Teorie her a ekonomické rozhodování. 9. Modely nedokonalých trhů
|
|
- Ondřej Novotný
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Teorie her a ekonomické rozhodování 9. Modely nedokonalých trhů
2 9.1 Dokonalý trh Dokonalý trh Dokonalá informovanost kupujících Dokonalá informovanost prodávajících Nulové náklady na změnu dodavatele Homogenní produkt Velký počet prodávajících (nemohou ovlivňovat cenu množstvím, které dodají na trh) Volný vstup do odvětví Žádné státní regulace 2
3 9.1 Dokonalý trh Příklad (dokonalá konkurence): Příjmová funkce firmy R: R q Mezní příjem firmy MR: MR q Nákladová funkce firmy C: C q = p q = dr q dq = p = q dc q Mezní náklady firmy MC: MC q = = 40 dq Zisková funkce firmy z: z q = R q C q = p q q 3
4 9.1 Dokonalý trh Příklad (dokonalá konkurence): Zisková funkce firmy z: z q = R q C q = p q q Podmínka 1. řádu: dz q dq dr q = dq neboli MR q MC q 0 či MR q = MC q dc q 0 dq a odtud plyne, že v bodě maxima platí p = 40 4
5 9.1 Dokonalý trh Příklad (dokonalá konkurence): p 0 = 40 pokud p = 100 2q q 0 = 30 z 0 = 150 neboť z q R 0 = p 0 q 0 = 1200 C 0 = q 0 = 1350 = p q q Náklady lze ale také spočítat jako součin množství a průměrných celkových nákladů, neboť ATC = C q q = 45 5
6 9.1 Dokonalý trh p MC ATC p 0 MR p = f(q) q 0 6 q
7 9.2 Nedokonalé trhy Nedokonalý trh Porušení některého předpokladu Zejména porušení předpokladu o velkém množství prodávajících Příkladem jsou monopol a oligopol Monopol Snaha odlišovat produkt porušení podmínky homogenity Jediný výrobce a mnoho spotřebitelů 7
8 9.2 Nedokonalé trhy Oligopol Málo výrobců (duopol = dva výrobci) Uvědomují si provázanost svých strategií Jeden výrobce tak svým chováním nepřímo ovlivňuje chování ostatních firem Vzhledem k zákonu nabídky a poptávky dodávají výrobci na trh méně zboží Prodávají tak za vyšší cenu než jsou mezní náklady Nevyrábí s minimálními průměrnými náklady 8
9 9.2 Nedokonalé trhy Modely oligopolu Nekooperativní modely Cournotův model oligopolu Stackelbergův model oligopolu Oba modely předpokládají maximalizaci zisku každé z firem vzhledem k tomu, co jí ostatní dovolí Liší se předpoklady, ale jsou založeny na principu Nashovy rovnováhy Kooperativní modely Kartel maximalizace celkového zisku 9
10 9.3 Model monopolu Monopol Existuje jediný výrobce Ten určuje velikost nabídky, čímž ovlivňuje cenu na trhu (s růstem nabídky cena klesá) Existuje velké množství spotřebitelů, kteří nedokáží cenu ovlivnit Ve srovnání s dokonale konkurenčním prostředím je na trhu méně zboží nižší nabídka vyšší cena vyšší zisk firmy 10
11 9.3 Model monopolu Poptávka q funkcí ceny p (spotřebitel kupuje zboží podle ceny): q = f p S rostoucí cenou poptávka klesá Dražší zboží kupujeme méně než levnější Poptávka (jako funkce ceny) je tedy klesající Derivace poptávkové funkce je tudíž záporná dq df p = dp dp < 0 11
12 9.3 Model monopolu K poptávkové funkci q = f p existuje funkce inverzní: p = f 1 q = g q Tato funkce vyjadřuje závislost ceny na nabídce (nabídka = poptávce) Z vlastností inverzních funkcí plyne, že také tato funkce je klesající (s rostoucí nabídkou klesá cena) a derivace je tedy záporná dp dg q = dq dq < 0 12
13 9.3 Model monopolu Příjmová funkce firmy R: Příjem závisí na prodaném množství Příjem je dán součinem ceny a množství R q = p q = g q q Mezní příjem firmy MR: Mezní příjem udává velikost změny příjmu v důsledku jednotkové změny objemu produkce dr q MR q = dq 13
14 9.3 Model monopolu Příklad (monopol): Cena závisí na objemu nabídky: p = 100 2q Příjmová funkce firmy R: R q = p q = 100 2q q = 100q 2q 2 Mezní příjem firmy MR: MR q = dr q dq = 100 4q 14
15 9.3 Model monopolu Nákladová funkce firmy C: Náklady závisí na objemu produkce S rostoucím objemem produkce náklady rostou C q Mezní náklady firmy MC: Mezní náklady udávají velikost změny nákladů v důsledku jednotkové změny objemu produkce dc q MC q = dq 15
16 9.3 Model monopolu Příklad (monopol): Nákladová funkce firmy C: C q = q Mezní náklady firmy MC: MC q = dc q dq = 40 16
17 9.3 Model monopolu Zisková funkce firmy z: Zisk je rozdílem mezi výnosy (příjmy) a náklady z q = R q C q = p q C q = g q q C q Zisková funkce monopolní firmy je tedy funkcí jedné proměnné (q) 17
18 9.3 Model monopolu Příklad (monopol): Zisková funkce firmy z: z q = R q C q = 100q 2q q = 2q q
19 9.3 Model monopolu Zisková funkce firmy z: z q = g q q C q Monopol maximalizuje zisk Úloha na volný extrém Derivace ziskové funkce musí být v bodě maxima nulová (podmínka 1. řádu) Druhá derivace ziskové funkce musí být v bodě maxima záporná (podmínka 2. řádu) 19
20 9.3 Model monopolu Zisková funkce firmy z: z q = g q q C q = R q C q Podmínka 1. řádu Neboli dz q dq dr q = dq dc q dq 0 MR q MC q 0 A odtud plyne, že v bodě maxima platí MR q = MC q 20
21 9.3 Model monopolu Zisková funkce firmy z: z q = g q q C q = R q C q Podmínka 2. řádu d 2 z q dq 2 = Neboli d 2 R q dq 2 dr q dq dc q dq dq d2 C q dq 2 < 0 < 0 21
22 9.3 Model monopolu Příklad (monopol): Zisková funkce firmy z: z q = R q C q = 100q 2q q = 2q q 150 Podmínka 1. řádu dz q dq = 4q q = 15 Neboli MR q = MC q, 100 4q = 40 22
23 9.3 Model monopolu Příklad (monopol): Podmínka 2. řádu d 2 z q d( 4q + 60) dq 2 = < 0 dq Neboli d( 4q + 60) = 4 < 0 dq V bodě q 0 = 15 je opravdu maximální zisk Cenu p 0 = 70 dopočteme z p = 100 2q 23
24 9.3 Model monopolu Příklad (monopol): q 0 = 15 p 0 = 70 neboť p = 100 2q z 0 = 300 neboť z q = 2q q 150 R 0 = p 0 q 0 = 1050 C 0 = q 0 = 750 Náklady lze ale také spočítat jako součin množství a průměrných celkových nákladů, neboť ATC = C(q)/q 24
25 9.3 Model monopolu p MC p o ATC p = g(q) q o MR q 25
26 9.3 Model monopolu Příklad (porovnání): q 0 p 0 z 0 Dokonalá konkurence Monopol
27 9.3 Model monopolu Nástroje pro regulaci: Z příkladu je zřejmá společenská neefektivnost monopolu Otázka: lze ji odstranit pomocí ekonomické regulace? Nástrojem jsou daně Fixní daň nezávisí na objemu, zisku ani obratu Daň ze zisku Daň z monopolního výrobku 27
28 9.4 Model duopolu Oligopol Malé množství výrobců ovládá množství výrobků na trhu a nepřímo tak ovlivňuje cenu Dále uvažujeme duopol = dvě dominantní firmy na trhu Cournotův model nekooperativní teorie Stackelbergův model rozšíření Cournotova Model kartelu kooperativní teorie 28
29 9.4 Model duopolu Cournotův model Firmy si konkurují (předpoklad) Obě firmy maximalizují svůj zisk Nastavují optimální objem produkce q 1 objem produkce 1. firmy q 2 objem produkce 2. firmy Cena závisí na množství produktu na trhu p = g q 1 + q 2 klesající funkce 29
30 9.3 Model duopolu Příjmová funkce i-té firmy R i : Příjem je dán součinem ceny a množství R i q 1, q 2 = p q i = g q 1, q 2 q i Mezní příjem firmy MR: Mezní příjem udává velikost změny příjmu v důsledku jednotkové změny objemu produkce (derivace součinu) MR i q 1, q 2 = R i q 1, q 2 q i = g q 1, q 2 q i q i + g q 1, q 2 30
31 9.3 Model duopolu Neboť p = g q 1 + q 2 Mezní příjem firmy MR: MR i q 1, q 2 = g q 1, q 2 q i q i + g q 1, q 2 = p q i q i + p Cena (jako funkce množství) je funkcí klesající, tzn. p q i < 0, a tudíž MR i q 1, q 2 < p 31
32 9.3 Model duopolu Nákladová funkce i-té firmy C i : S rostoucím objemem produkce náklady rostou C i q i Mezní náklady firmy MC i : Mezní náklady udávají velikost změny nákladů v důsledku jednotkové změny objemu produkce MC i q i = C i q i q i Náklady jsou rostoucí MC i q i > 0 32
33 9.3 Model duopolu Zisková funkce i-té firmy z i : Zisk je rozdílem mezi výnosy (příjmy) a náklady z i q 1, q 2 = R i q 1, q 2 C i q i = p q i C i q i = g q 1 + q 2 q i C i q i Každá firma se snaží maximalizovat svůj zisk 33
34 9.3 Model duopolu Příklad (duopol Cournotův model): Cena závisí na objemu nabídky: p = 100 (q 1 + q 2 ) Nákladová funkce i-té firmy C i : C 1 q 1 = q 1 a C 2 q 2 = q 2 2 Zisková funkce i-té firmy z i : z 1 q 1, q 2 = p q 1 C 1 q 1 = q 1 2 q 1 q q z 2 q 1, q 2 = p q 2 C 2 q 2 = 2q q 2 q 1 q 2 34
35 9.3 Model duopolu 1. firma nemůže ovlivnit produkci q 2 = q 2 0 Zisková funkce z 1 : z 1 q 1, q 2 0 = R 1 q 1, q 2 0 C 1 q 1 Podmínka 1. řádu: z 1 q 1, q 2 0 q 1 0 Tzn. pro první firmu se mezní příjem rovná mezním nákladům = R 1 q 1, q 2 C 1 q 1 q 1 q 1 Stejně postupuje i druhá firma 0 35
36 9.3 Model duopolu 2. firma nemůže ovlivnit produkci q 1 = q 1 0 Zisková funkce z 2 : z 2 q 1 0, q 2 = R 2 q 1 0, q 2 C 2 q 2 Podmínka 1. řádu: z 2 q 1 0, q 2 = R 2 q 0 1, q 2 C 2 q 2 q 2 q 2 q 2 0 Tzn. také pro druhou firmu se mezní příjem rovná mezním nákladům 36
37 9.3 Model duopolu Příklad (duopol Cournotův model): 1. firma: z 1 q 1, q 0 2 = q 2 1 q 1 q q z 1 q 1, q 0 2 q 1 = 2q 1 q firma: z 2 q 0 1, q 2 = 2q q 2 q 0 1 q 2 z 2 q 0 1, q 2 q 2 = 4q q
38 9.3 Model duopolu Podmínka 1. řádu pro 1. firmu: z 1 q 1, q 2 0 q 1 0 Rovnice o jedné proměnné q 1 a jednom parametru q 2 0 Z této rovnice lze vyjádřit q 1 = φ 1 q 2 0 Funkce reakce chování 1. firmy Podobně z podmínky 1. řádu pro 2. firmu q 2 = φ 2 q 0 1 funkce reakce chování 2. firmy 38
39 9.3 Model duopolu Příklad (duopol Cournotův model): 1. firma: 0 z 1 q 1, q 2 q 1 = 2q 1 q q 1 = φ 1 q 2 0 = 88 q = 44 0,5q firma: z 2 q 1 0, q 2 q 2 = 4q q q 2 = φ 2 q 1 0 = 100 q = 25 0,25q
40 9.3 Model duopolu Řešíme soustavu rovnic definovaných podmínkami 1. řádu: z 1 q 1, q 2 q 1 0 z 2 q 1, q 2 q 2 0 A získáváme optimální objemy produkce q 1 0 a q
41 9.3 Model duopolu Příklad (duopol Cournotův model): 1. firma: 2. firma: 2q 1 q q 1 4q Optimální produkce: q 1 0 = 36 q 2 0 = 16 41
42 9.3 Model duopolu Příklad (duopol Cournotův model): Optimální produkce: q 1 0 = 36 a q 2 0 = 16 Cena: p 0 = 48, neboť q 1 + q 2 = 52 a p = 100 (q 1 + q 2 ) Náklady: C 1 q 1 = q 1 = 582 a C 2 q 2 = q 2 2 = 256 Příjmy: R 1 q 1 = p q 1 = 1728 a R 2 q 2 = p q 2 = 768 Zisky: z 1 = R 1 q 1 C 1 q 1 = 1146 a z 2 = R 2 q 2 C 2 q 2 =
43 9.4 Model duopolu Stackelbergův model Firmy si konkurují (předpoklad) Obě firmy maximalizují svůj zisk Rozšíření Cournotova modelu Jedna firma je vůdcem jedná tedy jako monopolista Druhá je následníkem 43
44 9.4 Model duopolu q 1 objem produkce 1. firmy q 2 objem produkce 2. firmy Předpokládejme, že první firma je vůdce Vůdce se chová jako monopolista a stanoví svůj optimální objem výroby q 1 Druhá firma je následníkem a stanoví tedy objem výroby podle své funkce reakce: q 2 = φ 2 q 1 44
45 9.4 Model duopolu S touto skutečností ale může první firma od začátku počítat Chce maximalizovat svůj zisk: z 1 q 1, q 2 Protože platí, že druhá firma ji bude následovat: q 2 = φ 2 q 1 Má zisková funkce tvar z 1 q 1, q 2 = z 1 q 1, φ 2 q 1 Což je funkce jedné proměnné q 1 45
46 9.4 Model duopolu Z podmínky 1. řádu: dz 1 q 1, φ 2 q 1 dq 1 0 získáváme optimální objem produkce q 1 0 Z funkce reakce q 2 = φ 2 q 1 pak získáme 0 optimální objem produkce q 2 A dosazením do funkce ceny získáme také rovnovážnou cenu 46
47 9.4 Model duopolu Příklad (duopol Stackelbergův model): 1. firma: z 1 q 1, q 2 = q 1 2 q 1 q q firma: q 2 = φ 2 q 1 = 25 0,25q 1 Dosazením: z 1 q 1, φ 2 q 1 = q 1 2 q ,25q q = 0,75q q Z podmínky 1. řádu z 1 q 1,q 2 q 1 = 1,5q Dostáváme q 1 = 63 1,5 = 42 a z reakce : q 2 = 14,5 47
48 9.3 Model duopolu Příklad (duopol Stackelbergův model): Optimální produkce: q 1 0 = 42 a q 2 0 = 14,5 Cena: p 0 = 43,5, neboť q 1 + q 2 = 56,5 a p = 100 (q 1 + q 2 ) Náklady: C 1 q 1 = q 1 = 654 a C 2 q 2 = q 2 2 = 210,25 Příjmy: R 1 q 1 = p q 1 = 1827 a R 2 q 2 = p q 2 = 630,75 Zisky: z 1 = R 1 q 1 C 1 q 1 = 1173 a z 2 = R 2 q 2 C 2 q 2 = 420,5 48
49 9.3 Model duopolu Obdobně bychom mohli předpokládat, že je druhá firma vůdcem a první následníkem Získali bychom řešení: Optimální produkce: q 1 0 = 34,67 a q 2 0 = 18,67 Cena: p 0 = 46,67 Náklady: C 1 q 1 = 566 a C 2 q 2 = 348,44 Příjmy: R 1 q 1 = 1617,78 a R 2 q 2 = 871,11 Zisky: z 1 = 1051,78 a z 2 = 522,67 49
50 9.4 Model duopolu V podstatě mohou v Stackelbergově modelu nastat 4 situace 1. První firma je vůdcem a druhá následníkem viz příklad 2. Druhá firma je vůdcem a první následníkem viz úvahu 3. Obě firmy jsou následníky Cournotův model 4. Obě firmy jsou vůdci Stackelbergova nerovnováha Ve čtvrtém případě si obě firmy myslí, že jsou vůdci, ale to není reálné Co se stane? 50
51 9.4 Model duopolu Model Celková produkce Cena Zisk 1. Zisk 2. Cournot = 52 48, ,00 512,00 Stackelberg (1. vůdce) ,5 = 56,5 43, ,00 420,50 Stackelberg (2. vůdce) 34, ,67 = 53,33 46, ,78 522,67 Stackelberg (oba vůdci) ,67 = 60,67 39,33 998,00 385,78 Pokud je firma vůdcem, má nejvyšší zisk (ve srovnání s Cournotovým modelem a Stackelbergovým, ve kterém je následníkem) Kdyby ovšem vyráběly obě firmy toto optimální množství, zisk obou firem by byl mnohem nižší 51
52 9.4 Model duopolu Model kartelu Firmy mohou dopředu uzavřít dohodu o výrobních kvótách (předpoklad) Dohodu uzavřou, pokud je to pro obě firmy výhodné Uzavřením kartelu vlastně vzniká monopol 52
53 9.4 Model duopolu Nastavují dohodnutý objem produkce q 1 objem produkce 1. firmy q 2 objem produkce 2. firmy Cena závisí na množství produktu na trhu p = g q 1 + q 2 klesající funkce Nákladová funkce i-té firmy C i : S rostoucím objemem produkce náklady rostou C i q i 53
54 9.4 Model duopolu Zisková funkce kartelu: Zisk je rozdílem mezi výnosy (příjmy) a náklady obou firem z q 1, q 2 = R q 1, q 2 C 1 q 1 C 2 q 2 = p q 1 + q 2 C 1 q 1 C 2 q 2 Toto je funkce dvou proměnných Podmínky 1. řádu pro maximalizaci zisku: z q 1,q 2 q 1 0 a z q 1,q 2 q
55 9.4 Model duopolu Dostáváme soustavu dvou rovnic o dvou proměnných a řešením výrobní kvóty duopolistů Dosazením do ziskové funkce získáme celkový zisk, který je třeba rozdělit Součástí dohody o spolupráci je i dohoda o přerozdělení celkového zisku 55
56 9.4 Model duopolu Symbolem z označíme celkový zisk kartelu Kdy se vyplatí spolupracovat? Spolupráce se vyplatí, pokud z > z 1 + z 2 Jak určit zisk při spolupráci? Zaručené Jak určit zisky zaručené jsou zisky? dány modelem bez spolupráce, tzn. z Cournotova modelu 56
57 9.4 Model duopolu Zbývá rozhodnout, jak se mají hráči o zisk podělit Celkový zisk musí být rozdělen mezi firmy: a 1 + a 2 = z 1. firma musí dostat a 1, a 1 z 1 2. firma musí dostat a 2, a 2 z 2 57
58 z a2 9.4 Model duopolu a 1 + a 2 = z a 1 z 1 z 2 a 2 z 2 Kterou možnost z jádra hry vybrat? 0 z 1 z a1 58
59 9.4 Model duopolu Jednou z možností je: První firmě dát její zaručený zisk z 1 Druhé firmě dát její zaručený zisk z 2 Zbytek rozdělit mezi firmy rovným dílem a 1 = z 1 + z z 1 z 2 2 a 2 = z 2 + z z 1 z
60 z a2 9.4 Model duopolu a 1 + a 2 = z a 1 z 1 a 2 z 2 z 2 0 z 1 z a1 60
61 9.4 Model duopolu Model Celková produkce Cena Zisk 1. Zisk 2. Cournot = 52 48, ,00 512,00 Stackelberg (1. vůdce) ,5 = 56,5 43, ,00 420,50 Stackelberg (2. vůdce) 34, ,67 = 53,33 46, ,78 522,67 Stackelberg (oba vůdci) ,67 = 60,67 39,33 998,00 385,78 Kartel = 44 56, ,00 594,00 Dokonalý trh = 88 12,00 150,00 36,00 61
62 9.4 Model duopolu Důležitá poznámka: Podmínky 1. řádu zajišťují, že bod je podezřelý z extrému tzn. může ale nemusí být maximem Jedná se o podmínku nutnou, nikoliv postačující Vždy je tedy nutné ověřit také platnost podmínek 2. řádu Pro maximalizaci je druhá derivace záporná Matice 2. parciálních derivací je negativně definitní 62
63 KONEC 63
MODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL
MODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL DOKONALÁ KONKURENCE Trh dokonalé konkurence je charakterizován velkým počtem prodávajících, kteří vyrábějí homogenní produkt a nemohou ovlivnit tržní
VíceModely oligopolu. I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu. Dokonalý trh. Nedokonalý trh
Modely oligopolu Obsah kapitoly Studijní cíle I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu Student získá komplexní přehled teorií oligopolu, které lze úspěšně aplikovat v realitě. Doba potřebná
VícePříjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah
Obsah Nedokonalá konkurence Formy nedokonalá konkurence Regulace nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Vzniká nesplněním alespoň jedné podmínky dokonalé konkurence RozdílDKaNKvcenovétvorbě. Je to
VíceKvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy
1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb
VíceCharakteristika oligopolu
Oligopol Charakteristika oligopolu Oligopol v ekonomice převažuje - základní rysy: malý počet firem - činnost několika firem v odvětví vyráběný produkt může být homogenní (čistý oligopol) nebo heterogenní
Více5.7 Kooperativní hry 5.7.1 Kooperativní hra 2 hráčů 5.7.2 Kooperativní hra N hráčů 5.8 Modely oligopolu 5.9 Teorie redistribučních systémů 5.
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 6 Teorie her, volby teorie redistribučních systémů a teorie veřejné Obsah 5.7 Kooperativní hry 5.7.1
VíceDokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU
Opakování Mikroekonomie Dokonalá konkurence Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU U firmy v rámci dokonalé konkurence jsou výrobní náklady dány vztahem: TC = 20000 + 2 a) Jestliže tržní cena
VícePříjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah
Obsah Nedokonalá konkurence Formy nedokonalá konkurence Regulace nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Vzniká nesplněním alespoň jedné podmínky dokonalé konkurence RozdílDKaNKvcenovétvorbě. Je to
VíceOP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20
OP3BK_FEK Ekonomika Jaro 2013 16.03.2013 / 13:55 15:35 / učebna č.20 Přehled témat (osnova): 1. Úvod do ekonomie Základní pojmy Vývoj ekonomie Aktuální problémy 2. Mikroekonomie Tržní struktury Dokonalá
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Firma a odvětví. Koncentrace odvětví. Vztah firmy ke konkurentům a oligopol. Limitní cena. Kvantitativní modely duopolu. Cenové modely duopolu. Možnosti využití teorie her. Teorie firmy Firma a odvětví
VíceOLIGOPOL.
OLIGOPOL CHARAKTERISTICKÉ RYSY OLIGOPOLU Malý počet firem a vysoký stupeň vzájemné závislosti při rozhodování (ceně, množství, kvalitě atd.) Firma musí předvídat reakci svých konkurentů na svá vlastní
Více4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.
Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní
VíceNEDOKONALÁ KONKURENCE
NEDOKONALÁ KONKURENCE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA NEDOKONALÉ KONKURENCE Trh, na kterém alespoň jeden prodávající (kupující) je schopen ovlivnit tržní cenu Cenový tvůrce Diferencovaný produkt-kvalita, vzhled,
VíceMezi firmami v oligopolu dochází ke strategickým interakcím. Při zkoumání strategických interakcí používáme teorii her.
Teorie her a oligopol Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, oddíly 26.1-9, 27.1-3 a 27.7-8 Varian: Intermediate Microeconomics, Sections 27.1-9, 28.1-3, 28.7-8 () 1 / 36 Obsah přednášky V této přednášce
VíceVedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.
Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly
Vícecharakteristika oligopolu kartel Cournotův model duopolu oligopol s dominantní firmou Sweezyho model (se zalomenou křivkou poptávky) Nashova
charakteristika oligopolu kartel Cournotův model duopolu oligopol s dominantní firmou Sweezyho model (se zalomenou křivkou poptávky) Nashova rovnováha Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 11, str.
VíceRŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol
RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol CHARAKTERISTIKA DK Jak byste charakterizovali DK z hlediska (ceny, vstupu do odvětví, informací, produktu, počet prodávajících
VíceDokonale konkurenční odvětví
Dokonale konkurenční odvětví Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy
VíceNedokonalá konkurence
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠTK, h.d. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nedokonalá konkurence Schéma konkurence Nedokonalá konkurence Monopolistická Oligopol Monopol Rekapitulace Dokonalá konkurence Optimum
VícePříjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.
7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
Více11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru
11. Trhy výrobních faktorů V předchozích kapitolách jsme zkoumali způsob rozhodování firmy o výstupu a ceně v rámci různých tržních struktur (dokonalá a nedokonalá konkurence). Ačkoli se fungování firem
VíceMikroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2013 Téma 4 Teorie her pro manažery Obsah 5.7 Kooperativní hry 5.7.1 Kooperativní hra 2 hráčů 5.7.2 Kooperativní
Více8. Dokonalá konkurence
8. Dokonalá konkurence Kompletní text ke kapitole viz. KRAFT, J., BEDNÁŘOVÁ, P, KOCOUREK, A. Ekonomie I. TUL Liberec, 2010. ISBN 978-80-7372-652-2; str.64-75 Dokonale konkurenční tržní prostředí lze charakterizovat
Více29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15
29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 1 30. Optimum při nájmu výrobního faktoru Nabídka vstupu Z je dána rovnicí
VíceMonopol a monopolistická konkurence
Monopol a monopolistická konkurence Vznik nedokonalé konkurence Příčiny vzniku Nákladové podmínky vedou ke vzniku nedokonalé konkurence v podobě úspor z rozsahu. Průměrné náklady s růstem výroby klesají
VíceMikroekonomie 1 -TOMÁŠ VOLEK (Prezentace 6) 1
Obsah Podnik Výnosy Zisk Podnik Firma (podnik) je obecné označení pro ekonomicko - právní subjekt. Základními znaky rozlišující podnik od jiných institucí společnosti jsou: - -.. Základní cíl podniku je
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceFunkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.
Vzorce optávka a nabídka a b Funkce poptávky (lineární) m + n Funkce nabídky D * Cenová elasticita poptávky bodová + D + D * Důchodová elasticita poptávky * Cenová elasticita poptávky intervalová A B CD
Více15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce
15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol
VíceProdukční analýza. a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie.
MIKROEKONOMIE 1 cvičení 9-13 [1] Produkční analýza a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie. b) Vysvětlete zákon
VíceDOKONALÁ KONKURENCE.
DOKONALÁ KONKURENCE www.ekofun.cz ZÁKLADNÍ POJMY PLATNÉ PRO DOKONALOU I NEDOKONALOU KONKURENCI Cíl firmy je maximalizace zisku -největší(kladné) rozpětí mezi TR a TC Maximalizujeme zisk s ohlédnutím na
VíceProdukční analýza. a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie.
MIKROEKONOMIE 1 cvičení 9-12 [1] Produkční analýza a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie. b) Vysvětlete zákon
VíceTeorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk
Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného
VíceDokonalá konkurence. Téma cvičení. Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Bod uzavření firmy
opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC řešení opakování
VíceMikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje
Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC Příklad
VíceRozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku
Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného
VíceTeorie her a ekonomické rozhodování. 3. Dvoumaticové hry (Bimaticové hry)
Teorie her a ekonomické rozhodování 3. Dvoumaticové hry (Bimaticové hry) 3.1 Neantagonistický konflikt Hra v normálním tvaru hráči provedou jediné rozhodnutí a to všichni najednou v rozvinutém tvaru řada
VíceFormování cen na trzích výrobních faktorů
Formování cen na trzích výrobních faktorů Na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru. Na trzích výrobků a služeb jsou domácnosti poptávající a firmy nabízející
VíceZáklady ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com
Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba
Více13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu
13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci
VíceDokonalá konkurence (DK)
Obsah Dokonalá konkurence řebytek výrobce a přebytek spotřebitele Dokonalá konkurence (DK) Je ekonomickou abstrakcí ředpoklad - existuje velký počet kupujících a prodávajících odmínky dokonalé konkurence
VíceNEDOKONALÁ KONKURENCE
NEDOKONALÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKA NK Jak byste charakterizovali NK? (z hlediska ceny) Jaké jsou další charakteristiky ceny? (uvádějte příklady) Produkt Náklady na změnu dodavatele Informace Počet producentů
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: monopol,
VíceDK cena odvozená z trhu
Dokonalá konkurence DK cena odvozená z trhu π (Kč) TR STC ZISK ZTRÁTA Q 1 Q 2 Q (ks) MR, MC (Kč/ks) MC MR Q 1 Q 2 Q (ks) ZiskfirmyvDK Nulový zisk v DK normální zisk Ztráta firmy v DK Křivka nabídky firmy
VíceTéma č. 2: Trh, nabídka, poptávka
Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se
VíceMinimalizace nákladů. Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 19 a 20 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 20 and 21 () 1 / 34
Minimalizace nákladů a nákladové křivky Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 19 a 20 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 20 and 21 () 1 / 34 Na této přednášce se dozvíte co je
Více8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích
8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceNyní položíme mezní náklady rovny ceně a hledáme optimální výstup (q): 17-6q + q 2 = 50 q 2-6q - 33 = 0 hledáme kořeny kvadratické rovnice
Řešené příklady 1. Firma Datel a syn je drobným výrobcem děrovaček. Na trhu stejné děrovačky vyrábí dalších 100 větších či menších firem. Jeho nákladová funkce je dána rovnicí TC = 30 + 17q 3q 2 + 1/3q
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně
řijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie Správná odpověď je označena tučně 1. řebytek spotřebitele je rozdíl mezi a... a) cenou, mezními náklady b) cenou, celkovými
VíceMotivace. Dnes se zaměříme na monopoly.
Monopol Motivace V reálném světě není dokonalá konkurence příliš častá. Obvyklejší jsou různé formy nedokonalé konkurence: monopoly oligopoly monopolistická konkurence Dnes se zaměříme na monopoly. Co
VíceMotivace. Dnes se zaměříme na monopoly.
Monopol Motivace V reálném světě není dokonalá konkurence příliš častá. Obvyklejší jsou různé formy nedokonalé konkurence: monopoly oligopoly monopolistická konkurence Dnes se zaměříme na monopoly. Co
VíceNárodní hospodářství poptávka a nabídka
Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak
VícePOPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE
POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE Firma maximalizuje zisk když platí Dokonalý trh práce-firma přicházející na tento trh je jednou z velkého počtu cenu práce nemůže ovlivnit Křivku nabídky práce
VíceVšeobecná rovnováha 1 Statistický pohled
Makroekonomická analýza přednáška 4 1 Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Předpoklady Úspory (resp.spotřeba) a investice (resp.kapitál), kterými jsme se zabývali v minulých lekcích, jsou spolu s technologickým
VíceMetodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok
Cíl tematického celku: pochopit problematiku rozhodování firmy, odvodit nabídkovou křivku Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Podstata firmy 2. dílčí téma:
VíceStudijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence
Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé
VícePrůvodce studiem. do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat
6. Extrémy funkcí více proměnných Průvodce studiem Hledání extrémů je v praxi často řešená úloha. Např. při cestě z bodu A do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat
VíceBod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy
Důležité FC, VC, TC (graf) Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Náklady firmy - důležité Průběh funkcí nákladů - grafy TC = FC + VC AC = AFC + AVC AFC = FC/Q AVC = VC/Q MC =
VíceMetodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok
Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních
VíceTeorie her a ekonomické rozhodování. 11. Aukce
Teorie her a ekonomické rozhodování 11. Aukce 11. Aukce Příklady tržních mechanismů prodej s pevnou cenou cenové vyjednávání aukce Využití aukcí prodej uměleckých předmětů, nemovitostí, prodej květin,
Vícea) Do produkční funkce firmy dosadíme počet jednotek práce, pro něž máme určit dosazený objem produkce
Řešené příklady 1. Firma Karkulka, s.r.o šije červené čepečky. Produkční funkce firmy má tvar Q = 41. + 20. 2 (1/3). 3. Kde jsou hodiny práce za den. a) Určete, kolik firma ušije denně čepečků, pokud najme
VíceZáklady matematiky pro FEK
Základy matematiky pro FEK 11. přednáška Blanka Šedivá KMA zimní semestr 2016/2017 Blanka Šedivá (KMA) Základy matematiky pro FEK zimní semestr 2016/2017 1 / 13 Vybrané ekonomické aplikace diferenciálního
VíceTRH PRÁCE.
TRH PRÁCE POPTÁVKA PO PRÁCI Předpoklad! Dokonalá konkurenci na trhu práce Existuje velký počet nabízejících i poptávajících Žádny z nich nemůže ovlivnit cenu Poptávka po práci je určena množstvím práce,
VíceCELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh
Otázka: Trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): Eli TRH= určitá oblast ekonomiky kde dochází k výměně činnosti mezi jednotlivými ekonomickými subjekty (je to určitý virtuální prostor, kde se střetává nabídka
VíceMONOPOL.
MONOPOL Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující, který může ovlivnit tržní cenu V nedokonalé konkurenci na straně nabídky rozlišujeme -monopolní
VícePříjmy firmy v nedokonalé konkurenci
Obsah Nedokonalá konkurence Formy nedokonalá konkurence Regulace nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Vzniká nesplněním alespoň jedné podmínky dokonalé konkurence Rozdíl DK a NK v cenové tvorbě.
VíceÚloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné
Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace
VíceMetodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok
Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních
Více10 Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci
10 Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci Dokonalá konkurence a monopol představuje dva krajní póly tržní struktury. Mezi těmito extrémy se nachází monopolistická konkurence a oligopol
VíceFunkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018
Funkce více proměnných Extrémy Přednáška pátá 12.března 2018 Zdroje informací Diferenciální počet http://homen.vsb.cz/~kre40/esfmat2/fceviceprom.html http://www.studopory.vsb.cz/studijnimaterialy/sbirka_uloh/pdf/7.pdf
VíceKonkurence. Konkurence. Konkurence dle subjektů. Konkurence dle subjektů
Konkurence Konkurence Ing. Pavlína Štréglová Pilíř tržního mechanismu, hnací motor trhu Proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů trhu. 1 2 Konkurence dle subjektů 1. Konkurence mezi
VíceTrh výrobků a služeb teorie firmy
Trh výrobků a služeb teorie firmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Typy firem Vlastnická forma podíl na počtu podíl firem na obratu Individuální firmy 76% 6% Partnerské firmy 10% 4% Korporace 14% 90% 1
VíceFirma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza zadání y k opakování náklady firmy Q FC VC TC AC AVC AFC MC 0 X X X X X X X 1 5 5 X X X
VíceZáklady ekonomie II. Zdroj Robert Holman
Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu
VícePR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb
PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka
Více6 Nabídka na trhu výrobků a služeb
6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 1. Náklady firmy 2. Příjmy a zisk firmy 3. Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu 4. Nabídka firmy V ekonomii se rozlišují tři časové horizonty, ve vztahu k možnostem
VíceStudijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé
VíceCharakteristika monopolu
Monopol charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku volba rovnovážného výstupu stanovení ceny monopolem křivka nabídky monopolu cenová diskriminace alokační a výrobní efektivnost monopolu regulace monopolu
VíceMikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky
Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Přednáška 3. Křivka nabídky (S) Poptávka substituční a důchodový
VíceMikroekonomie Nabídka, poptávka
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní
VíceFORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH FAKTORŮ.
ORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH AKTORŮ www.ekoun.cz www.ekoun.cz ORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH AKTORŮ Výrobní faktory: práce + kapitál (pro nás) Na trzích výrobních faktorů: - poptávku vytvářejí firmy
VíceMikroekonomie. Opakování příklad 1. Řšení. Příklad 2. Příklad 5. Proč Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 16 D
Opakování příklad 1 Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Hodnota Edp = 0,1 znamená, že procentní změna množství při 10% změně ceny bude: a/ 0,2 b/ 2,5 c/ 5,0 d/ 1,0 e/ ze zadaných
VíceTEORIE HER. Základní pojmy teorie her. buď racionální (usiluje o optimální výsledek hry) nebo indiferentní (výsledek hry je mu lhostejný)
TEORIE HER V dosavadních přednáškách jsme probírali jedno či vícekriteriální optimalizaci, ale v těchto úlohách byly předem pevně dané podmínky a ty se nijak neměnily v závislosti na našem rozhodnutí Také
VícePřednáška #7. Základy mikroekonomie OLIGOPOL A MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
Přednáška #7 Základy mikroekonomie OLIGOPOL A MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE 7.11.2012 V minulé přednáškách jsme si vysvětlili, co je to monopol a jak se liší od dokonalé konkurence Při monopolistickém uspořádání
VíceÚvod do ekonomie Týden 10. Tomáš Cahlík
Úvod do ekonomie Týden 10 Tomáš Cahlík Obsah Firmy Úvod rozhodování podle očekávaných nákladů a očekávaných výnosů Výroba Náklady Struktura trhu Dokonalá konkurence Monopol Nedokonalá konkurence Zkouškové
Více3. ANTAGONISTICKÉ HRY
3. ANTAGONISTICKÉ HRY ANTAGONISTICKÝ KONFLIKT Antagonistický konflikt je rozhodovací situace, v níž vystupují dva inteligentní rozhodovatelé, kteří se po volbě svých rozhodnutí rozdělí o pevnou částku,
VíceIng. Eliška Galambicová 1 8. Chování firmy v podmínkách monopolu
Ing. Eliška Galambicová 1 8. Chování firmy v podmínkách monopolu A) Monopol teoretická východiska Nedokonalá konkurence: představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující který
VíceZisk Jan Čadil VŠE FNH
Zisk Jan Čadil VŠE FNH Footer Text 12/10/2014 1 Ekonomický zisk Rozdíl mezi tržbami a náklady, včetně implicitních Firma má výstup q = f m 1,, m i. Obecně může mít více druhů výstupu (1 až n). Cenu produkce
VíceANTAGONISTICKE HRY 172
5 ANTAGONISTICKÉ HRY 172 Antagonistický konflikt je rozhodovací situace, v níž vystupují dva inteligentní rozhodovatelé, kteří se po volbě svých rozhodnutí rozdělí o pevnou částku, jejíž výše nezávisí
VíceObsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence
8. Monopolistická konkurence Obsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence Literatura Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 10, str. 291
VíceMikroekonomie. Opakování - příklad. Řešení. Příklad - opakování. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU
Opakování - příklad Mikroekonomie Máte danou funkci celkového užitku TU ve tvaru: 300X - 10X 2 (X značí spotřebované množství statku). Určete interval spotřeby (množství statku X) v kterém TU bude mít
VíceÚstav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Rovnováha firmy Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Dokonalá konkurence jednotlivá firma nemůže ovlivnit celkovou tržní nabídku nemůže ovlivnit
VíceMAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE
MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový
VíceMONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKY MONOPOLISTICKÉ KONKURENCE www.ekofun.cz Velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízké substituty produkt je však diferencovaný Velký počet firem způsobuje,
VíceHRA V NORMA LNI M TVARU
3 HRA V NORMÁLNÍM TVARU 91 Hra v normálním tvaru Definice 1. Necht je dána konečná neprázdná n-prvková množina Q = {1, 2,..., n}, n množin S 1, S 2,..., S n a n reálných funkcí u 1, u 2,..., u n definovaných
Více0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.
Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede
Vícefirma je tvůrce ceny ( price maker ) v omezeném smyslu. Křivka poptávky po produktech jedné firmy je téměř horizontální.
Monopolistická konkurence charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR efektivnost monopolistické konkurence model rozmístění při výrobkové diferenciaci Charakteristika monopolistické konkurence nejjemnější
VíceSTC = w.l + r.k fix = VC + FC
Náklady a příjmy firmy definice nákladů náklady v krátkém období: - celkové, průměrné, mezní - fixní a variabilní náklady náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR: - obalová křivka příjmy
VícePříklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5
Příklad 1 Najděte totální diferenciál d (h) pro h=(h,h ) v příslušných bodech pro následující funkce: a) (,)= cos, =1; b) (,)=ln( + ), =2; 0 c) (,)=arctg(), =1; 0 1 d) (,)= +, =1; 1 Řešení 1a Máme nalézt
Více