Český voláč sivý pruhový tmavohrotý chovatel: Antonín Křenek

Transkript

1 Český voláč sivý pruhový tmavohrotý chovatel: Antonín Křenek 4 SVùT HOLUBÒ 2/2015

2 âesk voláã siv holub ãeského venkova Český voláč sivý patří mezi jedny z nejstarších plemen holubů vzniklých a dochovaných na území našeho státu. Je potomkem prvotně nevolatých siváků, kteří pro náruživé polaření, vynikající plodnost a líbivé zinkově stříbřité zbarvení, byli již před více než 150 lety nejhojněji se vyskytujícími užitkovými holuby na venkovských dvorech. Zde ve své domovině byl nazýván několika názvy, jako slezinka, sasinka, sasík či saks. S vděčností dnes můžeme vzpomínat na všechny neznámé chovatele, kteří se na jeho vývoji a později šlechtění podíleli. Škoda jen, že naši předkové byli tak skoupí na psané slovo a že o nich tak málo víme z dob minulých. Po první světové válce, kdy po změnách ve společnosti došlo k částečné recesi v chovu holubů, začal se naopak náš sivák ztrácet na úkor líbivějších plemen. Jeho jednoduchá kresba a barva nebyla dostatečně schopná konkurence před barvou a leskem staváka, či moravského pštrosa. Samostatným plemenem byli siváci uznáni až v roce 1925 a kdy v Knize standardů holubích plemen je zpracován a publikován i jejich první vzorník. Název plemena český voláč Český voláč sivý N Böhmischer Eiskröpfer F Boulant Tchéque A Czech Ice Pouter EE n. 325 sivý jsou pojmy, které jasně vyjadřují celou podstatu plemena. První zařazuje holuba mezi česká plemena s historicky známým výskytem ve východních Čechách, v okolí měst Hradce Králové, Rychnova nad Kněžnou a dále v okolí Sadské a Nymburka. Velikostí tento voláč je zařazen do skupiny středních voláčů. Typem se jedná o statného voláče se znaky užitkového holuba a přitom elegantního voláče s přiměřenou šířkou hrudníku pro pěkně utvářené širší vole, které mu neubírá na pohyblivosti. Barva opeření je mezi voláči ojedinělá a dává tomuto holubovi, spolu se sytou kresbou, punc elegance s jednoduchostí. Postava, volatost a barva jsou prvořadými znaky při posuzování a musí spolu tvořit harmonický celek. Zdánlivě jednoduchá barva a kresba je však spolu s ostatními znaky, při zachování har- Český voláč sivý pruhový tmavohrotý monického celku, velice těžká. Když pomineme hlavní plemenné znaky, jako je postava, volatost a barva, jsou zde další důležité znaky. Při posuzování holuba v ruce nás upoutá hlava, dobře zaoblená s širším čelem a znatelným záhlavím. Červená duhovka oka zasazená do úzké černošedé obočnice spolu se Český voláč sivý pruhový tmavohrotý chovatel: Jaroslav Volenec 2/2015 SVùT HOLUBÒ 5

3 středně dlouhým široce nasazeným, smolově černým zobákem nám zde vytváří krásnou kontrastní symbiózu ledu a ohně. Celou tuto partii podtrhuje dobře pod zobákem přitažené a správně mírně podvázané vole. Dotváří to dojem, že celá Český voláč sivý pruhový tmavohrotý chovatel: Charles Hanna (USA) Český voláč sivý kapratý tmavohrotý chovatel: Bohuslav Blecha (SK) hlava spočívá na měkké podušce. Dobře nasazené vole u siváka musí vycházet z dostatečně široké hrudi, abychom zde dokumentovali ten správný typ statného selského užitkového holuba. Křídla zdobí dva úzké dobře protažené pruhy, nebo pravidelné kaprování zakončené černošedými letkami. Obě variety mohou být i bělohroté, v ideálním počtu 6 x 6 letek prvního řádu. Křídla na trupu holuba jsou přilehlá, kratší ocasu a musí mít dobré krytí hřbetu a vzájemně se nekřížit. Pro správný postoj je zde důležitá i délka ocasu. Středně dlouhý, nesený v linii těla, dobře složený a při správném postoji se země nedotýká. Nohy jsou středně vysoké, červené, neopeřené s černými drápky, v patním kloubku mírně podkleslé, podmiňující holuba k mírně vztyčenému postoji do 45 stupňů. Z historie víme, že první polovina minulého století je obdobím českého staváka, moravského pštrosa i jiných módních plemen. Úpadek chovů je patrný při čtení katalogů oblastních i celostátních výstav, kde skromný počet siváků reprezentuje úzkou skupinu jeho chovatelů. V chovatelských časopisech avholubářské literatuře koncem 30. a začátkem 40. let 20. století, naléhavě vyzývají holubářští odborníci chovatele k záchraně před degenerací a vyhynutím chovů českého voláče sivého. Neutěšená situace v chovu českých voláčů sivých se podstatně nezlepšila ani v poválečném období až do počátku 60 let, kdy tento stále vitální polař je držen chovateli, víceméně z tradice, pro svoji užitkovost pouze na holoubata. Je chvályhodné, že varovná slova holubářských specialistů nebyla psána nadarmo a v průběhu 60. a 70. let minulého století nastává doba pozvolné obrody chovu českého voláče sivého nejen v Čechách, ale i na Moravě, v okolí Uherského Hradiště. Rozšíření chovatelské základny se projevilo i na početnějším obesílání celostátních výstav, postupně všemi varietami českého voláče sivého. Jen díky tomu, že se všeobecně v českém chovatelství traduje obliba v kombinované 6 SVùT HOLUBÒ 2/2015

4 Český voláč sivý pruhový tmavohrotý chovatel: Václav Holub Český voláč sivý kapratý tmavohrotý chovatel: Václav Holub užitkovosti chovaných zvířat, byl tento voláč zachován. Svou přirozenou vitalitou a ojedinělou barvou si dokázal své místo mezi našimi národními plemeny uhájit. Další vzpruhou pro udržení plemene bylo založení speciálního Klubu českého voláče sivého se sídlem v Hradci Králové na ustavující schůzi dne 21. května 1978 v Praze. Zde se sešla skupina chovatelů, pozdějších kamarádů, aby dokázali z popelky našich výstav a dvorků udělat holuba, který je ostatním plemenům dobrým soupeřem. Již první speciální výstavy ukázaly nestejnou kvalitu a velikou variabilitu v chovech. Byly veliké nedostatky v postavě, volatosti a v barvě. Počet chovů, kde se vyskytovaly kapraté, či bělohroté rázy se daly spočítat na jedné ruce. Klub začal již v prvních letech své činnosti dbát na dobrou propagaci plemene a pořádat každoroční klubové speciálky v Plačicích u Hradce Králové a podzimní výstavy výletků na různých místech Čech a Moravy. Pro soutěživost mezi chovateli je vypsáno několik soutěží a nověji o putovní pohár a titul Mistr chovu. V průběhu let se dobrou propa- gací zlepšily a rozšířily hlavně chovy kapratých tmavohrotých, ale hlavně se podařilo získat a rozšířit řady chovatelů, kteří se věnují bělohrotým rázům. Novější historie po založení Klubu byla pravidelně soustřeďována v ročenkách klubu, které začaly vycházet v roce , posléze na ně navázaly další ročenky v letech 1995 až Jednalo se o kvalitní, tištěné brožurky formátu A5, s perfektní grafickou úpravou, zpočátku černobílé, později plnobarevné, které informovaly nejen členy Klubu, ale i holubářkou veřejnost o dění Český voláč sivý kapratý bělohrotý chovatel: Petr Čech Český voláč sivý pruhový bělohrotý chovatel: Jiří Cik 2/2015 SVùT HOLUBÒ 7

5 Propagace Klubu českých voláčů sivých v Klubu. V těchto útlých brožurkách byla zmapována a zaznamenána historie nejen chovatelského Klubu, ale chovu českého voláče sivého vůbec. Dobrá práce Klubu v tomto období se odrazila i v tom, že se Klub neustále zasazoval o to, aby český voláč sivý byl brán jako naše národní plemeno a byl tak i prezentován na mezinárodním fóru. V té době také Klub uhájil v názvu označení místa původu tohoto plemene, když trval na původním názvu, a to český voláč sivý, který byl ve Vzorníku plemen holubů, vydaným v roce 1993, nelogicky změněn pouze na název voláč sivý. Je jen na škodu, že tyto ročenky Klubu chovatelů českých voláčů sivých, které ve své době byly dávány ostatním chovatelským klubům za vzor propagace činnosti klubu, již nevycházejí. Pro generaci nových chovatelů českých voláčů sivých přinášely mnoho poučení z historie klubové činnosti, ale byly i dobrým startem pro pokračování v započaté práci. V současné době se mohou nejen členové Klubu, ale holubářská veřejnost seznámit s činností klubu a s připravovanými klubovými akcemi na internetových stránkách Klubu www sivaci.cz. Chov holubů je nikdy nekončící plemenářská práce pro zachování plemene a záliba ne pro jednoho, ale pro celý kolektiv chovatelů. Jen vzájemnou konfrontací jednotlivých chovů a kamarádstvím mezi chovateli dokážeme, že český voláč sivý zaujme svojí krásou a jedinečností i příští generace chovatelů. To bude největší odměnou pro ty, kteří toto plemeno dokázali vyzvednout z již zmiňované popelky českých plemen holubů na mezinárodně uznávané plemeno zařazené v evropském vzorníku a seznamu plemen. Jiří Sčebel, z připravované publikace pro holubářské nakladatelství VT Český voláč sivý holub českého venkova Postfiehy pfii volném proletu m ch sivákû Během posledních dnů jsem si všiml, ke svému velkému údivu a překvapení, jak moji holubi polaří. Myslím si, že se jedná o zajímavost, dnes spíše vzácnost, která mě vedla k jejímu popsání a také malé úvaze. Český voláč sivý je původem užitkový holub. Je z mnoha historických publikací doloženo, že polaření a s tím související volný pohyb těchto holubů, byl na srovnatelné úrovni se všemi, v té době, chovanými plemeny. Je však také pravdou, že dnešní chovatelé při své šlechtitelské práci tento faktor záměrně a pochopitelně pomíjí. Já sám také chovám české voláče sivé kvůli šlechtění exteriéru a nikoliv kvůli letovým výkonům. Byl jsem však velmi překvapen, že jsem si nejednou všiml návratu mých siváků z pole osetého pšenicí. Tuto skutečnost, podle mého názoru, ovlivnilo několik faktorů: Ve svém hejnu českých voláčů sivých pruhových tmavohrotých chovám dva páry poštovních holubů, kteří působí jako výborné chůvy. Tito holubi, známí svojí touhou po pohybu, trochu mé pružáky prohánějí. Neocenitelnou službou je také jejich větší vzdušná zdatnost, zkušenost ve styku s dravci a také jejich vitalita, která je jistě důvodem častějšího létání. Pozorování poletujícího hejna po okolí se stalo radostí nejen mou, ale také mojí manželky. Preferuji volný pohyb holubů, a to i se všemi riziky, které to obnáší. Omezuji své svěřence pouze v zimě, kdy je pouštím obden podle pohlaví. Klíčení řepy na zahradě a nálety krahujce až do holubníku, byly důvodem výjimečného krátkodobého uzavření holubníku. Svůj podíl na zmíněném má také skladba krmení. Většinou 8 SVùT HOLUBÒ 2/2015

6 Český voláč sivý kapratý tmavohrotý chovatel: Jiří Mazal Český voláč sivý pruhový tmavohrotý chovatel: Zdeněk Dragon krmím ráno ječmenem, ale protože ho holubi tak rádi neberou, krmím jen v takovém množství, aby byla dávka prakticky sežrána hned. Stahují se mi do holubníku vrabci a vidím velice nerad, jak si hodují na zbytcích po holubech. Podvečer krmím směsí pšenice, kukuřice a hrachu a ta je sežrána okamžitě. Čisté krmítko večer je podmínka, která významně omezuje výskyt myší na holubníku. V průběhu chovné sezony zcela běžně moji chovanci zalétávali na záhony ve vzdálenosti do 50 metrů, kde sbírali rostliny, kamínky a ve velkém množství i samotnou hlínu. V určitém období u některých kusů trus vypadal jak ornice. V obci, ve které bydlím a chovám holuby, nejsem zdaleka sám, kdo se věnuje tomuto koníčku. Jsou zde dále čtyři chovy závodní, dva volně užitkové a jedno hejno z budovy školy. Toto společenství tvoří směs zalétlých poštovních a jiných holubů, k tomu patří jistě také nějací zdivočelí, takzvaní věžoví holubi. V průběhu celého dne je možné sledovat skutečně veliká hejna holubů létajících nad obcí a okolím. Pokud prolétnou kolem našich střech, moji siváci se zpravidla přidají. Je velice zajímavé pozorovat, kam až si troufnou zaletět. Někdy se houf roztrhá podle příslušnosti k jednotlivým chovům. Jindy celé hejno dlouze krouží kolem a někdy také přistane na poli. Předpokládám, že je zde potravou nevyklíčené obilí a čerstvé mladé rostlinky. Ostražitost hejna pohybujícího se po poli je příkladná a sebemenší vzruch je důvodem pro okamžitý vzlet. Osobně tomu říkám alarm start. Je zásadní rozdíl ve zvuku vzletu jedince, pokud chce jen popolétnout. Na tento zvuk ostatní prakticky nereagují. Úplně jiná situace nastane, jestliže některý z nich vzlétne poplašně. Charakteristické první tlesknutí křídel zvedne okamžitě ostatní. Velice dobře si však uvědomuji také i případná veterinární rizika, která z této činnosti mých holubů plynou, a z toho důvodu pravidelně očkuji a dále pečlivě hlídám zdravotní stav i kondici svých siváčků. Možnost sledovat skutečně volně létající holuby, dává mému koníčku další radost nebo požitek, chcete-li, který vůbec nebyl plánován ani předpokládán. Tím mi působí ještě větší potěšení, že právě český voláč sivý, u kterého jsme se tiše smířili s tím, že se stává málo létavým plemenem, tohle ještě dokáže. Jaroslav Volenec, foto u obou článků Ing. T. Sousedík a B. Potůček Na komíně může být místo kohouta i český voláč sivý 2/2015 SVùT HOLUBÒ 9