Raně středověké nákončí k pochvě meče z Českého středohoří. Naďa Profantová Milan Štolba

Transkript

1 Archeologické rozhledy LXIV Raně středověké nákončí k pochvě meče z Českého středohoří Naďa Profantová Milan Štolba Na svahu Pákovy hory (k. ú. Lhota u Medvědic) v Českém středohoří bylo nalezeno prolamované bronzové nákončí pochvy meče, které lze podle přesné paralely z Kelheimu datovat do 11. a/nebo na počátek 12. století. Další fragment pochází z Roudnice, okr. Hradec Králové, a s trochu odlišným prolamovaným dekorem i ze Ždánic na Moravě. Nové nálezy patrně importovaného nákončí pochvy meče rozšiřují dosud známou škálu těchto artefaktů z českého území. Čechy raný středověk kování pochva meče import Early medieval scabbard chape from the Central Bohemian Uplands. An openwork bronze scabbard chape was found on the slopes of Pákova Hill in the Central Bohemian Uplands (cadastral territory of Lhota umedvědic); based on exact parallels from Kelheim, it can be dated to the 11 th century and/or beginning of the 12 th century. Another fragment was found in Roudnice in the district of Hradec Králové, and another in Ždánice na Moravě, which featured slightly different openwork decoration. The new finds of apparently imported scabbard chapes increase the hitherto known scale of these artefacts in Bohemia. Bohemia Early Middle Ages metalwork scabbard chape import Úvod Bronzové nákončí pochvy meče bylo nalezeno dne při detektorové prospekci na svazích Pákovy hory, k. ú. Lhota u Medvědic v Českém středohoří. Nález byl vyzdvižen z hloubky 5 10 cm, v lesní suché půdě s kamenitým podložím (znělec). Místo nálezu je situováno do vrcholové partie kopce, směrem k jihozápadní straně (obr. 1: 3). V bezprostřední blízkosti není žádná terénní anomálie, kromě roztroušeného kamení z rozrušeného vrcholu (eroze). V okruhu zhruba m od nálezu se dále nalezlo několik železných artefaktů, např. ostruhy, třmen, udidla a několik hrotů střel do kuše. Veškeré nálezy se mohou typologicky řadit do rozmezí století. Pouze hrot šípu (d. 11 cm) s křidélky a tulejkou (prům. 1,7 cm) může být též raně středověkého, ale i vrcholně středověkého stáří (obr. 3a). Hrot šípu či malého kopí z téhož kopce je typem s tulejí a listovitým hrotem, je dlouhý 12,5 cm a tulej má průměr 1,9 cm. I tento nález může pocházet jak z raného středověku, tak doby římské. Z okolí je třeba zmínit ještě nepublikovaný nález ostruhy s dlouhým bodcem (d. ostruhy 17,3 cm) z Lukova, severně Pákovy hory; lze ji zařadit nejspíše do 1. či 2. třetiny 10. století. Srovnatelný fragment bronzového kování pochvy byl nalezen v r v areálu zaniklé středověké osady na katastru Roudnice, okr. Hradec Králové, v poloze Pod Habrem. 1 Popis předmětů Pákova hora, k. ú. Lhota u Medvědic, okr. Litoměřice: bronzové prolamované nákončí pochvy meče (obr. 2: 1) 2, jehož tvar při čelním pohledu připomíná písmeno U. Ve zcela spodní části je opatřeno profilovaným výčnělkem peckovitého tvaru. Na předmětu jsou patrné známky po opracování (pilníkem?). Nákončí je mírně deformováno. Současná výška předmětu je 3,3 cm, šířka 3,5 cm a tloušťka je 1,1 cm. Váha artefaktu je 8,36 g. Pod Habrem, k. ú. Roudnice, okr. Hradec Králové: polovina prolamovaného bronzového kování pochvy se středovým výčnělkem (obr. 2: 4), celý dekor nelze rekonstruovat. Je zřejmé, že prolamování tvořilo dvě řady nad sebou a bylo nejspíše symetrické. Spodní krajní perforace byly protáhlé a zašpičatělé směrem dolů, středová byla nejspíše o něco širší než u kusu z Pákovy Hory. Jedná se 1 Za umožnění dokumentace předmětu děkujeme J. Skalovi. 2 Není zcela jasné, zda byla litá (na to ukazuje výběžek) nebo vykrajovaná ze silnějšího plechu.

2 358 PROFANTOVÁ TOLBA: Ranû stfiedovûké nákonãí k pochvû meãe Obr. 1. Pákova hora (Lhota u Medvědic), plán nálezové situace č záušnice z téže doby z katastru Mukova. Abb. 1. Pákova hora (Lhota bei Medvědice), Grabungsplan Nr Schläfenring aus derselben Zeit aus dem Kataster von Mukov. tedy o variantu typu Kelheim nebo příbuzné varianty, jaké známe např. z Dalmácie. V. 38 mm, dochov. š. 12 mm, váha 6 g. Analýza a datování nálezů Za podobný nález lze považovat nákončí z katastru obce Ždánice, okr. Hodonín (obr. 2: 3). Místo nálezu se nachází na nevýrazné ostrožně na severozáp., spíše západním úbočí vrchu Panuše západně od Ždánic. Až na drobnou odchylku v prolamovaném dekoru (v horní partii rombické prolomení, středový lístek je tvořen dotykem dvou pásků a rozevřen symetricky na obě strany) je téměř identické s výše popsanými předměty. Stejně jako exemplář z Pákovy hory postrádá nálezové okolnosti, které by umožnily přesnější datování než do raného středověku. V případě nákončí z k. ú. Roudnice lze při datování hledat oporu v dalších dosud nepublikovaných povrchových nálezech pocházejících z dané polohy. Jsou to především dvě mince: denár Vratislava II. ( ; obr. 3b) a anonymní, vendický nebo též křížový denár (Gumowski 1959, č. 659) 3 z 11. stol. 4, dále esovitě ukončené záušnice střední velikosti o průměru 20 x 25 mm (1 měděná a1stříbrem plátovaná s odlomeným s ), bronzový tepaný a litý prsten, závaží dvou hlavních typů: olověná kolečka se středovým otvorem o prům. ca 10 mm a dvě železná, potažená bronzovým či měděným plechem, apod. (většina nálezů je uložena v Muzeu východních Čech v Hradci Králové, mince jsou v soukromé sbírce). Závaží mají širší interval výskytu, ale dosud známé analogie z Čech patří pokročilému stol. (hradiště Kozárovice: Buchvaldek Sláma Zeman 1978, 85 86, obr. 33: 1; 3 Za pomoc při ověření určení mince děkuji Luboši Polanskému. 4 Razily se v širší oblasti Polabských Slovanů a Polska.

3 Archeologické rozhledy LXIV Obr Lhota u Medvědic (Čechy); 2 Kelheim (Bavorsko); 3 Ždánice (Morava); 4 Roudnice (Čechy). Kresba 1a M. Štolba, 4 L. Raslová, 2a, b podle R. Kocha. Abb Lhota bei Medvědice (Böhmen); 2 Kelheim (Bayern); 3 Ždánice (Mähren); 4 Roudnice (Böhmen). Zeichnung 1a M. Štolba, 4 L. Raslová, 2a, b nach R. Koch. Dubá ojedinělý nález; Libice nad Cidlinou nepubl.). Při opakovaných sběrech se mezi hojnými nálezy keramiky stol. podařilo rozlišit i zlomky zařaditelné do 11. století. Pro datování a zřejmě i původ prezentovaných nákončí pochvy meče z České republiky je důležitý shodný nález z Kelheimu v Dolním Bavorsku (obr. 2: 2a; 2b je kopie). Kelheimský nález je též bronzový, váží 12 g a zapadá do větší skupiny prolamovaných nákončí pochev mečů datovaných do 11., příp. na počátek 12. stol. (Das Reich, 106; Koch 1986, Abb. 7, Liste 2, mapa Abb. 8). R. Koch poukazuje na vzácnost této výzdoby oproti jiným typům. Zároveň jde o jeden z mála nálezů, který má stratigrafické souvislosti (Koch 1986, 200). Jako import se poněkud vyšší prolamované nákončí pochvy s malým knoflíkem dole dostalo i do Dalmácie (Bihaci Stombrate u Trogiru; Vinski 1983, tab V: 3), výroba tohoto kování je kladena do raného 11. stol., avšak nález se na místo dostal nejspíše až ve 2. pol. 11. století.

4 360 PROFANTOVÁ TOLBA: Ranû stfiedovûké nákonãí k pochvû meãe Obr. 3. a Pákova hora (Lhota u Medvědic): železná šipka, délka 11 cm, foto M. Štolba; b Roudnice, okr. Hradec Králové, stříbrný denár z 11. stol., dochovaný průměr 15,8 mm, foto J. Skala. Abb. 3. a Pákova hora (Lhota bei Medvědice): Eiserne Pfeilspitze, L. 11 cm; b Roudnice, Kr. Hradec Králové, Silberdenar aus dem 11. Jh. Místo vzorku Fe Cu Zn Ag Sn Sb Pb střed pochvy 5,99 52,21 3,48 0,22 12,26 0,12 25,73 konec pochvy 7,37 48,95 3,55 0,18 13,18 0,13 26,65 Tab. 1. Roudnice, okr. Hradec Králové: Složení slitiny barevných kovů na základě RFA. Podle zprávy D. Perlíka, SM Roztoky u Prahy. Ukazuje převážně měření korozních produktů, nadhodnoceno je Pb i Ag, podhodnocena Cu. Závěr Nákončí z Pákovy hory může být bavorským importem z 11. stol., na místo nálezu se mohlo dostat i s malým zpožděním v 1. pol. 12. století. Při malém počtu všech nálezů této skupiny z českého území nelze však ani vyloučit variantu, že by šlo o domácí výrobek, možná napodobeninu západní předlohy. Kromě prolamovaných nákončí pocházejí z Čech dvě jiná kování pochvy meče: bronzové lité prolamované kování s rostlinným dekorem z akropole hradiště Budeč z 10. stol. (Beranová Lutovský 2009, bar. foto; Profantová v tisku, fig. 12: 1) a jednoduché plechové kování z pohřebiště v Praze Lahovicích (Beranová Lutovský 2009, 293, obr. 326). Nákončí pochvy z Budče má paralely v severském a východoevropském prostředí 10. stol. (Gräslund 2001, 137, fig. 4b), i když tam nenajdeme přesnou analogii. Mohlo též vzniknout jako napodobenina některé varianty zmíněné skupiny. Dále evidujeme tři kování pochev k bojovým nožům z 9. poč. 10. stol.: v Praze Motole, neúplný exemplář z hradiště Bukovec u Plzně a železný kus z Bělohradska (Profantová 2011a, obr. 3: 3, 4). Tuto mozaiku můžeme doplnit mapkou importovaných mečů se značkami, nápisy či damaskovanou čepelí (Profantová 2011b, obr. 1). Jedná se o meče z stol., lze ovšem předpokládat, že i v 11. století byla značná část mečů dovážena. Pak se nejspíše dostávaly do Čech i s pochvou zdobenou nákončími nebo s kováními závěsu meče, jako tomu bylo v Kolíně či Kouřimi 9. stol. (Profantová 2011b, obr. 7, 10). Z 11. stol., kdy se honosné předměty již do hrobů neukládaly, známe málo přímých importů mimo enkolpia a mince a disponujeme jen ztracenými kusy (jednotlivostmi). Není bez zajímavosti, že jen o něco západněji od Pákovy hory, blíže Mukovu, se našly dvě esovité záušnice datovatelné do 11. a 12. stol. (obr. 1: 1, 2), jedna z nich je plátovaná stříbrem. Spolu s dalšími nepublikovanými nálezy (ostruhy z doby římské i jedna raně středověká s háčky) naznačují trasu průchodu touto částí Středohoří. Pákova hora se snad stala místem, kam bylo třeba z nějakého důvodu vystoupit. Patrně importované nákončí pochvy meče z Pákovy hory rozšířilo škálu těchto artefaktů nalezených na českém území. S dalšími nálezy umožnilo vydělit samostatnou skupinu těchto předmětů a díky nálezu z Roudnice i nezávisle podpořit datování do 2. pol. 11. století.

5 Archeologické rozhledy LXIV Literatura Beranová, M. Lutovský, M. 2009: Slované v Čechách. Archeologie století. Praha. Buchvaldek, M. Sláma, J. Zeman, J. 1978: Slovanské hradiště u Kozárovic. Praehistorica 6. Praha. Gräslund, A. S. 2001: Birka between West and East. Offa 58, Koch, R. 1986: Ein durchbrochenes Schwertortband vom Schwanberg bei Rödelsee. In: Festgabe für P. Endrich: Aus Frankens Frühzeit. Mainfränkische Studien 37, Würzburg, Gumowski, M. 1939: Corpus Nummorum Poloniae. Monety X i XI w. Z. 1. Kraków. Profantová, N. 2011a: Dva raně středověké kovové nálezy z hradiště Bukovec u Plzně, okr. Plzeň město Zwei frühmittelalterliche Metallfunde auf dem Burgwall Bukovec bei Pilsen, Kreis Plzeň-město (Pilsen- Stadt). In: Archeologie západních Čech 2, Plzeň, b: Karolínské importy a jejich napodobování v Čechách (konec stol.) Karolingische Importe und ihre Nachamung in Böhmen, bzw. in Mähren (Das ausgehende Jahrhundert). In: V. Turčan ed., Karolínská doba a Slovensko. Sborník Slovenského Národného múzea supplementum, Bratislava, vtisku: Examples of the Most Important Results of Technological Analyses of Swords. In: Die Archäologie der frühen Ungarn. Chronologie, Technologie und Methodik. Internationaler Workshop des Archäologischen Instituts der Ungarischen Akademie der Wissenschaften und des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz am 4. und 5. Dezember RGZM Tagungen. Mainz. Das Reich: Das Reich der Salier , Katalog zur Ausstellung des Landes Rheinland-Pfalz. Sigmaringen Vinski, Z. 1983: Rozmatrjano poslikarolonškim mečevima 10. a 11. stolječa u Jugoslaviji. Starohrvatska prosvjeta 13, Ein frühmittelalterliches Ortband aus dem Böhmischen Mittelgebirge 2011 wurde auf einem Abgang des Berges Pákova hora, Katastergemeinde Lhota u Medvědic, im Böhmischen Mittelgebirge ein Ortband mit durchbrochener Verzierung gefunden, das aufgrund einer genauen Parallele aus Kelheim in das 11. und/oder an den Anfang des 12. Jahrhunderts datiert werden kann (Abb. 2: 1, 2). Weitere ähnliche, bisher unveröffentlichte Ortbänder stammen aus Ždánice in Mähren, jedoch ohne brauchbare Fundumstände. Ein anderes Fragment mit etwas anderer durchbrochener Verzierung wurde in der Dorfwüstung Roudnice, Kr. Hradec Králové entdeckt (Abb. 2: 4), wo andere Lesefunde, wie vor allem zwei Münzen (Abb. 3b) und ein S-förmiger Stempelring auf die Existenz des Dorfes im 11. Jahrhundert hindeuten. Wahrscheinlich handelt es sich beim hier veröffentlichten Ortband um einen Import aus Bayern (örtliche Nachahmungen sind aber, genauso wie beim Ždánicer Fund, auch nicht ausgeschlossen). Deutsch von Tomáš Mařík, English by David J. Gaul NAĎA PROFANTOVÁ, Archeologický ústav AV ČR,v. v. i., Letenská 4, CZ Praha profantova@arup.cas.cz MILAN ŠTOLBA, Bořeňská 258/48, CZ Bílina; equerry@seznam.cz