BANKOVNÍ DOHLED V ÈESKÉ REPUBLICE VROCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "BANKOVNÍ DOHLED V ÈESKÉ REPUBLICE VROCE"

Transkript

1 BANKOVNÍ DOHLED V ÈESKÉ REPUBLICE VROCE 1996

2 OBSAH A. BANKOVNÍ DOHLED V ROCE Pravidla obezřetného podnikání Změny pravidel obezřetného podnikání v roce Nová opatření v rámci pravidel obezřetného podnikání 3 2. Spolupráce s profesními organizacemi v oblasti bankovnictví 4 3. Spolupráce při zdokonalování legislativy 5 4. Řešení subsektoru malých bank Makroekonomické faktory Institucionální a legislativní faktory Vnitřní faktory Dopady transformačního procesu na bankovní sektor Konsolidační program pro subsektor malých bank Stabilizační program pro malé banky 11 B. ZÁKLADNÍ TRENDY VE VÝVOJI BANKOVNÍHO SEKTORU Struktura bankovního sektoru České republiky Počet bank v bankovním sektoru Struktura bankovního sektoru z hlediska vlastnictví bank Velikostní struktura bankovního sektoru Aktivity jednotlivých skupin bank Aktivní operace bankovního sektoru Úvěrové aktivity Cenné papíry Pasivní operace bankovního sektoru Primární zdroje bank Vlastní zdroje bank Bankovní sektor z hlediska pravidel obezřetného podnikání Kapitálová přiměřenost Klasifikované úvěry Likvidita Ziskovost Efektivnost 29 C. PŘÍLOHY 31 Přehled pravidel obezřetného podnikání bank platných v České republice 31 Přehled bank působících v České republice 34 Rozdělení bank do skupin 36 Základní ukazatele měnového a hospodářského vývoje České republiky 38 Vývoj a struktura aktiv bankovního sektoru 39 Vývoj a struktura pasiv bankovního sektoru 40 Vývoj a struktura výnosů a nákladů bankovního sektoru 41 Základní ukazatele ziskovosti a efektivnosti bankovního sektoru 41 Vývoj a struktura úvěrů 42 Vývoj a struktura vkladů 42 Vývoj kapitálu, rizikově vážených aktiv a kapitálové přiměřenosti 43 Vývoj rezervních zdrojů bankovního sektoru 43 Vývoj rychle likvidních aktiv bankovního sektoru 43 Struktura aktiv a pasiv podle skutečné doby splatnosti 44

3 A. BANKOVNÍ DOHLED V ROCE 1996 Rok 1996 znamenal pro èeské bankovnictví další krok na cestì pøiblížení se úrovni bankovnictví ve vyspìlých zemích ve vazbì na pøipravovaný vstup Èeské republiky do Evropské unie deklarovaný ratifikací Evropské dohody dne Hlavní aktivity se soustøedily zejména na další rozvoj a zdokonalování instrumentária bankovního dohledu, který by vytvoøil srovnatelnou regulaèní bázi pro bankovní subjekty, která je typická pro ostatní evropské zemì. Zároveò byl rok 1996 rokem, kdy došlo k zásadnímu øešení problémù èásti bankovního sektoru, jejichž pùvod byl v poèáteèním období vytváøení bankovního soustavy v podmínkách transformace ekonomiky. Dopady tohoto procesu na èinnost pøedevším zaèínajících bank byly výrazné a jejich zásadní øešení se stalo nezbytným pøedpokladem pro další konsolidovaný a stabilní rozvoj bankovního sektoru. Podstatným rysem èinnosti bankovního dohledu byl zvýšený dùraz na aktivní provádìní bankovního dohledu ve vztahu ke konkrétní èinnosti jednotlivých bank. Narùstající personální obsazení bankovního dohledu spolu se zvyšující se kvalifikací a získanými zkušenostmi pracovníkù bankovního dohledu se promítly do zdokonalení metod práce jak v rámci dohledu na dálku, tak pøedevším v oblasti dohlídek pøímo v bankách, které se postupnì stávají rozhodující souèástí regulace bankovního sektoru. Poznání úrovnì systémù øízení rizik v bankách je i dùležitou zpìtnou vazbou pøi tvorbì a zdokonalování pravidel obezøetného podnikání bank vzhledem k tomu, že ukazuje slabá nepokrytá místa a umožòuje správné zamìøení úpravy pravidel jak z hlediska obsahového, tak zejména èasového. Bližší kontakt s bankami, a již na základì dohlídek na místì nebo prostøednictvím informativních návštìv v bankách, diskusemi s managementy bank apod. je významným pøínosem pro spoleèné efektivní øešení pøípadných problémù bank a pro vytváøení prostøedí dùvìry a aktivní spolupráce mezi bankovními regulátory a bankami samotnými pøi formování stabilního bankovního sektoru v Èeské republice. Bankovní dohled ÈNB se rovnìž zapojuje do tvorby obecných legislativních norem, které by zlepšily podmínky pro obezøetný vývoj bankovního sektoru. Poznatky získané z aktivní spolupráce s bankami i profesními institucemi, které pùsobí v oblasti bankovnictví (Bankovní asociace, Komora auditorù), dává bankovnímu dohledu možnost poznat a identifikovat oblasti, které pøinášejí do èinnosti bank nestabilní nebo rizikové prvky, a pùsobit vùèi ostatním orgánùm Èeské republiky s cílem zajistit jejich odstranìní. Dùležitým aspektem èinnosti bankovního dohledu je aktivní spolupráce na mezinárodním poli. Zvýšení kvality práce bankovního dohledu ÈNB se promítlo i ve skuteènosti, že ÈNB byla pozvána Basilejským výborem pro bankovní dohled k úèasti v mezinárodní pracovní skupinì, jejímž úkolem bylo zpracovat návrh dokumentu Zásadní principy efektivní bankovní supervize. Tento dokument by mìl mít celosvìtovou platnost a mìl by se stát souèástí sady opatøení iniciovaných skupinou G-7 a Mezinárodního mìnového fondu k posílení globální finanèní stability. Bankovní dohled ÈNB je èlenem skupiny bankovních dohledù zemí støední a východní Evropy, v rámci které si tyto zemì vymìòují své zkušenosti, jež získaly pøi øešení problémù vyplývajících z rozvoje bankovního sektoru v jednotlivých zemích. Souèástí práce skupiny je i organizace pracovních semináøù expertù jednotlivých zemí, které jsou zamìøeny na metodické i praktické otázky øízení a regulace jednotlivých oblastí práce bankovního dohledu. Èeská republika vzhledem k dosaženému rozvoji poznání podporuje aktivním vystupováním svých zástupcù na tìchto semináøích rozvoj bankovního dohledu v zemích, které nastoupily cestu budování bankovního sektoru a bankovního dohledu pozdìji. 1

4 1. PRAVIDLA OBEZØETNÉHO PODNIKÁNÍ BANK Základem èinnosti bankovního dohledu je vytvoøení soustavy opatøení, která by omezovala rizika v bankovním podnikání a limitovala tak možnost ztráty finanèních prostøedkù vìøitelù, kteøí je svìøily bankovním institucím pro jejich podnikání. Bankovní dohled ÈNB svá opatøení v zásadì konstruuje na základì mezinárodních regulatorních standardù, které jsou obsahem doporuèení Basilejského výboru pro bankovní dohled nebo jsou pøímo vtìleny do direktiv Evropské unie. I když doporuèení Basilejského výboru mají pouze povahu "doporuèení", všechny vyspìlé zemì je fakticky chápou jako mezinárodní normy. Naproti tomu direktivy Evropské unie jsou závazné pro všechny èlenské zemì bez výjimky a mají tedy význam i pro zemì, které mají ambice do Evropské unie vstoupit. Tvorba pravidel obezøetného podnikání bank v Èeské republice je tak plnì podøízena zajištìní jejich souladu s výše uvedenými standardy, pøièemž v øadì pøípadù využívá možnosti zpøísnìní národní úpravy, která by lépe odpovídala souèasnému národnímu vývoji v jednotlivých regulovaných oblastech bankovního podnikání Zmìny pravidel obezøetného podnikání v roce 1996 První sada pravidel obezøetného podnikání, která již úzce navazovala na mezinárodní standardy, byla vytvoøena v roce 1992 a obsahovala opatøení ke kapitálové pøimìøenosti bank, k likviditì, k úvìrové angažovanosti bank a k omezení a podmínkám nezajištìných devizových pozic bank. V dalších letech byla tato soustava postupnì doplòována o opatøení, kterým se stanovovala povinnost jednotné klasifikace pohledávek a tvorby opravných položek a rezerv vùèi tìmto pohledávkám, opatøení omezující nìkteré druhy úvìrù a investic a opatøení, kterým se stanovily požadavky na zprávu o hospodaøení banky, která je ovìøována externími auditory. Tato opatøení jsou prùbìžnì novelizována tak, aby nejen stále tìsnìji odpovídala mezinárodním standardùm na úrovni Evropské unie, ale aby též pružnì reagovala na specifické podmínky Èeské republiky. Seznam všech platných opatøení a jejich struèný obsah je uveden v pøíloze. Novelizace opatøení, ke kterým došlo v roce 1996, se soustøedily pøedevším na další zpøesnìní zejména v oblasti zahrnování podrozvahových položek a operací s cennými papíry vzhledem k stále se rozvíjející aktivitì bank v tìchto oblastech. Provedená zpøesnìní dále reagovala na praktické a metodické zkušenosti vyplývající z výkonu bankovního dohledu, pøipomínek komerèních bank a novely nìkterých zákonù a podzákonných norem. Souèástí této aktivity bylo i zpracování detailnìjší metodiky úètování tìchto operací ve spolupráci s ministerstvem financí, které je odpovìdné za legislativu v oblasti úèetnictví, v zájmu zvýšení transparentnosti a logiènosti uspoøádání v úètové osnovì tak, jak si to vyžádal prudký rozvoj v tìchto oblastech. V rámci kapitálové pøimìøenosti se dílèí zmìny dotkly zejména doplnìní a zpøesnìní rozèlenìní subjektù z hlediska rizikových vah pro propoèet kapitálové pøimìøenosti, kdy byla dále rozèlenìna skupina bank na banky ve standardním režimu a banky v nucené správì a v likvidaci, pøièemž druhým dvìma skupinám byla na rozdíl od 20 % váhy patøící standardním bankám pøidìlena riziková váha 50 resp. 100 %. Souèasnì bylo doøešeno stanovení rizikových vah ve vztahu ke státním institucím, které byly vytvoøeny pro podporu nìkterých vládních programù (Exportní a garanèní pojiš ovna, Konsolidaèní banka apod.). Další úprava se dotýkala upøesnìní okruhu podrozvahových aktivit, které jsou zaèleòovány do propoètu kapitálové pøimìøenosti a urèení faktorù konverze k tìmto položkám. V oblasti úvìrové angažovanosti se na základì zkušeností z výkonu bankovního dohledu pøistoupilo k nové obecnìjší definici položek zahrnovaných do souhrnu úvìrových angažovaností vùèi jednotlivým typùm klientù tak, aby byly omezeny nejasnosti v rozsahu a objemu, v jakém jsou jednotlivé rozvahové a podrozvahové položky do úvìrové angažovanosti zahrnovány. 2

5 Pokud se týká opatøení upravujícího oblast likvidity, zde se novelizace zamìøila pøedevším na oblast sledování struktury pasivní strany bilance z hlediska rizikové koncentrace na stranì vkladù. Vytvoøila tak pøedpoklad pro sadu nových hlášení obsahující požadavky na vykazování struktury vkladù podle velikosti a jednotlivých vìøitelù nad stanovenou hranici celkového objemu jejich vkladù. Tím se pro bankovní dohled na dálku vytvoøily podmínky pro sledování koncentrace na stranì vkladù, které dosud ve velmi širokém okruhu požadovaných informací chybìly a umožnily další pohled na sledování rizik, kterým jsou banky vystaveny Nová opatøení v rámci pravidel obezøetného podnikání bank Opatøení platná v souèasné dobì pokrývají pøedevším úvìrové riziko a riziko likvidity, z tržních rizik pak pouze kurzové riziko v rámci opatøení, kterým se stanoví omezení a podmínky pro nezajištìné devizové pozice bank a poboèek zahranièních bank. Dosud neexistovalo v Èeské republice opatøení, které by regulovalo další typ tržního rizika, které vyplývá z operací, které banka provádí na vlastní úèet na kapitálových trzích. Prudký rozvoj tìchto aktivit, ke kterému dochází zhruba od roku 1995, v èinnosti bank pùsobících na èeském bankovním trhu, vyvolal urychlenou potøebu regulace této oblasti. Obchodování s cennými papíry, vzhledem k dosud plnì nerozvinutému kapitálovému trhu v Èeské republice, pøedstavuje znaèné riziko pro banky, pøièemž vytváøení rezerv a opravných položek ke krytí potenciálních rizik z této oblasti bylo dosud na velmi nízké úrovni. V prùbìhu roku 1996 bylo proto pøipraveno a v závìru roku schváleno opatøení, kterým se stanoví zásady vytváøení portfolií cenných papírù a majetkových podílù bankami a krytí rizika znehodnocení cenných papírù a majetkových podílù opravnými položkami. Úèelem tohoto opatøení je v souladu s mezinárodní praxí omezení rizika ztráty ze znehodnocení cenných papírù a majetkových podílù, které banka nakoupila na vlastní úèet, z dùvodu poklesu jejich tržní hodnoty na kapitálovém trhu. Rozhodující pro urèení potenciálních ztrát je stanovení tržní hodnoty tìchto cenných papírù, a to ve vazbì na jejich obchodovatelnost na kapitálových trzích. Toto opatøení: rozlišuje obchodní a investièní portfolio cenných papírù podle úèelu jejich poøízení; zároveò váže prodej resp. pøesun z investièního portfolia na oznámení Èeské národní bance, definuje tržní ocenìní jednotlivých typù cenných papírù, pøièemž zohledòuje i likvidnost cenných papírù na veøejnì organizovaných trzích, stanovuje povinnost banky vytváøet k jednotlivým emisím cenných papírù a k majetkovým podílùm opravné položky ve výši rozdílu mezi cenou poøízení a tržním ocenìním, pokud je tržní ocenìní nižší než cena poøízení, stanoví povinnost vytváøet opravné položky k cenným papírùm v obchodním portfoliu dennì ve výši záporných rozdílù mezi úèetní hodnotou a tržním ocenìním k jednotlivým cenným papírùm, k cenným papírùm a majetkovým podílùm zaøazeným do investièního portfolia pak roènì ke dni sestavení roèní úèetní závìrky souhrnnì za celé investièní portfolio cenných papírù a majetkových podílù, tj. po kompenzaci kladných a záporných rozdílù proti ocenìní v úèetnictví banky. Toto opatøení bude mít zásadní vliv na skladbu portfolií cenných papírù v bilanci banky a na rozsah tvorby rezervních zdrojù. Opatøení nabylo úèinnosti dnem 1. ledna 1997, pøièemž bankám byla dána pùlroèní lhùta na vytvoøení dostateèného objemu opravných položek ke krytí potenciálních ztrát z cenných papírù a majetkových podílù. Schopnost bank vyrovnat se s tímto opatøením se ukáže pøedevším v prùbìhu roku 1997, jeho vliv na zvýšení obezøetnosti podnikání bank je však nesporný. Pøijetím opatøení k cenným papírùm bylo dále rozšíøeno pokrytí rizik, kterým jsou banky pøi své èinnosti vystaveny a která musí být v zájmu ochrany vìøitelù bank regulována ve všech vyspìlých zemích regulatorním orgánem. Ani toto opatøení však nepokrývá všechna tržní rizika, proto bankovní dohled pøistoupil v návaznosti na doporuèení Basilejského výboru pro bankovní dohled a direktiv Evropské unie k tvorbì nového opatøení, které bude po bankách požadovat vytvoøení kapitálového polštáøe k pokrytí všech tržních rizik. 3

6 2. SPOLUPRÁCE S PROFESNÍMI ORGANIZACEMI V OBLASTI BANKOVNICTVÍ Spolupráce s profesními organizacemi pùsobícími v oblasti bankovnictví, tj. zejména s Bankovní asociací, která sdružuje prakticky všechny banky pùsobící na èeském bankovním trhu, je významným pøínosem pøedevším pro zajištìní zpìtné vazby mezi bankami a bankovním dohledem ÈNB. Pøipomínky Bankovní asociace pøi pøípravì nových opatøení a novelizaci stávajících jsou dùležité zejména pro zohlednìní praktických zkušeností s jejich naplòováním a dodržováním. Kromì toho v èinnosti bank existuje celá øada rizik vyplývajících z praktického provádìní bankovních obchodù, která lze jen tìžko regulovat centrálnì prostøednictvím opatøení bankovního dohledu. Jedná se zejména o tzv. obchodní riziko a operaèní riziko. Do kategorie obchodního rizika se obvykle zaøazují takové subkategorie jako jsou právní riziko, daòové riziko, reputaèní riziko. Operaèní riziko pak zahrnuje napøíklad rizika ztrát utrpìných v dùsledku chyb pøi provádìní operací, chyb zpùsobených špatným zaúètováním a vypoøádáním obchodù apod. S tìmito typy rizik se banky musí vypoøádat samy prostøednictvím interních pøedpisù, zkvalitnìním vnitøní kontrolních mechanismù apod. V této oblasti se výraznì angažuje Bankovní asociace, která zaèíná zpracovávat standardy jednotlivých bankovních èinností tak, aby praxe používaná v jednotlivých bankách odpovídala úrovni mezinárodních standardù, které jsou v jednotlivých oblastech obvyklé ve všech vyspìlých zemích, a omezovala veškerá rizika, která z nesprávných postupù mohou pro banku vyplývat. Bankovní dohled v této oblasti s Bankovní asociací úzce spolupracuje. Prvním výsledkem této spolupráce je vytvoøení standardu, který formou doporuèení upravuje výkon a organizaci vnitøního auditu v komerèních bankách. Úèelem vydaného standardu je nejen objasòovat úlohy a funkce vnitøního auditu statutárnímu orgánu a dozorèí radì, vedoucím pracovníkùm na všech stupních øízení banky, regulaèním a dalším veøejným orgánùm, externím auditorùm a pøíbuzným profesním organizacím, ale i vytváøet bázi pro øízení a hodnocení výkonu vnitøního auditu a sjednocovat tak praxi vnitøního auditu v èeských komerèních bankách. Obdobná doporuèení pro další oblasti, napø. zveøejòování informací, obsahové vymezení výroèních zpráv aj., se pøipravují. Nezastupitelnou úlohu má Bankovní asociace pøi prosazování morálních aspektù bankovního podnikání, které by významnì pøispìly ke zvýšení prestiže bankovního podnikání ve spoleènosti a omezily negativní tendence ve vnímání bankovního sektoru. Spolupráce s bankovními auditory se odvíjí pøedevším od zákonné povinnosti bank oznámit Èeské národní bance vybraného auditora pro ovìøení úèetní závìrky a hospodaøení banky za pøíslušný rok. V souèasné dobì se spolupráce s bankovními auditory uskuteèòuje zejména na základì pravidelných setkání a operativních schùzek k problematice auditu v jednotlivých bankách, v jejichž rámci jsou všechny zainteresované strany informovány o vyhodnocování jednotlivých výstupù auditu (audit úèetní závìrky, audit obezøetnostních pravidel, zpráva o hospodaøení banky) a zámìrech, principech a filosofii èinnosti na pøíští období. Bankovní dohled v Èeské republice využívá pro svou èinnost do znaèné míry poznatky externích auditorù pøedevším z pohledu hodnocení systému øízení rizik a kontroly kvality aktiv banky. V souèasné dobì se zaèínají plnì projevovat pozitivní dùsledky již šestileté spolupráce s Komorou auditorù Èeské republiky a jednotlivými auditorskými firmami. Výsledkem této spolupráce je pøedevším opatøení ÈNB upravující požadavky na obsah zprávy o hospodaøení banky a její ovìøení auditorem a auditorský standard upravující vzájemné vztahy mezi bankovním dohledem a auditory. Požadavky na zprávu o hospodaøení banky jsou od vzniku opatøení v roce 1995 každoroènì upravovány tak, aby v maximální míøe reagovaly na potøeby bankovního dohledu pøi výkonu dohlídkové èinnosti. 4

7 3. SPOLUPRÁCE PØI ZDOKONALOVÁNÍ LEGISLATIVY Analýza pøíèin vzniku problémù ve vývoji èásti bankovního sektoru ukázala i na urèité nedostatky v legislativním a institucionálním prostøedí, a to nejen ve vztahu k bankovnímu sektoru, ale ve finanèní a ekonomické oblasti vùbec. Postup vytváøení legislativního a systémového rámce, formování institucí finanèních trhù a vynucování dùsledného dodržování pravidel hry tržní ekonomiky výraznì zaostával za dynamikou vývoje finanèního i hospodáøského sektoru. Teprve každodenní praxe ukázala problémové oblasti jednotlivých zákonù a vedla k jejich novelám. I když nyní je právní rámec pro podnikání v zásadì ustaven, stále existuje øada oblastí, kde je nezbytné pøistupovat k dalšímu zdokonalování i v návaznosti na pøedpokládaný vstup do Evropské unie, kde jednou z podmínek je kompatibilita právního øádu s požadavky Evropských direktiv. Bankovní dohled, který se ve své funkcí dohližitele nad obezøetností podnikání jednotlivých bank dostává velmi blízko ke všem problémùm bank, které ovlivòují jejich hospodaøení a stabilitu, se aktivnì úèastní na tvorbì nových a zdokonalování stávajících právních pøedpisù. I když ÈNB pouze pøedkládá vládì návrhy pøedpisù v oblasti mìny, penìžního obìhu, penìžního trhu, platebního styku a zákonných úprav týkajících se pùsobnosti a postavení ústøední banky a spolu s ministerstvem financí v oblasti devizového hospodáøství a bankovnictví, mùže prostøednictvím pøipomínkových øízení ovlivòovat i ustanovení právních pøedpisù v ostatních oblastech hospodáøství. Právní normou v pùsobnosti ÈNB je zákon o bankách, jehož novela je v souèasné dobì pøipravována, který je základní právní normou upravující práva a povinnosti bank, jejich postavení, organizaèní strukturu. Dále stanovuje pravidla obezøetného podnikání a urèuje práva a povinnosti bankovního dohledu. Dynamický rozvoj bankovnictví zpùsobil urèité zaostání tohoto zákona, který již neodpovídá souèasným požadavkùm. Pøipravovaná novela by mìla do zákona zakomponovat resp. posílit nìkteré prvky, které by pøispìly k vyšší stabilitì vývoje bankovního sektoru, k posílení ochrany vìøitelù bank a dalšímu prohloubení pravomocí bankovního dohledu s cílem vèasného pøedcházení problémovému vývoji v bankách. Zároveò by mìly být provedeny i takové úpravy, které by dále pøiblížily právní úpravu v oblasti bankovnictví direktivám Evropské unie. Novela zákona o bankách by mìla øešit aktuální problémy každodenní praxe, vylepšit definice nìkterých pojmù, upravit zákonem nìkteré povinnosti bank stanovené dnes pøedpisy nižší právní síly. Z jednotlivých oblastí bude upraveno pøedevším zvýraznìní transparentnosti v èinnosti bank formou povinného zveøejòování ekonomických informací o èinnosti banky, informací o akcionáøské struktuøe banky, možností zásahù bankovního dohledu v pøípadì nepøíznivého pùsobení akcionáøù na èinnost banky, aktivit bank v jiných právnických osobách, zakotvení tìsnìjší spolupráce s dozorem nad kapitálovým trhem, zpøísnìní požadavkù na vstup akcionáøù do bank, stupòování požadavkù bankovního dohledu na banku pøi zjištìní nedostatkù v èinnosti vè. specifické úpravy likvidace banky apod. Ve spolupráci s bankovním dohledem se pøipravuje i novela trestního zákona, která by se mìla promítnout do širokého rámce vztahù fungování bankovního sektoru. V této rovinì jde pøedevším o úèinné zajištìní vyváženosti mezi právy a povinnostmi dlužníkù a vìøitelù, které v souèasné dobì ukazuje urèité vychýlení v neprospìch vìøitele. Poznatky z dosud probìhlých bankrotù bank ukázaly i nezanedbatelný rozsah kriminální aktivity v bankách, pøièemž souèasné právní pøedpisy v øadì pøípadù nepostaèují k jejímu prokázání a adekvátnímu postihu. V tomto smyslu Èeská národní banka podala návrhy na zmìnu nebo úpravu nìkterých skutkových podstat trestných èinù a výši trestù v rámci pøípravy novely trestního zákona. V prùbìhu roku 1996 byla pøijata novela obchodního zákoníku upravující základní práva, povinnosti a vztahy mezi subjekty v ekonomice. Tato novela znamenala pøedevším zvýšení transparentnosti a orientovala se na pøesnìjší vymezení základních atributù jednotlivých typù obchodních spoleèností, mechanismy zakládání a rušení tìchto spoleèností, zvyšování a snižování základního jmìní, ochranu minoritních vlastníkù apod. 5

8 Øada krokù byla uèinìna i v oblasti regulace kapitálového trhu v pùsobnosti ministerstva financí novelami pøíslušných zákonù v polovinì roku 1996, které ve vìtší míøe zohledòují pøíslušná ustanovení smìrnic Evropské unie. Novelizace zákonù byla zamìøena na rozšíøení transparentnosti finanèního trhu cestou podstatného rozšíøení a èastìjší periodicity zveøejòování informací emitenty a institucionálními investory. Dále byla zavedena øada opatøení k ochranì investorù a posíleny pravomoce státního dozoru. Tato nová opatøení se zaèínají postupnì prosazovat prostøednictvím Úøadu pro cenné papíry, který je organizaèní souèástí ministerstva financí. Úpravy v obou tìchto oblastech mají výrazný dopad na èinnost bankovního sektoru, protože banky v souèasné dobì patøí mezi nejvýznamnìjší subjekty kapitálového trhu. Zároveò v roce 1996 zaèala pøíprava zákona o Komisi pro cenné papíry, nezávislé instituci, jejíž náplní bude kontrola všech úèastníkù kapitálového trhu. Významným signálem pro bankovní sektor bylo schválení zákona è. 61/1996 Sb., o nìkterých opatøeních proti legalizaci výnosù z trestné èinnosti (zákon proti praní špinavých penìz), který nabyl úèinnosti k 1. èervenci Obsah jeho ustanovení je srovnatelný se zákony platnými v hospodáøsky vyspìlých zemích Evropy. Rok 1996 byl rokem zavádìní zákona do praxe. V rámci ministerstva financí, které je primárnì zodpovìdné za tuto oblast, vznikl finanèní analytický útvar, který je ze zákona povìøen sbìrem a analýzou nahlášených podezøelých transakcí specifikovaných v zákonì od všech institucí vèetnì bank. Banky jsou povinny vybudovat systém vnitøních zásad, postupù a konkrétních o p a t ø e n í k pøedcházení legalizace výnosù z trestné èinnosti a oznamovat finanènímu analytickému útvaru neobvyklé transakce. Finanèní analytický útvar úzce spolupracuje s policií pøi sledování a odhalování osob, zapojených do tìchto nezákonných transakcí. Èeská národní banka, aèkoliv není ze zákona pøímo odpovìdná za plnìní ustanovení zákona o praní špinavých penìz, nabídla svoji spolupráci ministerstvu financí, a sice v oblasti, která souvisí s výkonem bankovního dohledu. Na základì pøipravené dohody mezi ministerstvem financí a guvernérem ÈNB by bankovní dohled mìl kontrolovat v rámci dohlídek na místì v bankách, zda banky identifikují úèastníky obchodù nad stanovenou hranici a zda banky vypracovaly systém vnitøních zásad a postupù k pøedcházení legalizace výnosù z trestné èinnosti a uplatòují tento systém pøi své èinnosti. Další dùležitou oblastí spolupráce ministerstva financí a Èeské národní banky je vzájemná výmìna informací týkající se podezøelých (neobvyklých) obchodù, v souvislosti se kterými již bylo podáno trestní oznámení, a informace o podezøelých transakcích, osobách a spoleènostech operujících ve finanèním sektoru. V souvislosti s implementací zákona è. 61/1996 Sb., bylo v roce 1996 organizováno nìkolik semináøù na téma praní špinavých penìz se zahranièní úèastí pro široký okruh zainteresovaných osob. Z iniciativy ÈNB probìhla øada konzultací s kolegy z bankovního dohledu z vyspìlých zemí, kteøí mají v této oblasti letité zkušenosti (napø. FED USA). Pokraèováním tìchto konzultací bude v roce 1997 školení komerèních bank americkými experty z FED a výmìna zkušeností o systémech proti praní špinavých penìz a jejich fungování v režii Bankovní asociace. Vzhledem k tomu, že finanèní kriminalita obecnì je pomìrnì novým, neznámým fenoménem v Èeské republice, spolupracuje ÈNB velmi úzce s orgány èinnými v trestním øízení v oblasti vzdìlávání jejich pracovníkù a jejich seznamování s problematikou finanèních operací. V roce 1996 se zaèaly rozbíhat vzdìlávací akce pro státní zástupce, soudce a policii na téma bankovnictví, bankovní produkty a jejich rizika, bankovní dohled a jeho funkce, typy neobvyklých operací v bankách. Na tìchto školeních, která pokraèují i v roce 1997, se pracovníci bankovního dohledu aktivnì úèastní jako lektoøi. 6

9 4. ØEŠENÍ SUBSEKTORU MALÝCH BANK Již v prùbìhu roku 1995 se vyhrotily problémy v èásti subsektoru malých bank, tj. bank s pøevážnì èeským kapitálem, které zaèaly pùsobit v bankovním sektoru v poèáteèních letech transformace ekonomiky. Tyto banky pøedstavovaly sice minimální podíl v bankovním sektoru (zhruba 4 % celkové bilanèní sumy bankovního sektoru), v zájmu zabezpeèení konsolidace a dùvìryhodnosti bankovního sektoru jako celku bylo však nezbytné pøikroèit k øešení této situace. Analýza vzniku tìchto problémù, která ukázala vliv jak vnìjších, tak i vnitøních faktorù, byla základem pro zvolené øešení, které bylo prakticky uskuteèòováno v prùbìhu roku Makroekonomické faktory Poèátkem 90. let byl v Èeské republice zahájen hluboký a komplexní proces transformace centrálnì plánované ekonomiky smìrem k tržním principùm, který zasáhl všechny oblasti života spoleènosti. Prùbìh transformace byl výraznì poznamenán hospodáøskými problémy, jejichž pùvod byl v pøedtransformaèním období, souèasnì však docházelo ke konfrontaci hospodaøících subjektù se zcela novými typy tržních rizik. Novì vytváøené makroekonomické prostøedí bylo determinováno dvìma klíèovými reformními kroky - liberalizací cen a devalvací mìny, což mìlo zásadní vliv na zmìnu cenových hladin a obchodních podmínek. Typický pro poèáteèní fázi transformace byl nedostatek kapitálu, øetìzová zadluženost podnikù, nízká konkurenceschopnost, nízká produktivita práce, zastaralé výrobní fondy apod. Výrazná liberalizace v ekonomické sféøe se promítla do nezbytné restrukturalizace podnikové sféry, kde pøevažovalo státní vlastnictví, neskýtající záruku efektivního rozhodování a jejího odpovìdného øízení. Nastoupený proces privatizace, který pøenesl odpovìdnost a rozhodovací pravomoci na soukromé vlastníky, se vymykal dosavadním zkušenostem nejen svým rozsahem, kdy byl v krátké dobì privatizován majetek v hodnotì cca 900 mld. Kè, ale i použitými metodami. Ekonomická transformace zásadním zpùsobem zmìnila i postavení a úlohu bankovního sektoru v celém ekonomickém systému. Centrálnì plánovaná alokace zdrojù byla nahrazena tržními principy, ve kterých komerèní banky hrály klíèovou roli spoèívající v zajištìní a rozdìlení finanèních zdrojù pro ekonomickou transformaci. Souèasnì však banky musely tuto úlohu plnit ve velmi rizikových podmínkách vyplývajících z rychlého prùbìhu transformace, politických tlakù a celkové nepøipravenosti samotných bank i vnìjšího legislativního prostøedí. Dynamický rozvoj soukromého sektoru podpoøený masivním programem privatizace umožnil rychlý pøechod z centrálnì plánovaného hospodáøství na tržní ekonomiku. Sektor novì vzniklých subjektù, vèetnì malých firem (od roku 1990 se poèet registrovaných ekonomických jednotek zvýšil z 18,8 tisíc na 1118,6 tisíc ke konci roku 1993), je i v rozvinutých ekonomikách rizikovìjší, pøitom pøedevším tento okruh podnikatelských subjektù potøeboval urychlenì získat bankovní zázemí. Vzhledem k tomu, že velké banky vzniklé rozdìlením bývalé Státní banky èeskoslovenské si udržovaly svùj okruh klientù a zahranièní banky v tomto období spíše monitorovaly ekonomický vývoj a financovaly pøedevším podniky se zahranièní úèastí ze zemì svého pùvodu, staly se tyto novì vzniklé subjekty klienty nových soukromých bank s pøevážnì èeským kapitálem. Tyto banky tak výraznì pøispìly k rychlému prùbìhu transformace, zároveò však na sebe pøevzaly rizika, soumìøitelná s tìmi, které obvykle pøebírá tzv. rizikový kapitál, pøièemž ani výraznì vysoká marže bank nevykrývala podstupované riziko. 7

10 4. 2 Institucionální a legislativní faktory Prudký rozvoj ekonomiky v období transformace zaznamenal pøedstih pøed tvorbou obecných právních norem upravujících podnikání jednotlivých ekonomických subjektù, které zpravidla vznikaly soubìžnì s rozvojem jednotlivých forem podnikù a pochopitelnì vykazovaly urèité nedostatky, které se projevily za jejich reálného pùsobení. Bankovní dohled jako regulaèní orgán pro bankovní soustavu byl ustaven v rámci centrální banky v roce 1991 a v poèáteèní fázi jeho rozvoje, který nemohl navázat na døívìjší zkušenosti, se proto projevilo urèité zpoždìní regulatorních a kontrolních èinností za vývojem bankovního sektoru. Toto zpoždìní se podaøilo vyrovnat až v roce 1995, kdy byl dotvoøen ucelenìjší systém regulace èeského bankovního sektoru srovnatelný se systémem ve standardních tržních ekonomikách. Na rozvoj bankovního sektoru mìla negativní dopad i legislativní omezení v navazujících oblastech, spoèívající pøedevším ve velmi nízké efektivitì vymáhání pohledávek, kdy pomìr mezi právy a povinnostmi dlužníkù a vìøitelù je dlouhodobì vychýlen ve prospìch dlužníkù, v omezené úèinnosti zákona o bankrotech z dùvodu dlouhé doby trvání soudních sporù týkajících se konkurzù a jejich extrémní nároènosti, v nedostateèné úpravì zástavního a exekuèního práva omezující a prodlužující možnosti uplatnìní záruky, v nedostateèném dohledu nad rozvojem kapitálových trhù, v nepružnosti a omezené kapacitì obchodního soudnictví apod. Alternativní postup, který by chtìl již v poèátku transformace stavìt na vytvoøených institucích tržní ekonomiky a minimalizovat možná selhání pomalejším vývojem v novém institucionálním rámci, by výraznì pøibrzdil transformaèní proces a byl ve své dobì málo reálný. V této situaci tak komerèní banky inkasovaly nejen svùj podíl na pozitivních výsledcích ekonomické transformace, ale pøedevším musely svými náklady krýt i èást pøechodnì negativních dùsledkù reforem v reálné ekonomice Vnitøní faktory Vlastní vývoj jednotlivých bank i bankovního sektoru byl provázen nutností vyrovnat se ve velmi krátkém èase se skuteènostmi, které jsou obecnì spojeny se vznikem nového ekonomického subjektu a s vymezením jeho místa v tržním prostøedí. Rozvoj tržního mechanismu, spojený s rozsáhlými pøesuny majetku, rozvojem finanèních a kapitálových trhù a dalšími faktory souvisejícími s celkovou transformací ekonomiky, vytvoøil živnou pùdu pro rùst kriminality v oblasti bankovnictví. Rychlý rozvoj bankovního sektoru zamìøený na vytvoøení jeho nové struktury nemohl pøedem zabránit vzniku i takových bank, ve kterých akcionáøi sledovali pøedevším své vlastní krátkodobé cíle èasto v rozporu s platnými zákony a pøedpisy nebo pøi využití mezer v legislativì. Výrazným problémem pøi vzniku nové banky byl zejména nedostatek kvalifikovaných pracovníkù, a to jak na úrovni provozních zamìstnancù, tak pøedevším na úrovni výkonného managementu. Bankovnictví bylo v období plánovaného hospodáøství deformováno, školský systém nevychovával odborníky pro tuto oblast. I když v této dobì výraznì pomohly rùzné formy získávání potøebných znalostí v zahranièí i za podpory øady vládních agentur a nadací nebo mezinárodních institucí finanèního zamìøení, poptávka po bankovním personálu dlouhou dobu výraznì pøevyšovala nabídku. Pøitom nároky kladené na pracovníky a management banky jsou pøi založení a rozvoji banky výraznì vysoké, v období transformace byly i dále zvyšovány zdùrazòováním rychlosti zabezpeèení základních funkcí banky a získání výhody na vznikajícím bankovním trhu. Vìtšina nových bank s èeským kapitálovým zázemím se v poèátku své èinnosti soustøedila na rychlý rozvoj bankovních služeb pro klienty a prakticky vùbec se nevìnovala rozvoji odpovídajícího vnitøního systému øízení a kontroly v bance, vyjasnìní dlouhodobé koncepce svého rozvoje. To spolu s výše uvedenými faktory vedlo k tomu, že v tìchto bankách zcela nebo èásteènì chybìly základní funkce, které zajiš ují stabilní a obezøetný vývoj. 8

11 4. 4 Dopady transformaèního procesu na bankovní sektor Negativní faktory doprovázející proces transformace se promítly pøedevším v èinnosti nových malých bank s èeským kapitálem, které získaly klientelu z novì vzniklých malých a støedních podnikù v rámci procesu privatizace. Financováním procesu privatizace tak tyto banky významnì pøispìly k utváøení ekonomického prostøedí v Èeské republice, zároveò však na sebe vzaly velké riziko, které se v plné míøe projevilo v následujícím vývoji a vyhrotilo se pøedevším v letech 1994 a 1995, kdy vìtšina poskytnutých úvìrù dosáhla doby splatnosti. Nepøehledné ekonomické pomìry, nezkušenost nových managementù a v urèité míøe i znaèné spekulativní operace nových vlastníkù bank se promítly pøedevším do vysokého objemu nekvalitních úvìrù. Souèasnì mìly malé banky omezený pøístup k primárním zdrojùm v dùsledku teprve vznikající vlastní poboèkové sítì a setrvaènosti vkladatelù orientujících se na zavedené velké banky (pøedevším Èeskou spoøitelnu), a byly tak do znaèné míry závislé na refinancování centrální bankou a posléze mezibankovním trhem depozit. Situace se vyhrotila na pøelomu let 1995 a 1996, kdy vázanost finanèních zdrojù v nekvalitních aktivech a souèasný pokles resp. stagnace ve vývoji vkladù v návaznosti na první selhání ve skupinì malých bank se promítla do výrazného tlaku na jejich likviditu, kterému nebyly tyto banky schopny èelit Konsolidaèní program pro subsektor malých bank Bankovní dohled ÈNB monitoroval signály nepøíznivého vývoje v nìkterých bankách již od roku V rámci možností daných souèasnou legislativou se snažil tuto situaci øešit formou opatøení a dílèích konsolidaèních programù pro jednotlivé banky. Tato opatøení vycházela z výsledkù zjištìných pøímo v bankách pøi jednorázové akci na poèátku roku 1994, kdy byly provedeny dohlídky na místì prakticky ve všech malých bankách. Komplexnìjší postup ze strany ÈNB a jejího bankovního dohledu však nebyl podpoøen výsledky auditù bank, které v té dobì nesignalizovaly, že by tyto banky vstupovaly do kritického období. V prùbìhu roku 1995 se bankovní dohled zamìøil prostøednictvím individuálních konsolidaèních programù na ty banky, kde se objevovaly nejvýraznìjší problémy. Tyto konsolidaèní programy pøedstavovaly základ pro pøekonání nepøíznivé situace. Pøes veškeré úsilí bankovního dohledu formou nápravných opatøení a prosazením revitalizaèních programù bank, se ve vìtšinì pøípadù nedaøilo negativní vývoj zastavit, a to v øadì pøípadù z dùvodu neochoty vlastníkù banky øešit problémy banky, pøíp. problémy banky z poèátku èinnosti pøesahovaly možnosti banky k jejich nápravì. V této situaci ÈNB na konci roku 1995 pøipravila a na poèátku roku 1996 pøistoupila k realizaci uceleného programu konsolidace malých bank s cílem zabránit dominovému efektu v sektoru malých bank, jež by se odrazil ve ztrátì dùvìry v malé banky, v zásadním omezení jejich možností získávat zdroje na mezibankovním trhu a v pøesunu èásti vkladù veøejnosti do velkých bank. Pøi volbì øešení se vycházelo i z pøínosù tohoto segmentu bankovního sektoru, které spoèívají pøedevším v individuálním a flexibilnìjším pøístupu ke klientùm ve srovnání s velkými bankami. Východiskem konsolidaèního programu bylo promítnutí potenciálních rizik z aktivních operací do reálné ztráty bank, a to na základì výsledkù externích auditù úèetních závìrek za rok 1995, což pøedstavovalo základní legislativní oporu pro zásahy bankovního dohledu v souladu se zákonem o bankách. Výsledky externího auditu za rok 1995, kdy v souladu s opatøením ÈNB auditoøi povinnì provedli zásadní kontrolu portfolií bank z hlediska jejich kvality a vymezili potøebný objem opravných položek a rezerv, vytvoøily podmínky pro razantnìjší akci bankovního dohledu zamìøenou na øešení situace bank, které vykázaly nedostateèné rezervy a ani jejich kapitál nepostaèoval k pokrytí vyèíslených ztrát. Základním postupem bankovního dohledu vùèi tìmto bankám pøitom byla pøedevším snaha o maximální zapojení stávajících akcionáøù pøípadnì nových investorù do adekvátního navýšení kapitálu bank a jejich následné oživení. 9

12 V dùsledku tohoto zreálnìní potenciálních rizik došlo k poklesu kapitálové pøimìøenosti. Banky, u nichž kapitálová pøimìøenost nedosahovala 8 %, byly vyzvány ke zpracování konsolidaèních programù další èinnosti banky, která by zabezpeèila naplnìní cílového stavu 8 % kapitálové pøimìøenosti k Zvláštní dùraz pøitom ÈNB kladla na zvýšení výnosovosti banky, zkvalitnìní systému øízení vè. managementu banky a zkvalitnìní akcionáøské základny. Pøedložené konsolidaèní programy pak byly posouzeny z hlediska jejich reálnosti a dostateènosti k zastavení nepøíznivého vývoje a projednány s jednotlivými bankami. Pøijímaná opatøení dùslednì vycházela z individuálního posouzení situace v každé bance, z rozsahu ztrát, možností dalšího rozvoje, ochoty akcionáøù a managementu banky zúèastnit se na ozdravném procesu. Pøijatá opatøení v rámci konsolidaèního programu vùèi jednotlivým bankám lze rozdìlit do 4 základních skupin: I. Snížení základního jmìní banky a zavedení nucené správy Toto øešení bylo pøijato v pøípadech znaèné ztráty z hospodaøení banky, k jejímuž èásteènému pokrytí bylo nezbytné použít prostøedky stávajících akcionáøù formou snížení základního jmìní a jeho pøevedení do rezerv. Další jednání a opatøení vycházela z posouzení možností oživení banky prostøednictvím navýšení základního jmìní novými investory nebo fúzí s jinou bankou, pøípadnì byla volena cesta ukonèení èinnosti banky formou konkurzu nebo likvidace. II. Ukonèení èinnosti banky Ukonèení èinnosti banky odnìtím povolení pùsobit jako banka bylo zvoleno v pøípadech velkého rozsahu ztrát a minimální možnosti dalšího pùsobení banky a ochoty akcionáøù a nových investorù podílet se na krytí ztrát z døívìjší èinnosti banky. III. Odprodej banky s pøedpokladem budoucí fúze V pøípadech, kdy rozsah ztráty banky byl menšího rozsahu a souèasnì dùsledné zmapování situace v bance ukazovalo na možnost jejího ozdravìní za pøedpokladu zásadního zlepšení úrovnì øídící práce v bance a kapitálového posílení, podpoøila ÈNB odprodej jiné bance s pøedpokladem budoucího zaèlenìní této akvizice do struktury kupující banky. IV. Navýšení základního jmìní stávajícími akcionáøi nebo novým investorem Tento zpùsob byl zvolen v pøípadech, kdy stávající akcionáøi nebo noví investoøi vyjádøili ochotu realizovat program konsolidace banky a souèasnì objem ztrát nebyl pøíliš vysoký. Dosavadní výsledky konsolidaèního programu Zpùsob øešení Poèet bank Podíl na bilanèní sumì bankovního sektoru v % k snížení základního jmìní a zavedení nucené správy 5 1,64 ukonèení èinnosti banky 2 1,24 odprodej banky s pøedpokladem fúze 3 1,66 navýšení základního jmìní 6 3,96 nevyžadovaly øešení 3 1,13 Celkem 1/ 18 8,84 1/ u jedné banky došlo ke kombinaci dvou øešení (nucená správa se snížením základního jmìní a následné pøevzetí jinou bankou), z toho dùvodu nesouhlasí celkový souèet se souètem jednotlivých zpùsobù øešení Z celkového poètu 18 malých bank bylo v rámci konsolidaèního programu øešeno 15 bank, z nichž však radikální øešení spoèívající v odnìtí licence, zavedení nucené správy nebo pøevzetí jinou bankou bylo 10

13 voleno u 9 z nich. V ostatních pøípadech došlo ve spolupráci se stávajícími akcionáøi pøíp. novými investory k navýšení základního jmìní, které pokrylo potenciální ztráty z hospodaøení bank a vytvoøilo podmínky pro budoucí rozvoj banky. K pøedcházení vzniku subsystémové krize ÈNB poskytla v jednotlivých pøípadech záruky na výplatu vkladù a garantovala výplatu vkladù nad rámec Fondu pojištìní vkladù, a to do výše 4 mil. Kè (výplaty v rámci pojištìní vklady pøedstavují max. 100 tis. Kè). Výše náhrady nad rámec Fondu pojištìní vkladù byla konstruována tak, aby došlo k uspokojení maximálního poètu klientù, a to nejen fyzických osob, ale i právnických osob (menší firmy), které jsou ze schématu pojištìní vkladù vylouèeny. Dosavadní náhrady vkladù do výše 4. mil. Kè uspokojily více než 99 % z celkového poètu klientù bank, pøièemž z hlediska celkové hodnoty vkladù pokrývaly náhrady zhruba 66 % Stabilizaèní program pro malé banky Díky provedeným krokùm v rámci konsolidaèního programu došlo k zásadnímu oèištìní a ozdravìní bankovního sektoru Èeské republiky. Pøijatými opatøeními byly vytvoøeny základní podmínky k revitalizaci tìch malých a støedních bank, které mají pøedpoklady pro další setrvání v bankovním sektoru. Vývoj v roce 1996 však do znaèné míry poznamenal hospodaøení tìchto bank v návaznosti na urèitý odklon klientù z tohoto subsektoru. Souèasnì vnitøní podmínky tìchto bank, kde je stále soustøedìna znaèná èást nekvalitních aktiv, omezují možnosti dalšího rozvoje na ziskovém základì pøes vytvoøení všech podstatných podmínek z hlediska posílení kapitálového vybavení, výmìny managementu, zlepšení akcionáøské struktury apod. Z tìchto dùvodù se ukázalo jako nezbytné podpoøit další rozvoj tìchto bank, který by vedl ke stabilizaci jejich èinnosti, i z ekonomického hlediska. Proto byl usnesením vlády Èeské republiky è. 539/1996 pøijat program posílení stability bankovního sektoru, jehož podstatou je nahrazení nekvalitních aktiv likviditou prostøednictvím jejich odkupu speciální spoleèností Èeská finanèní s. r. o. s tím, že banka tyto zdroje vrátí v horizontu 5 až 7 let. Tyto získané nové zdroje by mìly napomoci bance ke zlepšení výkonnosti, která by vytvoøila prostor pro dostateènou tvorbu rezerv a opravných položek pro vrácení tìchto prostøedkù. Stabilizaèní program je urèen pouze pro malé banky a podmínkou zapojení do tohoto programu je podøízení se urèitým definovaným pravidlùm, jejichž cílem je usmìrnit èinnost banky ve smìru celkového zkvalitnìní øídící èinnosti v bance vè. pøípadné výmìny osob ve vrcholovém managementu banky, omezení aktivit nesoucích vyšší riziko a zvýšení úrovnì obezøetného podnikání, zajištìní výnosovosti a efektivnosti èinnosti banky. Mezi základní požadavky patøí pøedevším zpracování kvalitních metodických pøedpisù pro veškeré provádìné èinnosti se zamìøením na zvýšení obezøetnosti a postupné dosahování požadované úrovnì vytypovaných ukazatelù pro jednotlivé oblasti. Základem je zpracování souhrnného programu ve formì tøíletého obchodního plánu s výhledem na další dva roky k dosažení definovaných cílù stabilizaèního programu. Podmínky zapojení bank do stabilizaèního programu se dotýkají veškerých oblastí èinnosti banky. Hlavními parametry jsou napø. dosažení 8 % kapitálové pøimìøenosti k a její další zvyšování, postupná tvorba rezerv na záruku zpìtného odkupu pøevzatých pohledávek vè. omezení možnosti rozdìlení zisku, tj. pøedevším výplaty dividend a tantiém, zpracování metodických pøedpisù dotýkajících se poskytování úvìrù, obchodování s cennými papíry, záruèních obchodù, øízení aktiv a pasiv, vnitøního kontrolního systému apod. a jejich pøedložení ke schválení ÈNB, omezení v oblasti obchodování s cennými papíry na vlastní úèet, dodržování stanoveného podílu rychle likvidních aktiv v portfoliu banky, minimalizace provozních a mzdových nákladù apod. 11

14 Stabilizaèní program pøedstavuje pro banku možnost èasového rozložení tvorby rezervních zdrojù na krytí ztrát z dosavadní èinnosti na delší èasové období, pøièemž jsou jí zároveò poskytnuty prostøedky, které mùže do urèité míry využít ke své obchodní èinnosti a vytvoøit tak prostor pro intenzivní tvorbu zisku v pøísnì dodržovaných podmínkách obezøetnosti a efektivnosti. Pøijetím této možnosti se banka dostává do zpøísnìného sledování bankovním dohledem, který formou stanovení závazných ukazatelù hospodaøení banky, dohlídek v bankách a intenzivní spoluprací s vlastníky a managementy bank zapojených do stabilizaèního programu, dohlíží na plnìní podmínek tìchto programù. Výsledky stabilizaèního programu se projeví v delší èasové perspektivì, první banky se do tohoto programu zapojily až poèátkem roku

15 B. ZÁKLADNÍ TRENDY VE VÝVOJI BANKOVNÍHO SEKTORU Vývoj bankovního sektoru v roce 1996 byl výraznì diferencovaný. Na jedné stranì pokraèoval v zásadì stabilní vývoj velkých bank potvrzený pøíznivými hospodáøskými výsledky, které se odrazily v pozitivním hodnocení ze strany mezinárodních ratingových agentur a dobrými možnostmi pøi získávání výhodných syndikátních pùjèek z mezinárodního bankovního trhu, na stranì druhé však vyvrcholily problémy ve skupinì malých bank, které bylo nezbytné radikálnì øešit. Zahranièní banky a poboèky zahranièních bank pak svojí zvýšenou aktivitou podporovaly rozvoj konkurence pøedevším ve vztahu k velkým bankám zejména ve smìru dalšího zdokonalování nabídky kvalitních bankovních služeb. Obecnì se u všech bank výraznì akcentoval dùraz na zvyšování obezøetnosti pøi bankovním podnikání podpoøený rostoucím tlakem ze strany bankovního dohledu i snahou obstát ve zvyšující se konkurenci jak na domácím bankovním trhu, tak i v mezinárodním mìøítku. 1. STRUKTURA BANKOVNÍHO SEKTORU ÈESKÉ REPUBLIKY Zásadní vliv na strukturu bankovního sektoru v Èeské republice z hlediska poètu subjektù mìlo pøedevším ukonèení zhruba 3letého období, kdy nebyly poskytovány nové licence k bankovní èinnosti z dùvodu dokonèení konsolidace bankovního sektoru a ujasnìní dlouhodobé politiky z pohledu optimální struktury bankovního sektoru z hlediska poètu bank a jejich zamìøení. Souèasnì byla struktura bankovního sektoru významnì ovlivnìna i výsledky konsolidaèního programu ve skupinì malých bank Poèet bank v bankovním sektoru V 1. polovinì roku 1996 byly vydány 2 nové licence pro dceøinou spoleènost West Deutsche Landesbank a poboèku anglické Midland Bank. Obì tyto banky se po získání licence soustøedily na pøípravu svého podnikání v Èeské republice a do konce roku 1996 zatím nezahájily svou èinnost pro klienty. V rámci øešení situace ve skupinì malých bank bylo v prùbìhu roku 1996 odòato povolení pùsobit jako banka 2 bankám, proto poèet bank pùsobících v bankovním sektoru se ve srovnání s koncem roku 1995 nezmìnil a èinil 55 bank, skuteènì aktivních však bylo pouze 53 bank. Vývoj poètu bank podle skupin bank (banky, které zahájily èinnost pro klientelu) Banky celkem v tom: velké banky malé banky x zahranièní banky x x poboèky zahranièních bank x x x specializované banky x x x banky v nucené správì x x x x Kromì toho banky bez licence x x x x x

16 Dynamika rùstu poètu subjektù byla nejvyšší pøedevším v letech 1991 až 1993, kdy vznikla pøevážná vìtšina malých a zahranièních bank. Již zmínìné omezení licenèní èinnosti v letech 1994 a 1995 se promítlo do zastavení rùstu absolutního poètu bank a ke zmìnám docházelo zejména ve struktuøe bankovního sektoru. Základním faktorem, který ovlivnil strukturu bankovního sektoru, bylo zejména øešení problémových malých bank, které vyústilo v odnìtí licence postupnì u 6 bank a v zavedení nucených správ, které v nìkterých pøípadech pøedcházely ukonèení èinnosti banky. To je také hlavním dùvodem výrazného poklesu poètu bank v této skupinì. V souèasné dobì je v nucené správì 5 bank, z nichž 4 patøily do skupiny malých bank a 1 do skupiny velkých bank (Agrobanka, kde byla nucená správa zavedena v zájmu zajištìní stability a obnovení její likvidity). K dalším zmìnám ve struktuøe bankovního sektoru docházelo postupnì v souvislosti s urèitou specializací nìkterých bank na omezený okruh èinností. Jedná se zejména o skupinu 6 stavebních spoøitelen, které vznikly v letech 1993 a 1994 a specializují se na stavební spoøení obyvatelstva a poskytování speciálních úvìrù na rozvoj bydlení. Podpora bytové politiky je spojena i s rozvojem hypotéèního bankovnictví, které bylo umožnìno zákonem v roce V Èeské republice zatím existuje jedna banka, která je zamìøena na hypotéèní bankovnictví (Èeskomoravská hypotéèní banka), kromì ní však speciální licenci, která je podle platných zákonù nezbytná k poskytování služeb v rámci hypotéèního bankovnictví, má dalších 5 bank, které tuto èinnost organizují v rámci èinnosti universální banky. Kromì této specializace spojené s politikou bydlení, existují v Èeské republice dvì banky, které byly založeny s úèastí státu a které jsou zamìøeny na podporu státních programù na podporu exportu (Èeská exportní banka) a poskytování záruk drobným podnikatelùm (Èeskomoravská záruèní a rozvojová banka). Zmìny v poètu zahranièních bank a poboèek zahranièních bank souvisí s transformací nìkterých poboèek zahranièních bank na dceøiné spoleènosti Struktura bankovního sektoru z hlediska vlastnictví bank Pùvod kapitálu v bankách pùsobících na èeském bankovním trhu se v posledním období zásadnì nemìnil pøedevším v souvislosti s nemìnným poètem bank v sektoru. Navyšování základního jmìní se dìlo pøevážnì formou rovnomìrné úèasti stávajících akcionáøù na nových emisích akcií, vstup nových investorù byl patrný pøedevším ve skupinì malých bank, kde v návaznosti na konsolidaèní program k jejich ozdravìní bylo základní jmìní navyšováno ve vìtší míøe a docházelo zde i ke vstupu nových investorù do bank. Z pohledu zahranièního kapitálu pùsobí v Èeské republice pøedevším v zásadì stoprocentní dceøiné spoleènosti renomovaných zahranièních bank, zahranièní kapitál je však souèástí, i když vìtšinou ve 14

17 výraznì nižším objemu pod 50 % základního jmìní, i ve vìtšinì ostatních bank. Bank s ryze èeským kapitálem k bylo pouze 10. Stále vysoký podíl státu na základním jmìní bank souvisí s nedokonèenou privatizací velkých bank, ve kterých si stát stále drží znaèný podíl (20 až 50 %). V souèasné dobì však vrcholí pøípravy na doprivatizování bankovního sektoru, které by se mìly v následujícím období promítnout do výrazných zmìn ve vlastnické struktuøe. Zahranièní kapitál v èeských bankách, jehož podíl se neustále zvyšuje pøedevším na úkor èeského kapitálu, pochází v pøevážné míøe ze zemí Evropské unie, pøedevším pak z Nìmecka, Rakouska, Francie a Nizozemí, a z USA. Nárùst tohoto podílu je pøedevším dùsledkem navyšování základního jmìní ve skupinì zahranièních bank. Podíl slovenského kapitálu, který v øadì pøípadù byl dùsledkem rozdìlení republiky v roce 1993 se postupnì snižuje, stejnì tak jako podíl ostatních zemí zejména v souvislosti s minimálním nárùstem základního jmìní v tìchto bankách, který se promítá do snižování jejich podílu na stále rostoucím základním jmìní ostatních bank v sektoru Velikostní struktura bankovního sektoru Nárùst bankovních aktivit se pøi v podstatì nemìnném poètu bank v posledních tøech letech promítá do postupného rùstu bank jak z hlediska objemu bilanèní sumy, tak i kapitálového vybavení. Zatímco v roce 1994 a èásteènì v roce 1995 chybìly v èeském bankovním sektoru banky støední velikosti, výrazný rozvoj èinnosti pøedevším zahranièních bank a poboèek zahranièních bank pøispìl k postupnému formování této skupiny. Ve struktuøe bank podle velikosti bilanèní sumy se tak posílila skupina bank s bilanèní sumou mezi 25 a 50 mld. Kè a 10 a 25 mld. Kè. Mírné zvýšení poètu bank s bilanèní sumou pod 5 mld. Kè souvisí pøedevším s útlumem èinnosti v bankách v nucené správì a postupnou fúzí nìkterých bank. Zvyšování velikosti bank formou absorbce nìkterých menších penìžních ústavù se bude pravdìpodobnì projevovat i v dalším období, což spolu s rùstem aktivit je pøedpokladem další koncentrace v bankovním sektoru. Z pohledu kapitálového vybavení jsou zmìny ve struktuøe bank ještì výraznìjší. Zde se projevuje zejména snaha po zvýšení kapitálové síly banky ve svìtle zajištìní proti rizikùm vyplývajícím z bankovní èinnosti. To se projevuje pøedevším ve výrazném zvýšení poètu bank se základním jmìním nad 1 mld. Kè, když v roce 1994 mìlo základní jmìní nad tuto hranici pouze 10 z 42 bank v bankovním sektoru (bez poboèek zahranièních bank, které nemusí základní jmìní upisovat), zatímco v roce 1996 to bylo již 20 bank z celkového poètu 44 bank. 15

18 Minimální výše základního jmìní, která je v Èeské republice stanovena na 500 mil. Kè, nedosahují pouze banky, kde došlo v návaznosti na konsolidaèní program ke snížení základního jmìní ke krytí ztrát z bankovní èinnosti. Tyto banky jsou v souèasné dobì v nucené správì. 1.4 Aktivity jednotlivých skupin 1/ bank Na èeském bankovním trhu pùsobí universální banky a poboèky zahranièních bank. Z hlediska jejich velikosti, zamìøení èinnosti a pøevahy domácího nebo zahranièního kapitálu je lze rozdìlit do nìkolika skupin, které se od sebe liší zejména aktivitami, které vyvíjejí, orientací na rùzné typy klientely apod. Rozhodující slovo má skupina velkých bank, která zahrnuje banky, jejichž bilanèní suma v souhrnu pøedstavuje témìø 70 % bankovního sektoru z pohledu celkové bilanèní sumy a témìø 50 % podle objemu základního jmìní. Zamìøením èinnosti, které pøetrvává z období pøed rokem 1989, jsou tyto banky výraznì odlišné, když Èeská spoøitelna se tradiènì orientuje pøedevším na sbìr primárních vkladù od obyvatelstva, Ès. obchodní banka na aktivity ve vztahu k zahranièí, Komerèní banka a Investièní a poštovní banka na financování pøevážnì velkých podnikù. V jejich vývoji je však zøejmé rozšiøování aktivit ve všech smìrech a tendence k jejich sbližování. Rozhodující pro jejich další vývoj bude jejich doprivatizace, protože v souèasné dobì v nich má ještì rozhodující podíl stát, kdy noví vlastníci vymezí jejich budoucí strategii a orientaci. Tato skuteènost se promítá i ve vývoji základního jmìní, které se v posledních tøech letech v návaznosti na oèekávanou privatizaci zvyšovalo minimálnì. Naproti tomu rozvoj jejich aktivit se výraznìji promítl pøedevším v rùstu prùmìrné velikosti bilanèní sumy, která pøipadá na banku ve skupinì, jež se od roku 1994 zvýšila o 23,8 %. Speciální postavení má Konsolidaèní banka, která byla založena jako státní penìžní ústav, jehož hlavní náplní je správa špatných úvìrù Na 1 banku pøipadá v mil. Kè Na 1 banku pøipadá v mil. Kè Na 1 banku pøipadá v mil. Kè aktiv základ. jmìní aktiv základ. jmìní aktiv základ. jmìní Banky celkem v tom: velké banky malé banky zahranièní banky poboèky zahranièních bank x x x specializované banky banky v nucené správì Kromì toho banky bez licence z období pøed rokem

19 Prùmìrná velikost bilanèní sumy a základního jmìní v jednotlivých skupinách bank 1/ Pøehled rozdìlení bank do jednotlivých skupin je uveden v pøíloze Druhou poèetnì nejvýznamnìjší skupinou bank jsou zahranièní banky, kam patøí pøevážnì dceøiné spoleènosti významných zahranièních bank. Tyto banky se orientují pøedevším na velké bankovnictví, jejich klienty jsou zejména velké prùmyslové podniky se zahranièní majetkovou úèastí ze zemì pùvodu jednotlivých bank. Z pohledu financování svých aktivit se pøevážnì spoléhají na zdroje z mezibankovního trhu, neorientují se zatím na sbìr primárních vkladù od obyvatelstva. Své obchody organizují zpravidla pouze ze sídla centrály, nebo budují omezený okruh poboèek ve velkých mìstech. Jsou významné pøedevším z hlediska rozvoje konkurence v bankovnictví, protože pøinášejí nové produkty, kvalitu a obezøetnost do bankovního podnikání, kterému se musí postupnì pøizpùsobovat i ostatní banky. I když první zahranièní banky zaèaly v Èeské republice podnikat již v roce 1991, výraznìji zaèaly aktivizovat svoji èinnost až v roce 1995 v návaznosti na pozitivní hodnocení transformaèního procesu v Èeské republice, stabilizaci ekonomických podmínek, zvyšující se rating Èeské republiky, pøijetí Èeské republiky do OECD apod. To se promítlo ve výrazném nárùstu prùmìrné bilanèní sumy ve skupinì, která se od roku 1994 zvýšila o 104,2 % na 19 mld. Kè. Zahranièní banky v posledních letech také výraznì zvyšovaly své základní jmìní, které je pøedpokladem dalšího rozvoje aktivit pøedevším v oblasti úvìrù. Prùmìrné kapitálové vybavení banky se od roku 1994 zvýšilo o 56,5 % na 873 mil. Kè. Specifickou skupinou v èeském bankovní sektoru jsou malé banky, tj. banky s pøevážnì èeským kapitálem, které vznikly v poèátcích budování bankovního sektoru v letech 1990 až Tyto banky na zaèátku své èinnosti významnì pøispìly k podpoøe privatizaèního procesu a k zajištìní bankovních služeb pro novì vznikající ekonomické subjekty. Nevyhranìnost jejich strategie, prudký neøízený rozvoj aktivit, vynucené zmìny ve financování banky spolu s minimálními zkušenostmi vedoucího managementu s bankovnictvím a snaha po vyrovnání se ostatním bankám rozsahem poskytovaných služeb však z tìchto bank uèinily nejproblémovìjší souèást bankovního sektoru. Dùsledkem byl již zmiòovaný konsolidaèní program, který významným zpùsobem pøispìl k oèištìní této skupiny od neperspektivních bank a vytvoøil pøedpoklady pro jejich další rozvoj. Pøedpokladem jejich dalšího pùsobení na bankovním trhu však bude jejich koncentrace ve vìtší celky formou fúzí, vyplòování regionálních potøeb bankovních služeb nebo specializace na urèitý druh èinnosti. Probíhající konsolidaèní program se promítl pøedevším do stagnace aktivit této skupiny bank, což se odrazilo pouze v minimálním rùstu prùmìrné bilanèní sumy ve skupinì proti roku Naproti tomu se výraznì zvýšilo kapitálové vybavení tìchto bank až na prùmìrnou velikost 1,1 mld. Kè, tj. o 46,2 % více než na konci roku Své aktivity financují pøedevším ze získaných primárních vkladù, jejich pøístup na mezibankovní trh je v nìkterých pøípadech limitován. Pozitivním rysem jejich èinnosti je tìsnìjší pøístup ke klientùm, Úvìry Cenné papíry k obchodování Banky celkem 54,52 48,58 49,03 6,19 8,04 8,66 v tom: velké banky 55,35 51,01 52,97 6,33 9,16 10,15 malé banky 66,29 57,43 48,89 8,88 6,92 7,60 zahranièní banky 36,99 34,39 37,06 4,47 3,30 3,82 poboèky zahranièních bank 53,78 40,27 40,47 1,68 1,50 0,76 specializované banky 18,71 9,07 11,65 14,70 21,11 17,94 banky v nucené správì 65,84 56,73 57,24 4,04 5,32 5,25 Vklady klientù Vklady od bank Banky celkem 56,92 52,05 50,80 18,74 20,84 23,11 v tom: velké banky 59,29 55,82 57,02 14,62 15,37 14,82 malé banky 55,32 60,06 54,14 19,50 17,80 12,43 zahranièní banky 40,78 31,16 29,91 42,97 39,91 48,30 poboèky zahranièních bank 36,13 16,49 12,13 55,46 71,07 79,80 specializované banky 57,59 58,31 61,98 5,42 7,54 14,77 banky v nucené správì 62,65 68,33 56,97 20,30 14,73 19,53 17

20 umožòující individuální øešení jejich potøeb. Podíly základních ukazatelù na celkové bilanèní sumì v % Èinnost poboèek zahranièních bank byla umožnìna zákonem o bankách z roku Vývoj v èásti této skupiny je obdobný jako u zahranièních bank, pøièemž orientace na velké podniky se zahranièní majetkovou úèastí ze zemì centrály je zde ještì výraznìjší. Kromì poboèek renomovaných zahranièních bank pùsobí v pøíhranièních oblastech Èeské republiky i nìkolik poboèek regionálních rakouských a nìmeckých bank, jejichž aktivity jsou stále minimální a které zatím nezaujímají významné místo v bankovním sektoru. Prùmìrná bilanèní suma ve skupinì k dosáhla 14,5 mld. Kè, tj. o 172,9 % více než ke konci roku Skupina specializovaných bank se zaèala formovat nejpozdìji, prakticky až po roce 1994, kdy zaèaly vznikat první stavební spoøitelny. Kromì nich patøí do skupiny i banky, které byly založeny s úèastí státu na podporu specifických èinností (exportu, podpory drobných podnikatelù formou záruk) a banka specializovaná na poskytování hypotéèních úvìrù. Ze složení skupiny vyplývá, že pøevážná èást aktivit je smìøována vùèi obyvatelstvu na podporu bytové politiky. Postupný rozvoj aktivit stavebních spoøitelen se soustøedil pøedevším na sbìr primárních vkladù v rámci stavebního spoøení, první úvìry mohou tyto penìžní ústavy poskytovat nejdøíve po dvou letech èinnosti. To pøedurèuje i jejich skladbu aktiv a pasiv, kterou tvoøí pøedevším vklady a na stranì aktiv potom mezibankovní vklady a cenné papíry vysoké kvality, protože tyto banky mají ze zákona vymezen okruh cenných papírù, do kterých mohou investovat. Èinnost jednotlivých skupin se vzájemnì prolíná s výjimkou specializovaných bank. To vytváøí silné konkurenèní prostøedí, které pùsobí pozitivnì pøedevším z hlediska rozvoje služeb pro klienty, vývoje úrokových sazeb apod. 2. AKTIVNÍ OPERACE BANKOVNÍHO SEKTORU Banky pùsobící v Èeské republice jsou banky universální, které mohou rozvíjet své aktivity jak v oblasti komerèního bankovnictví, tak investièního bankovnictví. Rozhodující podíl v aktivních operacích bank mají úvìrové obchody v návaznosti na stále pøevažující podíl financování podnikù prostøednictvím bankovních úvìrù. Dosud plnì nerozvinutý kapitálový trh nevytvoøil stále dostateènì pružné prostøedí pro významnìjší rùst financování podnikatelské sféry prostøednictvím kapitálového trhu. Pokraèující rozvoj ekonomiky se promítal do dalšího rùstu bilanèní sumy bankovního sektoru, ve 18

1. Pravidla obezøetného podnikání 2 1. 1 Pøehled pravidel platných v roce 1997 3 1. 2 Pøíprava nových regulatorních opatøení Èeské národní banky 6

1. Pravidla obezøetného podnikání 2 1. 1 Pøehled pravidel platných v roce 1997 3 1. 2 Pøíprava nových regulatorních opatøení Èeské národní banky 6 BANKOVNÍ DOHLED V ÈESKÉ REPUBLICE VROCE 1997 OBSAH: A. BANKOVNÍ DOHLED V ROCE 1997 1 1. Pravidla obezøetného podnikání 2 1. 1 Pøehled pravidel platných v roce 1997 3 1. 2 Pøíprava nových regulatorních

Více

PØÍLOHA za období : 12/2014

PØÍLOHA za období : 12/2014 Zpracoval: Ing. Kremerová Okamžik sestavení: 13.03.2015 11h16m 0s Strana: 1 PØÍLOHA za období : 12/2014 I È O :00083143 NÁZEV ÚÈETNÍ JEDNOTKY: Divadlo F.X.Šaldy Liberec,pøíspìvková organizace (v Kè, s

Více

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 71002651 Název: Základní škola Dolní Cerekev A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona Odlišné

Více

Základní škola a Mateøská škola, Oseèná, okres Liberec, pøíspìvková organizace

Základní škola a Mateøská škola, Oseèná, okres Liberec, pøíspìvková organizace A.1. PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 70983810 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Úèetní jednotka nemá informace o tom,

Více

Domov seniorù Nové StraÜecÝ, poskytovatel sociálních služeb

Domov seniorù Nové StraÜecÝ, poskytovatel sociálních služeb A.1. PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 71209921 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Domov seniorù Nové StraÜecÝ, poskytovatel

Více

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 70941912 Název: Zakladni skola Mlada Vozice, okres Tabor A.1. Informace podle 7 odst. 3

Více

Obec Ruda nad Moravou

Obec Ruda nad Moravou A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2013 IÈO: 00303313 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Ruda nad Moravou

Více

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2011 IÈO: Název: MŠ Malá Morava, pøíspìvková organizace

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2011 IÈO: Název: MŠ Malá Morava, pøíspìvková organizace PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2011 IÈO: 71008462 Název: MŠ Malá Morava, pøíspìvková organizace Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci

Více

Licence: D0BQ XCRGUPXA / PXA (05042012 / 12012012)

Licence: D0BQ XCRGUPXA / PXA (05042012 / 12012012) A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00292702 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Dyjákovice Úèetní

Více

Licence: D0NG XCRGUPXA / PXC (19092011 / 19042011)

Licence: D0NG XCRGUPXA / PXC (19092011 / 19042011) A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 00302970 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Mala Morava

Více

Licence: D98V XCRGUPXA / PYA (05042012 / 12012012)

Licence: D98V XCRGUPXA / PYA (05042012 / 12012012) PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 75021854 Název: Mateøská škola, Jamolice, okres Znojmo Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci

Více

Licence: D8AD XCRGUPXA / PXC (19092011 / 19042011)

Licence: D8AD XCRGUPXA / PXC (19092011 / 19042011) A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 70305587 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Ropice Nejsou

Více

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00635553 Název: Obec Závada. Sestavená k rozvahovému dni 31.

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00635553 Název: Obec Závada. Sestavená k rozvahovému dni 31. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00635553 Název: Obec Závada Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2012

Více

Licence: D90D XCRGUPXA / PXC (19092011 / 19042011)

Licence: D90D XCRGUPXA / PXC (19092011 / 19042011) A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 00302538 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Dubicko *Úèetní

Více

Informace podle 7 odst. 5 zákona

Informace podle 7 odst. 5 zákona A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00576913 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Støítež Neoèekává

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ing. Václav Pelikán Likvidace podniku 7., aktualizované a doplnìné vydání Vydala Grada Publishing, a. s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420

Více

KLASTRY. Spoleènosti se spojují lokálnì, aby rostly globálnì. Ifor-Ffowcs Williams, Cluster Navigators,

KLASTRY. Spoleènosti se spojují lokálnì, aby rostly globálnì. Ifor-Ffowcs Williams, Cluster Navigators, KLASTRY Spoleènosti se spojují lokálnì, aby rostly globálnì. Ifor-Ffowcs Williams, Cluster Navigators, 2004 www.klastr.cz CO JSOU TO KLASTRY? Regionální seskupení firem a pøidružených organizací pùsobících

Více

identifikaèní èíslo hlavní èinnost Zdravotní péèe o pøíslušníky AÈR Zdravotní péèe o ostaní obyvatelstvo

identifikaèní èíslo hlavní èinnost Zdravotní péèe o pøíslušníky AÈR Zdravotní péèe o ostaní obyvatelstvo PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované OSS (v tis. Kè) Období: 12 / 2010 IÈO: 60800691 Název: Vojenská nemocnice Olomouc NS: 60800691 Vojenská nemocnice Olomouc Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci

Více

ROZVAHA - BILANCE za období : 12/2014. Èíslo Syntetický BRUTTO KOREKCE NETTO MINULÉ

ROZVAHA - BILANCE za období : 12/2014. Èíslo Syntetický BRUTTO KOREKCE NETTO MINULÉ Zpracoval: Ing. Kremerová Okamžik sestavení: 13.03.2015 11h11m26s Strana: 1 ROZVAHA - BILANCE za období : 12/2014 I È O :00083143 NÁZEV ÚÈETNÍ JEDNOTKY: Divadlo F.X.Šaldy Liberec,pøíspìvková organizace

Více

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH PRACOVNÌPRÁVNÍ VZTAHY V ODVÌTVÍ OBCHODU

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH PRACOVNÌPRÁVNÍ VZTAHY V ODVÌTVÍ OBCHODU PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH PRACOVNÌPRÁVNÍ VZTAHY V ODVÌTVÍ OBCHODU Manuál byl vytvoøen v rámci projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích. Realizátorem

Více

Licence: DEIG XCRGUPXA / PXC (19092011 / 19042011)

Licence: DEIG XCRGUPXA / PXC (19092011 / 19042011) A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 13 / 2011 IÈO: 00667129 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Úèetní jednotka

Více

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 00281301 Název: Obec Vysoèany. Sestavená k rozvahovému dni 31.

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 00281301 Název: Obec Vysoèany. Sestavená k rozvahovému dni 31. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 00281301 Název: Obec Vysoèany Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2011

Více

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2011 IÈO: Název: Základní škola a Mateøská škola Jistebnice

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2011 IÈO: Název: Základní škola a Mateøská škola Jistebnice PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2011 IÈO: 70887489 Název: Základní škola a Mateøská škola Jistebnice Sestavená k rozvahovému dni 31.

Více

identifikaèní èíslo 69649740 hlavní èinnost pøedmìt èinnosti vymezen stanovami právní forma svazek obcí vedlejší èinnost

identifikaèní èíslo 69649740 hlavní èinnost pøedmìt èinnosti vymezen stanovami právní forma svazek obcí vedlejší èinnost PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 69649740 Název: Podhostýnský mikroregion Sestavená k rozvahovému dni 31.

Více

Licence: D07Y XCRGUPXA / PXC (19092011 / 19042011)

Licence: D07Y XCRGUPXA / PXC (19092011 / 19042011) A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 00493619 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Janovice Úèetní

Více

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 00578291 Název: Obec Èervená Tøemešná A.1. Informace podle 7 odst. 3

Více

Výroèní zpráva. spoleènosti Computer Agency o.p.s. se sídlem Merhautova 26, 613 00 Brno. za rok 2007

Výroèní zpráva. spoleènosti Computer Agency o.p.s. se sídlem Merhautova 26, 613 00 Brno. za rok 2007 Výroèní zpráva spoleènosti Computer Agency o.p.s. se sídlem Merhautova 26, 613 00 Brno za rok 2007 Úvodní slovo Computer Agency vznikla jako nezisková obecnì prospìšná spoleènost 22.12.1998 transformací

Více

tohoto listu. * Tato úèetní závìrka byla zpracována systémem GINIS(R) firmy GORDIC(R) spol. s r.o.*

tohoto listu. * Tato úèetní závìrka byla zpracována systémem GINIS(R) firmy GORDIC(R) spol. s r.o.* Ú È E T N Í Z Á V Ì R K A øádná X mimoøádná mezitimní * typ závìrky oznaète 'X' sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2010 NÁZEV ÚÈETNÍ JEDNOTKY Statutární mìsto Èeské Budìjovice Sídlo úèetní jednotky

Více

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 71160388 Název: Svazek obcí Sloup,Šošùvka-ÈOV a kanalizace A.1. Informace

Více

List1. sestavena k : 31.12.2009. Název položky úèet položka Stav k 1.1. Stav k 31.12.2009

List1. sestavena k : 31.12.2009. Název položky úèet položka Stav k 1.1. Stav k 31.12.2009 R O Z V A H A ( B I L A N C E ) územních samosprávných celkù sestavena k : 31.12.2009 v Kè Název, sídlo a právní forma rok mìsíc IÈO úèetní jednotky Blanský les - podhùøí 2009 13 70819963 Husova 212 37382

Více

Informace podle 7 odst. 5 zákona

Informace podle 7 odst. 5 zákona A.1. PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 71002243 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona ŠJ Tìšetice Nejsou informace o tom,

Více

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obor fitness industry. na období 2011 až 2015 v Èeské republice. Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obor fitness industry. na období 2011 až 2015 v Èeské republice. Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby SEKTOROVÁ DOHODA pro obor fitness industry na období 2011 až 2015 v Èeské republice Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby Sektorová dohoda je politicko-spoleèenskou úmluvou zapojených stran aktérù

Více

Licence: S00J XCRGUA60 / A60 (13102008 15:49 / 200801220925)

Licence: S00J XCRGUA60 / A60 (13102008 15:49 / 200801220925) ROZVAHA - BILANCE organizaèních složek státu, územních samosprávných celkù, pøíspìvkových organizací a regionálních rad (v Kè) Období: 13 / 2008 IÈO: 00283924 Název: Statutární mìsto Zlín A. STÁLÁ 01 9

Více

Informace podle 7 odst. 5 zákona

Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 13 / 2011 IÈO: 00576913 Název: Obec Støítež A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona A.2.

Více

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech - fce: alokační, redistribuční (soustřeďuje, přerozděluje, rozmisťuje) - peněžní: KRÁTKODOBÉ peníze, fin.

Více

Licence: D53C XCRGUPXA / PXA (16112010 / 14042010)

Licence: D53C XCRGUPXA / PXA (16112010 / 14042010) A.1. ------------- A.2. -------------- A.3. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè) Období: 12 / 2010 IÈO: 00532177 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Informace podle

Více

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00260967 Název: Mìsto Stráž pod Ralskem

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00260967 Název: Mìsto Stráž pod Ralskem PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00260967 Název: Mìsto Stráž pod Ralskem Sestavená k rozvahovému dni 31.

Více

Informace podle 7 odst. 5 zákona

Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 00635448 Název: Obec Štáblovice A.1. 0 Informace podle 7 odst. 3 zákona

Více

Licence: D03K XCRGUPXA / PXA ( / )

Licence: D03K XCRGUPXA / PXA ( / ) A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè) Období: 12 / 2010 IÈO: 00239721 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Mìsto Sadská Úèetní jednotka pokraèuje v následujícím

Více

Informace podle 7 odst. 5 zákona

Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 00296031 Název: Obec Hoš álkovy A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona

Více

Mìstys Dub nad Moravou

Mìstys Dub nad Moravou A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00298867 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Mìstys Dub nad Moravou

Více

ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace

ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) : 12 / 2012 IÈO: 71002651 Název: Základní škola Dolní Cerekev AKTIVA CELKEM 1 978 056,07 1 124 937,31 853 118,76 192

Více

oznaète 'X' sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2011 Sídlo úèetní jednotky - ulice,èp nám. E. Beneše 420 - obec Milevsko

oznaète 'X' sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2011 Sídlo úèetní jednotky - ulice,èp nám. E. Beneše 420 - obec Milevsko Ú È E T N Í Z Á V Ì R K A øádná X mimoøádná mezitimní * typ závìrky oznaète 'X' sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2011 NÁZEV ÚÈETNÍ JEDNOTKY Mìsto Milevsko Sídlo úèetní jednotky - ulice,èp nám.

Více

Obec Horní Tošanovice

Obec Horní Tošanovice A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 00576883 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Horní Tošanovice

Více

Svazek obcí regionu Ruda

Svazek obcí regionu Ruda A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 69601488 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Svazek obcí regionu

Více

Licence: D17A XCRGUPXA / PYA (05042012 / 12012012)

Licence: D17A XCRGUPXA / PYA (05042012 / 12012012) PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 49458892 Název: Svazek vodovodù a kanalizací Ivanèice Sestavená k rozvahovému

Více

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00252557. Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2012

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00252557. Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2012 PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00252557 Název: Mìsto Mladá Vožice Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci

Více

ROZVAHA - BILANCE. (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2013 IÈO: 72064455. Sestavená k rozvahovému dni 31.

ROZVAHA - BILANCE. (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2013 IÈO: 72064455. Sestavená k rozvahovému dni 31. ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2013 IÈO: 72064455 Název: Dobrovolný svazek obcí Èistší

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 49458892 Název: Svazek vodovodù a kanalizací

Více

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00271870 Název: Obec Nemyceves A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona úèetní

Více

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 49463985 Název: Obec Louka. Sestavená k rozvahovému dni 31.

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 49463985 Název: Obec Louka. Sestavená k rozvahovému dni 31. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 49463985 Název: Obec Louka Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2011

Více

Licence: D0NG XCRGUA60 / A60 (01012007 / 16032007)

Licence: D0NG XCRGUA60 / A60 (01012007 / 16032007) ROZVAHA - BILANCE organizaèních složek státu, územních samosprávných celkù, pøíspìvkových organizací a regionálních rad (v Kè) Období: 13 / 2007 IÈO: 00302970 Název: Obec Mala Morava A. Stálá aktiva 01

Více

oznaète 'X' sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2010 - obec - obec I È O 00249831 Pøedmìt podnikání - hlavní èinnost - vedlejší èinnosti CZ-NACE

oznaète 'X' sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2010 - obec - obec I È O 00249831 Pøedmìt podnikání - hlavní èinnost - vedlejší èinnosti CZ-NACE Ú È E T N Í Z Á V Ì R K A øádná X mimoøádná mezitimní * typ závìrky oznaète 'X' sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2010 NÁZEV ÚÈETNÍ JEDNOTKY Mìsto Milevsko Sídlo úèetní jednotky Místo podnikání

Více

Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì

Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì Poskytujeme tyto služby: í Nákup a prodej cizích mìn í Zahranièní platební styk í On-line obchodování í Informace o devizových

Více

Licence: D90D XCRGUA60 / A60 (06052008 / 01012008)

Licence: D90D XCRGUA60 / A60 (06052008 / 01012008) ROZVAHA - BILANCE organizaèních složek státu, územních samosprávných celkù, pøíspìvkových organizací a regionálních rad (v Kè) Období: 13 / 2008 IÈO: 00303101 Název: Obec Oskava A. Stálá aktiva 01 141

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00292907 Název: Obec Jamolice Sestavená k

Více

Informace podle 7 odst. 5 zákona

Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00576875 Název: Obec Dolní Tošanovice A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona

Více

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00578401 Název: Obec Kovaè A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona úèetní

Více

Licence: DA10 XCRGURXA / RXA (08032012 / 01012012) položky Název položky úèet Brutto Korekce Netto

Licence: DA10 XCRGURXA / RXA (08032012 / 01012012) položky Název položky úèet Brutto Korekce Netto ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) : 12 / 2012 IÈO: 00190900 Název: Obec Spojil AKTIVA CELKEM 48 538

Více

PØÍLOHA za období : 12/2014

PØÍLOHA za období : 12/2014 Zpracoval: Dana Milotová Okamžik sestavení: 22.01.2015 11h44m15s Strana: 1 PØÍLOHA za období : 12/2014 I È O :48897426 NÁZEV ÚÈETNÍ JEDNOTKY: Základní škola Žïár nad Sázavou, Komenského 2 Žïár nad Sázavou

Více

Licence: DESA XCRGURXA / RXA (08032012 / 01012012) položky Název položky úèet Brutto Korekce Netto

Licence: DESA XCRGURXA / RXA (08032012 / 01012012) položky Název položky úèet Brutto Korekce Netto ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) : 12 / 2012 IÈO: 00578576 Název: Obec Soberaz AKTIVA CELKEM 7 840

Více

Licence: DESA XCRGURXA / RXA (08032012 / 01012012) položky Název položky úèet Brutto Korekce Netto

Licence: DESA XCRGURXA / RXA (08032012 / 01012012) položky Název položky úèet Brutto Korekce Netto ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) : 12 / 2012 IÈO: 00578282 Název: Obec Butoves AKTIVA CELKEM 30 606

Více

Licence: DESA XCRGURXA / RXA (08032012 / 01012012) položky Název položky úèet Brutto Korekce Netto

Licence: DESA XCRGURXA / RXA (08032012 / 01012012) položky Název položky úèet Brutto Korekce Netto ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) : 12 / 2012 IÈO: 00271870 Název: Obec Nemyceves AKTIVA CELKEM 37

Více

Licence: MUBE XCRGUM60 / A60 ( :05 / )

Licence: MUBE XCRGUM60 / A60 ( :05 / ) ROZVAHA - BILANCE organizaèních složek státu, územních samosprávných celkù, pøíspìvkových organizací a regionálních rad (v tis. Kè) Období: 13 / 2008 IÈO: 00231401 Název: Mìsto Benešov NS: 00231401 Mìsto

Více

Obec Hrušovany u Brna

Obec Hrušovany u Brna A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00281824 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Hrušovany u Brna

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 00600598 Název: Obec Holštejn Sestavená k

Více

Licence: MUVO XCRGUM60 / A60 ( :18 / )

Licence: MUVO XCRGUM60 / A60 ( :18 / ) ROZVAHA - BILANCE organizaèních složek státu, územních samosprávných celkù, pøíspìvkových organizací a regionálních rad (v tis. Kè) Období: 12 / 2009 IÈO: 00251984 Název: Mìsto Vodòany NS: 00251984 Mìsto

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 9 / 2012 IÈO: 00282103 Název: Mìsto Modøice Sestavená k rozvahovému

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 00252671 Název: Obec Pohnání Sestavená k rozvahovému

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) : 12 / 2012 IÈO: 45671745 Název: Vod.a kan. Znojemsko ZSO AKTIVA

Více

ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace

ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 13 / 2011 IÈO: 71209921 Název: Domov seniorù Nové Strašecí, poskytovatel sociálních služeb Sestavená k rozvahovému

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2011 IÈO: 00576905 Název: Obec Smilovice Sestavená k

Více

Licence: MUCH XCRGUA60 / A60 ( :18 / )

Licence: MUCH XCRGUA60 / A60 ( :18 / ) ROZVAHA - BILANCE organizaèních složek státu, územních samosprávných celkù, pøíspìvkových organizací a regionálních rad (v Kè) Období: 12 / 2008 IÈO: 00253979 Název: Mìsto Cheb NS: Mìsto Cheb Mìsto Cheb

Více

Výroèní zpráva - AKCENTA ENERGIE, a. s.

Výroèní zpráva - AKCENTA ENERGIE, a. s. Výroèní zpráva - AKCENTA ENERGIE, a. s. 2 0 1 0 Výroèní zpráva - AKCENTA ENERGIE, a. s. Obsah ÚVODNÍ SLOVO ØEDITELE ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEÈNOSTI ORGÁNY SPOLEÈNOSTI, ORGANIZAÈNÍ STRUKTURA ZPRÁVA PØEDSTAVENSTVA

Více

Licence: VNOL XCRGUA60 / A60 ( :18 / )

Licence: VNOL XCRGUA60 / A60 ( :18 / ) ROZVAHA - BILANCE organizaèních složek státu, územních samosprávných celkù, pøíspìvkových organizací a regionálních rad (v Kè) Období: 12 / 2009 IÈO: 60800691 Název: Vojenská nemocnice Olomouc NS: 60800691

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) : 13 / 2011 IÈO: 00667129 Název: Obec Øepeè AKTIVA CELKEM 24 448

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) : 13 / 2011 IÈO: 00576913 Název: Obec Støítež AKTIVA CELKEM 64

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2012 IÈO: 71203354 Název: Mariánskolázeòsko, dobrovolný

Více

ABN AMRO LifeCycle Fund 2030

ABN AMRO LifeCycle Fund 2030 ABN AMRO LifeCycle Fund 2030 Podfond investièní spoleènosti ABN AMRO Funds, založené jako podnik pro kolektivní investování do pøevoditelných cenných papírù podle lucemburského práva Èesky Portfolia s

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) : 12 / 2011 IÈO: 70947121 Název: Svazek obcí Moravia AKTIVA CELKEM

Více

Licence: DESA XCRGURXA / RXC (07042011 / 15042011) položky Název položky úèet Brutto Korekce Netto

Licence: DESA XCRGURXA / RXC (07042011 / 15042011) položky Název položky úèet Brutto Korekce Netto ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) : 12 / 2011 IÈO: 00578291 Název: Obec Èervená Tøemešná AKTIVA

Více

Licence: DD06 XCRGURXA / RXC (07042011 / 15042011) položky Název položky úèet Brutto Korekce Netto

Licence: DD06 XCRGURXA / RXC (07042011 / 15042011) položky Název položky úèet Brutto Korekce Netto ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) : 12 / 2011 IÈO: 00580775 Název: Obec Suchovršice AKTIVA CELKEM

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) : 13 / 2011 IÈO: 00542300 Název: obec Oøechov AKTIVA CELKEM 66

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) : 12 / 2012 IÈO: 00600261 Název: Obec Èernín AKTIVA CELKEM 20 796

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 70809721 Název: Mikroregion Podralsko Sestavená

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè - formát CSÚIS) : 13 / 2011 IÈO: 72040971 Název: Svazek obcí Hluboké - Krokoèín - Újezd u Rosic AKTIVA

Více

ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace

ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) : 12 / 2011 IÈO: 70983071 Název: ZS Podhorni Ujezd AKTIVA CELKEM 520 603,52 193 573,80 327 029,72 463 000,00 A. Stálá

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè) Období: 12 / 2010 IÈO: 00576905 Název: Obec Smilovice Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2010 Sídlo

Více

ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace

ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace (v tis. Kè) Období: 12 / 2010 IÈO: 60800691 Název: Vojenská nemocnice Olomouc NS: 60800691 Vojenská nemocnice Olomouc Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2010

Více

Komerční bankovnictví v České republice

Komerční bankovnictví v České republice Vysoká škola ekonomická v Praze Komerční bankovnictví v České republice Stanislava Půlpánová 2007 Obsah Obsah Uvod 9 1. Finanční systém 11 1.1 Banky jako součást FSI 11 1.2 Regulace finančního systému

Více

ABN AMRO LifeCycle Fund 2015

ABN AMRO LifeCycle Fund 2015 ABN AMRO LifeCycle Fund 2015 Podfond investièní spoleènosti ABN AMRO Funds, založené jako podnik pro kolektivní investování do pøevoditelných cenných papírù podle lucemburského práva Èesky Portfolia s

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 75110636 Název: DSO Kompostárna Únanov

Více

Otázka č. 2: Ekonomická analýza banky, analýza aktiv, pasiv, nákladů a výnosů.

Otázka č. 2: Ekonomická analýza banky, analýza aktiv, pasiv, nákladů a výnosů. Otázka č. 2: Ekonomická analýza banky, analýza aktiv, pasiv, nákladů a výnosů. je součástí kontrolního systému v bankách a podstatná část bank. řízení je kontrola průběhu bankovních činností z ekonomického

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) : 12 / 2011 IÈO: 00853143 Název: Obec Zborov AKTIVA CELKEM 15

Více

Rozdílová dokumentace STEREO 16 dodatek

Rozdílová dokumentace STEREO 16 dodatek 1 Rozdílová dokumentace STEREO 16 dodatek Vážení uživatelé, vzhledem k tomu, že po vydání rozdílové dokumentace k verzi 16 programu STEREO došlo k zapracování dalších novinek a nìkolika dílèím zmìnám,

Více

Licence: D3NQ XCRGUPXA / PXC ( / )

Licence: D3NQ XCRGUPXA / PXC ( / ) A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 00600644 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Býkovice Zmìny

Více

ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace

ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) : 12 / 2011 IÈO: 70698198 Název: Základní škola Varnsdorf, ul. Bratislavská 994, Varnsdorf, okres Dìèín, pøíspìvková

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) : 12 / 2011 IÈO: 67438539 Název: DSO Broumovsko AKTIVA CELKEM

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè - formát CSÚIS) : 12 / 2011 IÈO: 4499278520 Název: Statutární mìsto Brno, mìstská èást Brno-Líšeò SOR1

Více

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více