Paleoekonomie pravěku a středověku 11 Krajina a sídla (teritoriální studia) krajina / přírodní prostředí = zdroje. kapitoly z Ekonomické geografie

Transkript

1 Ekonomie pro archeology APA Paleoekonomie pravěku a středověku 11 Krajina a sídla (teritoriální studia) Potenciál krajiny ve vztahu k lidskému osídlení krajina / přírodní prostředí = zdroje krajina rámec pro popsání, zhodnocení, kvantifikaci economic teritoriality zázemí příklady kapitoly z Ekonomické geografie Nová (processuální) archeologie: příklad z Americké antropologie nová geografie (new geography) least effort models, sociální geografie (P. Haggett) teorie centrálních míst (W. Christaller, C. A. Smith, P. Haggett) modely interakcí (W. Christaller, C. A. Smith...) teritorialita, zázemí (M. Chisholm, P. Hagget, M. R. Jarman E. S. Higgs C. Vita Finzi) Locational Analysis in Human Geography P. Hagget Cliff, A. D. Frey, A. geografie lidských sídlišť v kulturní krajině interpretace na základě teoretických konceptů, modelů a schémat zaměření na uzlovou strukturu centrální místa interakce sítě centra (nodes) hierarchie ekologie 1

2 New geography změna paradigmat kvalitativní změny v nahlížení na data stejná data různé interpretace množení dat další kategorie a sub kategorie úzká specializace Jedny z hlavních aspektů Locational Analysis: koncentrace více na lidské než environmentální aspekty důraz na kvantitativní (ne kvalitativní) postupy měřítko populací (ne jednotlivců) pozitivistický přístup (ne fenomenologický intuitivní): lidské chování vysvětlované na základě vědeckých poznatků Locational Analysis in Human Geography least effort models pravidlo, které ovlivňuje ekonomické, sociální a politické chování jednotlivců a společností!!!! paradigma: ekonomický přístup k aktivitám maximální zefektivnění pohybu, využívání prostoru šetření energií minimalizace pohybu (movement minimization models) kde a kdy se vzal pojem zázemí? 1960s 1970s Locational analysis settlement area (sídelní areál 1986) svět Čechy E. Neustupný Památky Archeologické Krajina přírodní prostředí Přírodní prostředí Způsoby obživy Kde a jaké součásti areálu, pokud existují pastviny lesy zdroje minerální Sídelní areál pole sídliště usedlost usedlost off site finds keramika: lokality hnojení sídelní hierarchie Site Catchment Analysis Ecosystem Jiný sídelní areál transport pohřebiště interakce směna trh rituály terén komunikace Regionální sídelní struktura 2

3 Sídliště pole + strategie zacházení se zázemím + ekonomika zázemí???? Teritoriální aspekty zázemí vlastnictví půdy kolektivní/soukromé les pastviny pastviny pohřební areál lovci sběrači tendence kolektivního přístupu zcela jistě se sedentarizací (neolit) sharing x hoarding usedlost teritoriální markery (v pravěku): dlouhodobá permanentní sídliště (telly, paláce) polní systémy (ohrazování) monumenty (mohyly?) pastviny pole zásobní exploatační jámy pole pozemková elita s vazbou k půdě (od doby bronzové?) doba železná klientelní systém půda jako prostředek vytváření státu (Antika, raný středověk) pozemková aristokracie Ekonomická percepce zázemí J. H. von Thünen 1826 Das Isolierte Stadt ( Isolated state ) využívání krajiny dělené do zón podle efektivity využití zóny se určují podle vzdálenosti od sídliště koncentrický Site Catchment Analysis zdůrazňuje vztah člověka a přírodního prostředí Vita Finzi Higgs 1970 hospodářský aspekt Locational Analysis využívání přírodních zdrojů pravidla umístění (zemědělci musí mít blízko pole, lovci stáda) minimalizace námahy least effort models formulovaná za účelem stanovení typů krajiny, zdrojů a zón využívání kolem sídlišť Eric Higgs s vodním tokem z vlastností krajiny odvozují ekonomiku sídliště 3

4 Site Catchment Analysis Site Catchment Analysis 1 5 km zemědělské komunity lovci a sběrači 10 km půdní chemismus pěstované plodiny/plevely off site scatters povrchová prospekce hustota střepů / m2 (ha) ukazuje zonaci areálu Site Catchment Analysis Carrying capacity úživná kapacita práh, limit Paul Verhulst (1838) kolik lidí (a zvířat) dokáže krajina uživit v konkrétním prostoru Rekonstrukce hospodaření z dat makrozbytky (archeobotanika) artefakty ekofakty pyly (palynologie) specifika CC leží v: charakteru přírodního prostředí (půda, voda, délka vegetačního období) udává výchozí podmínky změnám (klima...) fluktuace teplot, srážek (zemědělské) technologii růstu populace CC se mění v času a prostoru zvyšování kapacity: zvyšování produktivity teritoria zvětšování dosahu (teritoria) změna technologie CC kosti (archeozoologie) topografie půdy = strategie využívání krajiny v sídelním areálu charakter hospodaření (chemie, fosfáty) 4

5 Případová studie modelování zemědělského potenciálu zázemí halštatských knížecích sídel Ha / LT A v Německu data nástroje GIS simulace Walheim Ipf Metodika Teorie Paradigma Site Catchment Analysis Carrying Capacity Ecosystems MODEL MODEL MODEL MODEL MODEL 1 n Heuneburg Hochdorf součást Fürstensitze projektu ( Případová studie hradiště Ha / LT A v Německu jak se dělá zázemí? euklidovské vzdálenosti jednotky času Případová studie hradiště Ha / LT A v Německu data přírodní podmínky vzdálenost od sídliště: 15 min pole 1 hodina (5 km) hranice hradiště větší půdy umístění polí, úhorů, pastvin topografie 5

6 Případová studie hradiště Ha / LT A v Německu data pěstované plodiny Případová studie hradiště Ha / LT A v Německu rostlinná produkce výživový potenciál výživová hodnota odhad výnosů úrody na jednotku plochy pole rozdělená podle kvality (půda, topografie) degradace nepočítaná pole se úhorují (1:1, 1:2, 1:3) a hnojí výnos z pole při různé kvalitě půdy množství Kcal přijatých z rostlinné stravy denně roční spotřeba 1 člověk Případová studie hradiště Ha / LT A v Německu počet lidí v zázemí hradišť do 15 min (pole) (800) Případová studie hradiště Ha / LT A v Německu domácí zvířata výživový potenciál kolik toho spotřebují (tráva, seno...) hledání vhodných ploch pro pastvu Hochdorf Walheim Heuneburg Ipf kolik toho vyprodukují (maso, mléko, hnůj) počítá se s nadprodukcí, nebo nevyužitím celého potenciálu zázemí 6

7 Site Catchment Analysis problémy: kvalita půdy nejednoznačná změny krajiny používána deterministicky: potenciál krajiny = land use (pouze teoretický předpoklad) nemá se používat k rekonstrukci, ale k interpretaci Teorie ekosystémů přímo se zabývá demografickými, sociálními (např. organizace práce) a hospodářskými aspekty komunity ve vztahu k přírodnímu prostředí R. Ebersbach 2002 R. Schreg 2011 Closed system Maximum system Open system uzavřený maximální otevřený Heuristický přístup k SCA zkoumání a interpretace sociálního statusu místa 0.39 ha/osoba 0.28 dobytek/osoba 0.15 ha/osoba dobytek/osoba velikost a architektura domů velikost hospodářských budov počet zvířat (velikost pastvin) písemné prameny settlement arable land pastures woodland vzájemný vztah tří L Land Livestock Labour půda zvířata práce neomezený dobytek/osoba Teorie ekosystémů Closed system: typická forma při větší hustotě obyvatelstva v běžných oblastech důraz na produkci obilí, malé výnosy obilí na export málo pastvin málo zvířat chudá pastva Maximum system: méně polí, více pastvin obilí jen pro vlastní potřebu velké výnosy důraz na živočišnou produkci hlavně horské a suché prostředí Příklady Schleitheim (S Švýcarsko) 7. stol. AD 210 obyvatel 205 ha zemědělské půdy (obilí, luštěniny, úhory) carrying capacity = cca 1000 ha Geislingen (Švábsko) časný středověk obyvatel 300 ha zemědělské půdy carrying capacity = cca 300 ha Open system: neomezené teritoriální možnosti možné zakládat pole na různých místech extenzivní hospodaření (hodně úhorů) hodně pastvin hodně dobytka limit je pouze lidská pracovní síla a prostor open system s travním hospodařením closed, maximum nebo import based system Schreg

8 Příklady obě sídliště nakonec překročila svoji úživnou kapacitu (carrying capacity) Schleitheim 19 stol. Geislingen 15. stol. Příklady vesnické komunity subsistence farming vlastní strategie produkce komplexita přechod přechod feudální systém tržní orientace závislost mimo vlastní produkci permanentní potřeba nadprodukce open system RS (do 7. stol.) closed system (13.) stol. AD intenzifikace orientace na obilní produkci panství stres v produkci trojpolní systém stol. AD efektivní ve využívání prostoru stabilita ukotvení intenzifikace v produkci orientace na málo plodin degradace vyčerpání, eroze stol. AD industrializace, nové plodiny brambory, redukce úhoru minerální hnojiva kolonizace, uprázdnění areálů reorganizace využití uprázdněného prostoru open system Schreg 2011 shrnutí: Teoretické postupy ke sledování vývoje hospodářství Konceptuální model data systémové přístupy modely zaměření se na jednotlivá sídliště nebo krajiny popsat společnost a prostředí v jednom systému sledovat systém v čase koncept ekosystémů (open, maximum, closed) model společnosti ve svém prostředí a její hospodářství detekce potencionálních krizových situací jako: vyčerpání zdrojů institucionální přetěžování klimatická změna... Schreg

9 Site catchment analysis multiagentní modelování a simulace Site catchment analysis multiagentní modelování a simulace zemědělská produkce a společnost makrozbytky (archeobotanika) artefakty ekofakty pyly (palynologie) kosti (archeozoologie) topografie půdy (chemie, fosfáty) = charakter hospodaření = charakter společnosti 9

10 Nositelé informací o sociální struktuře běžné potraviny hlavní prameny: obilí, živočišné produkty situace skladovací zařízení artefakty (nářadí) archeobotanika archeozoologie produkce základních potravin mechanismy a strategie Svědectví archeobotaniky kultivační strategie archeobotanické vzorky = spálené (charred, carbonised): plodiny + plevele + plevy crops + weeds + chaff produkce mimo vlastní spotřebu (surplus) spotřebovávání a distribuce surplusu M. Sahlins 1974 M. van der Veen 1992, 2003, P. Halstead 1989 G. Jones 1984, 2006 J. Stevens 2003 Fuller Stevens 2009 M. Hajnalová 2012 Svědectví archeobotaniky strategie kultivace plodin Svědectví archeobotaniky strategie kultivace plodin Poměr 3 skupin plodiny sortiment pěstovaných plodin prostředí (rostou tam, kde to mají rádi) plevele (ukazatelé intenzity úhory, doba setí, vyčerpání) diverzifikace intenzifikace specializace počáteční fáze finální fáze plevy strategie zpracování (sklizeň, vlastní kultivace, dovoz) = výživové (subsistenční strategie) ekonomické strategie sídliště PRODUKCE KONZUMACE a jejich škála Fuller Stevens (2009) 10

11 diverzifikace znak necentralizovaného zemědělství tzv. risk minimizing přírodní prostředí agrární zemědělství pěstování více druhů najednou rozložení prací do delší části roku např. pšenice + ječmen obilí + luštěniny ozimy jaře rotace plodin na poli pěstování na různých typech půdy chov zvířat chov různých zvířat rozšíření možností získávání krmiva využívání divokých zdrojů využívání různých typů krajiny půdy, pastviny... diverzifikace komunity jsou soběstačné dokážou vykrýt krizové situace zvýšení produktivity symbiotickým vztahem agrární a pastorální části preferuje diverzitu před kvantitou není nadprodukt náročné na práci není součástí systému nejsou trhy (tj. odbyt produkce) špatná úroda postihne jen část plodiny přebytky v dobrých letech odpady ze zpracování (krmivo, podestýlka) pastva na úhorech hnůj (maštalní) přepasení úhorů pojistka na špatné roky dobrá úroda se investuje do zvířat zvířata zvířecí strava při špatné úrodě diverzifikace archeologické prameny jak se poznají různé typy kultivovaných půd? podle druhů plevelů podle osídlení z možných krizových příčin overpopulation farming on limestone and loess >>> využívání marginálních typů půd rostoucí populace diverzifikace může být důsledek populačních procesů sledování osídlení v čase 11

12 intenzifikace systematické zvyšování 1) produkce touha po větším výnosu (množství) 2) produktivity touha po větším efektivitě a stabilitě intenzifikace zvyšování produkce cílem jsou vyšší výnosy (větší produkce) větší zisk cíle: stres: uspokojit poptávku při větší populaci vypořádat se s vyčerpáním půd, horším klimatem apod. stabilita: produkovat surplus, dosáhnout stability 1) dostatek půdy možnost rozšíření kultivované plochy, pastvin apod. a spravovat je s menší pracovním silou 2) nedostatek půdy kam až stačí pracovní síla vyšší pracovní nasazení na stejnou plochu (zvýšit obhospodařování pletí, kypření, hnojení...) long term capital efektivizace produkce (technologie např. vysoušení, zavlažování) subsistenční hospodářství menší obdělávané plochy málo zvířat větší pracovní nasazení tradiční plodiny snahy minimalizovat riziko nestabilita produkce populační tlak výroba pro vlastní potřebu intenzifikace extenzivní hospodářství větší rozloha kultivované půdy vyšší počet domácích zvířat efektivnější pr. nasazení na jednotku plochy i náročnější a nové plodiny monokultury stabilita produkce dostatek půdy (malý populační tlak) sociální stratifikace výroba nadproduktu (surplus) intenzifikace extenzivní hospodářství pod tlakem při populačním tlaku nebo sociálním tlaku na výrobu intenzifikace zemědělské produkce na velkých plochách omezení počtu zvířat ( > není dost hnojiva...) větší pracovní nasazení větší riziko rychlejší vyčerpání přechod 12

13 specializace specializace produkce omezeného počtu druhů plodin a zvířecích produktů, ale ve větším počtu než pro vlastní konzumaci surplus forma hospodaření určená k produkci objevuje se se zvyšováním sociální komplexity pracovně méně náročná není nutné diverzifikovat činnosti nutné být součástí systému: 1) zajišťuje odbyt 2) ochrání v krizi 3) vytváří trh zaměření se na méně druhů, které se pěstují ve velkém monocrops znaky od pozdního LT??? pěstované směsky maslins monokultury monocrops severní Francie doba železná specializace chov na mléko chov na maso Fluktuace (kolísání) zdrojů sklizně počet špatných let ukazuje udržitelnost produkce > 1 year 1-3 years 4+ years > 1 year 1-3 years 4+ years porážení dojení málo jedinců v jateční váze juvenilní jedinci porážení (samci) převaha starých samic keramické nádoby a cedníky P K porážení převaha jedinců v jateční váze méně starších jedinců méně juvenilních jedinců výběr druhů a věkových skupin výběr určitých částí Bad year economics 13

14 Nestabilita zdrojů a jejich ochrana Bad year economics diverzifikace mobilita stěhování se za zdroji (lovci-sběrači, nomádi) x dovoz podprodukce menší tlak na zdroje ( safety margin ) skladování pro dobu nedostatku (od lovců-sběrači) carry-over zásoba do doby další sklizně Halstead O Shea 1989 udržitelnost produkce různé zdroje sezonalita typy krajin, půd, plodin, zvířat rotace plodin, úhory směna sociální aspekt kulturní / nepřímé skladování reciprocita klientelismus inovace vývoj technologií pro zvýšení produktivity společenská regulace strukturální aspekt (zákazy práce, půsty, dělení půdy) komplexita příklad: Crop Husbandry Regimes. An Archaeobotanical Study of Farming in Northern England: 1000 BC AD 500. van der Veen, M. (1992) pěstované plodiny ekologie rostlin (plevele) strategie pěstování plodin zpracování úrody tafonomie B A SV Anglie Highland Zone 1000 BC 500 AD Původní teorie pastoral, semi nomadic economy Archeologické doklady = jednoduchá keramika Polní hosp. = minoritní úloha v ekonomii Intenzívní hospodaření (špalda) = spíš na Jihu špalda = vliv Římanů Zásobovaní Římské armády z místní produkce Nové poznatky Polní hosp. = důležitá úloha vekonomii špalda ve stejnou dobu jako na Jihu (1. tis BC) špalda = principal crop kolem 300 BC => tedy ne pod vlivem Říma Potvrzené jen 1 nálezem Výsledky II. Lokality skupiny A (sever) Triticum dicoccum LT plevele půd bohatých na N LT jednoletky = intenzívní péče (okopávání, pletí ) Řím? (absence dat) svědectví plevelů: Lokality skupiny B (jih) Triticum spelta Stejné datování (C 14 ) Proč rozdíl???? N (dusík) znak hnojení nebo úhorování LT plevy půd chudých na N LT trvalky = jiné agrotechnické postupy Řím větší afinita ktypu B A B 14