Nedokonalá konkurence

Transkript

1 Nedokonalá konkurence Podmínky pro existenci dokonalé konkurence (velký počet alespoň potencionálních prodávajících, nulové náklady na změnu dodavatele, dokonalá informovanost prodávajících i kupujících, homogenní produkt) jsou splněny jen velmi zřídka. Pro naprostou většinu trhů s různými statky potom platí, že výrobci/prodejci jsou tvůrci ceny, jinými slovy, že mohou ovlivnit množství statků, které si kupující/spotřebitelé budou chtít koupit tím, že změní cenu. Platí potom úměra: pokud výrobce/prodejce sníží cenu, kupující/spotřebitelé budou poptávat větší množství jeho statků. Proč pro většinu statků platí, že jejich trhy nejsou dokonalé? produkty nejsou homogenní různé druhy zubních past, pracích prášků, aut, televizorů, gulášů apod. se liší svými vlastnostmi. Různí výrobci tedy nabízejí rozdílné/diferenciované produkty. I v případě homogenních produktů typu benzín platí, že diferenciace je regionální. Příklad: pokud bude benzín v Aši levnější než v Jablunkově, asi občan z Jablunkova nebude pouze kvůli této skutečnosti jezdit do Aše. neexistují nulové náklady na změnu dodavatele viz příklad s benzínem neexistuje dokonalá informovanost v řadě odvětví je relativně malý počet producentů zejména proto, že náklady na vstup do odvětví jsou vysoké. Pro většinu statků potom platí, že trh s nimi má povahu nedokonalé konkurence. Uvedli jsme, že v nedokonalé konkurenci může producent ovlivnit velikost své produkce tím, že změní cenu statků, které produkuje. Příklad: Mějme následujícího producenta, který může prodat rozdílné množství statků při rozdílných cenách viz tabulka. Kolik statků bude tento producent produkovat? Q P TR (=P*Q) AR (=TR/Q) MR = (TR n - TR n-1 ) TC MC (=TC n - TC n-1 ) EP (=TR- TC) Je zřejmé, že maximálního ekonomického zisku (EP) dosahuje tento producent při produkci 25 statků. Při podrobnějším zkoumání zjistíme, že pro toto množství naposledy platí, že mezní příjmy (MR) jsou vyšší než mezní náklady (MC).

2 Obecně: i v nedokonalé konkurenci platí, že výrobce by měl produkovat a zvyšovat svou produkci, pokud mezní příjmy jsou vyšší nebo maximálně rovny než mezní náklady. Optimální bod produkce je takový bod, ve kterém se mezní příjmy a mezní náklady rovnají. MR=MC. Pokud totiž producent zvýší výrobu a zároveň mezní náklady vzrostou více než mezní příjmy, poklesne při tomto zvýšení výroby producentův ekonomický zisk (EP). Z tabulky plyne, že mezní příjem producenta má klesající charakter. Proč? Pokud producent zvyšuje počet svých statků, snižuje cenu, toto snížení se ale týká nejenom počtu statků, o který zvyšuje svou produkci, ale všech statků. Prakticky: pokud producent zvýší produkci statků z 20 na 21, nesníží zpravidla cenu pouze u 21. statku, ale i u všech předcházejících statků. Důvodem tohoto chování producenta je skutečnost, že se mu nevyplatí o ceně vyjednávat zvlášť s každým z kupujících/spotřebitelů, ale je pro něj jednodušší (a méně nákladné), když cenu stanoví stejnou pro všechny kupující (a uveřejní ji). Tento pokles ceny u všech vyprodukovaných/prodávaných statků vede k tomu, že mezní příjem má klesající charakter. Poznámka: v některých speciálních případech může producent vyjednávat s každým s kupujících, v tom případě může cenu diferencovat viz dále.

3 Obecný graf nedokonalé konkurence: MC AC P0 EP Q0 MR d=ar=mu d = poptávka po produktu jednoho podnikatele AR = průměrný příjem MU = mezní užitek MR = mezní příjem AC = průměrné náklady EP = ekonomický profit Křivka poptávky po produktu jednoho podnikatele (např. kolik pokojů si spotřebitelé pronajmou v hotelu Imperial, kolik gulášů se sní v restauraci U Nováků, kolik židlí si koupí v prodejně na náměstí, ) se značí d. Tato poptávková křivka je zároveň křivkou průměrného příjmu (AR) každý bod této křivky vyjadřuje průměrný příjem (příjem na jeden výrobek) pro různé množství výrobků. Je to proto, že průměrný příjem je roven: AR = TR/Q, přičemž TR = P*Q. Tato poptávková křivka je zároveň i křivkou mezního užitku vyjadřuje jaký mezní užitek přikládají spotřebitelé dané jednotce statku (vysvětlení proč je poptávková křivka křivkou mezního užitku viz dříve). Ostatní křivky (přímka je speciální tvar křivky) jsou standardní. Producent bude vyrábět takové množství statků, pro které platí rovnost MR=MC, čili dané množství statků (Q0) je dáno průsečíkem křivek MR a MC. Danou jednotku množství statku poptávají spotřebitelé za cenu P0. Pro dané množství statku platí, že průměrný příjem, tj. příjem na dané množství je vyšší než průměrné náklady. Ekonomický zisk (EP) daný jako rozdíl: AR-AC je tedy kladný. Pozn.: nezapomínejme, že ekonomický zisk rovněž můžeme vyjádřit jako rozdíl celkové příjmy mínus účetní náklady (náklady placené externistům) mínus náklady obětované příležitosti (příjem z nejlepší příležitosti, kterou nemůžeme realizovat proto, že podnikáme). Matematicky: EP = TR-ACC-OPC ACC = účetní náklady, OPC = náklad obětované příležitosti V nedokonalé konkurenci však není vyráběno optimální množství produkce. Optimální množství by bylo v bodě, kde se protíná křivka mezních nákladů a křivka mezního užitku. Plocha pod křivkou d, nad křivkou průměrných nákladů až po množství Q0 tak představuje ztrátu mrtvé váhy v nedokonalé konkurenci. Rozlišujeme následující případy nedokonalé konkurence: monopolistická konkurence oligopol monopol

4 Monopolistická konkurence Pro monopolistickou konkurenci je charakteristické, že náklady na vstup do odvětví (zahájení produkce) tyto náklady mají povahu utopených nákladů - jsou relativně nízké. Jednotliví producenti též nabízejí diferencovaný produkt např. zubní pasty, prací prášky, guláše. Tyto produkty se liší svým vlastnostmi, přinejmenším se liší tím, že jsou nabízeny v rozdílných místech (viz výše). Dané výrobky však mají relativně blízké substituty. V krátkém období mohou producenti v podmínkách monopolistické konkurence dosahovat ekonomického zisku (čili může nastat situace vyjádřená obecným grafem nedokonalé konkurence). Protože však náklady na vstup do odvětví jsou vcelku nízké, skutečnost, že producenti dosahují zisku, vede k tomu, že do odvětví vstupují další producenti. Tento vstup má za následek následující skutečnosti: 1. křivka tržní nabídky se posouvá doprava (z polohy S0 do polohy S1) roste nabízené množství, klesá cena. Tento pokles ceny vede k tomu, že cenu musí snižovat i stávající výrobci (např. v předcházejícím příkladě k tomu, aby producent prodal 20 jednotek daného statku, musel by cenu snížit ze 400 např. na 350. D S0 S1 P0 P1 Q0 Q1 2. Snižuje se poptávka po produktu jednoho podnikatele/producenta díky větší konkurenci si lidé mohou vybrat od kterého podnikatele si statek odeberou, takže od jednotlivých podnikatelů odebírají menší množství. Křivka poptávky d se tak posouvá doprava dolů. 3. Pokles ceny i pokles poptávaného množství od jednotlivých podnikatelů vede k tomu, že se zmenšuje i mezní příjem jednotlivých podnikatelů. Dlouhodobá rovnováha monopolistické konkurence P MC AC P0 MR d=ar= MU Q0 Q

5 Dlouhodobá rovnováha monopolistické konkurence nastává pro takové množství statků (Q0), pro nějž platí, že průměrné příjmy (AR) jsou rovny průměrným nákladům (AC), čili že ekonomický zisk (EP) je roven 0. Dané množství Q0 je průsečíkem křivky AR (což je zároveň křivka d a MU) a křivky AC. I pro toto množství Q0 platí, že se v něm mezní příjmy (MR) rovnají mezním nákladům (MC). Pokud je ekonomický zisk roven 0, nebudou do odvětví vstupovat žádní další výrobci. Dlouhodobá rovnováha monopolistické konkurence se liší od dlouhodobé rovnováhy dokonalé konkurence: 1. producenti nevyrábějí v minimu svých průměrných nákladů 2. mezní náklady pro množství, které producenti vyrábějí, jsou nižší než cena. Pro připomenutí dlouhodobá rovnováha dokonalé konkurence. Dlouhodobá rovnováha dokonalé konkurence P MC AC P0=MR0=AR0 Q0 Q

6 Oligopol Pro oligopol je charakteristické, že náklady na vstup do odvětví jsou relativně vysoké. Do odvětví tak nebude vstupovat příliš mnoho firem. V případě oligopolu platí, že i v dlouhém období mohou jednotliví producenti (na oligopolním trhu) dosahovat ekonomického zisku. Jinými slovy obecný graf nedokonalé konkurence pro oligopol platí i v dlouhém období. Proč? Pokud by totiž do odvětví vstoupili další producenti, posune se poptávková křivka d (křivka poptávky po produktu jednoho producenta), která je zároveň křivkou průměrných příjmů, až pod úroveň průměrných nákladů. Rozdíl průměrné příjmy mínus průměrné náklady tak bude pro každou velikost produkce záporný, oligopolista tak bude dosahovat záporného ekonomického zisku (ekonomické ztráty). To povede k tomu, že některý z producentů z odvětví odjede. Poptávková křivka d se v případě odchodu zase posune nad úroveň průměrných nákladů. Skutečnost, že náklady na vstup do odvětví jsou vysoké, tak vede k tomu, že poptávka kupujících je rozdělena pouze mezi několik producentů. Tito producenti si však mohou konkurovat kvalitou, doplňkovými službami apod., každý z producentů usiluje, aby poptávková křivka po jeho produktech byla co největší. Obr. oligopolní trh, na kterém je příliš mnoho firem P MC AC MR EP P0 Q0 d=ar=mu Q

7 Monopol Pod pojmem monopol se označuje situace, kdy na trhu je jediný producent. Monopol může vzniknout z několika důvodů: 1. vlastnictví jedinečného výrobního faktoru 2. monopol vytvořený na základě rozhodnutí státu nebo nějakého právního či obdobného předpisu/rozhodnutí 3. je ekonomicky výhodné, aby v daném odvětví existoval jediný výrobce. Rozeberme si jednotlivé případy: ad 1): Pokud někdo vlastní nějaký jedinečný faktor, který nevlastní nikdo jiný, je nepochybně monopolistou. Příklad: Jihoafrická firma DeBeers vlastní naleziště, ve kterém se těží 80 % světové těžby diamantů. Můžeme prakticky prohlásit, že tato firma je monopolistou na výrobu diamantů. Musíme však zkoumat, na jakém trhu je výrobce monopolistou. Zmíněná firma je nepochybně monopolistou na trhu diamantů, ale není už monopolistou na trhu drahých kamenů (rubínů, safírů apod.). Dále musíme zkoumat, zda-li vstup do odvětví je volný, čili, zda-li do odvětví mohou vstupovat další producenti. Pokud ano, je nesmyslné hovořit o monopolu. Příklad: pokud by existoval jediný výrobce mléka v jihočeském kraji, můžeme hovořit, že je monopolistou? Jen stěží, protože mléko lze dovážet i odjinud (včetně zahraničí). Při zkoumání zda existuje volný vstup do odvětví, nesmíme zapomenout na skutečnost, že většina výrobků má substituty (mléko má substitut v limonádě apod.). Obecný závěr: o monopolu v situaci jedna má smysl hovořit jen tehdy, pokud vlastník daného výrobního faktoru, který tento faktor používá pro nějakou produkci, nemá u produkovaného zboží nějaký substitut a pokud vstup do odvětví není volný. Poznámky: V případě vlastnictví jedinečného výrobního faktoru platí, že ekonomický zisk (který v tomto případě můžeme nazývat monopolním ziskem) získává vlastník daného faktoru. Příklad: mějme město, ve kterém je řada restaurací. Jedna restaurace zaměstná velmi šikovného kuchaře, díky němuž je její celkový příjem o Kč vyšší než příjem ostatních restaurací. Kuchaře však platí, za běžnou mzdu. V okamžiku, kdy se tuto skutečnost dozví majitel jiné restaurace, může nabídnout kuchaři mzdu o Kč vyšší než je běžná mzda a stále tento majitel jiné restaurace bude mít celkový příjem o Kč vyšší. takto lze ale pokračovat, další majitel restaurace nabídne kuchaři mzdu o Kč vyšší než je běžná mzda a stále tento majitel jiné restaurace bude mít celkový příjem o Kč vyšší. Nakonec náš šikovný kuchař bude vydělávat o Kč víc než je běžná mzda kuchaře. K vlastnictví jedinečného výrobního faktoru můžeme přiřadit i podnikatelskou myšlenku, inovaci apod. Pokud někdo přijde na něco, na co nepřišel nikdo ostatní a dokáže svůj objev ekonomicky využít, nepochybně je, alespoň na chvíli monopolistou. Obecně můžeme říci, že podnikatelé inovují, přicházejí na trh s novými produkty apod., protože alespoň na chvíli jsou v nějaké oblasti monopolistou a dosahují tedy kladného ekonomického zisku. Poznámka: pro tento typ monopolu platí obecný graf nedokonalé konkurence producent produkuje maximálně takové množství produkce, pro které platí, že producentovi mezní

8 příjmy = jeho mezním nákladům. Toto množství produkce však není optimální, optimální by bylo množství, pro které platí, že se v něm křivka producentových mezních nákladů protíná s křivkou poptávky (mezního užitku) po produktech daného producenta (viz výše). ad 2): Pokud stát někomu udělí právo být jediným producentem, nebo pokud toto právo daná osoba získá aplikací právního nebo obdobného předpisu či rozhodnutí, je daný producent nepochybně monopolistou. Opět má smysl zkoumat, relevantní trh, včetně substitutů pokud někdo např. získá právo jako jediný vyrábět mléko v jižních Čechách, ale v ostatních regionech je vstup do odvětví volný a není zakázán dovoz do daného regionu, lze jen stěží hovořit o monopolu. Smysl to má jen tehdy, pokud na daném území nemůže statek ani jeho blízké substituty produkovat jiná osoba. Státem vytvářené monopoly vznikají z nejrůznějších důvodů, pravým důvodem je ale většinou zájem daného monopolisty. Pokud totiž monopolista nemá konkurenci, má své jisté, nemusí usilovat o zlepšování kvality, pravděpodobně bude dosahovat ekonomického zisku a je v jeho zájmu, aby jej konkurence o tento zisk nepřipravila. Monopolista tak bude tvrdit, že zrušení monopolu povede k nezaměstnanosti, k poklesu hrubého domácího produktu apod. Monopolista tak poukazuje na to, co je obvykle na první pohled vidět, nepoukazuje na jevy, které vidět nejsou např. na zlepšení kvality služeb apod. Pokud už stát chce, aby byla zajištěna nějaká činnost, nemusí to řešit monopolem, ale tím, že si danou činnost objedná od některého ze soukromých výrobců. Ostatním producentům ale nebrání v poskytování této činnosti. Příklad monopol České pošty: Česká pošta má monopol na doručování některých zásilek. Pokud už stát chce, aby zásilky byly doručovány na celém jeho území za jednotnou cenu, může si danou službu objednat od některé poštovní služby. Neměl by ale bránit ostatním poštovním službám, aby zásilky na dané území doručovaly, byť třeba za vyšší cenu. V případě monopolu pošty se často argumentuje tím, že, pokud by neexistoval, tak by pošta nedoručovala do některých oblastí (typu Boubínský prales) nebo by tam doručovala za vysokou cenu. Jedná se ale o diskutabilní argument. Konkurence v poštovních službách by vedla k tomu, že jednotlivé soukromé služby v rámci získání zákazníka byly ochotny doručovat i do odlehlých oblastí. Pro tyto poštovní služby by přitom zpravidla bylo nákladné provádět cenovou diferenciaci, takže i do těchto odlehlých oblastí by doručovali za stejnou cenu. Analogie: mobilním operátorům se na první pohled též nevyplatí mít pokrytu celou republiku, protože nepochybně jsou oblasti, kde se volá málo. Ale konkurence donutila mobilní operátory k tomu, že prakticky celé území ČR je pokryto. Poznámka: pro tento typ monopolu rovněž platí obecný graf nedokonalé konkurence producent produkuje maximálně takové množství produkce, pro které platí, že producentovi mezní příjmy = jeho mezním nákladům. Toto množství produkce však není optimální, optimální by bylo množství, pro které platí, že se v něm křivka producentových mezních nákladů protíná s křivkou poptávky (mezního užitku) po produktech daného producenta (viz výše). ad 3). Pokud je ekonomicky výhodné, aby nějakou činnost vykonával jediný producent, bude tento producent nepochybně monopolistou. Daná ekonomická výhodnost je u některých speciálních případů/odvětví, kde existují vysoké náklady na vstup do odvětví, produkce v daném odvětví může ale být po vynaložení těchto

9 vstupních nákladů prakticky neomezená. Slovy ekonomické teorie, pokud rozšiřujeme produkci, tak průměrné náklady (náklady na jednotku produkce, AC) neustále klesají. Stejně tak klesají i mezní náklady. S přirozeným monopolem se setkáme zejména v síťových odvětvích, kde jsou vysoké náklady na vybudování sítí (elektřiny, plynu, tepla, vody), kapacita těchto sítí je ale prakticky neomezená. Má smysl zde zdůraznit, že monopol se vztahuje k síti, čili k distribuci daného produktu, nikoliv ke vstupu do sítě čili může existovat několik nezávislých výrobců elektřiny, tepla, pitné vody apod. K síťovým odvětvím můžeme řadit i odvětví, kdy se vyplatí, aby, třeba z důvodu kompatibilnosti, daný statek, používalo co nejvíce osob. Typickým příkladem jsou počítačové programy, kdy jsou vysoké náklady na vstup do odvětví v podobě vývoje programu, tyto náklady jsou ale vysoké bez ohledu na počet prodaných programů. Přirozený monopol má následující graf: P d=ar=mu P0 MC MR AC Q0 Q Přirozený monopol může zneužívat svého monopolního postavení může uzavírat pro kupujícího nevýhodné smlouvy, může je nutit odebírat další produkty apod. Má tedy smysl přirozený monopol regulovat. Regulace se děje, jednak pomocí pravidel chování, zákony říkají, co přirozený monopol nesmí, jednak pomocí regulace ceny. Příklady na regulaci pomocí právních předpisů: zákon č. 143/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů 3 (1) Dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen dohody ), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné, 4 ) pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. (2) Z dohod zakázaných podle odstavce 1 jsou zakázány zejména dohody, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže proto, že obsahují ujednání o a) přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě o jiných obchodních podmínkách, b) omezení nebo kontrole výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic, c) rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů, d) tom, že uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí dalšího plnění, které věcně ani podle obchodních zvyklostí a zásad poctivého obchodního styku s předmětem smlouvy nesouvisí, e) uplatnění rozdílných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelům při shodném nebo srovnatelném plnění, jimiž jsou někteří soutěžitelé v hospodářské soutěži znevýhodněni,

10 f) tom, že účastníci dohody nebudou obchodovat či jinak hospodářsky spolupracovat se soutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody, anebo jim budou jinak působit újmu (skupinový bojkot). 10 (1) Dominantní postavení na trhu má soutěžitel nebo společně více soutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích. (2) Tržní sílu podle odstavce 1 Úřad posuzuje podle hodnotového vyjádření zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží (tržní podíl) dosaženého soutěžitelem nebo soutěžiteli se společnou dominancí v období, které je zkoumáno podle tohoto zákona a podle dalších ukazatelů, zejména podle hospodářské a finanční síly soutěžitelů, právních nebo jiných překážek vstupu na trh pro další soutěžitele, stupně vertikální integrace soutěžitelů, struktury trhu a velikosti tržních podílů nejbližších konkurentů. (3) Nebude-li pomocí ukazatelů podle odstavce 2 prokázán opak, má se za to, že dominantní postavení nezaujímá soutěžitel nebo soutěžitelé se společnou dominancí, kteří ve zkoumaném období dosáhli na trhu menší než 40% tržní podíl. 11 (1) Zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů je zakázáno. Zneužitím dominantního postavení je zejména a) přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, jež je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění, b) vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí, c) uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni, d) zastavení nebo omezení výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje na úkor spotřebitelů, e) dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně nízké ceny, které má nebo může mít za následek narušení hospodářské soutěže, f) odmítnutí poskytnout jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu přístup k vlastním přenosovým sítím nebo obdobným rozvodným a jiným infrastrukturním zařízením, které soutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud jiní soutěžitelé z právních nebo jiných důvodů nemohou bez spoluužívání takového zařízení působit na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé, kteří přitom neprokáží, že takové spoluužívání není z provozních nebo jiných důvodů možné anebo je od nich nelze spravedlivě požadovat; totéž přiměřeně platí pro odmítnutí přístupu jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu k využití duševního vlastnictví nebo přístupu k sítím, které soutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud je takové využití nezbytné pro účast v hospodářské soutěži na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé nebo na jiném trhu, g) přímé nebo nepřímé požadování peněžních nebo nepeněžních plnění za vstup do evidence soutěžitele v postavení odběratele za umístění zboží v provozovně soutěžitele v postavení odběratele, nebo přímé či nepřímé požadování zvláštních slev a finančních zvýhodnění v souvislosti s otevřením provozovny nebo pořádáním různých prodejních akcí soutěžitelem v postavení odběratele. zákon č. 458/2000 Sb. energetický zákon 23 Výrobce (1) Výrobce má právo a) připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud je držitelem licence na výrobu elektřiny a splňuje podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám stanovené prováděcím právním předpisem a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy, b) nabízet elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu, c) dodávat elektřinu prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v případě, že 1. má uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny a smlouvu o přenosu a distribuci elektřiny nebo o přenosu elektřiny nebo o distribuci elektřiny, 2. jde o dodávku elektřiny organizovanou operátorem trhu na krátkodobém trhu s elektřinou, nebo 3. je požádán provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy o dodávku elektřiny, d) dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní potřebu a pro potřebu ovládaných společností, pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavy a distribučních soustav umožňují, e) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy. (2) Výrobce je povinen a) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, b) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena; druhy měřicích zařízení, způsob jejich instalace, umístění a další podrobnosti měření obsahují Pravidla provozování přenosové soustavy nebo Pravidla provozování příslušné distribuční soustavy, c) zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, d) instalovat u nově budovaných výroben o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 30 MW a více a provozovat zařízení pro poskytování podpůrných služeb; podrobnosti o druhu instalovaného zařízení pro poskytování podpůrných služeb obsahují Pravidla provozování přenosové soustavy nebo Pravidla provozování příslušné distribuční soustavy; podrobnosti o způsobu využívání zařízení pro poskytování podpůrných služeb stanoví dispečerský řád elektrizační soustavy (dále jen dispečerský řád ), který stanoví prováděcí právní předpis,

11 e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, a to v souladu s dispečerským řádem, f) předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny, g) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v souladu s dispečerským řádem a Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy, h) dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy, i) podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením výrobny elektřiny; podrobnosti výpočtu výše podílu na oprávněných nákladech stanoví prováděcí právní předpis, j) uhradit provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy podle pravidel trhu s elektřinou systémové služby odpovídající objemu elektřiny vyrobené ve vlastní výrobně a spotřebované konečným zákazníkem bez použití energetického zařízení jiného držitele licence, k) informovat účastníky trhu s elektřinou způsobem umožňujícím dálkový přístup 1. o podílu zdrojů elektřiny použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém roce, 2. o množství emisí CO 2 a o množství radioaktivního odpadu vyprodukovaného při výrobě elektřiny v uplynulém roce, l) za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační soustavy, pro případy předcházení a řešení stavu nouze a za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy, na pokyn provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, nabízet provozně a obchodně nevyužité výrobní kapacity, m) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, při činnostech bezprostředně zamezujících stavu nouze, při stavech nouze a při likvidaci následků stavů nouze, n) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny u operátora trhu s elektřinou; zaregistrováním se výrobce stává registrovaným účastníkem trhu s elektřinou (dále jen registrovaný účastník trhu ). 24 Provozovatel přenosové soustavy (1) Provozovatel přenosové soustavy a) zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj přenosové soustavy, b) poskytuje přenos elektřiny na základě uzavřených smluv, c) řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav v elektrizační soustavě, d) odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu na úrovni přenosové soustavy. (2) Provozovatel přenosové soustavy nesmí být držitelem licence na obchod s elektřinou, distribuci elektřiny a výrobu elektřiny. Obstarávání elektřiny pro zajišťování spolehlivého provozování přenosové soustavy není považováno za obchod s elektřinou. (3) Provozovatel přenosové soustavy má právo a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu přenosové soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, b) obstarávat za nejnižší náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu; pro předcházení poruchovým stavům a stavům nouze a pro řešení poruchových stavů a stavů nouze obstarávat v nezbytném rozsahu elektřinu, a to i ze zahraničí, c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny odběratelům 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku a při likvidaci následků stavů nouze, 3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle 53, 4. jestliže mu odběratel neumožní přístup k měřicímu zařízení, 5. jestliže se jedná o neoprávněný odběr podle 51, 6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí, 7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, 8. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, nebo 9. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních odběratelů a odběratel nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu přenosové soustavy 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku a při likvidaci následků stavů nouze, 3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle 53, 4. při neoprávněné dodávce elektřiny do přenosové soustavy podle 52, 5. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení, 6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí, 7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, 8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, nebo

12 9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, e) v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zařízení přenosové soustavy, g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel, h) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti. (4) Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, vydá příslušný stavební úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene. (10) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen a) připojit k přenosové soustavě zařízení každého a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení spolehlivého provozu přenosové soustavy, b) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové soustavě, c) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavou s výjimkou elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie, druhotných zdrojů energie a elektřiny prokazatelně vázané na výrobu tepla při kombinované výrobě elektřiny a tepla, které mají přednostní právo na přenos; přednostní právo se neuplatňuje při přidělení kapacity mezinárodních přenosových propojovacích vedení, d) zřídit a provozovat technický dispečink, e) zajišťovat měření v přenosové soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu s elektřinou naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis, f) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem vydávat a zveřejňovat Pravidla provozování přenosové soustavy, která musí obsahovat zejména 1. základní podmínky pro užívání přenosové soustavy, 2. provozní předpisy včetně údržby, 3. pravidla pro plánování provozu a rozvoje přenosové soustavy, 4. havarijní plány a havarijní zásoby, 5. pravidla předávání dat a informací nezbytných pro spolehlivý provoz a rozvoj přenosové soustavy, g) poskytovat provozovatelům jiných přenosových soustav a provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné spolupráce, h) omezit dovoz elektřiny na základě rozhodnutí ministerstva podle 44, i) zpracovávat v souladu s dispečerským řádem ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav roční přípravu provozu přenosové soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro přenos a předpokládané omezení přenosu, a zveřejňovat ji, j) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj přenosové soustavy včetně propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, a to nejméně na 5 let, k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech přenosu elektřiny přenosovou soustavou způsobem stanoveným v Pravidlech provozování přenosové soustavy, l) provádět ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav hodnocení provozu přenosové soustavy z technického hlediska, m) účtovat odděleně za přenos a za systémové služby, n) zpracovávat údaje potřebné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za přenos a o cenách za systémové služby, o) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství, které získává při výkonu své činnosti, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu, p) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat, r) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek elektřiny a služeb stanovené prováděcím právním předpisem, s) zpracovávat seznam oprávněných zákazníků připojených k přenosové soustavě a předávat jej operátorovi trhu, t) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce následujícího po uplynutí čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie, u) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přenosové soustavy a o opatřeních na pokrytí špičkové spotřeby elektřiny a řešení výpadku výroben elektřiny, v) poskytovat součinnost operátorovi trhu s elektřinou při organizování vnitrodenního trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu s regulační energií, x) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přenos elektřiny u operátora trhu s elektřinou; zaregistrováním se provozovatel přenosové soustavy stává registrovaným účastníkem trhu, y) hradit výrobcům příspěvky k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla nebo vyrobené z druhotných energetických zdrojů výrobcům přímo připojeným k přenosové soustavě v množství stanoveném podle prováděcího právního předpisu.

13 Příklady na cenovou regulaci: zákon č. 458/2000 Sb. energetický zákon 11) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen a) připojit k distribuční soustavě zařízení každého a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého provozu distribuční soustavy, b) do 31. prosince 2004 na základě žádosti chráněného zákazníka nebo provozovatele distribuční soustavy, který nemá právo volby dodavatele podle odstavce 4 písm. b), uzavřít s nimi smlouvu o dodávce elektřiny podle 50 a na základě této smlouvy jim dodávat elektřinu za regulované ceny; tato povinnost platí pro provozovatele distribuční soustavy, k jehož zařízení je připojeno méně než odběrných míst konečných zákazníků do 31. prosince 2005, Problémem cenové regulace je, jakou cenu stanovit. Lze například stanovit cenu, pro kterou platí, že průměrné náklady (AC) se rovnají průměrným příjmům (AR), tedy cenu Pac, kdy monopol produkuje Qac statků.. Potom monopol nedosahuje ekonomického zisku. Lze též stanovit cenu, pro kterou platí, že mezní náklady (MC) se rovnají meznímu užitku (MU), tedy cenu Pmc. V takovém případě monopol vyrábí Qmc statků, dosahuje ale ekonomické ztráty EL, kterou mu stát musí krýt. P d=ar=mu P0 Pac MR Pmc MC EL AC Q0 Qac Qmc Q Stát ale zpravidla nevidí do nákladů monopolu, proto jen obtížně stanoví cenu, při které by monopol nedosahoval ekonomického zisku. Ekonomická teorie potom ukazuje, že monopoly si mohou stát ochočit a de facto donutit, aby pro ně stanovil takovou cenu, při které ekonomického zisku dosahují dodávají státu takové nákladové podklady, které vedou stát ke zvyšování ceny, ve skutenosti však při této ceně monopoly dosahují zisku (typickým příkladem je růst cen elektřiny. plynu apod.). Monopoly tak mají zájem na regulaci, protože jednak jim zaručuje ekonomický zisk a jednak je chrání před konkurencí.

14 Poznámka: překážková metoda nebo-li cenová diskriminace Cílem každého prodávajícího/producenta, který maximalizuje zisk, je účtovat každému kupujícímu nejvyšší cenu, kterou je daný kupující ochoten zaplatit. Prodávající však zpravidla neví, kolik je daný kupující ochoten zaplatit. Dále prodávající musí zabránit tomu, aby lidé, kteří jsou ochotni platit za statky vysokou cenu, za ně platili nízkou cenu. Jednou z cest, jak účtovat kupujícím nejvyšší cenu, kterou jsou ochotni platit, a jak zabránit lidem kteří jsou ochotni platit za statky vysokou cenu, aby za ně platili nízkou cenu, je překážková metoda cenové diskriminace, kdy se poskytne na statek sleva, ale získání slevy je spojené s určitou překážkou/podmínkou např. s nutností vystřižení slevy v novinách, dotyčný musí být studentem a prokázat nárok na slevu studijním průkazem. Podmínkou cenové diskriminace je, že existují různí kupující, kteří jsou za statek ochotni platit různou cenu, tito kupující mají různé poptávkové křivky (elasticita individuálních křivek jednotlivých kupujících se liší). Ačkoliv cenová diskriminace může vypadat nepatřičně, je prospěšná, protože zvyšuje celkový přebytek spotřebitele i výrobce, Díky cenové diskriminaci si statek koupí i lidé, kteří by si jej jinak nekoupili. Příklad: Předpokládejme, že producent je schopen smlouvat o ceně statku s každým spotřebitelem zvlášť. Např. při prodeji 4 jednotek statku, prodá producent první jednotku za cenu 400 Kč, druhou jednotku za cenu 390 Kč, třetí jednotku za 380 Kč, čtvrtou jednotku za 370 Kč. V takovém případě je mezní příjem roven ceně za poslední jednotku statku. Q P TR (=P*Q) MR = (TR n - TR n-1 ) AR TC AC MC (=TC n - TC n-1 ) EP (=TR- TC) Pokud je producent schopen každému kupujícímu stanovit maximální cenu, kterou je daný kupující schopen platit, tak křivka poptávky d po produktech daného kupujícího je v tomto případě (zdůrazněme pouze za této situace) křivkou mezního příjmu. Spotřebitelé pak nerealizují žádná spotřebitelský přebytek. Veškerý přebytek připadá producentům. Producenti produkují takové množství, pro které mezní příjmy se rovnají mezním nákladům, tedy produkují množství, při kterém se protíná křivka mezních nákladů s poptávkovou křivkou. Toto množství je však vyšší, než množství, kterého by bylo dosaženo, pokud by producent musel snížit cenu nejen spotřebiteli/kupujícímu, který již není schopen platit vyšší cenu, ale i předcházejícím kupujícím (kteří jsou ochotni zaplatit vyšší cenu).

15 Situaci příkladu zobrazuje následující graf: P P0 AC=MC AR Q0 d=mr Q V našem příkladě producent produkuje 7 jednotek statku. Pokud by zvýšení produkce snižoval cenu pro všechny vyprodukované jednotky, produkoval by 4 jednotky statku. Q P TR (=P*Q) MR = (TR n - AR TC AC MC (=TC n - EP (=TR- TC) TR n-1 ) TC n-1 ) Praktické příklady cenové diskriminace: dražší ceny pro cizince, slevy pro studenty, množstevní slevy apod.