů!!! schopnost uchovávat zásoby energie (plodiny, zvířata) možnost vyčlení lidí na duševní práci společenská diferenciace

26 STAROVĚKÉ ŘÍŠE Mezopotámie, Egypt Mezopotámie: - vyspělé civilizace od 4000 př.n.l. - Sumerové, Akkadové, Babyloňané Egypt: - od 3000 př.n.l.

27 STAROVĚKÉ ŘÍŠE Mezopotamie, Egypt Společné znaky: - zemědělství postavené na zavlažování - znalost písma - rozvoj věd astronomie, matematika - rozvoj techniky čerpací kolo Vliv na prostředí: - kácení lesů - zasolení půd vlivem zavlažování

28 STAROVĚKÉ ŘECKO A ŘÍM

29 STAROVĚKÉ ŘECKO A ŘÍM období cca 1200 př.n.l. 500 n.l. Základy evropského myšlení a civilizace

30 STAROVĚKÉ ŘECKO A ŘÍM období cca 1200 př.n.l. 500 n.l. Vliv na prostředí vykácení většiny lesů ve Středomoří - ekologická katastrofa -půdní eroze -změna ekosystému z lesa na step

31 STAROVĚKÉ ŘECKO A ŘÍM

32 STAROVĚKÉ ŘECKO A ŘÍM Vliv na prostředí hubení fauny (gladiátorské hry)

33 STŘEDOVĚK

34 období cca STŘEDOVĚK Vliv na prostředí: postupná kolonizace horských oblastí vypalování lesů extenzivní zemědělství postupný rozvoj těžby kovů a sklářství - potřeba dřeva do dolů a hutí začátek změny v druhové skladbě lesů

35 NOVOVĚK PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE období cca Anglie poč. 17. st. uhlí jako nový zdroj energie parní stroj - James Watt ( )

36 NOVOVĚK PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE období cca Anglie poč. 17. st. uhlí jako nový zdroj energie parní stroj - James Watt ( ) těžba ropy 1859 Pensylvánie, USA spalovací motor 1859 Jean Lenoir výroba elektřiny (1882 Thomas Alva Edison první větší parní elektrárna New York)

37 NOVOVĚK PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE Vliv na prostředí: emise ze spalování uhlí smog, acidifikace průmyslová hnojiva eutrofizace těžba nerostných surovin haldy monokultury lesních dřevin

38 20. STOLETÍ rozvoj chemického průmyslu - chemická kontaminace celé Země

39 20. STOLETÍ jaderná energetika 1942 Enrico Fermi řízená jader. reakce 1945 USA použití atomové bomby (Hirošima, Nagasaki) 1954 první atomová elektrárna SSSR

40 20. STOLETÍ průmyslové zemědělství pesticidy

41 20. STOLETÍ rozvoj silniční dopravy dálnice

42 20. STOLETÍ letecká doprava od 1. sv. války 1918 první pravidelná linka: Washington Filadelfia New York

43 20. STOLETÍ kosmonautika 1961 Jurij Gagarin 1. vzlet do vesmíru 1969 Neil Armstrong 1. člověk na Měsíci

44 výpočetní technika 20. STOLETÍ

45

46

47

48

49

50 Krkonošské lesy

51 Krkonošský prales Vegetační pásma (zjednodušeně): předhůří, pahorkatina duby a další listnáče

52 Krkonošský prales Vegetační pásma (zjednodušeně): předhůří, pahorkatina duby a další listnáče bukové pásmo buk, klen, jedle největší plošný rozsah

53 Krkonošský prales Vegetační pásma (zjednodušeně): předhůří, pahorkatina duby a další listnáče bukové pásmo buk, klen, jedle největší plošný rozsah smrkové pásmo od cca 1000 m n.m.

54 Krkonošský prales Vegetační pásma (zjednodušeně): předhůří, pahorkatina duby a další listnáče bukové pásmo buk, klen, jedle největší plošný rozsah smrkové pásmo od cca 1000 m n.m. klečové pásmo hranice lesa cca 1250 m n.m.

55 Krkonošský prales Vegetační pásma (zjednodušeně): předhůří, pahorkatina duby a další listnáče bukové pásmo buk, klen, jedle největší plošný rozsah smrkové pásmo od cca 1000 m n.m. klečové pásmo hranice lesa cca 1250 m n.m. holiny malý rozsah, po požárech, na sutích

56 Vliv člověka na lesy 11. st. první pronikání do hor 13. st. kolonizace, mýcení lesů, vznik osad hospodářský rozvoj růst spotřeby dřeva

57 Vliv člověka na lesy 15. st. rozvoj hutnictví a sklářský velká spotřeba dřeva, uhlířství 16. st. kácení lesů pro Kutnohorské stříbrné doly holosečné kácení na stovkách hektarů za 40 let vytěženo přes 5000 ha ve východních Krkonoších plavení dřeva po Labi

58 Vliv člověka na lesy 17.st. rozvoj budního hospodářství (maximum 18. a 19.st.)

59 Vliv člověka na lesy 18.st. velký nedostatek dřeva nárůst obyvatel a průmyslu + vichřice + následné kalamity kůrovce nové zásady lesního hospodářství pasečný způsob přibývání monokultur smrku 19.st. preference smrku jako ekonomicky výhodné dřeviny

60 Vliv člověka na lesy 20.st. nárůst imisní zátěže, imisní kalamity (od 1970)

61 21.st.??? Vliv člověka na lesy

62 KONEC 1. ČÁSTI