Smluvní výkonové ukazatele

Transkript

1 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Evropská unie Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu Praktická p íru ka Smluvní výkonové v oboru vodovodů a kanalizací ČR Vydalo MŽP v květnu 2009 Dotazy k obsahu vyřizuje: Ing. Soňa Sýkorová (SFŽP ČR) sona.sykorova@sfzp.cz

2 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR Obsah 1 Úvod Předmluva Výkon, monitorování, pokuty Statut Příručky v rámci Operačního programu Životní prostředí Výkonové Kategorie výkonových ukazatelů Kvalita základních služeb Kvalita základní preventivní údržby Kvalita služeb odběratelům Monitorování Způsoby monitorování Průběžné monitorování Poskytování informací v mimořádných situacích Kontrola ze strany vlastníka Vedení evidence za vlastníka Požadavky na zprávu o provozování v rámci OP ŽP Smluvní pokuty Výběrové řízení na nové provozní smlouvy Seznam příloh: Příloha č. 1 výkonových ukazatelů Příloha č. 2 Zpráva o provozování (doporučený obsah) Příloha č. 3 Použitá literatura 2/23

3 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR 1 Úvod 1.1 Předmluva Vodohospodářské služby mají ze své podstaty charakter silného místního monopolu. Pokud je odběratel nespokojen s kvalitou poskytovaných vodohospodářských služeb, ať už se jedná o vlastní kvalitu vody, její tlak nebo o dobu, která je nutná k vyřízení jeho potřeb či stížnosti, nemá možnost dobrovolně přejít k jinému poskytovateli služeb. Tlak konkurence, který by přirozeně směřoval ke zkvalitnění služeb v tomto odvětví, do značné míry chybí. Z tohoto důvodu je nutné tento tlak nahradit jinými nástroji, které zabezpečí, aby odběratelé dostávali co nejkvalitnější služby za dostupnou cenu. Mnoho vlastníků vodovodů a kanalizací v České republice se již rozhodlo řešit poskytování vodohospodářských služeb, tedy zásobování pitnou vodou či odvádění a čištění odpadních vod, pomocí smluvního vztahu s provozovatelem. Tento způsob poskytování služeb, kdy provozovatel zajišťuje provoz a údržbu vodohospodářské infrastruktury a vlastník její obnovu, tj. zejména její rozšíření a zkvalitnění, se nazývá oddílný model provozování. Smluvní vztah mezi provozovatelem a vlastníkem by v tomto modelu měl být dostatečně pružným nástrojem pro zajištění důležitých aspektů kvality poskytovaných vodohospodářských služeb. Tato Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru vodovodů a kanalizací ČR (dále jen Příručka ) slouží především vlastníkům vodovodů a kanalizací, jejichž cílem je zajistit kvalitní vodohospodářské služby pro své občany a jiné odběratele v rámci oddílného modelu provozování. Soustředí se na způsob měření a sledování kvality vodohospodářských služeb a nastavení ekonomické motivace provozovatele tak, aby bylo v jeho finančním zájmu poskytovat sjednané služby ve stanovené kvalitě (standardu). Příručka je zaměřena pouze na oddílný model provozování, který je nejrozšířenějším způsobem poskytování vodohospodářských služeb v ČR. V oddílném modelu však provozovatel neodpovídá za obnovu, tj. zejména za rozšíření a zkvalitnění vodohospodářské infrastruktury, proto nelze smluvně zajistit plnění kvality služeb týkajících se těchto činností. Jinými slovy, Příručka je zaměřena pouze na ty aspekty kvality vodohospodářských služeb, které provozovatel může ovlivnit v rámci oddílného modelu provozování. Uplatnění tohoto přístupu je zahrnuto mezi podmínky pro čerpání dotace z Operačního programu Životní prostředí (dále jen OP ŽP ) v rámci oddílného modelu provozování. Pokud vlastník věrně (popř. obdobně 1 ) uplatní postupy popsané v této Příručce, podmínka pro čerpání dotace z OP ŽP v programovacím období bude naplněna. 3/23

4 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR Potíže se zajištěním kvality a efektivity vodohospodářských služeb se ovšem nevyskytují pouze u oddílného modelu provozování. Závazné právní předpisy sice určují základní minimální standardy, ale ty samy o sobě nemohou vytvářet dostatečný tlak na průběžné zefektivnění a zkvalitnění daných služeb bez ohledu na to, o jaký typ provozování se jedná. Ačkoliv je Příručka určena především pro oddílný model provozování, některé prvky zde uvedené však mohou být užitečné a vhodné i pro zajištění kvality služeb poskytovaných jinými modely provozování. 1.2 Výkon, monitorování, pokuty Tři prvky jsou nutné k dosažení cíle zkvalitnění vodohospodářských služeb: definice stanovených cílů (standardů), tj. výkonových ukazatelů (čeho chceme dosáhnout?); způsob jejich monitorování (jak jsme na tom ve skutečnosti?); a systém finanční motivace provozovatele k dosažení požadovaných standardů (co se stane, pokud provozovatel nedosáhne požadované kvality?). Výkonové (viz kapitola 2 této Příručky) by měly být: jasné a určité; 2 snadno měřitelné bez nepřiměřených dodatečných nákladů; v přímé souvislosti se sledovaným cílem; a přiměřené k provozované infrastruktuře. Existuje několik zdrojů možných výkonových ukazatelů, včetně publikací Mezinárodní asociace vody, 3 ISO norem a Vstupního katalogu výkonových parametrů pro oblast pitné a odpadní vody Ministerstva životního prostředí (kompletní výčet zdrojů viz Příloha č. 3). Nicméně ze stovek možných výkonových ukazatelů, je pouze malá část použitelná pro oddílný model provozování a ještě menší počet naplňuje výše uvedená kritéria. Proto tato Příručka navrhuje sadu 15 výkonových ukazatelů pro zásobování pitnou vodou a 15 výkonových ukazatelů pro odvádění a čištění odpadních vod. Některé jsou stejné pro služby v oblasti pitné a odpadní vody (např. ve vztahu ke stížnostem), některé jsou specifické (např. ve vztahu ke kvalitě pitné vody). Z celkové sady navržených ukazatelů je vždy deset ukazatelů navrženo jako tzv. základní (jak pro pitnou, tak pro odpadní vodu). Základní jsou vhodné pro velkou většinu provozních smluv, včetně nejmenších; ostatní, tzv. dodatečné, mohou být užitečné především u větších provozních smluv (např. tam, kde má obsluhovaná oblast více než 25 tisíc obyvatel). 4/23

5 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR Monitorování (viz kapitola 3 této Příručky) dává vlastníkovi právo a současně slouží jako efektivní nástroj pro kontrolní činnost provozovatele. Provozovatel je tímto monitorováním nucen k pravidelnému sledování kvality vlastních činností pod hrozbou značných smluvních pokut 4 v případě záměrného falšování monitorovaných výstupů (což může být považováno za podvodné jednání provozovatele). Kvalitní monitorování vyžaduje propracovaný informační systém provozovatele, který sleduje a ukládá např. písemné a telefonické kontakty s odběrateli a dalšími zákazníky, a to minimálně ve vztahu ke sledovaným výkonovým ukazatelům. Pokud dojde například k havárii na vodovodní síti, musí tento systém sledovat čas nutný na opravu, měřený od okamžiku, kdy odběratel (nebo kdokoliv jiný) oznámí provozovateli vznik havárie až do okamžiku, kdy vedoucí zodpovědný za opravu telefonicky oznámí obnovení služby. Provozovatel odevzdá zprávy o plnění výkonových ukazatelů zpravidla čtvrtletně a ročně 5 a zároveň případně zaplatí smluvní pokuty automaticky na základě výsledků monitorování oproti stanoveným standardům výkonových ukazatelů. Vedle takového monitorování je nutné smluvně zajistit širokou škálu práv vlastníka, která umožňují ověřit výsledky předané provozovatelem. Smluvní pokuty (viz kapitola 4 této Příručky) mají preventivně motivační (pobídkovou) funkci. Jejich režim by měl být v provozních smlouvách stanoven tak, že je možné je uplatnit souběžně s náhradou škody, tj. jejich funkce je potrestat (punitivní/retributivní funkce), nikoliv nahradit škodu (restitutivní funkce). 6 Smluvní pokuty představují významnou motivaci, proč má provozovatel usilovat o dodržení stanovených standardů kvality poskytovaných služeb, tj. pokud je nedodržuje, musí za toto neplnění platit. Je ovšem nutné nastavit tyto smluvní pokuty citlivě pokud jsou příliš nízké, nemají žádný motivační efekt a pokud jsou příliš vysoké, nemusejí být obhájeny v případě jejich přezkoumání soudem. 7 Cílem smluvních pokut není finanční likvidace provozovatele. Existuje mnoho způsobů, jak nastavit systémy smluvních pokut. Nicméně za účelem zavedení jednotného postupu v rámci OP ŽP, Příručka zavádí smluvní pokuty založené na systému smluvních pokutových bodů, kde konkrétní výše smluvní pokuty je vypočtena jako násobek počtu smluvních pokutových bodů za konkrétní porušení smluvní povinnosti a výše smluvní pokuty za jeden smluvní pokutový bod. Systém smluvních pokut má i další funkci pokud dochází k nasbírání vyššího než určitého počtu bodů za dané období (např. za dva roky), má vlastník právo na předčasné ukončení provozní smlouvy, případně se mohou aktivovat jiné povinnosti a důsledky pro provozovatele. 5/23

6 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR 1.3 Statut Příručky v rámci Operačního programu Životní prostředí Pokud žadatel o dotaci v rámci OP ŽP zajišťuje provoz infrastruktury vodovodů a/nebo kanalizací v rámci oddílného modelu provozování, musí zavést do provozní smlouvy systém výkonových ukazatelů, monitorování a smluvních pokut v souladu s touto Příručkou. U ostatních modelů provozování (např. smíšených společností) je doporučeno zavést výkonové a jejich monitorování, a to popř. společně s motivačními prvky (např. prostřednictvím nenárokové složky odměny u vrcholového managementu, která souvisí s dosažením požadované kvality provozu). Přístup daný touto Příručkou se musí aplikovat jak u nových, tak u stávajících provozních smluv (u nichž bude majetek uvedený jako předmět provozní smlouvy financován z OP ŽP). Po konečných příjemcích podpory bude vyžadováno, aby Státnímu fondu životního prostředí ČR (dále jen SFŽP ) prokázali, že přístup daný Příručkou byl aplikován v celém rozsahu jak formálně, tak i věcně. Postup dle Příručky reprezentuje minimální požadavky SFŽP. Koneční příjemci mají možnost tento postup rozšířit přidáním dalších výkonových ukazatelů, stanovením přísnějších referenčních hodnot (tj. standardů výkonu) a smluvních pokut nebo uplatněním širších požadavků v oblasti monitorování či podávání zpráv. SFŽP ověří soulad provozních smluv s těmito požadavky předtím, než bude vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace. 6/23

7 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR 2 Výkonové 2.1 Kategorie výkonových ukazatelů Příručka prezentuje 15 smluvních výkonových ukazatelů pro pitnou a 15 pro odpadní vodu, z toho vždy deset základních a pět dodatečných viz tabulky níže (a dále podrobné definice jednotlivých ukazatelů a doplňující informace v Příloze č. 1). Základní výkonové by měly být uvedené v každé provozní smlouvě. Výkonové jsou děleny do tří oblastí: kvalita základních služeb (zásobování pitnou vodou nebo odvádění a čištění odpadních vod); kvalita základní preventivní údržby; a kvalita služeb odběratelům. Je ovšem přípustné vyměnit vybrané základní výkonové za dodatečné výkonové v kategorii Kvalita základní preventivní údržby. Dále, pokud je nějaký výkonový ukazatel z podstaty věci nerelevantní např. Počet nevyhovujících rozborů kvality čištěných odpadních vod nemá význam, pokud v rámci provozování neexistuje žádná čistírna odpadních vod, je možné ho vypustit nebo nahradit jiným, nejlépe ze seznamu dodatečných výkonových ukazatelů. V Příloze č. 1 jsou navržené výchozí referenční hodnoty pro zvolené výkonové nebo rozsahy těchto hodnot. Tyto výkonové jsou vhodné jako základ pro smluvní pokuty (proto název smluvní výkonové ). Nicméně smluvní výkonové poskytují pouze částečný pohled na celkovou kvalitu poskytovaných vodohospodářských služeb. Další informace poskytují, které se musí sledovat na základě legislativy ( ze zákona ), zejména ze Zákona o vodovodech a kanalizacích 8. V neposlední řadě existuje mnoho informačních výkonových ukazatelů, které poskytují komplexnější pohled na celkovou kvalitu služeb. 9 Příloha č. 1 udává pro každý výkonový ukazatel jak definici informativního vyjádření, tak definici smluvního vyjádření. Informativní vyjádření daného výkonového je užitečné pro sledování celkového výkonu provozovatele a slouží zejména k nastavení referenčních hodnot neboli standardu výkonu. Například pokud smluvní vyjádření sleduje délku reakce na danou událost (např. obdržení stížnosti nebo nahlášení havárie) nad stanoveným časovým limitem, neříká nám dané smluvní vyjádření nic o tom, kolik je vlastní délka reakce u ostatních událostí, které stanovený limit nepřekročí. Pro tento účel je užitečné také sledovat, jaká je (např.) průměrná doba reakce na danou událost v daném časovém období. Informativní vyjádření daného výkonového nám takovou informaci poskytuje. Pokud například časový limit (standard) je 30 dnů a průměrná 7/23

8 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR reakční doba je dlouhodobě 5 dnů, vlastník by mohl v budoucnosti zvážit případné zkrácení časového limitu (např. v rámci výběrového řízení na nového provozovatele). 2.2 Kvalita základních služeb Výkonové kvality základních služeb jsou zaměřeny na dvě oblasti: 1. kvalita zásobování pitné vody a odvádění odpadních vod pomocí sítě vodovodů a/nebo kanalizací; 2. kvalita na výstupu (tj. kvalita pitné vody u kohoutku odběratele a kvalita čištěné odpadní vody, která je vypouštěna do vodního toku či jiného recipientu). Ve vztahu k vodovodním sítím je u pitné vody klíčové zajištění dodávek s minimem přerušení a snížení úrovně ztrát vody v rozvodné síti (viz Tabulka 1 níže). Na rozdíl od vodovodních sítí nejsou kanalizační sítě většinou pod tlakem a nejčastější problémy souvisejí s ucpáním kanalizačních přípojek nebo se selháním čerpadel (zajišťují dálkovou přepravu odpadních vod tam, kde je nutnost překonat výškový rozdíl). U vodovodů představuje dodatečný výkonový ukazatel přerušení dodávek velkoodběratelům (nejsou zahrnuty do základního výkonového o přerušení dodávek). Ve vztahu ke kvalitě vody na výstupu (konci potrubí) je u vodovodů základním výkonovým m (viz Tabulka 1 níže) jakost dodané pitné vody, a to z hlediska chemických, mikrobiologických a organoleptických vlastností vody (např. barva, chuť, zápach). U odpadní vody je taktéž jeden základní ukazatel, který sleduje počet nevyhovujících vzorků vypouštěných odpadních vod. 8/23

9 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR Tabulka 1: Základní výkonové Typ Pitná voda Odpadní voda Kvalita základních služeb (zásobování, odvádění) Kvalita základní preventivní údržby Kvalita služeb odběratelům 1. Jakost dodávané pitné vody 2. Havarijní přerušení dodávky pitné vody (domácnosti a vybraní odběratelé) 3. Limity vývoje ztrát pitné vody (jednotkový únik vody nefakturované) 4. Čištění akumulačních nádrží, údržba vodojemů 5. Preventivní kontrola úniků na vodovodní síti 1. Počet nevyhovujících vzorků vypouštěných odpadních vod 2. Doba pro obnovení služby odvádění odpadních vod 3. Porucha čerpadel na stokové síti 4. Revize kanalizace stokové sítě 5. Čištění kanalizace stokové sítě 6. Preventivní údržba významných zařízení 7. Vyřizování stížností odběratelů 8. Neprávem zamítnuté stížnosti odběratelů 9. Stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci přípojek 10. Stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace Tabulka 2: Dodatečné výkonové Typ Pitná voda Odpadní voda Kvalita základních služeb (zásobování, 1. Havarijní přerušení zásobování velkoodběratelů odvádění) 2. Plánované přerušení dodávky pitné vody Kvalita základní preventivní údržby 3. Revize požárních hydrantů pro odběr požární vody 4. Doba potřebná k instalaci nového vodoměru u Kvalita služeb odběratele odběratelům 5. Oznamovací doba plánovaného omezení nebo přerušení dodávky služeb 1. Revize poklopů na kanalizaci stokové síti 2. Kalibrace měřících přístrojů k řízení ČOV 3. Kontrola odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci 4. Kontrola zpětných klapek na volných kanalizačních výustích 5. Čištění septiků a jímek 9/23

10 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR 2.3 Kvalita základní preventivní údržby V každé provozní smlouvě v oddílném modelu provozování je povinnost provozovatele zajistit údržbu provozované (pronajímané) infrastruktury. Pro oblast pitné vody je v této kategorii čtyři, z toho tři základní; u odpadní vody sedm ukazatelů, opět se třemi základními. Většinou je v modelech zapojení soukromého sektoru do poskytování veřejné služby snaha definovat pouze požadované výstupy a ponechat způsob jejich dosažení na soukromém partnerovi. Avšak v případě údržby v rámci oddílného modelu provozování by byl tento postup pro vlastníka příliš riskantní; kdyby vlastník vůbec nesledoval činnost provozovatele v této oblasti, hrozí riziko, že provozovatel přestane požadovanou údržbu zajišťovat. Přitom je známé, že krátkodobý vliv takového zanedbání údržby na kvalitu základních služeb bude minimální. Dlouhodobý vliv nedostatečné údržby ze strany provozovatele je ovšem velmi nežádoucí (zvýšené náklady na obnovu), a proto je nutné přímo sledovat činnost provozovatele v této oblasti. Navržené výkonové prezentované v této Příručce (viz Tabulka 1 a Tabulka 2 výše) jsou co nejvíce univerzální a v zásadě by každý provozovatel měl sledované činnosti vykonávat. 2.4 Kvalita služeb odběratelům V této kategorii jsou základní výkonové shodné pro oblast pitné i odpadní vody (viz Tabulka 1 výše). První část se týká vyřizování stížností odběratelů, kde jsou navrženy dva. Ukazatel Vyřizování stížností odběratelů vyjadřuje, že velká většina písemných (případně i telefonických) stížností musí být řešena a vyřešena v rozumné časové lhůtě. Bez dodatečného by tento ukazatel nepochybně vedl k rychlému formálnímu vyřízení stížností, ale bez velké péče o jejich věcný obsah. Dodatečný ukazatel Neprávem zamítnuté stížnosti odběratelů poskytuje tuto protiváhu v podobě značné smluvní pokuty v případě, kdy odběratel dokáže, že jeho stížnost byla vykazována jako vyřízená bez toho, že skutečně došlo k obhajitelnému řešení. Přitom je žádoucí, aby se vlastník vodohospodářské infrastruktury (obec, město, svazek obcí, obchodní společnost apod.) v takových případech zastal odběratele, např. využitím smluvního práva vyžádat podklady od provozovatele. Druhý typ základního výkonového souvisí s důležitou rolí provozovatele v rámci přípravy stavebních činností, kde provozovatel musí nejčastěji poskytnout následující typy stanovisek: stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci přípojek; a stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu nebo kanalizace. V obou případech je vyžadováno poskytnutí vyjádření k dokumentaci v dané časové lhůtě. 10/23

11 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR Poslední dodatečné výkonové (viz Tabulka 2 výše) jsou různé pro oblast pitné a odpadní vody. U pitné vody je nejdůležitější dodatečný ukazatel Oznamovací doba plánovaného omezení nebo přerušení dodávky služeb ; podpůrně může být použit i ukazatel Doba potřebná k instalaci nového vodoměru u odběratele. V oblasti čištění odpadní vody mohou existovat provozovatelé, kteří poskytují také službu čištění septiků a jímek (ačkoliv tato služba není součástí provozování kanalizací dle Zákona o vodovodech a kanalizacích). V těchto případech je vhodné přidat ukazatel, který stanovuje časovou lhůtu pro vyřešení žádosti o vyvezení septiku nebo jímky od okamžiku podání žádosti odběratele. 11/23

12 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR 3 Monitorování 3.1 Způsoby monitorování Monitorování je v této Příručce chápáno jako široký pojem, který zahrnuje jakýkoliv zdroj informací pro vlastníka o výkonnosti provozovatele při plnění jeho povinností. Lze rozlišovat alespoň čtyři typy monitorování (viz Tabulka 3 níže). Tabulka 3: Typy monitorování a jejich výstupy Typ monitorování Průběžné monitorování (provozovatel nepřetržitě sleduje vlastní výkon) Poskytování informací v mimořádných situacích Výstup Pravidelné písemné zprávy v závazné struktuře, vč. elektronických příloh (typicky čtvrtletní a roční) Elektronické komunikace v reálném čase (telefonem, SMSkou, em) Písemné komunikace v papírové podobě většinou pouze po řešení mimořádné situace Kontrola ze strany vlastníka Zpřístupnění definovaných podkladů ze strany provozovatele (jak v písemné, tak v elektronické podobě) Zpřístupnění provozovaných prostorů a zařízení Právo vlastníka vyzývat provozovatele k jednání Vedení evidence za vlastníka 10 Evidence v elektronické a tištěné podobě Zpřístupnění evidence v prostorách provozovatele Navíc je nutné smluvně zakotvit povinnost provozovatele poskytovat řadu informací (a dokladů) vlastníkovi na konci doby trvání provozní smlouvy. Tyto informace slouží k překonání přirozené výhody stávajícího provozovatele oproti ostatním uchazečům, aby nové výběrové řízení na provozování infrastruktury mohlo být opravdu konkurenční. Taková možnost využití principu konkurence na konci trvání stávajících provozních smluv může být jednou z hlavních výhod oddílného modelu provozování. 3.2 Průběžné monitorování Primární cíl průběžného monitorování je poskytnout informace vlastníkovi sloužící k hodnocení výkonu provozovatele, a to hlavně ve vztahu ke smluvním výkonovým ukazatelům. Na základě těchto zpráv o vyhodnocení výkonových ukazatelů, pak dochází k automatickému udělování smluvních pokutových bodů a na jejich základě k hrazení smluvních pokut. To znamená, že smluvní pokuty nevyplývají primárně z podnětu vlastníka nebo odběratelů, ale z vlastního informačního systému provozovatele. Proto, aby tento systém mohl fungovat, je důvěryhodnost tohoto sebe monitorování provozovatelem naprosto klíčová. K tomuto účelu je nutné nastavit v provozní smlouvě možnost předčasného ukončení smlouvy, pokud dochází k záměrné či hrubé nedbalostní manipulaci na straně provozovatele, která vede ke zkreslení vstupů do nebo výstupů z monitorování, a zároveň možnost 12/23

13 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR uplatnění velmi citelné smluvní pokuty (smluvní pokuta by se dle velikosti smlouvy měla pohybovat ve stovkách tisíc, případně v milionech). Je třeba si uvědomit, že přesné vyhodnocení výkonových ukazatelů závisí na přesnosti vstupních dat. Proto je nutné klást dostatečný důraz na jejich získávání a kvalitu. Příloha č. 2 poskytuje příklad doporučeného obsahu pravidelných zpráv provozovatele, které představují výstup z průběžného monitorování pro vlastníka (viz také kapitola 3.6 této Příručky). 3.3 Poskytování informací v mimořádných situacích Kromě rutinního monitorování musí provozovatel poskytnout informace v mimořádných situacích, ať se jedná o havárii na vodovodu nebo o krizové situace způsobené např. povodní. V těchto situacích musí být jasné, jakým způsobem má provozovatel poskytovat informace vlastníkovi, odběratelům, občanům, dotčeným obcím a složkám integrovaného záchranného systému. 3.4 Kontrola ze strany vlastníka Jelikož systém monitorování zajišťuje provozovatel většinou sám, je nutné nastavit mechanismus, který umožní vlastníkovi účinně kontrolovat pravdivost, správnost a úplnost monitorovacího systému provozovatele. Například je nutné, aby vlastník měl neomezený přístup do databáze havárií na vodovodu, aby mohl sám sledovat průběh řešení vybraných havárií a porovnat výsledky s evidencí provozovatele (např.: kolik hodin skutečně uplynulo od přerušení dodávky pitné vody až do doby obnovení dodávek pitné vody?). V tomto ohledu je vhodné stanovit plán kontrolních činností vlastníka, který zajistí přiměřenou kontrolu provozovatele již ve fázi určení smluvních práv vlastníka. V každém případě by měl mít vlastník právo na zpřístupnění jak definovaných podkladů ze strany provozovatele (a to jak v písemné, tak v elektronické podobě), tak provozovaných staveb a zařízení. Kromě indikativního seznamu podkladů, které může vlastník vyžadovat od provozovatele, je vhodné zahrnout do smlouvy obecné právo vlastníka na jakýkoliv dokument nutný k ověření skutečného stavu výkonového. Vlastník by měl mít ze smlouvy právo vyzývat provozovatele k jednání, na kterých by provozovatel dával vysvětlení k dotazům vlastníka, tj. měl by být uplatněn smluvní mechanismus, který by zamezil, že se bude provozovatel vlastníkovi zapírat a nekomunikovat s ním. Přirozenou součástí takového přístupu je také smluvní právo vlastníka zadat externí audit monitorovacího systému a současně povinnost provozovatele s tímto auditem spolupracovat tak, jako kdyby se jednalo o požadavky přímo od vlastníka. 13/23

14 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR 3.5 Vedení evidence za vlastníka Vlastníci vodohospodářské infrastruktury často pověří provozovatele k výkonu významných zákonných povinností vlastníka v oblasti správy provozní a majetkové evidence vodovodů a kanalizací. Tento postup je zásadně účelný a ekonomicky opodstatněný (zvláště u provozní evidence vodovodů a kanalizací); tyto údaje stejně provozovatel využívá více či méně k provozování vodohospodářské infrastruktury a sběr těchto údajů zajišťuje zpravidla v rámci své povinnosti provozovat vodovod a/nebo kanalizaci. V těchto případech je vhodné zakotvit povinnost provozovatele nejenom poskytnout tuto evidenci v plném rozsahu vlastníkovi na požádání, ale také podávat pravidelnou zprávu o stavu plnění této povinnosti (jako součásti Průběžného monitorování, viz výše). V neposlední řadě by měl být provozovatel povinen poskytovat vlastníkovi tzv. vybrané údaje z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací v dostatečném předstihu tak, aby mohl vlastník splnit svoji povinnost dle 5 odst. 3 Zákona o vodovodech a kanalizacích Požadavky na zprávu o provozování v rámci OP ŽP Příloha č. 2 obsahuje doporučené obsahy čtvrtletních a ročních zpráv, jejichž zpracování by mělo být vlastníkem vodohospodářského majetku po provozovateli smluvně vyžadováno. Ve smlouvě by měly být zakotveny také konkrétní specifikace obsahu této zprávy. Rozsah požadovaných údajů přesahuje rámec sledování smluvních výkonových ukazatelů (u ročních zpráv) a to z toho důvodu, že vlastník by měl mít k dispozici komplexní informace k rozsahu, stavu a provozu jeho infrastruktury. Bez takových informací není možné kvalitně řídit investiční činnost vlastníka. Navíc tyto informace jsou klíčové pro výběr nového provozovatele na konci trvání stávající provozní smlouvy. Žadatel o podporu z OP ŽP musí vysvětlit obsah smluvně zakotvené zprávy o provozování (monitorovací zprávy), tj. musí stručně zdůvodnit rozdíly oproti doporučením daným touto Příručkou, resp. její Přílohou č. 2. Důvody pro odchýlení od doporučeného obsahu (vč. kapitoly 15 Základní specifikace zpráv provozovatele v Příloze č. 2) mohou být především následující: vlastník nedisponuje určitým prvkem vodohospodářského majetku např. nemá význam podávat informace o úpravnách vody, pokud vlastník žádnou takovou úpravnu nevlastní; dochází k úpravě stávající provozní smlouvy s malým provozovatelem může být důvodem pro určité (nikoliv ale zásadní) omezení rozsahu zprávy z důvodu omezení nepřiměřených nákladů přípravy zprávy; nebo prezentace stejných nebo rozšířených informací jinou, srovnatelně podrobnou formou. Zpráva je (do jisté míry) koncipována spíše jako automatický, pravidelný výstup z informačního systému provozovatele než jako pracně sestavený text. 14/23

15 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR 4 Smluvní pokuty Smluvní pokuty 12 jsou často chápány jako zlo, které je možné uplatnit pouze v mimořádných situacích. V kontextu oddílného modelu provozování vodovodů a kanalizací by však platby smluvních pokut měly být spíše chápány jako důkaz a pojistka fungování smluvního vztahu mezi vlastníkem a provozovatelem bez rizika placení jakýchkoliv smluvních pokut je motivace na zkvalitnění dané služby na straně provozovatele zpochybnitelná. Provozovatel, který splní stanovené standardy, smluvní pokuty neplatí. Z hlediska způsobu jejich placení, je vhodné dělit smluvní pokuty do dvou typů výkonové smluvní pokuty (např. dle Tabulky 4 níže) a obecné smluvní pokuty (např. za záměrnou manipulaci s monitorovacím systémem). Smyslem výkonových smluvních pokut je především motivovat provozovatele k dosažení požadovaného standardu výkonu vůči odběratelům (a jiným zákazníkům ). Proto je doporučeno, aby platba výkonových smluvních pokut byla spíše provedena v podobě snížení ceny pro vodné, resp. stočné v dalším roce, než v podobě plateb přímo vlastníkovi. Obecné smluvní pokuty chrání smluvní vztah mezi vlastníkem a provozovatelem, je tedy vhodnější, aby platba těchto pokut byla formou klasického finančního převodu dané pokuty na vlastníka na základě jeho vyzvání. Z věcných hledisek může být počátek procesu zavedení systému výkonových ukazatelů, jejich monitorování, vyhodnocení a nastavení smluvních pokut spojeno s informační a datovou nejistotou. Ani vlastníci ani provozovatelé nemusí mít dlouhou časovou řadu informací, které mohou sloužit k citlivému nastavení referenčních hodnot a tím i smluvních pokut tak, aby byly motivační a nikoliv likvidační (tj. nepřiměřeně vysoké). Proto se jako dočasné opatření doporučuje zahrnout strop pro maximální výši smluvních pokut za daný rok, dokud nejsou k dispozici spolehlivé údaje o výkonech daného provozovatele. U stávajících provozních smluv by tento strop pro celkovou výši smluvních pokut za daný rok neměl být nižší než 10 % předpokládaného (ročního) zisku provozovatele. U nových provozních smluv tento strop nebude zaváděn, není li nezbytně nutný. Pokud však praxe ukáže, že uchazeči nejsou ochotni předkládat cenově přijatelné nabídky bez existence stropu, bude v rámci procesu zavedení výkonových ukazatelů tento strop možné zahrnout v přiměřené výši (tj. rozhodně vyšší než u stávajících smluv). U nově soutěžených provozních smluv je v rámci OP ŽP vyžadováno, aby uchazeči ocenili výši pokutového bodu v rámci výběrového řízení. Takové ocenění jednoho smluvního pokutového bodu v tomto případě slouží jako hodnotící kritérium pro výběr úspěšného uchazeče více viz kapitola 5 níže. Konkrétní způsoby nastavení smluvních pokut mohou být velmi různorodé a cílem této Příručky je pouze ukázat jeden možný způsob (který ovšem má výhodu v tom, že žadatel ví dopředu, že je přijatelný z hlediska podmínek čerpání dotace z OP ŽP). Tento způsob je založen na systému tzv. smluvních pokutových bodů, kde jeden bod reprezentuje určitou peněžní hodnotu. Další výhoda spočívá v tom, že součet bodů 15/23

16 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR za více let (dle stanovené výše) může sloužit jako spouštěč pro právo vlastníka předčasně ukončit provozní smlouvu doporučuje se zavést tuto možnost v případě, že provozovatel nasbírá : dvoj až trojnásobek počtu bodů za rok odpovídajícího výši zisku provozovatele ex ante za tři po sobě jdoucí roky pro nové provozní smlouvy; nebo pěti až desetinásobek maximálního počtu bodů za rok (dle stropu popsaného výše) za tři po sobě jdoucí roky pro stávající provozní smlouvy. Strop pro počet smluvních pokutových bodů by se měl vztahovat pouze k výši smluvních pokut v peněžním vyjádření, nikoliv k výši smluvních pokutových bodů pro účel spouštění případného předčasného ukončení provozní smlouvy. Tabulka 4 a 5 níže obsahuje vzorové smluvní pokuty pro základní a dodatečné výkonové. Tento bodový systém je nastaven tak, aby hodnota jednoho smluvního pokutového bodu mohla být nezávislá na velikosti provozovaného celku a vychází z předpokládané hodnoty jednoho bodu v rozmezí Kč až Kč. Výhoda tohoto postupu spočívá v tom, že lze vztahovat smluvní pokutu vždy ke konkrétní události, nikoliv k průměrné roční hodnotě. 13,14 Například při hodnotě bodu ve výši Kč znamená pokuta za přerušení dodávky pitné vody to, že pro každou přípojku, kde dochází k přerušení nad přípustným časovým limitem, zaplatí provozovatel 250 Kč za každou hodinu přerušení. U výkonových ukazatelů tohoto typu je nicméně vhodné připustit, že ekonomické náklady pro dosažení jednotného obvyklého standardu by mohly být neúměrné k přínosům takového standardu. Pro tyto situace se doporučuje nastavit limity např. následujícím způsobem: Časová lhůta pro znovu zajištění dodávek pitné vody po havárii je: 32 hodin v 75 % případů; 56 hodin v 15 % případů; a 80 hodin v 10 % případů. V případě takto statisticky vyjádřených smluvních pokut je nutné sledovat výkonový ukazatel buď ročně (tj. dochází k zaplacení pokut jednou za rok, až bude známý celoroční výsledek), anebo častěji v průběhu roku s vyrovnáním na konci roku (až celkový výsledek bude známý). Dále je nutné dbát na to, aby se jedna extrémní událost nemohla stát pro provozovatele likvidační (zvlášť u výkonových ukazatelů, které sledují dobu na odstranění havárií a kde vliv provozovatele může být omezen jinými faktory (např. doprava, ostatní inženýrské sítě atd.). Proto Příručka připouští možnost nastavit maximální hodnotu dosažených smluvních pokutových bodů za některé jednotlivé události. 16/23

17 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR Obecným principem musí být nastavení specifických standardů s ohledem na náklady související s dosažením těchto výkonových standardů. V provozní smlouvě nesmí být zaveden žádný důvod, který by připouštěl nedosažení smluvně zakotvených standardů na základě argumentů, zda mohl provozovatel v daných okolnostech konat lépe nebo nikoliv provozovatel má jednoznačně nést riziko výkonu, a to i v oblastech, kde nemůže kompletně řídit riziko nedosažení daného standardu. Tento přístup odráží známou zásadu, že riziko má nést ten, který ho může nejlépe řídit, a to za předpokladu, že provozovatel může dané riziko řídit lépe než vlastník. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla jsou zásahy vyšší moci (tento přístup je v souladu s Obchodním zákoníkem). Úzké chápání vyšší moci (např. válka, pád meteoritu atd.) lze ovšem rozšířit o koncept liberačních události (např. plošný výpadek elektrického proudu, povodeň atd.). Po dobu výskytu takové liberační události lze provozovatele zprostit od placení výkonových smluvních pokut a nasbírání smluvních pokutových bodů s nimi spojenými. Je doporučeno smluvně zakotvit mechanismus k úpravě standardů výkonu na základě praktických zkušeností z průběhu provozování vodohospodářské infrastruktury. Pro stávající provozní smlouvy by tato úprava měla být možná oběma směry jak pro zpřísnění standardů výkonu, tak jejich změkčení. Bude tak možné změnit referenční hodnoty či jiné prvky systému smluvních pokut a to jak ve prospěch provozovatele, tak v jeho neprospěch. Pro případ, kde nedojde k dohodě mezi oběma stranami, je doporučeno smluvně zakotvit zprostředkování třetí stranou, a pouze po vyčerpání této možnosti eskalovat spor výš (např. soudům). Z hlediska zadávání veřejných zakázek většinou neexistuje žádné riziko pro stávající smlouvy, jelikož ty byly uzavírány vesměs bez zavádění smluvních standardů výkonu tohoto typu. Tyto standardy by se měly stát součástí stávajících provozních smluv právě prostřednictvím aplikace této Příručky. Pro nové provozní smlouvy, které budou soutěženy s definovanými smluvními prvky k zajištění určitých výkonových standardů, nelze z důvodu pravidel zadávání veřejných zakázek uvolnit tyto standardy v průběhu trvání smlouvy. Proto je doporučeno zavést smluvní mechanismus, který by na základě praktických zkušeností mohl vést pouze ke zpřísnění výkonových standardů (opět s využitím třetích stran k mediaci v případě sporů, před jejich další eskalací). Tyto mechanismy jsou zvlášť důležité pro situaci při vydání první verze Příručky, kdy nebyly k dispozici téměř žádné praktické zkušenosti a tím pádem bylo nutné přistupovat ke stanovení referenčních hodnot a výše pokut relativně opatrně. Z tohoto důvodu se v dalších letech očekává spíše tendence ke zvýšení standardů tam, kde je patrné, že výkonové standardy lze navýšit bez nepřiměřených ekonomických nákladů. Pokud je určitý výkonový ukazatel předmětem nejenom smluvních pokut, ale i potenciálních veřejnoprávních sankcí (např. dle Zákona o vodovodech a kanalizacích), pak je nutné chránit provozovatele před rizikem, že bude muset platit dvakrát za stejné selhání, tj. v zásadě nadměrnou smluvní pokutu /23

18 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR Doporučený způsob řešení tohoto problému je následující: v situaci, kdy dochází k platbě veřejnoprávní sankce za stejné selhání jako u smluvní pokuty, je doporučeno: pokud je smluvní pokuta vyšší než veřejnoprávní sankce, pak provozovatel platí vlastníkovi vodohospodářské infrastruktury pouze rozdíl mezi hodnotou smluvní pokuty a veřejnoprávní sankcí; pokud je smluvní pokuta nižší než veřejnoprávní sankce, pak provozovatel platí pouze veřejnoprávní sankci. Jak bylo uvedeno výše, smluvní pokuta dle této Příručky by neměla být chápána jako náhrada vzniklé škody. Proto by měl být v provozních smlouvách tento princip zohledněn a do provozních smluv by měl být uplatněn postup, že smluvní pokuty neovlivňují a nedotýkají se nároků vlastníka na náhradu škody. Kromě smluvních pokut, které jsou stanovené na základě monitorování provozovatele, je nutné zahrnout značné smluvní pokuty za selhání monitorovacího systému samotného nebo manipulaci s jeho vstupy či výstupy. Tyto smluvní pokuty jsou doporučeny následovně: pokuta za selhání monitorovacího systému: Minimálně 10 smluvních pokutových bodů za každou událost (lze vícekrát pokutovat v průběhu jednoho roku, až do výše 10 ti násobku bodů za každou událost); pokuta za záměrné zkreslení vstupu do monitorovacího systému nebo výstupu z něj: Minimálně 100 smluvních pokutových bodů (nelze vícekrát pokutovat v průběhu jednoho roku), a zároveň právo vlastníka předčasně ukončit provozní smlouvu. Výše smluvní pokuty by se měla blížit 50 % očekávaného ročního zisku provozovatele pro nové provozní smlouvy a nesmí být nižší než 10 % očekávaného ročního zisku provozovatele pro stávající provozní smlouvy. Závěrem je třeba upozornit, že smluvní pokutové body by měly být vždy předmětem nějaké formy indexace, minimálně dle indexu spotřebitelských cen, aby bylo zajištěno, že jejich skutečná hodnota neklesne v průběhu času. Pro podrobnější popis navrženého systému smluvních pokut, viz Příloha č /23

19 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR Tabulka 4: Smluvní pokuty pro základní výkonové Typ Pitná voda Odpadní voda Kvalita základních služeb (zásobování, odvádění) Kvalita základní preventivní údržby 1. Jakost dodávané pitné vody Jeden nevyhovující vzorek překračující nejvyšší mezní hodnotu (NMH) = 1 bod Jeden nevyhovující vzorek překračující mezní hodnotu (MH) = 0,2 bodu 2. Havarijní přerušení dodávky pitné vody (domácnosti a vybraní odběratelé) Hodiny přerušení dodávek nad RH za každou ovlivněnou přípojku = 0,005 bodu 3. Limity vývoje ztrát pitné vody (jednotkový únik vody nefakturované) Jednotkový únik vody nefakturované na 1 km za rok = 0,005 bodu 4. Čištění akumulačních nádrží, údržba vodojemů Jedno nesplnění úkonů vyplývajících z provozního řádu = 1 bod 5. Preventivní kontrola úniků na vodovodní síti Jeden kilometr sítě pod RH = 1 bod 1. Počet nevyhovujících vzorků vypouštěných odpadních vod Jeden nevyhovující vzorek = 1 bod 2. Doba pro obnovení služby odvádění odpadních vod Počet hodin nad RH za každou ovlivněnou přípojku = 0,01 bodu 3. Porucha čerpadel na stokové síti Jedna hodina nefunkčnosti čerpací stanice = 0,1 bodu 4. Revize kanalizace stokové sítě Jeden kilometr sítě pod RH = 1 bod 5. Čištění kanalizace stokové sítě Jeden kilometr sítě pod RH = 1 bod 6. Preventivní údržba významných zařízení Jedno nesplnění požadavků na revizi = 0,5 bodu Kvalita služeb odběratelům 7. Vyřizování stížností odběratelů Jeden den nad RH na každou stížnost = 0,005 bodu 8. Neprávem zamítnuté stížnosti odběratelů Jedna nevyřešená nebo neprávem zamítnutá stížnost = 5 bodů 9. Stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci přípojek Jeden den nad RH pro každé stanovisko = 0,01 bodu 10. Stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace Jeden den nad RH pro každé stanovisko = 0,005 bodu Vysvětlivky: RH referenční hodnota 19/23

20 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR Tabulka 5: Smluvní pokuty pro dodatečné výkonové ukazatelé Typ Pitná voda Odpadní voda Kvalita základních služeb (zásobování, odvádění) 1. Havarijní přerušení zásobování velkoodběratelů Jedna hodina nad RH za každého ovlivněného velkoodběratele = 0,1 bodu Kvalita základní preventivní údržby Kvalita služeb odběratelům 2. Plánované přerušení dodávky pitné vody Jedna hodina plánovaného přerušení nad RH za každou ovlivněnou přípojku = 0,005 bodu 3. Revize požárních hydrantů pro odběr požární vody Jeden nezkontrolovaný hydrant = 0,5 bodu 4. Doba potřebná k instalaci nového vodoměru u odběratele Jeden den nad RH za každý vodoměr = 0,05 bodu 5. Oznamovací doba plánovaného omezení nebo přerušení dodávky služeb Jeden den pod RH pro každou ovlivněnou přípojku = 0,005 bodu 1. Revize poklopů na kanalizaci stokové síti Jeden nezkontrolovaný poklop = 0,005 bodu 2. Kalibrace měřících přístrojů k řízení ČOV Jedna neprovedená kalibrace pod RH = 0,01 bodu 3. Kontrola odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci Jedno nesplnění požadovaného rozsahu kontroly pod RH = 1 bod 4. Kontrola zpětných klapek na volných kanalizačních výustích Jedno nesplnění požadovaného rozsahu kontroly pod RH = 0,1 bodu 5. Čištění septiků a jímek Jeden den nad RH za každou žádost = 0,02 bodu Vysvětlivky: RH referenční hodnota 20/23

21 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR 5 Výběrové řízení na nové provozní smlouvy V souladu s pokyny na výběr provozovatele pro nové provozní smlouvy, by měla být hlavním kritériem soutěže cena, tj. cena pro vodné a/nebo cena pro stočné. Ostatní doplňující kritéria by však měla odrážet hlediska výkonu, monitorování a smluvních pokut. Mezi příklady možných doplňujících hodnotících kritérií patří: Výše smluvního pokutového bodu. Je vhodné vymezit uchazečům rozsah pro výši smluvního pokutového bodu (navrhuje se Kč až Kč za jeden bod), protože nízké ocenění snižuje motivační efekt pokut, zatímco příliš vysoká pokuta by mohla být zneužita pro získání smlouvy s vědomím, že by neúměrně vysoká pokuta byla pravděpodobně zamítnuta soudem. Použití tohoto doplňujícího kritéria je v rámci OP ŽP povinné. Standardy výkonu (referenční hodnoty) pro určité klíčové výkonové. Například uchazeč by mohl být požádán, aby předložil nabídku, na kolik dní by byl schopen snížit standardní dobu na vyřízení odpovědí odběratelům v rámci zákaznického servisu (základní výkonové 7, 9 a 10) nebo na kolik hodin by byl připraven snížit standardní časové limity pro zprovoznění dodávek pitné vody či odvádění odpadních vod po neplánovaném přerušení služby (základní výkonový ukazatel č. 2 jak pro pitnou, tak pro odpadní vodu). Případně by mohli uchazeči nabídnout vyšší standardy pro obnovení dodávky služeb zvýšením procenta událostí, jež by měly být vyřešeny během kratšího časového období. Ať už jsou použita jakákoliv doplňková kritéria, je důležité nastavit váhu jednotlivých kritérií pomocí kvantitativní nebo semi kvantitativní analýzy. Minimálně by si zadavatelé měli být jisti, že váhy jednotlivých kritérií jsou testovány pomocí simulace soutěže (tedy není možné, aby ekonomicky méně výhodná nabídka vyhrála v důsledku zneužívání používaných vah). Například by nemělo být možné, aby uchazeč s velmi vysokou cenou a minimální hodnotou pokutového bodu vyhrál na základě skutečnosti, že nabízí úplné odstranění finančního stropu pro výši smluvních pokut. V případě, že zadavatel zvolí postup bez soutěžního dialogu, je důrazně doporučováno, aby uchazeči dostali více času pro zpracování jejich nabídek, než je dáno minimálním zákonným požadavkem. Nejenže to může vést ke vzniku výhodnějších a více konkurenčních nabídek, ale také to dává zadavatelům možnost pro aktualizaci koncesní dokumentace (zadávací dokumentace) založené na jakékoli zpětné vazbě získané od uchazečů ve formě dotazů. Koncesní dokumentaci lze poté znovu vydat všem uchazečům, kteří stále ještě mají zákonnou lhůtu pro přípravu jejich nabídek, přičemž je plně respektována zásada, že všichni uchazeči by měli dostat stejnou šanci pro vytváření nabídek za stejných podmínek /23

22 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR Poznámky: 1 Viz čl. 41, odst. 1 Legislativních pravidel vlády, schválených usnesením vlády ze dne 19. března 1998 č. 188 a změněná usnesením vlády ze dne 21. srpna 1998 č. 534, usnesením vlády ze dne 28. června 1999 č. 660, usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 596, usnesením vlády ze dne 18. prosince 2000 č. 1298, usnesením vlády ze dne 19. června 2002 č. 640, usnesením vlády ze dne 26. května 2004 č. 506 a usnesením vlády ze dne 3. listopadu 2004 č Pro dosažení jasnosti a určitosti se doporučuje používání smluvních zkratek v provozní smlouvě, které některé méně určité či dvojznačné pojmy za účelem odstranění pochybností o jejich významu jednoznačně vymezí. 3 International Water Association (IWA) 4 To jest představující dostatečnou citelnou majetkovou sankci vůči provozovateli pro případ nesplnění zajištěné povinnosti. 5 Perioda monitorování je závislá zejména na území obsluhovaném provozovatelem dle konkrétní provozní smlouvy 6 Viz 542 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů: Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu jen když to je mezi účastníky dohodnuto. 7 Viz Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Odo 1064/2006, ze dne ): Závěr o přiměřenosti výše smluvní pokuty závisí i na úvaze, zda smluvní pokuta je sjednána v odpovídající, nikoli přemrštěné pobídkové výši, a jaký je vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (jinými slovy je třeba přihlédnout i k výši zajištěné částky). Zároveň je třeba posoudit, zda pokuta přiměřeně zabezpečuje věřitele proti případným škodám, tedy zda zahrnuje všechny škody, které lze rozumně v daném konkrétním vztahu s porušením smluvní povinnosti očekávat. V neposlední řadě je nutné vzít v úvahu celkové okolnosti úkonu, jeho pohnutky a účel, který sledoval. 8 Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. 9 Literatura týkající se problematiky výkonových ukazatelů je uvedena v Příloze č. 3 zejména Alegre et al., 2006; Matos et al., 2003 a Vstupní katalog výkonových parametrů pro oblast pitné a odpadní vody. 10 Je myšleno například vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací a zejména provozní evidence vodovodů a kanalizací, která má sice dle Zákona o vodovodech a kanalizacích vést vlastník, ale je účelnější a efektivnější, aby tyto evidence vedl za vlastníka provozovatel. 11 Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence, stanovené prováděcím právním předpisem, je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen bezplatně předávat vodoprávnímu úřadu, a to každoročně vždy do 28. února za předcházející kalendářní rok. 12 U smluvních pokut je třeba v kontextu českého právní řádu vnímat, že jejich úprava je obsažena v obchodním a částečně i občanském zákoníku. Je to tedy nástroj vymezený v legislativě České republiky a při jakémkoliv jejich uplatňování je třeba vždy přezkoumat soulad se zákonnými požadavky. Důležitá je zejména funkce, kterou má příslušná smluvní pokuta plnit. V konkrétním případě mohou smluvní pokuty plnit dvě funkce: (1) plnit funkci paušalizované náhrady škod (tzv. restitutivní funkce), tj. výše smluvní pokuty je hrazena povinnou smluvní stranou jako konečná a úplná náhrada škody; (2) plnit funkci trestu za nesplnění smluvní povinnosti souběžně s náhradou škody (tzv. punitivní či retribuční funkce). Smluvní pokuta v této Příručce je popisována výlučně v souvislosti s plněním funkce smluvní pokuty jako trestu za nesplnění smluvní povinnosti provozovatele v provozní smlouvě. 13 Tato výhoda je důležitá v tom smyslu, že smluvní pokuty nesmí být excesivní (nepřiměřeně vysoké) ve vztahu k pokutovaní nesplněné smluvní povinnosti provozovatele. 22/23

23 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR 14 Ty výkonové, které jsou sledovány v podobě ročního výkonu, např. % sítě revidované za daný rok, jsou pak násobeny (např.) délkou sítě. Tím dochází k dosažení stejného cíle, tj. smluvní pokuta (např.) je uložena pouze za každý kilometr sítě, který měl být revidován, ale ve skutečnosti nebyl. 15 Viz také čl. 7 Rezoluce ministerské komise Rady Evropy č. 78/3 vztahující se k trestním ustanovením v civilní právu (Resolution (78) 3 Relating to Penal Clauses in Civil Law), přijato Komisí ministrů na 281. jednání zástupců ministrů dne 20. ledna 1978, a čl. 7 a 8 Jednotných pravidel smluvních ustanovení o dohodnuté ceně splatné při nesplnění povinnosti přijaté UNCITRALem v roce 1983 (Uniform Rules on Contract Clauses for an Agreed Sum Due upon Failure of Performance). 16 Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR (ze dne , čj. 5 Afs 131/ ) je v případě změny zadávací dokumentace třeba vždy poskytnout uchazečům celou zákonnou lhůtu pro podání nabídek. 23/23

24 Příloha č. 1 výkonových ukazatelů

25 Praktická příručka Smluvní výkonové v oboru VaK ČR Příloha č. 1 Obsah A. ZÁKLADNÍ VÝKONOVÉ UKAZATELE Pitná voda Jakost dodávané pitné vody Havarijní přerušení dodávek pitné vody (domácnosti a vybraní odběratelé) Limity vývoje ztrát pitné vody (jednotkový únik vody nefakturované) Čištění akumulačních nádrží, údržba vodojemů Preventivní kontrola úniků na vodovodní síti Odpadní voda Počet nevyhovujících vzorků vypouštěných odpadních vod Doba pro obnovení služby odvádění odpadních vod Porucha čerpadel na stokové síti Revize kanalizace stokové sítě Čištění kanalizace stokové sítě Pitná a odpadní voda Preventivní údržba významných zařízení Vyřizování stížností odběratelů Neprávem zamítnuté stížnosti odběratelů Stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci přípojek Stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace...31 B. DODATEČNÉ VÝKONOVÉ UKAZATELE Pitná voda Havarijní přerušení zásobování velkoodběratelů Plánované přerušení dodávky pitné vody Revize požárních hydrantů pro odběr požární vody Doba potřebná k instalaci nového vodoměru u odběratele Oznamovací doba plánovaného omezení nebo přerušení dodávky služeb Odpadní voda Revize poklopů na kanalizaci stokové síti Kalibrace měřících přístrojů k řízení ČOV Kontrola odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci Kontrola zpětných klapek na volných kanalizačních výustích Čištění septiků a jímek...45 A. ZÁKLADNÍ VÝKONOVÉ UKAZATELE /46