U S N E S E N Í. pobočka v rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne o odvolání obžalované, nar. proti rozsudku ze dne č.j.

Transkript

1 U S N E S E N Í pobočk v rozhodl ve veřejném zsedání konném dne o odvolání obžlovné, nr. proti rozsudku ze dne č.j., t k t o : Podle 256 tr. řádu se odvolání z m í t á. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem ze dne, č.j. byl obžlovná uznán vinnou trestným činem křivého obvinění podle 174 odst. 1 tr. zák. účinného do , kterého se dle skutkovým zjištění soudu prvního stupně dopustil tím, že dne dne v sepsl trestní oznámení n nr. nr., nr., že se v době od do n příjezdové cestě k domu v zřejmě v bydlišti dopouštěli trestného činu týrání svěřené osoby nezl. nr. tím, že zlým nkládáním způsobovli těžké příkoří projevující se neustálým nářkem, podlitinmi z hrubého zcházení bití, kožními vyrážkmi, deptli ho výhrůžkmi, zvírli do temné místnosti, psychicky týrli, prostřednictvím pošty je doručil n Policii ČR, Krjské ředitelství policie Severočeského krje, Obvodní oddělení, přestože věděl, že tyto skutečnosti nejsou prvdivé. Podle 174 odst. 1 tr. zák. byl obžlovné uložen trest odnětí svobody v trvání sedmi měsíců. Podle 58 odst odst. 1 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen n zkušební dobu v trvání ptnácti měsíců. Proti tomuto rozsudku podl obžlovná v zákonné lhůtě odvolání, které odůvodnil prostřednictvím svého obhájce. V písemném odůvodnění odvolání se uvádí, že trestní oznámení podné n Policii v dtovné učinil obžlovná poté, co nbyl přesvědčení, že dochází k jednání, u kterého je nezbytné přezkoumání Policií ČR, neboť její dosvdní snhy o přezkoumání pomoc, zejmén ve vzthu k OSPOD, nprosto selhly. Smotné trestní oznámení je oznčeno jko oznámení o skutečnostech, nsvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin je výslovně vzthováno k předávání nezletilé otci, čemuž sistovli jeho rodinní příslušníci. Z důkzů, které měl soud k dispozici, zejmén ve vzthu ke skutečnosti, že toto trestní oznámení podávl obžlovná jko zouflá mtk, si musel udělt předstvu o tom, že uvedené indicie, neustálý nářek, podlitiny, kožní vyrážky, deptání dítěte výhrůžkmi jiným psychickým týráním skutečně měl, použil je

2 Pokrčování 2 tedy jko jedno z posledních možností, když osttní možnosti selhly. Soud si zejmén mohl udělt předstvu z filmových záznmů, jkým způsobem docházelo k předání k převzetí nezl. S odstupem doby zejmén z hledisk trestní odpovědnosti, pk nelze celou věc hodnotit tk, zd docházelo k pochybení jednoho či druhého z rodičů, sistence OSPOD pod., neboť tyto skutečnosti s trestním řízením nesouvisí mohou být předmětem posouzení optrovnickým soudem. Soud si všk nemohl nevšimnout chování nezletilé, které bylo ž hysterické projevovlo se i po téměř násilném odvlečení dcery. Jestliže byly soudu předloženy následně nhrávky z doby relizce styku, které všk obžlovná neviděl nevěděl, jk styk probíhá, nemůže to mít žádný význm n její subjektivní hodnocení celé věci. Nvíc sestřihy z toho, že se nezletilá již po několik dnech chová klidně, s osobmi v domácnosti otce komunikuje, nijk nevyvrcí její domněnky. Nopk soud měl k dispozici snímky, ze kterých byly jednoznčně ptrné podlitiny nezletilé v době, před podáním trestního oznámení. Soud vyslechl svědky,, kdy tito svědci její podezření potvrdili. Stejně tk měl soud k dispozici zprávu, n kterou se před podáním trestního oznámení obrátil která ji odkázl n Fond ohrožených dětí. Pokud soud rgumentovl i sdělením, neuvedl, že právě návštěvy péči u této lékřky zjišťovl obžlovná výhrdně sm, stejně jko žádl o vyšetření n ovlivňování nezletilé uklidňujícími léky, neboť měl podezření, že jsou nezletilé po celou dobu podávány. Právě tto lékřk obžlovnou neprvdivě informovl, že by bylo cokoliv kontrolním vyšetřením nezletilé zjištěno, skutečná informce jí byl poskytnut po změně lékře, kdy zjistil, že předmětná lékřk je ovlivňován stejně jko jiné osoby otcem, resp. jeho otcem. Soud nepochybně kldl v hodnocení velký význm n výslech prcovnice OSPOD, svědkyně když všk ze závěru výslechu bylo zřejmé, že byl letmo přítomn pouze jednomu předávání, kdy chování nezletilé, hned po předání, resp. po převzetím otcem, již neviděl. Jk již obžlovná upozorňovl v průběhu trestního řízení, jednlo se o osobu, jejíž prezentce věci je nepochybně ovlivněn řdou návštěv p. což je osttně zřejmé i z hrmonogrmu jednotlivých záznmů ze spisu OSPOD, kdy před návštěvou rodinou, je hodnocení tkové, že otec nejeví zájem, po této návštěvě se hodnocení dimetrálně mění. Jk je výše uvedeno, jiný kontkt s nezletilou byl při předání dne, o čemž byl pořízen zápis, který všk opět obshuje řdu nepřesností tyto byly i prezentovány v rámci výslechu svědkyně, neměl. Nicméně ni subjektivní názory svědkyně o tom, kdo byl viníkem nepochybného týrání dítěte při předávání, nemjí zásdní význm k hodnocení subjektivní stránky trestného činu. Přesvědčení obžlovné o tom, že k určitému týrání nezletilé docházelo, mělo má reálný podtext toto je možné dovodit ze shlédnutí vide, fotek. Obžlovná toto stejně jko shor uvedení svědci dovodil i z projevů nezletilé pro vrácení z návštěv. Prezentce otce, že vše je stndrdní styk probíhá ke spokojenosti nezletilé, byl rovněž vyvrácen videozáznmem, to i z roku. V této souvislosti musí obžlovná znovu opkovt, že není předmětem pro jednání trestního soudu, kdo zvinil vznik rozporů problémů při předávání nezletilé zd jednl úmyslně, lživě ve vzthu přivodit trestní stíhání. Jejím úmyslem nebylo přivodit trestní stíhání, jejím úmyslem bylo zjistit objektivní přezkoumání podezření, to z situce, kdy využil bezvýsledně všechny možnosti, o kterých věděl. Dále obžlovná podotýká, že zejmén žádosti o pomoc p. byl nprosto negtivní, po návštěvách u ní byl hospitlizován v posledním přípdě, předčsně porodil. Trestný čin křivého obvinění předpokládá prokázání subjektivní stránky tr. činu, která má jednk obligtorní znky, to zvinění, jednk fkulttivní znky jko je pohnutk, záměr cíl. Zvinění má pk složku

3 Pokrčování 3 rozumnou, kdyby si obžlovná musel uvědomit, že byl páchán tr. čin nebo složku volní, tzn. musel by chtít, nebo být srozuměn s tím, že byl páchán tr. čin. Zákldní prvidlo tr. zákon obsžené v 13 odst. 2 tr. zák. vyžduje k trestnosti úmyslné zvinění. V dném přípdě všk neexistuje úmysl, neboť obžlovná nechtěl obvinit jmenovné z tr. činu, ni způsobit tr. stíhání. Chtěl, by byly objektivně přezkoumány důvody, proč nezletilá k otci nechce by byly objektivně přezkoumány jí zjištěné skutečnosti. Neexistuje zvinění, neboť nechtěl nikoho křivě obvinit neuvědomovl si, že by mohlo jít o křivé obvinění, b nopk. Účel jejího jednání byl nprosto jiný, tk, jk uvedeno výše. Neexistuje subjektivní stránk tr. činu, tj. obligtorní fkulttivní znky. Pohnutk, cíl záměr byl nprosto jiný. V této souvislosti je poukzováno n judikturu Ústvního soudu ČR ÚS 482/2000 Sb., kdy ústvní soud uvádí, jestliže byl obžlovný odsouzen z jednání, jež postrádá znky uvedené v tr. zákoně, nenplňuje tudíž skutkovou podsttu tr. činu. Došlo rozhodnutím soudu k poruše ústvně-zručených práv svobod, zkotvených v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o lidských právech zákldních svobod čl. 8 odst. 2 čl. 36 odst. 1 Listiny zákldních práv svobod. Závěrem je nvrhováno, by byl npdený rozsudek zrušen obžlovná zproštěn obžloby. Krjský soud z podnětu podného odvolání obžlovné přezkouml podle 254 odst. 1 tr. řádu zákonnost odůvodněnost npdeného rozsudku, přezkouml i správnost postupu řízení předcházejícího, le neshledl podné odvolání důvodné. Npdený rozsudek je výsledkem řízení, které bylo provedeno v souldu s trestním řádem ve kterém nedošlo k žádným procesním vdám, které by mohly mít vliv n řádné objsnění věci nebo n možnost obžlovné upltnit svá práv, především právo n obhjobu. Soud prvního stupně objsnil posoudil všechny otázky skutečnosti pro dný skutkový stv význmné. Zákonným způsobem byly provedeny všechny potřebné důkzy tyto zhodnoceny v souldu se zásdmi uvedenými v ustnovení 2 odst. 6 tr. řádu. V odůvodnění npdeného rozsudku soud prvního stupně v souldu s ustnovením 125 odst. 1 tr. řádu vyložil, které skutečnosti vzl z prokázné, o které důkzy svá skutková zjištění opřel jkými úvhmi se řídil při hodnocení provedených důkzů. Se skutkovými závěry soudu prvního stupně se krjský soud ztotožňuje, neboť jsou logické přesvědčivé. Soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že trestním oznámením sledovl obžlovná zmezení styku dítěte s otcem. Trestní oznámení sepsné obžlovnou je dtováno Obshuje tkové závžné skutečnosti, které vzbudily v sociálních prcovnicích dojem, že se jedná o tzv. druhou kuzu Kuřim. V trestním oznámení se mimo jiné uvádí: Trestného činu týrání svěřené osoby se opkovně dopouští, všichni bytem, tím, že svěřené osobě dítěti svěřené jim do péče v době uvedené shor způsobují zlým nkládáním těžké příkoří, projevující se neustávjícím nářkem, podlitinmi z hrubého zcházení bytí, kožními vyrážkmi, deptáním dítěte výhrůžkmi, zvíráním do temné místnosti, psychickým týráním spojeným s obvmi z dlšího týrání. Trestní oznámení obshuje ktegorické obvinění Obvinění je tkové ráže, že si obžlovná musel být plně vědom toho, že toto trestní oznámení bude prověřováno je jednoznčně způsobilé přivodit osobám, které obvinil, tr. stíhání. Zcel přiléhvě poukzuje soud prvního stupně, že trestní oznámení podává obžlovná v čsové souvislosti s návrhem n předběžné optření, n zákz styku otce s dítětem. Nelze přehlédnout, že trestní oznámení, ve kterém obžlovná uvádí, tková závžná obvinění, podává v době, kdy jí lékřkou bylo

4 Pokrčování 4 vysvětleno, že kožní vyrážk je zřejmě lergie n zvířecí srst, přípdně nervového původu. Je seznámen s tím, že v přípdě modřin se jedná o běžná dětská zrnění. Přestože jí odborníkem je vysvětlen jk původ modřin, tk původ vyrážek, neváhá obžlovná i přesto v trestním oznámení uvést, že toto je výsledkem zlého nkládání ze strny Je třeb uvést, že obžlovná se mýlí, pokud se domnívá, že okolnosti předávání dítěte otci, nemjí n posouzení její nyní projednávné trestné činnosti vliv. Všechny okolnosti přípdu svědčí o snze obžlovné styku dcery s otcem zbránit, nebo lespoň styk znesndnit, což vyvrcholilo právě podáním trestního oznámení. Je mimo jkoukoli pochybnost, že pokud by obžlovná měl zájem, by styk dcery s otcem tomu předcházející předání probíhlo stndrdním způsobem, vytvořil by pro předání dcery odpovídjící podmínky, jk jí bylo i doporučováno. I krjský soud se seznámil s filmovými záznmy předání nezletilé otci, i záznmy o průběhu doby, kdy měl poškozený dceru ve své péči. Ze shlédnutých záznmů je mimo jiné zřejmé, že nezl. není n předání otci připrvená. Atmosféru předání hrotí obžlovná tím, že npř. řeší s otcem dítěte její vyrážku. U předání sistují zřejmě rodinní příslušníci obžlovné, kdy jedn žen opkovně prochází místností, ve které je nezletilá s obžlovnou, která komunikuje s poškozeným. Při jednom tkovém průchodu místností udeří dokonce nezl. dveřmi, když dítě se rozpláče. Je mimo jkoukoli pochybnost, že pláč nezletilé, která se doposud nijk neprojevovl, byl způsoben úderem dveří, nikoli strchem z poškozeného. Ze záznmu je tké ptrné, že poškozený se snží čs strávený s dcerou vyplňovt různými ktivitmi výlety, návštěv zoologické zhrdy. Nezletilá tk přichází do kontktu se zvířty jednk v bydlišti poškozeného i při návštěvě ZOO. Rozhodně všk vyrážku nelze kvlifikovt jko následek způsobený týráním. Ze záznmu je tké ptrno, že přestože předání nezletilé otci je vypjté, provázeno pláčem nezletilé, tk krátce poté, co se vozidlo rozjelo, nezletilá přestává plkt, usmívá se, komunikuje s poškozeným. Při příjezdu do bydliště poškozeného se nezletilá rdostně vítá s, kterou objímá pusinkuje. Nemůže tk obstát rgumentce obžlovné, že se nezl. po několik dnech v bydlišti poškozeného, zklidní. Ke zklidnění nezletilé dochází bezprostředně již ve vozidle. Co se týče modřin vyrážky k tomu uvedeno výše. Pokud by rodin deptl nezletilou výhrůžkmi, zvíráním do temné místnosti psychickým týráním, lze vyloučit, že by se k nim nezl. chovl tk, jk bylo ptrno z přiložených záznmů. V odůvodnění npdeného rozsudku soud prvního stupně tké přiléhvě poukzuje, že odlišné chování dcery, bylo i výsledkem chování obžlovné, která dceru nepřiprvil pro klidné předání otci, stejně tk její příbuzní. Pochybení neshledl krjský soud ni v právní kvlifikci jednání obžlovné jko trestného činu křivého obvinění dle 174 tr. zák. Provedeným dokzováním bylo bezpečně zjištěno, že trestní oznámení podávl obžlovná v úmyslu přivodit tr. stíhání. Soud prvního stupně při ukládání trestu respektovl účel trestu ve smyslu 23 odst. 1 tr. zák. jeho druh výměru stnovil v souldu s hledisky vyjádřenými v ustnovení 31 odst. 1 tr. zák. Konkrétní výměr trestu odpovídá, jk zjištěnému stupni nebezpečnosti tr. činu pro společnost, tk i možnostem náprvy osobním poměrům obžlovné. Trest odnětí svobody ve výměře sedm měsíců, tedy při spodní hrnici zákonné tr. szby podmíněně

5 Pokrčování 5 odložený n zkušební dobu ptnáct měsíců rozhodně nelze povžovt z trest nepřiměřeně přísný. Odvolání obžlovné nebylo shledáno důvodným bylo tudíž podle 256 tr. řádu zmítnuto. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dlší řádný oprvný prostředek přípustný. Proti tomuto rozhodnutí může obviněný nejvyšší státní zástupce podt d o v o l á n í, to do d v o u měsíců od doručení tohoto rozhodnutí. Dovolání se podává u soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni o dovolání rozhoduje Nejvyšší soud České republiky. Dovolání lze podt jen z důvodů uvedených v 265b odst.1 tr.řádu dovolání není přípustné proti důvodům rozhodnutí. Obviněný může dovolání podt pouze prostřednictvím svého obhájce, podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovžuje z dovolání, byť bylo tkto oznčeno. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( 59 odst.3 tr.řádu) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jkém rozshu i z jkých důvodů npdá čeho se dovoltel domáhá, včetně konkrétního návrhu n rozhodnutí dovolcího soudu s odkzem n zákonné ustnovení 265b odst.1 písm./ ž l/ tr.řádu, o které se dovolání opírá. Nejvyšší státní zástupce je povinen v dovolání uvést, zd je podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. Rozsh, v němž je rozhodnutí dovoláním npdáno, důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání. V dne v.r. předsed senátu Zprcovl: soudkyně Z správnost vyhotovení: