BÍLÁ VÍNA. Podborský Josef, Brumovice Brno 2012, pozdní sběr

Transkript

1

2 BÍLÁ VÍNA Veltlínské červené rané (Večerka): Pochází pravděpodobně z Itálie, kde patří k velmi rozšířené skupině odrůd nazývaných Malvasia. Veltlínské červené rané se k nám rozšířilo z Rakouska. Toto víno má minimální nároky na polohu, převážně se však pěstuje na sušších a kamenitých půdách. Typické je rané dozrávání a často se tak používá pro výrobu burčáku. Základní charakteristika:zlatožlutá barva. Vůně vína je neutrální, chuť je kořenitá s nižším obsahem kyselin. Víno má širší extraktivní chuť. Zrání vína pokračuje velmi rychle, a proto se musí brzy lahvovat. Podborský Josef, Brumovice Brno 2012, pozdní sběr Veltlínské zelené: S velkou pravděpodobností pochází z Rakouska. Na Moravě bylo dříve užíváno názvu Bělošpičák nebo Muškatel. Jedním z rodičů je pravděpodobně Tramín. Základní charakteristika jakostního vína: zelenožlutá barva. Víno s větší škálou aromatických látek podle složení půdy vinice. Na hlubokých hlinitých půdách dominuje vůně lipového květu, na štěrkovitých půdách jsou vůně i chuť hořkomandlové, na půdách sprašových se objevuje kořenitost předcházející do pepřnatosti. Při zrání vína v lahvích se objevují mandlové tóny. Vína jsou středně plná až podbízivá. Podborský Josef, Brumovice Brno 2013 Libor Otýpka, Židlochovice 2013 Lenka Otýpková, Židlochovice 2013 Pavel a Radim Stávkovi, Němčičky 2013, pozdní sběr Znovín Znojmo, a.s. 2013, výběr z hroznů Ryzlink vlašský: Původ je zatím neznámý a k Ryzlinku rýnskému nemá žádný příbuzenský vztah. Je nejvíce rozšířen v jihovýchodní Evropě, v severní Itálii, Maďarsku, Slovensku, Rakousku a u nás. Základní charakter vína: žlutozelená barva, u mladých vín převažují ovocné tóny rybízu, případně angreštu, později se objevují vůně lučního kvítí, které se pojí s pikantní kyselinou, střední plnosti, svěžestí a velmi dobrou pitelností. Z méně vyzrálých hroznů bývá kyselina až ocelově tvrdá. Miloš Lexa, Brumovice 2013 Josef Podborský, Brumovice Brno 2013 Libor Otýpka, Židlochovice 2013 Lenka Otýpková, Židlochovice 2013 Müler Thurgau: Jedná se o křížence RR a Madlenka královská. Základní charakteristika jakostního vína: zelenožlutá barva, muškátově ovocná vůně s tóny grepu či broskve. Středně plné, harmonické a příjemně pitelné víno, nenáročného a svěžího charakteru.

3 Miloš Lexa, Brumovice 2013 Rulandské šedé: Původní francouzský název je Pinot gris, v Itálii se nazývá Pinot grigio. V Německu je to Ruländer podle obchodníka s vínem J. S. Rulanda, který rozšiřoval odrůdu v oblasti Falc. V Maďarsku Szürkebarát (šedý mnich), podle mnichů cisterciáků, kteří na přání císaře Karla IV. vysadili odrůdu u Balatonu. Původní český název je Roučí šedé. Pinot gris vznikl mutací z Pinot noir a je rozšířen po celém světě. Od vín Rulandského šedého se očekává plnost, hebkost, vysoký extrakt, pomerančové tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti. Libor Otýpka, Židlochovice 2011, pozdní sběr Josef Podborský, Brumovice Brno 2009, pozdní sběr Chardonnay: Odrůda pochází z Burgundska. Genovou analýzou bylo zjištěno, že pravděpodobně vznikla samovolným křížením odrůd Pinot noir a Heunisch. Odrůdu Heunisch přinesli do západní Evropy Hunové a pěstovala se ve všech evropských vinařských oblastech pro dobrý vzrůst a bohaté sklizně. Odrůda měla mnoho synonym. Například u nás byla ve středověku známá pod názvem Běl velká. Je zajímavé, že i když Heunisch dával víno lehké až vodnaté, při jeho křížení s Rulandským modrým vznikla tak vysoce jakostní odrůda, jakou je Chardonnay. Výraz vína se mění podle klimatických a půdních podmínek. V chladnějším klimatu bývají sice vína plná, ale úzká a často mívají ocelovou kyselinu. Na těžkých půdách mají minerální charakter a někdy zelené tóny ve vůni. Chardonnay z teplých klimatických podmínek mívá tropický charakter s vůní manga, smetany, banánu, ananasu, žlutého melounu a někdy medu i karamelu., pozdní sběr Libor Otýpka, Židlochovice 2011, výběr z hroznů Josef Podborský, Brumovice Brno 2009, výběr z hroznů Hibernal: Odrůdová vína jsou značně rozdílná, odrůda velmi ctí terroir, charakterem mohou připomínat vína odrůd Ryzlink rýnský či Sauvignon, ale někdy též vína odrůd Neuburské nebo Rulandské šedé z chladnějších oblastí. Typické odrůdové víno má zelenožlutou barvu, vůně je intenzivní, příjemně ovocitá, chuť plná, velmi extraktivní, typicky kořenitá. V odrůdovém víně je vyšší obsah kyselin, ve výběrech jemná harmonie. Ve vůni a chuti můžeme hledat černý rybíz, angrešt, ananas, broskev, grapefruit, červený pomeranč, kiwi, jablko, hrušku, meruňku, broskev, jemné květinové tóny, v odchodu někdy též jemnou hořčinku. Víno je vhodné k archivaci. Víno Sýkora, s.r.o., Čejkovice 2013 Sauvignon: Pravděpodobně pochází z francouzského regionu Bordeaux nebo z vinařských oblastí na Loiře. Nové genetické poznatky ukazují na to, že asi vznikl ze samovolného křížení mezi odrůdami Chenin blanc a Tramín. Když byl francouzský král Jindřich IV. Navarrský ( ) kojencem, tišil pláč dítěte jeho dědeček tím, že mu potíral rty rozetřeným

4 česnekem a máčel mu je vínem Sauvignonu. V dospělosti se král stal velkým vyznavačem francouzských vín, jmenovitě právě Sauvignonu. Sauvignon patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí. U zahraničních Sauvignonů se většinou setkáváme s víny plnými, často i s minerální příchutí nebo s víny tělnatějšími z půd hlinitých či s filigránskou stavbou a bohatou hrou vůní z půd vápenitých. Z velkých sklizní a horších ročníků ale mohou být vína Sauvignonu lehká a tvrdá. V méně příznivých ročnících, v severnějších oblastech a při vyšší vlhkosti vznikají travnaté, kopřivové či paprikové tóny ve vůni i chuti. Při vyšším slunečním svitu a lepší vyzrálosti hroznů se začínají objevovat ovocné tóny. Zráním Sauvignonu na lahvi se většinou ony mladistvé tóny ztrácejí a ve víně se rozvíjí hlavně lahvová zralost. Spolu s ní narůstá i vyšší barevný tón vína a jeho plnost. Znovín Znojmo, a.s. 2012, pozdní sběr Pavel a Radim Stávkovi, Němčičky 2013, směska Cuvé Bočky (Sa+RB) Pálava: Odrůda byla vyšlechtěna v sedmdesátých letech 20. století Ing. J. Veverkou ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích a později v Perné křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau. Charakter vína je podobný vínům Tramínu, ale kořenitá plnost bývá nižší. Pro příjemnost chuti je nutné zachovat dostatečný obsah kyselin. Vinařství Volařík, Mikulov 2013, pozdní sběr Tramín červený: jedna z nejstarších odrůd, původ nejasný. Tramín stojí geneticky velmi blízko k volně rostoucí révě lesní, z níž mohl vzniknout nahodilým křížením s některou dávnou kulturní odrůdou pěstovanou Římany. To potvrzují poslední rakouské výzkumy, podle kterých vznikl volným křížením s révou lesní a pak se podílel na vzniku dalších klasických evropských odrůd révy vinné. Většina vín Tramínu bývá s menším či větším zbytkem cukru, který podporuje typické aroma a chuť. Pro víno Tramínu je příznačná bohatost omamující vůně a kořenitost, která je u vyšších stupňů přívlastkových vín podbarvena sladce medovými tóny hrozinek. Jeho základní vůni lze přirovnat k vůni čajové růže, kterou doprovázejí další odstíny vůní, jako skořice, květy pomeranče, citrusové plody, čaj nebo zimolez. Tato elegantní vína vyžadují odpovídající rozpoložení mysli a dostatek času k vychutnávání všech zážitků, které mohou přinést. Muškát moravský: Vzhledem k tomu, že pro naše vinařské oblasti nebyla žádná dostatečně vhodná odrůda s muškátovým aroma ve víně, pokusil se Ing. V. Křivánek ve Šlechtitelské stanici v Polešovicích zaplnit tuto mezeru křížením odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube.

5 Jeho záměr se roku 1987 podařil a Muškát moravský se brzy stal nejrozšířenějším novošlechtěním u nás. Zpracování hroznů na kvalitní víno s muškátovou vůní je náročné na umění vinaře jak ve vinici, tak ve sklepě. Jedině vína dostatečně reduktivní povahy a s příjemným obsahem kyselin mají šanci na přízeň konzumenta. Při nevhodných manipulacích jsou vína tenká, plochá, s nepříjemnými tóny kyseliny mléčné. Vína Muškátu moravského jsou vhodná do směsí a jako součást značkových vín i sektů. Pavel a Radim Stávkovi, Němčičky 2012, pozdní sběr

6 ČERVENÁ VÍNA Modrý Portugal: Traduje se, že roku 1772 povolal hrabě de Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které dostal od své obchodní agentury v Oportu v Portugalsku. Odrůda měla takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce vysazeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser. Základní charakteristika jakostního vína: jemně rubínová barva a mladistvá vůně květin jsou nejtypičtější znaky. Víno má méně tříslovin, je lehčí, velmi příjemného projevu, vyniká výbornou pitelností a harmonií. Pavel a Radim Stávkovi, Němčičky 2011 Zweigeltrebe: Odrůdu vyšlechtil ředitel vinařské školy v Klosterneuburgu v Rakousku dr. F. Zweigelt v roce Pochází z křížení (Svatovavřinecké a Frankovka) a je Frankovce podobná. Základní charakteristika jakostního vína: granátová barva a ovocně kořenitá chuť nepostrádají vůně višní i jiného bobulového ovoce. Vína jsou rozdílné plnosti. Při usměrněné sklizni je plnost výraznější a třísloviny komplexnější, takže se dá docílit jemné a harmonické víno. Víno Sýkora, s.r.o., Čejkovice 2013, rosé Cabernet Sauvignon: tmavě granátové barvy, někdy s modravým odleskem, stárnutím se sytost stupňuje. Je plného těla, s taninovou strukturou, která si žádá delší zrání na láhvi, získá tím hebkost a příjemně se zakulatí. Obsah alkoholu by se měl pohybovat okolo 13 % obj. Vůně je typicky černorybízová (cassis), chuť mohutná s dlouhotrvajícím dojmem, kořenitá, u mladých vín silně tříslovitá, u vyzrálých hebce sametová. Ve vůni a chuti můžeme hledat černý rybíz, třešně, ostružiny, moruše, zelenou papriku, zelený pepř, olivy, fialky, cedrové dřevo, lékořici, marmeládu, hořkou čokoládu, eukalypt, tabák, lanýže, tuhu, mentol, vanilku. Kahors: Toto víno má krásnou granátově červenou barvu. Voní jemně s náznaky pečeného ovoce, fialek a lesního plodů. Na jazyku působí jemně a harmonicky s lehkou chutí červeného ovoce. Víno Sýkora, s.r.o., Čejkovice 2013

7 Frankovka: Ve vínech Frankovky je obecně vždy poněkud více kyselin nežli v ostatních červených vínech a na počátku jsou i třísloviny tvrdší. Současně se vína ponechávají delší dobu vyzrávat v dřevěných sudech či v sudech barrique. Víno v přívlastkových kvalitách je vhodné do archivu k dlouhodobé archivaci. Říká se o něm, že je rozmarné jako nestálá žena a že má všechny její dobré i špatné vlastnosti. Barva typického vína je světle i tmavě rubínová s fialovými záblesky, v mladém víně je travnaté aroma, které se při zrání vína mění na ostružinové vůně, chuť je tvrdší, s čerstvou kyselinou a vyššími tříslovinami, kořenitá, ovocná, ve vyzrálých vínech hebká a sametová. Ve vůni a chuti můžeme hledat ostružiny, švestky a černé třešně, jádra peckovin a skořici. Víno Sýkora, s.r.o., Čejkovice 2013, rosé Pavel a Radim Stávkovi, Němčičky 2013, Modrohorské červené (Fr+MP) Rosé Cuvée Josef Podborský, Brumovice Brno 2013 Libor Otýpka, Židlochovice 2013, kabinet sladké Lenka Otýpková, Židlochovice 2013, kabinet polosladké