Osnova. Vybrané problémy paleoekonomie v Evropě. 10 udržitelnost, odolnost, krize a kolaps. Kolaps. konfrontace společenských jevů

Transkript

1 Ekonomie pro archeology APA Vybrané problémy paleoekonomie v Evropě 10 udržitelnost, odolnost, krize a kolaps Osnova kolaps konec nebo přechod? jeden příklad krize stres a krize za jakých okolností nastávají, odolnost systémů strategie na minimalizování rizika udržitelnost systémů úspěchy či neúspěchy ekonomiky a jejich strategie Vztah populace a produkce zdrojů (potravin) Kolaps Archeologická definice Renfrew Bahn 2005 společnosti, jejichž archeologický projev se rapidně zjednodušší vymizí znaky ukazující na vývojový stupeň (centra, architektura) populace se rapidně sníží konfrontace společenských jevů opuštění sídel migrace technologický úpadek nepokoje války hladomory (?) populační úpadek Sociologická definice Tainter 1988 socio politický kolaps je rapidní simplifikace (zjednodušení) společnosti a ztráta dosažené komplexity kolaps společností, kultur transformace... 1

2 Společnosti post kolapsové rozdíl v ekonomice doby laténské a (časné) d. římské zjednodušené univerzální, tradiční v organizaci nedostatek komplexity (diverzifikace...) univerzalita rozpad na frakce úpadek obchodu a know how úbytek populace lepší podmínky pro rolníky využívání pozůstatků dřívějších kultur cesty, architektura, zemědělské jednotky ikonoklasmus jako ničení symbolů represivního systému doba laténská rapidní zjednodušení technologie ekonomických systémů sídelních forem časná doba římská archeologické znaky jednodušší univerzálnější méně materiální kultury méně pramenů většinou jsou hlavní hroby Middle kultivované Ages druhy zmenšení sortimentu, small scale, intenzivní kultivace Migration p. DŘ La Tène Hallstatt einkorn emmer spelt naked wheats naked/hulled barley millet oat rye Příčiny kolapsu Ekonomický pohled na udržitelnost společností a co se děje, pokud udržitelnost nedrží vnější klimatické změny (ubývání zdrojů) invaze pandemie většinou kombinace vnitřní nerentabilita ekonomiky sociální konflikt neschopnost řešit krize ekologické problémy > vyčerpání zdrojů Joseph Tainter 1988: The Collapse of Complex Societies. 1996, 2006: Social complexity and sustainability komplexita společnosti a její schopnosti řešit problémy Jared Diamond 2005: Collapse. How societies choose to fail or succeed. ekologické krize Paul Halstead John O Shea 1989: Bad year economics reakce společností na ekonomické problémy archeologické aplikace ekonomické interpretace spojují interní a externí faktory 2

3 J. Diamond kolaps J. Tainter kolaps degradace prostředí způsobená člověkem, změna klimatu, vojenské útoky, ztráta obchodních partnerů, společenské řešení ekologických problémů společenský kolaps jako příčina zpětných vazeb ve společnosti a zvyšování ceny (námahy) za udržení komplexity vyčerpání přírodních zdrojů jen jedna z rolí devalvace měny nezodpovědné vyčerpání přírodního prostředí deforestace eroze vyčerpání živin problém: vybral si marginální oblasti Velikonoční Ostrovy Polynésie Anasazi klasická fáze Mayové vikingské osady v Grónsku úspěšné vypořádání: Japonsko New Guinea apod. Společnosti jako imperiální Čína Římská říše index produktivity v US zdravotní péči (life expectancy/výdaje na zdravotnictví jako % z HDP) udržitelnost společnosti mají: vývojový proces diminishing returns 1) produkce informací 2) produkce zdrojů s postupujícím věděním se zabýváme složitějšími nákladnějšími problémy tvrdí, že primárním cílem společností nebylo být komplexní, ale dosáhnout stability a mít volno fyzický kapitál: potraviny, půda, nástroje, architektura lidský kapitál: pracovní síla, znalosti informační kapitál: technologie udržitelnost zdroje v komplexních systémech lidé pracují více: intenzifikace produkce systém je k tomu nutí na jednotku vložené práce jsou ale čím dál nižší výnosy vždycky je snaha pracovat míň, než by se mohlo kvůli diminishing returns E. Boserup (1965) The Conditions of Agricultural Growth Faktory: 1) diminishing returns ekonomický znak komplexních systémů 2) problem solving strategie společností jak se vypořádat s krizemi 3

4 diminishing returns typické znaky hospodaření: minimalizace námahy least effort laws zdroje větší kvality využívány před zdroji menší kvality snadno dostupné zdroje mají předost před hůře dostupnými při populačním tlaku při růstu komplexity: vložená práce na získání zdrojů roste na úkor benefitů rostou problémy a roste námaha vložená do jejich řešení namáhavé je udržovat jen status quo klesá výnos z vložené práce od určitého bodu se nevyplatí investovat do komplexity prohlubuje se ekonomická krize problémy se nedají překonat hrozí kolaps problem solving subsistenční hospodaření zvýšené riziko stresových situací zvyšování komplexity intenzifikace, specializace a nárůst závislosti na systému problem solving hledaní řešení pro předejití krizi rizikové chování může vést k význačným posunům ve vývoji úroveň komplexity společnosti ukazuje její schopnost problem solving úrovně změn / kolapsů diminishing returns pokud udržování přesáhne kapacity společnosti krize problem solving usedlost malý vliv kolaps sídliště má omezený vliv na region stát společnost pokud je stabilní 1) jsou ještě zdroje úpadek komplexity zjednodušení ( kolaps?) transformace následné zotavení systému stát velký vliv na vrcholu produkce kvete dálkový obchod a elita má zlatý věk (Sekulární cykly) krize přichází později 2) jsou ještě zdroje zvýšení komplexity technologie zvětšení energetických zásob 3) nezbývají zdroje nebo je neekonomické je čerpat kolaps systém se nezotaví Page 2005 pokud se již projevují problémy spojené s diminishing returns způsobují ekonomickou oslabenost, i malá kritická událost může zbortit celý systém zvětšující se populace a nedostatek zdrojů (mortalita, emigrace) 4

5 Stres risk krize stres označuje nerovnováhu nebo vnější výzvy risk ukazuje možnosti řešení (sociologie) pravděpodobnost ztrát v hospodaření (archeologie) risk minimization krize podstatný zásah do životně důležitých zdrojů v vnitřních nebo vnějších příčin nutnost řešit situaci a dělat změny mohou zahrnovat inovace, nové zdroje vede k dalším stresovým situacím klima biologie (kompetice, nemoci) ekologie demografie společnost (násilí, frakce, daně, rekace) preference: přežití, zajištění zdrojů, zdraví, kapitál, dostatek, společenský status vyrovnání: krátkodobá strategie adaptace: dlouhodobá s. STRES RISK KRIZE zranitelnost odolnost kolaps transformace adaptace regenerace Stres v kulturní antropologii a archeologii zaveden k vysvětlení socio ekonomických a ekologických změn změny považovány za kulturní adaptace změněným podmínkám (přírodním, sociálním) vnější: klimatické změny vojenské invaze vnitřní: vytržení z rovnováhy zemědělského systému: zemědělské výnosy : pracovní síla vychýlení z rovnováhy stresová situace Socio ekonomický stres spojený s hospodářskou produkcí základních 14 znaků: Cohen 1977 potíže se získáním zdrojů (degradace prostředí, více práce, skladování) plus další pro komplexní společnosti: intenzifikace využívání půdy nerovnoměrné rozdělení kapitálu změny v pracovním nasazení opuštění sídel stopy násilí deponování cenných materiálů (depoty...) Müller Herold

6 Minimalizace krizových situací RISK Minimalizace krizových situací Mechanismy k vyrovnávání nestability zdrojů Stres Vyhýbání se stresu 1) mobilita (zvětšování prostoru se zdroji) Přijetí stresu umírněná konzumace pod úrovní zdroje preference volna kompenzace nedostatku strategie redukce nedostatku technologie KOMPLEXITA 2) podlimitní exploatace (nevyužití zdrojů) 3) diverzifikace (rozšiřování zdrojové základny) 4) skladování (zajištění surplusu na později) 5) směna (sdílení nebo reciprocita) tendence vývoje 6) technologie (efektivita využívání zdrojů) Müller Herold Sieferle 1997 Halstead O Shea 1989 mobilita pryč od nedostatku lovci sběrači, nomádi dostatek zdrojů v krajině, malá konkurence pod limit exploatace omezování využití zdrojů pasivní přirozené (menší tlak na zdroje v krajině) aktivní programové systémové (půst, pravidla) diverzifikace rozšiřování zdrojové základny využívání více ekotypů, druhů, plodin, hospodářských strategií vyrovnání rostlinné a živočišné strategie univerzalita (pracovně náročné) stabilizace příjmu pod úrovní fluktuace klíčového zdroje pod limitní využívání zdrojů Müller Herold

7 skladování stabilizace zdroje, uschování na později přímé fyzické nepřímé přeměna v jinou energii (např. rostliny zvířata) nepřímé kulturní budování společenské sousedskésítě pro vyrovnávání stresu sdílení, reciprocita resilience theory základ v systémové teorii povaha změn kolapsů a jejich rozsah resilience vyjadřuje schopnost systému vyvažovat stres směna směna obchod daně trh generuje nerovné hromadění kapitálu sociální nerovnosti klientelismus (ochranný nebo vykořisťovatelský systém) čím je systém univerzálnější tím je více odolný čím je systém závislejší, tím je více zranitelný v dlouhodobé krizi může zkolabovat resilience theory Teoretické postupy ke sledování změn v ekonomice udržitelnost kapacita k udržení požadovaného stavu (sociálního, ekonomického) resilience (odolnost) schopnost systému přizpůsobit se krizovým podmínkám může to také znamenat opuštění původních udržitelných cílů a hodnot cílem společností: spíš udržitelnost než odolnost pohodlí daných podmínek než někdy drastické změny systémové přístupy modely koncept ekosystémů (open, maximum, closed) zaměření se na jednotlivá sídliště nebo krajiny popsat společnost a prostředí v jednom systému sledovat systém v čase model společnosti ve svém prostředí a její hospodářství detekce potencionálních krizových situací jako: vyčerpání zdrojů institucionální přetěžování klimatická změna... 7

8 Teorie ekosystémů R. Ebersbach 2002 R. Teorie ekosystémů přímo se zabývá demografickými, sociálními (např. organizace práce) a hospodářskými aspekty komunity ve vztahu k přírodnímu prostředí Closed system Maximum system Open system uzavřený maximální otevřený Closed system: typická forma při větší hustotě obyvatelstva v běžných oblastech důraz na produkci obilí, malé výnosy obilí na export málo pastvin málo zvířat chudá pastva Maximum system: méně polí, více pastvin obilí jen pro vlastní potřebu velké výnosy důraz na živočišnou produkci hlavně horské a suché prostředí 0.39 ha/osoba 0.28 dobytek/osoba settlement arable land pastures woodland 0.15 ha/osoba dobytek/osoba vzájemný vztah tří L Land Livestock Labour půda zvířata práce neomezený dobytek/osoba Open system: neomezené teritoriální možnosti možné zakládat pole na různých místech extenzivní hospodaření (hodně úhorů) hodně pastvin hodně dobytka limit je pouze lidská pracovní síla Příklad středověká krize Příklad Na počátku kolonizace technologický pokrok produkční strategie v procesu over exploitation odlesnění ekologická krize na konci opuštění sídel ekonomické problémy hladomory populační úbytek reorganizace systému modely narážejí na problém s nedostatkem dat ale mohou ukázat na podstatné limity ekonomiky v daném čase na daném místě open system RS (do 7. stol.) přechod přechod closed system (13.) stol. AD intenzifikace orientace na obilní produkci panství stres v produkci komplexita trojpolní systém stol. AD efektivní ve využívání prostoru stabilita ukotvení intenzifikace v produkci orientace na málo plodin degradace vyčerpání, eroze 8

9 Referáty: Tainter Kolapsy složitých společností Grónsko Vikingové kde se to nepovedlo Bad Year Economics vyrovnávání krizových situací (přírodní, komplexní společnosti) (vrcholný středověk, agrární revoluce, Klír...) 9