Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Transkript

1 PhDr. Praha, VŠFS,

2 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu (veřejné statky), některé statky neprochází trhem (externality).

3 Prvky tržního systému Peníze jako všeobecný prostředek směny Cena: hodnota jednoho zboží je vyjádřena směnným poměrem ke vztahu k jinému zboží Konkurence: vlastnost tržního prostředí, podmínka fungování trhu Specializace jednotlivých výrobců Přenos informací mezi nabízejícími a poptávajícími Základní ekonomické otázky, které trh řeší: 1. Co produkovat? Poptávka 2. Jak (jakým způsobem a prostřednictvím kterých výrobních faktorů) produkovat? Konkurence nutí využívat co nejefektivnější výrobní postupy. 3. Pro koho produkovat, kdo bude statky spotřebovávat? Trh každému přiřazuje prostředky, které může směnit za jiné statky.

4 Šedý a černý trh Trh vzniká i v situacích, kdy je omezen. Šedý trh: některé aktivity, které jsou legální, neprobíhají oficiálně Černý trh: nelegální aktivity, statky nelze držet či směňovat (drogy, zbraně)

5 Institucionální podmínky pro vznik trhu Existence vlastnických práv pouze vlastníci mohou disponovat se svým majetkem, mají právo na ochranu vlastnictví Dodržování dobrovolně uzavřených smluv vymahatelnost smluv mezi kupujícími a prodávajícími Volný vstup do odvětví a odchod z odvětví rozvoji trhu napomáhá konkurence kvalita zboží, inovace

6 Poptávková a nabídková křivka Tržní poptávka a nabídka Poptávková křivka = vztah mezi tržní cenou a poptávaným množstvím statku. Druhy poptávkových křivek: Individuální poptávka, dc: poptávka jednoho spotřebitele po daném druhu statku (rohĺıky) Poptávka po produkci dané firmy, d: poptávka všech spotřebitelů po daném druhu statku, který produkuje daná firma (rohĺıky z určité pekárny) Tržní poptávka, D: poptávka všech spotřebitelů po daném druhu statku Agregátní poptávka, AD: poptávka všech spotřebitelů po všech statcích Nabídková křivka = vztah mezi tržní cenou a nabízeným množstvím statku. Druhy nabídkových křivek: Individuální nabídka, s: nabídka daného druhu statku tvořena danou firmou Tržní nabídka, S: nabídka daného druhu statku tvořena všemi firmami Agregátní nabídka, AS: nabídka všech statků tvořena všemi firmami

7 Tržní poptávka a nabídka Tržní poptávka a nabídka Různé definice trhu: prostor a časové období odlišné tržní křivky Prostor: ulice, město, republika Čas: , říjen 2010, rok 2010 Tržní poptávka po rohĺıcích v říjnu 2010 v Praze: množství rohĺıků, které poptávali všichni spotřebitelé v Praze v říjnu 2010 Tržní nabídka párků v rohĺıku na Václavském náměstí: množství párků v rohĺıku, které nabízeli všechny stánky na Václavském náměstí

8 Odvození tržní poptávky a nabídky Tržní poptávka a nabídka Tržní křivka: součet individuálních křivek Příklad: Cena P Poptávané množství Tržní poptávka Spotřebitel A Spotřebitel B Spotřebitel C dc A dc B dc C D Cena P Nabízené množství Tržní nabídka Firma X Firma Y Firma Z s X s Y s Z S

9 Odvození tržní poptávky a nabídky Tržní poptávka a nabídka

10 Tržní poptávka Tržní poptávka a nabídka Individuální poptávková křivka = klesající část křivky mezního užitku spotřeb. Tržní poptávková křivka = suma mezních užitků všech spotřebitelů na trhu Bod na tržní poptávkové křivce: určitý počet spotřebitelů je ochotných koupit určité množství daného statku za danou cenu, která je alespoň rovna meznímu užitku, který spotřebitelé mají z daného množství. Tržní poptávková křivka je klesající a vznikne jako součet individuálních poptávkových křivek. S cenou, poptávané množství na trhu : počet spotřebitelů, kteří si budou moci statek dovolit díky růstu reálného příjmu (důchodový efekt) pro stále větší počet spotřebitelů bude daný statek relativně levnější než jiné statky (substituční efekt)

11 Tržní nabídka Tržní poptávka a nabídka Individuální nabídková křivka = rostoucí část křivky mezních nákladů firmy od bodu, kde MC=AVC (krátké období) či MC=AC (dlouhé období) Tržní nabídková křivka = suma mezních nákladů firem na trhu Bod na tržní nabídkové křivce: určitý počet firem je ochotných vyprodukovat dané množství daného statku za danou cenu, která je maximálně rovna mezním nákladům, které firmy mají na výrobu dané jednotky statku. Tržní nabídková křivka je rostoucí a vznikne jako součet individuálních nabídkových křivek. S cenou, nabízené množství na trhu : počet firem bude schopných krýt náklady spojené s produkcí daného statku (produkční efekt) stále více firem bude mít vyšší náklady obětované příležitosti, pokud budou vyrábět jiný statek (efekt nákladů obětovaných příležitostí)

12 nastává v bodě, kde se protíná tržní nabídková a poptávková křivka. V tomto bodě je nabízeno a poptáváno rovnovážné množství za rovnovážnou cenu. Při rovnovážné ceně jsou spokojeni všichni výrobci i spotřebitelé: množství statků, které poptávají spotřebitelé = množství statků, které nabízejí firmy nic není vyrobeno navíc, potřeby všech spotřebitelů jsou uspokojeny

13 Vychýlení z rovnováhy Přebytek: cena je vyšší než rovnovážná nabízeno je více statků, než je poptáváno Nedostatek: cena je nižší než rovnovážná poptáváno je více statků, než je nabízeno

14 Přebytek Přebytek: P 1 > P 0 Q 1S > Q 1D Firmy budou cenu, aby prodali svou produkci. Při nižší ceně v dlouhém období z trhu odejdou některé firmy či produkci. Regulace ceny = minimální cena nadprodukce

15 Nedostatek Přebytek: P 0 > P 1 Q 1D > Q 1S Spotřebitelé jsou ochotni zaplatit vyšší cenu za statek, aby ho získali. Firmy reagují a cenu. Při vyšší ceně firmy produkci a do odvětví vstupují nové firmy. Regulace ceny = maximální cena nedostatek - fronty, podpultový prodej

16 Přebytek a nedostatek Přizpůsobení ceny a produkce na rovnovážnou úroveň = různě časově náročné Rychlé přizpůsobení: trhy se snadným vstupem či výstupem do/z odvětví (pojízdný stánek s párky v rohĺıku) Pomalé přizpůsobení: trhy s nákladným vstupem či výstupem do/z odvětví (strojírenství) Lze vždy přizpůsobit alespoň ceny? v krátkém období může změna cen přinášet další náklady: označení novými cenovkami, nové katalogy a prospekty dlouhodobá nerovnováha = regulace

17 Při rovnovážné ceně: Spotřebitelé nakupují všechny jednotky statku za cenu, za jakou si cení poslední kupovanou jednotku statku. Předchozích jednotek si cení více než kolik za ně platí. přebytek spotřebitele Firmy prodávají všechny jednotky statku za cenu, která odpovídá mezním nákladům poslední vyrobené jednotky. Mezní náklady na vyrobení všech předchozích jednotek jsou nižší než cena, za kterou jsou prodány. přebytek výrobce Přebytek spotřebitele (consumer surplus, CS) vyjadřuje rozdíl mezi cenou, kterou je spotřebitel ochoten za danou jednotku statku zaplatit, a cenou, kterou platí. Přebytek výrobce (producer surplus, PS) vyjadřuje rozdíl mezi cenou, za kterou výrobce danou jednotku statku prodává, a cenou, za kterou je ochoten ji prodat.

18 Plocha 0Q 1EP 1: celkový příjem výrobců = celkové výdaje spotřebitelů = Q 1 P 1 Plocha 0Q 1EP s: celkové náklady všech výrobců Červená plocha P S EP 1: přebytek výrobců Plocha 0Q 1EP D : celkový užitek všech spotřebitelů Modrá plocha P 1EP D : přebytek spotřebitelů

19 : příklady Trh rohĺıků: P=2 Spotřeba pana Nováka: dc=4 MU 1 = 8, MU 2 = 6, MU 3 = 4, MU 4 = 2 Spotřebitelský přebytek: (8 2) + (6 2) + (4 2) + (2 2) = 12 Výroba pekárny: s=15000 MC 5000 = 1, 50, MC = 1, 80, MC = 2 Přebytek výrobce: (2 1, 50) 5000+(2 1, 80) ( )+(2 2) ( ) = 3500

20 : příklady Přebytek všech spotřebitelů: plocha pod tržní poptávkovou křivkou D po rovnovážnou cenu P 0 součet přebytků spotřebitelů = součet ploch pod ind. popt. křivkami po P 0 Přebytek všech výrobců: plocha nad tržní nabídkovou křivkou S po rovnovážnou cenu P 0 součet přebytků výrobců = součet ploch nad ind. nabíd. křivkami po P 0

21 Pohyb po poptávkové křivce Mění se pouze cena. Všechny faktory, které určují tvar a pozici poptávkové křivky, jsou konstatní. Při P se množství statku, který spotřebitelé poptávají.

22 Posun poptávkové křivky Mění se faktory ovlivňující poptávkovou křivku: příjem spotřebitele, preference spotřebitele, ceny ostatních statků (substitutů a komplementů), počet spotřebitelů (tržní poptávka) Tržní poptávková křivka D se posouvá: Doprava nahoru: za danou cenu jsou spotřebitelé ochotni kupovat více Doleva dolů: za danou cenu jsou spotřebitelé ochotni kupovat méně

23 Posun poptávkové křivky příjmu poptávaného množství pro jakoukoliv P posun poptávkové křivky doprava nahoru preferencí poptávaného množství pro jakoukoliv P posun poptávkové křivky doprava nahoru ceny substitutu poptávaného množství pro jakoukoliv P posun poptávkové křivky doprava nahoru ceny komplementu poptávaného množství pro jakoukoliv P posun poptávkové křivky doleva dolů počtu spotřebitelů poptávaného množství pro jakoukoliv P posun poptávkové křivky doprava nahoru

24 Posun poptávkové křivky: příklady Noviny uveřejní informaci, že jablka jsou zdravá a slouží jako prevence proti nachlazení. Lidé začnou kupovat při dané ceně více jablek posun poptávkové křivky po jablkách doprava nahoru Vynález DVD přehrávačů Poptávka po videopřehrávačích se sníží při dané ceně posun poptávkové křivky po videopřehráváčích doleva dolů Zvýšení příjmů obyvatelstva Poptávka po dovolené se zvýší při dané ceně posun poptávkové křivky po dovolené doprava nahoru Vysoká porodnost Poptávka po hračkách se zvýší při dané ceně posun poptávkové křivky po hračkách doprava nahoru Zvýšení ceny benzínu Poptávka po automobilech na naftu se zvýší při dané ceně posun poptávkové křivky po automobilech na naftu doprava nahoru

25 Pohyb po nabídkové křivce Mění se pouze cena. Všechny faktory, které určují tvar a pozici nabídkové křivky, jsou konstatní. Při P se množství statku, který firmy nabízejí.

26 Posun nabídkové křivky Mění se faktory ovlivňující nabídkovou křivku: vstupní náklady, technologické inovace, ceny substitutů či komplementů Tržní nabídková křivka S se posouvá: Doleva nahoru: za danou cenu jsou firmy ochotny vyrábět méně Doprava dolů: za danou cenu jsou firmy ochotny vyrábět více

27 Posun nabídkové křivky cen vstupů (nákladů) nabízeného množství pro jakoukoliv P posun nabídkové křivky doleva nahoru technologické inovace nabízeného množství pro jakoukoliv P posun nabídkové křivky doprava dolů ceny substitutu nabízeného množství pro jakoukoliv P posun nabídkové křivky doleva nahoru ceny komplementu nabízeného množství pro jakoukoliv P posun nabídkové křivky doprava dolů při kladném ekonomickém zisku a volném vstupu do odvětví vstoupí další firmy nabízeného množství pro jakoukoliv P posun nabídkové křivky doprava dolů

28 Posun nabídkové křivky: příklady Objev výkonnějšího způsobu výroby mikroprocesoru Náklady firem na výrobu počítačů se sníží posun křivky nabídky počítačů doprava dolů Špatné počasí povede k neúrodě vína Firmy mají vyšší náklady na litr vína než doposud posun křivky nabídky vína doleva nahoru Zavedení daňových úlev v odvětví Do odvětví budou vstupovat další výrobci posun křivky nabídky doprava dolů Růst ceny bytů Stavební firmy, které stavěly jiné stavby než byty, začnou stavět byty nabídka jiných staveb se posune doleva nahoru

29 Efekt pavučiny Posuny křivek vychýlení z rovnováhy Reakce výrobců a spotřebitelů = efekt pavučiny D 0 1 D 0 D: původní cena je vyšší než nová rovnovážná 2 Vyrobené množství je větší než odpovídá rovnovážné ceně výrobci musí cenu snížit, aby zboží prodali. 3 Při takto nízké ceně se sníží množství výrobců, kteří jsou schopni daný statek vyrábět, sníží se nabízené množství. 4 Pokud je nabízené množství tak malé, lze ho prodat za cenu vyšší, než je rovnovážná. 5 Zvýšená cena podnítí výrobce k větší výrobě a zvýší se množství nabízených statků.

30 Příští přednáška: Cenová elasticita poptávky a nabídky Dokonalá konkurence