Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz

Transkript

1 Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Rovnováha firmy Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz

2 Dokonalá konkurence jednotlivá firma nemůže ovlivnit celkovou tržní nabídku nemůže ovlivnit tržní situaci ani tržní cenu cena je vůči firmě objektivní a její výše se nemění s množstvím produkce realizovaným na trhu poptávka po produktech firmy je dokonale pružná podmínky: velké množství subjektů volný vstup do daného odvětví stejná kvalita a stejná cena všech nabízených produktů 2

3 Rovnováha firmy C, R MC E MR= AR = P Q E Q 3

4 Vstup dalších výrobců do odvětví AC > AR nejméně schopní výrobci výrobu opustí AC < AR do odvětví vstupují další výrobci AC = AR předpoklad rovnováhy odvětví Rovnováha firmy v dokonalé konkurenci: MC = MR = P = AR = AC 4

5 Rovnováha firmy úhrada vložených spotřebovaných prostředků důchody vynaloženým výrobním faktorům mzdy (výrobní faktor práce) úrok (výrobní faktor kapitál) renta (výrobní faktor půda) odměna za podstoupené riziko podnikání 5

6 Nabídková křivka firmy pro dokonale konkurenční firmu je rostoucí křivka mezních nákladů ilustrací nabídkové křivky firmy při rozhodování hrají významnou roli variabilní náklady určují bod ukončení činnosti zisk nebo ztráta firmy na dokonale konkurenčním trhu může býr pouze krátkodobým jevem zisk může být vyvolán výrobce snížil náklady jednorázový vzestup tržní ceny dlouhodobě musí platit: P = AC 6

7 Nabídková křivka firmy nabídková křivka firmy C MC AC AV C P E P U q U q E Q 7

8 Rovnováha firmy C, R MC AC AR 1 zisk AC 1 E E 1 MR 1 = AR 1 = P 1 MR= AR = P Q E Q E1 Q 8

9 Rovnováha firmy C, R MC AC AC 1 E ztráta AR 1 E 1 MR= AR = P MR 1 = AR 1 = P 1 Q E1 Q E Q 9

10 Funkce cen 1. Informační funkce 2. Alokační (regulační) funkce 3. Stimulační funkce 4. Omezovací funkce 5. Funkce distribuční 10

11 Rovnováha firmy a trhu C, R E 2 MC AC P E 2 S 1 S 2 P 2 P 2 MR 2 E 1 =E 3 P 1 MR 1 P 1 E 1 E 3 D 2 D 1 Q Q rovnováha firmy rovnováha odvětví 11

12 Rovnováha ekonomiky Ekonomika dosahuje alokační efektivnosti tehdy, jestliže jsou zdroje a výstupy ekonomiky použity způsobem, že neexistuje realokace zdrojů, po které by některý subjekt dosahoval vyššího užitku, aniž by se snížil užitek jiného subjektu. Paretovo optimum 12

13 Cenová reakce podle délky období C, R S 1 S 2 P 2 E 2 E 3 P 3 P 4 E 4 S 3 P 1 E 1 D 2 D 1 Q 1 = Q 2 Q 3 Q 4 Q 13

14 Efektivnost dokonale konkurenčního trhu cena plní všechny funkce firma (firmy v daném odvětví) vyrábí takové množství produkce, při kterém dosahuje optima (bod vyrovnání) firma (firmy v daném odvětví) minimalizuje náklady na jednotku produkce spotřebitelé realizují nejvyšší možnou kombinaci komodit při daných zdrojích a technologii platí pravidlo Paretova optima 14

15 Kapitalismus volné soutěže charakteristika období firmy působící v jednotlivých odvětvích byly srovnatelné postavení firem bylo labilní tržní cena byla pro firmu jednoznačně objektivní veličinou množství kapitálu potřebné pro podnikání v jednom odvětví umožňovalo podnikat i v jiném odvětví firemní kapitál byl rodinným kapitálem tendence tržního mechanismu koncentrace - růst objemu kapitálu potřebného k podnikání substituce párce kapitálem snižování počtu firem v rámci odvětví 15

16 Chování firem v tržním prostředí Firma usiluje o snížení nákladů, což ji přináší dodatečný zisk a zároveň ochranu před případným poklesem ceny Firma usiluje o zvýšení svého tržního podílu, což ji zároveň opětovně chrání před poklesem cen Čím je intenzita konkurenčního prostředí silnější, tím je postavení firem méně stabilní. 16

17 Posílení postavení firem Kartel dohoda (většinou tajná) o cenách, rozdělení realizačních trhů, přidělení výrobních kvót firmy si uchovávají svou samostatnost Syndikát firmy si nebudou konkurovat firmy si uchovávají svou samostatnost odbyt je realizován prostřednictvím syndikátu 17

18 Posílení postavení firem Trust firmy nemají výrobní ani odbytovou samostatnost jednotná firma založená na kapitálovém spojení horizontální spojování firem téhož odvětví Koncern vertikální (kombinát) spojování firem po výrobní návaznosti formálně nezávislé firmy ovládané prostřednictvím finanční kontroly, např. holding Konglomerát mnohooborová struktura, která nesleduje linii výrobní návaznosti 18

19 Nedokonalá konkurence rozhodující část produkce nabízí několik málo velkých firem ostatní firmy odvětví se podřizují tržní a zejména cenové politice dominantních firem firmy usilují o vyčlenění specifické poptávky po vlastní produkci diferenciace produktu, snaha maximálně vyhovět zákazníkovi na trhu není produkce volně zastupitelná substituty spotřebitelé setrvávají u osvědčené značky poptávka po produkci firem v daném odvětví není stejná poptávka je pod každodenním tlakem reklamy 19

20 Nedokonalá konkurence typ konkurence P (cena) produkt bariéry vstupu po!et firem DK objektivní homogenní ne hodn! mal#ch firem monopolistická k. firma m#"e ovlivnit P vlastní produkce diferencovan#, ale blízké substituty ne hodn! mal#ch firem NK oligopol monopol dominantní firma je tv#rce P, ostatní p"íjemci P subjektivní, jen regulována D homogenní nebo i diferencovan# produkt nemá substituty mohou ale nemusí b#t ano (p". administrativní regulace) n!kolik DF a n!kolik men!ích 1 20

21 Monopol monopol vyvíjí tlak na poptávku, aby ta se podřizovala nabídce (u DK opačně) specifika monopolu: MR je klesající (vyjdeme-li z úrovně poptávky, monopol je schopen realizovat větší množství produkce pouze za nižší cenu) AR také s rostoucím množstvím produkce také klesají AR = D Rovnováha E je taktéž v bodě MC = MR 21

22 Rovnováha monopolu C, R MC AC P M E M P A MR AR = D Q M Q 22

23 Neefektivnost monopolu monopol má tendenci omezovat rozsah nabízené produkce rozsah je nižší než v bodě minimalizace nákladů na jednotku produkce rozsah produkce je menší než odpovídá maximalizaci užitku spotřebitelů omezení výroby je kompenzováno vyšší cenou monopol vytváří bariéry vstupu do odvětví monopol svou činností stimuluje stabilizaci tržních poměrů včetně cen 23

24 Neefektivnost monopolu C, R MC AC Q M Q D MR Q AR = D 24

25 Protimonopolní regulace již v 19. století - nejprve rozdělování firem hledání nástroje, pomocí nichž by byl monopol usměrněn do přijatelného postavení regulace monopolu: zákonné normy daňová politika možnost převést monopol do státního vlastnictví využití tržního prostředí stimulace konkurenčního prostředí cenová regulace 25

26 Cenová regulace monopolu C, R MC AC P M P R Q M Q R MR Q AR = D 26

27 Rovnováha oligopolu C, R MC AC E O P O P A Q t - Q d MR D d D t Q d Q t Q 27

28 Oligopolní rovnováha podmíněno vstupem dominantních firem na trh s adekvátní cenou, která: vytvoří rovnováhu tržní nabídky a tržní poptávky zabezpečí dominantní firmě vyšší zisk umožní malým a středním firmám efektivní podnikání malé a střední firmy jsou v pozici cenového příjemce na oligopolních trzích je cenová konkurence účinným nástrojem konkurenčního boje 28

29 Rovnováha monopolistické konkurence C, R MC AC P 1 E 1 P 2 E 2 MR 1 MR D d1 D d Q 2 Q 1 Q 29

30 Monopolistická konkurence situace podobná dokonalé konkurenci ALE produkce jednotlivých firem není identická, produk je diferencový a působí řada dalších faktorů nejsou však minimalizovány průměrné náklady (AC > MC) P > MC Čím více jsou potlačeny důvody preference výrobce, tím více se P blíží AC 30

31 Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh výrobních faktorů Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz

32 Trh výrobních faktorů rozhoduje se zde o otázce alokace omezených zdrojů a jejich efektivním využívání Není lhostejno, jakým způsobem jsou využívány omezené zdroje za účelem uspokojování potřeb, které jsou neustále rostoucí a neomezené. alokace výrobních faktorů předznamenává úroveň budoucího souladu mezi představami a požadavky poptávky a reálnou nabídkou 32

33 Ceny výrobních faktorů fungování trhu výrobních faktorů je závislé na tom, jak jsou tržní subjekty schopny přetransformovat signály trhu výrobků a služeb do požadavků na trhu výrobních faktorů cena se utváří ve střetu nabídky a poptávky specifika trhu výrobních faktorů 1. výrobní spotřeba 2. poptávku tvoří firmy 3. nabídku představují domácnosti 33

34 Ceny výrobních faktorů poptávku po výrobních faktorech ovlivňuje mezní produkt jednotlivých výrobních faktorů klesá klesá příjem z mezního produktu mezní náklady na výrobní faktor MRP F = MC F = P F 34

35 Optimální množství výr. faktoru P MC F P E MRP F F E Q 35

36 Substituce výrobních faktorů optimální kombinace užití výrobních faktorů: 36

37 Nabídka výrobních faktorů dvě možnosti: 1. změna vlastníka 2. pronájem výrobního faktoru motivem nabídky je snaha získat důchod 37

38 Teorie mezní produktivity J. B. Clark - počátek 20. stol. např. cena práce: výše mzdy je závislá na mezní produktivitě výrobního faktoru, tedy v našem případě na produktivitě poslední jednotky práce přebytek příjmu z mezního produktu práce nad mezním nákladem práce je podmínkou jejího najímání 38

39 Poptávka po práci w w B w E B E w A A ARP L MRP L L B L E L A L 39

40 Trh práce poptávka po práci určena mezním produktem práce nabídka práce zastoupena domácnostmi pokud efekt, který z konání práce plyne, je větší než oběť, která je spojena s jejím konáním 40

41 Nabídka práce w w A důchodový efekt substituční efekt A L A L 41

42 Trh práce mzda je specifickou cenou, která plní významnou reprodukční funkci je silně omezen možný pohyb mzdy směrem dolů nemá tendenci oscilovat prostřednictvím smluv je vyvíjen silný tlak na uchování min. výše reálných mezd důležité faktory ovlivňující trh práce vynakládání práce je prostředkem získání statků nutných k uspokojování potřeb nabídka práce je podmíněna vývojem mimoekonomických faktorů poptávka po práci je determinována výslovně ek. souvislostmi 42

43 Trh práce významným prvkem působícím na trhu práce jsou odbory mzdová oblast je pod vlivem státní regulace omezená zastupitelnost pracovních sil Pod vlivem ekonomických, sociálních i politických faktorů se na trhu práce prosazuje nepružnost mzdy směrem dolů. I přes výše uvedené vlivy tržní mechanismus na trhu práce funguje. 43

44 Změna rovnováhy při zákonném zvýšení mzdy w S w 1 w E E D L 1 L E L 44

45 Nezaměstnanost projev poruch na trhu práce měří se ukazatelem míry nezaměstnanosti n = N/L * 100 n - míra nezaměstnanosti N - počet nezaměstnaných L - ekonomicky aktivní obyvatelstvo rozlišujeme nezaměstnanost frikční strukturální cyklickou Keynes (Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz 1937): dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost 45

46 Dobrovolná nezaměstnanost w S w E E D L E L L 46

47 Nedobrovolná nezaměstnanost w S w A A D L A L L L 47

48 Trh práce zaměřuje se na něj hospodářská politika - usiluje o tzv. přirozenou míru nezaměstnanosti 48

49 Děkuji za pozornost a přeji hodně úspěchů u zkoušek