RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 5. března 2012 (OR. en) 7247/12 COMPET 130 RECH 77 IND 48

Transkript

1 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 5. března 2012 (OR. en) 7247/12 COMPET 130 RECH 77 IND 48 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 1. března 2012 Příjemce: Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise: COM(2012) 82 final Předmět: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zajištění surovin pro budoucí prosperitu Evropy - návrh evropského inovačního partnerství v oblasti surovin Delegace naleznou v příloze dokument Komise COM(2012) 82 final. Příloha: COM(2012) 82 final 7247/12 rk DG C II CS

2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2012) 82 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ ZAJIŠTĚNÍ SUROVIN PRO BUDOUCÍ PROSPERITU EVROPY NÁVRH EVROPSKÉHO INOVAČNÍHO PARTNERSTVÍ V OBLASTI SUROVIN {SWD(2012) 27 final} CS CS

3 ZAJIŠTĚNÍ SUROVIN PRO BUDOUCÍ PROSPERITU EVROPY NÁVRH EVROPSKÉHO INOVAČNÍHO PARTNERSTVÍ V OBLASTI SUROVIN 1. ÚVOD Strategický význam udržitelné dodávky surovin pro EU pro její průmysl i společnost jako celek byl uznán v různých dokumentech strategických politik, jako například v iniciativě v oblasti surovin 1 navržené Evropskou komisí, v souvisejících závěrech Rady 2 a ve zprávě Evropského parlamentu 3. Strategie Evropa 2020 poukázala na význam této otázky v rámci stěžejních iniciativ v oblasti průmyslové politiky 4 a účinného využívání zdrojů 5. Důležitost účinného využívání zdrojů kromě toho vyzdvihl související plán pro účinné využívání zdrojů 6. Tyto dokumenty jednoznačně vymezily nové výzvy a rizika související s nedostatečnými dodávkami a neúčinným využíváním zdrojů, které čekají EU vzhledem k rostoucímu globálnímu soupeření o suroviny. Význam Evropy jakožto dodavatele surovin se paradoxně již po několik desetiletí postupně snižuje. Vzhledem ke složitosti a naléhavosti dotčených otázek je zcela zjevné, že Evropa již nemůže ve stávajícím přístupu pokračovat. Proto přicházejí ke slovu inovace. Ve 21. století vzniká nové paradigma, jež poukazuje na inovace jako na hybnou sílu, která v Evropě doposud nebyla v oblasti surovin z velké části využita. Komise v roce 2010 vymezila v rámci stěžejní iniciativy Unie inovací 7 vhodný rámec evropských inovačních partnerství. Tato partnerství budou zahájena v případech, kde bude pro rychlejší a účinnější dosažení společenských cílů potřeba spojit úsilí veřejných i soukromých subjektů na regionální a národní úrovni a na úrovni EU v oblasti inovací, výzkumu a vývoje a opatření na straně poptávky. To je i případ surovin, kterým se zabývá toto sdělení. Toto partnerství se zaměří na neenergetické, nezemědělské suroviny, mimo jiné včetně seznamu kritických surovin EU 8. Zahrnuje tedy i jiné kovové, průmyslové a stavební nerosty, jakož i jiné průmyslové suroviny, například přírodní kaučuk a dřevo. Řada z těchto materiálů představuje nezbytné vstupy pro vývoj inovačních čistých technologií, které jsou šetrné vůči životnímu prostředí. Tyto materiály jsou také zásadní pro výrobu klíčových slitin, nových a inovačních výrobků vyžadovaných naší moderní společností, jako například baterií pro auta na elektrický pohon, fotovoltaických systémů a zařízení pro větrné elektrárny, které umožňují splnit cíle v oblasti obnovitelných energií. Společným cílem tohoto partnerství bude, aby Evropa do roku 2020 dosáhla značného pokroku ve snižování své závislosti na dovozu surovin. Toho bude dosaženo zrychlením inovací, jež zajistí bezpečnost a udržitelnost dodávek primárních i sekundárních surovin nebo zabrání plýtvání klíčovými surovinami během celého cyklu jejich životnosti KOM (2008) 699 a KOM(2011) 25. Závěry Rady 6909/ 11 ze dne 10. b řezna Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září KOM(2010) 614. KOM(2011) 21. KOM(2011) 571 v konečném znění. KOM(2010) 546. Jak je vymezen v KOM(2011) 25. CS 1 CS

4 Tento návrh zohledňuje zkušenosti získané v rámci pilotního evropského inovačního partnerství Aktivní a zdravé stárnutí. Vychází rovněž z výstupů získaných od členských států, výzkumných obcí a jiných zúčastněných subjektů na různých setkáních, seminářích a akcích, jakož i v rámci veřejných konzultací organizovaných v průběhu let 2010 a PŘÍLEŽITOSTI PRO INOVACE V RÁMCI CELÉHO HODNOTOVÉHO ŘETĚZCE S UROVIN Základní geologický průzkum a mapování v EU byl po řadu let prováděn prostřednictvím vnitrostátních geologických průzkumů, jejichž průběh se musí řídit vnitrostátními rámci a předpisy. K dnešnímu dni se doposud nepodařilo využít v plné míře výhod, které přináší řádná koordinace nebo dokonce propojení některých činností v rámci 27 jednotlivých geologických průzkumů napříč EU. Inovativní přístup založený na výraznějším vytváření sítí a intenzivnější spolupráci však nabízí obrovský potenciál pro posun vpřed. Nastavení evropských standardů umožní vytvořit jednotnou základnu vědomostí EU v oblasti geologie a může rovněž vést k nákladově efektivnějšímu vývoji a využívání požadovaných moderních technologií, jako například informace o zdrojích získané ze satelitů a pokročilé počítačové systémy 4D modelování. Podíl EU na celosvětové těžbě se za posledních 50 let výrazně snížil. To vedlo ke ztrátě důležitých odborných znalostí a dovedností. Tyto dovednosti jsou však nutné pro zajištění bezpečnosti těžebních činností a pro splnění případné rostoucí potřeby provádět těžbu ve větších hloubkách, ve vzdálenějších oblastech a za náročných podmínek (např. mořské dno, arktická oblast). Vysoké standardy pro bezpečnější těžební techniky šetrnější vůči životnímu prostředí vytvářejí nové výzvy, ale zároveň i nové příležitosti na trhu. Pomohlo by se tak rovněž snížit riziko závažnějších nehod v těžebním odvětví. Tyto odborné znalosti a dovednosti však nejsou vyžadovány pouze při těžbě, ale také v průběhu celého hodnotového řetězce (průzkum, zpracování, recyklace, nahrazování). I pokud Evropa jako celek dosáhne výrazného pokroku, zejména v oblasti recyklace odpadu, lze udělat více pro to, aby se zabránilo plýtvání hodnotnými surovinami během všech fází jejich cyklu životnosti. Plné uplatnění prvních kroků evropské hierarchie způsobů nakládání s odpady (prevence vzniku odpadu, po níž následuje příprava na opětovné použití a recyklaci) by mohlo zabránit nenapravitelné ztrátě hodnotných zdrojů a vytvořit nové obchodní a pracovní příležitosti v EU. Inovace mohou představovat mocný prostředek pro řešení těchto výzev. Odborné znalosti v oblasti inženýrství a zpracování se rozvinuly v jiných nových odvětvích, jako například v robotice a dalších klíčových technologiích. Zavedení pokročilého dálkově ovládaného provozu a automatizace v podzemních dolech a inovativní využití bioloužení pro těžbu niklu a jiných kovů ekologickým a nákladově efektivním způsobem může zvýšit konkurenceschopnost a udržitelnost těžby v EU. Díky novým technikám monitorování včetně využití satelitních technologií by se mohlo předejít závažným nehodám. Inovace jsou také velmi důležité ve fázi zpracování, kde jsou potřeba pokročilá technologická řešení pro účinné nakládání s vodou, účinnou spotřebu energie a recyklaci (například v případě klíčových materiálů jako je indium a galium, které se získávají z obecných kovů). Čím více EU pokročí v rozvíjení tohoto inovativního přístupu, tím lepší předpoklady bude mít pro to, aby hrála vedoucí roli v zaváděných nových technologií šetrných vůči životnímu prostředí a účinných z hlediska zdrojů, a to v Evropě i ve třetích zemích. To může mít další pozitivní vedlejší účinek v podobě šíření osvědčených postupů, což může dále přispět CS 2 CS

5 k lepšímu zachování životního prostředí na celém světě. Udržitelné řízení surovin účinné z hlediska zdrojů, výraznější příprava na opětovné použití a recyklaci, těžba a mobilizace materiálů na bázi dřeva mohou pomoci nejen zastavit ztráty biologické rozmanitosti a snížit celosvětové emise skleníkových plynů, ale také zajistit dodávku surovin a řešit například nedostatek vláken na bázi dřeva pro recyklaci v Evropě. Obrovský nárůst prodeje moderních komunikačních zařízení, jako například mobilních telefonů a notebooků, která jsou často rychle nahrazena novými, vytvořil velký potenciál hodnotného odpadu ( naše městské doly ). Jeden mobilní telefon v současné době obsahuje více než 40 různých surovin, jako například kobalt, galium, platinu a prvky vzácných zemin. V současné době každý občan EU ročně vyprodukuje přibližně 17 kg odpadu ve formě elektrických a elektronických zařízení, přičemž se očekává, že do roku 2020 se toto číslo zvýší na 24 kg 9. Například recyklace prvků vzácných zemin z elektronických zařízení je však v současné době náročná jak z technologického, tak z ekonomického hlediska. Je třeba dále podporovat oddělený sběr odpadu a podporovat trhy v tom, aby učinily další kroky vpřed. Předcházením nezákonnému vývozu a nevhodnému nakládání s odpady lze navíc získat výrazný přínos pro životní prostředí i hodnotné materiály (např. kovový šrot, papír získaný zpět pro recyklaci). Nové nákladově efektivní techniky recyklace šetrné vůči životnímu prostředí a osvědčené postupy v oblasti sběru a zpracování odpadu představují příležitost, jak zlepšit recyklaci klíčových surovin. Například nedávno vyvinutá speciální lepidla, ve kterých jsou na základě jedinečných chemických identifikátorů zakódovány informace, mohou přispět k boji proti nezákonnému obchodování s kovovými výrobky a šrotem a proti jejich krádežím. Některé členské státy kromě toho výrazně zvýšily sběr a recyklaci tím, že zavedly odpovídající ekonomické nástroje, včetně programů odpovědnosti výrobce, které podporují oddělený sběr, opětovné použití a recyklaci. Pro výrobu mnoha aplikací se navíc používají klíčové suroviny, které lze v současné době velmi obtížně nahradit, nebo je to téměř nemožné, vzhledem k jejich specifickým fyzikálním a chemickým vlastnostem. Nahrazování lze použít buď pro to, aby se vytvořily alternativní materiály v určitých aplikacích, nebo aby se tyto aplikace nahradily ekvivalentní technologií, která nevyužívá klíčové suroviny. Například vývoj keramických vysokoteplotních supravodičů by mohl představovat náhradu za permanentní magnety ve větrných elektrárnách, které v současné době používají prvky vzácných zemin, jako je neodym a dysprosium. Stručně řečeno, výše uvedené příklady ukazují, že: inovace jsou nezbytným předpokladem k tomu, aby Evropa opět hrála důležitou roli v účinném využívání a v udržitelné dodávce surovin a účastnila se těchto procesů, bez čehož bude ohrožena udržitelnost celého jejího hospodářství; inovace jsou potřebné pro zachování a zlepšení konkurenceschopnosti průmyslu EU a pro zajištění účinného využívání zdrojů v Evropské unii; inovace jsou nutné v rámci celého hodnotového řetězce surovin, a je proto třeba přistupovat komplexně k řešení různých výzev, se kterými se EU v nadcházejících letech bude potýkat. 9 Zdroj IPA (International Platinum Group Metals Association): CS 3 CS

6 S ohledem na stávající situaci je tedy třeba cíleně vyvíjet snahy v oblasti inovací a výzkumu, používat průlomové technologie a víceoborový přístup, abychom zaplnili mezery v našich vědomostech. 3. PŘIDANÁ HODNOTA EVROPSKÉHO INOVAČNÍHO PARTNERSTVÍ V OBLASTI SUROVIN Podpora, kterou již Rada a Evropský parlament poskytly strategiím EU v oblasti surovin a účinného využívání zdrojů navrženým Komisí, ukazuje, že se zvyšuje povědomí o nutnosti řešit výše uvedené výzvy na evropské i vnitrostátní úrovni. Užší spolupráce v EU mezi různými veřejnými orgány, ale také mezi veřejnými a soukromými subjekty, poskytne impuls potřebný k překonání hlavních překážek. Mezi tyto překážky patří (viz též oddíl 1.3 v příloze): nedostatečné kritické množství pro dosažení jednotného cíle, nedostatečná spolupráce mezi členskými státy v různých oblastech souvisejících se surovinami, nedostatečně integrovaný přístup k hodnotovým řetězcům od těžby a zpracování surovin, přes vytváření produktů a jejich využití až po konec jejich životnosti, velmi omezená spolupráce mezi vnitrostátními výzkumnými organizacemi a značná roztříštěnost evropského výzkumného prostoru v této oblasti, nedostatečně rozvinutá geopolitická role EU, pokud jde o zajištění přístupu evropských společností k surovinám ve světě za dodržení evropských standardů ochrany životního prostředí v co nejvyšší možné míře. Skutečnou přidanou hodnotou evropského inovačního partnerství tedy bude, že poskytne platformu zaměřenou na propojení příslušných politik a aktérů na úrovni Společenství, aniž by nahradilo stávající právní proces rozhodování na úrovni EU Rozsah a cíle Toto evropské inovační partnerství přispěje ke střednědobému a dlouhodobému zajištění udržitelné dodávky surovin (včetně kritických surovin, průmyslových nerostů a materiálů na bázi dřeva), které jsou potřebné ke splnění základních potřeb moderní společnosti využívající zdroje účinným způsobem. Jedná se o zásadní přínos pro konkurenceschopnost evropského průmyslu, pro účinnější využívání zdrojů v EU a pro rozvoj nových činností v oblasti recyklace v Evropě. Celkovým cílem evropského inovačního partnerství je snížit závislost Evropy na dovozu surovin, jež jsou klíčové pro evropská průmyslová odvětví. Toho bude dosaženo tak, že Evropě bude poskytnuta dostatečná pružnost a dostatečný počet alternativ v oblasti dodávky důležitých surovin a zároveň bude zohledněn význam omezení negativních dopadů některých materiálů na životní prostředí v průběhu jejich životnosti, tak aby se Evropa do roku 2020 stala světovou špičkou, pokud jde o dovednosti v oblasti průzkumu, těžby, zpracování, recyklace a nahrazování. Očekává se, že evropské inovační partnerství vymezí díky svému strategickému prováděcímu plánu cíle pro měření dopadu, podle kterých bude vyhodnocován CS 4 CS

7 jeho úspěch, například pokud jde o významné snížení závislosti na dovozu některých z nejdůležitějších surovin. Komise kromě toho navrhuje určité specifické, konkrétní cíle, které mají být splněny nejpozději do roku 2020, jako například: evropské standardizované statistické nástroje pro průzkum zdrojů a zásob (pozemních a podmořských) a geologickou mapu v 3D zobrazení, dynamický modelovací systém, který dává do souvislosti trendy v oblasti dodávky a poptávky a úsporné využitelné zásoby a analýzu celého cyklu životnosti včetně posouzení dopadů různých scénářů na životní prostředí, hospodářství a společnost, až deset inovativních pilotních akcí (např. demonstrační zařízení) pro oblast průzkumu, těžby a zpracování, sběru a recyklace, náhradní materiály pro nejméně tři klíčové způsoby použití kritických a vzácných surovin, síť výzkumných, vzdělávacích a školicích středisek pro udržitelné řízení těžby a materiálů (Mining and Materials Management, M³) a současně zajištění příslušné koordinace s potenciálním Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT) znalostním a inovačním společenstvím (KIC) v oblasti udržitelného průzkumu, těžby, zpracování a recyklace, účinnější využívání materiálů a účinnější prevence, opětovné použití a recyklace hodnotných surovin z odpadu, se zvláštním důrazem na materiály, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí, stanovení příležitostí a vývoj nových nápadů, pokud jde o inovativní suroviny a produkty s tržním potenciálem, proaktivní strategie EU ve vícestranných organizacích a ve dvoustranných vztazích, jako například s USA, Japonskem či Austrálií, v různých oblastech, na které se vztahuje evropské inovační partnerství. Tyto cíle také umožní provádět odpovídající navazující činnosti a monitorovat fungování evropského inovačního partnerství, včetně práce, která má být odvedena, a dosažených výsledků Mechanismy Přidaná hodnota evropského inovačního partnerství spočívá v tom, že za účelem splnění společných cílů (uvedených výše v oddílu 3.1) použije významné inovační mechanismy 10 včetně těchto obsáhlejších kategorií: podpora vývoje inovací; jedná se jak o inovace založené na technologiích, tak i jiné, například nové kombinace produktů a služeb, nové služby, výrobky navržené lépe, 10 Jak je vymezeno v KOM(2010) 546. CS 5 CS

8 aby se po skončení životnosti daly recyklovat, navrhování výrobků s důrazem na uživatele, nové nástroje v oblasti politik pro účely výzkumu a inovací, podpora vynikající vědecké báze a investice do lidí (dovednosti), podpora cílených inovačních regulačních aktivit nebo spolupráce s členskými státy s cílem zlepšit podmínky regulačního rámce podporující inovace, podpora cílených nástrojů standardizace a veřejných zakázek, dosažení součinnosti nástrojů v rámci politik a organizací (tvůrci politik, agentury, průmysl, výzkumní pracovníci) působících na straně nabídky a poptávky, aby se urychlilo uvádění inovací na trh a jejich rozšiřování. Výše uvedené nástroje mohou na trhu působit na straně nabídky, nebo na straně poptávky. Je však třeba zajistit odpovídající monitorování výsledků na obou stranách. Nabídka: Vnitrostátní Financování výzkumu a inovací členskými státy a regiony Dovednosti a školení v členských státech Mezinárodní (na úrovni EU) Eureka, Eurostars, ERANet Rámcové programy EU Sedmý rámcový program (spolupráce, pa rtnerství veřej ného a soukromého sek toru (PPP), náklady, společné technologické iniciativy (JTI), ERANet, ESFRI ) Evropský inovační a technologický institut (EIT) Znalostní a i nova ční spol ečenství (KIC) Program pro konkurenceschopnost a inova ce (CIP) Nástroje EIB Strukturální fondy Věda; výzkum, technologický rozvoj a inovace Poptávka: Vnitrostátní Předpisy (včetně provádění předpisů) Veřejné zakázky v členských státech a regionech Mezinárodní (na úrovni EU) Normy/označování Předpisy (včetně provádění předpisů) Veřejné zakázky Převod duševního vlastnictví a znalostí Monitorování trhu Mezinárodní (na celosvětové úrovni) Obchodní politika Dialog v rámci politik Na straně nabídky musí být investice do těžby, nahrazování, účinného využívání zdrojů a recyklace více v souladu se společnými cíli inovačního partnerství, tak aby se vytvořilo potřebné kritické množství, neboť žádný národní nebo evropský výzkumný program nedokáže pokrýt všechny aspekty a investice do výzkumu a rizika jsou příliš velké pro mnoho soukromých společností. To si žádá silné zapojení stávajících sítí (např. sítě ERANET v oblasti materiálů, Evropské technologické platformy pro udržitelné nerostné zdroje, technologické platformy odvětví lesnictví a jiných evropských technologických platforem) a podporu nových sítí výzkumných pracovníků a veřejných i soukromých organizací poskytujících financování v Evropě. Komise navrhla pro budoucí program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 specifický cíl v zájmu řešení společenských výzev týkajících se opatření v oblasti klimatu, účinného využívání zdrojů a surovin. Ačkoliv Evropa již v minulosti financovala výzkum a inovace v této oblasti, na straně poptávky existuje další významný potenciál 11, pokud jde o uvádění nových produktů a služeb na trh. Rychlejší uvádění inovací na trh je zvláště důležité pro malé a střední podniky. Pokud je to možné a vhodné, toto evropské inovační partnerství by tedy mělo podpořit inovace na Trh, spotřebitelé 11 Viz zpráva Aho z roku 2006: Vytváření inovativní Evropy, iniciativa rozhodujících trhů z roku 2007 a inovační strategie OECD z ro ku CS 6 CS

9 straně nabídky i poptávky prostřednictvím nástrojů, jako jsou právní předpisy, veřejné zakázky, analýza cyklu životnosti, práva duševního vlastnictví a normy. Zvláště důležité by měly být inovace související s politikami v oblasti udržitelné spotřeby a výroby. Pobídky pro udržitelné veřejné zakázky podporující inovace již v Evropě existují; bylo by tedy možné vytvořit sítě zadavatelů veřejných zakázek takového typu, jaký je specifikován v iniciativě rozhodujících trhů 12, a v rámci tohoto evropského inovačního partnerství použít ve větší míře kriteria EU pro ekologické veřejné zakázky 13, aby se podpořilo přijímání a šíření (eko)inovací Pracovní balíčky Na základě vstupů od zúčastněných subjektů a tvůrců politik byly kroky, které lze podniknout, rozděleny do pěti skupin neboli pracovních balíčků. Tyto pracovní balíčky, které budou zahrnovat činnosti na straně nabídky i poptávky, nebudou fungovat odděleně a jejich oblasti působnosti se nebudou navzájem vylučovat. Mezi jednotlivými pracovními balíčky bude naopak probíhat spolupráce a v některých aspektech se dokonce záměrně překrývají. Kromě toho je lze přizpůsobit s ohledem na měnící se potřeby a za účelem využití nových příležitostí. Struktura řízení podpoří spolupráci, a tím odstraní bariéry mezi politikami, odvětvími, zeměpisnou vzdáleností či organizačními kulturami. Některé těžební technologie by se například mohly použít při recyklaci nebo naopak. Bude to rovněž způsob, jak dosáhnout lepší spolupráce mezi velkými společnostmi a malými a středními podniky, jakož i mezi malými a středními podniky navzájem, například prostřednictvím regionálních seskupení. Pro evropské inovační partnerství byly navrženy následující pracovní balíčky (podrobný popis jednotlivých balíčků je uveden v oddílu 2 přílohy): Oblasti politiky zaměřené na technologie Pracovní balíček č. 1 vývoj inovačních technologií a řešení pro udržitelnou a bezpečnou dodávku surovin; těžbu, zpracování a recyklaci. Tento balíček by měl přispět k vývoji technologií a zároveň vytvořit plány standardizace pro tyto oblasti, a to s ohledem na náklady pro podniky. Pracovní balíček č. 2 vývoj inovačních a udržitelných řešení pro vhodné nahrazení kritických a vzácných materiálů. První prioritní kroky lze stanovit na základě výčtu kritických surovin a na základě toho, které způsoby použití jsou nejdůležitější z ekonomického hlediska a nejproblematičtější z hlediska ekologie. Oblasti politiky zaměřené jinak než na technologie Pracovní balíček č. 3 zlepšení evropského regulačního rámce, vědomostí a infrastruktury v oblasti surovin. Cílem tohoto pracovního balíčku je získat a standardizovat geologické údaje a určit a sdílet osvědčené postupy, pokud jde o vytváření politik v oblasti nerostů a územního plánování a jejich regulaci v členských státech. Podpoří rovněž kroky zaměřené na posílení technické odbornosti a dovedností potřebných v Evropě CS 7 CS

10 Pracovní balíček č. 4 zlepšení podmínek regulačního rámce, zejména podporováním vynikající kvality a prevence, přípravy na opětovné použití a recyklaci prostřednictvím veřejných (např. veřejné zakázky) a soukromých iniciativ. Cílem tohoto pracovního balíčku je optimalizovat přidanou hodnotu surovin, zlepšit ziskovost a snížit náklady související s recyklací, a to tím, že se zvýší účinnost sběru, třídění a recyklace hodnotných surovin z odpadu. Za tímto účelem se v rámci tohoto balíčku rovněž použijí politiky v oblasti výrobků, standardizace a certifikace, jakož i ekonomické nástroje. Mezinárodní spolupráce horizontální přístup Pracovní balíček č. 5 tento balíček uznává význam globálního trhu, pokud jde o zajištění přístupu k surovinám a podporu využívání těžebních a zpracovatelských technologií šetrných vůči životnímu prostředí, a může se týkat také výzkumu a inovací, zlepšovat znalostní základnu, obchodní politiku a dialog v rámci politik s mezinárodními organizacemi, jako je Africká unie, OECD, Světová banka, G20, a ve dvoustranných vztazích. Zvláštní pozornost bude věnována možnosti lepšího sladění této iniciativy s různými politikami týkajícími se zámořských zemí a území Struktura řízení Struktura řízení evropského inovačního partnerství bude vycházet ze zásad vymezených v iniciativě Unie inovací ; jejím cílem je dosáhnout rovnováhy mezi potřebou závazku na vysoké úrovni a funkční koordinace na straně jedné a důležitou decentralizovanou odpovědností pro zajištění účinného přijetí ze strany uživatelů a ostatních klíčových účastníků na straně druhé. Pro účely splnění potřeb tohoto evropského inovačního partnerství byly uplatněny zkušenosti získané v rámci pilotního evropského inovačního partnerství Aktivní a zdravé stárnutí 14 ohledně vymezení řízení, rozsahu, plánování a zapojení zúčastněných subjektů. Do tohoto evropského inovačního partnerství se zapojí zástupci veřejného sektoru (na úrovni EU, až po úroveň národní, regionální a místní), průmyslu (včetně malých a středních podniků), občanské společnosti a dalších zúčastněných subjektů, aby společně podpořili vývoj inovací a jejich přijetí a rozšíření na trhu. Základním principem je však to, že evropské inovační partnerství vytvoří pragmatické, pružné, nebyrokratické prostředí, ve kterém budou zastoupeny různé zájmy. Tento přístup odrážejí následující pracovní metody na provozní úrovni (více podrobností je uvedeno v oddílu 3 přílohy): Řídící skupina na vysoké úrovni poskytne strategické poradenství a pokyny pro toto evropské inovační partnerství na základě řádně vymezeného mandátu. Řídící skupina nicméně nebude zasahovat do formálního procesu rozhodování stanoveného podle právních předpisů Společenství. Složení této skupiny bude odpovídat klíčovým složkám partnerství a bude zahrnovat zástupce, jmenovaných za svou osobu, členských států, Evropského parlamentu, společností, akademické obce, výzkumných středisek, nevládních organizací a dalších institucí. Počet jejích členů bude zároveň omezen, aby se zajistila účinnost. Řídící skupina na vysoké úrovni bude pověřena, aby vypracovala strategický prováděcí plán, který doporučí prioritní druhy opatření. V návaznosti na odezvu na tento plán bude řídící skupina na vysoké úrovni napomáhat v pokroku během počáteční fáze provádění, bude provádění vést a podávat o něm zprávy a bude aktualizovat strategický plán provádění. V zájmu sledování pokroku 14 SEK(2011) 1028 v konečném znění. CS 8 CS

11 bude činnost řídící skupiny na vysoké úrovni rovněž zahrnovat vymezení cílových dopadů, kterých má evropské inovační partnerství dosáhnout. Vazbu mezi strategickou a provozní úrovní zajistí pomocná skupina ( she rpa ) tvořená osobními zástupci členů řídící skupiny. Jejím hlavním úkolem bude zajistit dobré fungování partnerství, zejména pokud jde o plánování zásadnějších kroků, celkovou koordinaci pracovních balíčků a přípravu setkání a navazujících činností řídící skupiny na vysoké úrovni. Ope rační skupiny budou vytvořeny v souvislosti s konkrétními tématy, tak aby poskytovaly poradenství řídící skupině a převedly strategický plán provádění na úkoly a činnosti. Budou fungovat na základě pružné struktury a dočasného časového horizontu a v případě potřeby mezi sebou budou úzce spolupracovat. Aby mohlo evropské inovační partnerství plně využít stávající odbornou kvalifikaci v EU, měly by operační skupiny usilovat o co nejširší možné pokrytí (zeměpisné pokrytí 27 členských států a zahrnutí různých oblastí potřebných odborných znalostí) na základě transparentního postupu jmenování. Setkání budou organizována tak, aby byl přínos ze strany odborníků co největší Dosah Aby se v průběhu celého evropského inovačního partnerství dosáhlo maximálně transparentního oběhu informací a zajistila se odpovědnost, bude třeba být v kontaktu s politickou úrovní i se společností v širokém slova smyslu (viz též přílohy 4 a 5). Toho se dosáhne dvěma způsoby. Na politické úrovni má Komise v úmyslu podávat Radě a Evropskému parlamentu každoroční zprávy. Na úrovni společnosti se bude evropské inovační partnerství snažit zapojit širokou veřejnost prostřednictvím organizování výroční veřejné události. Touto cestou bude splněn významný cíl inovačního partnerství, kterým je zajištění co nejširšího zapojení veřejnosti Časový harmonogram Komise vítá další podněty od Evropského parlamentu, Rady, jakož i od dalších zainteresovaných stran k tomuto evropskému inovačnímu partnerství. Vzhledem k obdrženým podnětům se plánují následující klíčové fáze (podrobnosti jsou uvedeny v oddílu 6 přílohy): od poloviny roku 2012: Evropská komise jmenuje řídící skupinu na vysoké úrovni, pomocnou skupinu a operační skupiny; začátek roku 2013: řídící skupina na vysoké úrovni dokončí strategický plán provádění, který poté Evropská komise představí Evropskému parlamentu a Radě (první polovina roku 2013); od poloviny roku 2013: zahájení provádění a první výroční konference; posouzení průběhu (včetně struktury řízení): koncem roku 2014 (aby se zohlednil nový víceletý finanční rámec pro období a nově složená Komise). Na podporu tohoto evropského inovačního partnerství byla již v roce 2011 zahájena řada přípravných kroků a studií. První výstupy budou k dispozici během roku 2012 a 2013, tak aby evropské inovační partnerství mohlo prokázat konkrétní pokrok již v rané fázi. Komise CS 9 CS

12 uskuteční během roku 2013 přezkum pokroku dosaženého evropským inovačním partnerstvím. CS 10 CS