ŽÁDOST O VYDÁNÍ INTEGROVANÉHO POVOLENÍ podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci 6. STRUČNÉ NETECHNICKÉ SHRNUTÍ

Transkript

1 ŽÁDOST O VYDÁNÍ INTEGROVANÉHO POVOLENÍ podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci 6. STRUČNÉ NETECHNICKÉ SHRNUTÍ Zpracování nerostu - kategorie 3.1 podle přílohy č. 1 zákona Zařízení na výrobu vápna v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 tun denně VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. listopad 2005 Zpracoval Výzkumný ústav maltovin Praha s. r. o.

2 6. Stručné netechnické shrnutí údajů uvedených v žádosti 6.1 Identifikační údaje provozovatele Obchodní firma nebo název, anebo jméno a příjmení Právní forma VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. Společnost s ručením omezeným Adresa sídla společnosti, Leština, Adresa pro doručování písemností (pokud se liší od - výše uvedené) IČ, bylo-li přiděleno DIČ, bylo-li přiděleno CZ Počet zaměstnanců 203 (rok 2004) 6.2 Umístění provozovny Adresa, na které se nalézá zařízení, Leština, Umístění Kraj: Olomoucký Okres: Šumperk Obec: Hrabová Katastrální území: Hrabová u Dubicka Obec: Lesnice Katastrální území: Lesnice Obec: Leština Katastrální území: Leština u Zábřeha Obec: Rájec Katastrální území: Rájec u Zábřeha Obec: Zábřeh Katastrální území: Zábřeh na Moravě Veškerá činnost je prováděna na pozemcích ve vlastnictví VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. 6.3 Popis zařízení a jeho základní parametry Hlavním předmětem podnikání VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. je výroba vápna, hašeného vápna (dříve vápenného hydrátu), mletých a kusových vápenců a suchých omítkových směsí. Žádost o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., str. 2

3 Organizace v souladu s požadavky normy ČSN EN ISO 9001 vytváří, dokumentuje, uplatňuje a dodržuje systém managementu jakosti a environmentu a neustále zlepšuje jeho efektivnost. V srpnu 2005 získala organizace také certifikát dle ČSN EN ISO Systém procesního prostředí je tvořen hlavním procesem a podpůrnými procesy. Hlavními procesy jsou ve VÁPENCE VITOŠOV s.r.o. stanoveny tyto procesy: A) výroba a prodej vápna B) výroba a prodej hašeného vápna a směsného sorbetu VAPECARB C) výroba a prodej kusových a mletých vápenců D) výroba a prodej suchých omítkových a maltových směsí (SOMS) Produkty (výrobky) jsou ve společnosti VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. realizovány v sedmi výrobních procesech: o těžba,doprava vápenců o úprava vápenců o mletí vápenců o výpal vápna o úprava vápna drcení, třídění, briketování a mletí o výroba hašeného vápna a VAPECARBU o výroba SOMS Tento nepřetržitý proces a jeho průběh je velmi zjednodušeně znázorněn na následujících schématech Základní schéma zpracování vápence: Těžba Vsázka na mleté vápence Výroba mletých vápenců Úpravna Prodej vápencových písků a drtí Vsázka na vápno Vsázka na SOMS Výroba vápna Výroba SOMS Žádost o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., str. 3

4 Výroba vápenců, vápna a hašeného vápna (hydrátu) písky,drtě VPC krupice Vapecarb SOMS Žádost o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., str. 4

5 Výroba SOMS Pojiva a plniva Aditiva a pigmenty míchač Výrobek volně ložený do zásobníků Výrobek pytlovaný Surovina - vápenec, který se v lomu těží pomocí trhacích prací, se dopravuje velkokapacitními dempry na drtírnu, kde se postupně drtí, pere a třídí bez použití chemických přísad. Praní vápence je řešeno jako sezónní provoz mimo období silných mrazů a praní probíhá po dobu cca 9 měsíců v roce. Nejmenší částice jsou v podobě kalů dopravovány potrubím do odkaliště. Zhruba 70% čisté těžby (cca 600 kt) tvoří vsázky pro vápenické pece a jsou tvořeny frakcemi nad cca 18 mm jsou tříděny dle požadavků na další použití popř. zákazníků (frakce 0-4, 4-8, 8-12, 12-18). Praním zahliněných částí ložiska, což umožňuje využití i méně čisté suroviny, vzniká frakce 0-3 mm, která obsahuje vyšší množství SiO 2. Všechny tyto produkty jsou uloženy na volných skládkách a dle potřeb ve výše uvedeném schématu toku materiálu a schématu zpracovávány. Veškeré přesuny vápenců, vápna a hašeného vápna se provádí pomocí pásové dopravy, dopravních šneků, pneumatické dopravy, s výjimkou štěrků (přeprava vlastními železničními vozy), vápencové krupice a hašeného vápna volně loženého pro SOMS a hašeného vápna do železničních vozů RAJ, které jsou přepravovány vlastními autocisternami. Základní výrobní provoz pálení vápna probíhá celoročně nepřetržitě, neboť výpal vápna probíhá kontinuálně a ostatní provozy přizpůsobují svoji směnnost potřebám vápenických pecí nebo potřebám zákazníků. Z dlouhodobých záznamů o provozu vápenických pecí lze konstatovat, že jejich využití z celoročního časového fondu je až 95% a tudíž jsou provozovány bez časových a někdy i výkonových rezerv. Při sledování celého výrobního procesu je nutno si uvědomit, že průměrná doba obratu zásob je 2 dny, provoz má poměrně malé zásoby mezi jednotlivými operacemi, zásobníky a sklady konečných produktů jsou minimální a část pracovních činností je ovlivňována povětrnostními vlivy. Tyto faktory a velké využití výrobních kapacit kladou vysoké nároky na plánování a řízení chodu celé společnosti. Těžba - zde probíhají vrtné práce, odstřel suroviny, těžba vápence a jeho doprava na úpravnu. Úpravna - zde dochází k úpravě vápence o zrnitosti mm se drtí ve dvou stupních v drtičích a na třídící lince na zrnitost cca mm, případně až 200 mm. Frakce mm se Žádost o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., str. 5

6 v letní sezoně pere v bubnové pračce, zbavuje se ulpěných nečistot a za praním dodrcuje na mm. V zimní sezoně se materiál, který se těží s částí neznečištěných jílem, dopravuje přímo na třídírnu. Na třídírně se materiál třídí na následující frakce a dopravuje se na volné skládky: , a mm drtě potom tvoří vsázky pro pece na výpal vápna, mm drtě slouží k přímému prodeji a 0-12 mm drtě pak jako vsázky na výrobu suchých maltových a omítkových směsí (SOMS) a do mlýnice vápenců nebo se dále dělí na frakce 0-4, 4-8 a 8-12 mm drtě, které jsou určeny pro prodej. Z pračky vápence vzniká vápencový drcený písek 0-3 mm. Zrnitosti vytříděné na drtírně a třídírně se skladují na volných skládkách. Expedice se provádí z volných skládek. Odprašování je zajišťováno prostřednictvím látkových filtrů Mlýnice vápenců - v tomto provozu se mele kusový vápenec na velmi jemně mleté vápence se zbytky na sítech podle přání zákazníků a dále je kusový vápenec použit k výrobě tzv. vápencové krupice (frakce 0,09 až 0,5 mm), která přechází do výroby SOMS jako vsázka. Odprašování je zajišťováno prostřednictvím látkových filtrů Výroba vápna - Pálením vápence příslušné kusovitosti ve třech šachtových souproudých regenerativních pecích typu Maerz (2x270 a 1x600 t/den, pec č.1 zemní plyn/topný olej, č.2 topný olej a č.3 zemní plyn) se vyrábí kusové vápno různé kvality dle účelu použití. Do šachet zavážených vápencem je dávkováno palivo a vzduch.jejich zavážení, vytápění a proudění plynů se reverzuje periodicky. Proces výroby vápna sestává z vypalování uhličitanů vápníku při teplotách mezi 900 a 1500 C, což postačuje k uvolnění oxidu uhličitého a k získání odpovídajícího množství oxidu vápenatého (CaCO 3 CaO + CO 2 ). Drcením, mletím, tříděním, briketováním a hydratováním vzniká celá paleta vápenných produktů. Mleté vápno a vápenný hydrát se taktéž balí do papírových pytlů a paletuje se. Smícháním vápenného hydrátu a aktivního uhlí v příslušném poměru se vyrábí sorbent Vapecarb. Odprašování výroby a expedice vápna je zajišťováno prostřednictvím látkových filtrů Výroba SOMS - vápencové drtě se zpracovávají sušením, drcením a tříděním na vápencové frakce, které určují příslušné receptury SOMS v plně automatizovaném provozu s přidáváním pojiv, tak aby bylo dosaženo požadovaného produktu. Tyto produkty jsou volně ložené nebo balené v papírových pytlích. Odprašování je zajišťováno prostřednictvím látkových filtrů K vytápění budov a ohřevu TUV je využíváno kotelny se dvěma kotli (BK4,0 T/h T80 a BK2,5 T/h T80) a dále šest kotlů Therm Duo 50 na zemní plyn. 6.4 Vstupy do zařízení Pro výrobu vápna je využíván jako suroviny drcený vápenec, pro výrobu hašeného vápna vápno, pro výrobu VAPECARBU hašené vápno a Chezacarb. Pro výrobu suchých maltových a omítkových směsí (SOMS) je surovinou mletý vápenec, křemičitý písek, lehčené kamenivo, anhydrit, sádra, Compound, cement, hašené vápno a přípravky stavební chemie ke zlepšení vlastností materiálů. Žádost o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., str. 6

7 Voda do vlastního technologického procesu nevstupuje. Využívá se jen k hydrataci, mytí komunikací a údržbě zeleně. Pitná voda je využívána pro sociální účely a je odebírána z vrtů. Elektrická energie je odebírána z vedení VN a přes trafostanice je rozvedena do vnitropodnikové sítě. Výrobu tepla pro otop a ohřev TUV zajišťují lokální zdroje vytápěné zemním plynem. 6.5 Zdroje znečišťování VÁPENKA VITOŠOV s.r.o., jako zařízení, spadající do kategorie 3.1 podle přílohy č. 1 zákona 76/2002 Sb. má z hlediska emisí do ovzduší zařazeny do kategorie zvláště velký zdroj znečišťování tři šachtové souproudé regenerativní pece typu Maerz. Každá z nich je vybavena na výduchu látkovým filtrem. Středními zdroji znečišťování (ostatní technologická zařízení pro výrobu vápna, hašeného vápna, VAPECARBU a SOMS) jsou drtírny, mlýnice, hydratace, sušárna, dopravní cesty, baličky a kotelny, všechny výduchy jsou opatřeny látkovými filtry. Odpadní vody z vlastního technologického procesu nejsou produkovány. Veškerá pitná voda je po využití odváděna kanalizací jako odpadní splašková voda do ČOV, odkud je po vyčištění odváděna do recipientu. Vlastní výroba vápna, hašeného vápna, VAPECARBU a SOMS jako bezodpadová technologie není zdrojem žádných odpadů. Veškeré odpady pocházejí z obslužných částí provozu. Odpady jsou v místě vzniku až na výjimky tříděny a separátně předávány autorizované firmě k odstranění. Dmychadla, která byla při provozu výrazným zdrojem hluku, byla v roce 2003 demontována a nahrazena novým typem dmychadel a tlumičů rázu firmy Lutos, typ DT 110/802 s nižší hladinou provozního hluku. 6.6 Popis stavu území Provozovna se nachází na území okresu Šumperk, katastrální území: Hrabová u Dubicka, Lesnice, Leština, Rájec u Zábřeha, Zábřeh na Moravě, Lokalita se nevyskytuje v oblasti národního parku (NP), v chráněné krajinné oblasti (CHKO) ani v jiném zvláště chráněném území. Nejblíže je přírodní rezervace (PR) Pod Trlinou.Z klimatického hlediska se jedná o oblast s jedním z nejvyšších celoročních průměrů teplot (kolem 7 8 C), velmi teplého a mírného klimatu. Směry větrů jsou převážně severozápadní: roční průměrná rychlost větru je 2,9 m/s. Průměrná nadmořská výška je kolem 350 m.n.m., celoroční úhrn srážek 650 mm. Průměrná roční vlhkost ovzduší je nad 30%. Srážkový úhrn a výpar v jednotlivých letech kolísá, podle padesátileté řady stanice Leština jsou srážky mm. Žádost o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., str. 7

8 6.7 Popis monitoringu Monitoring emisí do ovzduší jednorázová měření emisí dvakrát ročně na výduších pecí č. 1, 2 a 3, monitorovány jsou tuhé znečišťující látky (TZL, prach), CO, SO 2 a NO x, na peci č. 2 pak jednou ročně PCDD a PCDF a jednou za dva roky těžké kovy. Jednorázovými měřeními jsou monitorovány i emise ze středních zdrojů znečišťování a to jednou za tři až pět let podle požadavků platné legislativy. Veškerá měření jsou prováděna autorizovanými měřícími skupinami a jsou v protokolech archivovány. Jsou prováděna pravidelná měření splaškových odpadních vod v místě vypouštění do recipientu v rozsahu, požadovaném příslušnými povoleními a legislativou. Pravidelně je monitorována produkce odpadů v souladu s interními dokumenty a platnou legislativou. Podle Evropského vápenického sdružení (EuLA) nebyla pro vápenický průmysl spolehlivost kontinuálního monitorování prokázána a není odůvodněná. EuLA je toho názoru, že v důsledku velikosti provozů, stability výrobního procesu vápna a s ohledem na náklady není kontinuální monitorování ani praktické, ani nezbytné. 6.8 Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami bylo provedeno podle Referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách v cementářském a vápenickém průmyslu (březen 2000) a Referenčního dokumentu o obecných principech monitorování (překlad z července 2003). Na základě porovnání s nejlepšími dostupnými technikami lze konstatovat, že zařízení na výrobu vápna VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. pracuje v souladu s nejlepšími dostupnými technikami, hodnocenými ve jmenovaných referenčních dokumentech. 6.9 Opatření preventivního charakteru Firma VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. se trvale věnuje ochraně životního prostředí. Její prioritou je: trvalým snižováním emisí do ovzduší zlepšovat stav ovzduší v okolí provozovny, šetřit primární neobnovitelná ložiska přírodních surovin využíváním i méně čistých druhů vápenců (praní), šetřit primární neobnovitelná ložiska fosilních paliv využíváním alternativních paliv na bázi druhotných surovin - využíváním vhodných odpadních olejů, trvalé snižování hlukové zátěže okolí provozovny, trvale sledovat požadavky české legislativy a jejího vývoje v návaznosti na předpisy EU a na plnění požadavků, které jsou v nových českých zákonech o ochraně životního prostředí uplatněny, aktivně spolupracovat s orgány státní správy v ochraně ŽP pro zlepšení vypouštěných splaškových odpadních vod je spouštěna nová čistírna odpadních vod (ČOV). Žádost o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., str. 8

9 Společnost má zavedený a certifikovaný systém dle ČSN EN ISO 9001 a ČSN EN ISO viz přílohy. Zkratky: TUV teplá užitková voda SOMSsuché omítkové a maltové směsi EU Evropská unie ŽP životní prostředí TZL tuhé znečišťující látky CaO oxid vápenatý CaCO 3 uhličitan vápenatý, vápenec CO oxid uhelnatý CO 2 oxid uhličitý SO 2 oxid siřičitý NO x anorganické kyslíkaté sloučeniny dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý (oxidy dusíku) PCDD polychlorované dibenzodioxiny PCDF polychlorované dibenzofurany EuLA Evropské vápenické sdružení CHKO chráněná krajinná oblast PR přírodní rezervace NP národní park VN vysoké napětí s.r.o. společnost s ručením omezeným ČOV čistírna odpadních vod Přílohy: Certifikát dle ČSN EN ISO 9001 Certifikát dle ČSN EN ISO Mapa 1:25000 s vyznačením umístění závodu Žádost o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., str. 9

10 Žádost o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., str. 10

11 Žádost o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., str. 11

12 Žádost o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., str. 12